Metodická zpráva č. 3 vyhodnocení

Transkript

1 Metodická zpráva č. 3 vyhodnocení Zpracoval: Michal Nesládek 08/2018 Předkládaný text obsahuje vyhodnocení metodické zprávy č. 3, kterou vypracovali metodici ze škol zapojených do projektu KIPR v červnu Jejich zpráva byla zaměřena na nadané a mimořádně nadané žáky. Pro potřeby této zprávy jsou pojmy nadaný žák a mimořádně nadaný žák definovány dle 27 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění účinném od Nadaný žák je: především žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Mimořádně nadaný žák je: především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Žák s dvojí výjimečností je pak ve shodě s obecně užívaným významem tohoto pojmu definován jako žák, který má vedle nadání či mimořádného nadání diagnostikovány jiné speciální vzdělávací potřeby. Metodici odpovídali celkem na 14 otázek, 4 otázky byly uzavřené (ano / ne), zbylé byly otevřené. Na konci zprávy mohli metodici připojit své postřehy k uvedenému tématu ve formě poznámek. Metodická zpráva byla realizována jako online internetový formulář (Formuláře Google), vzor metodické zprávy je v příloze č. 1. V tomto textu jsou zahrnuty pouze metodické zprávy, které byly odeslány do Vyplněnou zprávu odeslali metodici ze 70 školních subjektů zapojených do projektu KIPR (návratnost 93 %), jedna zpráva byla vyplněna metodikem, který není ze školy zapojené v projektu KIPR (Mgr. Daniela Jančová, která poskytuje podporu školám v regionu Rožnov pod Radhoštěm ve Zlínském kraji). Metodické zprávy vyplnili metodici ze všech krajů ČR, nejvíce byly zastoupeny kraje Středočeský a Jihomoravský (9 subjektů, 13 %), nejméně byl zastoupen kraj Vysočina (1 subjekt, méně než 1 %), podrobnosti jsou uvedeny v grafu č. 1. Graf č. 1: Subjekty zapojené v šetření podle krajů (13 %) 7 (10 %) 7 (10 %) 3 (4 %) 3 (4 %) 2 (3 %) 6 (9 %) 4 (6 %) 3 (4 %) 1 (1 %) 9 (13 %) 4 (6 %) 6 (9 %) 6 (9 %) kipr@nuv.cz 1

2 Mezi školními subjekty, které odevzdaly zprávu, převládaly základní školy (57 %) a mateřské školy sdružené se školami základními (31%), zastoupení dalších typů subjektů bylo nízké (v rozmezí od 1 do 3 %), podrobnosti jsou uvedeny v grafu č. 2. Z hlediska typu zapojených škol byly dominantně zastoupeny základní školy (91 % ze všech subjektů), druhým nejčastějším typem byly mateřské školy (37 %), podrobnosti jsou zaznamenány v grafu č. 3. V případě metodiků ze subjektů, které sdružují více typů škol, většinou nebylo možné rozlišit, zda se metodické zprávy vztahují na celý subjekt, nebo pouze na konkrétní typ školy. Graf č. 2: Subjekty zapojené v šetření podle typu (57 %) 22 (31 %) 2 (3 %) 1 (1 %) 1 (1 %) 1 (1 %) 2 (3 %) 1 (1 %) mš mš+zš mš+zš+zuš mš+zš+sš zš zš+sš sš sš+voš Graf č. 3: Typy škol zapojených v šetření (91 %) (37 %) (1 %) 5 (7 %) 1 (1 %) mš zš zuš sš voš Metodici popisovali, jakým způsobem jsou na škole identifikováni nadaní a mimořádně nadaní žáci. Ve svých zprávách pojímali termín identifikace různě, někteří ho chápali spíše jako prediagnostiku (rozpoznání nadání, vznik předpokladu, že je žák nadaný), jiní ho chápali naopak jako vlastní diagnostiku (potvrzení nadání na základě různých metod, označení žáka jako nadaného či mimořádně nadaného), další metodici pak pojímali termín identifikace v obecné rovině jako proces složený z prediagnostiky i následné diagnostiky. V některých případech nebylo možné z popisu přesně určit, jak metodik daný pojem chápe. Převážná většina metodiků (94 %) uvedla, že identifikace uvedených žáků (v různé podobě) na jejich škole probíhá, ve 2 případech (3 %) bylo naopak uvedeno, že identifikace nadaných a mimořádně nadaných žáků není na školách prováděna vůbec viz graf č. 4. Iniciativu při rozpoznávání nadání (prediagnostika) popsalo 54 metodiků (76 %), z čehož téměř ve všech případech byla zmíněna aktivita samotné školy, resp. jejich pracovníků (98 %). Relativně zřídka kipr@nuv.cz 2

