LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ VLÁDNÍ A VYSOKOŠKOLSKÝ SEKTOR. Ing. Jakub Pechlát RNDr.

Transkript

1 LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ VLÁDNÍ A VYSOKOŠKOLSKÝ SEKTOR Ing. Jakub Pechlát RNDr. Vladimír Vojtěch červen 215

2 IPR Praha, Sekce strategií a politik, Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období vládní a vysokoškolský sektor Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 215 Všechna práva vyhrazena Elektronická verze dokumentu je dostupná na ISBN (pdf) 2

3 Obsah Úvod 4 Hlavní závěry analýzy 5 1 Pracoviště výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru 1 2 Výzkumní pracovníci ve vládním a vysokoškolském sektoru 18 3 Výdaje na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru 27 4 Vybavenost pracovišť lidskými a finančními zdroji 43 3

4 Úvod Analýza se zabývá podrobnými informacemi o činnostech spadajících do oblasti výzkumu, vývoje a inovačních aktivit ve vládním a vysokoškolském sektoru. Výchozí údaje na vyžádání poskytl Český statistický úřad. S ohledem na pozornost, kterou je nutné věnovat plnění Regionální inovační strategie hl. m. Prahy schválené Zastupitelstvem hl. m. Prahy v září 214, realizaci Operačního programu Praha pól růstu ČR a dalších operačních programů s možností působení i na území hl. m. Prahy (v tomto případě Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, Operační program Zaměstnanost), považujeme za účelné věnovat se právě této oblasti, jež v současnosti představuje jeden z důležitých zdrojů budoucí hospodářské prosperity pražského regionu. Získaná data umožnila analyzovat vývoj v období , tedy v období před hospodářskou krizí a po ní. V případě vládního a vysokoškolského sektoru však byl vliv hospodářského cyklu setřen zejména administrativními opatřeními financujících orgánů a možností, byť v Praze výrazně omezenou, čerpání prostředků Evropské unie. Jednotlivé charakteristiky jsou doplněny porovnáním se souborem ostatních krajů České republiky, aby vynikla specifika pražského výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru. 4

5 Hlavní závěry analýzy Praha je významným centrem vědy, výzkumu a vzdělávání, soustřeďuje dvě třetiny veřejných výzkumných institucí, třetinu veřejných vysokých škol a polovinu soukromých vysokých škol v České republice. V roce 213 na vysokých školách v Praze studovalo 38,5 % všech studentů v České republice a na pražských veřejných vysokých školách působilo 41,1 % všech akademických pracovníků 1. V případě vládního sektoru bylo v Praze v roce 213 zaměstnáno 7,2 % všech výzkumných pracovníků. Z hlediska výsledků výzkumu a vývoje se pražské veřejné vysoké školy v roce 213 podílely 28,7 % na bodovém hodnocení výsledků výzkumu a vývoje všech výzkumných organizací v České republice 2, v případě veřejných výzkumných institucí se sídlem v Praze byl jejich podíl 2,4 % 3. Podrobnější znalost vládního a vysokoškolského sektoru proto umožní lépe definovat možnosti jeho spolupráce s velmi rozsáhlým podnikatelským sektorem lokalizovaným v Praze. Samozřejmě s vědomím, že správní hranice kraje či obce v ekonomice nepředstavují významnou bariéru. Jsou však podstatné při tvorbě podpůrných programů na regionální úrovni, a to včetně programů Evropské unie, která regiony považuje za relevantní cílovou jednotku politiky soudržnosti. Proto má svůj význam regionální pohled na dostupné statistiky. Zaměřili jsme se na analýzu údajů za období , tj. nejnovějších dostupných údajů za posledních devět let, které odrážejí reakci vládního a vysokoškolského sektoru na recesi počínající v roce 28 a pokračující v letech 212 a 213 i s ohledem na fakt, že její dopady jsou často zastřeny administrativními opatřeními financujících orgánů. Na základě analyzovaných dat lze konstatovat, že vládní a vysokoškolský sektor v hl. m. Praze vykazuje ve sledovaném období řadu odlišných charakteristik jak ve struktuře lidských a finančních zdrojů vědy a výzkumu, tak ve vývoji těchto veličin. Výzkum a vývoj ve vysokoškolském a zejména vládním sektoru je v rámci České republiky rozložen nerovnoměrně s dominancí Prahy, jeho zastoupení je v Praze vyšší než mimo Prahu (viz obr. 1 a 2). Přesto (z hlediska výhodnosti koncentrace zdrojů) nebo právě proto (z hlediska zájmu o vyrovnání situace regionů) bylo v letech investováno mnoho prostředků do vládního a vysokoškolského výzkumu v mimopražských krajích ze strukturálních fondů EU. Vysokoškolský a zejména vládní sektor výzkumu a vývoje lokalizovaný v Praze má tedy zjevný nadregionální význam a je atraktivním partnerem i pro mimopražské podniky. Pražské podniky tak mají výhodu geograficky snadno dostupné široké nabídky potenciálních partnerů. Obrázek 1: Struktura výzkumných pracovníků v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce ,9 % Praha,8 % 31,9 % 3,2 % ostatní kraje,4 % Podnikatelský sektor Vládní sektor Vysokoškolský sektor 32,5 % 9,2 % 6,2 % Soukromý neziskový sektor Zdroj: ČSÚ 1 Údaj o počtu studentů a akademických pracovníků nezahrnuje mimopražské fakulty pražských vysokých škol. 2 Informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje podporovaných z veřejných zdrojů jsou shromažďovány v Rejstříku informací o výsledcích (zkráceně RIV). Dostupné z a V případě soukromých vysokých škol bylo jejich zastoupení v RIV zanedbatelné, v roce 213 představovalo desetiny procent. 3 Celkově se v roce 213 veřejné vysoké školy podílely 6,5 % na výsledcích výzkumu a vývoje výzkumných organizací evidovaných v RIV, veřejné výzkumné instituce pak 29,1 %. 5

