UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta tělesné výchovy a sportu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jakub Zvonař

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2009 Jakub Zvonař

2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Vývoj a současný stav hasičského záchranného sboru v ČR Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ing. Miloš Fiala Zpracoval: Jakub Zvonař duben 2009

3 Abstrakt Název práce: Vývoj a současný stav hasičského záchranného sboru ČR Cíle práce: Vyhledávání a zjišťování informací o nejstarších zmínkách HZS v českých zemích. Popis struktury, funkce a působnosti HZS ČR. Metoda: Vyhledání a zjišťování záznamů o prvních hasičských záchranných sborech, popis jejich působnosti a využití až do současnosti. Výsledky: Seznámení s historií, vývojem a současným stavem HZS ČR. Uvedení počtu a druhů zásahů a změn působností od vzniku do současnosti. Klíčová slova: Hasičský záchranný sbor, jednotky požární ochrany, integrovaný záchranný systém, 1

4 Abstract Title: The development and present status of the Fire Rescue Service of the Czech republic Objective: Search and elicit information about the oldest mention of Fire Rescue Service in the Czech lands. Description of the structure, function and activity of FRS CZ. Method: Searching and eliciting of the records about the first Fire Rescue Services, describing their activities and utilization to present time. Results: Familiarization with the history, development and present status of the Fire Rescue Service of the Czech Republic. Stating the number and kinds of intervents and changes of activities since foundation to present. Key words: Fire Rescue Service, Fire Prevention Troops, Integrated Rescue Service 2

5 Touto cestou bych chtěl poděkovat Mgr. Ing. Miloši Fialovi za odborné vedení práce, za praktické rady a za možnost využít jeho zkušenosti v dané problematice. Bez této spolupráce by tato práce nevznikla. Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jsem pouze literaturu uvedenou v seznamu bibliografické citace Jakub Zvonař 3

6 Svoluji k zapůjčení své diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení: Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení: Poznámka: 4

7 Obsah: Abstrakt (česky) 1 Abstract (English). 2 Prohlášení/ Poděkování... 3 Evidenční list knihovny 4 Obsah. 5 Úvod Historie Počátky HZS Poválečný vývoj HZS Zvětšení podílu v zásahové činnosti HZS v současnosti HZS ČR O Hasičském záchranném sboru ČR Působnost Hasičského záchranného sboru ČR Organizační struktura Hasičského záchranného sboru ČR Útvary MV-GŘ HZS ČR Kancelář generálního ředitele HZS ČR Kancelář generálního ředitele HZS ČR Odbor personální Organizační oddělení

8 3.1.4 Právní oddělení Oddělení zahraniční spolupráce a strukturálních fondů Pracoviště redakce Oddělení kontroly Sekce integrovaného záchranného systému a operačního řízení GŘ HZS GR Náměstek generálního ředitele pro IZS a operační řízení Odbor integrovaného záchranného systému a výkonu služby Odbor operačního řízení Odbor komunikačních a informačních systémů GŘ HZS ČR Sekce pro prevenci a civilní nouzovou připravenost GŘ HZS ČR Náměstek generálního ředitele pro prevenci a CNP Odbor prevence Odbor civilní nouzové připravenosti a strategií Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení Sekce ekonomická Generálního ředitelství HZS ČR Záchranný útvar HZS ČR Působnost Hlavní úkoly a zaměření ZÚ HZS ČR Hlučín.. 36 Závěr. 39 Seznam zkratek Seznam použité literatury. 41 6

9 Úvod Téma Vývoj a současný stav hasičského záchranného sboru jsem si vybral z toho důvodu, že studuji směr ochrana obyvatelstva a tato tématika mě zajímá. Začátek této práce je věnován historii. Zabývá se vznikem hasičských spolků na našem území, kdy se o hasičských záchranných sborech ani přímo nejednalo, jelikož daná činnost, tedy hašení byla náplní jiné funkce jako například úklidová četa atp. Také zprvopočátku byly jen hasičské spolky dobrovolné a tak musíme konstatovat, že se začaly rozvíjet až v 19. století, kdy již byla města více zalidněná a vznikalo tak větší riziko požáru a hlavně škod při následném hoření. O rozmachu hasičů na našem území se dá hovořit za období protektorátu a pak v roce 2001, kdy došlo k rozšíření působnosti HZS a vůbec celého IZS. Druhá část pojednává o HZS, jeho organizaci, struktuře a působnosti. Zde bylo třeba zjistit, na jakých základech stojí celý HZS ČR, jak je řízený, jaké složky pod daný systém spadají, jaké funkční činitelé jsou jeho součástí, kam patří hasičské záchranné sbory krajů, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany, Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně, vzdělávací, technická a účelová zařízení, odborná učiliště požární ochrany, Institut ochrany obyvatelstva, Technický ústav požární ochrany Praha, opravárenský závod a základna logistiky. Třetí a nejrozsáhlejší část tvoří útvary MV-GŘ HZS ČR, jejich složky a povinnosti. Poslední část tvoří záchranný útvar HZS ČR. Zde bylo náplní pouze hlavní úkoly a zaměření ZÚ HZS ČR Hlučín. Jedná se tak o kompletní zestručnělý přehled o Hasičském záchranném sboru České republiky. 7

10 1 Historie 1.1 Počátky HZS Zmínky o prvním placeném sboru na českém území sahají k datu 23. března roku 1853, kdy v Praze fungoval jako sbor pro čištění ulic a hašení ohně. Hlavní odpovědnost za hašení požárů od 2. poloviny 19. století až do druhé světové války závisela na dobrovolných hasičských sborech měst a obcí. (URL 3 ) Za první Československé republiky existovaly veřejné (komunální) požární jednotky z povolání jen v některých větších městech. V ostatních městech a obcích využívali starostové předpisy převzaté z Rakouska-Uherska. Ty umožňovaly přenášet zodpovědnost starostů za hašení požárů na dobrovolné hasičské sbory. Jejichž materiální potřeby kryly jen částečně. V některých místech byly hasičské sbory doplněny městskými zaměstnanci ve funkci strojníka. (URL 1 ) Takový stav ale neodpovídal potřebám průmyslového státu v dobách míru, natož za války za války. Rychlá změna nenastala ani v protektorátu, kde byl vydán překlad německého zákona jako vládní nařízení o hasičstvu - veřejné (městské) požární útvary se v Německu nazývaly Požární policie a byly jednotně řízeny ministerstvem vnitra. Kolem roku 1942 ustaven pluk (Regiment) požární policie Čechy - Morava. Mužstvo pluku tvořili čeští četníci a příslušníci finanční stráže, kteří byli k pluku přeloženi. Byli jimi němečtí inženýři, kteří po vystudování ještě absolvovali dvouleté učiliště požární policie v Berlíně Eberswalde. Pluk podléhal administrativně velitelství četnictva v protektorátu. Po skončení války se mužstvo bývalého pluku požární policie většinou vrátilo zpět ke svým původním jednotkám. (URL 1 ) 8

