Ametropie a její korekce pro různé činnosti klienta

Transkript

1 Ametropie a její korekce pro různé činnosti klienta Absolventská práce Michaela Kaplanová Vyšší odborná škola zdravotnická a střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaný oční technik Vedoucí práce: Mgr. Daniela Říhová Datum odevzdání práce: Datum obhajoby: Praha 2010

2 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha 23. dubna Podpis autorky

3 Děkuji Mgr. Daniele Říhové za odborné vedení absolventské práce, za cenné rady při zpracování této práce a za poskytnutí přínosných materiálů.

4 Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. Praha 23. dubna Podpis autorky

5 ABSTRAKT Kaplanová Michaela Ametropie a její korekce pro různé činnosti klienta Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Mgr. Daniela Říhová Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2010, 55 stran Ve své absolventské práci se zabývám ametropií a možností její korekce pro různé činnosti klienta, protože každý optik by měl umět správně poradit a doporučit vhodnou korekční pomůcku. Teoretická část mé práce se člení na tři základní kapitoly. V první kapitole se věnuji vysvětlení pojmu ametropie a popisuji zde refrakční vady. Ve druhé kapitole popisuji možnosti korekce, které v dnešní době máme. Je to brýlová korekce, korekce kontaktními čočkami a refrakční chirurgie. Ve třetí kapitole se soustřeďuji na různé činnosti, které vykonáváme v zaměstnání v rámci pracovního procesu nebo ve volném čase. Také v této části popisuji možnosti korekce při jednotlivých aktivitách. V závěru své práce se zabývám konkrétním případem, kdy není nejvhodnější korekční pomůcka z nějakého důvodu použitelná. V mém příkladě je příčinou alergie. Závěrečná část práce obsahuje také malý dotazník. Vyhodnocením dotazníku jsem získala odpovědi na to, jestli jsme zodpovědným národem nebo ne. Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů a zrakové vjemy mají velmi důležitý význam. Mnoho lidí si neuvědomuje, že kdykoliv může dojít ke ztrátě nebo rozbití korekční pomůcky. Podle mého názoru by měli optici své klienty na tuto možnost upozornit a doporučit jim náhradní korekční brýle. I nositelé kontaktních čoček by si měli pořídit brýle jako náhradu při ztrátě kontaktní čočky z oka. Klienti, kteří využívají kontaktní čočky, musí dbát na zvýšenou hygienu. Klíčová slova: ametropie, refrakční vady, korekce, brýlové čočky Drive Wear

6 ABSTRAKT Kaplanová Michaela (Ametropia and its Correction for the Various Clients Activities) Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Mgr. Daniela Říhová Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2010, 55 stran In meiner Absolventenarbeit beschäftige ich mich mit dem Thema Ametropie und ihrer Korrektion für verschiedene Tätigkeiten des Klienten. Jeder Optiker sollte neražen können und den Klienten geeignete Korrektionsmittel empfehlen. Der theoretische Teil meiner Arbeit wird in drei Kapitel gegliedert. Im ersten Kapitel widme ich mich dem Begriff Ametropie und beschreibe ich die Fehlsichtigkeiten des Auges. Im zweiten Kapitel erwähne ich die Korrektionsmöglichkeiten, die sich in diesel Zeit auftreten. Zu diesel Möglichkeiten gehören Brillenkorrektion, Kontaktlinsenkorrektion und refraktive Chirurgie. Im dritten Kapitel konzentriere ich mich auf verschiedene Tätigkeiten, die die Klienten in der Arbeit oder in der Freizeit durchführen. In diesem Kapitel beschreibe ich die Korrektionsmöglichkeiten bei den einzelnen Aktivitäten. Zum Schluss meiner Arbeit beschreibe ich einen konkreten Fall, wann die geegnetesten Korrektionsmittel aus einen Grund nicht verwendbar sind. Die Ursache in diesem Fall ist Allergie. Der letzte Teil enthält einen kleinen Fragebogen. Der Gesichtssinn ist einer der wichtigsten Sinne und visuelle Wahrnehmungen haben sehr groβe Bedeutung. Viele Leuten verstehen nicht, dass sie jede Zeit seine Korrektionsmittel verloren oder gebrochen können. Jeder Optiker sollte, meiner Meinung nach, ihre Kunden informieren und ihned auch die Ersatzbrille empfehlen. Die Kontaktlinsenträger sollten sich auch die Korrektionsbrille besorgen. Die Kunden, die Kontaktlinsen tragen, müssen auf höhere Hygiene achten. Schlüsselwörter: Ametropia, Fehlsichtigkeiten, Korrektion, Brillengläsern DriveWear

7 OBSAH ÚVOD AMETROPIE HYPERMETROPIE DĚLENÍ HYPERMETROPIE KOREKCE HYPERMETROPIE MYOPIE DĚLENÍ MYOPIE KOREKCE MYOPIE ASTIGMATISMUS DĚLENÍ ASTIGMATISMU KOREKCE ASTIGMATISMU ANIZOMETROPIE DĚLENÍ ANIZOMETROPIE ANIZOMETROPIE A BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍ KOREKCE ANIZOMETROPIE ANIZEIKONIE DĚLENÍ ANIZEIKONIE PROJEVY A DŮSLEDKY ANIZEIKONIE KOREKCE ANIZEIKONIE MOŽNOSTI KOREKCE BRÝLOVÁ KOREKCE DRUHY BRÝLOVÝCH OBRUB PODLE KONSTRUKCE MATERIÁLY BRÝLOVÝCH OBRUB ROZDĚLENÍ BRÝLOVÝCH ČOČEK PODLE ÚČELU MATERIÁLY PRO VÝROBU BRÝLOVÝCH ČOČEK INDIKACE A KONTRAINDIKACE BRÝLOVÉ KOREKCE KOREKCE KONTAKTNÍMI ČOČKAMI MĚKKÉ KONTAKTNÍ ČOČKY TVRDÉ KONTAKTNÍ ČOČKY INDIKACE A KONTRAINDIKACE KOREKCE KONTAKTNÍMI ČOČKAMI KOREKCE REFRAKČNÍ CHIRURGIÍ... 24

8 2.3.1 VYBRANÉ METODY REFRAKČNÍ CHIRURGIE INDIKACE A KONTRAINDIKACE REFRAKČNÍ CHIRURGIE ČINNOSTI KLIENTA PRÁCE S POČÍTAČEM ZRAK V DOPRAVĚ ZRAK PŘI SPORTU POTÁPĚNÍ CYKLISTIKA GOLF ZIMNÍ SPORTY SVÁŘENÍ ZRAK HUDEBNÍKŮ PRAKTICKÁ ČÁST NE VŽDY JE VHODNÁ KOREKCE TÍM NEJLEPŠÍM ŘEŠENÍM PRŮZKUM POUŽÍVÁNÍ BRÝLÍ U ŘIDIČŮ ZÁVĚR PRŮZKUMU ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ IFORMACÍ SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ... 55

9 ÚVOD Téma své práce jsem si zvolila, protože mne zajímá jaká korekce je nejvhodnější pro různé činnosti pracovní i volnočasové. Módní trendy dnešní doby se vyznačují aktivním životním stylem, který je doprovázen spoustou sportovních činností, aktivní prací na počítači a většinou také řízením motorových i nemotorových vozidel. V první části své práce chci zmínit nejčastější refrakční vady a jejich příčiny. V druhé části se budu věnovat možnostem korekce refrakčních vad. Dále se zmíním o korekčních pomůckách a chirurgických refrakčních úpravách zraku. V další části mé práce chci pojednávat o činnostech, se kterými se lidé v dnešní době nejčastěji setkávají. Jednotlivé činnosti budu blíže specifikovat a pokusím se stanovit jejich vhodnou korekci. Jednu z činností si vyberu a věnuji ji více času. U ní chci zjistit jaká je její nejčastěji používaná korekce a jaká korekce je pro ni nejvhodnější. Pro zjištění nejpoužívanější korekce u vybrané činnosti chci udělat průzkum za pomoci jednoduchého dotazníku. V závěru své práce mám v úmyslu popsat konkrétní případ, kdy nejvhodnější korekce dané vady nemůže být z nějakého důvodu použita a jakou má takový klient jinou možnost. 9

10 1 AMETROPIE Při ametropii dochází k narušení poměru mezi lomivou silou optického aparátu oka a jeho předozadní délkou. Světelné paprsky vstupující do oka se sbíhají do jednoho bodu mimo sítnici, a proto je vidění neostré. Rozlišují se dva typy ametropie. Ametropie je lomivá a osová. Nesprávná lomivost zapříčiňuje ametropii lomivou (indexovou). Pokud je předozadní délka osy oka kratší nebo delší, jedná se o ametropii osovou (axiální). Ametropické oko postihuje jedna z refrakčních vad hypermetropie, myopie, astigmatismus. Do ametropie mohou být také zařazeny stavy vznikající po úrazech oka, které dělíme do několika skupin: poranění mechanickými vlivy poleptání a popálení poškození oka zářením nebo elektrickým proudem Mechanická poranění se dělí na ostrá a tupá. Vznikají například nárazem na různé předměty a letícími předměty. Popálení očí je způsobeno plamenem, horkými parami, tekutinami a roztavenými kovy. Nejčastější příčinou poleptání jsou různé kyseliny a jiné chemické látky. Oči poškozuje také ultrafialové záření, infračervené záření a záření gama. Vážný je pro oko úraz způsobený zásahem elektrického proudu, který způsobuje tepelné změny na předním segmentu oka. Refrakční vady jsou malé nebo velké. Malé vady lze většinou vykorigovat vlastním zvýšeným úsilím. Pokud se dostaví astenopické potíže, je zapotřebí korigovat i nízké hodnoty korekčními pomůckami. Astenopické potíže jsou zrakové (např. mlhavé nebo dvojité vidění), oční (např. zčervenání oka, slzení, palčivost, pocit cizího tělíska, řezání) a přídatné (například bolesti hlavy). Velké refrakční vady nelze vykorigovat zvýšeným úsilím. 10

