Koncepce bytové politiky města Hodonína

Transkript

1 Koncepce bytové politiky města Hodonína Odbor sociálních věcí a školství MěÚ Hodonín, Městská bytová správa, s.r.o., 2018 Doporučeno Radou města Hodonína dne Zastupitelstvo města vzalo na vědomí dne Sociotrendy, 2017 ISBN

2 Obsah: I. Úvodní část... 3 I.1 Východiska... 3 I.2 Cíle koncepce... 4 I.3 Metodologická východiska... 5 II. Analytická část... 6 II.1 Zhodnocení stávajícího stavu s ohledem na obyvatelstvo, domácnosti a demografický vývoj... 6 II.2 Bytová analýza města Hodonína II.3 Odhad počtu občanů bez trvalého bydliště v Hodoníně III. Sociální bydlení III.1 Analýza sociálního bydlení III.2 Výše nájemného v podporovaném nebo sociálním bytě III.3 Vývoj potřebnosti sociálního bydlení III.4 Připravenost města na návrh zákona o sociálním bydlení IV. Rozvojová část IV.1 Rozvoj bydlení v rámci města Hodonína IV.2 Návrh cílů, nástrojů a opatření podpory rozvoje bydlení ve městě Hodoníně IV.3 Prostorová dimenze rozvoje bydlení ve městě Hodoníně Shrnutí Seznam zkratek Příloha / 97

3 I. Úvodní část Bydlení je jedním z klíčových témat, které poukazuje na životní úroveň obyvatel, rodin a domácností. O jednotlivých směrech vývoje bytové politiky státu pojednává na obecné úrovni Koncepce bytové politiky schválená vládou 1. Mezi její hlavní cíle patří především zvyšování finanční dostupnosti bydlení pro domácnosti, zvyšování nabídky bydlení, a to i prostřednictvím podpory nové výstavby včetně výstavby bytů se sociálním určením, dále zvyšování kvality bydlení (včetně podpory vlastníků při správě, údržbě, opravách a modernizaci jejich bytového fondu). I. 1 Východiska Východiskem pro vytvoření místní Koncepce bytové politiky města Hodonína jsou převážně základní právní předpisy a nástroje oblasti bydlení z úrovně státu a z úrovně města. A: Dokumenty a nástroje z úrovně státu: 1. Koncepce bydlení České republiky do roku 2020 (revidovaná), zpracovaná MMR, z června Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje statut, stanovy, vnitřní organizaci a organizační řád Státního fondu rozvoje bydlení. 3. Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje statut, stanovy, vnitřní organizaci a organizační řád Státního fondu rozvoje bydlení. 4. Nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizaci domů, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje podmínky státní finanční podpory oprav a modernizace domů. 5. Nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť, ve znění pozdějších předpisů. 6. Program Ministerstva životního prostředí Zelená úsporám - dotační program na období Dotační programy EU a ministerstev ČR zahrnující oblasti bydlení. 8. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění. Tímto zákonem je poskytována dávka příspěvek na bydlení. 9. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, účinný od vymezuje doplatek na bydlení. 10. Podpora výstavby podporovaných bytů - státní dotace poskytovaná Ministerstvem pro místní rozvoj je zaměřena na výstavbu a vznik podporovaných bytů pro osoby, které jsou znevýhodněny v přístupu k bydlení. 11. Nařízení vlády č. 616/2004 Sb. schválené , ve znění pozdějších novel, na úvěr max. 300 tis. Kč na pořízení bydlení mladým lidem do 36 let věku. 12. Koncepce sociálního bydlení České republiky Předmětem koncepce je vize sociálního bydlení v ČR a návrh základních principů systému sociálního bydlení včetně nástrojů financování. 13. Podprogram Ministerstva pro místní rozvoj Podpora výstavby technické infrastruktury. 1 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Bytová politika. Dostupné z: 3 / 97

4 14. Možnost odpisu zaplacených úroků z úvěrů na bydlení ze základu daně z příjmu dle nařízení vlády č. 249/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 32/2004 Sb. o podmínkách poskytování příspěvku k hypotečnímu úvěru na pořízení bytů osobám mladším 36 let. 15. Podpora stavebního spoření (pro všechny typy bydlení) formou nevratného příspěvku od státu státní dotace stavebního spoření dle zákona č. 96/1993 Sb. v aktuálním znění. 16. Návrh Zákona 2016 o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení. 17. Prognóza vývoje obyvatelstva města Hodonína do r (Ing. Jaroslav Pacák, 2004) B: Dokumenty a nástroje z úrovně města: 1. Situační analýza Hodonína, Komunitní plán sociálních služeb pro Hodonínsko, období Střednědobý plán sociálních služeb pro Hodonínsko, období Koncepce rodinné politiky města Hodonína 5. Systém Prostupného bydlení města Hodonína 6. Zásady pronajímání městských bytů ze dne , v Hodoníně 7. Vyhodnocení fungování systému Prostupného bydlení v Hodoníně za rok 2015, 2016 a Zásady pro přidělování podporovaných bytů v Komunitním domě seniorů 9. Zásady pro přidělování sociálních bytů a bytů se zvláštním určením 10. Zpráva o hodonínských rodinách 11. Manažerské shrnutí KSR dne Strategický plán rozvoje města Profil, Sociálně ekonomická analýza města 13. Strategický plán rozvoje města Zhodnocení Strategie udržitelného rozvoje města Hodonína do roku 2015 a Systém strategického plánování 14. Strategický plán rozvoje města Vyhodnocení dotazníkového šetření 15. Územní plán, II. odůvodnění změny č. 2 územního plánu Hodonín, textová část I. 2 Cíle koncepce Cílem koncepce bytové politiky města Hodonína je nabídnout všem skupinám obyvatel ve městě takové bydlení, aby vyhovovalo jak těm, kteří při zajišťování bydlení spoléhají sami na sebe, tak i pro občany odkázané na pomoc města. Vytvoření příznivých podmínek pro bydlení je významným aspektem, který může napomoci ke změně stávající demografické struktury města z hlediska věku jeho obyvatel a může příznivě nastavit migrační trendy zejména mladých a vzdělaných lidí. V současnosti je kladen důraz na posílení odpovědnosti za bydlení ze státu na každého občana a ke vzniku příležitosti, aby si každý občan zvolil formu a způsob bydlení podle svých možností a požadavků. Transformace bytové politiky umožnila vedle státu působení v oblasti bydlení i dalším subjektům, krajům, městům, neziskovým organizacím, které usilují o uspokojující bydlení na určitém území nebo pro určité skupiny občanů, podnikatelským subjektům zajišťují developerskou činnost, finanční služby, správu bytového fondu, bytovou výstavbu. Kvalitu bydlení ovlivňuje řada podmínek a faktorů nejen technických a sociálních, ale i bezpečnostních a pocitových. Jedná se o otázky týkající se nejen kvality bytu a objektu bydlení, ale i kvality veřejných prostranství, úrovně občanské vybavenosti apod. Předpokladem pro rozvoj bydlení ve městě jako sídla pro trvalý pobyt je úzká souvislost jak s ekonomickou prosperitou (úroveň příjmů obyvatel, nezaměstnanost), tak s atraktivitou bydlení (velikostí a dopravní dostupností sídla, kvalitou životního prostředí, obytného prostředí a rekreačního 4 / 97

5 zázemí či s občanskou vybaveností). Základní podmínkou prosperity většiny sídel jsou možnosti zaměstnanosti. Vytvoření koncepčního dokumentu je tudíž nutným podkladem pro nastavení dlouhodobé strategie v oblasti bytové politiky. I. 3 Metodologická východiska Koncepce je zpracována z metodologického pohledu za využití metod Desk research a sekundární analýzy dat pro deskripci a analýzu statistických údajů (podklady ČSÚ, např. odpovídající časové řady, údaje SLDB apod.), analýzu materiálů státní správy, relevantní stávající výzkumná šetření, komparativní metody a podobně s ohledem na strategii bydlení v Jihomoravském kraji. Datové zdroje tvoří stěžejní součást analytické části. Vyplývají z daného rozsahu relevantních dokumentů obsažených jak v dosavadních průzkumech, tak v návazných koncepčních dokumentech a nástrojích, zaměřených na oblasti bydlení. Jedná se o dokumenty a nástroje z úrovně státu, z úrovně města a další dokumenty, např. z veřejných informačních zdrojů. Validita datových zdrojů je dána způsobem jejich tvorby a jejich charakterem, zda se jedná o tvrdá nebo měkká data. Datové zdroje např. ČSÚ zajišťují validitu nejvyšší úrovně a mají vysokou výpovědní hodnotou. Validita údajů z dříve realizovaných šetření je závislá na způsobu získávání odpovídajících dat, tedy zda se jednalo o reprezentativní výběrová šetření, či zda se jednalo o šetření ad hoc. Koncepce je členěna především na úvodní část, analytickou část, sociální bydlení a rozvojovou část. 5 / 97

6 II. Analytická část Předpokladem koncepce bytové politiky je znalost procesů promítajících se do demografických ukazatelů. Počet obyvatel (domácností/rodinných domácností), věková skladba obyvatelstva, ukazatele charakterizující přirozenou obnovou (reprodukci) obyvatelstva, rovněž sňatečnost a rozvodovost patří k nejdůležitějším demografickým charakteristikám, které z dlouhodobého hlediska určují budoucí demografický vývoj v dané oblasti. II. 1 Zhodnocení stávajícího stavu s ohledem na obyvatelstvo, domácnosti a demografický vývoj Město Hodonín situované v Jihomoravském kraji se s obyvateli podílí dvěma procenty na celkovém počtu obyvatel kraje. Necelou pětinou 16 % se město podílí na celkovém počtu obyvatel okresu Hodonín a více než dvěma pětinami 40,6 % na celkovém počtu obyvatel náležejících Správnímu obvodu s rozšířenou působností Hodonín. Ten zahrnuje území 18 obcí a svou rozlohou 286 km 2 zaujímá necelá 4 % rozlohy Jihomoravského kraje. Obyvatelstvo, vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel města Hodonína dlouhodobě vykazuje mírný klesající trend, který je srovnatelný s vývojem počtu obyvatel ve městech Jihomoravského kraje (dále JMK). V grafu je uvedeno porovnání vývoje počtu obyvatel vybraných obcí JMK s počtem obyvatel v rozmezí 20 až 40 tisíc obyvatel. Graf: Vývoj počtu obyvatel ve městech s počtem obyvatel v rozmezí 20 až 40 tisíc obyvatel Břeclav Hodonín Vyškov Blansko Znojmo Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Dlouhodobý úbytek počtu obyvatel se nevyhnul ani statutárnímu městu Brno (JMK), jak ukazuje následující graf, zejména od roku V posledním sledovaném roce přece jen dochází k velmi mírnému nárůstu počtu obyvatel. 2 K K se jedná o obyvatel. 6 / 97