3 byla jmenována aktivita zákonných zástupců (6 %), v jednom případě byla zmíněna také aktivita ŠPZ v kombinaci s uvedenou aktivitou školy bez další specifikace role ŠPZ (je nutné poznamenat, že ŠPZ vstupuje do procesu diagnostiky vždy až na základě požadavku rodičů), podrobnosti jsou uvedeny v grafu č. 5. Graf č. 4: Identifikace* nadaných a mimořádně nadaných žáků na školách (N=71) (94 %) 2 (3 %) 2 (3 %) Provádí se Neprovádí se Nevím/nemohu odpovědět * Ve smyslu rozpoznání nadání a/nebo diagnostiky Graf č. 5: Iniciativa při rozpoznávání nadání a mimořádného nadání (N=54) Aktivita školy 53 (98 %) Aktivita zákonných zástupců 3 (6 %) Aktivita ŠPZ Metody, které jsou používány k rozpoznání nadání, jsou uvedeny v grafu č. 6, tyto metody uvedlo celkem 42 metodiků. Nejčastěji byla uvedena metoda pozorování (52 %), dále se jednalo o sledování výsledků školní práce (31 %) a informace od zákonných zástupců (26 %). Obecně je možné konstatovat, že rozpoznání nadání je často ponecháno na zkušenostech a senzitivitě jednotlivých pedagogů, kteří jsou se žáky většinou v denním kontaktu a dobře je znají, na některých školách jsou takto vytipovaní žáci ještě dále projednáváni na společných setkáních (poradách) pracovníků školy. Systémové pojetí vyhledávání potenciálně nadaných a mimořádně nadaných žáků bylo méně časté, zmínilo ho celkem 15 metodiků (22 % škol, které uvedly identifikaci nadaných žáků) v těchto případech se většinou jednalo o depistáž (bez další specifikace) nebo o screeningové testování (uvedeny byly případy testování na 1. i 2. stupni ZŠ). Samotná diagnostika nadaných žáků je prováděna ve škole i ve ŠPZ (většinou byly uváděny PPP). Jako osoby, které se podílejí na identifikaci nadání u žáků, byli téměř ve všech zprávách zmiňováni pedagogové, různě intenzivní spolupráci s pracovníky ŠPP (Školní poradenská pracoviště) pak uvedlo 9 metodiků (13 % škol, které provádějí identifikaci nadaných žáků), na jedné škole byla popsána pozice koordinátora pro nadané žáky. kipr@nuv.cz 3

4 Graf č. 6: Metody sloužící k identifikaci nadaných a mimořádně nadaných žáků (N=42) Pozorování ve škole 22 (52 %) Výsledky školní práce Informace od zákonných zástupců Objektivní testování, screening Výsledky v soutěžích Depistáž Výsledky v mimoškolních aktivitách Přijímací řízení (testy, pohovor) 13 (31 %) 11 (26 %) 8 (19 %) 8 (19 %) 6 (14 %) 3 (7 %) 2 (5 %) Nadaní žáci se v zapojených školách vyskytují častěji než žáci mimořádně nadaní. V metodické zprávě z června 2018 uvedla nadané žáky na svých školách zhruba polovina z dotázaných (49 %), mimořádně nadaní žáci byli v každé sedmé škole (14 %) viz graf č. 7. Metodici dále ve svých zprávách popisovali, jaké formy obohacování učiva u nadaných a mimořádně nadaných žáků školy používají (pozn: někteří metodici v této části zprávy zaměňovali obohacování učiva a akceleraci výuky). Zhruba dvě třetiny metodiků (63 %) popsali jednu z forem obohacování učiva (graf č. 8). Nejčastěji se jednalo o navýšení obtížnosti úloh a úkolů v rámci práce ve škole i doma (36 %), dále bylo uváděno rozšíření učiva (33 %, například poskytování rozšiřujících textů a podkladů) nebo využívání pomůcek (24 %, nejčastěji byly jmenovány encyklopedie a další literatura), přehled všech uvedených metod je v grafu č. 9. Akceleraci výuky ve formě přeřazení nadaných či mimořádně nadaných žáků do vyššího ročníku využilo v minulém školním roce (2016/2017) 11 % škol, konkrétnější údaje jsou uvedeny v grafu č. 10. Graf č. 7: Přítomnost nadaných a mimořádně nadaných žáků na školách k 06/2018 (N=71) (49 %) 36 (51 %) 61 (86 %) (14 %) Ano Nadaní Ne Mimořádně nadaní Graf č. 8: Využívání obohacování učiva u nadaných a mimořádně nadaných žáků (N=71) kipr@nuv.cz 4

