Sign aly. Data a sign aly. PV 169 Z aklady prenosu dat. Sign al, elektromagnetick y sign al. (Elektromagnetick y) sign al
|
|
- Dagmar Zemanová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Data a sign aly Sign aly Clem komunikac je prenos reprezentac fakt u, pojm u, hlasu, text u, obraz u, vide,... { data (resp. informace) Predm etem prenosu dat mezi zdrojem a clem jsou data PV 169 Z aklady prenosu dat Jan Staudek Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2018 Z technick eho hlediska prenosu dat se data mus transformovat na sign aly Sign al v kontextu komunikac { casov a funkce sren zmen vybran ych vlastnost komunikacnho prostred transformovat na = vyjadrovat element arn prvky dat (bity, symboly, znaky,... ) specick ymi vzorky vlastnost sign alu Sign al { z latinsk eho signalis, d avat znamen Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 1 Sign al, elektromagnetick y sign al Sign al { model umoz nujc popsat (zvl adat) procesy prenosu dat pomoc konceptu funkce sren zm en Klasikace sign al u podle komunikacnho prostred: optick y, elektromagnetick y, akustick y, mechanick y, pneumatick y, hydraulick y,... Elektromagnetick y sign al { koncept zalozen y na sren zm en vlastnost elektromagnetick eho pole Sren zmen m a vlnov y charakter, je funkc casu a msta { ovliv nujcmi faktory jsou: rychlost sren elmag vln en, sm erovost sren zm en pole, vlastnosti zdroje sign alu a prjemce sign alu,... Elektromagnetick y sign al je reprezentac sren elektromagnetick eho vln en v prostoru a v case (Elektromagnetick y) sign al Elektromagnetick y sign al { casov a funkce sren zm en elektromagnetick ych vlastnost prenosov eho m edia, vlastnosti elmag pole M eriteln e veliciny reprezentujc elektromagnetismus: proud, napet,... Pren asen a data se k oduj (zobrazuj) do sign alov ych prvk u vzork u pr ubeh u sign alu reprezentovateln ych charakteristikami t echto m eriteln ych velicin Sign alov e prvky jsou vymezeny charakteristikami platn ymi vzdy v jist em (urcit em) casov em intervalu amplituda, A { intenzita, energetick y pohled frekvence, f { rychlost zmen, sign alov ych prvk u/jednotku casu f aze, ϕ { posunut pozice sign alov eho prvku v case Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 2 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 3
2 Klasikace sign al u { analogov y / digit aln sign al Vlastnosti charakterizujc typy sign al u sign al v case spojit y / sign al v case diskr etn sign al v hodnot ach spojit y / sign al v hodnot ach diskr etn Typy sign al u vyuzvan ych pro prenos dat analogov y sign al = spojit y v case + spojit y v hodnot ach je analogi re aln ych jev um, napr. pr ubehu sly zvuku, jeho pr ubeh v case (rychlost) je analogi re aln emu pr ubehu jevu digit aln sign al = diskr etn v case + diskr etn v hodnot ach je reprezentac bin arnch cslic (digits, bit u) v k odu pouzit em pro reprezentaci re aln eho jevu, lze jej pren aset rychlost nez avislou na deji v re ale Elektromagnetick e vln en nen ani analogov e ani digit aln, je to vlnen. Analogov y a digit aln jsou n azvy r uzn ych zp usob u vypracov av an sign al u reprezentujcch vln en Klasikace sign al u { analogov y / digit aln sign al V prpad e elektromagnetick ych sign al u analogov y i digit aln sign al vzdy reprezentuje sren energie, principi alne nen mezi nimi z adn y rozdl Oba typy sign al u charakterizuj sren elektromagnetick ych vln Lis se (ekonomickou, technickou,...) vhodnost pro r uzn a prenosov a prostred Analogov y sign al { umme ho srit jak vodici tak bezdr atov ym prostredm Digit aln sign al { umme ho technicky smyslupln e srit pouze vodici { je m ene ovlivniteln y sumem nez analogov y sign al { tlum se (sl abne) pri prenosu vce nez analogov y sign al Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 4 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 5 Klasikace sign al u { analogov y / digit aln sign al Klasikace sign al u { periodick y / aperiodick y sign al Periodick y sign al V meriteln em case, v periode, realizuje jist y struktur aln (typov y) vzorek sv eho pr ubehu Tato realizace typov eho vzorku se v n asledn ych identick ych period ach opakuje Realizace jednoho vzorku se naz yv a rovnez cyklus Aperiodick y sign al Men se v case tak, ze nerealizuje z adn y v case se opakujc typov y vzorek pr ubehu Analogov e i digit aln sign aly mohou b yt jak periodick e tak i aperiodick e Prenos dat se realizuje periodick ymi analogov ymi sign aly nebo aperiodick ymi digit alnm sign aly Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 6 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 7
3 Analogov a / digit aln data, analogov y / digit aln sign al Analogov e vysl an / digit aln vysl an Analogov a data data se spojitou zmenou hodnoty (zvuk,... ) Digit aln data data vyj adren a diskr etnmi hodnotami (text, 0/1,... ) Analogov y sign al sign al se spojitou zmenou funkcn hodnoty v casov e a hodnotov e dom ene, v t e m uze nab yvat nekonecn eho poctu hodnot Digit aln sign al, sign al se skokovou zmenou funkcn hodnoty v casov e a hodnotov e dom ene; v hodnotov e dom ene m uze nab yvat pouze konecn eho poctu hodnot, ke zmene hodnot doch az v diskr etnch casech obe formy dat lze pren aset obema formami sign al u Analogov e vysl an { pomoc analogov ych sign al u lze pren aset analogov a data digit aln data modulac nosn eho (analogov eho) sign alu analogov ymi daty { nosn y sign al { sinusov a vlna s denovanou frekvenc modulac nosn eho sign alu digit alnmi daty { modemem Digit aln vysl an { pomoc digit alnch sign al u lze pren aset analogov a data k odov anm pravidelne meren ych vzork u analogov eho sign alu na csla codecem { prevodnkem analog-cslo (analog-digital), tj. prevodem na probl em prenosu digit alnch dat digit aln data transformac tvaru digit alnho sign alu Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 8 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 9 Analogov e vysl an Digit aln vysl an Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 10 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 11
4 Fundament aln periodick y analogov y sign al { sinusov a vlna Sign al je funkce, periodick y sign al je periodick a funkce Periodick a funkce je v matematice funkce, jejz hodnoty se pravidelne opakuj s urcitou periodou. Pro anal yzu dej u pri prenosu dat se pouzvaj (periodick e) trigonometrick e funkce (sinus, kosinus) s periodou vyj adrenou v uhlov e mre, v radi anech, 2π. 360 = 2π, 1 = 2π/360, 1 rad = 360 /2π Proc se v azeme pri popisu elmag sign al u na trigonometrick e funkce? sinusovky jsou nejjednodussm resenm Maxwellov ych rovnic popisujcch sren elmag vlnen v elmag poli lze je snadno popsat (viz d ale, pouze amplitudou a frekvenc) Fundament aln periodick y analogov y sign al { sinusov a vlna s(t) = A sin(2πft + ϕ) = A sin(ωt + ϕ) = A sin( 2π T t + ϕ) s(t) { okamzit a velikost energie reprezentovan a sign alem, sign al, v case (t) se men podle funkce sinus parametrizovan e frekvenc, f, v yskytu period za casovou jednotku a posuny periody po casov e ose (f az, ϕ) A { amplituda, max intenzita resp. velikost energie nesen e sign alem T { perioda, doba trv an typov eho vzorku periodick eho sign alu f{ frekvence, pocet period za jednotku casu, f = 1/T, T = 1/f ϕ { f aze, (f azov y) posuv (vzorku) sign alu po casov e ose f azov y posuv o 2π je posuv o celou periodu f azov y posuv o π je posuv o p ul periody v pr ubehu vzorku sign alu se v case men f aze okamzit e hodnoty sign alu zmena t eto f aze za jednotku casu ud av a tzv. uhlovou (radi anovou) frekvenci, ω = 2π T = 2πf Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 12 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 13 Vlnov a d elka periodick eho analogov eho sign alu Vlnov a d elka periodick eho analogov eho sign alu prostor pokryt y jednm typov ym vzorkem (cyklem) periodick eho sign alu λ = c. T (ve vakuu c = km/s) vlnovou d elku m uzeme vyj adrit rovn ez pomoc frekvence sign alu λ = c f ve vakuu c = m/s, v atmosf ere je nizs, v kabelu jest e nizs vlnov a d elka cerven eho svetla (to m a f = ) je ve v akuu m, tj. 0.75µm, v koaxi alu cca 0.5µm Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 14 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 15