7 Graf: Vývoj počtu obyvatel ve městě Brně Brno Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy S ohledem na komparaci vývoje počtu obyvatel ve městech s obdobným počtem obyvatel JMK uvádíme tabelární přehled vybraných obcí s počtem v rozmezí tisíc obyvatel, z níž je patrno, že klesající trend v roce 2015 se zastavil ve městě Boskovice s mírným navýšením počtu obyvatel v roce 2016, které pokračovalo dále i v roce Tabulka: Vývoj počtu obyvatel ve vybraných obcích v rozmezí tisíc obyvatel Rok Znojmo Břeclav Hodonín Vyškov Blansko Boskovice Kyjov Veselí nad Moravou Zdroj: ČSÚ S ohledem na vývoj počtu obyvatel v Jihomoravském kraji, je očekáván mírný nárůst obyvatel do roku 2020, na který naváže pozvolný pokles počtu obyvatel. Ačkoliv se tento trend promítá do všech plánovaných aktivit dotýkajících se obyvatelstva, je třeba plánovat a rozhodovat ve prospěch budoucích generací tak, aby bylo možné strategicky využívat potenciál územních celků. Aby byly dány podmínky pro pozitivní, tvořivý život. Potenciál pro vhodné bydlení je nutným, nikoliv však postačujícím základem. Graf: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel v Jihomoravském kraji do roku Zdroj: ČSÚ 3 K bylo v Jihomoravském kraji obyvatel. 7 / 97

8 Z prognózy vývoje obyvatelstva města Hodonína do r vyplývá, že počet obyvatel bude pravděpodobně postupně klesat. Pokud nedojde k realizaci konkrétních programů a projektů, které tento trend mohou pozitivně ovlivnit, lze očekávat, že počet obyvatel města bude nejprve pomalu, potom dynamičtěji klesat. Znepokojující je zejména prognóza změn ve věkové struktuře obyvatel, kdy lze očekávat výrazné snížení počtu mladých obyvatel města (0 18 let) a to až o 18% oproti stavu roku 2016, o dalších 5% (14-64) a naopak zvýšení počtu seniorů (65 a více) o 12%. Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva města Hodonína do r (Ing. Jaroslav Pacák, 2004) Věk, věková struktura obyvatel Průměrný věk Věkový průměr ve městě Hodoníně dosáhl v roce ,3 let. V roce 2016 byl věkový průměr města Hodonína o více než jeden rok vyšší než u populace Jihomoravského kraje, který dosahoval 42,2 let. Sledováním vývoje věkového průměru od roku 2007 v Hodoníně a v Jihomoravském kraj lze porovnat, že jeho věkový nárůst v Hodoníně započal již v roce Jedná se o zvyšování seniorské složky ve věkové struktuře obyvatel, o rychlejší stárnutí obyvatel města Hodonína s ohledem na věkový průměr v JMK. Graf: Vývoj průměrného věku v Jihomoravském kraji a ve městě Hodoníně do roku Hodonín JMK Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Pohlaví V populaci České republiky, tedy i v Hodoníně, celkově převládají ženy. Na konci roku 2015 bylo v obyvatelstvu ČR o 181,2 tisíc více žen než mužů, a to 5,37 milionů. Ženy mají v populaci ČR i uvnitř jednotlivých krajů, zpravidla i u obcí, zhruba o dvě procenta vyšší zastoupení než muži, ve městě Hodoníně se jedná o navýšení o tři procenta nad populací mužů. Průměrný věk obyvatel města Hodonína se liší podle pohlaví ve prospěch vyššího věku žen. V průběhu sledovaných let od roku 2010 let se věkový průměr zvyšuje přibližně o dva roky. 8 / 97

9 Graf: Pohlaví obyvatel města Hodonína s ohledem na vývoj průměrného věku mezi léty ,0 45,0 44,0 43,0 42,0 41,0 40,0 39,0 38, Průměrný věk Muži Ženy Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Věkový rozdíl mezi pohlavími v Hodoníně kolísá v rozmezí tří až čtyř let v posledním sledovaném roce. V grafu je znázorněn věkový rozdíl průměrného věku mezi pohlavím. Ženy dosahují vyššího věkového průměru než muži od roku 2010 do roku 2016 v rozmezí 3,3 až 3,7 let. Graf: Vývoj rozdílu věkového průměru mezi pohlavím 3,8 3,7 3,6 3,5 3,5 3,5 3,5 3,4 3,3 3,3 3, Věková diference mezi pohlavím Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Ženy se dožívají vyššího věku, což bude mít za následek specifickou péči o ženy ve vyšším věku, jejichž potřeby se pravděpodobně budou lišit od potřeb mužské populace. Např. potřeby v oblasti bydlení, v oblasti sítě služeb standardních (např. kadeřnictví, pedikúra) i sociálních s ohledem na vyšší náročnost žen týkající se spokojenosti s kvalitou nabízených služeb. Věková struktura, index stáří, přirozený přírůstek Věkovou strukturu obyvatel, zejména dětskou a seniorskou složku v populaci, vyjadřuje index stáří. Pokud v populaci počet seniorů ve věku 65 a více let více převyšuje počet dětí (do věku 14 let), index stáří nabývá vyšších hodnot než 100. V celkovém populačním vývoji celé ČR je od roku 2007 negativním demografickým jevem zvyšující se index stáří. Počet obyvatel nejen v ČR, ale i v rámci JMK, se od roku 2009 ve všech třech hlavních věkových skupinách, tedy ve věkových kategoriích 0-14 let, let a o u osob starších 65 let, v označení 65+, nezvyšuje stejnoměrně. Počet obyvatel se zvyšuje pouze u dětí a seniorů, a tak počet obyvatel produktivního věku klesá. V roce 2015 ubylo v této kategorii v ČR celkově 59,1 tisíce osob, tedy 1 % osob. Zastoupení produktivní složky k kleslo na 66,3 %. V produktivním věku jsou přitom nejsilnější ročníky (1974, 1975) obyvatelstva ČR. Produktivní věk již však opustily rovněž osoby narozené v letech / 97

10 Tabulka: Prognóza vývoje indexu stáří v ČR Rok Index stáří 83,1 107,0 117,1 128,7 145,6 187,8 222,5 232,7 243,6 Zdroj: ČSÚ Index stáří, charakterizující poměry v dětské a seniorské složce, vypočítaný pro město Hodonín a pro oblast Jihomoravského kraje, poukazuje v následujícím grafu na výrazné zvyšování seniorské populace v Hodoníně, které je vyšší než v JMK. Tomu odpovídá i vývoj průměrného věku. Graf: Vývoj indexu stáří Hodonín JMK Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Zvyšování indexu stáří má významný dopad na ekonomiku a sociální sféru. Nejen na zvýšenou potřebu finančních prostředků na penze, ale i na sociální a zdravotní služby. Tabulka: Vývoj struktury obyvatel a indexu stáří ve městě Hodoníně v letech město Hodonín Počet obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve věku (let) celkem muži ženy a více Index stáří , , , , , , , , ,3 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Průměrný věk 10 / 97

11 Graf: Věková struktura obyvatel Hodonína v roce 2016 (v %) 19,3 13,4 66, let let 65 a více let Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Tabulka: Vývoj struktury obyvatel v Jihomoravském kraji v letech Jihomoravský kraj Počet obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve věku (let) Index stáří Průměrný věk rok celkem muži ženy a více , , , , , , , , nezjištěno nezjištěno nezjištěno 42,2 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Přirozený přírůstek a jeho vývoj je charakteristika, která upřesňuje strukturu obyvatel v časovém horizontu. Co se týče dlouhodobého vývoje, ten začal vykazovat od roku 1995 záporné hodnoty, což znamená, že v dané obci je počet narozených dětí menší než počet zemřelých. V letech 2011 až 2015 byla zaznamenávána negativní hodnota přirozeného přírůstku, který až v roce 2016 dosáhl kladné hodnoty. V roce 2016 se po šesti letech narodilo v Hodoníně o 48 dětí více, než zemřelo obyvatel. To však nezabránilo tomu, že celkový počet obyvatel klesl. Pokles obyvatel byl způsoben zvýšeným počtem vystěhovalých osob, přičemž se vystěhovalo méně osob než v předešlém roce. Dá se očekávat, že úbytek počtu obyvatel by se mohl zastavit ve městě Hodonín zejména s ohledem na změnu ve vývoji dětské složky ve věkové struktuře obyvatel. S ohledem na celkový počet osob do 15 let, v podílovém zastoupení se jedná v rámci ČR o 14,8 %, dětí v rámci SO ORP Hodonín o 13,3 % a v rámci města Hodonína o 12,7 % dětí, což je ve srovnání s ČR o necelé dva procentní body nižší podíl. S ohledem na celkovou situaci v rámci města Hodonína bude vhodné nasměrovat pozornost na zajištění vhodných podmínek mladé generaci a populační politiku směřovat pro rodiny s dětmi. 11 / 97

12 Graf: Vývoj přirozeného přírůstku ve městě Hodoníně r r r r r r r r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Tabulka: Vývoj pohybu obyvatel ve městě Hodoníně v letech Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový 12 / 97