11 1.1 HYPERMETROPIE Hypermetropie neboli dalekozrakost je refrakční vada, u které se rovnoběžné paprsky po průchodu optickým systémem oka sbíhají v ohnisku za sítnicí. Na sítnici tak vzniká neostrý obraz. Hypermetropie je vadou vrozenou a většinou se nezhoršuje. Po narození jsou prakticky všechny oči dalekozraké, ale s růstem předozadní délky oka dochází ke kompenzaci DĚLENÍ HYPERMETROPIE Rozdělení hypermetropie podle příčin vzniku: axiální (osová) hypermetropie systémová (křivková) hypermetropie Příčinnou vzniku axiální hypermetropie je kratší předozadní délka oka při stejné optické mohutnosti lomivých prostředí. To znamená, že dochází k narušení poměru mezi předozadní délkou oka a optickou mohutností lomivých prostředí. Nedostatečné zakřivení některého z lomivých rozhraní vede ke křivkové hypermetropii. Předozadní délka oka, ale zůstává stejná. Systémová hypermetropie se dále dělí na indexovou a rádiusovou. Indexová hypermetropie se projevuje při neúměrném snížení indexů lomů jednotlivých očních prostředí (čočkové tkáně nebo rohovky). To má za následek sníženou schopnost optického aparátu lámat paprsky přicházející do oka, a tím snížení optické mohutnosti očního aparátu. Při rádiusové hypermetropii se poloměry křivosti jednotlivých opticky účinných ploch zvětšily, čímž se oku zmenšila optická mohutnost lomivých prostředí. Složky hypermetropie: latentní hypermetropie manifestní hypermetropie totální hypermetropie fakultativní hypermetropie absolutní hypermetropie Latentní hypermetropií je nazývána ta část hypermetropie, která je kompenzována trvalou akomodací (člověk ji překoná fyziologickým napětím ciliárního svalu). Zbývající část, která se může stanovit při objektivním či subjektivním vyšetření refrakce, se nazývá manifestní hypermetropie. Totální hypermetropie je tvořena součtem latentní a manifestní hypermetropie. 11

12 Fakultativní hypermetropie je součástí manifestní hypermetropie a dá se překonat zvýšeným akomodačním úsilím. Absolutní hypermetropie nelze vykorigovat zvýšeným akomodačním úsilím. Projevuje se u vyšších vad. Absolutní hypermetropii určuje nejslabší spojka, se kterou vidí klient ostře do dálky. Rozdíl mezi nejslabší a nejsilnější spojkou, se kterou vidí klient ještě ostře do dálky, určuje fakultativní hypermetropii. Manifestní hypermetropii určuje hodnota nejsilnější spojky, se kterou vidí klient ostře do dálky. Po nakapání atropinu do oka se zruší činnost ciliárního svalu. Zvýšení hodnoty spojky, která umožňuje ostré vidění do dálky, odpovídá latentní hypermetropii KOREKCE HYPERMETROPIE Hypermetropie se koriguje pomocí spojné čočky. Pokud je vada malá, zraková ostrost normální a pacient nemá žádné astenopické obtíže, není korekce nutná. Při potížích nebo při zhoršené zrakové ostrosti se předepisují brýle. U dětí předškolního věku se určitý stupeň hypermetropie považuje za fyziologický. Korekční pomůcka je nutná pouze u vyšší vady, nebo při šilhání. U dětí školního věku se brýle předepisují u vad vyšších než + 3 D. (3, 4) 1.2 MYOPIE Myopie neboli krátkozrakost je refrakční vada, u které se rovnoběžné paprsky sbíhají, po průchodu optickým aparátem, v ohnisku před sítnicí. Myopie se projevuje neostrým viděním do dálky při dobrém vidění do blízka. Příčina myopie není zcela jasná, ale uvádějí se většinou dědičné vlivy, přílišná práce do blízka (tzv. přístrojová myopie), abnormální anatomické poměry očnice nebo ztenčená stěna oka DĚLENÍ MYOPIE Rozdělení myopie podle velikosti vady (tzv. počtu dioptrií): lehká myopie střední myopie těžká myopie 12

13 Lehké myopii se také říká myopie školní, protože se projevuje ve školním věku. Je zde také zřejmá souvislost s obdobím růstu dítěte. Prvním příznakem bývá mhouření očí při pohledu do dálky. Tato vada se postupně zhoršuje, ale v pubertě (nebo krátce po ní) se zhoršování zastaví. Hodnoty lehké myopie dosahují nejvýše - 5 D. U střední myopie dochází k postupnému zhoršování, až k - 10 D. Zrak se může zhoršovat rychleji než u myopie lehké. U těžké, neboli degenerativní myopie se zrak zhoršuje postupně, zhoršování pokračuje i v dospělosti. Může se kdykoliv zastavit, nejčastěji kolem 35 let, ale může se vyvíjet i v pozdějším věku. Tato refrakční vada může dosahovat extrémních hodnot kolem - 30 D. Při vyšších stupních myopie nastávají organické změny nitroočních struktur. Rozdělení myopie podle příčiny vzniku: myopie osová (axiální) myopie systémová (lomivá, křivková) Při osové myopii dochází k narušení poměru mezi délkou oka a optickou mohutností lomivých prostředí. Optická mohutnost zůstává stejná jako u oka, které není postiženo žádnou vadou, ale předozadní délka oka se zvětšuje. Toto bývá nejčastější příčinou myopie. U myopie systémové zůstává předozadní délka oka stejná jako u oka zdravého, ale dochází ke změně (zvýšení) optické mohutnosti lomivých prostředí. Systémová myopie lze dále dělit na myopii indexovou a rádiusovou. Indexová myopie vzniká v důsledku neúměrného zvýšení indexů lomů jednotlivých očních prostředí. Díky tomu získá optický aparát schopnost nežádoucím způsobem lámat paprsky a také zvětší svou optickou mohutnost. Indexová myopie se někdy vyskytuje při cukrovce (diabetes mellitus), kdy dochází ke snížení indexu lomu korových hmot čočky a při šedém zákalu, který vede ke zvýšení lomivosti jádra oční čočky. Myopie rádiusová se projevuje při zmenšení poloměrů křivosti jednotlivých opticky účinných ploch. Tím dochází ke zvětšení optické mohutnosti lomivých prostředí KOREKCE MYOPIE Myopie se koriguje rozptylnou čočkou, která umožňuje zaostření světelných paprsků na sítnici, kde se utvoří ostrý obraz. Používá se nejslabší rozptylka, se kterou se dosáhne nejlepšího visu. Myopové jsou většinou se svým viděním spokojeni, a nemají-li možnost srovnání, myslí si, že vidí dobře. Pokud je krátkozrakost slabší, mohou být korekční pomůcky 13

14 nutné pouze pro určité aktivity. Myopie se může korigovat brýlemi s rozptylnými brýlovými čočkami, kontaktními čočkami nebo chirurgicky. Při lehké krátkozrakosti (přibližně kolem - 0,5 D) je zraková ostrost dostatečná při vhodném osvětlení. V těchto případech se předepisuje korekce jen pro příležitostné používání. U střední myopie je dobré korigovat zrak plně. Předepisuje se nejslabší rozptylná čočka, se kterou vidí myop dobře do dálky. Oči s těžkou myopií mají slabou akomodaci i konvergenci. Plná korekce je proto možná jen zřídka. Brýle určené k celodennímu nošení je proto vhodné podkorigovat. (3, 4) 1.3 ASTIGMATISMUS Astigmatismus je asférická oční vada, při které oko nemá ve všech řezech stejnou optickou mohutnost. Je to takový stav refrakce, kdy se bod nezobrazí jako bod, ale jako dvě úsečky, které jsou navzájem kolmé a v různé vzdálenosti od sebe (chybí bodové zobrazení). Člověk trpící astigmatismem vidí neostře, nevidí dobře do dálky ani do blízka. S tímto souvisí i bolesti hlavy, otoky očí, zčervenání spojivky, atd. Mezi příčiny astigmatismu patří: nepravidelné zakřivení optických lámavých ploch, změny v indexu lomu nebo nesprávná centrace oční čočky DĚLENÍ ASTIGMATISMU Základní rozdělení astigmatismu: pravidelný astigmatismus nepravidelný astigmatismus U pravidelného astigmatismu jsou meridiány s nejmenší a největší lomivostí na sebe kolmé. Pravidelný astigmatismus se může změřit a následně korigovat. U nepravidelného astigmatismu nelze zjistit meridián s nejmenší a největší lomivostí. Většinou je podmíněn nepravidelným zakřivením rohovky. Nelze ho zcela korigovat brýlovými torickými čočkami. Pouze tvrdými kontaktními čočkami se dosáhne požadovaného úspěchu. Pravidelný astigmatismus lze dále dělit na astigmatismus jednoduchý (simplex), složený (compositus) a smíšený (mixtus). U oka s jednoduchým astigmatismem je jeden meridián myopický nebo hypermetropický a druhý meridián je bez refrakční vady. Složený 14

