SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU. č.23 březen 2016.

Transkript

1 Z P R A V O D A J SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU č.23 březen 2016.

2 OBSAH: Úvodník (P. Lumpe) 2 Změny v adresáři 3 Zápis ze schůze SčP pobočného spolku ČSO v České Lípě (M. Honců) 3 Zápis ze setkání Ornitologického klubu při Labských pískovcích v Děčíně (P. Benda) 10 Jarní schůze dobrovolných spolupracovníků VMG v České Lípě (M. Honců) 12 Sčítání cvrčilek (locustella) v nivě Libuňky na Turnovsku v letech (V. Šťastný) 14 Odchyty na Jizerce v roce 2015 (M. Pudil) 18 Zimující vodní ptáci 17. a na Děčínsku (P. Benda) 19 Zimní sčítaní vodních ptáků na Českolipsku (M. Honců) 21 Členská schůze ČSO v Praze - Vršovicích 22 Akce pro veřejnost Evropský festival ptactva Termíny jarních akcí Vítání ptačího zpěvu Recenze: Čáp bílý v okrese Strakonice historie a současnost. Text: Stanislav Chvapil) 26 Představujeme nové knihy 28 ÚVODNÍK Jaro již přešlo do léta a ptačí svět se poněkud zklidnil. Ještě stále můžeme pozorovat mláďata krmená rodiči, někteří jedinci sedí dokonce ještě na vejcích. Tak můžeme vidět například na hnízdě sedícího roháče, kolem kterého plave už hodně odrostlé mládě od jiného páru. Někteří ptáci po vykonání rodičovských povinností již pomýšlí na odlet do teplých krajin, a tak se nám opožděné rozesílání Kominíčka, za které se moc omlouváme, dostalo do období, které je na dění v přírodě velmi pestré. Některá mláďata nosí hrdě nové kroužky, především u velkých druhů bude možné je opět najít a odečíst větším dalekohledem. Týká se to například čápů, jeřábů nebo labutí. U těch posledně jmenovaných nepotřebujete ani tak dalekohled, jako spíš něco dobrého k snědku, abyste si je přilákali blíž k sobě. I když je Kominíček opožděný, stále v něm najdete informace, jejichž cena s časem neklesá. Především různé zprávy z výzkumů a odchytů, jako např. ze sčítání cvrčilek na Turnovsku nebo výsledky sčítání vodních ptáků. A tak věřím, že zde opět naleznete inspiraci k dalším výzkumům či náměty k pozorování. Ptačí rok je totiž nekonečný Petr Lumpe 2

3 ZMĚNY V ADRESÁŘI Novými členy Severočeské pobočky se prostřednictvím ústředí ČSO stali: Zdeněk Drázský z Liberce, Petr Krňák z Litoměřic, Petr Ksenič z Loun, Zdeňka Táborská z Doks, a v rámci rodinného členství se k pobočce hlásí Vojta, Jiří a Anežka Šťastní z Turnova. K datu má pobočka 88 členů platících příspěvky ČSO. ZÁPIS ZE SCHŮZE SEVEROČESKÉ POBOČKY POBOČNÉHO SPOLKU ČSO V ČESKÉ LÍPĚ Schůze se uskutečnila v klubovně VMG v České Lípě v čase 10:00 14:00 hod. Schůze se zúčastnili: P. Benda, J. Brožek, J. Círl, J. Čejka, M. Honců, J. Hrouzek, St. Chvapil, D. Jahoda Hofmanová, Z. Jahoda, P. Lumpe, L. Malý, M. Malý, J. Myška, K. Novotný, M. Podhrazský, M. Pudil, M. Půlpán, I. Svoboda, K. Šrubař, M. Ticháčková, Zd. Vitáček, O. Volf (23). Hosté: Kv. Hlávka, M. Hanzelka, R. Kopecký, J. Šťastný, V. Šťastný, A. Vondra. Omluveni: R. Švec, F. Postič Schůzi zahájil M. Pudil přivítáním všech účastníků. Program Přehled činnosti za r přednesl P. Lumpe. Činnost pobočky je velice rozmanitá, probíhá individuálně i ve skupinách. práce skupiny ČSOP na Roudnicku, Ptačí oblasti výsledky monitoringu a zajímavosti, akce Jizerka (M. Pudil), kroužkovatelské akce CES a RAS, monitoring lelka lesního (M. Honců, R. Švec), husy a labutě (M. Podhrazský), barevně značení jeřábi na Českolipsku 2015 (M. Ticháčková), labutě na Českolipsku 2015 (D. a Z. Jahodovi), zprávy ze sekretariátu ČSO (M. Pudil), plán činnosti na r (P. Lumpe), přednáška Za jeřáby a jiným ptactvem ve Wisconsinu (M. Ticháčková) Výzkum Práce členů v pracovních skupinách ve skupině pro výzkum brodivých pod vedením St. Chvapila, ve skupině pro výzkum hus pod vedením M. Podhrázského, monitoring labutí prováděn manžely Jahodovými na Českolipsku a M. Podhrazským v oblasti pod Krušnými horami, práce ve skupině pro výzkum a ochranu jeřába popelavého (P. Lumpe), práce ve skupině pro výzkum a ochranu dravců a sov. Mapování hnízdního rozšíření ptáků se provádí druhý rok. Ještě nejsou obsazeny všechny čtverce. V době konání schůze ještě nebyly zapsány všechny výsledky. Zdůrazněny hodinovky i možnost doplňovat výsledky ve čtverci druhým pozorovatelem. 3

4 CES Constant Effort Sites Scheme (monitoring populačních změn běžných druhů ptáků) se provádí dlouhodobě na 5 místech 2 na Mělnicku, Chouč u Bíliny, Koštice a Novozámecký rybník. Na tomto bylo v r okroužkováno 390 ptáků. Nejpočetněji je zastoupen rákosník obecný, proměnlivé jsou počty modráčků ( ex, ex.), budníčci větší jsou zde hojnější než budníčci menší, pravidelný výskyt sýkořice vousaté. RAS Retraping Adults for Survival (Opakovaný odchyt dospělých jedinců pro určení míry přežívání) se provádí v rámci pobočky na 11 místech. Zimní sčítání vodních ptáků - všechna důležitá místa jsou obsazena: (úseky Labe, Vltavy, Ohře, Ploučnice a stojaté vody) Monitoring rozšíření tetřívka a sýce rousného v Jizerských horách, skupina z Bíliny je aktivní při kroužkování na výsypkách a v Krušných horách. Práce s veřejností Vítání ptačího zpěvu pořádáno na území pobočky na 12 místech. Evropský ptačí festival proběhl na 6 místech. Publikační činnost. Vydávání Zpravodaje Severočeské pobočky ČSO pod názvem Kominíček, v r vyšlo č. 21 a dokončilo se č. 22. Práce skupiny ČSOP Ciconia na Roudnicku (St. Chvapil) Pokračováno ve vydávání Zpráv o brodivých, dokončeno vyhodnocení r Výsledky monitoringu čápů bílých r v Libereckém kraji kontrolováno 32 hnízd čápů, z toho 20 hnízd s mláďaty, 58 juv. bylo vyvedeno, 35 juv. okroužkováno. Upozorněno na web ( V něm lze najít katalog hnízd uspořádaný podle okresů, jsou uvedeny tabulky, foto hnízda, mapka, stručná charakteristika, souřadnice GPS. Informace o dění v ptačích oblastech na území pobočky PO Jizerské hory M. Pudil PO Východní Krušné hory O. Volf PO Labské pískovce P. Benda PO Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady - M. Honců Akce Jizerka (M. Pudil) Akce se uskutečnila v době od na Jizerce, kde byly prováděny denní odchyty. Počasí výborné, mimo jiné odchycen kulíšek nejmenší, sýc rousný, křivka obecná, linduška luční i lesní, oba druhy rehků, bramborníček hnědý, ťuhýk obecný, sýkora parukářka, datel, čečetky. Předvedena tabulka s celkovým přehledem odchycených druhů a počtem 1160 ex. Účast kroužkovatelů z celého kraje. Monitoring sýce rousného v Jizerských horách (M. Pudil) Monitoringu sýce rousného se zúčastnilo téměř 30 lidí. V r kontrolováno 14 tras, zjištěno 20 volajících samců plošné rozšíření. Monitoring tetřívka ve Východních Krušných horách (O. Volf) Průzkum prováděn Vl. Bejčkem s V. Teyrovským. v r V r zaznamenán výrazný pokles tetřívka na 200 ks. O rozšíření tetřívka v této 4