13 Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Zdroj: ČSÚ Přírůstek celkový Pokud sledujeme trendy v podílových zastoupeních pohlaví obyvatel i počet obyvatel v rámci celé ČR, lze sledovat, že podílové údaje v rámci SO ORP Hodonín i v rámci města jsou trendově srovnatelné, podíly se liší v rozmezí přibližně do jednoho procentního bodu. Lze usoudit, že věková struktura obyvatel ve městě Hodoníně je obdobná jako v rámci SO ORP i v rámci ČR. Tabulka: Struktura obyvatel v rámci SO ORP Hodonín a ČR ČR SO ORP Hodonín Město Hodonín ČR SO ORP Hodonín Muži Muži 48,9 49,3 48,5 Muži Muži ,3 42,4 41,8 Ženy Ženy 51,1 50,7 51,5 ženy ženy ,9 44,3 45,5 Celkem Celkem 100,0 100,0 100,0 15+celkem celkem 85,2 86,7 87,3 Zdroj: ČSÚ Město Hodonín 4 Počet osob starších 15 let. 13 / 97

14 Graf: Struktura obyvatel v rámci SO ORP Hodonín a ČR 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 ČR 100% SO ORP Hodonín=100% Město Hodonín=100% Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Z výše uvedených důvodů můžeme odhadovat vývoj věkové struktury, která je ve skupině s potenciální ekonomickou aktivitou obyvatel ve věku let v letech 2022 až 2026 relativně stabilní, nicméně před rokem 2022 a po roce 2026 následují poklesy počtu obyvatel. Celkově počet obyvatel bude klesat. Graf: Vývoj věkové struktury JMK do roku Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy 5 Tabulka zdrojových dat je uvedena v příloze. 14 / 97

15 Budoucí celkový počet obyvatel města a věkové složení bude do větší či menší míry ovlivněno vývojem vnitřní i zahraniční migrace. Prognóza ukazuje, že bez přírůstků stěhováním bude úbytek obyvatel hluboký a povede ke zhoršení věkové struktury. Vzdělání Vzdělávání umožňuje celkový osobní rozvoj jedinců. Vyšší vzdělání jedinců je předpokladem pro lepší uplatnitelnost na trhu práce a promítá se do jedné z charakteristik poukazujících na míru vyspělosti daného regionu. Vzdělanostní struktura obyvatel města Hodonína s ohledem na poslední dostupné údaje v roce 2011 se ve srovnání s rokem 2001 změnila ve prospěch vyššího vzdělání obyvatel. Podíl obyvatel se základním vzděláním včetně neukončeného se snížil. Ve srovnání s rokem 2001, kdy se v této kategorii nalézala téměř čtvrtina populace starší 15 let, v roce 2011 se podíl vzdělaností kategorie snížil na necelou pětinu (19 %). Naproti tomu se zvýšil počet osob s úplným středním vzděláním, tj. včetně maturity, a s vysokoškolským vzděláním o dva procentní body. Graf: Vzdělanostní struktura obyvatel města Hodonína Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Rodinný stav Ve složení obyvatelstva podle rodinného stavu se již třicet let zvyšuje zastoupení osob svobodných a rozvedených, a proto klesá podíl osob ženatých a vdaných. Jedná se o důsledek trendu, kdy jsou sňatky odkládány do pozdějšího věku, nebo jsou přímo odmítány, také z důvodu vysokého počtu rozvodů. Je třeba brát v úvahu, že určitá část populace je svobodná, ale žije s partnerem, s nímž sňatek neuzavřela. Na konci roku 2015 bylo registrováno 31 % svobodných osob v populaci starší 15let. Co se týče pohlaví, jednalo se o 36,6 % mužů a 25,9 % žen. Dá se předpokládat, že tato skupina obyvatelstva má potenciál pro hledání a pořizování bytu (nájemního či v osobním vlastnictví) v bytových domech. Tabulka: Struktura obyvatelstva Hodonína dle rodinného stavu 6 Roky abs Podílové údaje uvedené v tabulce odpovídají zdrojovým datům v rámci ČR. 15 / 97

16 % % % % Celkem svobodní/é 30,2 30,5 30, ženatí/vdané 48,8 48,2 47,8 47,4 - rozvedení/é 12,5 12, ,2 - ovdovělí/é 8,5 8,5 8,4 8,4 Muži svobodní 35,5 35, ,3 - ženatí 50,2 49,7 49,2 48,8 - rozvedení 11,4 11,6 11, ovdovělí 2,9 2,9 3 2,9 Ženy svobodné 25,2 25,5 25,7 25,9 - vdané 47,4 46,9 46,5 46,1 - rozvedené 13,7 13,9 14,2 14,4 - ovdovělé 13,7 13,7 13,6 13,5 Zdroj: ČSÚ Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v Hodoníně má od roku 1995 mírně oscilující, nicméně klesající trend, přičemž v posledních dvou letech přetrvává klesající směr. Co se týče délky manželství, téměř polovina manželství v Česku se rozpadá. Potratovost od roku 2009 kolísá přibližně ve tříletých intervalech směrem k jejich poklesu a následnému nárůstu. Klesající vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti od r je patrný z následujícího grafu. Graf: Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti od r v Hodoníně Sňatky Rozvody Potraty Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy V roce 2016 došlo ke zvýšení počtu sňatků od roku předešlého ze 100 na 122 sňatků, na druhé straně se zvýšil počet rozvodů z počtu 57 na 77 v roce Poklesl však počet potratů z 95 na 78 v posledním sledovaném roce. 16 / 97

17 Tabulka: Sňatečnost, rozvodovost a potratovost ve městě Hodoníně v letech Město Hodonín sňatky rozvody potraty Zdroj: ČSÚ V porovnání s okresními městy Jihomoravského kraje, se okres Hodonín nachází na třetím místě v podávání návrhu na rozvod (základem pro výpočet podílu jsou krajské údaje) a na stejném pořadí se nachází v podávání návrhu na rozvod iniciovaný ženami, obdobná situace je v podílu dětí, které jsou rozvodem zasaženy. Společný návrh je podáván v okrese Hodonín až na čtvrtém místě ve srovnání s okresy JMK. Dá se usoudit, že ženy budou častěji potřebovat bydlení s dětmi. Problémem může být nižší kupní síla obou rozvedených s ohledem na potřeby bydlení. Jedná se přibližně o 60 bytů, které by rozvedení partneři pro rozdělené bydlení potřebovali. 7 Graf: Komparace v podávání návrhu na rozvod v rámci okresů JMK 8 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 Celkem Návrh ženy Společný návrh podle podílu nezletilých dětí celkem 0,0 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy 7 Průměrný počet za výše uvedenou dobu je 68 rozvodů. 8 Údaje za obce nebyly k dispozici. 17 / 97

18 Tabulka: Struktura rozvodů dle okresů JMK, abs. Kraj, okres Rok 2016 Rozvody celkem na návrh ženy společný návrh 1. rozvod Rozvedená manželství podle počtu nezletilých dětí muže ženy celkem Česká republika Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Zdroj: veřejná databáze ČSÚ Tabulka: Struktura rozvodů dle okresů JMK, abs., % Celkem (abs., kraj=100%) Návrh ženy (abs., %) Společný návrh (abs., %) Jihomoravský kraj (abs.) Blansko 8,3 9,6 5,7 7,7 Brno-město 33,9 22,8 49,7 32,2 Brno-venkov 19,9 24,1 13,3 22,1 Břeclav 9,3 6,0 14,6 9,0 Hodonín 13,0 17,5 6,6 11,9 Vyškov 7,3 8,0 6,6 7,9 Znojmo 8,4 12,0 3,6 9,2 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy, kraj=100% podle podílu nezletilých dětí celkem (abs., %) Domácnosti Domácnost s ohledem na ekonomické vymezení je základní společenský a ekonomický subjekt (společenská jednotka). Do konce prosince 2013 platilo, že domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Od dne 1. ledna 2014 je používán pojem rodinná domácnost který zavedl nový občanský zákoník a nahrazuje dosavadní označení společná domácnost. 9 Domácnost je pojmem, který je používán ve významu rodinné domácnosti. 9 Rodinná domácnost představuje pojem, který zavedl Nový občanský zákoník a nahrazuje dosavadní označení společná domácnost. Konkrétně Nový občanský zákoník domácnost výslovně nedefinuje a užívá tento pojem v různých souvislostech a významech, ačkoli podle jeho důvodové zprávy sice nejsou rodina ani domácnost subjekty práva, ale přesto jde o pojmy užívané a jednoznačně chápané, s nimiž právní řád běžně pracuje. Sám zákon pak výslovně upravuje pojem rodinná domácnost (např. 690 a násl.), přičemž je tím myšleno společné obydlí dané rodiny ( 743). Z jiného ustanovení ( 1177) vyplývá oznamovací povinnost nového vlastníka bytové jednotky o počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, přičemž s nimi nemusí přímo bydlet. 18 / 97

19 Údaje o domácnostech v ČR jsou získávány v rámci výběrových šetření ČSÚ SILC. 10 Jednotkou zjišťování je byt, v němž jsou všechny osoby, které tvoří hospodařící domácnost. Vývoj počtu domácností odpovídá přibližně vývoji počtu obyvatel ČR. Ten je však závislý na konkrétních podmínkách jednotlivých krajů a měst. Vývoj počtu domácností lze, s ohledem na konkrétní oblasti, odhadovat z podílových údajů. 11 Graf: Vývoj počtu obyvatel a počtu domácností v ČR počet domácností počet obyvatel ČR Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Graf: Vývoj počtu domácností ve městě Hodoníně do roku r r r r r r r.2017 r.2018 r.2019 r.2020 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy 10 V souvislosti s členstvím v Evropské unii má Česká republika na základě Nařízení (EC) 1177/2003 a navazujících prováděcích nařízení Evropské komise povinnost realizovat každoročně výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností EU-SILC (European Union Statistics on Income and Living Conditions). 11 Pro upřesnění potřeb obyvatel v konkrétních lokalitách by bylo nezbytné v rámci daných oblastí realizovat specifické výzkumné aktivity, které by měly obdobnou možnost získané údaje zobecnit (požadavek na výběrová šetření odpovídající šetřením ČSÚ). 19 / 97