6 Obrázek 2: Struktura výdajů na výzkum a vývoj v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce ,8 % Praha,6 % 36,6 % 29,4 % ostatní kraje,2 % Podnikatelský sektor Vládní sektor Vysokoškolský sektor 4, % 7,4 % 62,9 % Soukromý neziskový sektor Zdroj: ČSÚ Vývojové trendy za sledované období ukázaly, které segmenty vládního a vysokoškolského sektoru byly více či méně postiženy rozpočtovými omezeními způsobenými hospodářskou recesí. Je třeba říci, že ve vládním sektoru nebyly rozdíly ve vývoji jednotlivých kategorií v Praze a ostatních krajích České republiky tak výrazné jako v případě vysokoškolského sektoru. Zároveň je nutné podotknout, že zatímco ve vládním sektoru byl vliv hospodářské recese, která vypukla v roce 28, znatelný ve finančních ukazatelích pro Prahu i ostatní kraje, v případě lidských zdrojů vykázala Praha oproti ostatním krajům příznivější vývoj. V případě vysokoškolského sektoru byl vliv hospodářské recese na lidské a finanční zdroje znatelný pouze v Praze a ovlivnil hlavně financování základního výzkumu a výzkumu a vývoje v přírodních, technických a zemědělských vědách. V důsledku výrazně vyšší možnosti čerpání finančních prostředků z Evropské unie vykázala řada kategorií ve vysokoškolském sektoru výzkumu a vývoje v souboru mimopražských regionů výrazně vyšší růst než v případě Prahy. Tento rozdíl se týkal souboru veřejných vysokých škol jako celku a fakultních nemocnic a zejména v rámci veřejných vysokých škol pak růstu počtu výzkumných pracovníků, investičních výdajů a výdajů na základní a aplikovaný výzkum v přírodních, technických a lékařských vědách. Překvapivou změnou byl po roce 21 prudký rozvoj financování experimentálního vývoje na pražských veřejných vysokých školách. 6

7 Výdaje ve vládním sektoru v Praze v mil. Kč Výdaje ve vysokoškolském sektoru v Praze v mil. Kč podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 7