5 oblasti projevují eminentní zájem Němci. Monitoring významných druhů ptáků v ptačí oblasti Českolipsko (M. Honců) Monitoring druhů v r proběhl s nestejnou intenzitou. Intenzivně byl sledován jeřáb popelavý, který byl v celé oblasti Českolipska zjištěn v párech, moták pochop v PO Českolipsko zjištěn v 7-8 párech, pokračoval monitoring lelka lesního (18 teritorií), skřivan lesní nebyl sledován, zaznamenán pouze jednotlivými pozorovateli v rámci mapování hnízdního rozšíření ptáků. Labské pískovce (P. Benda) Autorem bylo konstatováno, že podrobné výsledky již byly publikovány v Kominíčkovi č.16. Monitoring se provádí u 5 druhů, v r zaznamenány tyto výsledky: Sokol stěhovavý identifikováno 12 teritorií, 6 hnízd bylo úspěšných, vyvedeno 13 juv. Výr velký identifikováno15 teritorií, prokázáno 6 hnízdění, 4 úspěšná, vyvedeno 5 juv. Čáp černý identifikováno 7 teritorií, ve třech nalezena hnízda z nich bylo vyvedeno celkem 10 mláďat. Husy a labutě - počátky kroužkování hus. (M. Podhrazský) Od roku 2005 jsou v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově a okolních lokalitách značeny husy individuálně pomocí krčních límců. Pomocí individuálního značení se podařilo prokázat provázanost všech hnízdišť pod Krušnými horami s Podkrušnohorským zooparkem. Husy značené v severozápadních Čechách mají minimální tahový pud. Pravidelné přelety 5

6 byly zaznamenány v průběhu celého roku do Německa do oblasti Saska a v červenci až říjnu do Saska-Anhaltska a Braniborska. Pouhá 4% zdejší populace migrují pravidelně západoevropskou tahovou cestu na zimoviště ve Francii. Náhodná pozorování jednotlivých ptáků pochází z celé západní Evropy. Zahájení projektu na polodivoké populaci v zooparku bylo velice výhodné pro vyzkoušení odchytové a značící techniky. Které bylo poté možné aplikovat na divokou populaci. V zooparku se zkoušely různé typy límců. Též se zde podařilo prokázat ztráty hliníkových kroužků bez zámku, zkoušely se zde první ocelové kroužky, byla zde označena první husa v ČR konvenčním vysílačem a též se zde použily moderní GPS GSM vysílače. Od roku 2008 probíhá odchyt divoké populace v jižních Čechách, od roku 2010 na Vysočině, od roku 2014 na Hodonínsku. Ukázán graf s počty označených ptáků na našem území. Celkem 3600 ex. hus okroužkováno, 1200 ex. olímcováno, evidováno zpětných hlášení. Zimování hus prokázáno v Itálii, na Neziderském jezeře, ale i ve středním Německu, některé létají do Francie. Kroužkování labutí (M. Podhrázský, J. Vaník, A. Vaníková, M. Horáková) Projekt zahájen v roce V roce 2015 bylo nově okroužkováno 90 labutí a odchyceno 17 retrapů v oblasti od Františkových lázní po Ústí nad Labem. Při odchytu probíhá osvěta, proč se labutě kroužkují. V případě, že se zjistí, že má jedinec v těle zaseknutý háček nebo je zamotán do vlasce, tak se z těchto nástrah vyprostí. Při odchytech zjištěno různé chování jedinců plaší/krotcí. V průběhu let zjištěno, že plaší jedinci nemají žádné zpětné odečty. Z tohoto důvodu se uvažuje v příštím roce označit cca 20 takovýchto ptáků krčním límce. Oblast působnosti navazuje z jihozápadu na 6

7 prostor, kde působí skupina okolo Karla Makoně a na severovýchodě navazuje na území, kde aktivují manžele Jahodovi s Pavlem Kurkou. Lelci na Českolipsku (M. Honců a J. Myška) O této přednášce jen stručně, neboť oba příspěvky byly zveřejněny v Kominíčku č. 22 a to jak v části zpracovaném M. Honců o historickém rozšíření lelka na Českolipsku do r. 2013, tak i části průzkumu za r a 2015 zpracovaném R. Švecem. Protože organizátor průzkumů R. Švec se nemohl z rodinných důvodů schůze zúčastnit, dal oběma přednášejícím souhlas s přednesením i té novější části. Přednášku obohatil J. Myška doprovodnými snímky z průzkumu, záběry lelků, účastníků, záběry tras, i mapových podkladů s vyznačením výskytu lelků zejména z klíčových lokalit (Vrchbělská střelnice, závěr Hradčanského letiště či rašeliniště Pustý rybník). Průzkum byl obohacen o nové prvky v metodice. Prováděn byl v klasických časech po setmění mezi 21:00 24:00 hod, pro provokaci lelků se používaly hlasové nahrávky. Vytipované nové lokality, mladé borové paseky do stáří let byly ještě za světla (tj. mezi 19:00-20:00 hod. nafoceny, zakresleny do mapových podkladů a označeny souřadnicemi GPS a znovu objížděny po setmění za použití hlasové nahrávky. Pravděpodobně je lelků v oblasti více než zjištěných 16 teritorií v r resp. 18 teritorií v r V obou případech byly výsledky ovlivněny jistou nedostatečností (pouze jedna kontrola v r. 2014) či nepřízní počasí v hlavních sčítacích termínech v r S pokračováním průzkumu se počítá i v r Barevně značení jeřábi na Českolipsku 2015 (M. Ticháčková) V návaznosti na předcházející přednášku o límcování husy velké bylo zmíněno i historické vyzkoušení využití značení pomocí krčních límců u jeřábů. Bylo vybráno několik zajímavých pozorování barevně značených jeřábů na Českolipsku. Nejstarší okroužkovaý jeřáb, který již ztratil kroužky na pravé noze, byl pozorován již začátkem září na shromaždišti v Sasku. Na stejné shromaždiště doletěli i dva jeřábi, okroužkovaní na Českolipsku v roce 2011 a Další jeřáb z roku 2012 se zdržoval v hnízdní sezóně na Pardubicku u rybníka Bohdaneč. Zimoviště našich jeřábů je v jižní Francii a Španělsku. V Evropě se objevuje nové zimoviště v Camarque, ale naopak klesají počty zimujících jeřábů v Maroku. Labutě na Českolipsku 2015 (D. a Z. Jahodovi) Představena mapka hnízdících labutí Českolipska, zjištěno 37 hnízdících párů, 143 mláďat, 24 ex formy immutabilis. Tj. 17 % z celkového množství. Červený, Bobří a Nebeský r. postiženy botulotoxinem, projevilo se úhynem všech mláďat, podařilo se zachránit jen jednu samici. Největší počet mláďat zjištěn na Vavrouškově rybníce - 13 juv., až doposud bylo nejvíce 12 juv. zaznamenáno z Teplic. Na vypuštěném Žizníkovském r. uvízla celá rodina labutí, porybný neměl zájem s tím něco udělat, zachránit je musel p. Jahoda. Labutě jsou často poraněny háčky či omotány rybářskými vlasci. Předávají 7

8 se do záchranné stanice v Liberci, kam je nutno ptáky osobně odvézt. Labutí mládě s 2 x zlomenou nohou bylo odvezena do Liberce, kde pobylo 6 týdnů, po provedení operace bylo navráceno zpět k rodině na rybník. Bylo zjištěno, že návrat mláděte k rodině je nutný do 1 týdne, později již není přijato. Na rybníku Gabčíkovo se měsíc zdržovalo 1 mládě, které neumělo létat. Pudově se přemístilo na rybník, kde se narodilo, po pár týdnech se zamotalo do 20 m dlouhého vlasce a do 2 dnů uhynulo. Poznatek manželů Jahodových labutě jedné rodiny měly boule pod zobákem. Veterináři se domnívali, že jde o nějaké onemocnění, po bližším ohledání bylo zjištěno, že to je chomáč trávy. Navrácení mláděte k rodině po více než týdnu jej opozdí ve vývoji, je však schopno létat. Pokud jsou rybníky vedle sebe, rodiny labutí přecházejí z jednoho rybníku na druhý, někdy až 1,3 km. Během 4 měsíců se tak děje několikrát sem a tam. Někdy zapomenou mláďata na předchozím rybníce. Dosud okroužkováno na 160 labutí, což odpovídá 63% sledovaných jedinců. Zimoviště. Labutě z okolí Nového Boru zimují na Zámeckém rybníce v Děčíně. Největší zimoviště je v Praze na Vltavě, při mírných zimách přezimují labutě na Břehyni či na Novozámeckém rybníce, na Ploučnici v České Lípě přezimují obvykle jen 3 páry. Finanční zpráva (M. Pudil) podíl na příspěvcích v r činil Kč výdaje za Kominíčka a razítko Kč zbývající částka na účtu Kč Zprávy ze sekretariátu ČSO (M. Pudil) Celkovou finanční stabilitu ČSO zvyšují peníze z projektů, dary a závěti. Příspěvky se nemění, zůstává členský příspěvek ve výši 500 Kč, je možný trvalý roční příkaz pro zaplacení příspěvku nebo daru z platu. Členské exkurze organizuje cestovka Primaroute. V r se uskuteční exkurze ve dnech na Slovensko do oblasti Senného a Medzilaborců ve dnech do Ptačího parku Josefovské louky; se pořádá exkurze do Turecka a ve dnech návštěva Wattového moře v Německu. Připravuje se Evropský hnízdní atlas. Myšlenka vznikla v r a její iniciátoři stanovili léta jako období sběru dat. Je zájem o údaje z JV Evropy, Balkánu, Rumunska, Ukrajiny a Moldavie. Údaje z těchto území budou klíčové pro úspěch atlasu. Podklady shromažduje P. Voříšek. Vítaná je pomoc pozorovatelů z řad profesionálů i amatérů. Češi již v tomto směru výrazně pomohli zorganizováním zájezdu v r do Azerbajdžánu či v r do Makedonie. Vítání ptačího zpěvu a Festival. V roce 2015 to bylo přes 50 akcí. Kancelář děkuje všem organizátorům. Organizuje se třetí typ vycházky vždy začátkem února věnovaný mokřadům u příležitosti Mezinárodního dne mokřadů. 8

