Technologický projekt dílny

Transkript

1 Technologický projekt dílny Zadání: Vypracujte technologický projekt dílny pro výrobu zadané součásti čv, v požadovaném množství ks Obsah zprávy: 1 Vstupní hodnoty 2 Seznam použitých symbolů a zkratek 3 Kapacitní výpočty 31 Výpočet strojů a ručních pracovišť 311 Výpočet počtu strojních pracovišť 312Výpočet počtu ručních pracovišť 313 Výpočet využití strojů a ručních pracovišť 32 Výpočet pracovníků 321 Výpočet výrobních dělníků 322 Výpočet pomocných dělníků a obslužného personálu 323 Výpočet pracovníků kontroly 324 Výpočet ITA pracovníků 325 Celkový počet pracovníků útvaru 33 Výpočet ploch 331 Výpočet výrobních ploch 332 Výpočet pomocné podlahové plochy 333 Výpočet provozní podlahové plochy 334 Výpočet správní plochy 335 Výpočet sociální plochy 336 Výpočet plochy útvaru a linky 4 Charakteristika linky 5 Charakteristika zpracovávaného materiálu 6 Návrh řešení dopravy 7 Návrh řešení bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany 8 Technicko-ekonomické ukazatele 9 Hodnocení navrhovaného řešení 10 Ekonomické hodnocení návrhu 11 Typy obráběcích strojů ve výrobních postupech a jejich začlenění do skupin 12 Odkazy na katalogy palet, regálů a vozíků 13 Použitá literatura Dále v příloze uveďte: Výkres vyráběné součásti Technologické postup vyráběné součásti Souhrnnou tabulku strojů Souhrnnou tabulku pracovníků Souhrnnou tabulku ploch Výkres navržené dílny, variantu s využitím palet a variantu s centrálním dopravníkem

2 Rozsah: 6,5 cvičení - 13h 1h Zpracování vstupních hodnot a výpočet strojů a ručních pracovišť 2h statistické a grafické zpracování výpočtu strojů, a ručních pracovišť, výpočet pracovníků 3h souhrnná tabulka pracovníků, výpočet ploch, souhrnná tabulka ploch 4h charakteristika zpracovávaného materiálu, volba palet a dopravních prostředků, návrh řešení hygieny a bezpečnosti práce, charakteristika linky 5h kapacitní propočty, výkres varianty dílny s pásovým dopravníkem, charakteristika linky 6h výkres varianty dílny s paletami, zhodnocení obou variant a závěr Postup vypracování: Pro zjednodušení použijeme předpoklad, že v plánované dílně budeme produkovat pouze zadaný díl 1 Vstupní hodnoty V této části, je potřeba získat následující údaje: název součásti (ze zadaného výkresu součásti) číslo součásti (ze zadaného výkresu součásti) výrobní kapacita (požadovaný počet kusů za rok [ks/rok]) čistá hmotnost součásti (vzhledem k nepřesným či chybějícím hodnotám na výkrese provést výpočet hmotnosti z přibližného objemu součásti, se zanedbáním sražení a úkosů) hrubá hmotnost součásti (pro zadaný rozměr polotovaru určit hrubou hmotnost výpočtem) roční využitelné časové fondy Er Roční fond ručního pracoviště v jedné směně (vypočítáme ho z počtu pracovních dní v roce, a doby směny 365 dní v roce, 110 dní so+ne 11státních svátku {v průměru 2/7 z nich v so+ne} 8h délka směny, v roce dní) Es Roční fond strojního pracoviště (vzhledem k možným opravám, atd strojního zařízení vypočítáme snížením ročního fondu ručního pracoviště o 11 procent) Ed Efektivní časový fond dělníka (vypočítáme z fondu ručního pracoviště odečtením dovolené a průměrné nemocnosti např z práce stanovených 20dní dovolené + 14 dni průměrná nemocnost) Směnnost (předpokládáme možný rozdílný počet směn pro ruční a strojní pracoviště) S s směnnost strojních pracovišť (je dána zadáním obvykle 1, 2 nebo 3 směny) S r směnnost ručních pracovišť (je dána zadáním obvykle 1, 2 nebo 3 směny) Koeficient překračování norem (předpokládaný koeficient překračování norem, může se lišit, jak vzhledem k typu výroby, tak lokalitě atd) Koeficient překračování norem strojní k pns (předpokládaná hodnota pro projekt 12) Koeficient překračování norem ruční k pnr (předpokládaná hodnota pro projekt 125)