8 Na základě analyzovaných dat lze uvést dílčí kategorie, v nichž Praha vykazuje vyšší než 4% podíl lidských nebo finančních zdrojů ve vládním nebo vysokoškolském sektoru v ČR. Hranice 4 % byla zvolena proto, že takový byl v roce 213 podíl Prahy (tj. všech sektorů celkem) na počtu výzkumných pracovníků v ČR 4. Podle očekávání byl vyšší podíl lidských a finančních zdrojů zjištěn v rámci vládního sektoru, konkrétně 7 % výzkumných pracovníků a 73 % výdajů je soustředěno v Praze. Naopak vysokoškolský sektor není takto výrazně koncentrován, v jeho rámci se do Prahy soustřeďovalo 43 % výzkumných pracovníků a 28 % výdajů. Tento překvapivý nepoměr mezi podílem výzkumných pracovníků a podílem výdajů vyniká v případě veřejných a soukromých vysokých škol a je způsoben řádově vyšší možností čerpat finanční prostředky z Evropské unie zaměřené na rozvoj vzdělávací, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti vysokých škol v ostatních krajích České republiky. I proto v rámci vysokoškolského sektoru podíl Prahy na veřejných zahraničních zdrojích na výzkum a vývoj a na investičních výdajích v roce 213 činil pouhých 5 %. Významnou odlišností je vysoký podíl zahraničních podnikatelských zdrojů ve vládním sektoru v Praze, což je dáno zejména vysokými příjmy z licenčních poplatků Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, přičemž zahraniční podnikatelské zdroje ve vládním sektoru výzkumu a vývoje v Praze vykázaly ve sledovaném období vzestupnou tendenci. Naopak v ostatních krajích České republiky se ve vládním sektoru a obecně ve vysokoškolském sektoru výzkumu a vývoje uplatňovaly domácí podnikatelské zdroje, avšak jejich celkovou výši můžeme v současnosti považovat za zanedbatelnou. Zatímco ve vládním sektoru ve většině sledovaných ukazatelů, a to zejména finančních, Praha ve sledovaném období zaznamenala stagnaci, v případě vysokoškolského sektoru zaznamenala ve většině ukazatelů pokles pod hranici 4 %. Jedinými výraznějšími výjimkami jsou výdaje na experimentální vývoj, kde ve vládním sektoru podíl Prahy po roce 211 vykázal pokles na 41 % a ve vysokoškolském sektoru po roce 21 vzestup na 51 %. Překvapivý je rovněž pokles podílu Prahy ve výdajích na lékařské a technické vědy ve vládním sektoru po roce 211, resp Podíl Prahy na tuzemských veřejných zdrojích na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru podle očekávání klesal ve sledovaném období jen pozvolna z 5 na 42 %; v případě vládního sektoru jen nepatrně kolísal okolo 72 %. Dále lze identifikovat strukturální odlišnosti, tj. kategorie, které mají v Praze vyšší podíl zastoupení (nejméně o 5 procentních bodů), než je tomu v souboru ostatních krajů České republiky, a naznačují tak specifičnost pražského výzkumu ve vládním a vysokoškolském sektoru oproti zbytku ČR. Podle očekávání se liší struktura výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru podle vědních oblastí mezi Prahou a souborem ostatních krajů České republiky, kdy v Praze v případě vládního sektoru z hlediska lidských i finančních zdrojů dominují přírodní vědy, zatímco v mimopražských regionech jsou výrazněji zastoupeny i vědy technické. V případě vysokoškolského sektoru jsou v Praze ve srovnání s ostatními kraji více zastoupeny přírodní a lékařské vědy. Nečekané jsou však rozdíly ve struktuře vládního a vysokoškolského výzkumu podle typu činnosti. Finanční zdroje vládního sektoru v Praze směřují primárně do základního výzkumu, avšak v souboru ostatních krajů České republiky je výrazně zastoupen i aplikovaný výzkum. Ve vysokoškolském sektoru se v Praze uplatňuje i aplikovaný výzkum a rozvíjí se experimentální vývoj, zatímco mimopražská pracoviště vysokých škol se převážně zabývají základním výzkumem. Zajímavým zjištěním je větší rozmanitost finančních zdrojů vstupujících do vládního sektoru výzkumu a vývoje v Praze, kde se téměř z jedné pětiny uplatňují podnikatelské zdroje, především zahraniční (viz již zmíněný Ústav organické chemie a biochemie AV ČR). Naopak v případě výdajů vysokoškolského sektoru na výzkum a vývoj je zastoupení finančních zdrojů pocházejících z podnikatelského sektoru v Praze i ostatních krajích České republiky výrazně nižší. Tuzemské veřejné zdroje jsou zejména v případě ostatních krajů České republiky výrazně doplněny prostředky Evropské unie, které se v roce 213 podílely téměř jednou polovinou na výdajích mimopražských pracovišť vysokých škol na výzkum a vývoj. Výraznou strukturální odlišnost jsme zaznamenali u výdajů na výzkum a vývoj ze zahraničních zdrojů podle sektoru provádění. Zatímco v Praze jsou zahraniční veřejné zdroje ze tří čtvrtin uplatňovány ve vládním sektoru výzkumu a vývoje, v souboru ostatních krajů České republiky jsou uplatňovány ve vysokoškolském sektoru. Tato skutečnost je zapříčiněna administrativním nastavením čerpání podpory z Evropské unie zvýhodňujícím méně rozvinuté regiony a strukturou pracovišť výzkumu a vývoje v Praze, kde se vedle vysokoškolského výzkumu 4 Na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj (ve všech sektorech dohromady) se Praha v roce 213 podílela 33,4 %. 8