11 1.2 Poválečný vývoj HZS Po válce byla požární ochrana zařazena do oboru působnosti ministerstva vnitra. Plnění úkolů na úseku požární ochrany pak zajišťovaly národní výbory (místní, okresní a krajské), jejichž výkonným orgánem pro tuto oblast bylo hasičstvo, které bylo dobrovolné, z povolání nebo závodní. Hasičstvo z povolání musely ze zákona zřídit všechny obce s počtem obyvatel nad , nebo i obce menší, pokud tak rozhodl krajský národní výbor. Velitel hasičstva veřejného a závodního byl oprávněn při zásahu činit potřebná opatření jménem příslušného národního výboru. Příslušníci hasičstva ve službě byli chráněni ochranou veřejného činitele. (URL 1 ) K zásadní reorganizaci požární ochrany dochází zejména v souvislosti s přijetím zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně v roce Na jeho základě se výkonnými jednotkami požární ochrany staly veřejné a závodní jednotky a požární ochrana byla budována na principech vojensky organizované složky. Odpovědnost za požární bezpečnost měly podle své příslušnosti národní výbory, orgány státního požárního dozoru a ministr vnitra. Všeobecné řízení požární ochrany a dozor na ní příslušel ministru vnitra, který tuto pravomoc vykonával prostřednictvím ústřední správy státního požárního dozoru a jejich místních orgánů. (URL 1 ) Přijetím nového zákona o požární ochraně v roce 1958 však došlo k postupné decentralizaci požární ochrany a následnému oslabení její úrovně. Organizace státního požárního dozoru byla tímto zákonem zcela rozbita. Státní orgány požární ochrany byly podřízeny orgánům národních výborů, které nebyly odborně na výši a celá řada státních funkcí byla předána dobrovolné organizaci Československý svaz požární ochrany. (URL 1 ) Velice významnou událostí pro další období byl vznik Školy požární ochrany ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku v roce V roce 1984 se tato škola transformovala na Střední odbornou školu požární ochrany MV ČSR a roku 2002 na Střední odbornou školu požární ochrany a Vyšší odbornou školu požární ochrany MV ve Frýdku-Místku. (URL 1 ) V souvislosti se vznikem federativního uspořádání státu v roce 1969 byla požární ochrana zařazena do výlučné působnosti národních rad, což mělo za následek vytvoření Hlavní správy požární ochrany MV ČSR a MV SSR. (URL 1 ) 9

12 Následující období je spojováno s nástupem absolventů Školy požární ochrany ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku, katedry techniky požární ochrany a bezpečnosti průmyslu Vysoké školy báňské v Ostravě a Vysoké inženýrské požárně technické školy Ministerstva vnitra SSSR v Moskvě do orgánů požární ochrany. Výchovou vlastních odborníků a příchodem absolventů středních a vysokých škol, zejména technického směru, se tak mohl zkvalitnit odborný potenciál profesionální požární ochrany a schopnost účelně řešit potřeby zabezpečení požární ochrany ve společnosti. (URL 1 ) 1.3 Zvětšení podílu v zásahové činnosti Významnými změnami prošla profesionální požární ochrana v posledních třiceti letech. Počátkem 70. let se začal měnit podíl zásahové činnosti jednotek požární ochrany ze zásahů u požárů ve prospěch technických zásahů. V současnosti tak většinu činnosti hasičů tvoří vedle samotných požárů také zásahy u dopravních nehod, při živelních pohromách, či zásahy pomocného charakteru jako odstraňování nejrůznějších překážek, vyprošťování osob apod. (URL 1 ) Profesionální jednotky požární ochrany svou akceschopností postupně nahrazovaly některé druhy technických služeb a přebíraly stále větší kompetence v oblasti přípravy státu a jeho orgánů na mimořádné události a v provádění samotných záchranných a likvidačních prací během mimořádných událostí. Této skutečnosti bylo nutné přizpůsobit právní úpravu a organizaci. Již v roce 1985 došlo k vydání zákona o požární ochraně, který přes své novelizace zůstává dosud v platnosti. Tento zákon mj. stanovuje základní povinnosti fyzických osob a firem v oblasti požární ochrany a vymezuje kompetence hasičů při dozoru nad dodržováním těchto povinností. (URL 1 ) Proces změn v úkolech a charakteru činnosti Hasičského záchranného sboru ČR, který svůj současný název získal v roce 1995, vyvrcholil na přelomu tisíciletí, kdy byla rozšířena působnost Ministerstva vnitra o problematiku krizového řízení, civilního nouzového 10

13 plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. V souvislosti s tím byly Parlamentem ČR projednány a schváleny nové zákony. (URL 1 ) Nová právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, znamenala zásadní změnu v postavení, působnosti a organizaci Hasičského záchranného sboru ČR. V této souvislosti došlo také ke sloučení ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR s Hlavním úřadem civilní ochrany, a širokou oblast civilní ochrany tak dostali na starost hasiči, podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech. (URL 1 ) 1.4 HZS v současnosti Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli v přípravách státu na mimořádné události, ať se již jedná o hrozby terorismu, průmyslových havárií nebo živelních katastrof. Hasiči mají rovněž rozhodující podíl na provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a jakousi páteří integrovaného záchranného systému, který v případě krize slučuje všechny záchranné složky. (URL 1 ) Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení, konkrétně čtyři Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc. (URL 1) 11