3 2 Seznam použitých symbolů a zkratek Obsahuje abecedně řazený seznam použitých symbolů a zkratek V prvním sloupci je uveden název symbolu (zkratky), v druhém jeho popis a ve třetím pak použité jednotky (pokud se nejedná o bezrozměrné číslo) Symboly jsou seřazeny abecedně a jako první jsou uvedeny symboly začínající číslem, následované písmeny (nejprve velkými, následně malými) a na konec pak symboly začínající na písmeno jiné abecedy (například řecké) opět nejprve velká písmena a potom malá Př: F p pomocná plocha [m 2 ] P r počet ručních pracovišť [ks] 3 Kapacitní výpočty Veškeré výpočty budou obsahovat název výpočtu, zadané hodnoty, obecný tvar vzorce, vzorec s dosazenými hodnotami a vypočtenou hodnotu Př: Zadané hodnoty Výpočet Vypočtené hodnoty Výpočet teoretického počtu strojů Pth1 pro operaci číslo 1 N=100000ks E s=1850hod/rok tk 1 N Pth S 1 = = =1629 s=2 60 E s s s k pns k pns=12 Pth 1=1629 tk 1=434 Psk 1=2 V případě svislého uspořádání, budou uvedeny vstupní hodnoty v horní části a výsledná hodnota v dolní části bude zvýrazněna podtržením V případě potřeby je pod výpočtem uvedeno slovní hodnocení Např: Pro zabezpečení operace č1 je potřeba 2ks strojů 31 Výpočet strojů a ručních pracovišť Před započetím dalších výpočtů nejprve zkontrolujeme zadaný technologický postup a provedeme roztřídění jednotlivých pracovišť na strojní a ruční 311Výpočet počtu strojních pracovišť Potřebný počet strojů stanovíme z celkového potřebného času na provedení dané operace u všech kusů za rok a času, který máme k dispozici na jednom stroji za rok Výpočet se provádí u

4 všech strojních pracovišť Jednotlivé operace rozlišíme jejich pořadovým číslem z technologického postupu Pro výpočet teoretického počtu strojů použijeme vzorec: kde: N počet kusů vyráběných za rok [ks] t k E s čas potřebný pro provedení dané operace na daném stroji (obsahuje jednotkový, dávkový i směnový čas t k=t AC+t BC/n) [min] průměrný čas za rok při jedné směně, kdy je použité strojní zařízeni v chodu [h] S s k pns počet směn strojních pracovišť v plánovaném provozu koeficient překračování norem strojních Výslednou hodnotu zaokrouhlíme na celé číslo nahoru Získáme skutečný počet strojů, pro danou operaci P sk 312Výpočet počtu ručních pracovišť Potřebný počet ručních pracovišť stanovíme podobně jako u strojních pracovišť z celkového potřebného času na provedení dané operace u všech kusů za rok a času, který máme k dispozici na jednom ručním pracovišti za rok Výpočet se provádí u všech ručních pracovišť Jednotlivé operace rozlišíme jejich pořadovým číslem z technologického postupu Pro výpočet teoretického počtu ručních pracovišť použijeme vzorec: kde: N počet kusů vyráběných za rok [ks] t k čas potřebný pro provedení dané operace na daném stroji (obsahuje jednotkový, dávkový i směnový čas t k=t AC+t BC/n)[min] E r roční časový fond ručního pracoviště při jedné směně [h] S r počet směn ručních pracovišť v plánovaném provozu k pnr koeficient překračování norem ručních Výslednou hodnotu zaokrouhlíme na celé číslo nahoru Získáme skutečný počet strojů, pro danou operaci P rsk 313 Výpočet využití strojů a ručních pracovišť Ze vzájemného poměru Pth/Psk vynásobeného 100, pak získáme předpokládané využití stroje v dané operaci v procentech η Z takto získaných hodnot pak vypočteme skupinové využití strojů, pro jednotlivé typy (vrtačky, soustruhy, tvářecí stroje, pece, frézky, brusky atd) a rovněž celkové využití všech použitých strojů podle vztahů:

5 kde: η procentuální využití, stroje, skupiny strojů) P sk počet strojů daného typu, či pro danou operaci Pro rozlišení bude použito dolního indexu, např: sou pro soustruhy, fr pro frézky L pro všechna pracoviště v lince 32 Výpočet pracovníků 321Výpočet výrobních dělníků Je nutné vypočítat potřebný počet dělníků, pro každé pracoviště, celkově, nebo pro jednu směnu (Vzorec pak dělíme počtem směn strojních, nebo ručních) Z tohoto počtu pak rovněž vycházíme při určování počtu výrobních dělníků pro další případné směny Při výpočtu dělníků počítáme podle vztahů: Počty dělníků zaokrouhlujeme samozřejmě na celá čísla směrem nahoru Z vypočítaných hodnot stanovíme rovněž celkový počet pro strojní pracoviště D VS, pro ruční pracoviště D VR a celkový počet výrobních dělníků D V (součtem za všechny směny) Z uvedených hodnot vypočítáme evidenční stavy dělníků zohledněním rozdílu mezi jednotlivými časovými fondy E r, E S, E d Jejich součtem (včetně evidenčních pomocných dělníků) pak získáme celkový evidenční počet dělníků D evc Součtem dělníků strojních a ručních získáme celkový počet výrobních dělníků D V D evc = D evst + D evr + D ep D V = D evst + D evr 322Výpočet pomocných dělníků a obslužného personálu Stanovíme ho jako procentuální hodnotu z výrobních dělníků a následně rozdělíme rovnoměrně do všech směn (obvykle volíme 35%) D P = 035 D V Evidenční počet pomocných dělníků pak navýšíme zhruba o 10% D ep = 11 D P

6 Počty pomocného personálu stanovíme opět poměrem z celkového evidenčního počtu dělníků (15 až 3%) a přepočítáme na evidenční hodnotu zvýšením o 10% D POP = 002 D evc D epop = 11 D POP 323 Výpočet pracovníků kontroly Stanovíme opět jako procentuální hodnotu ze strojních dělníků (pokud neprovedeme přímo výpočet z časů kontrolních operací) obvykle volíme 5-7% D K = 006 D VS 324 Výpočet ITA pracovníků Mezi ITA pracovníky řadíme administrativní pracovníky konstruktéry a tzv operativní řízení (mistři a technologové) Celkový počet ITA stanovíme operativně, jako 15 až 25% z celkového počtu pomocných a výrobních evidenčních pracovníků ITA = 02 (D evc + D epop) Z celkového počtu ITA pracovníků pak 30% tvoří administrativa 20% konstruktéři 50% operativní řízení Pracovníky operativního řízení, je pak potřeba opět rozdělit do směn Přičemž při nedělitelném počtu, posilujeme obvykle první směnu 325 Celkový počet pracovníků útvaru Stanovíme jako prostý součet všech pracovníků jednotlivých skupin P C=D evc+ita+d epop 33 Výpočet ploch Pro všechna pracoviště je potřeba stanovit pracovní plochu, ze které budeme vycházet při návrhu projektu 331 Výpočet výrobních ploch Celková výrobní plocha se skládá z plochy pro ruční a pro strojní pracoviště F V=F R+F S [m 2 ] Pro jedno ruční pracoviště potřebujeme přibližně f r=5m 2 podlahové plochy Pro strojní pracoviště potřebujeme od f s=6m 2 (pro malé stroje) až f s=25m 2 i více (pro velké stroje) F s = f s P sk F r = f r P rsk

7 332Výpočet pomocné podlahové plochy Určíme opět procentuálně z dříve získaných a statisticky zpracovaných dat Prvním způsobem je určení z použité výrobní plochy, kdy pomocná plocha obvykle tvoří 40 až 60% výrobní plochy F p=05 F V [m 2 ] Z celkové pomocné plochy pak lze přibližně stanovit její jednotlivé složky: plocha pro hospodaření s nářadím F phn= 015 F p plocha údržby F pú=015 F p plocha skladů F pskl=029 F p plocha dopravních cest F pdc=033 F p kontrolní plocha F pk=008 F p Podlahovou plochu potřebnou pro hospodaření s nářadím F phn můžeme přesněji určit z potřebné plochy pro její jednotlivé části (ostřírnu a výdejnu) Pro plochu výdejny platí, že na jeden výrobní stroj je potřeba 03 až 04m 2 podlahové plochy: F phnv= 035 P sk [m 2 ] Pro výpočet plochy ostřírny si nejprve určíme přibližný počet strojů v ostřírně jako přibližně 5% z celkového počtu výrobních strojů a z tohoto počtu určí přibližná podlahová plocha (Obvykle uvažujeme 7 až 8m 2 pro stroj a 2 až 3m 2 pro pomocnou plochu) P sko= 005 P sk [ks] F phno= 10 P sko [m 2 ] F phn = F phnv + F phno [m 2 ] Rovněž pro údržbářskou dílnu můžeme provést obdobný výpočet, kde spočítáme počet strojů údržbářské dílny (obvykle zhruba 1% z celkového počtu strojů) a pro každý stroj rezervujeme 20 až 25 m 2 podlahové plochy (větší podlahová plocha slouží např pro demontáž zařízení atd) P skú= 001 P sk [ks] F pú= 25 P skú [m 2 ] Pro přesnější výpočet plochy kontrolních pracovišť uvažujeme 5 až 6m 2 na jedno kontrolní stanoviště (Potřebný počet kontrolních stanovišť zjistíme ze zadaného technologického postupu) F pk= 6 D k [m 2 ] Skladová plocha se skládá z plochy vstupního skladu, výstupního skladu a meziskladu F pskl = F pvs + F pvýs + F pms [m 2 ] Plochu meziskladu vypočítáme jako:

8 Kde Q č, je hmotnost skladovaného výrobku (pro zjednodušení většinou uvažujeme čistou hmotnost) vynásobená 10 (přepočtená na síly vyvozenou váhou součástí v N), N je počet zpracovávaných kusů za rok, S o koeficient odpadu (volíme 11 až 13), t doba uložení výrobku v meziskladu (obvykle 3 až 5 dní), i počet operací, pro které budou součásti uloženy v meziskladu (počet kooperací) D počet pracovních dnů v roce (např 251 dní pro rok 2006), q dovolené zatížení podlahové plochy meziskladu v [Pa] S v koeficient využití (vzhledem k obvykle nedokonale částečnému využití podlahové plochy volíme 025 až 05) Zbývající skladovou plochu rozdělíme na dvě stejné části na plochu pro vstupní a výstupní sklad V případě, kdy vypočtená velikost meziskladu přesáhne, nebo obsáhne velkou část skladové plochy, provedeme korekci tak, aby velikost skladové plochy vstupního a výstupního skladu zajišťovala dostatečný prostor odpovídající skladování 15denní produkce (výpočet provedeme obdobně jako v případě meziskladu s tím, že vynecháme počet kooperací a pro výpočet skladové plochy pak použijeme zpřesněnou hodnotu (součet vstupního, výstupního skladu a meziskladu) F pvs = F pvýs = (F pskl - F pms) / 2 [m 2 ] Provedeme rovněž kontrolu, zda zvolená plocha je dostatečná pro regály, přepravky a místa pro přepravní zařízení Ze zpřesněných hodnot pak provedeme nový výpočet potřebné plochy podlahových cest F pdc=033 (F phn + F pú + F pskl + F pk) [m 2 ] Dále provedeme přepočet celkové hodnoty pomocných ploch 333Výpočet provozní podlahové plochy F p = F pdc + F phn + F pú + F pskl + F pk [m 2 ] Součtem výrobní a pomocné plochy vypočítáme celkovou provozní plochu 334Výpočet správní plochy F pr = F v + F p [m 2 ] Tuto plochu přibližně spočítáme z počtu jednotlivých ITA pracovníků Přičemž na techniky počítáme 5 až 6m 2 na konstruktéra 8 až 12m 2 a na administrativního pracovníka 45 až 5m 2 Přičemž výslednou plochu zvýšíme o zhruba 40% (chodby, výtahy, schodiště) F spr = 14 (6 T + 5 A + 10 K) [m 2 ] 335Výpočet sociální plochy Mezi sociální plochy počítáme plochu šaten, umýváren, WC a přilehlou plochu (chodby schodiště výtahy) Plochu šaten volíme o velikosti 08m 2 na pracovníka (pro výrobní pomocný a obslužný personál)

9 F šat = 08 (D evc+d epop) [m 2 ] Plochu umýváren volíme 03 až 04m 2 na dělníka jedné směny F um = 035 (D evc+d epop) / S m [m 2 ] Plochu WC zpočítáme pjako jedno WC na 15 až 20 lidí s velikostí 2m 2 F WC= 2 P C / 15 [m 2 ] Celkovou sociální plochu opět zvětšíme o 40% (chodby, výtahy, schodiště) F SOC= 14 (F šat + F um + F WC) [m 2 ] 336Celková plocha útvaru a linky Do celkové plochy útvaru zahrnujeme jak provozní, tak správní a sociální plochu F útv = F pr + F spr + F SOC Plocha dílny, případně linky pak neobsahuje plochu určenou pro hospodaření s nářadím a údržbářskou dílnu F L = F pr - F phn F pú Zpracované údaje zaneseme do přehledné tabulky pracovníků a souhrnné tabulky ploch Vypracujeme rovněž souhrnnou tabulku strojů a využití strojů v jednotlivých operacích a skupinové využití strojů vyneseme do sloupcového grafu (viz vzor tabulek a grafů) 4 Charakteristika linky Charakteristiku linky vypracováváme po návrhu linky V charakteristice linky není potřeba znovu popisovat technologický postup výroby, ale naopak parametry linky, její rozložení, vytížení atd Uvádíme zde zvolený způsob dopravy zpracovávaného polotovaru, jeho výhody a nevýhody rozložení jednotlivých pracovišť, celkovou kapacitu energetickou a technickou náročnost atd (Předpokládaný rozsah je zhruba 1 strana) 5 Charakteristika zpracovávaného materiálu Zde popíšeme všechny potřebné vlastnosti zpracovávaného polotovaru Tj materiál polotovaru, veškerá prováděná (chemická, tepelná atd) zpracování Mechanické fyzikální a další vlastnosti materiálu, například korozivzdornost, vodivost, magnetické vlastnosti, vnější tvar a rozměry atd Tyto údaje budou sloužit pro stanovení podmínek pro manipulaci s polotovarem (obrobkem) stanovení způsobu skladování atd (Předpokládaný rozsah je 1/2 strany)

