Povrchové vlastnosti vozovek. Normy a pedpisy pro mení a hodnocení povrchových vlastností. Povrchové vlastnosti vozovek PK eské normy

Transkript

1 Povrchové vlastnosti vozovek Leoš Nekula, Mení PVV, Vyškov Normy a pedpisy pro mení a hodnocení povrchových vlastností Únor bezen pehled Základní dlení povrchových vlastností Nerovnosti povrchu vozovky Podélné Píné Jednotlivé Protismykové vlastnosti povrchu vozovky Textura Mikrotextura Makrotextura Souinitel tení Vodorovné drenážní vlastnosti Hluk (pednáška Ing. Kivánek) eské normy Mení a hodnocení nerovnosti povrch vozovek Vydána 10/2009 Revize 2/2015 Mení a hodnocení protismykových vlastností povrch vozovek Vydána 9/2009 Revize 4/

2 evropské normy pevzaté SN EN Povrchové vlastnosti vozovek pozemních komunikací a letištních ploch ást 1-8. ást 1: Mení hloubky makrotextury povrchu vozovky odmrnou metodou (listopad 20102) ást 3: Mení vodorovných drenážních vlastností povrchu vozovky (leden 2004) ást 4: Metoda pro mení protismykových vlastností povrchu vozovky Zkouška kyvadlem (duben 2012) ást 5: Stanovení parametr podélné nerovnosti (dosud nezavedena) evropské normy pevzaté SN EN Povrchové vlastnosti vozovek pozemních komunikací a letištních ploch ást 1-8. ást 6: Mení píných a podélných profil nerovnosti a megatextury (erven 2009) ást 7: Mení jednotlivých nerovností povrchu vozovky Zkouška latí (erven 2009) ást 8: Stanovení parametr píné nerovnosti (erven 2009) 5 6 evropské normy pevzaté SN P CEN/TS Povrchové vlastnosti vozovek pozemních komunikací a letištních ploch ást 1-8. ást 2: Stanovení protismykových vlastností povrchu vozovky pomocí dynamických micích zaízení (10/2012) Pedbžná technická specifikace evropské normy pevzaté SN EN ISO Popis textury vozovky pomocí profil povrchu ást 1 3, 5. ást 1: Urování prmrné hloubky profilu (listopad 2004) ást 2: Terminologie a základní požadavky vztahující se k analýze profilu textury vozovky (prosinec 2003) ást 3: Specifikace a klasifikace profilometr (záí 2004) ást 5: Stanovení megatextury (srpen 2010) 7 8

3 Národní referenní zaízení mící souinitel podélného tení Zaízení TRT ást 4: Postup pro stanovení protismykových vlastností povrchu vozovek pomocí zaízení s ízeným podélným skluzem (LFCT): Tatra Runway Tester (TRT) (11/2010) Pedbžná technická specifikace 9 10 ást 1: RoadSTAR ást 2: ROAR 11 12

4 ást 3: The ADHERA ást 5: ROAR ást 6: SCRIM ást 7: GripTester 15 16

5 ást 8: SKM ást 9: DWWNL skid resistance trailer ást 10: Skiddometer BV-8 ást 11: the SRM 19 20

6 ást 12: the BV 11 and Saab friction tester ást 13: the Odoliograph ást 14: ViaFriction Ostatní pedpisy TP 207 Experiment pesnosti zaízení pro mení povrchových vlastností a prhyb vozovek PK (7/2009) MP Zásady pro použití obrusných vrstev vozovek z hlediska protismykových vlastností (8/2006) 23 24

7 Údržba a opravy vozovek PK TP 62 Katalog poruch vozovek s cementobetonovým krytem (8/2010) TP 92 Navrhování údržby a oprav vozovek s cementobetonovým krytem (1/2011) TP 82 Katalog poruch netuhých vozovek (3/2010) Údržba a opravy vozovek PK TP 213 Bezpenostní protismykové úpravy (10/2009) TP 87 Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek (3/2010) eské normy Mení a hodnocení nerovnosti povrch vozovek Vydána 10/2009 Revize 2/2015 Termíny a definice Názvosloví z hlediska délky vlny 27 28