9 Členské výhody: k využití jsou 2 terénní stanice, na Tisém a na Blatci. Slevy jsou na dalekohledy Meopta, rovněž na knihy a nahrávky od ing. P. Pelce. Atlas hnízdního rozšíření. Území Severočeské pobočky je solidně pokryto, nepokryty zůstávají některé čtverce jako třeba 5154 v Lužických horách, ve středních Čechách čtverec 5550 jižně od Litoměřic, 5554 u Mladé Boleslavi a Je možno mapovat i bez přihlášení, chodit hodinovky. V režii ČSO pokračuje budování rezervace Josefovské louky. Již 13,5 ha plochy bylo vykoupeno. ČSO je největší vlastník luk. Prováděný management se již projevuje. Nakupují se nové pozemky, ceny stoupají, jeden zemědělec škodí, konkurenčně skupuje pozemky. Fungující závlahy zachránily ovce, které by jinak musely na porážku. Majitelé chytrých telefonů mají možnost vkládat výsledky přímo na Podzimní členská schůze ČSO se v r uskutečnila v Pardubicích u příležitosti Východočeské ornitologické konference, přednesena řada zajímavých příspěvků. Účastnilo se přes 80 lidí a i nadále bude snaha členskou schůzi připojit ke konferenci. Plán činnosti na r (P. Lumpe) Pokračovat v mapování hnízdního rozšíření ptáků a v dalších výzkumných programech, práce ve skupinách - jeřábí, dravci a sovy, brodiví), pro veřejnost pořádání Vítání ptačího zpěvu a Festivalů. Pokračování ve vydávání 2 čísel Kominíčka ročně, zveřejňování akcí pobočky na webu společnosti. Poděkování D. a Z. Jahodovým za vedení webu Severočeské pobočky na stránkách ČSO. Je tam zveřejněn seznam členů pobočky, přehled všech Kominíčků, zápisy ze schůzí, ornitologická literatura, zajímavosti např. otevření nového pracoviště Správy CHKO Kokořínsko v Doksech. Za jeřáby a jiným ptactvem ve Wisconsinu. (M.Ticháčková) M. Ticháčková měla přednášku o svém pobytu ve Wisconsinu, kde byla dva měsíce na stáži v International Crane Foundation (ICF) v Baraboo a jeden měsíc pracovala na oddělení občanské vědy v Urban Ecology Center (UEC) v Milwaukee. Ukázala snímky z expozic jeřábů v ICF, která je jedinou organizací na světě, která chová všech 15 druhů jeřábů. V areálu ICF se věnují obnově původních habitatů především prériového typu, kde je na naučných stezkách možné pozorovat různé zajímavé ptačí druhy, jako např. několik druhů strnadců a lesňáčků, kardinála červeného, tyranovce domácího, sýkoru černohlavou nebo rezavobokou, brhlíka běloprsého, salašníka modrého, drozda stěhovavého, drozdce černohlavého nebo dokonce i datla chocholatého. Dále prezentovala záběry z přírody jeřábů amerických a kanadských, jejichž výzkumu se tam věnovala. Jeřábi američtí byli v oblasti vypuštěni v rámci různých záchranných programů a jejich populace má stále velice nízkou reprodukční úspěšnost, zatímco populace kanadských jeřábů je 9

10 v současnosti na vzestupu. Nedaleko bylo také nocoviště kanadských jeřábů na řece Wisconsin poblíž chaty spisovatele a ekologa Aldo Leopolda. Zajímavé bylo i hromadné kroužkování kachniček karolínských v sousední rezervaci Necedah. V Milwaukee, v okolí tří center UEC, pořádali veřejné vycházky za ptáky, během nichž i ve městském prostředí bylo možné spatřit řadu zajímavých druhů, např. vlhovce červenokřídlé, hýly mexické, strnadce zimní nebo i hvízdáky americké. Některé druhy se podařilo i odchytit při kroužkování pěvců, kdy si mohou noví zájemci osvojit tuto dovednost. Zapsal Miroslav Honců ZÁPIS ZE SETKÁNÍ ORNITOLOGICKÉHO KLUBU PŘI LABSKÝCH PÍSKOVCÍCH (OK LP) DNE V SÍDLE AOPK ČR, RP ÚSTECKO, V DĚČÍNĚ Přítomni: dle prezenční listiny P. Benda, V. Kopecký, M. Suržinová, M. Horyna, U. Augst, M. Rybář, E. Mikolášková, G. Ritschel, R. Procházková, Jan Lobotka, R. Nagel, M. Malý, O. Rajchl, P. Liška, M. Rohlík, M. Půlpán, V. Sojka, V. Šena, Lea Kahoun (host překlad do němčiny) Omluveni Heřt, Šprojcar, Friml, Řehák, Jelínková, Doležálek, Neckář, Sedlák, Svoboda, Anzari, Weinischová P. Benda přivítal přítomné a poslal prezenční listinu a poděkoval AOPK ČR, RP Ústecko za poskytnuté prostory a manželce za přípravu občerstvení. Vyzval též přítomné k aktualizaci svých kontaktů. Představil praktikantku na Správě NP České Švýcarsko Leu Kahoun a poděkoval jí za překlad setkání do němčiny pro U. Augsta. Dále upozornil na materiály k rozebrání a k nahlédnutí. Z materiálů k rozebrání zmínil nové CD s hlasy ptáků Českosaského Švýcarska, které bylo vydáno ve spolupráci s Českou společností ornitologickou u příležitosti 15. výročí založení Národního parku České Švýcarsko a 25. výročí vyhlášení Národního parku Saské Švýcarsko. Na textu vložené knížečky spolupracovali P. Benda a U. Augst. Bylo představeno nové číslo Zpravodaje OK LP (zpravodaj) u něhož došlo k významné změně. Jeho grafické zpracování a tisk byl zadán firmě TR-DESIGN.CZ. Všemi přítomnými bylo pozitivně kvitováno jeho nové profesionální grafické zpracování a kvalita tisku a sešití. Poděkoval všem, kteří do nového zpravodaje přispěli. Zejména pak U. Augstovi, který napsal několik článků, a M. Rohlíkovi za kresbu na titulní stránku. Z nového zpravodaje zmínil některé příspěvky, např. článek o mořských orlech (autor V. Šena), či článek o zedníčku skalním (autor U. Augst). Následně přečetl mail ze Slovenska, ve kterém p. Murín požádal o zaslání chybějících výtisků zpravodaje. V mailu uvedl, že zpravodaj je známý a populární i ve Slovenských končinách. 10

11 V současné době má klub 31 členů. Plnohodnotnými členy se staly kolegyně Monika Suržinová a Irena Weinischová. Bylo ukončeno členství M. Klitsche, který se odstěhoval a přešel na jiné pracoviště. Čekatelem se stal Pavel Svoboda, vedoucí stráže na Správě NP České Švýcarsko. V roce 2016 by měl proběhnout monitoring následujících vybraných druhů - sokol stěhovavý, výr velký, datel černý a žluna šedá. Další sčítání zimujících vodních a mokřadních ptáků bude Ptákem roku 2016 je červenka obecná. Poděkování kolegům, kteří přispívají do fotogalerie. M. Suržinová představila své stránky P. Benda rovněž poděkoval za zapisování do databáze pozorování. M. Půlpán upozornil, že databáze funguje již 10 let a dal ke zvážení, zda nějakým způsobem nevyhodnotit zapsané množství dat. Vítání ptačího zpěvu proběhne druhý květnový víkend. R. Nagel připomenul, že v loňském roce proběhl 10. ročník této akce. Za dobu jeho trvání bylo pozorováno přes 50 druhů ptáků, např. orla mořského, motáka pilicha, jeřába popelavého či volavku bílou. Připravuje se článek ve zpravodaji České Švýcarsko. P. Benda a R. Nagel upozornil na plánovanou novou podobu Zpravodaje Správy NP České Švýcarsko. Zůstanou dvě čísla - jarní celobarevné bude zaměřené především na návštěvníky. Obsahem podzimního čísla spíše vyhodnocení uplynulé sezóny. Dále P. Benda informoval o personálních změnách. M. Rybář se od stal strážcem na Správě NP České Švýcarsko. Nadále se bude věnovat mapování a ochraně hnízd vybraných druhů ptáků (sokol stěhovavý, čáp černý) a monitoringu kormoránů velkých. Dalším strážcem na Správě NP České Švýcarsko je M. Rohlík ml. U. Augst připravil článek o sokolu stěhovavém, je přeložen do češtiny a bude publikován v zatím nespecifikovaném prestižním ornitologickém sborníku. Každý člen našeho klubu dostane poté separát. U. Augst promítnul černobílé záběry tokajícího tetřeva hlušce ze Saského Švýcarska z roku P. Benda popsal možnost reintrodukce tetřeva hlušce na území Českého Švýcarska. Zatím se jedná pouze o záměr, problémem je zajištění ptáků z odchoven, kteří by se bez problémů adaptovali ve volné přírodě. Probíhají práce pro vytvoření vhodných podmínek na tradičních lokalitách např. je likvidována borovice vejmutovka na původních lokalitách. Dochází zde k velmi dobré regeneraci. Mnohem lepší je situace v připravované reintrodukci u jeřábka lesního. Proběhla návštěva v CHKO Poľana a jednání o možnosti získat ptáky z volné přírody. Probíhá aktualizace projektu na návrat jeřábka lesního na území Labských pískovců. První ptáci by mohli být přivezeni příští rok. Jsou 11

