PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS o obchodu a investicích, které jsou hnací silou růstu rozvojových zemí

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro mezinárodní obchod PRACOVNÍ DOKUMENT o obchodu a investicích, které jsou hnací silou růstu rozvojových zemí Výbor pro mezinárodní obchod Zpravodajka: Tokia Saïfi DT\ doc PE v02-00 Jednotná v rozmanitosti

2 Obchod a investice mohou být hnací silou růstu v rozvojových zemích Ačkoli obchod a investice mohou být hnací silou růstu, nejsou samy o sobě rozhodujícím faktorem. Strukturální nedostatky v rozvojových zemích (například nedostatečný lidský kapitál, nedostatečná úroveň správy či infrastruktury) nejčastěji brání jejich přístupu ke světovému obchodu. Je proto nezbytné zajistit vhodnou technickou a finanční pomoc, která těmto zemím umožní využívat svých příležitostí. Iniciativa nazvaná Pomoc v oblasti obchodu, zahájená v roce 2005, vychází z tohoto konstatování 1. Zaměřuje se na technickou pomoc v oblasti obchodu, rozvoj infrastruktur souvisejících s obchodem, posílení výrobních kapacit a úpravy týkající se obchodu 2. Ačkoli je pomoc v oblasti obchodu poskytována celou řadou dárců, vychází zpravidla ze stejných modelů a neodpovídá nutně specifickým potřebám každé rozvojové země. Je proto třeba pomoc v oblasti obchodu nejen posílit, ale rověž přesněji zaměřit. Zpravodajka v tomto ohledu vítá návrh Evropské komise na větší diferenciaci při tvorbě a provádění obchodních politik EU zaměřených na rozvoj. Zpravodajka však vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise, pokud jde o tento návrh, opomněla důležité skutečnosti. Různé politiky, přizpůsobené potřebám jednotlivých zemí, vyžadují užší koordinaci mezinárodních dárců, v jejímž rámci každý zaujme postoj v závislosti na svých silných stránkách a schopnostech, stejně jako skutečnou spolupráci s vládami zemí, které pomoc přijímají. Posílení spolupráce mezi jednotlivými dárci a mezi dárci a příjemci Posílení spolupráce mezi dárci Pomoc v oblasti obchodu je poskytována celou řadou dárců, kteří na území stejného státu mohou vést souběžné projekty, aniž by svou činnost vzájemně koordinovali. Důsledkem neexistence globálního strategického rozměru je nedostatečně účinné využívání prostředků určených na hospodářský rozvoj. Zpravodajka vítá iniciativu nazvanou Posílený integrovaný rámec 3, zaměřenou na nejméně rozvinuté země, vyjadřuje však politování nad jejími chabými výsledky a pochybuje o jejím skutečném dopadu. I když je třeba posílit úlohu WTO jako koordinátora, spolupráce mezi dárci by mohla být méně formální a mohla by probíhat formou vytváření partnerství či fór. Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) například organizuje každoroční fórum o primárních komoditách 4 nebo fórum o investicích, které se koná jednou za dva roky 5. Předmětem diskusí 1 Ministerská konference WTO v Hongkongu, Viz 3 Byla zavedena v roce 1997 a sdružuje MMF, Mezinárodní obchodní centrum, UNCTAD, UNDP a Světovou banku, jakož i její svěřenecký fond. 4 Fórum o globálních trzích s komoditami pořádané UNCTAD. 5 Světové fórum o investicích pořádané UNCTAD. PE v /6 DT\ doc