15 astigmatismus je takový, při kterém jsou oba meridiány buď myopické nebo hypermetropické. U smíšeného astigmatismu je vždy jeden z meridiánů hypermetropický a druhý je myopický KOREKCE ASTIGMATISMU U oka postiženého astigmatismem se paprsky, které přicházejí rovnoběžně do oka, promítají do dvou fokálních linií, jejichž vzdálenost se nazývá fokální interval. Korekcí dochází k přiblížení obou linií, a tím i ke vzniku jednoho bodu ležícího na sítnici. Astigmatismus je korigován torickými neboli sférotorickými čočkami. Korekce vyžaduje u každého člověka individuální přístup. U dětí se předepisuje většinou plná korekce. Naopak u dospělých lidí, kteří ještě korekci torickými čočkami nenosili, bývá nutné začít se snesitelnou korekci. Astigmatismus se může korigovat brýlemi, kontaktními čočkami nebo pomocí operace. Kontaktní čočky mění minimálně velikost i zkreslení obrazu. Radikálním řešením astigmatismu je operace. Nitrooční čočky jsou vhodné pro starší lidi s vyšší refrakční vadou, která je již stabilizovaná. (3, 4) 1.4 ANIZOMETROPIE Anizometropie je stav, kdy refrakce obou očí není stejná. Absolutně shodná refrakce obou očí bývá vzácná. V malém stupni je anizometropie velmi častá. Příčinou anizometropie je nestejný vývoj refrakční vady, trauma nebo chirurgický zákrok. Dále se anizometropie ve zvýšené míře vyskytuje vedle jiných refrakčních anomálií u předčasně narozených dětí s komplikovaným porodním vývojem DĚLENÍ ANIZOMETROPIE Základní typy anizometropie: hypermetropická anizometropie (anisometropia hypermetropica) myopická anizometropie (anisometropia myopica) astigmatická anizometropie (anisometropia astigmatica) smíšená anizometropie (anisometropia mixta) 15

16 latentní (relativní) anizometropie optická mohutnost levého a pravého oka je různá, axiální délka levého a pravého oka je různá, přesto výsledkem může být stejná refrakční vada (axiální refrakce) Jedno oko může být také emetropické (bez refrakční vady) a druhé může mít libovolnou z uvedených vad, nebo se refrakční vady mohou u obou očí kombinovat ANIZOMETROPIE A BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍ Při anizometropii bývá binokulární vidění porušeno. Každý rozdíl 0,25 D v refrakci působí 0,5 % rozdíl ve velikosti obou sítnicových obrazů. Anizometropie o velikosti 2,5 D až 3 D, tedy 5 % - 6 % rozdíl velikosti retinálních obrazů, je obvykle horní hranicí binokulárního vidění, které se dá ještě snést. Děti snesou větší rozdíl u korekčních čoček než dospělí. Při vyšších stupních anizometropie nastává vidění alternující (je-li refrakce každého oka výhodná na jinou vzdálenost) nebo monokulární vidění (jedno oko je zcela vyřazeno) KOREKCE ANIZOMETROPIE Ideální je plná korekce obou očí, ale prakticky to není možné. Překážkou jsou vady korekčních čoček, díky kterým dochází ke změnám velikosti obrazu a při pohledu periferií vznikající prizmatický účinek. Plná korekce někdy vede k diplopii neboli dvojitému vidění. U lidí s myopií se většinou koriguje jedno oko plně pro ostré vidění do dálky a druhé oko se podkoriguje pro dobré vidění do blízka. Výhodu při korekci mají kontaktní čočky, protože se u nich neprojevuje prizmatický účinek jako u brýlových čoček. (3) 1.5 ANIZEIKONIE Anizeikonie je stav, který se vyznačuje nestejným tvarem a velikostí obrazů na sítnici obou očí. Příčiny anizeikonie mohou být optické nebo neoptické. Optické příčiny způsobují nestejnou velikost obrazů na sítnici pravého a levého oka. Mohou se rozdělit na přirozené a uměle vyvolané. Přirozenou optickou příčinou může být nesouměrná stavba optických prostředí obou očí a nesouměrná konvergence. Mezi umělé 16

17 optické příčiny patří například důsledek korekce brýlovými čočkami (anizeikonie je v tomto případě ovlivněna vrcholovou lámavostí korekční čočky, jejím sklonem a vzdáleností od oka). Při anizeikonii způsobené neoptickými příčinami je velikost obrazů na obou sítnicích stejná, ale obrazy jsou vnímány rozdílně velké. Mezi neoptické příčiny anizeikonie patří jednak nesouměrné rozložení sítnicových elementů (čípků) a dále také různé změny ve zrakových korových oblastech mozku. Anizeikonii může způsobit i nestejný stav adaptace pravého a levého oka na světlo nebo nestejná absorpce optických prostředí oka, kdy pacient vnímá obrazec s neostrými přechody mezi tmavými a světlými plochami DĚLENÍ ANIZEIKONIE Základní typy anizeikonie jsou: fyziologická při asymetrickém pohledu funkční příčinou je nesouměrné rozložení světločivých elementů dioptrická různá vzdálenost sítnice od uzlového bodu oka brýlová vliv optické mohutnosti brýlové čočky á vliv inklinace brýlí á poloha brýlové čočky před okem á tloušťka brýlových čoček á rozdělení brýlové aniseikonie na: statickou vzniká při přímém pohledu přes brýlové optické středy dynamickou - vzniká při stanoveném pohledu přes brýlové čočky - příčinou je prizmatický efekt brýlových čoček á - velikost dynamické anizeikonie roste směrem do periferie brýlových čoček (kompenzujeme to výběrem malých očnic) PROJEVY A DŮSLEDKY ANIZEIKONIE Hlavním důsledkem anizeikonie je porušení binokulárního vidění. Anizeikonie se může subjektivně projevovat různým způsobem: klient vidí dva různě velké obrazy - tento případ není příliš častý a nastává, je-li rozdíl velikostí obrazů značný a jsou-li obrazy dostatečně velké, ostré a kontrastní 17

18 častěji má klient sklon k diplopii (dvojitému vidění) - zejména pozoruje-li drobné předměty na okraji společné části binokulárního zorného pole u klienta se projevuje diplopie při pohledu přes periferní části korekčních čoček o různé optické mohutnosti klient může pociťovat některé z astenopických obtíží - zarudnutí oka, pálení nebo řezání, slzení, světloplachost, bolesti hlavy a nevolnost KOREKCE ANIZEIKONIE Podstatou korekce nestejné velikosti sítnicových obrazů je dosažení stejné ohniskové vzdálenosti. Ke korekci anizeikonie se používají brýlové čočky, izeikonické čočky, kontaktní čočky nebo nitrooční čočky. U nižších stupňů anizeikonie se může vhodné korekce dosáhnout změnou parametrů brýlových čoček (změna zakřivení přední plochy čočky, změna středové tloušťky čočky nebo změna vzdálenosti brýlové čočky od vrcholu rohovky). Nižší stupně anizeikonie při anizometropii se mohou korigovat úpravou brýlí na tzv. anizodistanční brýle. Tyto brýle se vyznačují tím, že vzdálenost čočky od pravého oka je jiná než vzdálenost čočky od oka levého. Pro korekci nestejné velikosti sítnicových obrazů se používají také izeikonické čočky, které působí zvětšení obrazu změnou směru světelného paprsku. Jsou to čočky s velkou středovou tloušťkou. Nevýhodou těchto čoček je jejich vysoká hmotnost a skutečnost, že při pohledu mimo optickou osu vykazují značné odchylky (aberace). Dalším řešením korekce jsou kontaktní čočky. Pokud je anizeikonie způsobena monokulární afakií, lze lidskou oční čočku nahradit umělou nitrooční čočkou. Rozdíl sítnicových obrazů je po tomto zákroku téměř minimální. (1) 18

19 2 MOŽNOSTI KOREKCE Dobrý zrak je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro prožití aktivního a kvalitního života. Korekce refrakční vady korekčními pomůckami, brýlemi nebo kontaktními čočkami, nemusí vždy poskytovat požadovaný komfort v profesním životě, ve sportovním vyžití a také vyhovovat z kosmetického hlediska. Díky vysoké úrovni lékařské techniky se mohou refrakční vady korigovat i chirurgickým zákrokem. Pro určení nejlepšího způsobu korekce je potřeba komplexní oční vyšetření. 2.1 BRÝLOVÁ KOREKCE Brýle jsou i v dnešní době nejpoužívanější korekční pomůckou, která není v přímém kontaktu s okem. Často jsou používány i jako módní doplněk, a proto podléhají módním trendům. Brýle se nevyrábějí pouze pro korekci zraku, ale vyrábějí se například i ochranné brýle a speciální brýle sloužící např. ke sledování 3 - D filmů. Při výběru správné brýlové obruby se musí dbát na několik věcí. Důležitá je šířka obruby. Úzké brýle se zařezávají do kůže v oblasti spánků a tím mohou způsobovat bolest hlavy, nevolnost až mdloby. Tento stav není vhodný ani pro brýle, protože dochází k pnutí způsobenému rozšířením stranic. Toto pnutí se přenáší do brýlových čoček a hrozí jejich poškození. Volné brýle nám mohou snadno spadnout a poškodit se. Obruba musí správně sedět i na kořeni nosu. Brýlové obruby s držáky sedel opatřené sedýlky se mohou individuálně upravit. Plastová obruba nám musí sedět přesně, protože je zde jen velmi malá a omezená možnost úpravy (například vlepení silikonové podložky) DRUHY BRÝLOVÝCH OBRUB PODLE KONSTRUKCE Rozlišujeme tři základní typy brýlových obrub celoobruby, poloobruby a bezočnicové. Celoobruba je tvořena očnicemi a stranicemi. Její výhodou je pevnost a odolnost. Do takovéto obruby jsou vhodné plastové i minerální čočky. Poloobrubě chybí část očnice (nejčastěji dolní nebo horní). Brýlové čočky jsou u této obruby upevněny například pomocí silonu, který zapadá do drážky čočky. Do těchto obrub se zabrušují plastové čočky, protože minerální čočky se u nás běžně nedrážkují. Bezočnicové brýle se skládají pouze ze stranic a nosníku (zcela postrádají očnice). Jejich hlavním úkolem je brýle minimalizovat, odlehčit a zneviditelnit, ale bohužel vyžadují jemnou manipulaci a opatrnost. 19