20 Tabulka: Vývoj počtu obyvatel, počtu domácností v ČR a počtu domácností ve městě Hodoníně Roky Počet obyvatel ČR Počet domácností Podíl domácností na populaci obyvatel Počet domácností ve městě Hodoníně ,8 % ,5 % ,7 % ,8 % ,0 % ,1 % Zdroj: ČSÚ, výpočty Sociotrendy Co se týče vývoje struktury domácností, počet členů domácností od roku 2010 mírně klesá a počet pracujících v domácnostech se pohybuje okolo jedné osoby. Tabulka: Struktura domácností v Hodoníně dle SLDB Hodonín Počet hospodařících domácností abs. v % abs. v % abs. v % Celkem % % % Úplné rodiny ,0% ,4% ,9% bez závislých dětí ,3% ,9% ,1% se závislými dětmi ,7% ,6% ,8% Neúplné rodiny ,0% ,2% ,0% bez závislých dětí 457 4,3% 625 5,6% 763 7,0% se závislými dětmi 702 6,6% ,6% 868 8,0% Vícečlenné domácnosti 22 0,2% 210 1,9% 149 1,4% Domácnost jednotlivce ,8% ,4% ,3% Zdroj: SLBD 1991, 2001, 2011 Zaměstnanost Zaměstnanost obyvatel lze charakterizovat prostřednictvím ukazatele ekonomická aktivita obyvatelstva, který zahrnuje jak počet osob zaměstnaných, tak nezaměstnaných. V roce 2011 dosahovala ekonomická aktivita obyvatel podílu 50 %, což bylo o 2procentní body méně než v roce Z ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo v roce % všech zaměstnaných osob, což bylo o 4 % méně než v předcházejícím sledovaném období, kdy v roce 2001 bylo 84 % zaměstnaných osob. Celkově zaměstnanost mírně klesá. 20 / 97

21 Tabulka: Ekonomická aktivita obyvatel mezi lety 2001 a 2011 ve městě Hodoníně ROK Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní v tom z toho pracující důchodci ženy na mat. dov nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem z toho nepracující důchodci žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonom, aktivitou Zdroj: SLDB 2001,2011 Ve skupině obyvatel pracujících na vlastní účet převažovali muži (v roce 2011 v počtu 776), což je přibližně dvakrát více než žen (366 v roce 2011). Tabulka: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 2011 ve městě Hodoníně Celkem muži ženy Ekonomicky aktivní celkem v tom zaměstnaní z toho podle postavení v zaměstnání zaměstnanci zaměstnavatelé pracující na vlastní účet ze zaměstnaných pracující důchodci ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem z toho nepracující důchodci žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Zdroj: SLDB 2011 Ve sledovaných letech poklesl i počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Mezi ekonomicky neaktivní patří nepracující důchodci, ostatní s vlastním zdrojem obživy, osoby v domácnosti, děti předškolního věku, ostatní závislé osoby, žáci, studenti a učni. V roce 2001 to bylo 48 %, v roce %. Vývoj počtu ekonomických subjektů nacházející se na území města Hodonína je uveden v následující tabulce a grafu. Počet uvedených subjektů ve městě Hodoníně vykazuje mírný pokles jak ve srovnání s ORP Hodonín, tak ve srovnání s počty subjektů v JMK, u nichž lze spatřit rostoucí trend. 21 / 97

22 Graf: Vývoj počtu ekonomických subjektů ve městě Hodoníně a ORP Hodonín Hodonín ORP Hodonín r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ, Strategický plán rozvoje města, Sociotrendy Graf: Vývoj počtu ekonomických subjektů v Jihomoravském kraji r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ, Strategický plán rozvoje města, Sociotrendy Tabulka: Vývoj počtu ekonomických subjektů ve městě Hodoníně, ORP Hodonín a JMK Rok Hodonín ORP Hodonín JMK Zdroj: ČSÚ, Strategický plán rozvoje města V Hodoníně působí řada zaměstnavatelů, z nichž největší zaměstnavatelé na Hodonínsku jsou uvedeni v tabulce níže. S ohledem na strukturu ekonomických činností se jedná o firmy průmyslového odvětví, potravinářského průmyslu, rovněž služeb zdravotní péče a dopravy. 22 / 97

23 Tabulka: Největší zaměstnavatelé na Hodonínsku ID Zaměstnavatel Obec Předmět činnosti 1. Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Hodonín Výroba armatur 2. Nemocnice TGM Hodonín, p.o. Hodonín Zdravotní péče 3. Delimax, a.s. Hodonín Výrobce lahůdek a rybích specialit 4. ČSAD Hodonín Hodonín Doprava 5. MND - Moravské naftové doly a.s. Hodonín Těžba ropy a zemního plynu 6. MND Drilling & Services a.s. Lužice Činnosti při těžbě plynu a ropy 7. Groz-Beckert Czech, s.r.o. Lužice Výroba jehel 8. T Machinery a.s. Ratíškovice Výroba strojů pro těžbu nebo stavebnictví 9. Okna Macek a.s. Dubňany Prodej a montáž plastových oken a dveří Zdroj: MěÚ Hodonín, Strategický plán rozvoje města Nezaměstnanost Od roku 2014 ve městě Hodoníně dochází na trhu práce ke snižování podílu nezaměstnaných osob. Na příznivý vývoj nezaměstnanosti v Hodoníně má vliv celková ekonomická situace v ČR. Od roku 2014 do roku 2017 pokračuje trend ve snížení podílu nezaměstnaných osob. K byl podíl nezaměstnaných osob 6,9 %. Tabulka: Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve městě Hodoníně 12 Rok 12/ / /2015 6/ / / /2017 Podíl nezaměstnaných osob (%) 12,6 10,4 10,5 9,0 8,9 7,0 6,9 Zdroj: Integrovaný portál MPSV, Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska Ke konci března bylo na úřadech práce v Jihomoravském kraji žadatelů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu byl 5,66 %. Celková situace v okresech v rámci Jihomoravského kraje je popsána v tabulce níže. Tabulka: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a neumístění uchazeči o zaměstnání podle okresů Jihomoravského kraje k Kraj, okresy Podíl nezaměstnaných osob (%) Uchazeči o zaměstnání Přírůstek (úbytek) uchazečů o zaměstnání ve srovnání se stavem k k K celkem ženy muži abs. v % abs. v % abs. v % Jihomoravský kraj 5,66 5,73 5, , , ,6 v tom okres: Blansko 4,01 4,19 3, , , ,3 Brno-město 6,22 6,52 5, , , ,6 12 Aktuální data za rok 2017 pro město Hodonín k dispozici nejsou. Dále jsou uplatněna data v rámci okresu. 13 Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 23 / 97

24 Brno-venkov 4,26 4,39 4, , , ,9 Břeclav 4,95 4,77 5, , , ,3 Hodonín 4,43 6,93 7, , , ,7 Vyškov 3,30 3,47 3, , , ,8 Znojmo 8,11 8,20 8, , , ,5 Zdroj: MPSV ČR Nejvyšší nezaměstnanost dlouhodobě vykazuje okres Znojmo. Okres Hodonín je až na čtvrtém místě v rámci okresů Jihomoravského kraje. Graf: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu podle okresů k (%) Znojmo 8,11 Brno-město 6,22 Břeclav 4,95 Hodonín 4,43 Brno-venkov 4,26 Blansko 4,01 Vyškov 3, Zdroj: MPSV, Sociotrendy Podíl nezaměstnaných osob evidovaných v okrese Hodonín v jednotlivých měsících roku 2017 klesá, případně stagnuje, jak ukazuje následující graf Graf vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti. Pro potřeby statistik z územního hlediska se vychází z počtu obyvatel v členění podle jednotlivých obcí, který se aktualizuje 1x ročně. Počet obyvatel na úrovních POÚ a ORP je součtem počtu obyvatel v obcích. Jedná se o uchazeče o zaměstnání ve věku 15-64, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. 24 / 97

25 Graf: Vývoj podílu nezaměstnaných v prvním pololetí okresu Hodonín v roce 2017 (%) 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 8,2% 8,0% 7,4% 6,7% 6,2% 5,9% 5,9% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% leden únor březen duben květen červen červenec V okrese Hodonín 15 bylo ke konci března roku 2017 registrováno celkem uchazečů o zaměstnání, z toho žen, 446 absolventů a mladistvých a uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Jednalo se o 8,7 uchazečů na 1 volné pracovní místo, je to o 3,2 uchazeče více než v rámci Jihomoravského kraje. Tabulka: Struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji a jeho okresech k Kraj, okresy Uchazeči celkem z toho ženy absolventi a mladiství osoby se zdravotním postižením dosažitelní ve věku let s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Volná pracovní JMK ,5 okresy Blansko ,4 Brnoměsto Brnovenkov místa Břeclav Hodonín ,7 Vyškov ,4 Znojmo ,2 Zdroj: MPSV ČR Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 15 Dle Úřadu práce v Hodoníně. 25 / 97