12 již vyrobeny pasti. Zatím nejsou zkušenosti s odchytem jeřábků. Na Slovensku jsou stále oblasti, kde je jeřábek loven. Teoretická možnost odchytu jeřábka by byla i na Šumavě, kde je silná populace. Zatím se však nepodařilo získat souhlas. Jednou z vhodných lokalit pro jeřábky je spáleniště nad Jetřichovicemi. Již několik let probíhají na vybraných lokalitách aktivity na vytvoření vhodného prostředí pro jeřábka lesního např. jsou vysazovány tisíce sazenic lísek a vrb. P. Benda informoval o mapování hnízdního rozšíření ptáků. V našem regionu je velmi dobré pokrytí kvadrátů. Ve zpravodaji je krátký příspěvek se žádostí o zaměření na vzácné, skrytě žijící či obtížně zjistitelné druhy. V rámci oblasti severních Čech je neobsazen kvadrát 5154, který leží ze dvou třetin v Sasku. P. Benda přislíbil na schůzi Severočeské pobočky České společnosti ornitologické pomoc při zpracování tohoto kvadrátu. Vyzval členy klubu, aby se dle svých možností podíleli na mapování v tomto kvadrátu. Připomenul i odkaz na www stránky věnované mapování hnízdního rozšíření ptáků - Navrhl zmapování hnízdění labutě velké na Děčínsku a Šluknovsku, včetně zpětného zaevidování hnízdění v minulých letech. Přítomnými členy to bylo přijato. Správa NP Českého Švýcarska plánuje vydat publikaci Měkkýši Českosaského Švýcarska. Texty jsou již napsány, v letošním roce budou provedeny překlady a tisk. Publikace bude vydána ještě k výročí založení NP. Na závěr byly prezentovány dvě velmi zajímavé přednášky M. Čecha a R. Lyacha na téma Potravní preference kormorána velkého se zaměřením na Dolní Labe. Volná diskuze. Zapsal Vladislav Kopecký JARNÍ SCHŮZE DOBROVOLNÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ VGM V ČESKÉ LÍPĚ Setkání se uskutečnilo ve čtvrtek v době od 16:30 do 19:00 hod. v klubovně VMG Česká Lípa za účasti 15 lidí. Schůzi zahájila vedoucí přírodovědného oddělení VMG Ing. M. Knauerová, která přivítala všechny zúčastněné. Za Správu CHKO Kokořínsko se zúčastnil ing. P. Lumpe. Ze spolupracovníků byli přítomni M. Aschenbrener, L. Blažej, J. Brožek, M. Honců, J. Chvalkovský, L. Kašpar, P. Mužák, M. Petrželka, J. Slavíček, J. Švec, K. Šrubař a Z. Vitáček jako host byla přítomna M. Ticháčková. M. Knauerová informovala o situaci na úseku botaniky, kde provádí v mezirezortním projektu revizi botanických sbírek a jejich digitalizaci. V loňském roce prováděla na žádost Vojenských lesů a statků Mimoň botanický průzkum obnovovaného Novodvorského rybníka č. 5. Průzkum bude ukončen v květnu navštívila NPP Peklo, aby 12

13 zkontrolovala současný stav území. Bledule začínají kvést, po asanačních zásazích z loňského roku se situace v NPP stabilizovala. Připomněla, že v závěru loňského roku skončila ve funkci vedoucí Ekoporadny Orsej ing. T. Kaiserová, nová pracovnice nastoupí v pondělí Pro rok 2016 nebudou akce Ekoporadny Orsej finančně podporovány z Krajského úřadu v Liberci. Z akcí Ekoporadny r proběhlo Vítání ptačího zpěvu i Evropský festival ptactva, Žabí noc, Noc pro netopýry, Den zvířat či Putování po vydřích stopách v NPP Peklo. Mykologická výstava v budově VMG proběhla v září 2015 pod vedením J. Slavíčka, bylo vystaveno přes 200 druhů hub. L. Blažej informoval o činnosti na úseku zoologie bezobratlých. Z terénních průzkumů byl prioritní průzkum dřevokazných brouků v oboře Vřísek, kde v r se spolupracovníky zjistil 201 druhů brouků v asi 4000 ex. Výsledky budou publikovány ve sborníku Bezděz. Průzkum bude pokračovat v r dokončením průzkumu motýlů. Informoval rovněž o zpracování kutilek (Spheciformes) Labských pískovců kde ze 4000 nasbíraných ex. bylo 2000ex již determinováno. Pokračuje průzkum blanokřídlých pískoven v Provodíně a Žizníkově, jsou zpracovávány sběry z Jizerských hor i entomofauna pískovny ve Fukově. Informoval o popisu nových druhů zjištěných na expedicích spolku Zoogeos, Jedná se o brouka Anthicus pindos a nového střevlíka z Albánie pojmenoval k poctě přítele Omphreus kadleci. Na internetu zveřejnil popis typového materiálu střevlíků VMG CL vyfotografovaného na pracovišti muzea v Brně. P. Mužák přednesl příspěvek z paleontologie. K průzkumu si vybral násep u Okřešic při železniční trati z České Lípy na Mimoň. Zde vykopal ve vápnitém jílovci sondu a identifikoval získané fossilie ať již to byli zástupci paprskovitých ryb, zástupci několika plžů, 1 ústřice, atd provedl před demolicí dokumentaci těžební věže v Hamru, vnitřního vybavení strojovny a převzal tištěné materiály. Převzal exponáty ze zrušeného mini-muzea uranu z Velkého Grunova (např. těžební vozík, lampy apod.) se záměrem vybudovat expozici uranu ve VMG v České Lípě. J. Slavíček v roce 2015 působil jako mykolog mimo Českolipsko, zabýval se průzkumem Jizerskohorských bučin a předvedl několik vzácných druhů hub z tohoto území. V r přispěl cca 6 fotografiemi do Ottovy encyklopedie hub. M. Honců informoval o teplomilných druzích hmyzu pronikajících v důsledku globálního oteplování z jihu na Českolipsko a pak dále na sever - jako je pakudlanka jižní, ušatka korová, ohniváček černočárný, ohniváček modrolesklý, vážka červená, kobylka křídlatá, žahalka žlutá, křižák pruhovaný. Zmínil se o výskytu severských či horských druhů zjištěných na mokřadech kolem Doks řazených do tzv. Bezdězské tajgy, úspěšného šíření husice nilské, která loni poprvé zahnízdila na Máchově jezeře, či vlhy pestré která zahnízdila v cihelně u Benátek n. J., ale i některých vyhynulých druzích 13