14 2 HZS ČR 2.1 O Hasičském záchranném sboru ČR Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky. (URL 1 ) Hasičský záchranný sbor ČR je základní složkou integrovaného záchranného systému (IZS), který zabezpečuje koordinovaný postup při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Hasičský záchranný sbor ČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů. (URL 1 ) Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli i v přípravách státu na mimořádné události. Od roku 2001, kdy došlo ke sloučení Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) s Hlavním úřadem civilní ochrany, má HZS ČR ve své působnosti i ochrany obyvatelstva. Podobně je tomu tak i v některých evropských státech. (URL 1 ) Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) tvoří generální ředitelství HZS ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku a Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. Součástí jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení: Odborná učiliště požární ochrany (Frýdek-Místek, Brno, Chomutov, Borovany), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc. (URL 1 ) 12

15 Služební slib Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život. (URL 1 ) Obrázek 1: Znak HZS ČR 13

16 2.2 Působnost Hasičského záchranného sboru ČR Působnost Hasičského záchranného sboru ČR, jeho úkoly i kompetence v oblasti požární ochrany, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému upravují zákony, které Parlament České republiky projednal a schválil v červenci 2000 s účinností od 1. ledna (URL 1 ) Jedná se o: zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. (URL 4 ) Zákonem o Hasičském záchranném sboru ČR došlo ke změně působnosti HZS ČR v tom, že hasičské záchranné sbory okresů jsou nahrazeny hasičskými záchrannými sbory krajů. Výkon státní správy je prováděn přímo hasičskými záchrannými sbory krajů, které jsou organizačními složkami státu. (URL 1 ) Při rozsáhlejších mimořádných událostech, které vyžadují spolupráci více složek, upravuje jejich práva a povinnosti zákon o integrovaném záchranném systému. Tento zákon vymezuje pojem integrovaný záchranný systém (dále jen IZS ) jako koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Upravuje podrobně kompetence státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků na všech řídících úrovních (celostátní, krajská, i obecní) k přípravě na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatel. Za důležité lze považovat, že IZS představuje pouze koordinaci postupu jeho složek, takže nezasahuje do jejich postavení či působnosti. Jde pouze o vymezení pravidel pro společný zásah těchto 14

17 složek, které po skončení záchranných a likvidačních prací nadále vykonávají svoji základní činnost. (URL 1 ) Zákon o krizovém řízení upravuje situace, kdy rozsah mimořádné události (živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie) je tak velký, že běžná činnost správních úřadů a složek IZS nepostačuje na jeho likvidaci V tomto případě hovoříme o krizové situaci a jako opatření se vyhlašuje některý z krizových stavů. Tento zákon upravuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na krizové situace a při jejich řešení. Orgány krizového řízení podle zákona jsou vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, orgány kraje, a orgány obce. (URL 1 ) Zákon o požární ochraně vytváří podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. Správními úřady na úseku požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra, hasičský záchranný sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů a orgány obcí. (URL 1 ) 15

18 16

19 3 Útvary MV-GŘ HZS ČR 3.1 Kancelář generálního ředitele HZS ČR Kancelář generálního ředitele HZS ČR Kancelář generálního ředitele HZS ČR zabezpečuje organizaci a koordinaci činností MVgenerálního ředitelství HZS ČR (dále jen GŘ), včetně agend v oblasti personální, vzdělávání, práva, styků s veřejností, informací a zahraniční spolupráce. Kancelář GŘ se člení na odbor personální, oddělení organizační, oddělení právní, pracoviště redakce a oddělení zahraniční spolupráce a strukturálních fondů. Ředitel kanceláře GŘ je přímým nadřízeným vedoucím pracovníkům uvedených odborů, oddělení, pracovišť a vzdělávacích zařízení, kterými jsou odborná učiliště požární ochrany. (URL 1 ) Odbor personální Odbor personální plní úkoly v oblasti personální práce a vzdělávání. Odbor se vnitřně člení na oddělení personální, oddělení vzdělávání a oddělení PaM. (URL 1 ) Oddělení personální zajišťuje personální agendu ředitelství včetně vstupního školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pracovníků ředitelství, zpracovává systemizaci pracovních míst Generálního ředitelství, program personálního rozvoje a koncepci personálního zabezpečení HZS ČR, zabezpečuje sociální potřeby pracovníků Generálního ředitelství, vede kmenovou knihu, zabezpečuje ozdravné pobyty pro příslušníky HZS ČR zařazené na Generálním ředitelství a metodicky zajišťuje ozdravné pobyty pro příslušníky HZS ČR, zabezpečuje agendu generálských hodností HZS ČR a agendu medailí a plaket HZS ČR. (URL 1 ) Oddělení vzdělávání zpracovává koncepci rozvoje vzdělávání pracovníků na úseku požární ochrany, krizového řízení a ochrany obyvatelstva, organizačně zabezpečuje systém vzdělávání a přípravu pracovníků, zabezpečuje vzdělávání pracovníků ředitelství včetně jazykové přípravy, metodicky řídí školy požární ochrany a vzdělávací zařízení ředitelství, 17

20 provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání, podílí se na vydávání učebních osnov pro vzdělávací zařízení HZS ČR, organizačně zabezpečuje spolupráci s vysokými školami, dalšími školami a vzdělávacími zařízeními, koordinuje a organizačně zabezpečuje přípravu cílových skupin v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, zabezpečuje vydávání neperiodických publikací, spravuje fond knihovny ředitelství a poskytuje příslušné informace pracovníkům HZS ČR i ostatním zájemcům. (URL 1 ) Oddělení PaM zpracovává mzdovou agendu a agendu sociálního zabezpečení zaměstnanců ředitelství. Usměrňuje platovou politiku v rámci HZS ČR, zabezpečuje její realizaci, řídí a usměrňuje způsob provádění výplat, řídí a provádí výkaznictví ve své oblasti. Zabezpečuje vedení sociální evidence rozhodných dob, vyměřovacích základů a dalších zákonem předepsaných údajů vztahujících se k rozhodování o dávkách důchodového pojištění příslušníků, příspěvku za službu a platového vyrovnání. Spravuje prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb ředitelství. (URL 1 ) Organizační oddělení Oddělení organizační odpovídá za organizaci a koordinaci činností spojených s postavením generálního ředitele a realizaci jeho rozhodnutí včetně příslušných administrativních úkonů. Dále za koordinaci tvorby analytických a koncepčních materiálů, zabezpečení ochrany utajovaných skutečností, přípravu a vydávání interních aktů generálního ředitele, spisovou službu a vede agendu podání a stížností. Zabezpečuje mediální aktivity, funkci tiskového mluvčího a plnění úkolů dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zabezpečuje vedení agendy související s činností a působností Českého národního výboru CTIF a zajišťuje výkon funkce tajemníka tohoto výboru. (URL 1 ) 18