26 II. 2 Bytová analýza města Hodonína Povinnost pečovat o uspokojování potřeby bydlení svých občanů vyplývá obcím z 35, odst. 2 zákona o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích) a dále z 38 uvedeného zákona, dle kterého je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. O domovní a bytový fond, stejně jako o každý jiný majetek, je nutné řádně a soustavně pečovat, povinnost pečovat o svůj majetek a hospodařit s ním podle vlastního rozpočtu plyne obcím ze zákona o obcích. S vlastnictvím domovního a bytového fondu souvisí celá řada povinností, které jeho majitel musí plnit. V případě vlastnictví většího objemu domovního a bytového fondu je pro obce složité zajistit plnění všech povinností uložených zákonem. V opačném případě není obec bez dostatečného domovního a bytového fondu schopna adekvátně ovlivnit sociodemografické procesy. V takovém případě může docházet k věkové nebo sociální homogenitě skladby obyvatelstva na určitém území, což může mít za následek ovlivnění koupěschopnosti obyvatelstva a snížení ekonomického potenciálu obce. Základním východiskem pro formování bytové politiky města je současný stav a velikost domovního a bytového fondu, který zcela determinuje rozhodování o dalších opatřeních a řešeních problémů spojených s bydlením. Domovní fond ve městě Hodoníně Bytová zástavba v Hodoníně je tvořena jak zachovalými bytovými a rodinnými domy, tak novými sídlišti a novými rodinnými domy. V březnu 2011 bylo sečteno ve městě Hodoníně celkem obydlených domů. Rodinných domů bylo 1 681, bytových domů bylo Tabulka: Domovní fond ve městě Hodoníně v roce 2011 Celkem Rodinné domy Bytové domy Ostatní budovy Domy úhrnem Domy obydlené Zdroj: ČSÚ Většinu rodinných domů vlastnily fyzické osoby, většinu bytových domů vlastnilo společenství vlastníků bytů. Tabulka: Vlastnictví domovního fondu ve městě Hodoníně v roce 2011 Celkem Rodinné domy Bytové domy Ostatní budovy Fyzická osoba Obec, stát Bytové družstvo Spoluvlastnictví vlastníků bytů Zdroj: ČSÚ Podle právního důvodu užívání byl v roce 2011 největší počet bytů v osobním vlastnictví, jednalo se o necelé dvě pětiny bytů (4 007, tedy 38,65 %), dále šlo o byty nájemní, kterých byla necelá čtvrtina (2 419, tedy 23,3 %) a družstevní (1475, 14,2 %). Byty, které se nacházely v rodinných domech, byly téměř všechny ve vlastních domech uživatelů. V bytových domech se jednalo nejčastěji o byty v osobním vlastnictví, následně o nájemní a družstevní byty. 16 SLDB / 97

27 Tabulka: Byty podle právního důvodu užívání v roce 2011 Celkem Rodinné domy Bytové domy Obydlené byty celkem Z toho právní důvod užívání bytu: ve vlastním domě ,58 % v osobním vlastnictví ,65 % nájemní ,33 % družstevní ,23 % Zdroj: SLDB 2011 Předpokládaný počet bytů v roce 2019 V roce 2011 ze SLDB bylo zjištěno bytů. Od roku 2012 do roku 2015 bylo dokončeno v Hodoníně celkem 52 nových bytů. V roce 2017 byl dokončen Komunitní dům seniorů s 21 byty. Dle údajů získaných od významných developerů v Hodoníně by do roku 2019 mělo být k dispozici dalších 153 bytů. 17 Tedy celkově by v roce 2019 v Hodoníně mělo být bytů. Počet bytů se tedy zvyšuje, ačkoliv počet obyvatel Hodonína celkově vykazuje pokles obyvatel. Bydlení a služby spojené s bydlením Bydlení a služby spojené s bydlením si zajištují jednak soukromé osoby jako majitelé domů a bytů, jednak je zajišťují družstva a další právní subjekty. Stavební bytová družstva Stavební bytové družstvo Hodoňan je největším stavebním družstvem v Hodoníně, které zajišťuje bydlení a služby s bydlením spojené, ve 114 obytných domech, ve kterých spravuje 3673 bytových jednotek. 18 Z dalších, podstatně menších bytových družstev, lze zmínit např. Bytové družstvo Lípa, bytové družstvo Kaštany, Stavební bytové družstvo Pastelky 19. Městská bytová správa spol. s r.o. Městská bytová správa spravuje, kromě městských bytů, jak je uvedeno níže, 3751 bytů v osobním, případně družstevním vlastnictví. 17 Viz níže. 18 Stavební bytové družstvo HODOŇAN celkově zajišťuje bydlení a služby s bydlením spojené ve 156 obytných domech, ve kterých je 4028 bytových jednotek (z toho je 1212 ve vlastnictví družstva, 2504 je převedených do osobního vlastnictví a 312 je cizí správa) a 56 vestavěných garáží. Z celkového počtu je 45 objektů s 355 bytovými jednotkami v obcích mimo Hodonín. Tyto byty družstvo spravuje a provozuje, zabezpečuje jejich opravy a údržbu a zajišťuje pro ně služby spojené s bydlením. Družstvo spravuje 62 společenství vlastníků jednotek právnických osob, s celkovým počtem bytů 1983, z toho 298 v družstevním a 1685 v osobním vlastnictví. Dále družstvo převzalo správu 13 cizím společenstvím vlastníků jednotek a 3 bytovým družstvům. Zdroj: Výroční zpráva za rok 2016, 19 Veřejně dostupné informace o činnosti uvedených družstvech k dispozici nejsou. K dispozici jsou stanovy jednotlivých družstev na pod bytovým hospodářstvím. 27 / 97

28 Developeři Významnými developery v Hodoníně jsou Stavební společnost EDMONT Hodonín, spol. s r.o., společnost FCC TRADE, s.r.o. a Vila Park Dragoun a United trade spol. s r.o. Develop Moravia Group s.r.o. Firma Vila Park Dragoun již před 7 lety převzala projekt, který řešil výstavbu rodinných domů. V rámci projektu bylo již 41 domů prodaných (ulice Levandulová, Smetanova, M. Benky a 11 domů na ul. Rozmarýnová). Začátkem října 2016 firma zahájila výstavbu dalších 11 řadových rodinných domů a 3 dvojdomů. V současnosti je všech jedenáct dobu buď prodáno nebo rezervováno. K dispozici zůstává pouze 1 samostatně stojící dům na ul. Smetanova. V letošním roce hodlají zahájit výstavbu dalšího hnízda, bude se jednat o dva dvojdomy a 22 domů, čímž vznikne nová ulice. Celkem tedy bude k dispozici 26 domů. FCC TRADE, s.r.o. Společnost FCC TRADE je dalším významným developerem operujícím ve městě Hodoníně, která staví bytové domy. V centru Hodonína je situován nový bytový dům na rohu ulic Marxova a Gabriely Preissové a byl dokončen koncem roku V bytovém domě je 13 bytů, z nichž jsou již všechny prodané. Byty jsou o velikostech 2+kk (3), 3+kk (8), 4+kk (2). Firma plánuje postavit pro první polovinu roku 2019 další bytový dům se 30 byty. Z plánovaných 30 bytů je již 20 bytů rezervovaných, zbylých 10 bytů je dosud volných. Byty jsou o velikostech 2+kk (6) a 3+kk (24). Stavební společnost EDMONT Hodonín, s. r.o. Stavební společnost EDMONT Hodonín provádí výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci bytových, občanských a průmyslových staveb. V rámci projektu byla realizovaná stavba bytových domů Jasánek, a to 7 bloků domů po 6 bytech, celkem se tedy jednalo o výstavbu 47 bytů. Společnost postavila v roce 2017 první část bytového domu Kaskády, v roce 2018 pokračuje ve výstavbě a dokončuje další dva bloky. Celkem je zde plánováno 18 bytů o velikostech 2+1 (3), 2+kk (6), 3+kk (6) a 4+kk (3). 20 Společnost Ing. Ivo Otáhal V areálu velkých kasáren byly ve stejném období, kdy se realizovala stavba bytového domu Jasánek, vystavěny bytové domy Kaštánek, kde bylo k prodeji určeno 48 bytů. Ty byly vybudovány v několika etapách a prodávány postupně od r do r United trade, spol. s r.o. Společnost funguje od roku 1998, staví byty, které jsou určeny převážně k prodeji, některé si lze také pronajmout. Od roku 2008 realizuje v Hodoníně několik projektu, jedná se o: Polyfunkční dům Příční, výstavba probíhala 6/ / dokončených bytů Villa Kateřina, ul. Dukelských hrdinů a Pr. Veselého, výstavba 10/ /2013, 5 dokončených bytových jednotek o vel. 2+kk, 3+kk TWINS, ul. Moravní, výstavba 10/ /2013, 2 rodinné viladomy Villa Legion, ul. Legionářů a Milíčova, výstavba 8/ /2016, 10 bytů o vel. 2+kk, 3+kk Villa River, ul. Milíčova, příprava výstavby bytového domu s 19 byty o velikostech 2+kk, 3+kk, 4+kk Bytové domy Kaskády, které firma staví, přináší působivé, nadčasové bydlení všech kategorií. V nabídce jsou byty malé, ale i luxusní, velkoplošné. Proto je možné splnit i nejnáročnější požadavky na moderní bydlení. Třípodlažní bytový dům sestává z pěti až šesti bytových jednotek, zcela podle potřeb klienta. Projekt je umístěn do klidné lokality bývalých Velkých Kasáren v Hodoníně. Má snadnou dostupnost dálnice D2, sousedí se Slovenskem a leží nedaleko hranic s Rakouskem. Tyto charakteristiky jsou významné i pro investiční příležitost, neboť právě u takového typu vysoce kvalitních nemovitostí v zajímavé lokalitě lze předpokládat dlouhodobý růst ceny / 97

29 Tabulka: Souhrnné informace o aktivitách významných developerů v Hodoníně v posledních letech Společnost Develop Moravia Group s.r.o. FCC TRADE, s.r.o. Postaveno/plánováno od roku 2008 do roku rodinných domků V roce 2018 bude zahájena další výstavba 26 domů 43 bytů v bytových domech (Marxova, Očovská) Prodáno/zamluveno 52 1/ /0 Dosud volné nyní/volné v letech EDMONT Hodonín, s. r.o. 18 bytů v bytových domech (Kaskády) 53 12/0 47 bytů Jasánek Ing. Ivo Otáhal 48 bytů v bytových domech (Kaštánek) 48 0/0 United trade 25 bytů v bytových domech (Příční, Kateřina, Legion), 2viladomy Villa River /0 0/19 Celkem bytů/domků /45 Evidence domovního a bytového fondu města Jedná se především o vedení záznamů o spravovaném majetku domovního a bytového fondu. Konkrétnější chápání evidence se zaměřuje na informace o jednotlivých domech a bytech a v této rovině je vhodnější používat pojem pasport. Pasport v souvislosti s domovním a bytovým fondem lze chápat jako doklad o vybavenosti, soubor informací o technických parametrech, informací o stavu objektu, o jejich způsobu použití. Město Hodonín má k dispozici pasportizaci domovního a bytového fondu, které má ve své správě, kde jsou soustředěny veškeré informace spravovaného majetku (rok výstavby, velikosti jednotek, výměry, provedené revize, náklady na opravy a revitalizace), které jsou aktuálně doplňovány v závislosti na prováděných změnách. Správa a údržba městského domovního a bytového fondu Správu městského bytového fondu vykonává na základě mandátní smlouvy Městská bytová správa spol. s r.o. prostřednictvím střediska hospodářské činnosti a realitního střediska. Zajišťuje správu nemovitostí, a to městských bytů a nebytových prostor, privatizovaných bytů a bytů v majetku bytových družstev (realitní středisko - provozně technický útvar). Dále příjem a zpracování žádostí na pronájem městských bytů, agendu spojenou s vymáháním dluhů na nájmu a na službách spojených s užíváním bytů a rovněž zajišťuje prodej městských bytů (bytové oddělení). 22 Zpracování plánu údržby a obnovy domovního a bytového fondu je realizovaná na základě aktualizované pasportizace domovního a bytového fondu. Plán údržby a obnovy je zpracováván ve spolupráci odborem investic a údržby a schválen příslušným orgánem města vždy na následující kalendářní rok, aby bylo zajištěno finanční krytí pro realizaci. Město Hodonín k disponovalo počtem 376 bytů, 143 nebytových prostor a 42 domů. Ukazatele bytového hospodářství v roce 2017 s ohledem na počty spravovaných jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. 21 zdroj / 97