8 Parametry podélné nerovnosti povrchu vozovky Parametry podélné nerovnosti povrchu vozovky míra nerovnosti C (10-6 rad.m) a vlnitost w maximální hodnota dvojamplitudy nerovnosti 2a (mm) pod latí základní délky 4 m položené na povrch vozovky maximální hodnota dvojamplitudy nerovnosti 2a (mm) pod latí základní délky 4 m položené na povrch vozovky mezinárodní index nerovnosti IRI (m/km) Legenda 1 MS odpružená hmota 2 CS souinitel lineárního tlumení podvozku 3 KS souinitel tuhosti podvozku 4 mu neodpružená hmota 5 kt Souinitel tuhosti pneumatiky 6 Z (x) podélný profi l ZS Vzdálenost odpružené hmoty od povrchu vozovky Zu Vzdálenost neodpružené hmoty od povrchu vozovky Parametry píné nerovnosti povrchu vozovky Parametry píné nerovnosti povrchu vozovky výška schdku I s podélné hbety I R, hrboly I B a poklesy I D Legenda 1 Horizontální referenní ára p Vzdálenost vrcholu hbetu nebo hrbolu od jeho poátku ve smru pojezdu pomr l/p > 1, jedná se o hbet, pi pomru l/p 1 se jedná o hrbol 31 32

9 Parametry píné nerovnosti povrchu vozovky Parametry píné nerovnosti povrchu vozovky pokles hrany I E hloubka vyjeté koleje R Legenda 1 Zdánlivá referenní ára o délce < L > (obvykle 1,5 m až 2,0 m) 2 Gravitace Parametry píné nerovnosti povrchu vozovky teoretická hloubka vody W Mení píných a podélných profil nerovnosti a megatextury profilometry Provádí se podle SN EN Mení jednotlivých nerovností povrchu vozovky latí Provádí se podle SN EN Legenda 1 Gravitace Mení parametr píné nerovnosti Provádí se podle SN EN

10 Mení podélné a píné nerovnosti povrchu vozovky latí úelem je v rámci kontrolních zkoušek provádných pro pejímku vrstev/prací zmit a vyhodnotit podélnou a pínou nerovnost povrchu vozovky. Zkoušku lze provádt i v prbhu užívání (konec záruky, reklamace, rozhodí zkoušky). Zkušební zaízení pro mení nerovnosti (viz obrázek): pro mení podélné nerovnosti povrchu vozovky se použije zpravidla duralová la o délce mm; pro mení píné nerovnosti povrchu vozovky se použije zpravidla duralová la o délce mm; micí klínek, zpravidla duralový, který má sklon horního povrchu 1:10, takže každých 10 mm délky se rovná 1 mm výšky. Tyto hodnoty jsou nesmazateln vyznaeny na horním povrchu klínku ryskami sísly. Micí la Legenda 1 Délka, l = mm (2 000 mm) ±3 mm (±1 mm) 2 Šíka, w = max. 18 mm Micí klínek Postup mení podélné nerovnosti povrchu vozovky 4 m latí 39 Legenda 1 Délka, l = max. 300 mm 2 Sklon, s = 1:10 2 Šíka, w = 25 mm až 35 mm 40