5 Periodick e analogov e sign aly, vlastnosti Periodick e analogov e sign aly, vlastnosti Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 16 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 17 Jednotky casu a frekvence F aze, popisuje pozici vlny v uci casu 0 aperiodick y sign al m a frekvenci 0 Hz sign al s periodou 100 ms m a frekvenci f = 1 T = = 10 [Hz] = 10 2 KHz = 0, 01 KHz frekvence je mrou zmeny sign alu v case Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 18 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 19
6 Prklady sinusov ych vln Frekvencn a casov a dom ena Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 20 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 21 Frekvencn a casov a dom ena tr sinusov ych vln Slozen e sign aly Pouh a sinusov a vlna s xn frekvenc nen pouziteln a pro obecn y prenos dat Sinusov a vlna s frekvenc 60 Hz se pouzv a napr. pro prenos energie V yskytem ci absenc sinusov e vlny lze indikovat napr. "poplach\ nulov a amplituda { false, nenulov a amplituda { true Komplexnejs informaci pouhou hodnotou amplitudy vyj adrit nelze Pro efektivn prenos dat se mus podle jist ych pravidel v case m enit prp. i vce charakteristik sign alu tak, aby takto vznikl e posloupnosti sign alov ych prvk u reprezentovaly napr. posloupnosti bit u (k odov an dat do sign alu) V ysledn y sign al pak jiz nen sinusovou vlnou a uk azeme si, ze jej lze reprezentovat mnozinou r uzn ych sinusov ych vln { jedn a se slozen y sign al Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 22 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 23
7 Slozen e sign aly Slozen e sign aly, Fourierova anal yza Obecn y sign al lze reprezentovat kompozic vce sinusov ych vln liscch se amplitudou, frekvenc a f az sign al lze reprezentovat jako funkci frekvence, jednotliv e slozky o r uzn ych frekvencch se lis amplitudou a f az Slozen y periodick y sign al lze (pomoc Fourierovy anal yzy ) reprezentovat jako funkci frekvence s vlastnostmi je kompozic nekonecn eho poctu jednoduch ych slozkov ych sign al u slozkov y sign al, resp. tak e slozka sign alu je prost a sinusov a vlna { sign al jednoduse charakterizovateln y jedinecnou amplitudou, f az a frekvenc (kter a je je n asobkem jist e z akladn frekvence) s(t) = A 1 sin(2πf 1 t + ϕ 1 ) + A 2 sin(2πf 2 t + ϕ 2 ) +... Slozen y aperiodick y sign al lze dekomponovat do kombinace nekonecn eho poctu prost ych sinusov ych vln se spojitou sk alou hodnot frekvenc Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 24 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 25 Slozen e periodick e sign aly, Fourierova anal yza Slozen y periodick y sign al lze dekomponovat do posloupnosti prost ych sinusov ych vln s diskr etnmi frekvencemi (frekvence maj celocseln e hodnoty) g(t) = 1 2 c + n=1 a n sin(2πnf 0 t)+ n=1 b n cos(2πnf 0 t), c je stejnosm ern a slozka, dc (direct current) component, f 0 = 1, je frekvence z akladn slozky sign alu T nf 0, jsou frekvence n-t e harmonick e slozky sign alu a n, b n, jsou amplitudy n-t ych harmonick ych slozek sign alu Pro koecienty c, a n, b n podle plat c = 2 T T 0 g(t) dt, a n = 2 T T 0 g(t). cos(2πnf 0t) dt b n = 2 T T 0 g(t). sin(2πnf 0t) dt s(t) = 4A π Slozen y periodick y sign al, prklad rozkladu 4A 4A sin(2πft) + sin(2π3ft) + 3π 5π sin(2π5ft)+... Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 26 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 27
8 Prklad kompozice sign alu ze 3 harmonick ych (slozek) Frekvencn dom ena slozen eho periodick eho sign alu Spektra odpovdajc predchozm prklad um s(t) = 4A π 4A 4A sin(2πft) + sin(2π3ft) + 3π 5π sin(2π5ft) Spektrum slozen eho sign alu obsahuje frekvence sinusov ych vln vytv arejcch sign al Obd elnkov a vlna (ide aln pulsy) m a nekonecne sirok e spektrum obsahujc nekonecne mnoho slozek Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 28 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 29 Periodick y a aperiodick y digit aln sign al Prklady fourierov ych transformac Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 30 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 31
9 Casov a a frekvencn dom ena neperiodick eho sign alu Srka p asma Hlas pren asen y telefonem m a spektrum 300 { 3300 Hz, jeho spektrum m a srku 3 KHz Srka p asma (bandwidth) jako vlastnost prenosov eho m edia rozdl mezi nejvyss a nejnizs frekvenc, kter e m edium propoust Srka p asma (bandwidth) jako vlastnost slozen eho sign alu rozdl mezi nejvyss a nejnizs frekvenc slozek, kter e sign al vytv ar srka p asma sign alu je nekonecn a { viz Fourierova transformace Efektivn srka p asma sign alu obsahuje slozky sign alu, kter a pren as mnozstv energie nutn e pro rozpozn an pren asen e informace Frekvencn dekompozice generuje spojitou krivku v p asmu 0 { 4000 Hz se nach az nekonecn y pocet slozek s re aln ymi hodnotami frekvenc, hlasov y sign al je neperiodick y Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 32 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 33 Srka p asma prenosov eho m edia a sign alu Srka p asma prenosov eho m edia a sign alu efektivn spektrum sign alu mus b yt podinterval dostupn e srky p asma m edia Sign al se spektrem Hz{3 000 Hz (srka p asma Hz) bude prenosem m ediem se srkou p asma Hz{3 500 Hz (srka p asma Hz) zkreslen y, Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 34 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 35
10 Srka p asma periodick eho a neperiodick eho slozen eho sign alu Digit aln sign al, bitov y interval, bitov a rychlost Pro v etsinu digit alnch sign al u je pojem perioda irelevantn, digit aln sign aly jsou vesmes aperiodick e { na obr azku v yse jeden sign alov y prvek (hodnota amplitudy v jist em, zde tzv. bitov em, casov em intervalu) nese jeden bit Bitov y interval { pojem nahrazujc pojem perioda Bitov a rychlost { pojem nahrazujc pojem frekvence { pocet bit u pren asen ych za sekundu, [b/s] Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 36 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 37 Digit aln sign al, bitov y interval, bitov a rychlost Digit aln sign al s n urovnemi, n > 2 Kazd y jeden sign alov y prvek ze 2 mozn ych sign alov ych prvk u nese hodnotu jednoho bitu Digit aln sign al s bitovou rychlost b/s m a d elku bitov eho intervalu (d elku bitu), analogie vlnov e d elky u analogov ych sign al u, s = 0, s = 0, 5 ms = 500 µs Na nizsm obr azku kazd y jeden sign alov y prvek ze 4 mozn ych sign alov ych prvk u nese hodnotu dvou bit u Jestlize m a digit aln sign al L urovn, kazd a urove n nese log 2 L bit u (je prirozen e volit L jako mocninu 2) Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 38 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 39