20 2.1.2 MATERIÁLY BRÝLOVÝCH OBRUB Nejčastěji jsou brýlové obruby kovové nebo plastové. Při výrobě drahých značkových brýlí se používají i přírodní materiály jako slonovina, rohovina, kůže, kost a dřevo. Kovové obruby se nejčastěji vyrábějí ze směsí kovů, které obsahují většinou nikl. Plastové obruby se vyrábějí ze směsí plastů a změkčovadel a jsou různých tvarů a barev. U zákazníků se může projevit alergie na kovové i plastové brýlové obruby. Alergenem je u kovových obrub například nikl, který je obsažen ve směsi slitiny kovů. Řešením jsou beznikelnaté obruby, které jsou vyrobené ze speciální směsi slitin kovů, které nevyvolávají alergii. U plastových brýlových čoček způsobují alergii zpravidla změkčovadla ROZDĚLENÍ BRÝLOVÝCH ČOČEK PODLE ÚČELU Charakteristickým znakem brýlových čoček je nejen jejich tloušťka, ale také jejich korekční účinek. Podle těchto kritérií rozlišujeme brýlové čočky jednoohniskové, víceohniskové, progresivní a takzvané čočky planové (tyto čočky nemají žádnou dioptrickou hodnotu). Jednoohniskové brýlové čočky jsou nejběžnějšími čočkami, které vytváří kvalitní ostrý obraz pouze na jednu vzdálenost. Tyto čočky mají jedinou optickou mohutnost (mají stejnou hodnotu v celé čočce). Víceohniskové čočky (bifokální, trifokální) nám umožňují ostré vidění na více vzdáleností. Například bifokální čočky nám poskytují kvalitní ostrý obraz do blízka i do dálky, protože mají dvě různé optické mohutnosti. Jejich zásadní nevýhodou je ostrý přechod mezi jednotlivými vzdálenostmi a chybějící korekce pro vidění na střední vzdálenost. Výhodou těchto čoček je to, že se nemusí střídat dvoje brýle. U progresivních brýlových čoček se plynule mění korekční hodnota bez viditelného přechodu. To umožňuje pohodlné vidění na všechny vzdálenosti, a proto tyto brýle můžeme nosit po celý den. Jsou vhodné pro vidění do dálky (běžné nošení, řízení motorového vozidla ), pro vidění na střední vzdálenost (PC, hudební noty, dílenské práce ) a pro vidění do blízka (čtení, blízká pracovní vzdálenost, drobné detaily ). Existuje několik typů těchto čoček, které řeší naše individuální požadavky. 20

21 2.1.4 MATERIÁLY PRO VÝROBU BRÝLOVÝCH ČOČEK Historické počátky brýlových čoček jsou datovány již od středověku. Od té doby se výrazně změnil jejich vzhled a optické vlastnosti. Zásadním vývojem prošly materiály na výrobu brýlových čoček. Původně nejpoužívanější materiál minerál nahrazují čím dál více plastové brýlové čočky. Cílem vývoje materiálů používaných na brýlové čočky je vysoká tvrdost, chemická a tepelná odolnost a vynikající optické vlastnosti. Minerál (neboli sklo) je v oční optice používán od samého počátku oboru. Rozlišují se dva základní druhy skla a to sklo korunové a sklo flintové. Název flintové sklo pochází z dřívější výrobní metody, která využívala čistý a světlý křemen. Termín korunové sklo pochází z tvaru foukaných skleněných desek, které se vyráběly kdysi v Anglii. Výhodou minerálních korekčních čoček je velmi dobrá mechanická odolnost proti poškrábání. Z tohoto důvodu se minerální čočky doporučují do pracovních brýlí. Nevýhodou těchto čoček je hlavně jejich vysoká hmotnost. Prvním plastem vhodným pro výrobu brýlových čoček bylo plexisklo a poté CR 39. Teprve v polovině 80. let začal vývoj organických materiálů s vyššími indexy lomu. Plastové čočky mají mnoho výhod, mezi které patří například lehkost, výborná mechanická odolnost proti rozbití, dobrá barvitelnost do široké škály barev a odstínů a vysoký UV filtr. Pro své mechanické vlastnosti je vhodný (na rozdíl od minerálu) do poloočnicových a bezočnicových brýlí. Nevýhodou tohoto materiálu je nízká odolnost proti mechanickému poškrábání. Po nanesení vhodné povrchové vrstvy se tento nedostatek značně minimalizuje INDIKACE A KONTRAINDIKACE BRÝLOVÉ KOREKCE Indikace brýlové korekce: nevyvolávají žádné zdravotní komplikace u tohoto způsobu korekce není žádné věkové ani zdravotní omezení mohou být módním doplňkem Kontraindikace brýlové korekce: při úrazu může dojít k rozbití brýlí a ke zranění očí dochází ke zhoršení periferního vidění mohou se zde vyskytovat nežádoucí vady optického zobrazení způsobené vzdáleností mezi okem a brýlovou čočkou 21

22 v některých případech mohou vadit z profesních, sportovních nebo estetických důvodů je nutné provádět údržbu brýlí (1, 5) 2.2 KOREKCE KONTAKTNÍMI ČOČKAMI Kontaktní čočky jsou moderními korekčními i nekorekčními pomůckami, které se přikládají přímo na rohovku (jsou v přímém kontaktu s okem). Kontaktní čočky se rozlišují na korekční, terapeutické a kosmetické. Korekční čočky slouží ke korekci běžných sférických vad, astigmatismu, presbyopie, extrémních refrakčních vad a anizometropie. Terapeutické čočky slouží například jako nosiče léčiv s pomalým uvolňováním účinných látek, k lokalizaci kovových předmětů v oku atd. Kosmetické čočky slouží jako doplněk nebo ke zvýraznění či změně barvy duhovky. Kontaktní čočky jsou plnohodnotnou náhradou brýlí v situacích, kdy nám jsou brýle na obtíž, ale zároveň mohou být i plnohodnotným doplňkem k brýlím. Jejich nejzákladnější dělení je podle materiálu na tvrdé a měkké. Ostré vidění a komfort po celou dobu nošení nám zajišťuje i správná péče o kontaktní čočky dezinfekce a čištění MĚKKÉ KONTAKTNÍ ČOČKY Otto Wichterle vynalezl nový materiál, který si nechal v roce 1962 patentovat. Tento materiál byl pojmenován HEMA (hydroxyetylmetakrylát) a stal se základním materiálem pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Současně byla zavedena technika výroby odstředivým litím. Hlavní výhodou měkkých kontaktních čoček je vysoká propustnost kyslíku. Zvykání na tyto čočky je poměrně rychlé, protože jsou z měkkého materiálu s vysokým obsahem vody, který se pohybuje v rozmezí od 70 % do 85 %. Novějším materiálem na výrobu měkkých kontaktních čoček je silikonhydrogel. Nevýhodou těchto čoček je náchylnost materiálů k poškození, opotřebení nošením a k ukládání depozit (hlavně usazeniny bílkovin a lipidů ze slzného filmu) TVRDÉ KONTAKTNÍ ČOČKY Prvním materiálem na výrobu tvrdých kontaktních čoček bylo sklo. V roce 1936 byl objeven polymetylmetakrylát (PMMA), který sklo nahradil. Je to materiál s dostatečnou tvrdostí, odolností proti poškrábání, rozbití i proti rozpouštědlům. Je dobře opracovatelný a biologicky nezávadný. Tvrdé kontaktní čočky se dnes vyrábějí pouze soustružením. Ve světě se používají tyto čočky častěji než v České republice, kde se aplikaci těchto čoček 22