3 na takových setkáních by měly být rovněž služby, jejichž podíl v rozvíjejících se ekonomikách rozvojových zemí je stále vyšší. Komise, členské státy EU a jejich agentury by v souladu se závazky, které přijaly na mezinárodní úrovni 1, měly zajistit, aby se jimi prováděné projekty doplňovaly. Stejně tak by EU měla sama kombinovat různé oblasti své vnější činnosti s cílem optimalizovat jejich dopad. Zajištění co nejlepšího využití silných stránek každého dárce Komise ve svém sdělení prohlašuje, že EU je v čele pomoci v oblasti obchodu. Nicméně ačkoli je EU s částkou 10,7 miliardy EUR investovanou v roce nejvýznamnějším dárcem pomoci v oblasti obchodu, její přístup k obchodu pro rozvoj zůstává tradiční (osvobození od cel, systém všeobecných celních preferencí, asymetrické obchodní dohody). Zpravodajka zastává názor, že EU dostatečně nevyužívá některých svých silných stránek, zejména svého vlivu v mnohostranném systému a kontroly nad mezinárodními obchodními pravidly. Využití těchto silných stránek by jí umožnilo poskytnout větší technickou pomoc v oblasti obchodu, jejíž výhoda spočívá v tom, že nemá dopad na rozpočet, který již byl oslaben v důsledku krize, a dosažený účinek bude trvalejší než v případě pouhého finančního příspěvku. Úloha EU by rovněž mohla spočívat v podpoře vstupu nejméně rozvinutých zemí, které ještě nejsou členy WTO, do této organizace. Zpravodajka mimoto vítá nedávné rozhodnutí WTO zjednodušit postupy pro přistoupení pro nejméně rozvinuté země. EU by rovněž měla vyvíjet tlak na rychlé ukončení jednání o dohodě o usnadnění obchodu. Její technická pomoc by měla spočívat v podpoře provádění stávajících mezinárodních obchodních předpisů, například: týmy evropských vyjednavačů, kteří jsou odborníky na různé typy dohod a techniky vyjednávání, by mohly být nápomocny rozvojovým zemím při vypracovávání jejich obchodních strategií, či dokonce asistovat při jejich jednáních, a šířit osvědčené postupy v této oblasti (doložky o přezkumu, vzájemné uznávání atd.); na rozdíl od EU se rozvojové země obracejí jen velmi zřídka na Orgán pro řešení sporů Světové obchodní organizace 3. EU by v tomto ohledu mohla poskytovat rady týkající se možností, jež nabízí konzultační centrum WTO, nebo rady ohledně toho, jak identifikovat překážku obchodu, která může být předmětem žaloby. Lze vyvíjet i další iniciativy, především v oblasti práv duševního vlastnictví, veřejných zakázek nebo hygienických a fytosanitárních norem (zejména na podporu produkce 1 Zejména Soulský konsenzus o sdíleném rozvoji a růstu, 12. listopadu Zpráva z roku 2012 o odpovědnosti EU v oblasti financování rozvoje (příloha zprávy o pokroku EU v oblasti pomoci obchodu 2012). 3 Ačkoli počet žalob rozvojových zemí v posledních letech výrazně vzrostl, šest z nich se podílí na žalobách podaných rozvojovými zeměmi ze 60 % a z nejméně rozvinutých zemí se na tento orgán obrací pouze Bangladéš. DT\ doc 3/6 PE v02-00

4 základních zemědělských komodit). Sledování a podpora národních iniciativ Konference OSN o obchodu a rozvoji na své poslední schůzi jasně uvedla, že [by mělo být] vyvíjeno trvalé úsilí ke stanovení správně vymezených vnitrostátních cílů a strategií v oblasti rozvoje při integraci obchodních a investičních politik 1. V zájmu zajištění účinnosti musí být veškerá opatření vypracována po konzultaci s příslušnou vládou, která se s nimi za to musí ztotožnit. Obchodní politiky rozvojových zemí musí podporovat ostatní vnitrostátní politiky. Je třeba zohlednit především odvětví zemědělství: ačkoli je toto odvětví základním hospodářským odvětvím rozvojových zemí, je na něj vyhrazeno pouze 5 % veřejné podpory 2. Zároveň musí být obchodní politiky doplněny politikami ke zmírnění výše uvedených strukturálních nedostatků. Doprava, energetická a přístavní infrastruktura a telekomunikace představují klíčová odvětví, která je třeba posílit za účelem usnadnění obchodu. EU by měla přehodnotit zejména svou koncepci regionální obchodní integrace; její současný přístup vede k nevoli rozvojových zemí a může mít kontraproduktivní účinky, pokud zabrání rozvoji nebo činnosti stávajících regionálních organizací. Ačkoli je obchodní integrace na světovém trhu důležitým nástrojem hospodářského růstu, rozvoj regionálních a místních trhů představuje klíčovou fázi předcházející této integraci, která by neměla být vynechána ani zanedbána. EU by rovněž měla při svých obchodních jednáních brát ohled na přání a potřeby svých partnerů a při jednání o dohodách by se měla snažit zohlednit úroveň rozvoje každé země. Přizpůsobit se nové hospodářské a geopolitické situaci Přizpůsobit se důsledkům hospodářské a finanční krize V důsledku krize byla omezena schopnost rozvinutých zemích financovat pomoc v oblasti obchodu. V zájmu zachování uspokojivé výše pomoci by EU měla usilovat o účinné využívání prostředků, které má k dispozici, za pomoci omezení nákladů na fungování a monitorování opatření v rámci pomoci v oblasti obchodu. Zásady uvedené v pařížském prohlášení o účinnosti pomoci 3 jsou stále aktuální, měly by však více zohledňovat regionální rozměr. Sdělení Komise nazvané Lepší podpora EU rozvojovým zemím při mobilizaci prostředků na financování rozvoje 4 obsahuje v tomto směru zajímavé návrhy, u nichž zpravodajka očekává rychlou realizaci. 1 Viz 2 Oproti 17 % v roce Zdroj: FAO. 3 Z roku 2005, viz 4 Viz PE v /6 DT\ doc