11 41 Mení podélné nerovnosti povrchu vozovky planografem úelem je v rámci kontrolních zkoušek provádných pro pejímku vrstev/prací zmit a vyhodnotit podélnou nerovnost povrchu vozovky. Zkoušku lze provádt i v prbhu jejich užívání (konec záruky, reklamace, rozhodí zkoušky). Podstata zkoušky spoívá v mení a registraci podélných nerovností povrchu vozovky pod tymetrovou základní délkou, tvoenou soustavou deseti koleek. Na nerovné vozovce se jedno nebo nkolik koleek nedotýká povrchu vozovky a micí koleko sleduje nerovnosti povrchu vozovky odpovídajícími svislými pohyby nahoru nebo dol. 42 Planograf Mení podélného a píného profilu povrchu vozovky pesnou nivelací úelem zkoušky je stanovení prbhu podélného a/nebo píného profilu povrchu vozovky zjištním skuteného profilu povrchu vozovky zamením výšek podrobných bod pesnou nivelací a ve stanovení parametru nerovnosti. Mení se provádí pesným kompenzátorovým nivelaním pístrojem umožujícím tení výšek s pesností na 0,1 mm. Mení podélného a píného profilu povrchu vozovky pesnou nivelací úelem zkoušky je stanovení prbhu podélného a/nebo píného profilu povrchu vozovky zjištním skuteného profilu povrchu vozovky zamením výšek podrobných bod pesnou nivelací a ve stanovení parametru nerovnosti. Mení se provádí pesným kompenzátorovým nivelaním pístrojem umožujícímtení výšek s pesností na 0,1 mm. Geometrická nivelace ze stedu 43 44

12 45 Vyhodnocení mení podélného profilu povrchu vozovky pesnou nivelací Stanovení míry nerovnosti C Stanovení mezinárodního indexu nerovnosti IRI výpotem voln dostupným softwarem ProVAL Výpoet 20 m prmr Vyhodnocení podle pílohy A (platné jen pro 20 m prmry) Vyhodnocení mení píného profilu povrchu vozovky pesnou nivelací Stanovení hloubky podélných kolejí R Stanovení teoretické hloubky vody W 46 Mení podélného a píného profilu povrchu vozovky pesnou nivelací Nejpesnjší metoda zjišování profilu povrchu vozovky Provádní zdlouhavé, finann nároné Zkouška se vzhledem ke své pesnosti používá hlavn pro mení referenních povrch ke kalibraci dvouhmotové micí soustavy a ke kalibraci profilometr Mení pesnou nivelací lze nahradit rychlejším a levnjším mením profilometrem Dipstick Mení podélné nerovnosti povrchu vozovky profilometrem s dvouhmotovým odezvovým systémem Úelem zkoušky je zmení prbhu podélné nerovnosti povrchu vozovky profilometrem s dvouhmotovým odezvovým systémem, stanovení a vyhodnocení mezinárodního indexu nerovnosti IRI. Profilometr TRT Mení podélné nerovnosti povrchu vozovky profilometrem s dvouhmotovým odezvovým systémem Kontaktní metoda zjišování podélné nerovnosti povrchu vozovky Výhody: rychlost provedení zkoušky okamžitý výstup možnost zpracování nerovností po 1 m s pesnou lokalizací nerovnosti pro opravy ped pedáním stavby Pesnost profilometru TRT ovena na harmonizaním testu EU ve Vídni v roce

13 Mení podélné a píné nerovnosti povrchu profilometrem Dipstick Úelem zkoušky je stanovení prbhu podélné a píné nerovnosti povrchu hotových vrstev vozovky. Zkouška se vzhledem ke své pesnosti (Class 1 profilometr) mže použít i pro stanovení a kalibraci dvouhmotové micí soustavy a profilometr Vzhledem k runímu provádní vhodné pro kratší úseky Vyhodnocení mení podélné a píné nerovnosti povrchu profilometrem Dipstick Pi vyhodnocení se postupuje obdobn jako pi mení pesnou nivelací Stanovení míry nerovnosti C Stanovení mezinárodního indexu nerovnosti IRI Výpoet 20 m prmr Vyhodnocení podle pílohy A (platné jen pro 20 m prmry) Stanovení hloubky podélných kolejí R Stanovení teoretické hloubky vody W Mení filtrovaného profilu podélné nerovnosti povrchu vozovky z pohyblivé inerciální referenní plošiny profilometru SDP South Dakota Profiler: Úelem zkoušky je zjišování podélné nerovnosti povrchu vozovky, stanovení a vyhodnocení mezinárodního indexu nerovnosti IRI. Podstata zkoušky spoívá v mení a záznamu podélného profilu povrchu vozovky vozidlem s inerciální referenní plošinou s akcelerometrem ke snímání svislého zrychlení odpružené hmoty karoserie vozidla. Na karoserii je také umístna laserová kamera pro mení svislé vzdálenosti této referenní plošiny od povrchu vozovky Mení filtrovaného profilu podélné nerovnosti povrchu vozovky z pohyblivé inerciální referenní plošiny profilometru SDP Micí zaízení ARAN 51 52