10 6 Návrh řešení dopravy V této části zvolíme vhodné prostředky pro zajištění dopravy polotovarů po objektu Nejprve provedeme výběr vhodné palety (přepravky, kontejneru) Pro tento účel vybereme několik palet přibližně odpovídajících parametrů a provedeme výpočty využití palet, přičemž následně vybereme nejvhodnější variantu Palety je možné vybírat z internetových podkladů výrobců či prodejců palet (Předpokládáme výběr alespoň ze 3 různých palet) U vybraných palet uvedeme: náčrt, včetně vnějších a vnitřních rozměrů materiál, ze kterého je paleta vyrobena nosnost palety maximální množství palet, které lze umístit na sebe cena palety (pokud je k dispozici) V případě použití speciálních regálů pro skladové plochy a k nim odpovídajících palet, uvedeme i parametry a náčrt těchto regálů Př: atd Název: Paleta ohradová PO 500 Výrobce: Obalxy sro Materiál: ocelový plech Nosnost: 500kg Stohovací nosnost: 5500kg Hmotnost: 70kg Vnější délka: 1240mm šířka: 840mm výška: 610mm Vnitřní délka: 1200mm šířka: 800mm výška: 384mm ložná plocha: 0,9m 2 ložný prostor: 0,35m 2 cena: 798Kč V dalším kroku provedeme test kapacity jednotlivých palet Do vnitřního prostoru palet uložíme polotovary v různém uspořádání Je třeba počítat s tím, že polotovar má největší rozměry na začátku výrobního cyklu a během přesunu mezi jednotlivými operacemi, z hlediska zabránění poškození součásti budou mezi jednotlivé součásti vkládány podložky z různého materiálu (dřevo papír, plast ), nebo bude použit jednoduchý obal Z tohoto důvodu polotovar obalíme kvádrem s odpovídajícími rozměry (včetně případného obalu atd) Př: s h l

11 Výsledný kvádr umístíme do všech palet všemi použitelnými způsoby (podélně, příčně, na výšku) a zkontrolujeme maximální počet kusů v paletě z hlediska rozměrů a hmotnosti (viz vzorový výpočet) Podle těchto údajů a velikosti výrobní dávky pak vybereme optimální paletu Dále můžeme stanovit přibližný počet potřebných palet Př: přepravované množství ks za rok hrubá hmotnost 15kg Počet směn za rok S sr=er/8 = 502 kapacita palety n pal=100ks počet kusů na směnu n ksm = / ks počet palet na operaci a směnu n pos 4palety po 90 kusech počet mezioperačních přeprav (včetně dopravy do vstupního a výstupního skladu a meziskladu) n pro= 14 průměrná doba skladování: t sk=15dní průměrná doba v meziskladu: t msk=5dní Počet palet (kontejnerů, přepravek) ve skladu, meziskladu: n SMS= (t sk + t msk ) n pos S s = = = 160ks Počet palet (kontejnerů, přepravek) v provozu: meziskladu: n PV= n pro n pos S s = = = 112ks Celkový počet palet (zvýšíme o 10% jako rezervu): n PC = (n SMS + n PV ) 1,1 = 272 1,1 300ks Při návrhu výrobní dílny pak zkontrolujeme přibližně vypočtenou velikost vstupního a výstupního skladu a meziskladu s ložnou plochou, včetně potřebné plochy pro pohyb dopravního prostředku a strojů pro přípravu polotovarů Pozn Při určování počtu palet uložených ve stohu je potřeba vycházet z dobré dosažitelnosti každé palety atd (Není proto většinou vhodné volit max počet na sebe uložených palet) Na výběr palety přímo navazuje volba přepravního prostředku V závislosti na velikosti, hmotnosti a množství přepravovaných palet zvolíme odpovídající zařízení (například vysokozdvižný vozík) Výběr provedeme opět z několika variant ať již z katalogu nebo z internetových podkladů výrobců či prodejců těchto zařízení Při výběru bereme do úvahy především: přepravované množství velikost a tvar přepravovaných objektů hmotnost přepravovaných objektů vnější rozměry přepravního zařízení manévrovatelnost a dosažitelnost s materiálem způsob pohonu (v uzavřených prostorách dáme přednost elektrickému agregátu) cena a provozní náklad