21 3.1.4 Právní oddělení Oddělení právní zabezpečuje právní a legislativní činnost generálního ředitelství. Připravuje právní předpisy v oblastech zabezpečovaných HZS ČR, zpracovává odborná stanoviska a výklady k aplikaci těchto předpisů a připomínky k návrhům právních předpisů jiných ministerstev a státních orgánů. (URL 1 ) Oddělení zahraniční spolupráce a strukturálních fondů Oddělení zahraniční spolupráce a strukturálních fondů zabezpečuje plánování, přípravu a realizaci zahraničních vztahů generálního ředitelství a podílí se na zapojení do mezinárodních struktur s důrazem na NATO a EU. Koordinuje zahraniční aktivity HZS ČR a spolupracuje s odborem mezinárodní spolupráce Ministerstva vnitra. (URL 1 ) Pracoviště redakce Pracoviště redakce zabezpečuje vydávání odborného časopisu požární ochrany 112, zabezpečuje vydávání propagačních publikací a spolupracuje s redakcemi dalších periodik. (URL 1 ) 3.2 Oddělení kontroly Oddělení kontroly je organizačním článkem ředitelství v přímé působnosti generálního ředitele, kterému je vedoucí oddělení kontroly přímo podřízen. Oddělení kontroly zabezpečuje realizaci kontrolního systému ředitelství, organizuje a koordinuje kontrolu 19

22 plnění úkolů HZS krajů a kontroluje plnění povinností stanovených právními předpisy, interními akty řízení a organizačními normami, nebo úkolů uložených na jejich základě pracovníkům. (URL 1 ) Plní zejména tyto úkoly: 1. metodicky řídí kontroly ředitelství a HZS krajů, 2. koordinuje vlastní kontrolní činnost ve vztahu k ostatním subjektům kontrolního systému resortu a příslušným ministerstvům nebo jiným správním úřadům vykonávajícím státní kontrolu HZS ČR, 3. zpracovává na každé pololetí plán hlavních kontrolních úkolů ředitelství, který po schválení generálním ředitelem předává ve stanovených termínech určenému subjektu kontrolního systému a kontroluje jeho plnění, 4. účastní se zahájení kontrolních akcí prováděných ostatními subjekty kontrolního systému resortu a příslušnými ministerstvy nebo jinými správními úřady vykonávajícími státní kontrolu HZS ČR, spolupracuje s nimi a účastní se projednávání výsledných materiálů z těchto kontrol, 5. zpracovává roční vyhodnocení kontrolní činnosti ředitelství a na systémové nedostatky upozorňuje generálního ředitele, 6. zpracovává věcné návrhy interních aktů řízení týkajících se vnitřního kontrolního systému HZS ČR, 7. provádí kontroly v rámci plánu hlavních kontrolních úkolů ředitelství, mimořádné a operativní kontroly na pokyn generálního ředitele, 8. vykonává v rámci působnosti vymezené ministerstvu veřejnosprávní kontrolu ve smyslu ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory, kterým tyto prostředky poskytuje z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, 9. pořádá metodické semináře pro zaměstnance oddělení kontroly HZS krajů. (URL 1 ) 20

23 3.3 Sekce integrovaného záchranného systému a operačního řízení Generálního ředitelství HZS ČR Náměstek generálního ředitele pro IZS a operační řízení Do působnosti náměstka generálního ředitele patří kromě jednotlivých odborů i řízení Technického ústavu požární ochrany.(dále jen TÚPO) Náměstek generálního ředitele je přímým nadřízeným ředitelů odborů a ředitele TÚPO. (URL 2 ) Odbor integrovaného záchranného systému a výkonu služby Odbor se člení na: 1. oddělení integrovaného záchranného systému 2. oddělení jednotek PO 3. oddělení strojní a chemicko-technické služby 4. psychologické pracoviště MV-GŘ HZS ČR na úseku integrovaného záchranného systému zajišťuje: 1. metodické řízení výkonu státní správy orgánů krajů a orgánů obcí ve věcech integrovaného záchranného systému, 2. řízení výkonu státní správy HZS krajů ve věcech IZS, kontrola plnění úkolů a poskytování odborné metodické pomoci hasičským záchranným sborům krajů, 3. usměrňování IZS a přípravy na mimořádné události, organizace zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomoci do zahraničí, 21

24 4. zabezpečování ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, kontrola a koordinace poplachových plánů IZS krajů a zpracování ústředního poplachového plánu IZS, 5. plnění úkolů kontaktního místa pro vyžadování pomoci při katastrofách a velkých haváriích podle mezinárodních smluv s okolními státy a s Maďarskou republikou, 6. koordinaci při zpracování typových činností složek IZS při společném zásahu, které obsahují postup složek IZS při záchranných a likvidačních pracích. (URL 2 ) Odbor integrovaného záchranného systému a výkonu služby odpovídá za koncepci a realizaci IZS, koordinaci záchranných prací a spolupráci složek IZS, za usměrňování, koordinaci a kontrolu činnosti jednotek PO, za organizaci, návrh početních stavů a výkon služby v HZS ČR a jednotkách PO a odbornou přípravu v této oblasti. Podílí se na zabezpečení výzkumu a vývoje v oblasti požární ochrany, soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací. (URL 2 ) Odbor předkládá návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením a návrh účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí. (URL 2 ) V rámci IZS zajišťuje organizaci přípravy na mimořádné události IZS, usměrňování IZS. Provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů integrovaného záchranného systému krajů a zpracovává ústřední poplachový plán IZS. Organizuje instruktáže a školení pro přípravu složek IZS zaměřené na jejich vzájemnou součinnost, stanovuje pravidla spolupráce mezi základními a ostatními složkami IZS. Také se podílí na organizaci požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu. (URL 2 ) Oddělení IZS plní zejména tyto úkoly: 1. zajišťuje analýzy a hodnocení ohrožení z mimořádných událostí zejména živelních pohrom a havárií, koordinuje přípravu na řešení mimořádných událostí a účastní se ústředního řízení záchranných prací, 22