9 a vývoje uplatňuje také vládní sektor, zatímco v ostatních krajích České republiky je výrazněji zastoupen vysokoškolský sektor (viz obr. 1 a 2). Shrnutí V Praze je soustředěn velmi silný vládní a vysokoškolský sektor, který v oblasti výzkumu a vývoje zasáhla hospodářská recese, resp. administrativní zásahy financujících orgánů a odlišné možnosti čerpání finančních prostředků Evropské unie v Praze a mimopražských regionech. Na základě toho lze ve vládním a vysokoškolském sektoru identifikovat dva zásadně odlišné trendy. První je výraznější reakce mimopražských pracovišť ve vládním sektoru na změny v hospodářském cyklu, tudíž i na změny v jejich financování. V případě vysokoškolského sektoru pak lze vlivem dostupnějších prostředků z Evropské unie v souboru ostatních krajů České republiky sledovat mnohem výraznější růstové tendence ve finančních ukazatelích než v případě Prahy. Zjištěné údaje také poukazují na specifika v jednotlivých činnostech a vědních oblastech, v nichž má Praha specifické postavení, jehož další kultivace může být zdrojem budoucí národní i mezinárodní konkurenceschopnosti regionální ekonomiky. Jde zejména o základní výzkum ve vládním sektoru a aplikovaný výzkum a experimentální vývoj v sektoru vysokoškolském. Z hlediska vědních oblastí pak jde o zaměření na přírodní, technické, lékařské a sociální a humanitní vědy. Nezbytné je také zmínit pozvolný rozvoj spolupráce pražských pracovišť výzkumu a vývoje zejména ve vládním sektoru s podnikatelským sektorem, přičemž ta je podporována i řadou veřejných programů zaměřených na rozvoj výzkumu a vývoje. Díky svému výlučnému postavení jsou pražská pracoviště výzkumu a vývoje ve vládním i vysokoškolském sektoru atraktivním partnerem pro pražské i mimopražské podniky. Pražské podniky tak mohou těžit z aglomerační výhody spočívající ve snadné geografické dostupnosti potenciálních partnerů. 9

10 1 Pracoviště výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru Tato kapitola shromažďuje informace o pracovištích výzkumu a vývoje a porovnává počet a strukturu pracovišť v Praze s obdobnými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Vývojové trendy nejsou až na výjimky výrazné, neboť tato veličina je ze všech nejstabilnější. V roce 213 Český statistický úřad evidoval v České republice 135 subjektů vládního sektoru se 176 pracovišti výzkumu a vývoje, z toho v Praze 74 subjektů s 82 pracovišti, tj. 54,8 % subjektů, resp. 45,6 % pracovišť. Vládní sektor zahrnuje orgány státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou vyššího odborného a vysokého školství. Do vládního sektoru patří především všechny veřejné výzkumné instituce zabývající se ve většině případů výzkumem a vývojem jako svojí převažující ekonomickou činností. Subjekty a pracoviště výzkumu a vývoje ve vládním sektoru Český statistický úřad na základě jejich převažující ekonomické činnosti a zřizovatele člení na pracoviště Akademie věd České republiky, resortní výzkumná pracoviště (tj. většinou oborové veřejné výzkumné instituce, které dříve spadaly přímo pod jednotlivá ministerstva), kulturní zařízení (např. Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní archiv apod.), ostatní pracoviště (např. Vojenský historický ústav, Národní bezpečnostní úřad apod.). Většina zdravotnických zařízení, kde se provádí výzkum a vývoj, nespadá do vládního sektoru, ale z hlediska institucionálních sektorů do podnikatelského sektoru jako veřejné podniky a v případě fakultních nemocnic do sektoru vysokoškolského. Český statistický úřad evidoval v roce 213 v rámci vysokoškolského sektoru v České republice 68 subjektů s 28 pracovišti výzkumu a vývoje, z toho v Praze 3 subjektů se 72 pracovišti výzkumu a vývoje, tj. 44,1 % ekonomických subjektů, resp. 34,6 % pracovišť. Vysokoškolský sektor zahrnuje veřejné, státní a soukromé vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání a také všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené či spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. Pracoviště vysokoškolského sektoru tvoří především jednotlivé fakulty a ostatní pracoviště veřejných a státních vysokých škol, fakultní nemocnice 5, soukromé vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce postsekundárního vzdělávání. 5 Mezi fakultní nemocnice jsou dosud Českým statistickým úřadem řazena i ta zařízení, která o status fakultní nemocnice přišla a stala se ostatními přímo řízenými nemocnicemi. V Praze jde o Nemocnici Na Bulovce a Thomayerovu nemocnici. 1