23 věnuje jen pár specialistů. Tvrdé kontaktní čočky se většinou vyrábějí pro každého zákazníka individuálně, podle jeho potřeb a jsou určené pro dlouhodobější nošení. Mezi nevýhody patří nepropustnost pro kyslík a delší doba než si na ně zvykneme. Korigují však nepravidelný astigmatismus INDIKACE A KONTRAINDIKACE KOREKCE KONTAKTNÍMI ČOČKAMI Indikace korekce kontaktními čočkami: nedochází k omezení periferní části zorného pole při přechodu z tepla do zimy se nezamlžují jsou vhodné pro sportovní aktivity nehrozí rozbití ani úraz oka mohou měnit barvu duhovky nebo mít krycí funkci Kontraindikace korekce kontaktními čočkami: nemůže je používat každý (existuje například zdravotní a někdy i věkové omezení) při nesprávném zacházení s kont. čočkami může dojít například k podráždění spojivky je nutné dbát na přísné hygienické zásady (pravidelné čištění a dezinfekce) ke kontaktním čočkám je nutné kupovat i sterilizační roztoky jsou nákladnější alergické reakce na materiály kontaktních čoček nebo na různé komponenty roztoků Pokud zanedbáme péči o kontaktní čočky, vzniká zánět spojivek, který je projevem imunitní reakce oka na proteinové usazeniny, které se usazují na povrchu čočky. Nevhodně zvolený rozměr kontaktních čoček způsobuje otlaky a překrvení v oblasti limbu (okraj rohovky) a otok rohovkového epitelu. Cizí tělíska pod kontaktní čočkou (například zbytky kosmetiky) způsobují nebezpečné eroze rohovky. Kontaktní čočky negativně ovlivňují rohovkový metabolismus a narušují složení slzného filmu. Také je rohovka nedostatečně omývána slzami, které se podílejí na její výživě. Často dochází k nedostatečnému přísunu kyslíku k rohovce, a tím i k edému rohovky. Po ukončení nošení kontaktních čoček většinou edém odezní. Při nesprávném zacházení s kontaktními čočkami, bez pravidelných kontrol u očního odborníka a při zanedbání přísné hygieny, může být nošení kontaktních čoček nebezpečné. Za přítomnosti infekčních organismů vznikají různé záněty a infekce. Zdrojem bakteriální infekce bývají špinavé ruce, pouzdra na kontaktní čočky nebo hrdla lahví roztoků. Materiály čoček mohou vyvolat alergickou reakci, která se projevuje svěděním. (1, 7, 10) 23

24 2.3 KOREKCE REFRAKČNÍ CHIRURGIÍ Refrakční chirurgie se zabývá chirurgickou korekcí refrakčních vad a je samostatným oborem očního lékařství. Možnosti jednotlivých chirurgických zákroků se stále zdokonalují, stejně jako přístroje používané při těchto operacích. Největšího úspěchu bylo v tomto oboru dosaženo užíváním laseru. S ním prováděné operace jsou jemnější, přesnější a méně bolestivé s minimem komplikací. K úpravě korekčních vad se používají zákroky konané na povrchu oka i v nitru oka. Je možné tyto zákroky i kombinovat. Většinou se jedná o operace vyžadující náročné technické a instrumentální vybavení. Refrakční chirurgie se neustále rozvíjí a každým rokem jsou klientům nabízené nové nebo vylepšené metody. Mohou se rozdělit na dvě skupiny refrakčních operací. První skupinu tvoří zákroky, které mění zakřivení rohovky, a do druhé skupiny se zařazují nitrooční operace. Mezi rohovkové zákroky patří metody: LASIK, PRK, LASEK, DTK a LTK. K nitroočním operacím patří: RLE, PRELEX a IOL VYBRANÉ METODY REFRAKČNÍ CHIRURGIE Rohovkové zákroky Operace excimerovým laserem je moderní metoda, která za pomoci studeného laserového paprsku řízeného počítačem, upravuje přední plochu rohovky tak, aby vyrovnávala refrakční vadu oka. Operace se provádí ambulantně a trvá jen pár minut. Po skončení zákroku je oko kryto terapeutickou kontaktní čočkou s léky, které snižují bolestivost a pocit řezání a pálení oka. Bezprostředně po zákroku je snížena zraková ostrost, která se v časovém odstupu stabilizuje v závislosti na počtu odstraněných dioptrií. U některých pacientů se během několika měsíců může refrakční vada vrátit, i když po zákroku byla tato vada minimalizovaná. LASIK Tato metoda vznikla na počátku 90. let minulého století a používá se při vyšších stupních refrakčních vad. Operace probíhá ve dvou fázích. V první fázi dochází k seříznutí epitelu rohovky, který se nechává na stopce. Poté chirurg opatrně epitel odklopí a excimerovým laserem se z vnitřní části rohovky odstraní potřebné množství tkáně. Po dokončení zákroku se seříznutá část epitelu přiloží zpět a během několika minut dojde k pevnému přisátí, takže není nutné šití. Pokud se koriguje myopie, musí se odstranit centrální oblast stromatu (tkáně), aby došlo ke zmenšení zakřivení rohovky. U lidí trpících hypermetropií se odstraňuje tenká 24

25 vrstva periferní tkáně, a tím dochází naopak ke zvětšení zakřivení rohovky. Při astigmatismu dochází k odstranění tkáně, která způsobuje nepravidelné zakřivení rohovky. PRK Je to metoda úpravy zakřivení povrchu rohovky. V počátku operace dojde k mechanickému odstranění povrchového epitelu. Metoda spočívá v oploštění přední plochy rohovky (buď centrální, nebo periferní). Povrchový epitel tvoří přirozený kryt, bez kterého je oko velmi citlivé, a proto musí být rohovka po zákroku kryta kontaktní čočkou. LASEK Používá se při nízkých hodnotách myopie, hypermetropie a astigmatismu a to hlavně v případech, kdy nelze použít metodu LASIK (z důvodu tenké rohovky a široké zornice). Tato metoda vzniká spojením výhod LASIKU a metody PRK, čímž se docílí nebolestivosti po zákroku a urychleného hojení. DTK Provádí se diodovým laserem, který umí navodit biomechanické změny rohovkové tkáně. Diodovým laserem dochází k odstranění hmoty na předem určených místech v periferii rohovky, a tím dochází ke zvýšení centrální části. Nitrooční operace Jednou z možností je vložení umělé nitrooční kontaktní čočky do oka s vlastní čočkou. Funkcí nitrooční čočky je korekce refrakční vady. Toto řešení má význam u mladších lidí, kteří mají ještě vlastní akomodaci. Pro korekci astigmatismu se používají nitrooční čočky torické. Druhou možností, která je vhodná pro starší lidi, protože už nemají dostatečnou akomodaci, je odstranění vlastní čočky a její náhrada umělou nitrooční čočkou. Nevýhodou je i následné používání korekčních pomůcek například brýle na čtení INDIKACE A KONTRAINDIKACE REFRAKČNÍ CHIRURGIE Indikace korekce refrakční chirurgií: operace je ambulantní a trvá jen několik málo minut vysoká přesnost rychlá úprava refrakční vady možnost korigovat i vysoké hodnoty 25

26 rychlá obnova zraku Kontraindikace korekce refrakční chirurgií: chirurgický zákrok je nevratný je zde možnost podkorigování nebo překorigování vady velká finanční náročnost nebezpečí infekce nebezpečí poškození čočky při manipulaci v oku (12, 13) 26

27 3 ČINNOSTI KLIENTA Různé činnosti napomáhají podporovat zdraví a duševní pohodu klienta. Zároveň napomáhají v rozvoji osobnosti a schopností, které se uplatňují při zvládání pracovních činností a aktivit volného času. Činností, při kterých se potřebují korekční nebo ochranné pomůcky, je spousta. Každý se s nimi setkává v zaměstnání i ve volném čase. Mezi nejčastější patří například práce na počítači, řízení motorových (i nemotorových) vozidel a mnoho sportovních disciplín. Je důležité odlišit korekční a ochranné pomůcky u různých činností, protože pro každou činnost jsou vhodné jiné pomůcky, jiné brýlové a kontaktní čočky i jiné barevné filtry. Je také důležité, aby používaná pomůcka příliš neobtěžovala a aby nenarušila zrakovou pohodu. Kvalitní ostré vidění je zárukou dobrých výsledků při jakékoli činnosti. 3.1 PRÁCE S POČÍTAČEM V současné době se velké množství lidí setkává ve svém zaměstnání s prací na počítači. Tato práce je pro oči velmi náročná a namáhavá. Při čtení textu na papíře směřuje pohled dolů a víčka jsou přivřená. Naopak při pohledu na monitor se pracovník dívá přímo před sebe, oči jsou široce rozevřené, a tím dochází k jejich rychlejšímu vysoušení. Při práci na počítači jsou kladeny vysoké nároky na zrak. Příčiny, které negativně ovlivňují zrak při práci na počítači: nevhodně nastavený jas a kontrast monitoru - díky tomu dochází k oslnění nevhodné umístění monitoru na pracovní ploše práce se zašpiněným (zaprášeným) monitorem dlouhodobá práce na jednu vzdálenost - akomodační aparát je značně namáhán (čočka je zaostřena na jednu pracovní vzdálenost) a to není fyziologické pro ciliární sval nekorigovaná refrakční vada (hlavně astigmatismus) - déletrvající akomodační úsilí vyvolává astenopické obtíže Lidé musí dbát na to, aby se na monitoru nezrcadlila okna, světelné zdroje a různé lesklé předměty. Tyto odlesky podvědomě svádějí pozornost a tím unavují oko. Záleží na vhodném osvětlení. Místnost nesmí být přesvícená ani ponurá. Při ztlumeném světle dochází k přivírání očí a vydání více úsilí při zaostřování předmětů. Světlo potřebné pro kvalitní osvětlení pracovní plochy je monotónní, intenzivní a neoslňující. 27