14 jako je sysel či zástřel zubra Porto v Židovské oboře. Zmínil se o pokusu zjištění stáří Břehyňského rybníka dendrolanalýzou pařezů ze dna rybníka. Ing. Z. Vitáček referoval o nových poznatcích v rozšíření obratlovců na Českolipsku. Uvedl objev lokality ropuchy krátkonohé v pískovně v Žizníkově, kde se má provádět rekultivace a uvažuje se o způsobu ochrany této lokality formou PP. Dochází k nárůstu populace skokana hnědého v nižších polohách Českolipska, naopak dochází k úbytku kuňky obecné na Cihelenských rybnících. Krajský úřad Libereckého kraje plánuje posílení populace kuňky na Manušických rybnících. Opačným vývojem prochází rosnička zelená, která se naopak v okolí České Lípy intensivně rozšiřuje. Dochází k devastacím lokalit čolka velkého např. na okraji Obecního lesa. Přibývá lokalit užovky hladké, která bývá zaměňována se zmijí obecnou. Pokud se týče savců - známé jsou údaje o rozšíření vlka na Českolipsku, nedávno o nich proběhla přednáška v Doksech, v muzeu proběhla přednáška o rysovi, bohužel navštívena jen 7 lidmi. Předpokládá rovněž příchod šakala na Českolipsko, je nutno prohlížet všechny podivné lišky. Shromažduje údaje o plchovi velkém a plšíkovi lískovém. Množí se údaje o myšce drobné a myšici temnopásé. Dochází k šíření bobrů, předpokládá na Českolipsku výskyt již asi 10 ex. Stále častěji dochází k přejetí vyder na silnici, v loňském roce to bylo ve třech případech. Jde o vážný zásah do populace tohoto druhu. Od podzimu 2016 plánuje pořádání přednášek pro veřejnost, aby se poznatky získané v terénu dostaly mezi lidi. M. Knauerová převzala od externistů výroční zprávy z průzkumů Českolipska a předala jim poslední číslo sborníku Bezděz. Zapsal Miroslav Honců SČÍTÁNÍ CVRČILEK (LOCUSTELLA) V NIVĚ LIBUŇKY NA TURNOVSKU V LETECH Úvod. V České republice hnízdí tři druhy cvrčilek (Locustella) cvrčilka zelená (L. naevia), cvrčilka říční (L. fluviatilis) a cvrčilka slavíková (L. luscinioides). Podle posledního mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech jsou nejpočetnějšími první dvě jmenované L. naevia tis. párů, L. fluviatilis tis. párů. Naproti tomu cvrčilka slavíková pouze párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Ta se také řadí dle vyhl. 395/1992 Sb. mezi ohrožené druhy. Trendy početnosti ukazují nárůst v početnosti u cvrčilky zelené a cvrčilky slavíkové, populace cvrčilky říční je víceméně stabilní (ŠŤASTNÝ et al. 2006). V Českém ráji je výskyt cvrčilek obdobný republikovému; zatímco cvrčilka zelená a, cvrčilka říční zde hnízdí běžně, cvrčilka slavíková dle MRKÁČKA et al. (2000) na přelomu tisíciletí hnízdila v Českém ráji pouze v počtu 5-10 párů. Nižší početnosti dosahuje cvrčilka slavíková mimo jiné díky vyšším nárokům na hnízdní prostředí. Zatímco ostatní cvrčilky, které preferují vlhčí louky s keři, či okraje rybníků (cvrčilka zelená), nebo lužní či bažinné lesy 14

15 Kněžnice Turnov Obr. 1. Ortofoto snímek sledovaného území v nivě Libuňky s vyznačeným tokem. 15

16 s hustým porostem (cvrčilka říční), cvrčilka slavíková je vázána na rozlehlé rákosiny (ŠŤASTNÝ et al. 2006). A těch je v krajině poměrně málo. Metodika. Sčítání bylo prováděno v nivě říčky Libuňky (obr. 1), pramenící na západním úbočí vrchu Kozlov, pak protéká plochým a poměrně hlubokým údolím severozápadním směrem a v Turnově ústí zleva do Jizery (ŠŤASTNÝ 2015). Konkrétně se jednalo o úsek toku, respektive nivy, o délce asi 19 km od obce Kněžnice - Turnov (soutok s Jizerou). Sčítání bylo prováděno v letech 2010 a 2013 jednou, 2011 a 2012 dvakrát za jaro (konkrétně v těchto datech: , , , , , Sčítání probíhalo ve večerních hodinách (od 21. do 24. hodiny), kdy je zpěvní aktivita cvrčilek (poměrně) vysoká a ostatní druhy jsou z většiny v klidu. Trasa byla rozdělena na tři úseky (transekty), které sčítali tři sčitatelé vždy ve směru proudu (každý jeden úsek ve stejný okamžik): 1. Kněžnice až silnice Újezd p. T. - Troskovice, 2. Silnice Újezd p. T. - Troskovice až Doubravice, 3. Doubravice Turnov. Trasa vedla vždy co nejblíže k toku Libuňky, někdy po levém, jindy po pravém břehu. Vybírali jsme večery s jasnou až polojasnou oblohou, bezvětřím až vánkem a spíše teplejší. Zaznamenávány byly zp. M všech tří druhů cvrčilek rovnou do vytištěné mapy v terénu. Zkušební sčítání proběhlo už v roce 2009, v noci z (mezi 21. a 2. hod.). Tehdy jsem sčítal sám, a to úsek o asi 1,5 km kratší, z Libuně do Turnova. Výsledky. Početnost cvrčilek se v jednotlivých letech výrazně lišila. Bohužel to bylo často dáno negativními zjištěními jindy (třeba i téhož dne) se ozývajícími zp. M. Již při zkušebním sčítání v roce 2009 jsem konstatoval, že v druhé části trasy (kterou navštěvuji pravidelně) zpívá oproti skutečnému stavu jen minimální počet samců. Bylo to dáno jistě také již pozdní hodinou sčítání. Rovněž velmi špatný byl v tomto ohledu i rok 2012 (1. sčítání), kdy se cvrčilky neozývaly téměř žádné. Tento problém byl však zaznamenán v menší či větší míře při každém sčítání. Přesné výsledky jsou uvedeny v následující tabulce (Tab. I) a grafu (Obr. 2). Tab. I. Počet zpívajících samců cvrčilek při sčítání v jednotlivých letech. ROK druh a početnost cvrčilka zelená cvrčilka říční cvrčilka slavíková 2009 (zkušební rok) , 1. sčítání , 2. sčítání , 1. sčítání , 2. sčítání

17 (zkušební rok) , 1. sčítání 2011, 2. sčítání 2012, 1. sčítání 2012, 2. sčítání 2013 L. naevia L. fluviatilis L. luscinioides Obr. 2. Vývoj početnosti zpívajících samců cvrčilek v jednotlivých letech. Celkově lze konstatovat, že v nivě Libuňky se vyskytují všechny tři druhy cvrčilek. Vysoké početnosti dosahuje cvrčilka zelená a cvrčilka říční, cvrčilka slavíková se vyskytuje pouze na Sedmihorském mokřadu, a to pravidelně v počtu 1-2 páry (z vlastních pozorování mimo sčítání). Cvrčilku zelenou a cvrčilku říční bychom mohli zařadit do kategorie početnosti párů. Nejvyšší koncentrace cvrčilek je na dolním toku Libuňky, a to zhruba od Bezedné (u Sedmihorek) do Pelešan včetně. V tomto úseku se nachází také významná ornitologická lokalita a z krajinně-ekologického hlediska i významné biocentrum Sedmihorský mokřad (ŠŤASTNÝ 2015). Oblast od Sedmihorek do Pelešan o rozloze asi 100 ha sleduji pravidelně od roku 2008 a na následujícím grafu (Obr. 3) je shrnuta početnost cvrčilek na tomto území do roku 2014 (zde byla metodika založená na častém a pravidelném sledování ptactva v průběhu hnízdní sezóny) L. naevia L. fluviatilis L. luscinioides Obr. 3. Odhad početnosti cvrčilek v úseku nivy Libuňky od Sedmihorek do Pelešan (ca 100 ha území vč. Sedmihorského mokřadu tj. ca 25 ha) v letech * 17

18 Závěr. Na závěr bych rád poděkoval spolusčitatelům Jiřímu Šťastnému, Ireně, Heleně a Jiřímu Vaškovým za spolupráci v terénu. Nezbývá než dodat, že ve sčítání by bylo dobré po nějaké době opět pokračovat, a sledovat tak další vývoj v početnosti. Monitoring cvrčilek byl jednou z akcí naší ZO ČSOP Bukovina ( a veškerá pozorování z jednotlivých sčítání byla zadána do Nálezové databáze AOPK na Portálu informačního systému ochrany přírody. Vojtěch Šťastný Použitá literatura: MRKÁČEK, Zdeněk a kol., 2000: Ptáci Českého ráje. Jičín, ZO ČSOP Křižánky, pp ŠŤASTNÝ, Karel, BEJČEK, Vladimír & HUDEC, Karel 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha, Aventinum, pp ŠŤASTNÝ, Vojtěch 2015: Revitalizace mokřadu u Sedmihorek v CHKO Český ráj. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta přírodovědecká, Katedra biologie ekosystémů. pp. 21. ODCHYTY NA JIZERCE V ROCE 2015 Dvanáctý ročník odchytové akce na Jizerce proběhl ve dnech až Celkem bylo okroužkováno 1160 jedinců. Termín před ovlivnil odchyt většího množství budníčků menších ve srovnání s minulými roky. Vysokých počtů dosahovaly také oba druhy králíčků, rekordního čísla jsme dosáhli u ptáka roku 2016 červenky obecné a u pěnice černohlavé. Také lindušek lučních a čečetek bylo odchyceno nadprůměrně. K nejzajímavějším odchyceným druhům patřil kulíšek nejmenší, kterého jsme se pokoušeli přelstít již po několik let. Překvapilo také hejnko mlynaříků, kteří v tomto biotopu patří k ojedinělým zatoulancům. Velkou radost všem a hlavně Karlovi Novotnému udělal odchyt staré známé pěvušky modré s italským kroužkem, která byla okroužkovaná na zimovišti v severní Itálii a na Jizerce poprvé kontrolována již v roce Na odchytech se podíleli (v závorce zkratka v tabulce): M. Hanzlíková (MaH), T. Brinke (ToB), P. Lumpe (PeL), K. Novotný (KaN) a I. Svoboda (IvS), J. Sládeček (JiS), M. Prokopová (MiP) a M. Pudil (MaP). 18