30 Tabulka: Ukazatele bytového hospodářství v roce 2017 Datum město s.r.o. s.r.o. ostatní N. třída 29 Pastelky II Lípa Kaštany Ostatní Celkem město domů (vchodů) provozovny 96 provozoven ostatní 4 bytů areály 42 standard celkem 143 snížená kvalita 0 Celkem s.r.o. bytů Zdroj: Město Hodonín celkem bytů ve správě V současnosti, tj. k , disponuje počtem 355 bytů + 21 bytů v KODUSu Žižkova 7, neboť dům na ulici Dobrovolského č. 4, byl v červnu 2017 městem prodán, jednalo se o 1 byt, jeden byt na Měšťanské 14/4 byl vrácen do dispozice města a 21 bytů bylo získáno výstavbou Vývoj bytového hospodářství města Hodonína, struktura bytového fondu Město Hodonín po roce 1991 získalo podnikové a státní byty 24, jehož zastupitelstvo se rozhodlo bytový fondu privatizovat, avšak ponechat si takovou část bytového fondu, aby bylo možno uspokojit požadavky potřebných občanů na bydlení jak v rámci města, tak pro účely sociálního bydlení. Město Hodonín mělo k dispozici 3842 bytových jednotek. V období od roku 1991 do roku 1996 bylo celkem prodáno 372 bytů. 25 V letech bylo zprivatizováno 3470 bytů. Trend týkající se privatizace bytového fondu odpovídající záměru města od roku 2001 a je uvedený v následujícím grafu. Tabulka: Vývoj domovního a bytového fondu v letech byty domy Zdroj: Město Hodonín 23 Byty a provozovny uvedené v tabulce se nacházejí v těchto 42 domech. 24 Churá, Alena (2006): Vývoj bydlení ve městě Hodoníně. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně / 97

31 Graf: Vývoj domovního a bytového fondu v letech byty domy Zdroj: Město Hodonín, Sociotrendy Celkový vývoj počtu prodaných bytů a pozemků za období je upřesněn v následujícím grafu a tabulce. Největší objem bytů byl prodán v roce Poslední byty byly prodány v r Graf: Vývoj počtu prodaných bytů a pozemků za období byty pozemky 0 Zdroj: Město Hodonín, Sociotrendy Tabulka: Počet prodaných bytů a pozemků za období Období Byty Pozemky / 97

32 Období Byty Pozemky celkem Struktura bytového fondu Ze stávajícího počtu 376 obecních bytů je 20 bytů startovacích (ulice Brandlova 78), 64 bytů v domě s pečovatelskou službou (ulice Polní 10-18), 39 sociálních bytů (ulice Pravoslava Veselého 46-52), tedy celkem 123 bytů. Dále se jedná o 21 bytů v rámci Komunitního domu seniorů (KODUS) (nejsou zahrnuty do struktury 354 obecních bytů). Struktura celkového bytového fondu je uvedena v grafu níže. Grafy: Současná struktura celkového bytového fondu města Hodonína startovací sociální DPS běžné nájemní byty KODUS 32 / 97

33 startovací sociální DPS běžné nájemní byty KODUS Zdroj: Město Hodonín, Sociotrendy Vývoj cen bytů a rodinných domů, nájemné a prognostický výhled Bydlení je jedním z klíčových témat, které poukazuje na životní úroveň obyvatel, rodin a domácností, včetně jejich různých potřeb. Pořízení vhodného bydlení je závislé na finanční dostupnosti bytů pro různé příjmové skupiny. Celkově pětina obyvatel ČR bydlí v nájmu, který je zejména pro mladé rodiny významný. Jednotlivé regiony se mezi sebou výrazně liší jak v ceně, tak i v šíři nabídky. Lokality s vyšším nájemným a zároveň i vyššími cenami bytů jsou v ČR v Praze, Brně a malých horských lokalitách. V menších městech trh s byty prakticky neexistuje. I v některých městech okolo dvaceti tisíc obyvatel, jako je Hodonín, se těžko daří najít na trhu více nabídek. Dominantním faktorem jsou pracovní příležitosti ve městě. Pokud je ve městě práce a příjmy, tak funguje ekonomika včetně toho, že developeři více staví. Byty se více prodávají nebo pronajímají. Co se týče cen bytů, rostou ceny starších panelových bytů, a to více než v případě cihlových. Na trhu roste zájem především o byty pro rodinu o rozloze 3+KK nebo 3+1. Svého vrcholu v posledním čtvrtletí dosáhly i prodeje novostaveb. Poměrně velká část nových bytů se však kupuje čistě k investičním účelům, například v Praze je to podle odhadů až 30 %. Vývoj cen bytů a rodinných domů dle Indexu cen Vývoj ceny bytů a rodinných domů se promítá do syntetického cenového indexu Index cen bydlení (HPI). Měří vývoj cenové hladiny bytových nemovitostí v ČR dle jednotné harmonizované normy EU. Jeho výhodou je proto velká mezinárodní srovnatelnost. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků dle Hypoteční banky a HB indexu 27 v Česku ke konci roku 2017 pokračovaly v růstu. Nejméně zdražily rodinné domy, nejvíce byty. V současnosti banka očekává už jen mírný nárůst cen nebo jejich stagnaci, zároveň také mírný pokles poptávky a stagnaci 26 Jedná se o Index House Price Index (HPI), Index cen bydlení, evidovaný ČSÚ. Hypoteční banka v ČR používá tzv. HB index. Index cen nemovitostí vychází z reálných, přesných (a aktuálních) cen, které má k dispozici. Hypoteční banka, jakožto přední český poskytovatel úvěrů na bydlení. Odborným garantem výpočtu indexu je Akademie věd ČR. Z HB indexu, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že ceny bytů meziročně vzrostly o 11procentních bodů na 114,6 bodu. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu Tržní ceny nemovitostí a tržní ceny se zpravidla liší. Vývoj obou indexů je ale srovnatelný. 33 / 97

34 nabídky. Co se týče trhu s pozemky a rodinnými domy, index cen pozemků vzrostl meziročně o 10,7procentního bodu. Největší zájem po pozemcích převažuje u lokalit v okolí velkých měst a u levnějších pozemků bez kompletních veřejných sítí. Nejméně zdražily rodinné domy, meziročně o 4,7 %. Developerská výstavba se převážně orientuje na řadové rodinné domy na malých pozemcích v krajských městech a jejich okolí. Vývoj cen bytů 28 Vývoj cen bytů prostřednictvím indexu cen bytů (dle HPI) od roku 2011 v rámci velikosti obcí v rozmezí počtu obyvatel 10 až 49 tisíc, odpovídá celkovému vývoji indexu cen v ČR, jak je uvedeno v grafu. V období let po mírném poklesu cen bytů v roce 2013 zjištěným prostřednictvím velikosti indexu došlo opět k navýšení cen v r Graf: Vývoj indexu cen bytů v ČR (dle HPI) Zdroj: ČSÚ Vývoj od roku 2011 v rámci velikosti obcí v rozmezí počtu obyvatel 10 až 49 tisíc, kam náleží i město Hodonín, po mírném poklesu do r došlo po tomto roce k výraznému nárůstu indexu cen. 28 Vývoj cen bytů je níže uváděn jak za celou ČR, tak dle velikosti obcí. Vývoj cen, odpovídající městu Hodonín, se týká velikosti obce s až obyvateli. 34 / 97

35 Graf: Vývoj indexu cen bytů dle velikosti obcí (bez Prahy dle HPI) do roku ,0 110,0 105,0 100,0 95,0 100,8 99,1 97,6 97,5 100, ,0 85, do obyv obyv obyv obyv. a více Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Vývoj cen rodinných domů (dle HPI) Vývoj od roku 2011 v rámci velikosti obcí v rozmezí počtu obyvatel 10 až 49 tisíc, kam náleží i město Hodonín, po mírném poklesu do r došlo po tomto roce k výraznému nárůstu indexu cen. Grafy: Vývoj indexu cen rodinných domů dle velikosti obcí (bez Prahy) do roku ,5 99,7 99,8 104,1 107, do obyv obyv obyv obyv. a více Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Ceny pozemků Cena pozemku je obecně závislá na tom, zda se jedná o zemědělskou půdu nebo stavební parcelu. Přičemž cena za zemědělskou půdu je enormně nižší. Cena půdy v Hodoníně se pohybuje v rozmezí přibližně od 12,-Kč/m 2, cena stavebního pozemku přes 384,- Kč/m 2 až do částky okolo 2 tisíce Kč/m / 97