25 2. usměrňuje a kontroluje v rozsahu svěřené působnosti výkon státní správy HZS krajů, 3. zpracovává koncepční a metodické materiály, dokumentaci IZS a koordinuje její zpracování v HZS ČR, vyjadřuje se k vnějším havarijním plánům vybraných objektů a zařízení a k dokumentům, které se svým obsahem dotýkají IZS, 4. v oblasti strategického řízení koordinuje a vytváří podmínky pro zapojení složek IZS na všech stupních státní správy a samosprávy pro jejich společný postup při provádění záchranných a likvidačních prací, vyhodnocuje společnou činnost složek IZS na republikové úrovni, 5. připravuje vybraná celorepubliková a mezinárodní cvičení složek IZS, spolupracuje na programech odborné přípravy vedoucích složek IZS a vybraných funkcionářů v oblasti IZS, 6. zpracovává návrhy na materiální a finanční zabezpečení koordinace složek v IZS a jejich konkrétních úkolů, 7. stanovuje zásady pro společnou činnost jednotek PO a složek IZS na místě mimořádné události v rámci taktického řízení v IZS a zpracovává taktiku jednotek PO pro hašení požárů, záchranné práce a ochranu obyvatelstva, 8. organizuje a řídí výkon služby příslušníků HZS ČR v operačním řízení a v jednotkách PO a organizuje a kontroluje výkon služby v operačním řízení jednotek PO, provádí státní požární dozor na úseku jednotek PO a kontrolní činnost u HZS krajů, 9. sleduje a vyhodnocuje dokumentaci o zásazích jednotek PO a v IZS. (URL 2 ) Oddělení jednotek PO plní zejména tyto úkoly: 1. organizuje a řídí výkon služby příslušníků HZS ČR v operačním řízení a v jednotkách PO, organizuje a kontroluje výkon služby jednotek PO, 2. zpracovává věcné návrhy předpisů pro činnost jednotek PO a odbornou přípravu, provádí státní požární dozor na úseku jednotek PO a kontrolní činnost u HZS krajů, 23

26 3. řídí odbornou přípravu jednotek PO, vydává hlavní zaměření odborné přípravy jednotek PO a HZS ČR, organizuje tělesnou přípravu příslušníků HZS ČR a požární sport v rámci HZS ČR, připravuje vybraná cvičení jednotek PO a IZS a zkoušky hašení a věcných prostředků požární ochrany, 4. navrhuje rozsah odborných znalostí pro jednotlivé funkce v jednotkách PO a koordinuje stanovení rozsahu odborných znalostí vybraných funkcí ve složkách IZS, zpracovává a aktualizuje osnovy kurzů pro získání a ověření odborné způsobilosti a specializačních kurzů v jednotkách PO, podílí se na organizaci a výcviku lezců, 5. zpracovává plošné rozmístění jednotek PO, navrhuje organizaci a početní stavy HZS krajů i pro válečný stav, zpracovává a vede přehled o organizaci jednotek PO, 6. navrhuje věcné rozdělení účelových dotací pro HZS krajů, pro vybrané obce a sdružení občanů působících na úseku požární ochrany a IZS, 7. sleduje a vyhodnocuje dokumentaci o zásazích jednotek PO a úrazovost při zásazích a odborné přípravě a navrhuje opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví HZS ČR. (URL 2 ) Oddělení strojní a chemicko-technické služby plní zejména tyto úkoly: 1. řídí výkon strojní a chemicko-technické služby v jednotkách PO, organizuje a kontroluje její činnost v rámci HZS ČR, 2. zpracovává návrhy technických podmínek a typy požární techniky pro jednotky PO, podílí se na vývoji, modernizaci a zkouškách požární techniky a vybraných věcných prostředků požární ochrany, posuzuje vhodnost využití nových hasebních médií a vhodnost osobní výzbroje a výstroje hasiče a ve vybraných případech se podílí na vyhodnocení výběrových řízení u HZS krajů, 3. sleduje a vyhodnocuje vybavení požární technikou a věcnými prostředky v působnosti strojní a chemicko-technické služby, 4. sleduje a pravidelně vyhodnocuje dopravní nehodovost vozidel jednotek PO a účastní se vyšetřování zvláště závažných dopravních nehod, 24

27 5. stanovuje rozsah odborných znalostí příslušníků HZS ČR na úseku strojní a chemickotechnické služby a spolupracuje na odborné přípravě v oblasti služeb, vzdělávání a výukových osnovách, podílí se na organizaci výcviku potápěčů, 6. vyjadřuje se k připravovaným projektům na výstavbu, dostavbu nebo rekonstrukci stanic z hlediska činnosti služeb, 7. připravuje jednotky PO pro jejich činnost v oblasti havárií s úniky nebezpečných látek se zaměřením na detekci, dekontaminaci a informační podporu, podílí se na ochraně obyvatelstva v oblasti havárií s úniky nebezpečných látek, 8. usměrňuje činnost chemických laboratoří HZS ČR v oblasti chemicko-technické služby. (URL 2 ) Psychologické pracoviště plní zejména tyto úkoly: 1. řídí psychologickou službu v rámci HZS ČR se zaměřením na výkon služby příslušníků HZS ČR a psychosociální pomoc obětem při mimořádných událostech a stanoví kriteria pro posuzování psychologické způsobilosti příslušníků HZS ČR, 2. provádí vyšetření psychologické způsobilosti příslušníků HZS ČR v psychologické laboratoři generálního ředitelství, 3. podílí se na nepřetržitém provozu anonymní linky psychologické pomoci příslušníkům HZS ČR a Policie ČR. (URL 2 ) Odbor operačního řízení Odbor operačního řízení (dále jen OPŘ) se člení do dvou oddělení - oddělení operačního a informačního střediska (dále jen OPIS) a oddělení analýz a statistiky. (URL 2 ) Odbor OPŘ zabezpečuje zejména funkci OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR a současně celostátního OPIS IZS, prostřednictvím kterého jsou zajišťovány úkoly v operačním řízení a při ústřední koordinaci záchranných prací. Výkon služby na OPIS je 25