11 Dva zp usoby vyjadrov an rychlosti prenosu digit alnch dat Digit aln data se k oduj do sign al u Jeden nebo vce bit u dat se k oduje do jednoho prvku sign alu, prp. jeden nebo vce prvk u sign alu k oduje jeden nebo vce bit u dat Prvek sign alu { jedinecn a kombinace vlastnost sign alu po dobu trv an prvku sign alu hodnoty amplitudy, frekvenc, f az { pro analogov y sign al pocty, tvar,... puls u { pro digit aln sign al baudov a rychlost = pocet sign alov ych prvk u / s [Bd], (Baud - Baudot, jm eno) bitov a rychlost, resp. rychlost prenosu dat pocet bit u / s [b/s] Dva zp usoby vyjadrov an rychlosti prenosu dat ob e rychlosti se shoduj jen pri 2-hodnotov em prvku sign alu baudov a rychlost = bitov a rychlost, napr. 0: jedna hladina sign alu 1: opacn a hladina sign alu napr. k od digit alnho sign alu NRZ (Non Return to Zero) m uze platit baudov a rychlost < bitov a rychlost, napr. 2 amplitudy analogov eho sign alu ve 4 hodnot ach f aze = 8 (= 2 3 ) kombinac, jeden prvek sign alu reprezentuje 3-bitovou kombinaci m uze platit baudov a rychlost > bitov a rychlost, napr. kazd y jeden bit se k oduje do vce prvk u sign alu napr. do nekolika puls u { viz pozdeji Manchester k odov an (Ethernet) Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 40 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 41 Rychlost prenosu dat a srka p asma spolu souvis Digit aln sign al lze ch apat jako slozen y analogov y sign al s nekonecne sirok ym spektrem, lze ho tudz m ediem s konecnou srkou p asma pren aset pouze zkreslen e Potrebn a srka p asma m edia je umern a uplatnen e baudov e rychlosti, data se pren asej sign alov ymi prvky Chceme-li digit aln data pren aset jistou bitovou rychlost, musme odpovdajc pocet bit u k odovat do sign alov ych prvk u a pouzt m edium s adekv atne velkou srkou p asma Vazby mezi bitovou rychlost a srkou p asma ud avaj Nyquistova veta { bez ohledu na velikost sumu v m ediu a Shannonova veta { bez ohledu na zp usob k odov an v re aln em m ediu se sumem, detaily pozdeji Digit aln srka p asma versus analogov a srka p asma Kdyz se vysl a m ediem analogov y sign al, pouzv ame pojem (analogov a) srka p asma Vyjadruje se v Hz Analogov a srka p asma je interval frekvenc, kter e m edium propoust Kdyz se vysl a m ediem digit aln sign al, pouzv ame pojem (digit aln) srka p asma Vyjadruje se v b/s Digit aln srka p asma je maxim aln bitov a rychlost, kter e m edium umoz nuje pouzt Analogov a srka p asma i digit aln srka p asma reprezentuj stejnou vlastnost pouze vyj adrenou odlisn ymi mrami a jednotkami Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 42 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 43
12 Analogov e versus digit aln vysl an, propust (ltr) Analogov a i digit aln data lze pren aset analogov ymi i digit alnmi sign aly Proc se pouzvaj analogov e i digit aln sign aly? Nekter a m edia jsou vhodn a pro analogov e i digit aln vysl an (vodic { koaxi al, kroucen a dvoulinka / twist, optick e vl akno,... ) Nekter a m edia jsou vhodn a pouze pro analogov e vysl an (et er) Digit aln sign aly b yvaj odolnejs v uci sumu v m ediu Prenosov e kan aly udrzovan e v m ediu mohou mt charakter doln propusti { ltru propoustcho frekvence 0 { f max Vysl an v z akladnm p asmu, sirokop asmov e vysl an Vysl an digit alnho nebo analogov eho sign alu prmo, tj. bez jak ekoliv modulace jin eho (nosn eho, analogov eho) sign alu, kan alem typu doln propust se naz yv a vysl an v z akladnm p asmu (baseband) Vysl an digit alnho nebo analogov eho sign alu pri kter em se tmto sign alem moduluje vhodn y nosn y (vyslan y) analogov y sign al se naz yv a sirokop asmov e vysl an (broadband) { pouzv a se kan al typu p asmov a propust p asmov e propusti { ltru propoustcho frekvence f min f max Doln propust je zvl astn prpad p asmov e propusti pro f min = 0 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 44 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 45 Prklady: Vysl an v z akladnm p asmu, sirokop asmov e vysl an Hlasov y sign al z mikrofonu se vysl a do rekord eru bez jak ekoliv modulace, { vysl an analogov eho sign alu v z akladnm p asmu Digit aln sign al vyslan y stanic LAN Ethernet jin e stanici se vysl a bez jak ekoliv modulace, { vysl an digit alnho sign alu v z akladnm p asmu Jestlize jist ymi (analogov ymi nebo digit alnmi) sign aly modulujeme jin e (nosn e, analogov e) sign aly a teprve ty pren asme m ediem, jedn a se o sirokop asmov e vysl an Vysl an digit alnho sign alu Digit aln sign al teoreticky pozaduje srku p asma < 0, ), periodick y i aperiodick y digit aln sign al je de facto slozen y analogov y sign al s nekonecnou srkou p asma Vysl an dig. sign alu lze realizovat prmo, v z akladnm p asmu { pro rozpozn an digit alnho sign alu pri prjmu stac pren aset konecn y pocet jeho prvnch harmonick ych slozek { prenosov y kan al mus b yt typu doln propust s dostatecne sirokou srkou p asma, m ediem mus b yt vodic Potrebn a srka p asma je umern a pozadovan e bitov e rychlosti. Digit aln sign al lze vyslat do prenosov eho m edia i zprostredkovan e, v p asmov e propusti. Pak se jm moduluje nosn y (vyslan y) analogov y sign al a jedn a o sirokop asmov e (analogov e) vysl an Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 46 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 47
13 (Digit aln) vysl an v z akladnm p asmu, baseband Prenosov y kan al typu doln propust lze pouzt pouze tehdy, kdyz prenosov e m edium je dedikovan e pro spojen dvou zarzen (point-to-point) nebo sdlen e vce zarzenmi strdav e v case (časový multiplex) (Digit aln) vysl an v z akladnm p asmu, doln propust Vysl a se 2-hodnotov y digit aln sign al bitovou rychlost N b/s Vysl an dat nebo trvale vysl a pouze stejnosm ernou slozku odpovdajc 0 nebo 1, sign al s frekvenc f = 0 [Hz ] Nejvets pocet zmen v tomto 2-hodnotov em sign alu bude pri vysl an dat Tento sign al lze simulovat analogov ym sign alem, sinusovkou s frekvenc f = N/2 [Hz ], jedna perioda simuluje 2 bity (napr. +A = 1, -A = 0) Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 48 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 49 (Digit aln) vysl an v z akladnm p asmu, doln propust Simulace prenosu dat po 3bitov ych vzorcch Minim alne potrebn a srka p asma kan alu B mus propustit vsechny frekvence mezi t emito meznmi frekvencemi, tj. B = N/2 0 = N/2 [Hz ] Resp. naopak, pri dan e srce p asma B [Hz ] lze takov ym sign alem pren aset data rychlost rychlosti az N = 2B [b/s ], abychom umoznili i prenos vzorku Pri prenosu kazd eho jin eho nemonot onnho vzorku dat lze odpovdajc digit aln sign al simulovat analogov ymi sign aly s nizsmi z akladnmi frekvencemi (mezi 0 a N/2), tj. s delsmi periodami (pokr yvajcmi vce bit u nez 2), (pripome nte si tato fakta pri studiu Nyquistovy a Shannonovy v ety) Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 50 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 51
14 Jak se projev z et sen s r ky pasma kanalu? Analogove vys lan X S r ku pasma media mu zeme d elit do v ce kanal u typu pasmov a propust, v ka zdem takovem kanalu mu zeme samostatn e p rena set jeden analogovy signal X p ri zachovan rychlosti p renosu dat N poskytnut v et s s r ky pasma kanalu men e zkresluje signal, p rena s se v ce harmonickych slo zek signalu nesouc ho data Jan Staudek, FI MU Brno Analogovy signal p rena sej c data ma obvykle u zs s r ku pasma < f1, f2 > ne z digitaln signal Pro analogovy signal posta cuje pasmov a propust, s r ku pasma analogoveho signalu lze posouvat po ose frekvenc, pokud jej s r ku nezmen s me Analogove vys lan mu ze pochopiteln e pou z vat i kanal doln propust Kanaly typu pasmov a propust jsou p rirozen e dostupn ej s ne z kanaly typu doln propust PV169 { Data a signaly 52 Jan Staudek, FI MU Brno S irokopasmov e (digitaln ) vys lan, broadband PV169 { Data a signaly 53 Defekty p ri p renosu signal u 2 Utlum, slabnut (Attenuation) X slabnut signalu, ztrata energie X zpusobuje nap r. odpor media (oteplovan media) { p rem ena elektromagneticke energie na teplo 2 Zkreslovan (slo zeneho, obecneho signalu), (Distortion) X ztrata tvaru X zpusobuje rozd lnost rychlost s r en signalu na ruzn ych frekvenc ch 2 S um (Noise) X vliv cizorode energie X termaln s um, indukovany signal, p reslech, impulzn s um,... 2 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a signaly 54 Jestli ze elektricky signal p rena s data na vzdalenost v et s ne z jednotky km, jsou utlum a zkreslen tak velka, z e s um mu ze zpusobit p rijet chybnych dat Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a signaly 55