14 Videosystémy pro záznam poruch Vozidlo ARAN pední kamera rozlišení JPEG 1300x1030 Videosystémy pro záznam poruch Vozidlo ARAN zadní kamera rozlišení 1300x1030 detekce trhlin od 1mm Píloha A Hodnocení nerovnosti povrch vozovek Podélná nerovnost Tabulka A.1 Hodnocení úseku o délce 20 m podle míry nerovnosti C nebo podle mezinárodního indexu nerovnosti IRI Parametr C [10 6 rad m] Klasifikaní stupe C 0,9 1,0 až 2,2 2,3 až 4,6 4,7 až 10,0 C > 10,0 IRI [m/km] IRI 1,9 2,0 až 3,0 3,1 až 4,2 4,3 až 6,3 IRI > 6,3 Píloha A Hodnocení nerovnosti povrch vozovek Píná nerovnost Tabulka A.3 Hodnocení hloubky vyjeté koleje R v jednotlivých profilech Parametr Klasifikaní stupe R [mm] R < 5 (4) 1) (4) 1) 5 až 10 (8) 1) 11 až (8) 1) 23 až 35 R > ) Hodnota v závorce platí pro PK s dovolenou rychlostí vyšší než 90 km h 1. Tab. A.4 Hodnocení teoretické hloubky vody W v jednotlivých profilech Teoretická hloubka vody W < 8,0 mm hodnocení vyhovující Teoretická hloubka vody W 8,0 mm hodnocení nevyhovující 55 56

15 Píloha A Hodnocení nerovnosti povrch vozovek Tabulka A.5 Požadovaná klasifikace podélné nerovnosti povrchu vozovky Klasifikaní stupe PK s dovolenou rychlostí vyšší než 50 km h 1 2. PK s dovolenou rychlostí 50 km h 1 a nižší Pejímka povrchu pro uvedení vozovky do provozu a Posouzení povrchu vozovky na konci záruní doby b Plán souboru opatení pro zvýšení provozní zpsobilosti povrchu vozovky Provedení opatení pro zvýšení provozní zpsobilosti povrchu vozovky c a Pro pejímku povrchu vozovky se pipouští výjimka podle A.6.3. b c Délka záruní doby podle zvláštního pedpisu 8) nebo podle smluvních podmínek. Do doby provedení opatení se na úseku osadí dopravní znaky A 7 Nerovnost vozovky, pípadn se sníží nejvyšší dovolená rychlost jízdy dopravní znakou B 20a. PK pozemní komunikace revize 2015 nejdležitjší zmny Kapitola 4 Zásady mení Mení dynamickým micím zaízením se provádí nejpozdji do 3 msíc od uvedení nového povrchu do provozu. Mení ped uvedením do provozu jen za pedpokladu, že vedoucí mení urí, že podmínky mení neovlivují namené výsledky. Pokud vedoucí mení oznaí podmínky mení za nevyhovující a mení je provedené, jsou výsledky mení jen orientaní revize 2015 nejdležitjší zmny Píloha A Hodnocení nerovností povrch vozovek l. A.5 uveden správný pepoet mení nerovnosti pod latí o délce 4 m, 3 m a 2 m l. A.6.3 rozšíení platnosti výjimky 5% hodnot IRI vyšších než klasifikaní stupe 1 pro uvedení vozovky do provozu i na komunikace s dovolenou rychlostí vyšší jak 90 km/h. eské normy Mení a hodnocení protismykových vlastností povrch vozovek Vydána 9/2009 Revize 4/