19 MaH ToB PeL KaN IvS JiS MiP MaP Celkem bramborníček hnědý 2 2 budníček menší budníček větší čečetka tmavá červenka obecná datel černý drozd zpěvný králíček obecný králíček ohnivý křivka obecná kulíšek nejmenší 1 1 lejsek černohlavý linduška lesní linduška luční mlynařík dlouhoocasý pěnice černohlavá pěnice pokřovní pěvuška modrá rehek domácí rehek zahradní skorec vodní 1 1 strakapoud velký střízlík obecný sýc rousný sýkora koňadra sýkora lužní sýkora modřinka sýkora parukářka sýkora uhelníček šoupálek dlouhoprstý ťuhýk obecný Letos se sejdeme v termínu až ZIMUJÍCÍ VODNÍ PTÁCI Martin Pudil Pozorovatelé: Benda, Lobotka Jan, Procházková, Půlpán, Ritschel, Rybář, Suržinová. Děčín, Zámecký rybník (Benda, Půplán, Rybář): - kachna divoká 152 (96 M + 56 F) - kachnička mandarínská 1 M - kormorán velký 10 (7 ad. + 3imm.) - lyska 1 - labuť velká 25 ad. - racek bělohlavý/stříbřitý 2 ad. Labe Dobkovice Děčín žel. Most (M. Půlpán, M.Rybář): - kormorán velký 87 z toho 25 juv. 19

20 - kachna divoká 101 (61 M + 40 F) - lyska černá 1 - volavka popelavá 3 - racek bělohlavý 4 - racek stříbřitý 4 - racek chechtavý 1 - racek středomořský 1 - potápka malá 3 - morčák velký 16 (10 M a 6F) Labe Hřensko Děčín (Benda): - kormorán velký 79 (74 ad + 5 imm.) - kachna divoká 236 (136 M F) - morčák velký 10 (6 M + 4 F) - ledňáček říční 1 ad. - racek bělohlavý 5 (4 ad. + 1 imm.) - hohol severní 2 M - lyska černá 3 ad. - slípka zelenonohá 1 imm. - labuť velká 11 (8 ad. + 3 juv.) - volavka popelavá 2 ad. Ploučnice Děčín Velká Veleň (M. Rybář): - kormorán velký 8 z toho 2 juv. - kachna divoká 56 (32 M + 24 F) - skorec vodní 7 - ledňáček říční 1 - volavka popelavá 5 - morčák velký 7 (4 M a 3 F) Jílovský potok Modrá soutok Děčín (Půlpán): - kachna divoká 113 (46 M + 47 F) - volavka popelavá 2 ad. - skorec vodní 8 ad. - ledňáček říční 1 ad. Terezínský rybník (Půlpán): - kachna divoká 21 (15 M + 16 F) Potok Bystrá Kerhartice soutok Benešov n Pl. (Půlpán): - kachna divoká 46 (26 M + 20 F) - skorec vodní 2 ad. - volavka popelavá 1ad. - kormorán velký 1 ad. Ploučnice Malá Veleň Benešov n.pl. (Rybář): - kachna divoká 27 (14 M + 13 F) - kormorán velký 26 (11 ad.+ 5 juv.) Ploučnice Benešov n.pl. soutok s Bystrou (Rybář): - kachna divoká 116 (64 M + 52 F) - kormorán velký 2 ad. - labuť velká 2 ad. - morčák velký 2 F - ledňáček říční 1 ad. Ploučnice Benešov n. Pl. Police u Žandova. (Půlpán): - kachna divoká 136 (86 M + 50 F) - skorec vodní 3 ad. - labuť velká 6 (2 ad. + 4 juv.) Šluknov Šluknovský rybník (Suržinová): - volavka popelavá 1 ad. - kachna divoká 7 (4 M + 3 F) Šluknov Bobří rybník (Suržinová): - ledňáček říční 1 ad. Šluknov Šluknovský potok (Suržinová): - kachna divoká 4 (2 M + 2 F) Šluknov Rožanský potok (Suržinová, Ritschel): - ledňáček říční 2 ad. - volavka popelavá 1 ad. - kachna divoká 27 (14 M + 13 F) - labuť velká 1 ad. - slípka zelenonohá 1 ad. - skorec vodní 1 ad. Jiříkov Duhový rybník (Suržinová): - volavka popelavá 1 Jiříkov Jiříkovský potok (Suržinová): - kachna divoká 10 (5 M + 5 F) - ledňáček říční 1 ad. Mandava, Varnsdorf (Procházková): - kachna divoká 282(164 M F) - skorec vodní 1 ad. 20

21 - ledňáček říční 2 M - volavka popelavá 1 - morčák velký 1 M Chřibská vodní nádrž Chřibská (Procházková): - volavka popelavá 1 ad. (přelet) Mandava Staré Křečany Rumburk státní hranice (Lobotka): - kachna divoká 97 (50 M + 47 F) - volavka popelavá 1 ad. - skorec vodní 1 ad. Zpracoval Pavel Benda ZIMNÍ SČÍTÁNÍ VODNÍCH PTÁKŮ NA ČESKOLIPSKU. Sčítání proběhlo v lednovém termínu 16. a V době sčítání bylo oblačno, téměř bezvětří, teploty kolem - 2 C. Většina rybníků byla zamrzlá a zapadaná sněhem, výjimkou bylo malé nezamrzlé oko na Jílovce a na Máchově jezeře v zálivu u Doks. Poslův rybník se vypouštěl, zatímco na Břehyňském r. bylo od zahájeno napouštění rybníka. Většina vodních ptáků se odstěhovala do teplejších krajin. Z přezimujících druhů byly kachny labutě a kormoráni koncentrovaní na nezamrzlé Ploučnici. Na sčítání se podíleli J. Brožek, Kv. Hlávka, M. Honců, K. Šrubař a Zd. Veselý. Ploučnice: úsek Mimoň, od vtoku Panenského potoka po Boreček, (J. Brožek) úsek Boreček - Brenná, cca 13 říčních km, (64,3-50,4 km) mezi 10:00-15:00 hod. sčítání provedeno z lodě (Z. Veselý) úsek od mostu do Žizníkova, po železniční most v Č. Lípě, (M. Honců) úsek od žel. mostu v České Lípě po Stružnici včetně ploch Odkaliště I-III a Pekelského ryb., (M. Honců) 5. úsek kolem Zákup včetně části Svitávky, (M. Honců) Druh ptáka / lokalita Σ Labuť velká Kachna divoká Polák chocholačka 1 1 Kormorán velký Volavka popelavá Lyska černá 1 1 Ledňáček říční Skorec vodní 2 2 Rybníky Českolipska Holanské rybníky - (skupina 10 rybníků kolem Holan v pořadí: Jílovka, Velká Komora, Kravský, Holanský, Nohavice, 21

22 Milčanský, Dolanský, Mlýnský, Nebeský a Koňský rybník) (K. Šrubař) Novozámecký rybník, (M. Honců) 3. Odkalovací rybníky čističky u Starých Splavů - tři menší rybníky, které nezamrzají, protože do nich vtéká voda o teplotě 15 C (Kv. Hlávka) Dokské rybníky - (Máchovo jez., Čepelský, Břehyně, Velká Pateřinka a Poselský rybník vypouští se) (M. Honců) Hradčanské rybníky - (Hradčanský r., Držník, Strážovský, Vavrouškův a Černý r.) (J. Brožek) Hvězdovské rybníky - (Hvězdov I IV, Ploužnický r., Novodvorské r.) (J. Brožek) Stráž p. Ralskem - Hamr na Jezeře - (přehrada Horka, Pustý r., ryb. v Hamru a Černý r.) (J. Brožek) 8. Bohatický rybník (M. Honců) Heřmanický rybník (M. Honců) 10. Stružnické rybníky (M. Honců) Druh ptáka / lokalita Σ Kachna divoká Čírka obecná 4 4 Volavka popelavá zpracoval Miroslav Honců ČLENSKÁ SCHŮZE ČSO V PRAZE - VRŠOVICÍCH. V 10:00 hod. zahájil schůzi Z. Vermouzek. U příležitosti letošního jubilea ČSO - 90 let od založení, v krátkosti připomněl její historii od r po současnost. Na závěr vyzval všechny, kdo mají doma nějaké materiály vztahující se k historii, aby je laskavě poskytli archivu společnosti. O činnosti výboru ČSO informoval M. Fejfar. L. Hošková shrnula výsledky činnosti sekretariátu v roce 2015, zmínila aktuální stav projektu Josefovské louky (26% rozlohy vlastní ČSO) a pozvala členy na podzimní konferenci do Mikulova. V 10:31 hod. Z. Vermouzek schůzi přerušil a zahájil náhradní členskou schůzi, která podle stanov byla nezbytná pro právoplatné hlasování o novém volebním řádu. Návrh volebního řádu byl v dostatečném předstihu k dispozici na webových stránkách k diskusi a písemným připomínkám. Kromě několika drobných oprav v textu nebylo zásadních připomínek a členská schůze nový volební řád schválila (ANO 68, NE 0, ZDRŽELI SE 2). Smyslem úpravy volebního řádu je i umožnit členů nominovat kandidáty do výboru a zúčastnit se voleb také korespondenčně. Volby v Mikulově budou na 4leté období, 22