5 Využíváme Neuvedeno Nevyužíváme Nevím/nemohu odpovědět 5 (7 %) 11 (16 %) 10 (14 %) 45 (63 %) Graf č. 9: Užívané formy obohacování učiva u nadaných a mimořádně nadaných žáků (N=45) Větší obtížnost úkolů, úloh a příkladů Rozšíření učiva Využívání pomůcek Úkoly, úlohy a příklady zaměřené na kognitivní rozvoj Soutěže, olympiády Individualizace výuky Školní kroužky Využívání informačních a komunikačních technologií Školní projekty Diskuze, dialog, rozhovor a konzultace s pedagogem Exkurze Spolupráce s vnějšími subjekty Vytváření skupin nadaných žáků Vynechání jednoduchých úloh/úkolů 11 (24 %) 9 (20 %) 8 (18 %) 7 (16 %) 6 (13 %) 5 (11 %) 5 (11 %) 4 (9 %) 16 (36 %) 15 (33 %) Graf č. 10: Přeřazení nadaných či mimořádně nadaných žáků do vyššího ročníku ve školním roce 2017/18 (N=71) (86 %) (11 %) 2 (3 %) Ano Ne Neuvedeno kipr@nuv.cz 5

6 Zkušenost s využíváním podpůrných opatření byla častěji uváděna u nadaných žáků než u mimořádně nadaných zhruba polovina škol uvedla využití pomůcek u nadaných, čtvrtina u mimořádně nadaných viz graf č. 11. Tento poměr do značné míry odpovídá poměru mezi četností obou sledovaných skupin na školách (mimořádně nadaných je méně než nadaných viz graf č. 7). V případě obou skupin žáků se nejvíce osvědčilo podpůrné opatření obohacování učiva (u každé skupiny zhruba 40 %), druhým nejefektivnějším opatřením byla individualizace výuky. Relativně často byla u obou skupin uváděna také akcelerace výuky, podrobnosti jsou uvedeny v grafech č. 12 a 13. Obecně je možné konstatovat, že se častěji jednalo o podpůrná opatření 1. stupně (ve srovnání s opatřeními stupně). U nadaných i mimořádně nadaných žáků byla v některých případech uváděna podpůrná opatření, která nejsou určena pro tuto skupinu žáků konkrétně se jednalo o pedagogickou intervenci (3 případy u nadaných, 2 u mimořádně nadaných) a asistenta pedagoga (1 případ u nadaných). Tato opatření lze využít pouze pro žáky s dvojí výjimečností. Jako zajímavost je možné zmínit podpůrné opatření v podobě zvýšeného úsilí pedagoga (u obou skupin se vyskytlo toto opatření jednou) jednalo se o přístup pedagoga charakterizovaný vysokou mírou adaptibility učitele pro vymýšlení aktivit a ochotou učitele vzdělávat se voblasti práce s nadanými a mimořádně nadanými žáky. Graf č. 11: Zkušenost s využíváním PO u nadaných a mimořádně nadaných žáků (N=71) (53 %) 18 (25 %) 17 (24 %) 31 (44 %) 2 (3 %) 2 (3 %) Ano Ne Nevím/nemohu posoudit 20 (28 %) 14 (20 %) Neuvedeno Nadaní Mimořádně nadaní Graf č. 12: PO u nadaných žáků, která se osvědčila (N=37) Obohacování učiva Individualizace výuky Pomůcky Akcelerace výuky Spolupráce, skupinová práce Volnočasové aktivity Úprava domácí přípravy IVP Párové vyučování Podpora ŠPP PLPP Úprava hodnocení (sebehodnocení) Podpora samostatnosti Zvýšené úsilí pedagoga Žádná PO se neosvědčila 4 (11 %) 4 (11 %) 3 (8 %) 2 (5 %) 7 (19 %) 6 (16 %) 16 (43 %) 14 (38 %) kipr@nuv.cz 6