28 zabezpečován nepřetržitě ve čtyřiadvacetihodinových službách operačními důstojníky a operačními techniky. Mezi úkoly OPIS patří také zajišťování připravenosti prostorů pro krizový štáb generálního ředitele HZS ČR, krizový štáb ministra vnitra a Ústřední krizový štáb. (URL 2 ) Úkoly v operačním řízení jsou zajišťovány při velkých mimořádných událostech v ČR i v zahraničí. Proto OPIS neustále získává a vyhodnocuje informace o závažných mimořádných událostech a zajišťuje reakci na ně. V této souvislosti je OPIS MVgenerálního ředitelství HZS ČR partnerem řady operačních středisek a stálých služeb v ČR, např. operačního střediska Policejního prezidia Policie ČR, Situačního centra MV, Společného operačního centra MO, Styčného místa SÚJB, stálé služby Českého hydrometeorologického ústavu, diplomatické služby Ministerstva zahraničních věcí atd. Mezi přímé partnery v zahraničí patří: kontaktní místa v sousedních státech a v Maďarsku podle bilaterálních mezinárodních smluv, Monitorovací a informační středisko EU, Euroatlantické koordinační středisko pro katastrofy, kontaktní body v rámci Úmluvy o přes hraničních účincích průmyslových havárií, národní varovací body v systému Mezinárodní agentury atomové energie, kontaktní body v rámci systému civilní ochrany EU, OSN- OCHA. (URL 2 ) OPIS mimo jiné zajišťuje také úkoly v oblasti vyrozumění příslušných orgánů a varování obyvatelstva. Je vybaveno technologií pro celostátní spuštění varovacího systému. Zajišťuje distribuci upozornění, výstrah a informačních zpráv Českého hydrometeorologického ústavu. (URL 2 ) V metodické oblasti zajišťuje OPŘ usměrňování činnosti operačních středisek HZS ČR a spolupráce s ostatními operačními středisky. Odbor koordinuje způsob příjmu, směrování a odbavování národního tísňového čísla 150 a zajišťuje řízení projektu zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v ČR.. (URL 2 ) Oddělení OPŘ plní úkoly v oblasti analýz a statistiky mimořádných událostí. Zejména je vytvořen a neustále modernizován celostátně provozovaný informační systém Statistické sledování událostí, který eviduje veškerou činnost jednotek PO a údaje, získané při zjišťování příčin požárů. Tyto údaje jsou pak využívány zejména tvorbu analýz k podpoře rozhodovacích procesů v operačním řízení a dále pro potřebu vysokých škol, výzkumných 26

29 ústavů apod. Každoročně je z údajů tvořena Statistická ročenka, která je k dispozici prostřednictvím časopisu 112 nebo na internetových stránkách: 2 ) Mezi hlavní úkoly odboru OPŘ v současné době patří: 1. Realizace úkolů podle materiálu schváleného na poradě vedení MV (dne a ) Zaměření rozvoje operačních informačních středisek IZS na úrovni krajů (Základní náplň materiálu: integrace operačního řízení u HZS ČR, integrace operačního řízení s jinými základními složkami IZS), 2. Dokončení projektu Zavedení jednotného evropského čísla 112 v ČR (základní náplň projektu vybudování 14 telefonních center tísňového volání 112 a zajištění hlasové a datové propojitelnosti se všemi operačními středisky základních složek IZS, nyní je již v provozu 12 TCTV a další se dokončují). Na projekt navazuje i celá řada dalších úkolů v oblasti zlepšení služeb tísňového volání, včetně eliminace zlomyslných volání na linky tísňového volání. 3. Zajištění trvalé připravenosti na: a. zahájení a realizaci ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací včetně aktivace štábu generálního ředitele HZS ČR, b. realizaci humanitární pomoci do zahraničí nebo na zapojení do mezinárodních záchranných operací, c. realizaci zasedání krizových štábů. 4. Zavedení zásadně novelizovaného SW modulu pro Statistické sledování událostí. (URL 2 ) Odbor komunikačních a informačních systémů GŘ HZS ČR Odbor komunikačních a informačních systémů řídí a usměrňuje výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí, zřizuje a zabezpečuje systém varování, stanoví zásady 27

30 spojení v IZS, krizové komunikace a strukturu sdílených dat. Plní úkoly v oblasti technického zabezpečení systému varování obyvatel a úkoly spojové služby jednotek PO. Odbor se vnitřně člení na oddělení spojení a varovacích systémů a oddělení informatiky. (URL 2 ) Oddělení spojení a varovacích systémů plní úkoly v oblasti spojovacích systémů a systémů vyrozumění a varování. V oblasti spojovacích systémů stanoví koncepci krizové komunikace a zásady spojení složek IZS a jednotek PO, koordinuje využívání kmitočtů požární ochrany a IZS a vydává souhlas s používáním těchto kmitočtů. Dále se podílí se na vývoji, uplatnění požadavků na výrobu a na zkouškách spojové techniky a jejich modernizaci. Posuzuje plány rozvoje a rekonstrukce spojovacích sítí a zařízení v rámci HZS ČR, orgánů státní správy a vybraných právnických osob z hlediska požadavků krizového řízení. Podílí se na stanovení hlavního zaměření odborné přípravy jednotek PO, na stanovení rozsahu odborných znalostí pro jednotlivé funkce a na přípravě učebních osnov pro odborná učiliště PO. V oblasti varovacích systémů stanoví koncepci výstavby varovacích systémů, posuzuje plány rozvoje a rekonstrukce těchto systémů. Zajišťuje provoz varovacích systémů v působnosti ředitelství. Dále se podílí na vývoji, uplatnění požadavků na výrobu a na zkouškách varovacích systémů a jejich modernizaci. Vyjadřuje se k požadavkům technických předpisů na uvedené prostředky.(url 2 ) Oddělení informatiky stanoví koncepci informačního systému a zásady jeho provozování v oblasti krizového řízení a IZS. Usměrňuje výstavbu informačních systémů v rámci HZS ČR, krizového řízení a IZS. Stanoví požadavky pro výstavbu a provoz informačních systémů a stanoví strukturu a obsah sdílených dat mezi operačními středisky základních složek IZS a v rámci HZS ČR. Zajišťuje technické zabezpečení přenosu dat mezi jednotlivými úrovněmi krizového řízení a IZS. Dále zajišťuje provoz informačního systému, výpočetní techniky a aktualizaci jejího programového vybavení v rámci ředitelství a metodicko-technickou pomoc v rámci HZS ČR. Koordinuje přenos dat v rámci HZS ČR a orgánů krizového řízení. (URL 2 ) 28