5 Dále je třeba uvést, že na rozdíl od obchodu se v odvětví investic stále ještě nepodařilo dosáhnout úrovně před krizí. EU by rovněž měla prosazovat nové formy financování a investic. Na konferenci v Pusanu 1 byl předložen návrh, že zdrojem financování a investic v rozvojových zemích by mohl být mezinárodní soukromý kapitál. Zvláštní pozornost by měla být věnována formám rozvojové spolupráce, které využívají mobilizaci veřejného a soukromého kapitálu (sponzoring, spolufinancování, partnerství veřejného a soukromého sektoru), jakož i hledání nových zdrojů financování (například daň z finančních transakcí). Kromě toho je třeba, aby se rozvojové země zaměřily na posílení domácí poptávky a diverzifikaci vývozu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vytváření pracovních míst a posílení výrobních kapacit, jakož i odvětví služeb (zejména elektronického obchodování a cestovního ruchu). Nová světová geopolitika Velké rozvíjející se země (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika země BRI) se nacházejí ve zvláštní situaci, neboť jsou současně příjemci i dárci rozvojové pomoci a pomoci v oblasti obchodu. V roce 2011 vedoucí představitelé těchto zemí vydali společné prohlášení 2, ve kterém zdůrazňují, že dosažení růstu a rozvoje je zásadním úkolem v rámci boje proti chudobě. Jejich cíle jsou tedy podobné cílům rozvinutých zemí. Nicméně a na rozdíl od praxe EU pomoc, kterou poskytují, spočívá především v zajišťování technické pomoci a financování infrastruktur. Rozvinuté země musí na tuto situaci brát ohled a přizpůsobit se jí tím, že navrhnou doplňující opatření. EU by kromě toho mohla využít této příležitosti k vytvoření účinného partnerství s velkými rozvíjejícími se zeměmi. Stejně jako se rozvinuté země musí přizpůsobit této nové konfiguraci, musí země BRI vyvinout větší úsilí ve vztahu k zemím s nižšími příjmy, zejména tím, že jim nabídnou širší přístup ke svým trhům prostřednictvím osvobození od cel a zdrží se praxe vázané pomoci. Nové úkoly: usilovat o dosažení udržitelného rozvoje Stejně jako na evropské úrovni musí EU i v rámci svých vnějších vztahů usilovat o podporu programů a opatření, které umožní dosažení udržitelného růstu a rozvoje. Zpravodajka podporuje odvětvové iniciativy a programy, jako je například program FLEGT 3 nebo iniciativa ITIE 4, které prokázaly svou účinnost tím, že podporují spravedlivější obchod, umožňují vytvoření příznivého prostředí pro investice a posilují zapojení občanské společnosti. Specifickou součástí udržitelného rozvoje je ekologický růst. V roce 2011OECD zavedla 1 Viz _FINAL_FR.pdf 2 Prohlášení ze Sanya. 3 Vymahatelnost práva, správa a obchod v lesnictví, akční plán EU proti nezákonnému obchodování se dřevem. 4 Iniciativa v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu, viz DT\ doc 5/6 PE v02-00

6 strategii 1, jejímž cílem je úspěšný přechod na ekologický růst. Tato strategie zejména zdůrazňuje, že je třeba pomoci trhu práce přizpůsobit se novým potřebám a naplánovat přerozdělení zisků takovým způsobem, aby z něj mělo prospěch co nejvíce lidí. Zpravodajka dodává, že rozvinuté země se v rámci svého úsilí o dosažení ekologického růstu musí zdržet přijímání neodůvodněných protekcionistických opatření. Zpravodajka vítá doporučení UNCTAD týkající se zavedení nové generace investičních politik na podporu růstu a rozvoje podporujících začlenění. Akční rámec pro investice OECD v tomto ohledu uvádí jednoduché a vhodné pokyny, které je třeba prosazovat. Zpravodajka konečně podporuje programy a ustanovení posilující sociální odpovědnost podniků a domnívá se, že EU díky vlivu, který má v rámci mezinárodního obchodu, přísluší stěžejní úloha při prosazování a šíření sociálních a pracovních norem ve světě. 1 Viz Strategie byla obnovena v červnu 2012, viz PE v /6 DT\ doc