15 Ucinky defekt u pri prenosu sign al u Utlum, sl abnut sign al v prenosov em m ediu sl abne se vzd alenost ve vodicch exponenci alne, vyjadruje se v decibelech na jednotkovou vzd alenost v optick em m ediu je zanedbateln y, opakovace b yvaj i az po 100 km pri bezdr atov em prenosu sl abnut ovliv nuje navc i atmosf era utlum je rostouc funkc frekvence negativn dopad na analogov e vysl an, res se ekvaliz atory digit aln vysl an je odolnejs, vetsina energie pulsu se vysl a slozkami blzk ymi z akladn frekvenci (bitov e rychlosti) Utlum se mer v decibelech, logaritmick a mra pomeru v ykon u Necht' sign al vyslan y s v ykonem P 1 je prijman y s v ykonem P 2 = 0, 5P 1, pak utlum = 10 log 10 (P 2/P 1) = 10 log 10 (0.5P 1/P 1) = 10 log 10 (0.5) = 10( 0.3) = 3 db Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 56 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 57 Sla sign alu, decibely sla sign alu ( = pren asen a energie ) sign al se srenm m ediem zeslabuje (pren asen a energie se rozptyluje, m edium se zhrv a,... ) analogov y sign al se mus se ucelove (z amerne) zesilovat pomoc zesilovac u, digit aln sign al se mus se ucelove (z amerne) regenerovat pomoc opakovac u sl abnut sign alu je vesm es exponenci aln funkc vzd alenosti a je proto v yhodn e sl abnut vyjadrovat vhodnou logaritmickou mrou, jednotkou Sla sign alu, decibely historicky se po prv e pracovalo se sign aly pri zpracov an zvuku pro pom erovou mru r uzn ych urovn zvuku se stanovila jednotka Bel (Alexander Graham Bell) bezne se pouzv a desetinov a jednotka { decibel, db 1 db minim aln zmena urovne (sly, intenzity) zvuku rozpoznateln a lidsk ym sluchem decibel { jednotka mry pomeru mezi 2 urovnemi sign alu decibelov y zisk/ztr ata, G db = 10 log 10 P out P in, kde P znac v ykon (power) decibel je mra relativn 50% ztr ate sign alu odpovdaj {3 db, rk a se ztráta 3 db ztr ata 3 db = snzen sly sign alu z 1000 mw na 500 mw, ale tak e ztr ata 3 db = snzen sly sign alu z 10 mw na 5 mw Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 58 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 59
16 Utlum, sl abnut, zesilov an Utlum, sl abnut, zesilov an db je jednotka logaritmick a mra, v kask ade lze utlumy a zeslen vyj adren e v db sctat (odectat) Necht' dan y sign al je zesilovacem desetin asobn e zesilovan y, pak zeslen = 10 log 10 (P 2/P 1) = 10 log 10 (10P 1/P 1) = 10 log 10 (10) = 10 1 = 10 db Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 60 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 61 Zkreslov an slozen eho (obecn eho) sign alu zkreslov an slozen eho (obecn eho) sign alu je zp usobov ano r uzn ym zpozd'ov anm slozek probl em vodicov ych prenosov ych m edi napr. slozky blzk e centr aln frekvenci srky p asma se sr rychleji, pomaleji sren e slozky zp usobuj mezisymbolovou interferenci Zkreslov an digit alnho sign alu v prenosov em m edium Sign aly pr uchodem prenosov ym m ediem sl abnou V n ekter ych p asmech frekvenc m edium zeslabuje vce, v nekter ych sren sign alu plne blokuje Sign aly r uzn ych fekvenc se nemus srit m ediem shodnou rychlost Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 62 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 63
17 Sum Meze bitov e rychlosti prenosu dat Maxim aln dosaziteln a bitov a rychlost prenosu dat kan alem je dan a dodatecn y sign al vkl adan y mezi vyslac a prijmac term aln { vlivem kmit an elektron u mezimodulacn { pri sren 2 sign al u soucasne vznik a rovnez sign al na souctov e frekvenci preslechy { srenm sign alu mezi vodici (vodice funguj jako ant eny) impulsn { kr atk e pulsy v n ahodn e pozici s velkou amplitudou (vnejs rusen, poruchy v komunikacnm syst emu,... ) dostupnou srkou p asma { rozsahem frekvenc propousten ych prenosov ym kan alem poctem rozpoznateln ych hodnot prvku sign alu { zp usobem k odov an dat do sign alov ych prvk u kvalitou kan alu { mnozstvm cizorod e, skodliv e energie v kan alu, sumu Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 64 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 65 Nyquistova v eta plat pro idealizovan y kan al bez sumu, pro vysl an v z akladnm p asmu i pro sirokop asmov e vysl an urcuje maxim aln rychlost prenosu dat C [b/s] vce-prvkov ym sign alem v kan alu bez sumu s srkou p asma B [Hz] C = 2B log 2 M, M = pocet hodnot prvk u sign alu typicky 2, 4, 16, 64,... prvek sign alu = kombinace velikost amplitud, f azov ych posuv u, frekvence,..., poctu puls u pro k odov an bitu,... variace Nyquistovy vety na bin arn sign al { C = 2B rychlost prenosu dat C [b/s] kan alem bez sumu s srkou p asma B [Hz] bin arnm sign alem, tj. sign alem se 2 sign alov ymi prvky { dve urovne amplitudy, dve frekvence, dve f azov a posunut,... telefonnm p asmem cca 3 khz lze bin arne pren aset dat rychlost az 6 kb/s, ne rychleji!!! Uzitecn y sign al vs. sumov y sign al Ponevadz uzitecn y sign al m uze b yt o mnoho r ad u vets nez sumov y sign al, je vhodnejs jejich pomer (SNR Signal to Noise Ratio) vyj adrit napr. jako SNR = 50 db nez SNR = Fr aze SNR je 50dB je ekvivalentn sdelen desetin asobek dekadickeho logaritmu pom eru v ykonu uzitecn eho sign alu a v ykonu sumov ych sign al u je roven 50 db, decibel je bez-dimenzion aln jednotka necht' x je (bez-dimenzion aln) cslo, pak cslo y = 10.log(x) je rovno cslu x vyj adren emu v db db je abstraktn matematick a jednotka, nikoli fyzik aln jednotka analogie: z apisy a 5e3 reprezentuj tut ez hodnotu Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 66 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 67
18 Pom er sign al/sum Pomer sign al/sum, vysok y a nzk y pomer Pom er sign al/sum Signal-to-Noise Ratio (SNR, resp. S/N) pomer v ykonu datov eho sign alu N 1 (S, signal) k v ykonu sumov eho sign alu N 2 v kan ale (N, noise), SNR db = 10 log 10 N 1 N 2 [db] SNR je typicky meren y na strane prijmace, jedn a se o klcov y bod n avrhu komunikacnho syst emu SNR > 10 db, v ykon sumu nepresahuje 10 % v ykonu sign alu, plat, ze prenos dat lze resit bez zabezpecov an proti vlivu sumu 10 db > SNR > 4 db, realizace prenosu dat vyzaduje aplikaci zabezpecov an proti vlivu sumu SNR < 4 db, v ykon sumu se blz k 50 % v ykonu sign alu, neumoz nuje racion alne zabezpecit prenos dat Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 68 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 69 BER, Bit Error Rate frekvence v yskytu 1-bitov ych chyb b ehem prenosu dat typick e vyjadrov an BER 10 6 znac v yskyt 1 chyby na prenos 10 6 bit u typicky 1-bitov a chyba behem faxov eho prenosu A4-str anky Metody reakc na chyby b ehem prenosu detekcn k ody, opravn e k ody,... (pozdeji detailneji) BER je vymezov ana hodnotou SNR, zv ysen BER je zp usobeno snzenm v ykonu sign alu { ztr ata smerov an ant eny, utlum sign alu,... zv ysenm v ykonu sumu { interference, vznik zdroje sumu,... Shannonova v eta rychlost prenosu dat C kan alem s srkou p asma B se sumem o nenulov em v ykonu C = B log 2 (1 + S/N) reprezentace teoretick eho maxima dosaziteln e rychlosti prenosu dat v re aln em prenosov em kan alu v praxi se casto pracuje s nizsmi rychlostmi nez se Shannonovou rychlost impulsn sum, zkreslov an utlumem a zpozd'ov anm se neuvazuje nic se nerk a, jak ym zp usobem (k odov anm) se rychlosti urcen e Shannonovou v etou dos ahne z adn ym k odov anm dat do sign alu nelze prekrocit Shannovu kapacitu prenosov eho kan alu Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 70 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 71