11 1.1 Pracoviště VaV podle subsektorů vládního a vysokoškolského sektoru 1 % 8 % 1 % Praha (213) 33 % 9 % 2 % ostatní kraje (213) 3 % 51 % 25 % 1 % veřejné vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy pracoviště AV ČR resortní pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště vládního sektoru 3 % 9 % 6 % 3 % veřejné vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy pracoviště AV ČR resortní pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště vládního sektoru podíl Prahy na ČR v % veřejné vysoké školy soukromé vysoké školy resortní pracoviště ostatní pracoviště vládního sektoru fakultní nemocnice pracoviště AV ČR knihovny, archívy, muzea 11

12 1.2 Pracoviště VaV ve vládním sektoru podle počtu zaměstnanců VaV (přepočtené pracovní úvazky) Praha (213) ostatní kraje (213) 1 % 1 % 12 % 22 % 1 % 1 % 56 % 21 % 9 % 59 % pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam podíl Prahy na ČR v % pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. 12

13 1.3 Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru podle počtu zaměstnanců VaV (přepočtené pracovní úvazky) Praha (213) ostatní kraje (213) 33 % % 29 % 41 % % 17 % 13 % 14 % 24 % pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. 29 % pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam podíl Prahy na ČR v % ,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. 13

14 1.4 Pracoviště VaV ve vládním sektoru podle vědních oblastí Praha (213) ostatní kraje (213) 44 % 35 % 51 % 26 % 6 % 2 % 9 % 6 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 6 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 15 % podíl Prahy na ČR v % přírodní vědy lékařské vědy sociální a humanitní vědy technické vědy zemědělské vědy 14

15 1.5 Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru podle vědních oblastí Praha (213) 14 % ostatní kraje (213) 15 % 47 % 17 % 43 % 24 % 6 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 17 % 4 % 14 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy podíl Prahy na ČR v % přírodní vědy lékařské vědy sociální a humanitní vědy technické vědy zemědělské vědy 15

16 1.6 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře pracovišť výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru v Praze a mimo ni a odlišný vývoj ve sledovaném období. V Praze v roce 213 převažovala pracoviště vládního sektoru (53 %), zatímco v ostatních krajích pracoviště vysokoškolského sektoru (6 %). Výrazné rozdíly v zastoupení jednotlivých kategorií pracovišť mezi Prahou a ostatními kraji České republiky existovaly i v rámci jednotlivých sektorů. V rámci vysokoškolského sektoru byla v Praze oproti ostatním krajům České republiky výrazněji zastoupena pracoviště výzkumu a vývoje na soukromých vysokých školách. V případě vládního sektoru v Praze převládala pracoviště Akademie věd České republiky, v ostatních krajích pak kulturní zařízení. Praha měla v roce 213 významně vyšší podíly pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Pracoviště podle subsektoru Kategorie pracovišť Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Pracoviště Akademie věd České republiky 25 % 9 % Ostatní pracoviště vládního sektoru 1 % 3 % Pracoviště podle velikosti (přepočtené pracovní úvazky) Vládní sektor: 5 a více zaměstnanců 56 % 22 % Vládní sektor: 2 49,9 zaměstnanců 21 % 1 % Vysokoškolský sektor: 9,9 zaměstnanců 29 % 17 % Pracoviště podle vědních oblastí Vládní sektor: přírodní vědy 35 % 26 % Praha měla v roce 213 významně nižší podíly pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Pracoviště podle subsektoru Kategorie pracovišť Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Veřejné vysoké školy 33 % 51 % Knihovny, archivy, muzea 8 % 2 % Pracoviště podle velikosti (přepočtené pracovní úvazky) Vládní sektor: 9,9 zaměstnanců 1 % 59 % Vysokoškolský sektor: 2 49,9 zaměstnanců 24 % 29 % Vysokoškolský sektor: 5 a více zaměstnanců 33 % 41 % Pracoviště podle vědních oblastí Vládní sektor: sociální a humanitní vědy 44 % 51 % Vládní sektor: zemědělské vědy 9 % 15 % Vysokoškolský sektor: technické vědy 24 % 17 % Praha vykázala v roce 213 vyšší než 4% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích pracovišť výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru: Pracoviště podle subsektoru Kategorie pracovišť Podíl Prahy na ČR Ostatní pracoviště vládního sektoru 71 % Pracoviště Akademie věd České republiky 65 % Soukromé vysoké školy 55 % Fakultní nemocnice 45 % 16