28 Korekční čočky musí být přesně vycentrovány a klient musí být přesně vykorigován, jinak dochází ke vzniku astenopických obtíží. Tyto obtíže se projevují hlavně bolestí hlavy, pálením nebo řezáním v očích, nevolností a celkovou únavou. Při dlouhodobé práci s počítačem dochází k vizuálním problémům, které se vyznačují neostrým či dvojitým viděním. Projevuje se také červenáním očí, slzením a světloplachosti. Nepříjemné potíže jsou nejčastěji vyvolávány sníženou frekvencí mrkání a namáháním očí. Vhodné jsou čočky s antireflexní úpravou omezující rušivé odrazy. Brýlové čočky s antireflexní vrstvou zvyšují i kontrast na obrazovce. Pro zrakovou pohodu jsou důležité krátké přestávky ulevující očím. (2, 9) 3.2 ZRAK V DOPRAVĚ Nejméně 90 % činností řidiče vychází ze zrakového zachycení podnětů. Specifické vidění motoristů se postupně rozvíjí v závislosti na praxi. Odhaduje se, že je potřeba ujet km v různorodém dopravním prostředí a v různých provozních podmínkách. Oči řidiče jsou nejzatíženějším smyslovým orgánem. Více jak ¾ senzorických vjemů vstupuje do mozku prostřednictvím světelných paprsků. Brýle jsou pro velkou část populace samozřejmostí, ale zároveň i nutností. Lidé s brýlemi za volantem musí být dvojnásobně zodpovědní a mají mít u sebe náhradní brýle, protože není vyloučeno, že je nepoškodí či neztratí. Použité brýle nesmí zásadně ovlivnit rozpoznání dopravních signálů a dopravní situace. Nejen pro denní, ale i pro noční používání je důležitá antireflexní vrstva, která odstraňuje rušivé odrazy mezi plochami čočky i rohovky. Těmito odrazy vznikají neostré, plošné, rušivé odrazy světel (zejména od protijedoucích vozidel), které nám zakrývají vzhled temné vozovky a jejího okolí. Za snížené viditelnosti, za soumraku a v noci stoupají požadavky na zajištění dobrého vidění. Je nezbytná co největší propustnost čoček. Podle doporučení australských vědců by si motoristé měli dávat pozor především na to, jaký barevný odstín slunečních brýlí při řízení používají. Nevhodně zvolená barva nám totiž může ztížit rozlišování barev (například na semaforech) a tím mohou být příčinou nejen ohrožení jedince, ale i jeho okolí. Australští vědci se ve své studii zabývali vlivem jednotlivých barev čoček na rychlost a přesnost rozeznávání barevných signálů. Mezi testované osoby patřili jak řidiči 28

29 bez refrakční vady, tak s poruchou barvocitu. Porovnávali následující typy zabarvení brýlových čoček: bezbarvé (čiré), šedé, zelené, žlutozelené, žlutohnědé a červenohnědé. Podle očekávání dopadl průzkum v neprospěch řidičů s poruchou barvocitu, ale i u nich se výsledky lišily na základě použitých čoček. Studie prokázala i to, že některé zabarvení (zejména žlutozelené, červenohnědé a žlutohnědé) může výrazně snížit rozlišovací schopnost jednotlivých barev u řidičů s poruchami barvocitu. Je důležité, aby sluneční i korekční brýle měly vyhovující optickou i mechanickou kvalitu. Z optického hlediska musí brýle zprostředkovat optimální zrakovou ostrost, věrné barevné zobrazení a zrakovou pohodu. Důležitá je přesná centrace korekčních čoček. Vhodnou volbou jsou pro motoristy větší brýle s úzkými stranicemi, které neomezují zorné pole. Pro pohodu klienta je důležité, aby brýle nesjížděly, ale zároveň nesmí tlačit. Řidič má mít při pohledu přes brýle přehled o dění ve zpětném i postranních zrcátcích, aniž by přitom musel pohnout hlavou. Brýlové čočky s neutrálním filtrem, které jsou používané ve dne, mohou mít různou absorpci, ale jejich propustnost nesmí klesnout pod 50 %. Jednou z možností, která se může k ochraně zraku použít, jsou fotochromatické čočky. Je prokázáno, že v autě je účinnost běžných fotochromatických brýlových čoček velmi malá, protože reagují na množství UV záření. Čelní okno, ale velkou část tohoto záření pohlcuje, a proto nedochází k dostatečnému zabarvení čoček. Výjimku tvoří brýlové čočky Drive Wear, které jsou vyrobeny speciálně pro řidiče (viz. Kapitola 4.1). Vhodnější volbou jsou čočky s gradálním (postupným) zabarvením. Ty jsou nejvíce zabarveny v horní části, kde je pohlcováno oslňování od slunečních paprsků. Nejlepší ochranou zraku jsou nové brýlové čočky, které obsahují několik vrstev. Jedna z vrstev reaguje na UV paprsky, když jsme venku; další reaguje na množství světla, které dopadá do vozu. Díky tomu se brýle při jízdě zatmaví tak, jak je to zrovna potřeba. Tato vlastnost se ocení hlavně při vycházejícím a zapadajícím slunci. Brýle navíc obsahují další vrstvu, která má polarizační vlastnosti. To znamená, že dochází k útlumu nepříjemných odlesků světla. Například od mokré vozovky. Tato vrstva zvyšuje zároveň i kontrast barev a zlepšuje rozlišení předmětů. S těmito speciálními brýlovými čočkami se oči neunaví tolik jako při použití běžných brýlových čoček proti sluníčku, a tak jsou velmi užitečné pro 29

30 profesionální řidiče nebo pro lidi, kteří tráví za volantem mnoho času. Neméně důležitá je i čistota brýlových čoček. (2, 6) 3.3 ZRAK PŘI SPORTU Sport je pohybová aktivita, která je v současné době provozována na několika úrovních. Důležitými faktory ve sportu jsou fyzické schopnosti a dovednosti. Každá sportovní aktivita má stanovena jasná pravidla. Mnoho lidí využívá různé sportovní činnosti k tomu, aby se odreagovali nebo aby si odpočali po náročném dni. Zrak je při sportu velmi důležitým smyslem. Je dokázáno, že správná korekce refrakční vady umožňuje nárůst výkonnosti sportovce. Refrakční vada hraje při sportovním výkonu velkou roli. Může přinášet zrakovou nepohodu, ale také může ohrožovat zdraví nás i našich spoluhráčů. Lidé se při sportu neustále pohybují a potřebují mít neomezené nebo minimálně omezené zorné pole. Každá sportovní disciplína má specifické nároky na vidění, a proto je důležité vybrat vhodnou korekční pomůcku. Při korekci brýlemi není vhodné používat brýle pro běžné nošení, protože hrozí jejich rozbití či nějaké jiné poškození. Nejvhodnější brýle pro korekci jsou speciální sportovní brýle. Pro různé sportovní činnosti jsou vyráběny speciální brýle. Například brýle pro golfisty, cyklisty nebo plavce. Kvalitní sportovní brýlové obruby jsou vyráběny z velmi pevného materiálu. Velký důraz je kladen i na kvalitu brýlových čoček. Čočky musí být z pevného materiálu, aby nedocházelo k jejich snadnému rozbití (minerální čočky jsou pro sport naprosto nevhodné). Důležité je pohodlné a bezpečné usazení brýlí. Jejich celkovou stabilitu zajišťují stranice nebo gumový pruh, kterým jsou brýle bezpečněji upevněny. Nevýhodou je u těchto brýlí omezení zorného pole obrubou. Korekci kontaktními čočkami považuje většina sportovců za nejvhodnější a to zejména proto, že jsou při sportu bezpečnější korekcí než brýle. Výrazně snižují riziko možného poranění očí, ztráty či poškození korekční pomůcky při pádu. Zároveň není korekce kontaktními čočkami závislá na povětrnostních podmínkách (nemohou se zamlžit jako brýle). Z optického hlediska je jejich největší výhodou neomezené zorné pole. 30

31 3.3.1 POTÁPĚNÍ Potápění je činnost člověka pod vodní hladinou, díky které se dají shlédnout neobyčejné krásy vodního světa. Rekreační potápění provozují nejenom dospělí jedinci, ale také děti. Potápějí se s brýlemi, ploutvemi a se šnorchlem. Pro tuto úroveň potápění není zapotřebí odborná výuka a povolení. Vyšší úroveň využívá technických možností potápěčské výstroje, která slouží k dýchání pod hladinou. Při tomto potápění musí mít lidé povolení a potápěčský průkaz. Zrak zůstává pod vodou jediným smyslem, který kontroluje rovnovážný aparát. Brýle, které mají špatnou centraci, mohou pod vodou vyvolávat mimo zrakových obtíží také závratě, nevolnost a ztrátu orientace. Mohou způsobit i dvojité vidění, díky kterému dochází ke ztrátě binokulárního vidění. Pokles tlaku při potápění vede k uvolňování interního plynu ve formě bublin. To může mít za následek různé obtíže, mezi které patří i oční potíže jako je bolest oka, diplopie, zamlžené vidění nebo defekt v zorném poli. Při volbě materiálu na výrobu potápěčských brýlových čoček je důležité brát ohled na zkreslení způsobené vodou, které vede ke zdánlivému zvětšení předmětů. Také se musí zohlednit úhel lomu paprsků na různých rozhraních s odlišnými indexy lomu. Nejvhodnější je minerální čočka, která je nejstálejší vůči mořské vodě. Plastová čočka podléhá, po delší době používání, působení mořské vody. Ani potápěčské masky nemají neomezenou životnost. Pro větší životnost plaveckých brýlí, je důležité dbát na jejich správnou údržbu. To znamená: pokud se brýle zrovna nepoužívají, musí být uloženy do pouzdra (tím se chrání čočky před poškrábáním) brýle se musí chránit také proti ničivým slunečním paprskům po použití je důležité před čištěním brýle opláchnout proudem vody (například u moře je to důležité proto, aby byl z čoček odstraněn písek, sůl a možné nečistoty) čočky u plaveckých brýlí jsou ve většině případů z nitřní strany opatřeny povrchovou úpravou proti zamlžování, proto se musí při čištění dávat velký pozor, aby nebyla vrstva narušena Při potápění je možno jako korekční pomůcku použít kontaktní čočky v kombinaci s potápěčskou maskou nebo se použije korekční vložka s příslušnou korekcí do potápěčské masky. Potápěč s korekcí v masce má omezené zorné pole. Při korekci kontaktními čočkami 31