16 Všeobecn Protismykové vlastnosti definice Protismykové vlastnosti jsou definovány jako schopnost povrchu vozovky zatíženého dopravou zajišovat prostednictvím tení spolupsobení mezi pohybující se pneumatikou a povrchem vozovky. Tení je odolnost proti relativnímu pohybu mezi dvma tlesy, u dynamických metod jde o pohyb mezi povrchem vozovky a pneumatikou micího kola, které je pitžováno pedepsanou svislou silou a brzdno na pedepsaný pomr skluzu. Vyvozená tecí síla psobí na kontaktní ploše podéln, nebo bon. Protismykové vlastnosti posuzujeme na základ souinitele podélného tení f p, nebo boního tení f b. Termíny a definice Názvosloví z hlediska délky vlny Termíny a definice Specifikace mikrotextury a makrotextury Parametry reprezentující protismykové vlastnosti a texturu povrch vozovek Souinitel tení zjištný kyvadlem (PTV Pendulum Test Value) 63 Mikrotextura je dána velikostí a tvarem výstupk jednotlivých zrn kameniva. Makrotextura je tvoena hrubými a jemnými frakcemi kameniva nebo povrchovou úpravou CB povrch. 64 Vyjaduje ztrátu kinetické energie pi tení standardní pryžové tecí patky kyvadla po zkoušeném povrchu vozovky; hodnota souinitele tení zjištná kyvadlem vyjaduje kvalitu mikrotextury meného povrchu (viz SN EN )

17 Parametry reprezentující protismykové vlastnosti a texturu povrch vozovek Stední hloubka textury zjištná odmrnou metodou (MTD Mean Texture Depth) Vyjaduje stední hloubku textury povrchu vozovky urenou vztahem mezi daným objemem sklenných kuliek a plochou, na které kuliky vyplní beze zbytku prohlubn na povrchu vozovky; hodnota MTD vyjaduje velikost makrotextury meného povrchu (viz SN EN ). Díve zkouška známa jako hloubka písku. Parametry reprezentující protismykové vlastnosti a texturu povrch vozovek Stední hloubka profilu povrchu vozovky (MPD Mean Profile Depth) Vypoítaná z podrobného podélného profilu makrotextury snímaného pomocí laserových systém na filtrované délce od 0,5 mm do 50 mm (viz SN EN ISO , 2 a 3) Princip výpotu MPD Parametry reprezentující protismykové vlastnosti a texturu povrch vozovek Vodorovné drenážní vlastnosti povrchu vozovky (Ot p as vytékání vody pro délku úseku 25 mm) Schopnost textury povrchu vozovky odvádt vodu z kontaktní plochy mezi pneumatikou a vozovkou; zkouška se provádí stacionárním výtokomrem a používá se na všech hladkých neporézních površích (o stední hloubce profilu povrchu vozovky menším než 0,4 mm); provádí se bu na vozovce, nebo v laboratoi (viz SN EN ). zaízení pro mení souinitele podélného tení Parametry reprezentující protismykové vlastnosti a texturu povrch vozovek Souinitel podélného tení (f p ) a boního tení (f b ) zjištný dynamickým micím zaízením vyjaduje vztah mezi podélnou (boní) silou a svislou silou pi smykovém tení pneumatiky micího kola po zkoušeném povrchu vozovky v podélném smru podélná souinitel tení = svislá (2) zaízení pro mení souinitele boního tení (boní) síla v míst dotyku síla psobící v míst pneumatiky dotyku pneumatiky micího kola s vozovkou micího kola s vozovkou [N] [N] 67 68