7 Graf č. 13: PO u mimořádně nadaných žáků, která se osvědčila (N=18) Obohacování učiva Individualizace výuky Akcelerace výuky IVP Spolupráce, skupinová práce Pomůcky Exkurze Párové vyučování ISP PLPP Zvýšené úsilí pedagoga Žádná PO se neosvědčila 1 (6 %) 1 (6 %) 1 (6 %) 1 (6 %) 1 (6 %) 1 (6 %) 2 (11 %) 2 (11 %) 3 (17 %) 6 (33 %) 6 (33 %) 7 (39 %) Zhruba polovina metodiků uvedla, že spolupracuje s vnějšími subjekty při podpoře žáků nadaných a mimořádně nadaných viz graf č. 14. Je nutné poznamenat, že v žádné metodické zprávě nebyla spolupráce s vnějšími subjekty hodnocena jako účinné podpůrné opatření (graf č. 12 a 13). Nejčastěji uváděným subjektem při uvedené spolupráci byly PPP (33 %), relativně často byla uváděna také SPC (11 %), v případě sdružené kategorie ŠPZ (PPP+SPC) se jednalo o 35 %. Ze zpráv metodiků nebylo možné určit, nakolik spolupráce se ŠPZ přesahuje vlastní diagnostiku žáků. Mimo ŠPZ byla nejčastěji jmenována Mensa (11 %), dále pak jiné školy (SŠ a VŠ) a organizace zaměřené na volný čas žáků, konkrétně DDM a SVČ, (v obou případech po 9 %), podrobnosti jsou uvedeny v grafu č. 15. Koordinovaný meziresortní systém podpory nadání a péče o nadané byl ve sledovaných školách využíván zřídka, jeho využití uvedlo 3 % metodiků viz graf č. 16. Graf č. 14: Spolupráce s vnějšími subjekty při vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných žáků (N=71) Ano 54 (45 %) Neuvedeno 17 (24 %) Nevím/nemohu určit 12 (17 %) Žádná spolupráce 10 (14 %) kipr@nuv.cz 7

8 Graf č. 15: Subjekty, se kterými školy spolupracují při vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných (M=54) PPP Mensa SPC Organizace zaměřené na volný čas (SVČ, DDM) Jiné školy (SŠ, VŠ) NNO Organizátoři soutěží ZUŠ Externí odborní pracovníci Scio NUV NIDV Knihovna Vydavatelství knih a časopisů Krajský úřad ZDVPP 6 (11 %) 6 (11 %) 5 (9 %) 5 (9 %) 3 (6 %) 3 (6 %) 3 (6 %) 2 (4 %) 18 (33 %) Graf č. 16: Využívání Koordinovaného meziresortního systém podpory nadání a péče o nadané (N=71) (3 %) Ano 69 (97 %) Ne Metodici dále odpovídali na otázku, zda jsou na školách problémy při tvorbě IVP pro nadané a mimořádně nadané žáky. Komplikace uvedli pouze 4 metodici (6 %), jak je zobrazeno v grafu č. 17. Výčet popsaných problémů je v grafu č. 18, je ovšem nutné upozornit na nízkou výpovědní hodnotu vzhledem počtu metodiků, kteří problémy uvedli (N=4). Varianty toho, co školy nejvíce postrádají v podpoře nadaných a mimořádně nadaných žáků, jsou uvedeny v grafu č. 19. Nejčastěji byl zmiňován nedostatek času na práci s těmito žáky (28 %), dále se jednalo o nedostatek finančních prostředků, které by směřovaly navíc pro pedagogy, kteří se nadaným žákům věnují, a o kompetence pracovníků ve školách a poradnách (v obou případech 15 %). Pouze 3 metodici uvedli, že v podpoře uvedených žáků nic nepostrádají. kipr@nuv.cz 8