32 je vhodné dávat pozor na to, aby se pod masku nedostala voda a nedošlo k vyplavení kontaktní čočky z oka. Při této situaci dochází k velkému zhoršení zraku, které může u potápěče vyvolat nebezpečnou paniku. Je správné používat jednodenní kontaktní čočky, protože slaná voda snižuje životnost kontaktních čoček a navíc zde je riziko zanesení infekce do oka. Opatrní musí být zejména ti, kteří prodělali oční operaci, protože oko je po zákroku ohroženo výkyvy tlaku a hrozí mu riziko infekce z vody ve zvýšené míře. Varianta kontaktních čoček a potápěčské masky se doporučuje pouze u lidí zvyklých na běžné nošení kontaktních čoček. Není vhodné při potápění čočky prvně zkoušet. Je důležité si uvědomit, že po sundání masky ve chvíli, kdy se vystoupá na hladinu, se nebude vidět. Je proto důležité mít po ruce svoje brýle (v lodi nebo na břehu) CYKLISTIKA Mnoho lidí potřebuje při jízdě na kole korekci zraku, protože i v běžném životě korekci používají. Cyklistické brýle nabízejí různá zabarvení brýlových čoček. Nejčastější jsou odstíny hnědé a šedé barvy, které jsou vhodné proti slunci. Cyklistické brýle mají výhodu v tom, že fungují i jako brýle ochranné, například proti létajícímu hmyzu. Při rychlé jízdě na kole chrání oči i proti větru. Je tedy vhodné zvolit si větší brýle oblého tvaru, který kopíruje obličej. Při výběru vhodných brýlí se musí zvolit správný odstín čoček, protože jízda za šera s příliš tmavými odstíny může být nebezpečná. Stejně nebezpečná může být i jízda za prudkého slunce s čirými nebo žlutými čočkami. V dnešní době už existují speciální obruby, u kterých lze čočky vyměnit během několika sekund. Z bezpečnostních důvodů jsou u sportovních brýlí minerální čočky nahrazeny plastovými. Pro tento sport se vyrábějí speciální brýle, které umožňují korekci zraku. Tyto brýle jsou většinou vyrobeny z plastu a čočky z polykarbonátu, protože tento materiál vyniká velikou pevností. V těchto obrubách jsou vlastně dvoje čočky, ochranné a korekční. Ochranné čočky bývají výklopné a jsou umístěny před korekční vložkou. Do této speciální vložky se zabrušují vhodné čočky podle parametrů nositele. Při koupi takovýchto brýlí (stejně jako u všech ostatních brýlí) je nutné si je důkladně vyzkoušet. Musí nám vyhovovat jejich tvar a velikost a musí nám dobře sedět. 32

33 Vhodnou korekcí jsou kontaktní čočky. Jejich nositelé si nemusí pořizovat žádné speciální brýle, ale kontaktní čočky mohou doplnit třeba slunečními brýlemi. Zvláštností jsou ochranné brýle pro závodní cyklisty. Tyto speciální brýle se podobají zimním lyžařským brýlím. Liší se jen lepším odvětráváním a absencí dvojité vakuové čočky. U některých typů cyklistických brýlí se objevují speciální přídavné folie nalepené na čočkách tzv. strhávačky. V případě znečištění se dají folie strhnout a tím se rychle a jednoduše vyčistí hledí. Toto pozitivum se nejvíce ocení v deštivém počasí, kdy se voda i bláto dostanou všude a na klasické čištění brýlí není čas GOLF Golf je venkovní sport, při kterém se hráči, za použití různých holí, trefují malým golfovým míčkem do jamky. Tato hra se v dnešní době těší velké popularitě, což znamená, že počet hráčů po celém světě neustále roste. Ostré vidění je důležité při všech činnostech, kde rozhoduje přesnost. Statistiky dokazují, že správně zvolené brýle mají nejen velký vliv na zlepšení vidění, ale i na výkon hráče. Speciální čočky zlepšují kontrast (zvýrazní bílou barvu míčku). Tyto speciální čočky jsou vyrobeny z polykarbonátu, s polarizačním efektem a antireflexní vrstvou. Antireflexní vrstva musí být kvalitně zpracována a čočka nesmí zkreslovala ani v okrajích. Čočky vyrobené přímo pro golf jsou oranžové, tedy se speciálním zabarvením, které nabízí optimální zrakovou pohodu a ostrost v každých světelných podmínkách (za šera nebo v prudkém slunci). Přední výrobce sportovních brýlí, Adidas Eyewear, vyvinul ve spolupráci s profesionálními golfisty speciální model sportovních brýlí právě pro golf. Při vývoji pracovala firma se všemi důležitými specifiky golfového hřiště a soustředila se na poskytnutí skvělého ostrého vidění. Tento model váží přibližně 23 gramů a je vyroben s optikou LST Golf lens. Tato optika harmonizuje výkyvy světla a tím redukuje namáhání očí. Zlepšuje také citlivost na kontrast a to oku umožňuje lépe vnímat rozdíly v barvách. Tento model má výhodu i pro lidi, kteří potřebují korekci zraku. Za přední barevnou čočku mohou umístit speciální vložku s korekčními čočkami. Brýle na golf jsou vybaveny i dalšími systémy a funkcemi tak, aby si je každý mohl přizpůsobit dle vlastních potřeb. Výrobci značky TAG Heuer nám nabízejí na golf elegantní rámečky ze slitiny kovů s unikátní konstrukcí stranic, které nám zajišťují perfektní pohodlí. Brýlové čočky jsou 33

34 vyrobeny z polykarbonátu s polarizačním efektem a antireflexní vrstvou tak precizně, aby nezkreslovaly ani v okrajích. Tato firma vyrábí pro zákazníky, kteří potřebují korekci zraku, brýle na zakázku s požadovanou korekční hodnotou se všemi výhodami slunečních čoček ZIMNÍ SPORTY Sportovní činnosti, které se konají v zimním období, jsou označovány jako zimní sporty. Pro provozování těchto aktivit je potřebný sníh či led. Mezi zimní sporty patří například lyžování, skoky na lyžích, lední hokej, krasobruslení a mnoho dalších. V současnosti lze provozovat mnoho těchto disciplín i v létě, a to hlavně díky rozvoji techniky. Na horách číhá velké nebezpečí, které je způsobené vyšší mírou nebezpečného UV záření. Toto UV záření je zde silnější, protože je znásobené odrazem od sněhu. Sníh odráží až 85 % UV paprsků. Následkem vystavování očí slunci na sněhu bez brýlí s kvalitním UV filtrem může být tak zvaná sněžná slepota. Tu doprovází úporná bolest a zarudnutí očí a někdy může končit i zánětem spojivek. Ultrafialové paprsky mohou kromě rohovky poškodit také čočku, a tak zapříčinit vznik šedého zákalu nebo mohou poškodit sítnici, popálit kůži víček, podpořit vznik benigních nádorů kůže a melanomu. Ne všichni lidé reagují stejně na extrémní sluneční záření. K rizikovým skupinám, které jsou citlivé na světelné záření patří: děti a mladiství (přibližně do 20 let) osoby se světlou kůží (jejich duhovka obsahuje málo pigmentu a proto je průsvitnější) osoby, které se velmi často pohybují v rizikovém prostředí (horští průvodci, horolezci, turisté v horských oblastech atd.) Pro dobré vidění se používají brýle s polarizovanými čočkami, jejichž úkolem je odfiltrovat odražené světlo. S těmito čočkami jsou vnímány nerovnosti povrchu ostře. Kvalitní brýle na lyžování mají i důkladný systém proti zamlžování. Brýle se většinou zamlžují, když se po dojezdu z kopce sundají a nasadí se, až když nás lanovka vyveze nahoru. Je praktické využívat žlutooranžovou barvu zorníků. Tato barva rozjasňuje obrysy při snížené viditelnosti, a tím je pohyb bezpečnější. Kontaktní čočky s UV filtrem pomáhají chránit oko před účinky škodlivého UV záření, ale rozhodně nejsou náhradou ochranných pomůcek ani slunečních brýlí s UV filtrem. Je to proto, že nepokrývají celý povrch oka. 34