17 Kategorie pracovišť Podíl Prahy na ČR Resortní pracoviště 43 % Pracoviště podle velikosti (přepočtené pracovní úvazky) Vládní sektor: 5 a více zaměstnanců 69 % Vládní sektor: 2 49,9 zaměstnanců 65 % Vládní sektor: 1 19,9 zaměstnanců 56 % Vysokoškolský sektor: 9,9 zaměstnanců 48 % Pracoviště podle vědních oblastí Vládní sektor: lékařské vědy 71 % Vládní sektor: přírodní vědy 55 % Vládní sektor: technické vědy 45 % Vládní sektor: sociální a humanitní vědy 43 % Vysokoškolský sektor: zemědělské vědy 4 % Vývojové trendy ve struktuře pracovišť v období nevykazují, až na výjimky v níže uvedené tabulce, významné odlišnosti při porovnání Prahy a souboru ostatních krajů České republiky. Praha Pokles: Vládní sektor: 9,9 zaměstnanců Vládní sektor: sociální a humanitní vědy Stagnace: Vládní sektor: 2 49,9 zaměstnanců Vysokoškolský sektor: 2 49,9 zaměstnanců Vysokoškolský sektor: sociální a humanitní vědy Nárůst: Soukromé vysoké školy Vysokoškolský sektor: 9,9 zaměstnanců Vládní sektor: přírodní vědy Ostatní kraje ČR stagnace růst pokles růst růst stagnace stagnace pokles 17

18 2 Výzkumní pracovníci ve vládním a vysokoškolském sektoru Kapitola pojednává o výzkumných pracovnících ve vládním a vysokoškolském sektoru. Porovnává počet a strukturu výzkumných pracovníků v Praze s obdobnými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají několik odlišností potvrzujících specifické charakteristiky pražského výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru. Výzkumní pracovníci jsou jednou z kategorií zaměstnanců výzkumu a vývoje. Zaměstnanci výzkumu a vývoje jsou nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, ale také pomocní, techničtí, odborní, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje. Zaměstnanci výzkumu a vývoje se tak podle pracovní činnosti člení do tří základních kategorií. a) Výzkumní pracovníci vytvářejí nové nebo rozšiřují stávající znalosti; zabývají se činnostmi zahrnujícími koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů a aplikují vědecké koncepty a teorie. b) Techničtí a odborní pracovníci provádějí technické, odborné, praktické a pomocné úkoly spojené s výzkumem a vývojem a aplikací vědeckých koncepcí a provozních metod, a to obvykle za dohledu výzkumných pracovníků; mezi technické a odborné pracovníky patří i pomocníci výzkumných pracovníků jako jsou výzkumní asistenti nebo laboranti, kteří sice plní zadané výzkumné úkoly, ale sami o sobě nevytvářejí či nerozlišují stávající znalosti. c) Ostatní pracovníci podílejí se nebo jsou začlenění do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci); patří sem také manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoje 6. Počet výzkumných pracovníků lze měřit podle fyzického počtu osob ke konci kalendářního roku nebo podle počtu celých pracovních úvazků (tzv. FTE, full time equivalent). Tento dokument pracuje s celými pracovními úvazky, které vystihují skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. V Praze bylo ve vládním sektoru roce 213 zjištěno výzkumných pracovníků fyzických osob a přepočtených celých úvazků; v České republice to bylo fyzických osob a úvazků. Výzkumní pracovníci ve vládním sektoru se v Praze i mimo ni věnují výzkumu a vývoji v průměru na stejnou část úvazku (,76 úvazku na 1 výzkumníka v Praze a,75 úvazku mimo Prahu). Ve vysokoškolském sektoru v Praze v roce 213 bylo zjištěno výzkumných pracovníků fyzických osob a přepočtených celých úvazků; v České republice to bylo fyzických osob a úvazků. V Praze se výzkumní pracovníci ve vysokoškolském sektoru věnují výzkumu a vývoji v průměru na větší část úvazku (,55 úvazku oproti,48). 6 Mezi ostatní ani jiné zaměstnance výzkumu a vývoje nepatří zaměstnanci provádějící nepřímé služby pro pracoviště výzkumu a vývoje (např. zaměstnanci závodní jídelny, úklidu, bezpečnostní služby či ostrahy). 18