31 3.4 Sekce pro prevenci a civilní nouzovou připravenost Generálního ředitelství HZS ČR Náměstek generálního ředitele pro prevenci a CNP Sekce pro prevenci a civilní nouzovou připravenost zabezpečuje činnosti v oblasti krizového plánování, příprav a ochrany obyvatel. V čele sekce stojí náměstek generálního ředitele, který je přímým nadřízeným ředitelům odborů.(url 2 ) Odbor prevence Odbor prevence odpovídá za zabezpečení výkonu státní správy v oblasti požární prevence, za metodické řízení výkonu státního požárního dozoru a za zpracování koncepcí organizace a rozvoje těchto činností. (URL 2 ) Odbor se člení na oddělení organizace a metodiky prevence a oddělení technické prevence. Oddělení organizace a metodiky plní zejména tyto úkoly: 1. usměrňuje a kontroluje v rozsahu svěřené působnosti výkon státní správy HZS krajů v oblasti prevence, kontrolní činnosti a zjišťování příčin vzniku požárů; 2. zabezpečuje a koordinuje zpracování koncepcí a metodických materiálů v oblasti požární prevence, kontrolní činnosti a zjišťování příčin vzniku požárů; 3. připravuje podklady pro odbornou přípravu a ověřování odborné způsobilosti příslušníků HZS ČR pro oblast požární prevence; 4. koordinuje ověřování odborné způsobilosti fyzických osob podle 11 zákona o požární ochraně; 5. podílí se na odvolacím řízení proti rozhodnutím při výkonu státního požárního dozoru a poskytuje věcné podklady pro řešení; 29

32 6. podílí se na zjišťování příčin vzniku u závažných požárů, přičemž spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení; 7. připravuje podklady pro zaměření preventivně výchovné činnosti na úseku prevence, podílí se na jejím zabezpečování a při tom spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany; 8. podílí se na zajišťování úkolů státní správy na úseku požární ochrany v oblasti prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami, zejména při určení postupu, zaměření a termínu kontrol; 9. podílí se na organizování požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečování přípravy na činnost v tomto období. (URL 2 ) Oddělení technické prevence plní zejména tyto úkoly: 1. usměrňuje a koordinuje výkon státní správy HZS krajů v oblasti technické požární prevence, zabezpečuje a koordinuje zpracování metodických materiálů v této oblasti; 2. usměrňuje a koordinuje výkon státní správy HZS krajů na úseku požární ochrany při územním a stavebním řízení; 3. posuzuje územně plánovací dokumentaci, podklady k vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb z hlediska požární bezpečnosti, zpracovává metodické pokyny k tomuto posuzování; 4. zpracovává návrhy technických požadavků a povinností v oblasti požární prevence ke stavbám, technologiím, výrobkům, činnostem a požárně bezpečnostním zařízením; 5. posuzuje metodické pokyny jiných ústředních správních úřadů vydaných v oblasti technické požární prevence; 6. zpracovává stanoviska k návrhům technických a technologických předpisů v oblasti technické požární prevence; 7. podílí se na odvolacím řízení proti rozhodnutí při výkonu státního požárního dozoru a poskytuje věcné podklady pro řešení; 8. podílí se na přípravě podkladů pro odbornou způsobilost příslušníků HZS ČR a odbornou způsobilost dle 11 zákona o požární ochraně pro technickou požární prevenci; 30

33 9. zpracovává podklady k zaměření odborné přípravy v oblasti technické požární prevence ve vzdělávacích zařízeních HZS ČR a v jiných k danému účelu vhodných vzdělávacích zařízeních a podílí se na jejich realizaci; 10. koordinuje plnění úkolů odboru v oblasti technické prevence. (URL 2 ) Odbor civilní nouzové připravenosti a strategií Odbor civilní nouzové připravenosti a strategií zabezpečuje výkon státní správy a koordinaci plnění úkolů v oblasti civilní nouzové připravenosti včetně výzkumu a vývoje. V rámci působnosti HZS ČR zabezpečuje koordinované prosazování civilních bezpečnostních zájmů a priorit v mezinárodních organizacích. Zajišťuje činnost Výboru pro civilní nouzové plánování a vykonává funkci jeho sekretariátu. Odbor se člení na oddělení civilní nouzové připravenosti a oddělení strategií. (URL 2 ) Oddělení civilní nouzové připravenosti plní zejména tyto úkoly: 1. zabezpečuje koordinované prosazování civilních bezpečnostních zájmů a priorit v mezinárodních organizacích; 2. v součinnosti se Stálou misí ČR v EU se podílí na zajišťování společného postupu příslušných ústředních správních úřadů České republiky ve vztahu k EU v oblasti civilní nouzové připravenosti; 3. zajišťuje funkci národního korespondenta pro oddělení civilní ochrany a ekologických havárií Evropské komise; 4. v součinnosti se Stálou delegací ČR při NATO se podílí na zajišťování společného postupu příslušných ústředních správních úřadů České republiky ve vztahu NATO v oblasti civilního nouzového plánování; 5. zajišťuje činnost Výboru pro civilní nouzové plánování a vykonává funkci jeho sekretariátu; 6. zajišťuje činnost určených odborných pracovních skupin VCNP a vykonává funkci jejich sekretariátu; 31