35 Vhodnou korekcí jsou sportovní sluneční brýle s korekční vložkou. Další možností jsou kontaktní čočky v kombinaci se sportovními brýlemi. Při této kombinaci se volí brýle s takovými průduchy, aby větrem nedocházelo k přílišnému vysychání kontaktních čoček. Na rozdíl od brýlí s korekční vložkou je u korekce kontaktními čočkami neomezená volba sportovních brýlí. Do některých lyžařských brýlí je možné vložit tmavé korekční čočky se silným zabarvením a zvýšeným UV filtrem (korekční lyžařské brýle). Dají se také použít lyžařské brýle přes běžně nošené korekční brýle. Tyto modely mají zvláštní výřezy pro stranice našich brýlí, takže se příjemně nosí, netlačí a chrání náš zrak a zároveň i naše korekční brýle. (8, 15, 16) 3.4 SVÁŘENÍ Sváření je proces, který vede k vytvoření trvalého, pevného spoje, dvou a více materiálů. Lidé pracující se svářečkou musí dbát na bezpečnost svých očí. Pro tyto riziková pracoviště jsou přísně stanovená pravidla bezpečnosti práce. Rizika: mechanická rizika - způsobená nárazem prachových, kovových částic - následky: zranění nebo perforace rohovky chemická rizika - způsobená použitím nebezpečných tekutých substancí - následky: popálení rohovky, zánět spojivek, virózní infekce rizika vysokých teplot - způsobená roztavenými kovy nebo plamenem - následky: popálení nebo perforace rohovky, ztráta zraku elektrická rizika - způsobená přímým kontaktem nebo elektrickým obloukem při zkratu - následky: zranění rohovky, sítnice nebo čočky rizika světelné radiace - způsobená infračerveným nebo ultrafialovým zářením - následky: zranění nebo popálení sítnice, poškození rohovky 35

36 Zrak je nutné chránit před optickým zářením, roztavenými kovy, žhavými pevnými částicemi, kapkami, prachem a plynem. Při sváření se uvolňují vysoké dávky UV záření, ty poškozují buňky na povrchu oční rohovky. Ta se pak doslova oloupe a tím obnaží velmi citlivá zakončení rohovkových nervů. Za několik hodin vzniká velmi bolestivé poškození očí. Oči slzí, poškozený udává bodavé a řezavé bolesti, které se zvětšují při mrkání a pohybu očí. Víčka jsou oteklá a oči zarudlé. Bolest se dále zhoršuje s maximem příznaků přibližně deset hodin po ozáření. K ochraně zraku se nejčastěji používají ochranné brýle a ochranné štíty. Svářečské brýle chrání pracovníky před škodlivým zářením, které vzniká při této práci. Brýle jsou s různými typy svářečských čoček, které mohou být i odklopná. Ochranné brýle slouží pouze k ochraně zraku. V případě potřeby chránit nejen zrak, ale i celý obličej je vhodné použít ochranný štít. Pod některé svářečské brýle a kukly lze použít klasické korekční brýle. Svářečské štíty i jejich průhledné hledí musí splňovat pevnostní požadavky a zároveň musí být tepelně odolné. Slouží k pevné ochraně obličeje a zraku. Jde o větší, zaoblené kryty proti odlétajícím částicím. Svářečská kukla musí být zhotovena z lehkého a velmi odolného materiálu. Měla by se vyznačovat stabilitou a vyvážeností ve všech polohách a konstrukce kukly by neměla zatěžovat hlavu a krční páteř. Správná svářečská kukla chrání zrak před ultrafialovým i infračerveným zářením, před teplem a jiskrami. (11) 3.5 ZRAK HUDEBNÍKŮ Nejdůležitějším zrakovým požadavkem je čtení not, které bývají ve větší (nevyhovující) vzdálenosti. Zároveň musí hráči sledovat pokyny dirigenta, kterého sledují pouze nepřímo (v periferii svého zorného pole). Pro nás důležitá vzdálenost začíná u čtecí vzdálenosti a končí u několika metrů vzdáleného dirigenta. Výjimku tvoří hráči na dechové nástroje, kteří musí při přípravě svého nástroje kvalitně vidět i na kratší vzdálenosti. Nevyhovující osvětlení a špatný kontrast mohou ztížit čtení not. Hra na dechové nástroje (například trubku nebo hoboj), je náročná na překonání dechového odporu a může tak docházet ke zvýšení venózního tlaku v oku. Hráči na smyčcové nástroje 36

37 se vždy ve dvojicích dělí o jeden pult a tak sledují noty šikmo. Problémy nastávají, je-li ve dvojici korigován každý na jinou vzdálenost. Notový materiál je často starý a na zažloutlém papíře. Z tohoto důvodu je tisk málo kontrastní, a tak dochází k potížím při čtení not. Další komplikací je nedostatečné a nerovnoměrné osvětlení pultů. Důsledkem pak je to, že se hudebníci musí více spoléhat na paměť než na čtení not. U hudebníků je důležité, pro správnou korekci, znát specifické postavení hlavy a těla. Toto specifické postavení je dáno druhem hudebního nástroje a pozicí hráče v orchestru. V důsledku snahy o lepší vidění může docházet k předklánění těla a tím i k ortopedickým obtížím. Nejčastější korekcí hudebníků jsou brýle. Jako vždy je důležitá správná hodnota korekce a správná centrace. Velkou komplikací jsou počínající presbyopické potíže, které se objevují přibližně ve věku 40 let. Korekce progresivními čočkami umožňuje ostré vidění na různou vzdálenost, ale hudebníci (zvláště hráči na smyčcové nástroje) si často stěžují na potíže při vyhledávání správného průhledového bodu. Proto si hudebníci často přejí trifokální brýlové čočky místo progresivních. U trifokálních čoček nejsou jednotlivé přechody plynulé a proto se jednotlivé body lépe vyhledávají. (14) 37

38 4 PRAKTICKÁ ČÁST V této části své práce se zaměřím hlavně na dvě věci. První je důkazem toho, že ne vždy je nejvhodnější korekční pomůcka tou pravou. A ve druhé části vyhodnotím dotazník, který jsem předložila stu lidí. Dotazník je zaměřený na řidiče a ukazuje jak moc jsme zodpovědní. 4.1 NE VŽDY JE VHODNÁ KOREKCE TÍM NEJLEPŠÍM ŘEŠENÍM Tento problém se pokusím vysvětlit na konkrétním příkladu, kterým je třicetiletý muž jménem Honza. Tento muž má velmi aktivní způsob života. V průběhu všedního dne se setkává hlavně se třemi činnostmi, při kterých potřebuje korekci refrakční vady, jejíž hodnoty jsou - 2,25 D na pravém oku a - 2,50 D na oku levém. Pro korekci zraku používá jedny brýle, a to při všech činnostech. Brýlové čočky zasazené do poloobruby jsou vyrobené z plastu bez povrchových úprav. Honza nemá žádné jiné (náhradní) brýle ani starší brýle s nižší korekcí. První z činností je řízení motorového vozidla. Pro korekci zraku při této aktivitě jsou vhodnou korekční pomůckou brýle, ale důležité jsou i různé filtry, které u brýlí popisované osoby postrádám. Podle mého názoru jsou pro řidiče nejvhodnější brýlové čočky Drive Wear, ale také je důležité mít ve vozidle náhradní brýle s běžnými brýlovými čočkami (viz. kap. 3.2). Brýlové čočky Drive Wear Jsou to samozabarvovací polarizační brýlové čočky pro řidiče, které poskytují dokonalé vidění za každého počasí. Jsou schopny reagovat na měnící se světelné podmínky (venku i za čelním oknem automobilu). Reagují na nestejnou intenzitu denního světla a tak nositeli zajišťují kvalitní vidění za každého počasí. Zataženo Jasno Jasno Nízká intenzita denního světla Za čelním sklem automobilu Ve venkovním prostředí Obrázek 1 Jak vidíme přes brýlové čočky Drive Wear 38

39 Při zamračeném počasí zvyšují tyto čočky svou propustnost a umožňují přenos maxima světelných informací na sítnici oka. Vysoce kontrastní polarizační film zabraňuje oslnění, které nepříznivě ovlivňuje vidění. Toto oslnění může způsobit sluneční světlo odražené od různých hladkých povrchů např. vozovka, kapota nebo palubní deska našeho automobilu. Za slunečného počasí mají čočky Drive Wear nižší propustnost. Tím regulují intenzitu světla dopadajícího na sítnici oka. Obrázek 2 Eliminace nepříjemných vlivů brýlovou čočkou Drive Wear Další činností jmenované osoby je práce na počítači. Jeho povolání obnáší minimálně osm hodin denně této činnosti. Při této činnosti dochází po delší době k zčervenání jeho očí a bolestem hlavy. I tady používá své brýle s plastovými brýlovými čočkami bez povrchových úprav. Jeho brýle jsou správnou korekční pomůckou, ale postrádají vhodnou antireflexní vrstvu, která eliminuje odlesky a umožňuje lepší propustnost světla. K nejčastějším obtížím při práci s počítačem patří slzení očí, zčervenání a podráždění očí, únava očí, ale také rozmazané nebo dvojité vidění. Tyto problémy vedou k nepříjemným bolestem hlavy. Mezi jejich hlavní příčiny patří např. přímý pohled bez mrkání, který vede k vysychání spojivek. Pro zrak je vhodné, když pohled směřuje mírně dolů. To ale může vést k problémům s krční páteří. Další příčinou jsou odlesky na monitoru, ty je důležité co nejvíce eliminovat (viz. kap. 3.1). Proto mě překvapuje, že mu antireflexní nebo jiná vrstva nebyla doporučena. 39