9 Graf č. 17: Problematické části IVP u nadaných a mimořádně nadaných žáků (N=71) Nevím/nemohu odpovědět Neuvedeno 26 (37 %) 30 (42 %) Vše bez problému 11 (15 %) Existují problematické části 4 (6 %) Graf č. 18: Výčet problematických částí IVP u nadaných a mimořádně nadaných žáků (N=4) Organizace vzdělávání Obsah vzdělávání 2 (50 %) 2 (50 %) Metody Popis jednotlivých předmětů Hodnocení 1 (25 %) 1 (25 %) 1 (25 %) 0 0,5 1 1,5 2 2,5 Graf č. 19: Výčet toho, co školy postrádají v podpoře nadaných a mimořádně nadaných žáků (N=39) Čas Kompetenní pracovníci ve školách a poradnách Finance Lepší identifikace a diagnostika žáků (dgn. nástroje) Metodická podpora Nic nepostrádáme Systémový přístup na škole Asistent pedagoga, 2. pedagog Méně početné třídy Aktivita zákonných zástupců Dostatečná nabídka adekvátních pomůcek Zájmové aktivity/kroužky Zájem samotných nadaných žáků Spolupráce škol Obecné uznání důležitosti porpory u těchto žáků Více soutěží 3 (8 %) 3 (8 %) 3 (8 %) 2 (5 %) 2 (5 %) 2 (5 %) 2 (5 %) 2 (5 %) 2 (5 %) 6 (15 %) 6 (15 %) 11 (28 %) kipr@nuv.cz 9

10 V metodické zprávě byl věnován prostor také žákům s dvojí výjimečností. Výskyt těchto žáků na škole uvedlo 15 % metodiků (v červnu 2018). Nejvyšší uvedený počet takových žáků na jedné škole byl 2 (u 3 % škol). Průměrný počet žáků s dvojí výjimečností na školu byl 0,2 (medián 0) viz graf č. 20. K rozdílu v poskytování podpory žákům s dvojí výjimečností a žákům nadaným či mimořádně nadaným se vyjádřila menšina metodiků (19 %), tito metodici většinou vnímali mezi uvedenými skupinami rozdíl v poskytování podpory, jak je zobrazeno v grafu č. 21. Žáci s dvojí výjimečností byli popsáni jako specifická skupina, u které je nutné: častěji využívat personální opatření, více individualizovat vzdělávací proces, věnovat pozornost nadání a zároveň i problémům vyplývajícím z postižení (větší nároky na pedagogického pracovníka), podrobnosti jsou uvedeny v grafu č. 22. Graf č. 20: Počet žáků s dvojí výjimečností na škole k 06/2018 (N=71) (75 %) (12 %) 7 (10 %) 2 (3 %) Neuvedeno Graf č. 21: Rozdíly v podpoře žákům s dvojí výjimečností ve srovnání s podporou žákům nadaným a mimořádně nadaným (N=71) Neuvedeno 30 (42 %) Nevím/nemohu určit 28 (39 %) Je rozdíl 11 (16 %) Žádný rozdíl 2 (3 %) Graf č. 22: Specifika podpory žákům s dvojí výjimečností ve srovnání s podporou žákům nadaným a mimořádně nadaným (N=11) kipr@nuv.cz 10