23 V. Zámečník informoval o Agro-environmentálním opatření na podporu hnízdišť čejky chocholaté na orné půdě (zapojte se do mapování hnízdišť čejek a kulíků). Po přestávce K. Šťastný shrnul stav mapování do hnízdního atlasu. Počet hodinovek se ve druhém roce mapování zvýšil z 1200 na Na mapování se podílelo 298 mapovatelů (v r 2001 jich bylo 552). Ze 678 kvadrátů bylo v roce 2014 zpracováno 67%, v roce %. Počet zjištěných druhů: do 10 druhů/9 čtverců, do 25/23, do 50/63, do 75/142, do 100/251, 101 a více druhů/190 čtverců. Je třeba se zaměřit na doložení dalších druhů a vyššího stupně průkaznosti ve čtvercích. Minimum záznamů je o sýčkovi, pilichovi nebo slavíku tmavém. Koordinátor apeluje na zapojení dalších členů. Zejména kroužkovatelé se na mapování podílejí minimálně. A. Klvaňová představila na schůzi ptáka roku, červenkou obecnou a seznámila s projektem Bezpečné zastávky, běžícím v několika městech ( kde můžete na internetu v mapě označit autobusové nebo tramvajové zastávky se závětřím ze skleněných stěn, kde došlo k nálezu mrtvých opeřenců. L. Diblíková Nářečí strnadů má v databázi na 4000 nahrávek a dál se pokračuje. Řada zúčastněných plánuje výjezdy na nezmapované trasy. Někteří jednotlivci poslali i stovky nahrávek. Projekt se rozšířil do dalších zemí (Anglie, Polsko, Estonsko, Švýcarsko). Ivan Svoboda AKCE PRO VEŘEJNOST V ROCE Přednášku Zpěvní ptáci s digitálními snímky doprovázené nahrávkami ptačího zpěvu uskutečnil v Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem ve čtvrtek 1. října 2015 od 18:00 hodin Stanislav Chvapil. Přednášku sledovalo 26 osob, z toho 2 děti. Roudnice nad Labem výsledky Evropského festivalu ptactva. Vycházka do přírody spojená s pozorováním ptáků a ukázkou jejich odchytu za účelem kroužkování se uskutečnila 3. října 2015 od 8:30 do 12:00 hod. Trasa: Z Roudnice n. L. podél řeky Labe po levém břehu, proti proudu, kolem obce Dobříň a podél přírodní památky Dobříňský háj k tůni u řeky. Délka cesty 3,5 km za příznivého počasí, klidno, slunečno, jasno, teplota přes den 18 C. Vedl: Stanislav Chvapil, U ornitologických sítí: Josef Hodek a Martin Kocábek. Počet účastníků: 48, z toho 10 dětí. (z větší vzdálenosti 1 žena z Libochovic, 1 muž z Lovosic, 1 muž z Mnichova Hradiště, 2 osoby z Třebenic) Počet jedinců jednotlivých druhů (seřazeno podle množství jedinců): Poř. Druh ptáka Poř. Druh ptáka kachna divoká vrabec polní holub domácí (věžák) brhlík lesní sýkora koňadra budníček menší 23

24 4. 14 červenka obecná holub hřivnáč kormorán velký labuť velká 6. 8 sýkora modřinka sýkora babka 7. 6 vrabec domácí káně lesní 8. 4 kos černý pěnice černohlavá 9. 4 sojka obecná stehlík obecný špaček obecný střízlík obecný pěvuška modrá šoupálek sp. CELKEM 22 druhů. CELKEM 289 jedinců Odchyceno bylo 40 ex. v 11 druzích, z toho kroužkoval: Stanislav Chvapil: 16 ex., 11 druhů (1 brhlík lesní, 2 budníček menší, 1 červenka obecná, 1 kos černý, 1 pěnice černohlavá, 2 pěvuška modrá, 1 stehlík obecný, 1 střízlík obecný, 2 sýkora babka, 2 sýkora koňadra, 2 sýkora modřinka) Martin Kocábek: 24 ex., 5 druhů (1 brhlík lesní, 13 červenka obecná, 1 pěvuška modrá, 7 sýkora koňadra, 2 sýkora modřinka) Propagace akce Vítání ptačího zpěvu v Městském rozhlasu, plakáty po městě, v Roudnických novinách, panel, a ve vývěsní skříňce STANICE EKOLOGICKÉ VÝCHOVY CICONIA Stanislav Chvapil Česká Lípa Festival se uskutečnil v neděli se srazem účastníků v 9:00 hod. před budovou Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, náměstí Osvobození 297. Vycházku do blízkého okolí Holého vrchu a nivou řeky Ploučnice do Dubice vedl M. Honců. V Dubici proběhl odchyt ptáků do ornitologických sítí a ukázka jejich kroužkování pod vedením P. Lumpeho. Vycházky se zúčastnilo 28 zájemců z toho 4 děti. Během exkurze bylo zjištěno 27 druhů ptáků o 143 jedincích, do ornitologických sítí bylo odchyceno 10 druhů o celkovém počtu 39 jedinců. Nejhojnějším druhem byl mlynařík dlouhoocasý s 38 ex. a kachna divoká zastoupená 20 ex., špaček obecný s 10 ex.. Pozoruhodným byl odchyt 1 ex. ledňáčka říčního. V tabulce přehled pozorovaných/chycených a kroužkovaných ptáků. 4 brhlík lesní 35/3 mlynařík dlouhooc. 1/12 sýkora modřinka 3/8 budníček menší 0/2 pěnice černohlavá 1 sýkora uhelníček 1/3 červenka obecná 1/1pěnkava obecná 1 šoupálek krátkoprstý 2 drozd kvíčala 0/3 pěvuška modrá 10 špaček obecný 1 holub domácí 3 poštolka obecná 1 volavka popelavá 2 holub hřivnáč 7 rehek domácí 10 vrabec domácí 20 kachna divoká 6 sojka obecná 5 vrabec polní 1 káně lesní 4 straka obecná 1 vrána obecná šedá 5 kos černý 3 strakapoud velký 5 zvonek zelený 5 křivka obecná 5/4 sýkora koňadra Chycených: 39 ex. 10 druhů 0/1 ledňáček říční 0/2 sýkora lužní Pozorov: 143 ex. 27 druhů 24

25 Pokud jste se žádné akce nemohli zúčastnit a chcete mít ještě přesnější představu, jak probíhá, doporučujeme na odkazu dole shlédnout video pořízené při vycházce v České Lípě. Kolega Robert Kopecký natočil o této akci krásnou reportáž. Miroslav Honců TERMÍNY JARNÍCH AKCÍ VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU Jaro je konečně tady, tažní ptáci přilétají ze svých zimovišť a s nimi opět další ročník Vítání ptačího zpěvu. Česká společnost ornitologická zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby uvítali a oslavili první ptačí písničky a krásu jarní přírody. Hlavní termín akcí připadá na víkend Na webových stránkách ČSO jsou zveřejněna všechna místa v ČR, kde se akce konají a tak si každý může najít program, který bude chtít navštívit. Česká společnost ornitologická navazuje na tradici založenou v roce 1983 ve Velké Británii v Birminghamu pod názvem Dawn Chorus Day, kde místní ornitologové přišli s nápadem přivítat vždy první neděli v květnu ptačí zpěv. Později byla převzata řadou národních partnerů celosvětové ornitologické organizace BirdLife International. Počet míst, na kterých se v ČR Vítání ptačího zpěvu koná i návštěvnost jednotlivých akcí každoročně roste. Festival probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody. V Roudnici n. L. Vítání ptačího zpěvu tradičně organizuje ZO ČSOP Ciconia. V sobotu 30. dubna 2016 se uskuteční vycházka do přírody spojená s poslechem ptačího zpěvu. Sraz účastníků je v 7:00 hodin na okraji mostu na Karlově náměstí v Roudnici n. L. 25