12 Čelní vysokozdvižný vozík Belet BSEM 15/ 3 Bateriový pohon Max nosnost: Kg Vidlice (tloušťka x šířka x délka): 35 x 100 x Standardní zdvih: mm Otočný rádius (rám je ve svislé poloze): mm Rychlost jízdy: 15 km/hod Pneumatiky: 2 přední: 18x7-8; 2 zadní (dual): Světlost se zátěží v nejnižším bodě: 75 mm Baterie: trakční, napětí 48 V, kapacita 400 Ah Převodovka: dva motory Čelní vysokozdvižný vozík Belet BSEM 175/ 3 atd Podle celkového přepravovaného množství, délky dráhy rychlosti přepravního zařízení atd lze pak stanovit přibližné množství potřebných přepravních prostředků Množství přepravních prostředků má rovněž přímý vliv na potřebný počet pomocných dělníků obsluhujících tento dopravní prostředek Př: přepravované množství ks za rok hrubá hmotnost 15kg Počet směn za rok S sr=er/8 = 502 kapacita palety n pal=100ks počet kusů na směnu n ksm = / ks počet palet na operaci a směnu n pos 4palety po 90 kusech průměrná rychlost pohybu přepravního zařízení v pr=5kmh -1 celková přibližná dráha jedné přepravy Lc 50m (délka haly) počet mezioperačních přeprav (včetně dopravy do vstupního a výstupního skladu a meziskladu) n pro= 14 minimální počet přeprav za směnu n sm= n pro n pos = 56 průměrná doba jedné přepravy (+ dvě minuty na naložení vyložení) : t pr= 60 L c/(1000 v pr) + 2 = (60 50)/(1000 5) + 2 = 2,6min minimální čas přeprav na směnu t pmi= t pr n sm = 2,6 56 = 145,6min => volím n voz= 1ks procento využití přepravního zařízení η voz = (t pmi n voz 100) / (8 60) 30% Po volbě dopravních prostředků pro technologické uspořádání dílny, provedeme volbu

13 způsobu přepravy pro výrobní linku Pro tento způsob volíme nejčastěji nějaký typ pásového dopravníku (z dostupných katalogů v papírové podobě, či z internetových nabídek výrobců a prodejců) Dopravníky zajišťují přesun polotovarů mezi jednotlivými pracovišti Je možno volit mezi několika typy přepravníků Obecně lze přepravníky rozdělit: podle způsobu pohonu hnané (pohyb zajištěn obyčejně elektromotorem) nehnané (pohyb je zajištěn buď ručně, nebo pomocí gravitace sklonem dopravníku) podle typu nosného média válečkové pásové článkové a řetězové podle přístupu k přepravovanému materiálu uzavřené otevřené Dopravníky uspořádáme do linky tak, abychom zajistili přepravu mezi jednotlivými operacemi, vstupním a výstupním skladem a meziskladem Při návrhu je potřeba ponechat dostatek prostoru i pro ostatní dopravní cesty a dobrý přístup od jednotlivých pracovišť k dopravníku Při výběru dopravníku je potřeba brát ohled na: charakter přepravovaného materiálu vnější rozměry dopravníku kapacitu dopravníku (rychlost dopravníku, maximální zatížení celkové a na metr dopravníku) cenu přepravníku Př: výrobce: Dorner označení: d9500 šířka pásu: mm délka: 0,6 8,5m (po 4mm) průměr tažného válce: 32mm celková kapacita: 3200kg max zatížení: 1000kg/m materiál dopravníku: ocel výška dopravníku: mm maximální sklon: 5 rychlost přepravníku: 5-50m/min příkon: 1kW cena: Kc