11 Zaměření na problém i nadání zároveň 4 (36 %) Více personálních PO 4 (36 %) Větši individualizace vzdělávání 2 (18 %) Častější IVP 1 (9 %) Jiný rozsah učiva 1 (9 %) Větší podpora grafomotoriky 1 (9 %) 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 V závěrečných poznámkách vyjadřovali metodici případné postřehy a připomínky k tématu nadaných a mimořádně nadaných žáků, níže jsou uvedeny postřehy, které byly vyhodnoceny jako potenciálně podnětné. V závorce jsou uvedeny počty metodiků, kteří napsali dané připomínky a postřehy (jedná se o názory jednotlivců): - Pracovníci poradenských zařízení neradi rozhodují o tom, zda má žák nadání nebo mimořádné nadání (1). V posledních letech se snižuje počet těchto žáků diagnostikovaných v ŠPZ (1). - Inkluze (tak, jak je systémově nastavena) upřednostňuje řešení vzdělávacích potřeb žáků ohrožených školním neúspěchem oproti žákům nadaným a mimořádně nadaným (1). - Nadaní žáci v některých případech vnímají obohacování učiva negativně (jako nadměrnou zátěž, kterou si nepřejí) (1). - Rodiče některých nadaných a mimořádně nadaných žáků nespolupracují se školou a ŠPZ (1, v jiných částech zprávy se tato zkušenost vyskytla opakovaně). - Nadaní žáci bývají někdy chybně vnímáni jako rušiví s poruchami chování (1). - Skupina hypoaktivních nadaných žáků (pomalé pracovní tempo v kombinaci s nadáním) (1). Kromě nadaných a mimořádně nadaných žáků byl ve zprávě prostor také pro určení okruhu žáků, kteří jsou pro pracovníky na školách z hlediska společného vzdělávání nejnáročnější, odpovědi jsou zaznamenány v grafu č. 23. Vyplývá z nich, že nejnáročnější pro pedagogy jsou žáci, kteří mívají obtíže zejména s dodržováním pravidel a kázně, tito žáci (obzvláště ve vyšším počtu) narušují dle metodiků výuku celé třídy. Z výše popsaných důvodů byli nejčastěji uváděni žáci s poruchami chování (49 %), dále se jednalo o žáky s poruchami autistického spektra (15 %) a žáky socio-kulturně znevýhodněné (kategorie KZV) (13 %). Vedle těchto skupin žáků byli často jmenováni také žáci s mentálním postižením (24%, nejčastěji byla uváděna podskupina žáků s LMP). Pro pedagogy je obtížné tyto žáky adekvátně vzdělávat (mezi důvody bylo zmíněno naplnění výstupů stanovených pro tyto žáky). Ze strany některých pedagogů byla uvedena nechuť pracovat s touto skupinou, popsán byl také nedostatek kompetencí některých pedagogů pro práci s žáky s mentálním postižením (je možné předpokládat, že nechuť pracovat s touto skupinou a nedostatečné kompetence spolu mohou v některých případech souviset). U mentálně postižených žáků byla dále uváděna obtíž se začleňováním do kolektivu, z důvodu odlišnosti někdy dochází k nepřijetí kolektivem. Uvedený výčet žáků, kipr@nuv.cz 11

12 kteří jsou pro pedagogické pracovníky nejnáročnější, může částečně odrážet to, s jakým typem žáků se pracovníci na školách setkávají. Graf č. 23: Skupiny žáků se SVP, které jsou z hlediska inkluze pro pedagogické pracovníky nejnáročnější (N=62) Poruchy chování 33 (49 %) Mentální postižení 16 (24 %) Poruchy autistického spektra Sociokulturně znevýhodnění žáci (KZV) Hraniční intelekt Více vad Poruchy učení Nadaní a mimořádně nadaní Nerovnoměrný vývoj Psychické poruchy Zrakové postižení Sluchové postižení Tělesné postižení 10 (15 %) 9 (13 %) 8 (12 %) 7 (10 %) 4 (6 %) 4 (6 %) 2 (3 %) 2 (3 %) 1 (1 %) 1 (1 %) 1 (1 %) Shrnutí a závěr Metodická zpráva č. 3 je zaměřena především na nadané a mimořádně nadané žáky a na žáky s dvojí výjimečností. Na identifikaci (vyhledávání) těchto žáků se podílejí především pracovníci školy, méně častá je v této věci iniciativa zákonných zástupců a pracovníků ŠPZ (ŠPZ hrají významnou roli při vlastní diagnostice nadání a mimořádného nadání, nikoli při vyhledávání těchto žáků). Nadaní žáci jsou rozpoznáváni především na základě zkušeností a senzitivity jednotlivých pedagogů, systémové pojetí identifikace nadaných a mimořádně nadaných žáků na škole ve formě depistáží a screeningového testování bylo méně časté. Hlavní metodou při identifikaci nadání bylo pozorování žáků ve škole, dále se jednalo o posouzení školních výsledků, využívány byly také informace od zákonných zástupců. Vlastní diagnostika nadaných žáků (nikoli však mimořádně nadaných) byla prováděna ve škole i ve ŠPZ. Nadaní žáci se na školách vyskytují častěji než mimořádně nadaní. Nadpoloviční většina škol využívá jako podpůrná opatření u sledované skupiny žáků obohacování učiva, nejčastěji se jedná o zvýšenou obtížnost úkolů a úloh (v rámci práce doma i ve škole). Méně časté je využívání akcelerace výuky. Jako opatření, které se osvědčilo, bylo u nadaných i mimořádně nadaných žáků nejčastěji uváděno obohacování učiva. Zhruba polovina zapojených škol spolupracuje při vzdělávání sledovaných žáků s vnějšími subjekty, nejčastěji byla uváděna spolupráce se ŠPZ (častěji se jednalo o PPP). Bylo zjištěno, že v převážné většině kipr@nuv.cz 12