36 Nájemné bydlení V roce 2013 byla ukončena regulace nájemního bydlení v České Republice. Od té doby je nájemní bydlení řešeno smluvním nájemným. To znamená, že výše nájmu je založena na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem. 29 Podle odborníků jsou však nyní tržní pronájmy vzhledem k rostoucím mzdám dostupnější než kdy jindy. 30 Nájemné obvyklé v daném místě a čase Nájemné obvyklé v daném místě a čase je nájemní cena, kterou by bylo možno v daném místě a čase získat při pronájmu konkrétního bytu s jeho konkrétními vlastnostmi. Nejedná se o převažující či průměrné nájemné v daném místě. Smyslem využití takto definovaného v místě obvyklého nájemného je propojit možnost změny nájemného, nedohodnou-li se strany jinak, se skutečným vývojem nájemného na místním trhu s byty. Vývoj cen nájmů podle krajů je uveden v následující tabulce. 31 Tabulka: Vývoj cen nájmů podle krajů Kraj 1+kk (2011) 1+kk (2014) 3+kk (2011) 3+kk (2014) Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský N/A N/A Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Zdroj: Realizované ceny realitní kanceláře Re/max 29 V případě, že druhá strana s navýšením nájemného nesouhlasí, rozhoduje soud. V roce 2014 začal platit nový občanský zákoník, který pravidla pro zvyšování nájemného dále upravuje. V nájemní smlouvě může být dohodnuto, jakým způsobem bude ke zvyšování nájemného docházet, což je vhodný způsob, jak předejít budoucím sporům. Pokud nájemní smlouva žádnou dohodu o změně nájemného neobsahuje ani není možné se na ní domluvit, musí pronajímatel případné zvyšování nájmu řešit písemným návrhem zaslaným nájemci a čekat na jeho souhlas. V takovém případě lze navrhovat zvýšení nájmu pouze jednou za rok (nejdříve po uplynutí 12 měsíců od posledního zvýšení) a nové navýšení nájemného nesmí v součtu se zvyšováním nájmu v posledních třech letech překročit hranici 20 %. Zároveň nový nájem nesmí být vyšší, než je v daném místě a čase obvyklé pro srovnatelné byty. 30 Zdroj: /ekonomika.aspx?c=a150312_201419_ekonomika_rny 31 V menších městech, prakticky všichni chtějí bydlet ve svém. Potřebným vypomůže obec svými byty, mladým vypomáhají rodiče a prarodiče na pořízení bytu, a nájemní bydlení je tak trochu jen krizové bydlení, například po rozpadu rodiny, nebo když rodina nefunguje. Dle socioekonoma M. Luxe nabídka také často funguje neformálně, kdy se byty propůjčují přes sítě známých a příbuzných. Více: Zdroj: /ekonomika.aspx?c=a150312_201419_ekonomika_rny 36 / 97

37 Průměrné nájemné v Hodoníně je dle velikosti pronajímaného bytu v rozmezí cca 5 až 10 tis. Kč, přičemž u nájmu zejména v bytech panelové výstavby byl v posledním roce 2016 zaznamenán jeho nárůst. Upřesnění týkající se velikosti bytů a průměrné cena/1 m 2 je uvedeno v tabulce. Graf: Průměrné nájemné v Hodoníně , , , , ,00 Průměrné nájemné [Kc/ měs.] 0, a 1+kk 2+1 a 2+kk 3+1 a 3+kk 4+1 a 4+kk Zdroj: Cupalová 32, Sociotrendy Tabulka: Souhrn průměrných hodnot jednotlivých kategorií bytů města Hodonína Kategorie bytů Průměrné nájemné [Kč/ měs.] Průměrná podlahová plocha [m2] Průměrná cena za 1 m2, tj. průměrná výše nájemného [Kč/ m2/ měs.] 1+1 a 1+kk 4 679,31 34,85 134, a 2+kk 5 843,69 56,13 104, a 3+kk 7 635,06 77,60 98, a 4+kk 9 928,39 137,00 72,47 Zdroj: Cupalová 2014 Vývoj počtu bytů v Hodoníně a komparace s městy JMK Bydlení poukazuje na životní úroveň obyvatel, rodin a domácností a pořízení vhodného bydlení je závislé na finanční dostupnosti bytů pro různé příjmové skupiny (jednočlenných či vícečlenných domácností). 33 Vývoj počtu dokončených bytů ve městě Hodoníně od roku 2004 do roku 2015 je uveden následujícím grafem. Počet dokončených bytů se zvyšoval do roku 2005, kdy bylo dokončeno nejvíce bytů v časovém období , a to 123 bytů. Následně došlo k poklesu na 7 bytů v roce Další růst počtu bytů lze zaznamenat do roku 2011, kdy bylo dokončeno v Hodoníně 52 bytů. V letech 2012 a následujících došlo k poklesu počtu dokončených bytů, kdy v posledním evidovaném roce 2015 se jednalo pouze o 5 dokončených bytů. 32 Zdroj: CUPALOVÁ, Ž Nájemné bytu v Hodoníně a faktory, které je ovlivňují, VUT Brno 33 Rozlišují se dva typy bytů, a to standardní a se sníženou kvalitou. Byty standardní jsou byty s ústředním topením a úplným nebo částečným příslušenstvím, případně byty bez ústředního topení s úplným příslušenstvím. Byty se sníženou kvalitou jsou byty bez ústředního topení s částečným příslušenstvím, případně s úplným příslušenstvím, ale ne vlastním. 37 / 97

38 Graf: Vývoj počtu dokončených bytů ve městě Hodoníně Zdroj: ČSÚ Zdroj: 2004 ČSÚ, Sociotrendy Srovnání města Hodonína s ostatními městy JMK poukazuje na prudkou výstavbu nových bytů ve Znojmě v roce 2015, kdy bylo dokončeno 105 bytů. Mezi dalšími městy (Břeclav, Vyškov a Blansko) je Hodonín na místě posledním. Tabulka: Dokončené byty v obcích Jihomoravského kraje v letech 1998 až 2015 Název obce Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Blansko Graf: Dokončené byty v obcích Jihomoravského kraje v letech 1998 až Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Blansko 0 Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy V rozmezí let 1998 až 2015 bylo v Hodoníně dokončeno 435 bytů. 38 / 97

39 Graf: Počet dokončených bytů ve vybraných městech JMK od roku 1998 do roku Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Blansko Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy 39 / 97

40 II. 3 Odhad počtu občanů bez trvalého bydliště v Hodoníně Velká část obyvatel města Hodonína je tvořena místními obyvateli, kteří jsou v evidenci obyvatel hlášeni k trvalému pobytu a žijí zde a zakládají domácnosti, tráví v Hodoníně volnočasový i pracovní čas. Někteří obyvatelé v Hodoníně tráví zejména dobu odpočinku, pokud např. vyjíždí za prací mimo město. Rovněž jsou zde jedinci, kteří jsou v Hodoníně pouze určitou část dne, obvykle z opakujícího se důvodu, a to z různých druhů dojížďky, obvykle dojíždějící za prací do Hodonína nebo k pravidelným rodinným návštěvám. Faktický počet obyvatel je rozdílný od evidovaného počtu obyvatel (s trvalým bydlištěm v Hodoníně), pokud určité skupiny obyvatel technicky hlášeny nejsou. V tomto ohledu lze předpokládat výskyt několika skupin obyvatel: - osoby vyjíždějící a dojíždějící do Hodonína do zaměstnání; - osoby vyjíždějící a dojíždějící do Hodonína do škol; - osoby vyjíždějící a dojíždějící do Hodonína za různými typy služeb; - příležitostní a pravidelní návštěvníci a turisté; - osob bez domova, případně imigranti a azylanti. Poslední tři uvedené skupiny analyzovány nebudou, neboť nemají vliv na jeden z účelů studie, kterým je vyhledání obyvatel, kteří si pořizují bydlení v Hodoníně, ačkoliv nemusejí být zde hlášeni k trvalému pobytu. Uvádíme expertní odhad počtu obyvatel bez domova, kdy je předpokládáno 1 % z populace 34 a lze ho rozšířit na počet čítající i potenciální imigranty a azylanty. Pak by se jednalo o počet osob v rozmezí 247 (pouze osoby bez domova) až jedinců (včetně imigrantů a azylantů) a tyto odhady považujeme za maximální a nepravděpodobné. Suburbanizace 35 je migrační proces, v jehož rámci se obyvatelstvo z urbanizovaného jádra stěhuje do jeho bezprostředního zázemí. V Hodoníně pravděpodobně suburbanizace negativně ovlivňuje migrační saldo, které se ve městě od roku 1991 trvale propadá do záporných hodnot. Jeho záporná hodnota je diferencovaná a pohybuje se od hodnoty -2 osoby v roce 1994 až po 288 osob v roce V posledním sledovaném roce 2016 se jednalo pouze o 82 osob. Hlavním rysem suburbanizace však není přesun obyvatelstva do venkovského území, ale spíše rozšíření města/městského způsobu života do prostoru za jeho administrativní hranici. Administrativně vymezené město se tak postupně začíná přetvářet do podoby tzv. městského regionu. S ohledem na migraci obyvatel z města Hodonína do jeho okolí nelze tedy předpokládat, že by se obyvatelé Hodonína stěhovali přímo do bližších obcí, jako jsou např. Dubňany a Strážnice, k nárůstu počtu obyvatel v těchto obcích nedochází. Mírné, avšak kolísavé navýšení počtu obyvatel v průběhu let 2006 až 2017 je však možno sledovat v obcích Rohatec a Lužice. Narůstání takového trendu by však mělo při atomizované sídelní struktuře pro město spíše negativní dopady. Především by se jednalo o rostoucí míru zatížení městské infrastruktury (zejména dopravní v důsledku rostoucí pracovní dojížďky) a zdroji na její provoz, údržbu a rozvoj, přičemž užitek z této situace v dopravě by se dotýkal těch, kteří by městskou infrastrukturu jen využívali. Zvýšila by se míra sdílení užitků a snížila míra sdílení nákladů. 34 Viz např. Sociodemografická analýza. Maximální podíl lze odhadnout na 5 % (kam by patřili i imigranti a azylanti). 35 Slovo pochází z latiny a jeho příbuzná varianta suburbia znamená souhrn všech satelitních měst kolem velkoměsta, hlavně s ohledem na jejich vzhled a životní styl obyvatel. 40 / 97