26 V rámci festivalu se také uskuteční přednáška s digitálními snímky v galerii moderního umění v Roudnici n. L. ve čtvrtek 12. května 2016 od 18:00 hodin na téma Národní park Everglades - USA - Florida, světová biosférická reservace, světové přírodní dědictví. Na obě akce pořádané v Roudnici n. L. k letošnímu Evropskému festivalu Vítání ptačího zpěvu srdečně zveme nejen milovníky přírody ale i širokou veřejnost. Stanislav Chvapil Duchcov V neděli zvou členové České společnosti ornitologické a Bílinské přírodovědné společnosti všechny milovníky přírody na jarní vycházku spojenou s pozorováním a určováním ptačích druhů podle vzhledu i podle zpěvu. Sraz v 7:00 hod. v Zámecké zahradě u Sfingového rybníka. Trasa povede směrem k lužním lesům. Vycházka bude zakončena u Dubského rybníka, kde proběhne za příznivého počasí ukázka kroužkování ptáků. S sebou doporučujeme vhodný oděv (podle počasí), pevnou obuv, dobrou náladu, (dalekohled), svačinu. Povedou: Miroslav Horák, Martina Hanzlíková, Pavel Vít Liberecko Vítání bude v Křižanech Místo setkání bude na louce u vodárny (50 44'23.94"N, 14 56'19.33"E), okolo vede žlutá turistická značka (z cesty bude "tábor" vidět). Přijít možno kdykoliv po 17:00 hodině nebo v 5:00 hodin ráno. Večer povídání u ohně, opékání, pro děti ptačí hry. Ráno poslouchání probouzejících se zpěváků a vycházka za ptáky. V případě příznivého počasí odchyty a kroužkování. Pořádá ČSO, AOPK (Správa CHKO Lužické hory) a Severočeské muzeum. Vede M. Pudil. Informace Jitka Chaněnková (Správa CHKO Lužické hory) (tel , jitka.chanenkova@nature.cz) Česká Lípa Vítání se uskuteční v neděli do blízkého okolí České Lípy. Sraz účastníků v 9:00 hod. před budovou Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, náměstí Osvobození 297. Trasa vycházky vede kolem Holého vrchu a podél řeky Ploučnice do Dubice. Zde poblíž slepého ramene Ploučnice proběhne odchyt do nárazových sítí a ukázka kroužkování ptáků. Vycházku vede M. Honců , honcu@muzeumcl.cz mobil: BROŽURA ČÁP BÍLÝ V OKRESE STRAKONICE HISTORIE A SOUČASNOST. ZO ČSOP Ciconia Roudnice n. L. vydala publikaci ČÁP BÍLÝ V OKRESE STRAKONICE - HISTORIE A SOUČASNOST. Text: Mgr. Stanislav Chvapil, Prom. ped. Ilustrace: MVDr. Pavel Procházka. Fotografie: Mgr. Stanislav Chvapil (96), Ing. Martin Kocábek (2), RNDr. Petr Pavlík (2). Grafická úprava a sazba: Jakub Hrouda. Mapy: přispěvatelé OpenStreetMap.org. Cizojazyčný překlad: Mgr. Milan Chotěborský. Jazyková 26

27 úprava: Mg. Milena Machová. Recenzent a lektor: Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc. Tisk: Tiskárna Protisk, s.r.o. České Budějovice. Formát 297 x 165 mm. Počet výtisků 1000 ks. Zájemci si mohou brožuru objednat zdarma (za poštovné) na adrese ZO ČSOP Ciconia Roudnice n. L., Máchova 1309, Roudnice n. L. nebo vyzvednout v kanceláři ČSO v Praze Na Bělidle 252/34, Praha 5 Smíchov. SOUHRN: Strakonický okres, tj. Blatensko, Strakonicko a Vodňansko, je svými přírodními podmínkami vhodným prostředím pro hnízdění čápa bílého. Na území okresu Strakonice hnízdil čáp bílý patrně od pradávna. První písemné záznamy o hnízdění pochází ze začátku 20. století. Zjištěné nejstarší hnízdo bylo na střeše mlýna v Katovicích čp. 59 od roku (Černý W., Formánek J., 1959), věrohodně ověřené hnízdění je z obce Třebohostice, kde čápi bílí hnízdili na komíně hospodářské budovy rodiny Kalbáčových čp. 15 od roku V okrese Strakonice bylo zjištěno celkem 38 historických lokalit hnízdění čápa bílého. Byla to hnízda (H) a neobsazené hnízdní podložky (EP) v obcích Bavorov I., Bavorov II., Blatná I., Blatná II., Březí, Buzice, Černíkov, Hlupín, Horní Poříčí, Katovice I., Katovice II., Katovice III., Kocelovice, Láz, Lnáře I., Lnáře II., Mačkov, Mladějovice, Mnichov, Mračov, Mutěnice, Myštice I., Nišovice, Neradov, Nový Dražejov, Pole, Pracejovice, Přední Zborovice, Radomyšl, Slaník, Sedlice I., Sedlice II., Škvořetice, Štěkeň, Tisov, Újezdec u Bělčic, Volenice, Vrbno. Z toho neúspěšný pokus o zahnízdění byl registrován v obcích Buzice (1961), Katovice III. (1990), Kocelovice (1986), Pracejovice (1995) a Přední Zborovice (1982). Celkem: 5 obcí. Na historických hnízdech bylo zjištěno vyvedení celkem 358 mláďat čápů bílých, z nichž bylo okroužkováno 310 pulli. Současných, fyzicky existujících hnízd (H), podle stavu k roku 2014, je na Strakonicku 20. Jedná se o lokality: Bavorov, Blatná, Bratronice, Cehnice, Čekanice, Drahonice, Hajany, Hostišovice, Katovice I., Kocelovice, Mnichov, Předmíř, Přešťovice, Radomyšl, Střelské Hoštice I., Štěkeň, Třebohostice, Vodňany, Volyně, Závišín-lopatárna. Neobsazených umělých hnízdních podložek (EP) je 15 na lokalitách Katovice II., Lnáře, Mladějovice, Myštice I., Myštice II., Nišovice, Přešťovice II., Slaník, Střelské Hoštice II., Svobodka, Tisov I., Tisov II., Tisov III., Vodňany II., Zadní Zborovice. Na 18 hnízdech bylo vyvedeno ve sledovaném a zjištěném období celkem mláďat čápů bílých (Hnízda v Bavorově a Katovicích HPo), z nichž bylo kroužkováno celkem 769 pulli. V letech 1989 až 2003 bylo na Strakonicku vyvedeno celkem 550 mláďat. Průměr za 15 let byl 36,66 juv. na jeden rok. Průměrný počet mláďat na hnízdo obsazené párem (JZa) byl za dané období 2,36 JZa. Průměrný počet vyvedených mláďat na úspěšné hnízdo od roku 1989 do roku 2003 byl 2,73 JZm. Za 15 let zaniklo na Strakonicku 6 hnízd (HC). 27

28 Od roku 2004 do roku 2014 bylo na Strakonicku vyvedeno celkem 245 mláďat. Zaniklých hnízdění bylo 12, prokazatelně uhynulých pulli bylo 30. Úspěšnost hnízdění čápů bílých (HPa a HPm) a počty vyvedených mláďat (JZG) v okrese Strakonice v posledních letech klesají, přestože se počet fyzicky existujících hnízd (H) v letech 2004 až 2014 zvýšil proti rokům 1989 až 2003 o 1,41 H. Stanislav Chvapil PŘÍRUČKA K URČOVÁNÍ PTÁKŮ - se zaměřením na podrobný popis snadno zaměnitelných druhů. Autor: VINICOMBE K., HARRIS A., TUCKEROVÁ L. Nakladatel: ŠEVČÍK Vyšlo: Formát: 110x180 mm, cena Kč (člen v ČSO za 384.-) Brožovaná vazba, 400 stran ISBN: Kniha není v žádném případě encyklopedickým atlasem, rozhodně nenahradí například Svenssona, a to především proto, že se soustředí na druhy problematické. Najdeme zde tedy například téměř 6 stran textu a ilustrací věnovaných motákům, ale například orlovec, jako druh nezaměnitelný prakticky s ničím, není zařazen vůbec. Podobně marně bychom hledali notoricky známé a nezaměnitelné druhy, jako straku, koňadru či modřinku. Ze sýkor jsou ostatně zahrnuty jen babka a lužní, která zdobí i obálku českého vydání. Unikátní kniha, určená nejen zkušeným ornitologům, ale i laickým milovníkům ptáků. Jejím cílem není obsáhnout celou evropskou avifaunu, nýbrž popsat podobné, snadno vzájemně zaměnitelné druhy a usnadnit tak jejich určování v terénu. Je koncipována jako užitečný, a mnohdy nepostradatelný doplněk ke standardním určovacím klíčům. Vinicombe je další velice kvalitní publikace v češtině, kterou si nesmí nechat ujít nikdo, kdo to s pozorováním a určováním ptáků myslí skutečně vážně. Text je doplněn 1250 špičkovými ilustracemi. Podrobné info: Expedice příručky probíhá od Obálka: Kulíšek nejmenší, Jizerka foto: Martina Hanzlíková KOMINÍČEK - ZPRAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ pobočného spolku. Vydává SčP ČSO jako informační zpravodaj pro vnitřní potřebu svých členů v nákladu 100 výtisků form. A5. Příspěvky posílejte el. poštou do redakce na zpr.sepo-cso@tiscali.cz, případně jako listovní zásilku na pracoviště CHKO Kokořínsko Máchův kraj, Komenského č. 48, Doksy (na s poznámkou: Kominíček) nebo na regionální kontaktní adresy pobočky. Novou webovou stránku pobočky najdete na: Redakční rada: Ing. P. Benda, Ph.D; RNDr. M. Honců; Ing. P. Lumpe; K. Novotný; Mgr. M. Pudil; Zodpovědný redaktor: I. Svoboda 30. března 2016 uzávěrka č