19 Shannonova v eta Shannonova v eta vysok a hodnota SNR odpovd a vysoce kvalitnmu prenosov emu prostred, ve kter em lze napr. pouzvat mal y pocet mezilehl ych opakovac u SNR stanovuje horn mez dosaziteln e rychlosti prenosu dat v yskyt sumu znic jeden nebo nekolik (vce) bit u cm rychleji se pren as, tm data zabraj krats usek na casov e ose a tm vce bit u se poruchou trvajc jistou dobu znic pri dan e urovni sumu roste s rychlost prenosu dat i BER Cm vyssm v ykonem a s cm vets srkou p asma se vysl a, tm rychleji lze vyslat, ALE POZOR vyss v ykon b yv a doprov azen vyssm sumem (intermodulace), zvysov anm vyslan eho v ykonu pri zachov an srky p asma kles a SRN vets srka p asma obsahuje vce sumu, zvetsov anm srky p asma pri zachov an vyslacho v ykonu kles a SRN pri nzk em pomeru S/N zvetsov an srky p asma zvysuje dosazitelnou rychlost nepatrne, ta v podstate z avis na vyslacm v ykonu a ne na srce p asma pri vysok em pomeru S/N zvetsov an srky p asma zvysuje dosazitelnou rychlost podstatne, zdvojn asobenm srky p asma lze dos ahnout az 80 % zv ysen Shannonovy rychlosti (ne 100 %, zvysuje se i sum) Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 72 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 73 Shannonova v eta Ilustrace v yznamu Nyquistovy a Shannonovy v ety Prklad { extr emne zasumnen y kan al se SNR blzcm se 0 C = B log 2 (1 + 0) = B log 2 (1) = B 0 = 0 nelze pren aset v ubec nic Prklad { standardne pouzvan a srka p asma telefonnho kan alu = Hz typick y SNR v telefonnm spoji = 3162 (cca 35 db) C = log 2 ( ) = log 2 (3163) = = , 62 = [b/s] bez ohledu na k odov an dat do sign alu nelze typick ym telefonnm spojem pren aset data rychleji nez cca 34 kb/s pro dosazen vyss rychlosti se mus zvetsit vyuzvan a srka p asma telefonnho kan alu (princip ADSL, viz pozdeji) nebo zvetsit pomer SNR Necht' doln a horn mezn frekvence kan alu jsou 3 a 4 MHz, srka p asma je tudz B = 1 MHz Necht' SNR db = 24 db = 10 log 10 (S/N), tudz S/N = 251 Nejvyss dosaziteln a rychlost C podle Shannona C = 10 6 log 2 ( ) = 8 Mb/s Potrebn y pocet hodnot sign alov ych prvk u M pro dosazen C pri dan e srce p asma B se odvod podle Nyquistovy vety: C = 2B log 2 M, tj = log 2 M, tj. 4 = log 2 M a tudz M = 16 Toto spl nuje napr. modulacn sch ema 16-QAM: 4 f azov e posuvy a v kazd em 2 mozn e hodnoty amplitudy plus 8 jin ych f azov ych posun u se shodnou amplitudou Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 74 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 75
20 Throughput Propustnost jak skutecn e rychle proch azej data komunikacn entitou srka p asma v b/s m edia je teoreticky nejvyss rychlost, napr. 1 Mb/s pokud zarzen pripojen e na m edium zvl ad a jen 200 Kb/s, pak propustnost spojen na zarzen je 200 Kb/s Propustnost Pokud LAN s srkou p asma 10 Mb/s propoust pr umerne r amc u/min a r amce maj d elku bit u, skutecn a propustnost LAN je = 2Mb/s tj, cca petina srky p asma LAN Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 76 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 77 Zpozd en (latency, delay) pren asen e zpr avy Zpozden = doba sren sign alu + doba vysl an zpr avy + doba cek an + zpozd en zpracov anm doba sren sign alu, Propagation time doba, za kterou doraz sign al (sign alov y prvek) m ediem od zdroje k cli doba sren sign alu = vzd alenost / rychlost sren sign alu rychlost sren svetla vakuem m/s = km/s rychlost sren elmag sign alu kabelem je mnohem nizs Prklad: vzd alenost = km, rychlost sren = 2, m/s doba sren sign alu = = 50 ms 2, Zpozd en (latency, daly) pren asen e zpr avy doba vysl an zpr avy, Transmission time doba vysl an zpr avy = d elka zpr avy / propustnost kan alu Prklad: vzd alenost = km, rychlost sren = 2, m/s d elka zpr avy (mail) = 2,5 KB, propustnost ste 1 Gb/s doba vysl an zpr avy = = 0, 02 ms, lze ji proti dobe sren (50 ms) zanedbat zanedbat Prklad: vzd alenost = km, rychlost sren = 2, m/s d elka zpr avy (obr azek) = 5 MB, propustnost ste 1 Mb/s doba vysl an zpr avy = = ms, nelze ji proti dobe sren (50 ms) zanedbat zanedbat doba cek an a doba zpracov an doby silne z avisl e na konkr etnm st'ov em a v ypocetnm prostred Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 78 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 79
21 Cvicen Tri charakteristiky sinusov e vlny amplituda, frekvence / perioda,f aze Cm se lis analogov y sign al a digit aln sign al? analogov y sign al nab yv a nekonecn eho poctu hodnot digit aln sign al nab yv a konecn eho poctu hodnot Jak y je vztah mezi frekvenc a periodou sign alu? inverze Co jako mra reprezentuje amplituda sign alu? vyjadruje slu (intenzitu, pren asenou energii) sign alu v kazd em bodu pr ubehu Co jako mra reprezentuje f aze sign alu? vyjadruje pozici vlny relativne v uci casu 0 Cvicen Kter a matematick a metoda zvl adne rozklad slozen eho sign alu na slozky? Fourierrova anal yza Co vyjadruje bitov a rychlost a co j odpovd a u analogov eho sign alu? pocet bit u / sekunda, frekvence Co vyjadruje jednotka db? relativn slu sign alu ve dvou bodech neboo relativn slu dvou sign al u Co to je vlnov a d elka a jak se vypoct a? Vzd alenost, kterou uraz sign al za dobu jedn e sv e periody = rychlost sren sign alu x perioda Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 80 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 81 Cvicen Jak a je srka p asma sign alu s nejmens frekvenc slozky 5 KHz a s nejvets frekvenc slozky 52 KH? 47 KHz Kdyz je frekvence jedn e slozky slozen eho sign alu nulov a, je pr umern a hodnota amplitudy nulov a, kladn a ci z aporn a kladn a Kdyz frekvence sign alu vzr ust a, jeho perioda kles a nebo roste? kles a sinusov a vlna je aperiodick y analogov y, periodick y analogov y, aperiodick y digit aln, periodick y digit aln sign al? periodick y analogov y Cvicen Maxim aln hodnota amplitudy sinusov e vlny jsou 2 V. Jakou hodnotu m a minim aln hodnota amplitudy tohoto sign alu? -2 V Pomer v ykon u sign alu meren eho ve dou bodech je 0 db. Co to znamen a? v ykony sign alu v obou mstech jsou shodn e Frekvence sign al u s periodami 5 s, 12 µs, 220 ns, 81 ps vyj adrete v Hz, KHz, MHz, GHz a v THz 5 s:0.2hz, KHz, MHz, GHz, T Hz 12 µs: Hz,83.3KHz, MHz, GHz, T Hz 220 n: Hz, KHz,4.55MHz, GHz, T Hz 81 ps: Hz, KHz, MHz,12.3GHz, T Hz Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 82 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 83
22 Cvicen Vyj adrete ve stupnch f azov y posuv o periodu, p ul periody, tricvrt e periody a o tretinu periody 360 nebo 0, 180, 270, 120 Vyj adrete bitov e rychlosti sign al u s prenosem 1 b/0,001 s, 1 b/2ms, 10 b/20µs, 1000 b/250 ps 1 Kb/s, 500 b/s, 500 Kb/s, 4 Tb/s ( b/s) Zarzen vysl a data rychlost 1000 b/s. Jak dlouho se vysl a 10 bit u, jeden 8bitov y znak, soubor se znaky 0,01 s, 8 ms, 800 s Napiste matematickou reprezentaci sign alu s amplitudou 10 V, frekvenc 2500 Hz a f az 30 o. s(t) = 10 sin(5000πt + π/6) Cvicen Jak dlouh a je perioda sign alu s(t) = 4 sin(628 t) 0,01 s Kter y ze dvou sign al u { sinusovka s frekvenc 100 khs a sinusovka s frekvenc 200 khs { m a vets srku p asma? Oba maj stejnou srku p asma, 0 Hz Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 84 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 85 Cvicen Cvicen Utlum sign alu je -10 db. Jak y v ykon m a sign al na strane prijmace, kdyz se vyslal v ykonem 5 W? Sign al m a vlnovou d elku ve vakuu 1µm. Jakou vzd alenost uraz celo vlny za dobu period? 10 = 10 log 10(P 2 /5), 1 = log 10(P 2 /5), 0, 1 = P 2 /5, P 2 = 0, 5 W Je-li propustnost napojen zarzen na prenosov e m edium 5 kb/s, jak dlouho se vysl a bit u? /5 kb/s = 20s 1 mm M erenm sumu v telefonnm kan alu se zjistila hladina sumu 5 mv. Sign al se vysl a v ykonem 10 V. Kan al m a srku p asma 4 KHz. Jakou nejvyss rychlost lze tmto kan alem pren aset data? 4000 log 2 (1 + 10/0, 005) = b/s Kter y sign al m a vets srku p asma { sinusov a vlna s frekvenc 100 khz nebo sinusov a vlna s frekvenc 200 khz oba sign aly maj srku p asma 0 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 86 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 87
23 Cvicen Jakou frekvenci m a sinusov y sign al s 8 cykly ve 4 ms? 2 khz Jakou rychlost se pren asej data TV kan alem o srce p asma 6 MHz jestlize se vyuzv a 1 (3, 5) harmonick ych slozek 1: 2 6 MHz = 12 Mb/s 3: (2 6 MHz)/3 = 4 Mb/s 5: (2 6 MHz)/5 = 2, 4 Mb/s Monitor poctace m a rozlisen x pixel u. Kazd y pixel pouzv a barev. Kolik bit u je potreba k zasl an obsahu obrazovky? log = = Cvicen spickov a amplituda sign alu je 20 kr at vets nez spickov a amplituda sumu. Jak y SNR, resp SNR db SN R = (signal power)/(noise power), v ykon je umern y kvadr atu napet, SNR = (signal voltage) 2 /(noise voltage) 2 SNR = [(signal voltage)/(noise voltage)] 2 = 20 2 = 400 SNR db = 10 1og 10 SNR = 10 1og = 26, 02 db Pevn a telefonn linka s srkou p asma 4 khz obsahuje pri prenosu 10 V sign alu 5 mv sum. Jakou nejvyss rychlost lze touto linkou pren aset data? log 2 (1 + 10/0.005) = , 97 = 43, 866 kb/s Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 88 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 89 Cvicen Prenosov emu kan alu se dvojn asobne zv ys srka p asma. Jak y bude dopad na moznou rychlost prenosu dat? M uze se az dvakr at zv ysit, C 2 = 2 C 1 V prenosov em kan alu se dvojn asobne zv ys SNR. Jak y bude dopad na moznou rychlost prenosu dat? Rychlost prenosu dat se m uze zv ysit nepatrne, priblizne C 2 = C Sign al pri sren atmosf erou m a vlnovou d elku 1 µm, Jak daleko se rozsr zac atek vlny na cykl u? = 1000 µm = 1 mm Cvicen Jak a je doba vysl an r amce o d elce 1 MB kan alem s srkou p asma 200 kb/s : doba vysl an r amce = d elka r amce / srka p asma / = 40 s Kolik bit u bude obsazeno ve spoji s dobou sren sign alu 2 ms, pokud jeho srka p asma umoz nuje rychlost prenosu dat 1, 10, 100 Mb/s: pocet bit u ve spoji = srka p asma x doba sren sign alu 1 Mb/s: 1 Mb/s x 2 ms = b 10 Mb/s: 1 Mb/s x 2 ms = b 100 Mb/s: 1 Mb/s x 2 ms = b Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 90 Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Data a sign aly 91