18 Parametry reprezentující protismykové vlastnosti a texturu povrch vozovek Souinitel podélného tení (f p ) a boního tení (f b ) zjištný dynamickým micím zaízením Píloha A Hodnocení protismykových vlastností Mikrotextura Tabulka A.1 Hodnocení souinitele tení zjištného kyvadlem (PTV) souinitel podélného tení souinitel boního tení Klasifikaní stupe PTV až až až Název boní tení vyjaduje pozici micího kola odklonného od podélné osy micího zaízení. Souinitel tení je ale men v podélném smru stejn jako u podélného tení.rychlost skluzu u boního tení není zajištna mechanickým brzdním micí kola, ale jen jeho odklonem. 70 Píloha A Hodnocení protismykových vlastností Makrotextura Tabulka A.2 Hodnocení stední hloubky textury zjištné odmrnou metodou (MTD) Píloha A Hodnocení protismykových vlastností Makrotextura Tabulka A.3 Hodnocení stední hloubky profilu povrchu vozovky (MPD) Klasifikaní stupe MTD 0,75 0,74 až 0,60 0,59 až 0,50 0,49 až 0,38 0,37 Klasifikaní stupe MPD 0,69 0,68 až 0,50 0,49 až 0,37 0,36 až 0,22 0,

19 Píloha A Hodnocení protismykových vlastností Protismykové vlastnosti povrchu vozovky Tabulka A.4 Hodnocení protismykových vlastností povrchu vozovky (F p ) Micí rychlost Klasifikaní stupe [km h 1 ] F p 0,68 0,67 až 0,59 0,58 až 0,50 0,49 až 0,41 F p 0,40 60 F p 0,60 0,59 až 0,52 0,51 až 0,44 0,43 až 0,36 F p 0,35 80 F p 0,53 0,52 až 0,46 0,45 až 0,39 0,38 až 0,32 F p 0, F p 0,47 0,46 až 0,41 0,40 až 0,35 0,34 až 0,29 F p 0, F p 0,42 0,41 až 0,37 0,36 až 0,32 0,31 až 0,27 F p 0,26 Tabulka A.5 Požadovaná klasifikace hodnocení protismykových vlastností povrchu vozovky Píloha A Hodnocení protismykových vlastností 73 Píloha B Požadavky na národní referenní zaízení mící souinitel podélného tení povrchu vozovky f p revize 2015 nejdležitjší zmny Kapitola 3 Termíny a definice Micí zaízení s oprávnním micí zaízení s Oprávnním k mení souinitele tení povrchu vozovky pozemních komunikací vydaným MD, ve kterém je uveden pevodní vztah na pepoet namených výsledk souinitele tení na úrove národního referenního zaízení stanovený podle TP 207 Povolené micí zaízení povolenými micími zaízeními pro mení souinitele tení jsou ta micí zaízení, která jsou popsána v jednotlivých ástech technických specifikací CEN/TS V souasnosti je národním referenním zaízením pro mení podélného tení povrchu vozovky (f p ) zaízení TRT

20 revize 2015 nejdležitjší zmny Kapitola 3 Termíny a definice Index protismykových zaízení (SRI Skid Resistance Index) objektivní stanovení protismykových vlastností povrchu vozovky, které nezávisí na použitém zaízení k mení souinitele tení (viz SN P CEN/TS ) POZNÁMKA Index protismykových vlastností je v ideálním pípad nezávislý na micím zaízení, rychlosti mení a metod mení. Úelem je usnadnit objektivní porovnání povrch vozovek. Jeho stanovení je založeno na mení souinitele tení a makrotextury. K následným výpotm jsou poteba pedem stanovené parametry specifické pro jednotlivá micí zaízení zjištné pi kalibraci zaízení. revize 2015 nejdležitjší zmny Kapitola 3 Termíny a definice Souinitel tení po ohlazení (µ FAP - Friction After Polishing) (viz SN EN ) Úelem zkoušky je zrychlené zjištní souinitele tení (µ FAP ) povrchu zkušebního vzorku pi micí rychlosti 60 km.h -1 po ohlazení pi stanoveném potu pojezd ohlazovací hlavy. Zkušební vzorky mohou být bu vyrobené v laboratoi, nebo lze použít jádrové vývrty z vozovky. Zkouška je také známa pod názvem Wehner/Schulze (PWS). Zkoušku lze provádt na jakémkoli povrchu zkušebního vzorku a také lze zkoušku využít pro stanovení ohladitelnosti kameniva. Zaízení Wehner/Schulze Zaízení Wehner/Schulze 79 80