41 Graf: Vývoj počtu obyvatel v obcích blízkých Hodonínu Dubňany Strážnice Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Graf: Vývoj počtu obyvatel v obcích Rohatec a Lužice r r r.2009 r.2010 r.2011 r r r r r r Lužice Rohatec Zdroj: ČSÚ, Sociotrendy Vyjížďka do zaměstnání a do škol V Jihomoravském kraji bylo ke dni sčítání v roce 2011 celkem 511,8 tisíc osob zaměstnaných. Z 335,8 tisíc zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště 136,3 tisíc vyjíždělo za prací z obce bydliště (40,6 %) a 109,0 tisíc zaměstnaných dojíždělo či docházelo za prací v rámci obce svého bydliště. Z domu pracovalo 90,6 tisíc zaměstnaných, zde jsou ale zařazeni i zaměstnaní bez stálého pracoviště. U třetiny zaměstnaných místo pracoviště nebylo zjištěno. Z okresu Hodonín vyjíždělo za prací osob v době sčítání v r Více než polovina zaměstnaných osob se zjištěným místem pracoviště v okrese Hodonín vyjížděla za prací mimo obec svého bydliště (52,4 %). Z toho vyjíždějících do jiné obce okresu byly necelé dvě třetiny (61,3 %). Do jiného okresu kraje vyjížděla téměř pětina osob (19,3 %), do jiného kraje více než 3 tisíce osob (15,7 %) a do zahraničí za prací vyjíždělo 796 osob (3,6 %) Co se týče dojížďky obyvatel z okresu Hodonín za prací do Brna, V roce 2011 dojíždělo 1 636, tj. 2,8 % ze všech dojíždějících do Brna. Pokud sledujeme počet dojíždějících do Brna v roce 2001, jednalo se o 2007 osob, tedy 3,1 %. V roce 41 / 97

42 Tabulka: Základní ukazatele vyjížďky do zaměstnání v Jihomoravském kraji podle okresů Vyjíždějící z okresu v tom v tom (%) muži ženy do jiné obce okresu do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí Podíl vyjíždějících z obce 1) (%) Vyjíždějící z obce denně Rozdíl denně vyjíždějících (%) Kraj celkem v tom okresy: Blansko Brnoměsto Brnovenkov ,3 45,7 9,1 4 40, , , ,4 58, , ,7 23,6 12,7 9, , ,1 4,5 1,4 66, ,2 Břeclav ,2 34,5 4,8 5, ,3 Hodonín ,3 19,3 15,7 3,6 52, ,4 Vyškov ,7 47,9 6,9 1,5 55, Znojmo ,3 24,2 10,5 8,9 49, ,8 1) Podíl vyjíždějících z obce ze zaměstnaných se zjištěným místem zaměstnání Zdroj: SLDB 2011 Do Brna dojíždělo z okresu Hodonín osob, tj. 2,8 % ze všech dojíždějících v roce V roce 2001 se jednalo v okresu Hodonín o počet osob, tj. 3,1 %. Počet vyjíždějících se snížil. Jedná se o možnost vytvořit pro ně vhodné podmínky tak, aby se rozhodly ve městě zůstat a přihlásit se k trvalému pobytu v tomto městě se počet vyjíždějících osob z okresu Hodonín do Brna snížil. Dá se tedy předpokládat, že počet vyjíždějících za prací do Brna důvodem pro změnu trvalého pobytu nebude. 42 / 97

43 Dojížďka do zaměstnání Do obcí v Jihomoravském kraji za prací přijíždělo 134,0 tisíc zaměstnaných. Do kraje však za prací přijíždělo 15,5 tisíc osob z jiných krajů ČR, nejvíce z Kraje Vysočina (4,5 tisíc), Zlínského (3,4 tisíc) a Olomouckého kraje (3,0 tisíc). Do okresu Hodonín dojíždělo osob, jedná se o podíl 11,5 % z dojíždějících osob v rámci JMK. Denně dojíždělo osob, což se jedná o 91% podíl ze všech dojíždějících. Z jiné obce okresu Hodonín dojíždělo 88,1 %, což je osob, z jiného okresu kraje dojíždělo 5,11 %, což je 788 osob, a 6.8 %, tedy 1049 osob dojíždělo z jiného kraje. V tabulce níže je uvedeno saldo dojížďky za prací jako rozdíl počtu dojíždějících do obce a vyjíždějících z obce okresu za prací. Z okresů Jihomoravského kraje bylo kladné saldo dojížďky do zaměstnání pouze v Brně-městě. V okrese Hodonín je tedy počet dojíždějících do města nižší než počet z města vyjíždějících, rozdíl počtu dojíždějících do obce a vyjíždějících z obce je Tabulka: Základní ukazatele dojížďky do zaměstnání v Jihomoravském kraji podle okresů Dojíždějící do obce okresu v tom v tom (%) muži ženy z jiné obce okresu z jiného okresu kraje z jiného kraje Dojíždějící do obce denně Podíl denně dojíždějících (%) Saldo dojížďky 1} Kraj celkem v tom okresy: Blansko Brnoměsto Brnovenkov ,9 46,5 11, , ,5 8, , ,4 17, , ,1 46, , Břeclav ,8 18, , Hodonín ,1 5, , Vyškov ,7 13, , Znojmo ,2 4,5 5, , } rozdíl počtu dojíždějících do obce a vyjíždějících z obce (v rámci okresů) Zdroj: SLDB / 97

44 Dojížďka do škol V Jihomoravském kraji bylo v době sčítání 172,4 tisíc žáků, studentů a učňů. 37 Z okresu Hodonín vyjíždělo do škol žáků, studentů a učňů. Z nich do jiné obce okresu vyjíždělo 48,5 %, do jiného okresu kraje vyjíždělo 27,8 % a do jiného kraje a do zahraničí 23,7 % žáků, studentů a učňů. Do škol okresu Hodonín dojíždělo žáků, studentů a učňů. Z nich z jiné obce okresu dojíždělo 48,5 %, z jiného okresu kraje vyjíždělo 8,6 % a z jiného kraje 7 % žáků, studentů a učňů. Saldo dojížďky bylo osob, více žáků, studentů a učňů z okresu Hodonín vyjíždělo, než dojíždělo. Tabulka: Dojížďka do škol podle typu v okresech v Jihomoravském kraji Kraj celkem Vyjíždějící z obce okresu celkem do jiné obce okresu Dojíždějící do obce okresu v tom (%) v tom (%) do jiného okresu kraje do jiného kraje a do zahraničí celkem z jiné obce okresu z jiného okresu kraje z jiného kraje Saldo dojížďky v tom okresy: ,6 44,8 15, ,4 32,1 39, Blansko ,5 38, ,7 7,9 12, Brnoměsto Brnovenkov 1952 X 29,5 70, X 43,2 56, ,5 70, ,9 15,9 7, Břeclav ,1 41, ,6 20,3 7, Hodonín ,5 27,8 23, ,4 8, Vyškov ,4 46,4 12, ,4 11 5, Znojmo , , ,9 8 7, Zdroj: SLDB 2011 Z okresů Jihomoravského kraje bylo kladné saldo dojížďky do škol pouze v Brně-městě, rozdíl mezi počtem dojíždějících a vyjíždějících činil 42,3 tisíc osob. 37 Ze 113,5 tisíc žáků a studentů, u nichž bylo zjištěno místo školy, 45,3 tisíc osob vyjíždělo či docházelo do školy v rámci obce a 49,0 tisíc osob vyjíždělo z obce bydliště. Z vyjíždějících z obce 22,0 tisíc osob vyjíždělo do jiného okresu kraje a 19,4 tisíc do jiné obce v okrese. Do škol mimo území Jihomoravského kraje vyjíždělo 7,6 tisíc studentů (6,6 tisíc do jiných krajů a 1,0 tisíc do zahraničí). V rámci ČR nejvíce studentů vyjíždělo do Zlínského kraje (1,6 tisíc), do Olomouckého kraje (1,3 tisíc) a do Prahy (1,2 tisíc studentů). 44 / 97

45 Rámec jednotlivých měst Saldo dojížďky do zaměstnání i do škol pro všechny okresy JMK, (kromě okresu Brno-město) je záporné, jak je uvedeno v přehledové tabulce. Tabulka: Přehled počtu vyjíždějících, dojíždějících a saldo dojížďky podle okresů 38 Obce Vyjíždějící z obce v rámci okresu Dojíždějící do obce v rámci okresu Saldo dojížďky do zaměstnání do škol celkem do zaměstnání do škol celkem do zaměstnání do škol celkem Kraj celkem v tom okresy: Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Zdroj: SLDB 2011 Jiná situace je v rámci samotných měst. Z tabulky níže Obce v Jihomoravském kraji s největším počtem vyjíždějících, dojíždějících a saldem dojížďky vyplývá, že do Hodonína dojíždí osob do zaměstnání a do škol dojíždí 1113 osob. Pořadí podle počtu osob, které dojíždějí do dané obce do zaměstnání je, kromě města Brna, uvedeno v grafu. Odtud vyplývá, že Hodonín je po Brně městem, do něhož dojíždí nejvíce obyvatel z uvedených měst za pracovními příležitostmi. Graf: Pořadí obcí JMK podle počtu osob, které dojíždějí do dané obce do zaměstnání Saldo s ohledem na dojížďku do Hodonína do zaměstnání je kladné a to 2608 osob, saldo s ohledem na dojížďku do škol je 340 osob. 38 Ve vztahu k ostatním krajům ČR je úhrnná bilance dojížďky kladná, počet dojíždějících za prací a do škol je o 23,7 tisíc osob vyšší než počet z kraje vyjíždějících. Se všemi kraji ČR s výjimkou Hl. m. Prahy ( 3,6 tisíc osob) měl Jihomoravský kraj kladné saldo dojížďky. V tabulce je úhrnné saldo dojížďky uvedeno jako rozdíl všech dojíždějících do obcí v kraji za prací a do škol a všech vyjíždějících z obcí v Jihomoravském kraji. Je zřejmé, že saldo dojížďky, a to do zaměstnání i do škol, měl z okresů Jihomoravského kraje pouze okres Brno-město. 45 / 97