34 7. sleduje výstupy z jednání zástupců ústředních správních úřadů ČR v EU, v NATO a v dalších mezinárodních organizacích, jichž je ČR členem, včetně zpětné vazby a přenosu získaných poznatků do podmínek civilní nouzové připravenosti v ČR; 8. v rámci ministerstva koordinuje úkoly spojené s integrací ČR do Evropské unie v oblasti civilní nouzové připravenosti a v této oblasti spolupracuje s odborem mezinárodní spolupráce a evropské integrace ministerstva, příslušnými útvary Ministerstva zahraničních věcí a dalšími ministerstvy a jinými ústředními správními úřady; 9. v součinnosti s příslušnými útvary Ministerstva zahraničních věcí zabezpečuje spolupráci s ostatními mezinárodními organizacemi (OSN, V4, OBSE, PfP apod.) v oblastech, které souvisejí s civilní nouzovou připraveností; 10. koordinuje procesy euroagendy včetně implementace dokumentů Evropské unie a NATO pro oblast působnosti HSZ ČR; 11. podílí se na zpracování podkladů pro přípravu projektů v rámci evropských strukturálních fondů a koordinuje zapojování HZS ČR do projektů s mezinárodní účastí v oblasti civilní nouzové připravenosti. (URL 2 ) Oddělení strategií plní zejména tyto úkoly: 1. zabezpečuje koordinaci koncepčních dokumentů vytvářených v rámci HZS ČR včetně jejich souladu se závaznými dokumenty vydanými nebo přijatými mezinárodními organizacemi, jichž je ČR členem; 2. sleduje výstupy z jednání příslušných orgánů EU, NATO a dalších mezinárodních organizací, jichž je ČR členem, a koordinuje využívání získaných poznatků pro účely sjednocování postupů a usměrňování vývoje v jednotlivých oblastech civilní nouzové připravenosti v ČR; 3. zabezpečuje přípravu a zpracování návrhů rozvoje HZS ČR a strategických cílů v oblastech jeho působnosti; 4. koordinuje zpracování požadavků na projektování, provoz a rozvoj informačních systémů na podporu krizového řízení, ochrany obyvatelstva a prevence; 5. podílí se na koordinaci činnosti ústředních správních úřadů při zabezpečení úkolů civilní nouzové připravenosti v ČR včetně vzájemné spolupráce; 32

35 6. organizuje a koordinuje realizaci výzkumu a vývoje v oblasti působnosti HZS ČR včetně bezpečnostního výzkumu; 7. koordinuje činnosti k zabezpečení základních funkcí státu a ochrany kritické (životně důležité) infrastruktury; 8. podílí se na předkládání návrhů na poskytnutí dotací občanským sdružením. (URL 2 ) Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení zabezpečuje výkon státní správy a koordinuje plnění úkolů ochrany obyvatelstva, krizového řízení, krizového plánování, havarijního plánování a hospodářských opatření pro krizové stavy. Zpracovává koncepční dokumenty a podílí se na jejich realizaci, podílí se na zpracování krizového plánu ministerstva a na plnění úkolů obranného plánování ředitelství. Odbor se člení na oddělení ochrany obyvatelstva, oddělení krizového řízení a oddělení instruktáží a školení. (URL 2 ) Oddělení ochrany obyvatelstva plní zejména tyto úkoly: 1. sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany obyvatelstva; 2. zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva, zabezpečuje její aktualizaci a realizaci; 3. usměrňuje postupy při zřizování a přípravě zařízení civilní ochrany; 4. zpracovává technická a organizační pravidla pro poskytování humanitární pomoci Českou republikou do zahraničí a pro přijímání humanitární pomoci ze zahraničí; 5. stanovuje zásady evakuace, nouzového přežití a humanitární pomoci, ukrytí a individuální ochrany obyvatelstva a stanovuje způsob jejich zapracování do havarijních plánů; 6. stanovuje zásady varování obyvatelstva a poskytování tísňových informací; 7. zabezpečuje zpracování koncepce pro oblast chemické služby a zabezpečuje její aktualizaci; 8. stanovuje zásady monitorování radiační a chemické situace stacionárními prostředky; 9. stanovuje zásady zjišťování, vyhodnocování, předávání a využívání údajů o radiační, chemické a biologické situaci a zásady pro stanovení režimů života a činnosti 33

36 obyvatelstva v zamořených prostorech a pro tyto účely vede národní databázi odborníků; 10. usměrňuje a koordinuje výkon státní správy HZS krajů v územním a stavebním řízení a provádění kontrol v oblasti ochrany obyvatelstva; k tomu zpracovává metodické materiály; 11. zpracovává návrhy technických požadavků a podmínek ke stavbám určeným k ochraně obyvatelstva včetně chráněných pracovišť, k technologiím, výrobkům, činnostem a bezpečnostním zařízením, návrhy požadavků civilní ochrany v územním plánování a stavebně technických požadavků na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany včetně požadavků na ukrytí. (URL 2 ) Oddělení krizového řízení plní zejména tyto úkoly: 1. zpracovává podklady pro zajištění koordinace postupů ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob na úseku příprav a řešení krizových situací; 2. na základě analýzy vzniku krizových situací navrhuje upřesnění systému krizového řízení státu při nevojenských krizových situacích; 3. zpracovává podklady k řešení problematiky finančního zabezpečení krizových opatření; 4. zabezpečuje připravenost ministerstva a ředitelství na krizové stavy a plní úlohu koordinačního místa pro pracoviště krizového řízení v rámci působnosti ministerstva; 5. koordinuje zabezpečení připravenosti HZS ČR na krizové stavy; 6. provádí kontroly krizových plánů zpracovaných ostatními ministerstvy a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy kontroluje krizové plány krajů; 7. zpracovává plány k zabezpečení hospodářských opatření pro krizové stavy v působnosti HZS ČR; 8. zajišťuje analýzy a hodnocení ohrožení z mimořádných událostí, zejména živelních pohrom a havárií, koordinuje přípravu na řešení mimořádných událostí; 9. zpracovává metodické dokumenty ke zpracování havarijních plánů krajů a vnějších havarijních plánů a koordinuje zpracování a aktualizaci havarijních plánů krajů; 10. koordinuje zajišťování úkolů ministerstva a HZS krajů v oblasti prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami; 11. sjednocuje postupy při zpracování a aktualizaci vnějších havarijních plánů, 34