13 případů nejsou problémy při tvorbě IVP pro uvedené žáky (z hlediska výskytu problematických části IVP). Při práci s nadanými a mimořádně nadanými žáky postrádají pracovníci škol především dostatek času. Žáci s dvojí výjimečností se vyskytují zhruba na každé sedmé sledované škole, podobně jako žáci mimořádně nadaní. Podle některých metodiků existují rozdíly v podpoře pro žáky s dvojí výjimečností ve srovnání se žáky nadanými a mimořádně nadanými. U žáků s dvojí výjimečností jsou častěji využívána personální podpůrná opatření, vzdělávací proces je nutné více individualizovat, je potřeba věnovat pozornost nadání i problémům vyplývajícím z postižení (větší nároky na pedagogické pracovníky). Mezi nejnáročnější skupiny žáků pro pedagogy z hlediska inkluze patří žáci, kteří mají problém s dodržováním pravidel a kázně, nejčastěji byli jmenování žáci s poruchami chování. Příloha č. 1 Vzor metodické zprávy č. 3 kipr@nuv.cz 13

14 Metodická zpráva č. 3 Téma: Podpůrná opatření pro žáky se SVP nadaní a mimořádně nadaní žáci Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci spolupráce na projektu KIPR si Vás dovolujeme požádat o vyplnění metodické zprávy č. 3 zaměřené na téma nadaných a mimořádně nadaných žáků. Vámi sdělené informace budou východiskem metodické podpory pro Vaši školu. Prosíme o vyplnění a odeslání zprávy nejpozději do V případě jakýchkoliv Vašich dotazů využijte níže uvedený kontakt. Mgr. Renata Valová - Manažerka klíčové aktivity Integrace podpůrných opatření školám Projekt KIPR mail: renata.valova@nuv.cz tel: , linka 54 Novoborská 372/8, Praha 9 Děkujeme Vám za spolupráci. Název školy: Adresa školy: RED-IZO školy: kipr@nuv.cz 14

15 Specialista: Jméno: Odborné zaměření: Výše úvazku: Kontaktní 1) Jakým způsobem provádíte na škole identifikaci nadaných a mimořádně nadaných žáků? 2a) Vzděláváte na Vaší škole v současné době nadané žáky? kipr@nuv.cz 15

16 Ano Ne 2b) Vzděláváte na Vaší škole v současné době mimořádně nadané žáky? Ano Ne 3) Jaké formy obohacování učiva u nadaných a mimořádně nadaných žáků využíváte? 4) Využili jste v minulém školním roce možnost přeřazení nadaných či mimořádně nadaných žáků do vyšších ročníků? Ano Ne 5a) Jaká podpůrná opatření u nadaných žáků se Vám osvědčila? 5b) Jaká podpůrná opatření u mimořádně nadaných žáků se Vám osvědčila? kipr@nuv.cz 16

17 6a) Kolik žáků s dvojí výjimečností je aktuálně na Vaší škole? Jedná se o žáky, kteří mají vedle nadání a mimořádného nadání diagnostikovány další SVP. 6b) Jak se liší podpora žákům s dvojí výjimečností ve srovnání s podporou žákům nadaným a mimořádně nadaným? 7a) Se kterými subjekty, organizacemi a institucemi spolupracujete při vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných? 7b) Využívá Vaše škola Koordinovaný meziresortní systém podpory nadání a péče o nadané? Ano Ne 8a) Co nejvíce postrádáte v podpoře nadaných a mimořádně nadaných žáků? 8b) Které části IVP jsou problematické u této skupiny žáků? kipr@nuv.cz 17

18 9) Která skupina žáků se SVP je pro Vás z hlediska inkluze nejnáročnější? Uveďte proč. Poznámky (pokud chcete uvést poznámky či připomínky k tématu nadaných a mimořádně nadaných žáků, prosím, napište je zde). kipr@nuv.cz 18