Data a sign aly. Data a sign aly. PV 169 Z aklady prenosu dat. Sign al, elektromagnetick y sign al
Data a sign aly Data a sign aly Reprezentace fakt u, pojm u, hlasu, text u, obraz u, vide,... = data (informace) Data jsou predm etem prenosu dat mezi zdrojem a clem dat PV 169 Z aklady prenosu dat Jan
Sign aly. PV 169 Z aklady prenosu dat. Jan Staudek Verze : podzim 2018
Sign aly PV 169 Z aklady prenosu dat Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2018 Data a sign aly Clem komunikac je prenos reprezentac fakt u, pojm u, hlasu,
Uvod, celkov y prehled problematiky
Organizace v yuky Uvod, celkov y prehled problematiky PV 169 Z aklady prenosu dat Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Predn as, zkous (zkouska psemn a) Jan Staudek,
Uvod, celkov y prehled problematiky
Uvod, celkov y prehled problematiky PV 169 Z aklady prenosu dat Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2018 Organizace v yuky Predn as, zkous (zkouska
Digit aln vysl an. PV 169 Z aklady prenosu dat. Jan Staudek Verze : podzim 2018
Digit aln vysl an PV 169 Z aklady prenosu dat Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2018 K odov an spoje Proces konverze dat do digit alnho sign alu Pren
Rzen informacn bezpecnosti v organizaci
Rzen informacn bezpecnosti v organizaci Dodatek PV 017 Bezpecnost IT Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2016 Dodatek predn asky Oblasti rzen ovlivn
íta ové sít baseband narrowband broadband
Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo
Digit aln vysl an. K odov an spoje. PV 169 Z aklady prenosu dat. Prvek sign alu, prvek dat, stupe n sign alu. Stupe n dat, baudov a / bitov a rychlost
K odov an spoje Digit aln vysl an PV 169 Z aklady prenosu dat Proces konverze dat do digit alnho sign alu Pren asen a informace se nejprve k oduje do posloupnosti bit u { Analogov a informace se k oduje
Rzen informacn bezpecnosti v organizaci
Dodatek predn asky Rzen informacn bezpecnosti v organizaci Dodatek PV 017 Bezpecnost IT Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Oblasti rzen ovlivn en e prosazov anm informacn
Distribuovan e algoritmy
Distribuovan e algoritmy PA 150 Principy operacnch syst em u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2018 Distribuovan y syst em, distribuovan y algoritmus
ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ
ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ Komunikační kanál (přenosová cesta) vždy negativně ovlivňuje přenášený signál (elektrický, světelný, rádiový). Nejčastěji způsobuje: útlum zeslabení, tedy zmenšení amplitudy
ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ
ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ Komunikační kanál (přenosová cesta) vždy negativně ovlivňuje přenášený signál (elektrický, světelný, rádiový). Nejčastěji způsobuje: útlum zeslabení, tedy zmenšení amplitudy
Prenosov a m edia. PV 169 Z aklady prenosu dat. Jan Staudek Verze : podzim 2017
Prenosov a m edia PV 169 Z aklady prenosu dat Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2017 Prenosov e m edium Jan Staudek, FI MU Brno PV169 { Prenosov a
Sekven cn soubory. PV 062 Organizace soubor u. Jan Staudek Verze : jaro 2018
Sekven cn soubory PV 062 Organizace soubor u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2018 Klasick e, standardn organizace soubor u hromada sekvencn soubor
Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních
Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních Co je třeba znát z teoretických základů? jak vyjádřit schopnost přenášet data jak ji správně chápat jak a v čem ji měřit čím je schopnost přenášet data
Bezs n urov a telefonie, DECT
Bezs n urov a telefonie, DECT PA 151 Soudob e ste Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2017 DECT, Digital European Cordless Telephone z obchodnho hlediska
Počítačové sítě. Lekce 5: Základy datových komunikací
Počítačové sítě Lekce 5: Základy datových komunikací Přenos dat V základním pásmu Nemodulovaný Baseband V přeloženém pásmu Modulovaný Broadband Lekce 5: Základy datových komunikací 2 Přenos v základním
Prepn an, switching. Propojovac probl em. PV 169 Z aklady prenosu dat. Prepnac, prepnan a st' Metody prepn an
Propojovac probl em Prepn an, switching PV 169 Z aklady prenosu dat Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Jak propojit dvoubodov ymi spoji mnoho zarzen? Kazd e zarzen s kazd ym? { Nerealistick
Informacn teorie. PV 062 Organizace soubor u. Jan Staudek Verze : jaro 2018
Informacn teorie PV 062 Organizace soubor u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2018 Cl predn asky Abychom mohli informace efektivn e ukl adat, zsk avat
Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza
Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Lekce 03 Ing. Jiří ledvina, CSc. Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 3.10.2008
GPDR, General Data Protection Regulation
Obecn e narzen o ochran e osobnch udaj u, OU GPDR, General Data Protection Regulation PV 017 Rzen informacn bezpecnosti Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze :
Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku
Zvuk 1. základní kmitání - vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin - podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění elastického
dvoulinka, twist pair, twist
P renosove medium P media PV 169 Zaklady p renosu dat Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ } w A y < 5 4 3 1 0 / -., )+ ( %&' $ #!" Æ Verze : podzim 017 Media voden eho typu twist / kroucena
Vl akna. PB 152 Operacn syst emy. Jan ÐStaudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Verze : jaro 2015
Vl akna PB 152 Operacn syst emy Jan ÐStaudek Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Verze : jaro 2015 Proces, resp. tak e task { drzitel zdroj u, vc. prostoru ve virtu aln pam eti
Signál v čase a jeho spektrum
Signál v čase a jeho spektrum Signály v časovém průběhu (tak jak je vidíme na osciloskopu) můžeme dělit na periodické a neperiodické. V obou případech je lze popsat spektrálně určit jaké kmitočty v sobě
X u zs speci kace { v etev matematiky zabyvaj. Verze : jaro 2018 Jan Staudek, FI MU Brno. X late Middle English
C l p redna sky Abychom mohli informace efektivn e ukladat, z skavat c i p rena set, resp. i dlouhodob e uchovavat, mus me v ed et/znat Informacn PV 06 Organizace souboru Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/
Podsyst em vstupu a v ystupu
Podsyst em vstupu a v ystupu PB 152 Operacn syst emy PV 062 Organizace soubor u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2016 Osnova predn asky Vstup/v ystup
Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem
Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Lekce 03 Ing. Jiří ledvina, CSc. Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 3.10.2008
Hasov an (hashing) na vn ejsch pam etech
Hasov an (hashing) na vn ejsch pam etech PV 062 Organizace soubor u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2018 Obsah predn asky Jak algoritmicky dos ahnout
r Odvoď te přenosovou funkci obvodů na obr.2.16, je-li vstupem napě tí u 1 a výstupem napě tí u 2. Uvaž ujte R = 1Ω, L = 1H a C = 1F.