21 Zaízení Wehner/Schulze revize 2015 nejdležitjší zmny Kapitola 4 Zásady mení Mení protismykových vlastností nebo textury povrchu vozovky dynamickým micím zaízením se provádí na istém povrchu vozovky. Výjimkou je mení zamené na zjištní vlivu zneištní povrchu vozovky na protismykových vlastností. Stav povrchu vozovky pi mení se zaznamená do protokolu o mení. Mení protismykových vlastností dynamickým zaízením pro pejímku nových povrch se provádí nejpozdji do doby 3 msíc od uvedení nového povrchu do provozu, pokud to klimatické podmínky dovolí. Pokud výsledky prvního mení protismykových vlastností nesplní požadavek pro pejímku nových povrch podle tabulky A.5, mení se musí opakovat obvykle ne díve než po dob 2 msíc, nejpozdji však do doby 6 msíc. 81 revize 2015 nejdležitjší zmny Kapitola 4 Zásady mení Pokud se mení protismykových vlastností na novém povrchu provádí ped uvedením do provozu, jedná se pouze o mení orientaní a výsledky mení nelze použít pro pejímku povrchu vozovky. Výjimkou je mení protismykových vlastností nových povrch vozovky v tunelech, které se musí provádt ped uvedením do provozu. Aby mení bylo platné, musí se povrch vozovky ped mením dkladn oistit. revize 2015 nejdležitjší zmny Kapitola 9 Zjišování souinitele tení dynamickým micím zaízením l Na dálnicích a rychlostních silnicích s dovolenou rychlostí vyšší než 110 km h -1 se kontinuáln mí obvykle rychlostí 80 km h -1 l Micí zaízení musí pi mení dodržovat zvolenou micí rychlost s tolerancí maximáln ±5 %. Pokud se pi vyhodnocení mení vyrovnávají výsledky mení souinitele tení na zvolenou micí rychlost podle parametr a,b z mení minimáln pi tech rzných micích rychlostech, mže být tolerance micí rychlosti i vyšší. Maximální tolerance, která ješt umožuje vyrovnání výsledk mení na zvolenou micí rychlost, musí být uvedena v technické specifikaci nebo v pedpisu výrobce l Pi hodnocení protismykových vlastností povrchu vozovky je nutné brát v úvahu nejistotu mení pro dané micí zaízení (viz A.5.3).

22 revize 2015 nejdležitjší zmny Píloha A Hodnocení protismykových vlastností A.1.4 lánek byl zrušen, tzn., že byly zrušeny požadavky na zvýšené protismykové vlastnosti, i v tabulce A.5 A.5.3 Pi hodnocení protismykových vlastností je nutné brát v úvahu opakovatelnost micího zaízení, která je uvedena v technických specifikacích pro povolené micí zaízení. Pipouští se, aby maximáln 5% z celkového potu hodnot souinitele podélného tení (F p ) bylo nižších o hodnotu opakovatelnosti micího zaízení, než je hodnota požadovaného klasifikaního stupn. Nižší hodnoty nesmí být po sob jdoucí. Pro národní referenní zaízení TRT je podle SN P CEN/TS opakovatelnost ±0,03.