14 Volba a výpočet počtu jeřábů a vysokozdvižných vozíků Pro zajištění manipulace s materiálem je možné do haly umístit jeřáb Použitý typ jeřábu opět volíme vzhledem k rozměrům, tvaru, hmotnosti přepravovaných polotovarů a rovněž ke vzdálenosti na kterou se budou tyto polotovary přepravovat Př: Jeřáb mostový jednonosníkový JEA Technický popis: Nosník jeřábu, který tvoří I profil, je pomocí přírub šrouby spojen se dvěma příčníky, ve kterých jsou pojezdová kola Oba příčníky jsou poháněné Technické parametry: Nosnost: 3,2t Rozpětí: 16m Rozvor kol mostu: 2,7m Rychlost pojezdu mostu: 32m/min Rychlost zdvihu: 8m/min Rychlost mikrozdvihu: 1,4m/min Rychlost pojezdu kladkostroje: 20m/min Hmotnost (bez kabiny a kladkostroje): kg Výrobce: KVP, sro Cena: Kč

15 Počet jeřábů: Výpočet potřebného počtu jeřábů provedeme u každého navrhovaného typu M k 1 2L t v z j n j = [ ks] m r p j t c Kde: M počet manipulačních jednotek za rok [ks] M = n pos x S sr n pos počet palet na operaci a směnu [ks] S sr počet směn za rok k počet manipulací s jednotkou (vychází z poč operací v tech postupu) L přepravní vzdálenost (volíme podle max rozměrů haly) [m] v j rychlost pojezdu jeřábu (z technických parametrů zvoleného jeřábu) [m/min] t z doba na upevnění a odvázání břemene (pro zjednodušení volíme 5min) [min] t c efektivní doba směny (přibližně 8 h, přepočítáme na minuty) [min] m r počet směn za rok (liší se v každém roce obvykle dní) [dnů] p j počet jednotek přepravovaných najednou (obvykle 1 paleta) [ks] Výslednou hodnotu zaokrouhlíme nahoru (na celé jednotky) Počet vysokozdvižných vozíků: Q Spal i n vv = 60 q v E s s k L v t n t v [ks] Kde: n vv potřebný počet vysokozdvižných vozíků [ks] Q Spal množství přepravovaného materiálu za rok [kg] i průměrný počet manipulací s manipulační jednotkou (paletou) q v hmotnost dílů přepravovaných při jednom přejezdu (pro zjednodušení můžeme volit převoz jedné palety) [kg] E voz časový fond vozíku ( počet pracovních dní vynásobených délkou pracovní směny snížený vzhledem k možným opravám a údržbě o 11%, obvykle kolem 1800h) s s směnnost (počet směn, obvykle 1, 2 či 3 osmihodinové směny ) k koeficient ztrát kapacity vozíku (korekce případných ztrát vlivem nevytížení kapacity, např 095) L průměrná délka pojezdu vozíku (počítá se dráha v obou směrech) [m] v průměrná rychlost vozíku při manip v objektu (viz technická data vozíku) [mmin -1 ] t n čas potřebný k naložení součásti na vozík (předpokládejme zhruba 2min) [min] t v čas potřebný k vyložení součásti z vozíku (předpokládejme zhruba 2min) [min]

16 7 Návrh řešení bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany Tato část vychází z předpisů zabývajících se hygienou, bezpečností práce a požární ochranou ve výrobních objektech Pro tento účel využijeme odpovídající ČSN ISO normy například: ČSN ISO požární ochrana staveb ČSN ISO hasicí zařízení ČSN ISO evakuace a únikové prostředky ČSN ochrana staveb proti šíření požáru ČSN EN Bezpečnost strojních zařízení - Požární prevence a požární ochrana atd Seznam norem viz například seznamnormybiz normy jsou k dispozici např v technické knihovně Při hodnocení vycházíme ze základních zásad daných těmito normami a podle nich hodnotíme navržený provoz 8 Technicko-ekonomické ukazatele Zde provedeme výpočet některých základních technickoekonomických ukazatelů navrhovaného provozu 81 Roční výroba v účelových jednotkách Počítá se počet vyrobených kusů na dělníka, výrobního dělníka, na m 2 v jedné směně Na evidovaného dělníka: Na výrobního dělníka: Na výrobní plochu: 82 Plochy a objemy Zde vyhodnotíme obsazenou výrobní plochu (případně objem): Výrobní plocha na jednoho výrobního dělníka v jedné směně: Výrobní plocha na jeden stroj základní výroby:

17 Procento výrobní podlahové plochy z provozní podlahové plochy: Procento pomocné podlahové plochy z provozní podlahové plochy: Procento strojní podlahové plochy z provozní podlahové plochy: 83 Pracnost účelové jednotky Je definována jako součet strojní a ruční pracnosti Vztahuje se k jednomu vyráběnému kusu Pracnost ruční spočítáme jako součet všech časů t k na ručních pracovištích, obdobně jako pracnost strojní na strojních pracovištích (viz technologický postup) t k = t ks t kr 84 Instalovaný příkon, spotřebovaná energie instalovaný příkon na dělníka jedné směny: spotřebovaná energie na účelovou jednotku (kus): kde: P i příkon jednotlivých instalovaných zařízení (viz tabulka strojů) S s směnnost strojní D V celkový počet výrobních dělníků t ki kusový čas i-té strojní operace [hod] P i příkon stroje provádějící i-tou operaci [kw] P ski skutečný počet strojů provádějící i-tou operaci [kw] 85 Procento využití výchozího materiálu Spočítáme zjednodušeně jako podíl mezi čistou a hrubou hmotností

18 9 Hodnocení navrhovaného řešení V závěrečném hodnocení srovnáme výhody a nevýhody navrhovaného řešení Srovnáme obě navrhované varianty, případně navrhneme i jiné řešení problematických částí (předpokládaný rozsah min ½ stránky) 10 Ekonomické hodnocení návrhu Je nezbytné spočítat celkovou cenu investice (stroje, hala, jeřáb, vozík, palety) a roční provozní náklady (Zde stačí uvést celkové roční mzdové náklady) Další pokyny k těmto výpočtům a veškeré podklady naleznete v souboru ekonomicke_hodnocenipdf 11 Typy obráběcích strojů ve výrobních postupech a jejich začlenění do skupin typ stroje název stroje technologická skupina v katalogu svislá protahovačka *parametry stroje viz níže BPH 320 NC rovinná bruska vodorovná ostatní brusky BU 25 H bruska hrotová univerzální brusky hrotové BUA 25 A bruska hrotová univerzální brusky hrotové BUAJ 9 NC hrotová bruska brusky hrotové EJ 10 hrotová bruska brusky hrotové F2 V vertikální konzolová frézka konzolové frézky FGV 32 konzolová frézka konzolové frézky FVT 1 stolní frézka konzolové frézky OFA 16 B odval frézka na ozubení odvalovací frézky na ozubení OFA 32 R odval frézka na ozubení odvalovací frézky na ozubení OFA 75 odval frézka na ozubení odvalovací frézky na ozubení OHA 16 BA OHA 50 B OPTIMAT A22 - A52 soustružnický automat odval obrážečka na ozubení odvalovací obrážečky na ozubení odval obrážečka na ozubení odvalovací obrážečky na ozubení soustružnické automaty S 32 hrotový soustruh hrotové soustruhy SN 32 hrotový soustruh hrotové soustruhy SN 40 C hrotový soustruh hrotové soustruhy SN 50 C hrotový soustruh hrotové soustruhy SN 63 C hrotový soustruh hrotové soustruhy V 16 A stolní vrtačka stolní vrtačky VO 50 otočná vrtačka otočné vrtačky VS 20 B sloupová vrtačka stolní vrtačky VS CASTOR sloupová vrtačka stolní vrtačky W 100 A vodorovná vyvrtávačka horizontální frézovací a vyvrtávací stroje * : rozměry: délka = 1802 mm, šířka: 835 mm; hmotnost: 3234 kg; příkon: 5,5 kw

19 12 Odkazy na katalogy palet, regálů a vozíků Palety Ohradové palety kovové : wwwemporocz Položka v menu: bedny, přepravky, palety > palety a přepravníky > ohradové palety, kovové Kovové přepravky menší nosnosti: wwwemporocz Položka v menu: bedny, přepravky, palety > přepravky > přepravky kovové Plastové palety s nízkou nosností: wwwkaiserkraftcz Položka v menu: skladové nádoby a palety -> stohovací boxy -> (např stohovací nádoba z PP) Regály - konzolové (stromečkové) wwwkaiserkraftcz Položka v menu: regály > konzolové regály wwwkwestocz regály > konzolové regály wwwemporocz sklad > regály > konzolové regály Multistrong Vysokozdvižné a nízkozdvižné vozíky wwwjungheinrichcz Položka v menu: produkty > vozíky > Čelní elektrické vysokozdvižné vozíky > výběr typu > PDF Download technický list

20 Použitá literatura: Do použité literatury uvedeme, kromě skript i veškeré použité katalogy a zdroje z internetu Literaturu uvádějte podle ČSN ISO [1] HLAVENKA, B Projektování výrobních systémů Technologické projekty I 3 vydání Brno PC-DIR Real sro s ISBN [2] HLAVENKA, B Technologické projekty, cvičení 3 vydání Brno PC-DIR Real sro s ISBN atd