Systé my, procesy a signály I - sbírka příkladů NEŘ EŠENÉPŘ ÍKADY r 223 Odvoď te přenosovou funkci obvodů na obr26, je-li vstupem napě tí u a výstupem napě tí Uvaž ujte Ω, H a F u u u a) b) c) u u u d)
Satelitn komunikace. PA 151 Soudob e ste. Jan Staudek Verze : jaro 2018
Satelitn komunikace PA 151 Soudob e ste Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2018 Satelity Jan Staudek, FI MU Brno PA151 Soudobe s te { Satelitn komunikace
Lineární a adaptivní zpracování dat. 3. SYSTÉMY a jejich popis ve frekvenční oblasti
Lineární a adaptivní zpracování dat 3. SYSTÉMY a jejich popis ve frekvenční oblasti Daniel Schwarz Osnova Opakování: systémy a jejich popis v časové oblasti Fourierovy řady Frekvenční charakteristika systémů
Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Analogové modulace PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace Co je to modulace?
Projekt implementace ISMS Dodatek 1, PDCA
Projekt implementace ISMS Dodatek 1, PDCA PV 017 Bezpecnost IT Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2018 PDCA { f aze Plan, podrobn eji 1. denov an oblasti
Obnova transakc po v ypadku
Klasikace poruch Obnova transakc po v ypadku PA 150 Principy operacnch syst em u Jan ÐStaudek Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ poruchy transakc logick e chyby v resen T nelze
Soubor, souborov e organizace
Soubor, souborov e organizace PV 062 Organizace soubor u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2016 Osnova predn asky Pojem soubor, klc, operace se souborem,
Wireless MAN, WiMax,
Wireless MAN, WiMax, 802.16 PA 151 Soudob e ste Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2016 Osnova Co to je WiMAX Uvod k 802.16 Z akladn principy cinnosti
PSK1-5. Frekvenční modulace. Úvod. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. Název školy: Vzdělávací oblast:
PSK1-5 Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: Výsledky vzdělávání: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova
Prklad dokumentov e z akladny ISMS
Prklad dokumentov e z akladny ISMS podle z akona o kybernetick e bezpecnosti PV 017 Bezpecnost IT Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2018 Standard
Projekt implementace ISMS
Projekt implementace ISMS PV 017 Bezpecnost IT Jan ÐStaudek Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Verze : podzim 2016 ISMS { Information Security Management System Metodicky vypracovan
VLASTNOSTI KOMPONENTŮ MĚŘICÍHO ŘETĚZCE - ANALOGOVÁČÁST
VLASTNOSTI KOMPONENTŮ MĚŘICÍHO ŘETĚZCE - ANALOGOVÁČÁST 5.1. Snímač 5.2. Obvody úpravy signálu 5.1. SNÍMAČ Napájecí zdroj snímač převod na el. napětí - úprava velikosti - filtr analogově číslicový převodník
9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST
9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST Modulace tvoří základ bezdrátového přenosu informací na velkou vzdálenost. V minulosti se ji využívalo v telekomunikacích při vícenásobném využití přenosových
Vl akna. Proces a vl akna. PB 152 Operacn syst emy. Resen editoru pomoc vl aken. Koncept sekvencnho procesu m uze b yt neefektivn
Proces a vl akna Vl akna PB 15 Operacn syst emy Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Proces, resp. tak e task { drzitel zdroj u, vc. prostoru ve virtu aln pameti pro
Základy a aplikace digitálních. Katedra radioelektroniky (13137), blok B2, místnost 722
Základy a aplikace digitálních modulací Josef Dobeš Katedra radioelektroniky (13137), blok B2, místnost 722 dobes@fel.cvut.cz 6. října 2014 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Počítání s decibely (není třináctá komnata matematiky)
očítání s decibely (není třináctá komnata matematiky) Hlavním úkolem decibelů je zjednodušit a zpřehlednit výpočty s nimi prováděné a ne prožívat studentské útrapy u tabule, při písemných pracích a u maturitních
Úvod do zpracování signálů
1 / 25 Úvod do zpracování signálů Karel Horák Rozvrh přednášky: 1. Spojitý a diskrétní signál. 2. Spektrum signálu. 3. Vzorkovací věta. 4. Konvoluce signálů. 5. Korelace signálů. 2 / 25 Úvod do zpracování
VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_05_Modulace a Modulátory
Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_05_Modulace a Modulátory Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl Tematická
Výkon komunik. systémů
Výkon komunik. systémů Tyto slajdy vznikly jako podklady k přednáškám v průběhu mého aktivního působení na Katedře radioelektroniky Českého vysokého učení technického v Praze. Souvisí s problematikou radiotechniky
Kroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění)
Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení potah (STP navíc stínění) 4 kroucené páry Kroucená dvojlinka dva typy: nestíněná
Fyzikální podstata zvuku
Fyzikální podstata zvuku 1. základní kmitání vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění
Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)
Vlnění vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím přenos energie bez přenosu látky Vázané oscilátory druhy vlnění: Druhy vlnění podélné a příčné 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) b. elektromagnetické
SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY
SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY TEMATICKÉ OKRUHY Signály se spojitým časem Základní signály se spojitým časem (základní spojité signály) Jednotkový skok σ (t), jednotkový impuls (Diracův impuls)
Základní komunikační řetězec
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL
9.4.2001. Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205
Ėlektroakustika a televize TV norma.......... Petr Česák, studijní skupina 205 Letní semestr 2000/200 . TV norma Úkol měření Seznamte se podrobně s průběhem úplného televizního signálu obrazového černobílého
Hierarchick e indexy, B / B+ stromy, tries
Hierarchick e indexy, B / B+ stromy, tries PV 062 Organizace soubor u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2018 Osnova predn asky V yklad pokrocil e technologick
Základní principy přenosu dat
Základní principy přenosu dat Petr Grygárek rek 1 Klasifikace přenosů dat 2 Podle směru využívání média Simplex pouze v jednom směru Příklad: TV vysílání Half duplex v obou směrech, ale střídavě Příklad:
1. Základy teorie přenosu informací
1. Základy teorie přenosu informací Úvodem citát o pojmu informace Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. N.
Model dvanáctipulzního usměrňovače
Ladislav Mlynařík 1 Model dvanáctipulzního usměrňovače Klíčová slova: primární proud trakčního usměrňovače, vyšší harmonická, usměrňovač, dvanáctipulzní zapojení usměrňovače, model transformátoru 1 Úvod
Orientacn taxonometrie spoj u a st. PV 169 Z aklady prenosu dat. St e studovan e z hlediska prenosu dat. Telefonn st'
Orientacn taxonometrie spoj u a st Přenos dat v přístupových a ve vybraných rozlehlých sítích (telefonní sítě, kabelové sítě, SONET/SDH, ATM) PV 169 Z aklady prenosu dat Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Jan Staudek
Hierarchick e indexy, B / B+ stromy, tries
Osnova predn asky Hierarchick e indexy, B / B+ stromy, tries V yklad pokrocil e technologick e b aze pouzvan e pro indexov an z aznam u v souboru Grafy, stromov a grafov a struktura, vyhled avac strom
Pracovní třídy zesilovačů
Pracovní třídy zesilovačů Tzv. pracovní třída zesilovače je určená polohou pracovního bodu P na převodní charakteristice dobou, po kterou zesilovacím prvkem protéká proud, vzhledem ke vstupnímu zesilovanému
3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda
3.cvičen ení Úvod do laboratorních měřm ěření Základní měření PCM 1.řádu - měření zkreslení Ing. Bc. Ivan Pravda Měření útlumového zkreslení - Útlumové zkreslení vyjadřuje frekvenční závislost útlumu telefonního
Lineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně
Lineární a adaptivní zpracování dat 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Opakování: signály a systémy Vlastnosti systémů Systémy
Připojení k rozlehlých sítím
Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové
VY_32_INOVACE_E 15 03
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
Světlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které
Spr ava hlavn pam eti
Osnova predn asky Spr ava hlavn pam eti PB 15 Operacn syst emy Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Obecn e principy spr avy hlavn pam eti str ankov an, paging hlavn pam eti, segmentov an,
Lineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně
Lineární a adaptivní zpracování dat 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Opakování: signály a systémy Vlastnosti systémů Systémy
Modulace analogových a číslicových signálů
Modulace analogových a číslicových signálů - rozdělení, vlastnosti, způsob použití. Kódování na fyzické vrstvě komunikačního kanálu. Metody zabezpečení přenosu. Modulace analogových a číslicových signálů
KTE/TEVS - Rychlá Fourierova transformace. Pavel Karban. Katedra teoretické elektrotechniky Fakulta elektrotechnická Západočeská univerzita v Plzni
KTE/TEVS - Rychlá Fourierova transformace Pavel Karban Katedra teoretické elektrotechniky Fakulta elektrotechnická Západočeská univerzita v Plzni 10.11.011 Outline 1 Motivace FT Fourierova transformace
PB169 Operační systémy a sítě
PB169 Operační systémy a sítě Přenos dat v počítačových sítích Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Způsob propojení sítí opak. Drátové sítě TP (twisted pair) kroucená dvoulinka 100Mbit, 1Gbit Koaxiální kabel vyšší
Politika informacn bezpecnosti, Dodatek
Obsah dodatku Politika informacn bezpecnosti, Dodatek PV 017 Bezpecnost IT Politika informacn bezpecnosti dle z akona o kybernetick e bezpecnosti Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û
CW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2014/2015 tm-ch-spec. 1.p 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky. Komunikace po silových vedeních Úvod do problematiky
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky Komunikace po silových vedeních Úvod do problematiky 8. přednáška ZS 2011/2012 Ing. Tomáš Sýkora, Ph.D. Šíření signálů
Hierarchick e indexy, B / B+ stromy, tries
Hierarchick e indexy, B / B+ stromy, tries PV 062 Organizace soubor u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2017 Osnova predn asky V yklad pokrocil e technologick
Modulace a šum signálu
Modulace a šum signálu PATRIK KANIA a ŠTĚPÁN URBAN Nejlepší laboratoř molekulové spektroskopie vysokého rozlišení Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha kaniap@vscht.cz a urbans@vscht.cz http://www.vscht.cz/anl/lmsvr
DIGITÁLNÍ KOMUNIKACE S OPTICKÝMI VLÁKNY. Digitální signál bude rekonstruován přijímačem a přiváděn do audio zesilovače.
DIGITÁLNÍ KOMUNIKACE S OPTICKÝMI VLÁKNY 104-4R Pomocí stavebnice Optel sestavte optický systém, který umožní přenos zvuku. Systém bude vysílat audio informaci prostřednictvím optického kabelu jako sekvenci
Rzen reakc na bezpecnostn incidenty
Rzen reakc na bezpecnostn incidenty PV 017 Bezpecnost informacnch technologi Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2018 n Bezpecnostn ud alost, bezpecnostn
Fyzická vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Fyzická vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sítě BI-PSI LS
Volba v udce, Leader Election
Volebn probl em { Kdy a proc se vol vedouc uzel? Volba v udce, Leader Election PA 150 Principy operacnch syst em u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim
Spr ava hlavn pam eti
Spr ava hlavn pam eti PB 152 Operacn syst emy Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : jaro 2017 Osnova predn asky Obecn e principy spr avy hlavn pam eti str ankov
Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos
Fyzická vrstva (PL) Techniky sériové komunikace (syn/asyn, sym/asym ) Analogový okruh (serial line) Přenos v přeneseném pásmu (modem) Digitální okruh (ISDN) Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos
Osciloskopy. Osciloskop. Osciloskopem lze měřit
Osciloskopy Osciloskop elektronický přístroj zobrazující průběhy napětí s použitím převodníků lze zobrazit průběhy elektrických i neelektrických veličin analogové osciloskopy umožňují zobrazit pouze periodické
Frekvenční charakteristiky
Frekvenční charakteristiky EO2 Přednáška Pavel Máša ÚVODEM Frekvenční charakteristiky popisují závislost poměru amplitudy výstupního ku vstupnímu napětí a jejich fázový posun v závislosti na frekvenci
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cziba.muni.cz II. SIGNÁLY ZÁKLADNÍ POJMY SIGNÁL - DEFINICE SIGNÁL - DEFINICE Signál je jev fyzikální, chemické, biologické, ekonomické
P7: Základy zpracování signálu
P7: Základy zpracování signálu Úvodem - Signál (lat. signum) bychom mohli definovat jako záměrný fyzikální jev, nesoucí informaci o nějaké události. - Signálem je rovněž funkce, která převádí nezávislou
11. Jaké principy jsou uplatněny při modulaci nosné vlny analogovým signálem? 12. Čím je charakteristické feromagnetikum?
1. Vysílač má nosnou frekvenci 100MHz; jak dlouhá vlna se šíří prostorem? 2. Síťový transformátor (ideální) je používán k transformaci napětí elektrovodné sítě 230 V na napětí 3. Jaký proud bude odebírat
A/D převodníky - parametry
A/D převodníky - parametry lineární kvantování -(kritériem je jednoduchost kvantovacího obvodu), parametry ADC : statické odstup signálu od kvantizačního šumu SQNR, efektivní počet bitů n ef, dynamický
Obnova transakc po v ypadku
Obnova transakc po v ypadku PA 150 Principy operacnch syst em u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2016 Klasikace poruch poruchy transakc logick e
Přehled veličin elektrických obvodů
Přehled veličin elektrických obvodů Ing. Martin Černík, Ph.D Projekt ESF CZ.1.7/2.2./28.5 Modernizace didaktických metod a inovace. Elektrický náboj - základní vlastnost některých elementárních částic
Volba v udce, Leader Election
Volba v udce, Leader Election PA 150 Principy operacnch syst em u Jan Staudek http://www..muni.cz/usr/staudek/vyuka/ Ð Û Å«Æ ±²³ µ ¹º»¼½¾ Ý Verze : podzim 2018 Volebn probl em { Kdy a proc se vol vedouc
Hlavní parametry rádiových přijímačů
Hlavní parametry rádiových přijímačů Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal Pro posouzení základních vlastností rádiových přijímačů jsou zavedena normalizovaná kritéria parametry, podle kterých se rádiové přijímače
Analogově číslicové převodníky
Verze 1 Analogově číslicové převodníky Doplněná inovovaná přednáška Zpracoval: Vladimír Michna Pracoviště: Katedra textilních a jednoúčelových strojů TUL Tento materiál vznikl jako součást projektu In-TECH
Laboratorní měření 1. Seznam použitých přístrojů. Popis měřicího přípravku
Laboratorní měření 1 Seznam použitých přístrojů 1. Generátor funkcí 2. Analogový osciloskop 3. Měřící přípravek na RL ČVUT FEL, katedra Teorie obvodů Popis měřicího přípravku Přípravek umožňuje jednoduchá
Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění
Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, kroucením sníženo rušení pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) nestíněná (Unshielded Twisted Pair, UTP) stíněná (Shielded Twisted Pair, STP)
Digitalizace převod AS DS (analogový diskrétní signál )
Digitalizace signálu v čase Digitalizace převod AS DS (analogový diskrétní signál ) v amplitudě Obvykle převod spojité předlohy (reality) f 1 (t/x,...), f 2 ()... připomenutí Digitalizace: 1. vzorkování
2 Teoretický úvod Základní princip harmonické analýzy Podmínky harmonické analýzy signálů Obdelník Trojúhelník...
Obsah 1 Zadání 1 2 Teoretický úvod 1 2.1 Základní princip harmonické analýzy.................. 1 2.2 Podmínky harmonické analýzy signálů................. 1 3 Obecné matematické vyjádření 2 4 Konkrétní
Direct Digital Synthesis (DDS)
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Ing. Radek Sedláček, Ph.D., katedra měření K13138 Direct Digital Synthesis (DDS) Přímá číslicová syntéza Tyto materiály vznikly za podpory
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Antény Antény jsou potřebné k bezdrátovému přenosu informací. Vysílací anténa vyzařuje elektromagnetickou energii