19 2.1 Zaměstnanci VaV ve vládním sektoru podle kategorií Praha (213) ostatní kraje (213) 2 % 2 % 26 % 54 % 27 % 53 % výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci podíl Prahy na ČR v % výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci 19

20 2.2 Zaměstnanci VaV ve vysokoškolském sektoru podle kategorií Praha (213) ostatní kraje (213) 18 % 6 % 13 % 24 % 76 % 62 % výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci podíl Prahy na ČR v % výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci 2

21 2.3 Výzkumní pracovníci ve vládním sektoru podle druhu pracoviště Praha (213) 5 % 7 % ostatní kraje (213) 1 % 2 % 2 % 25 % 68 % 63 % 4 pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště podíl Prahy na ČR v % pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště

22 2.4 Výzkumní pracovníci ve vysokoškolském sektoru podle druhu pracoviště Praha (213) 3 % 3 % ostatní kraje (213) 3 % 2 % 94 % veřejné a státní vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy 95 % veřejné a státní vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy podíl Prahy na ČR v % veřejné a státní vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy 22

23 2.5 Výzkumní pracovníci ve vládním sektoru podle vědních oblastí 24 % Praha (213) 4 % 8 % ostatní kraje (213) 13 % 7 % 6 % 59 % 17 % 59 % 4 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy podíl Prahy na ČR v % přírodní vědy lékařské vědy sociální a humanitní vědy technické vědy zemědělské vědy 23

24 2.6 Výzkumní pracovníci ve vysokoškolském sektoru podle vědních oblastí Praha (213) ostatní kraje (213) 24 % 32 % 24 % 24 % 3 % 9 % 12 % 28 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 12 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 31 % podíl Prahy na ČR v % přírodní vědy lékařské vědy sociální a humanitní vědy technické vědy zemědělské vědy 24

25 2.7 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru v Praze v porovnání s ostatními kraji a odlišný vývoj ve sledovaném období. Ve vládním sektoru v Praze i ostatních krajích České republiky jsou lidské zdroje ve výzkumu a vývoji značně koncentrovány v přírodních vědách, které jsou v Praze následovány sociálními a humanitními vědami, v ostatních krajích České republiky pak technickými vědami. Struktura lidských zdrojů ve vysokoškolském sektoru je v Praze i souboru ostatních krajů České republiky z hlediska zastoupení vědních oblastí obdobná s téměř totožným zastoupením přírodních, technických a sociálních a humanitních věd. Praha v roce 213 vykázala významně vyšší podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Zaměstnanci VaV podle kategorií Kategorie zaměstnanců Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Vysokoškolský sektor: výzkumní pracovníci 76 % 62 % Výzkumní pracovníci podle druhu pracoviště Vládní sektor: pracoviště Akademie věd 68 % 63 % Vládní sektor: ostatní pracoviště 7 % 2 % Výzkumní pracovníci podle vědních oblastí Vládní sektor: sociální a humanitní vědy 24 % 13 % Vysokoškolský sektor: přírodní vědy 32 % 24 % Praha v roce 213 vykázala významně nižší podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Zaměstnanci VaV podle kategorií Kategorie zaměstnanců Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Vysokoškolský sektor: techničtí pracovníci 18 % 24 % Vysokoškolský sektor: ostatní pracovníci 6 % 13 % Výzkumní pracovníci podle druhu pracoviště Vládní sektor: resortní výzkumná pracoviště 2 % 25 % Vládní sektor: knihovny, archívy, muzea 5 % 1 % Výzkumní pracovníci podle vědních oblastí Vládní sektor: technické vědy 4 % 17 % Vysokoškolský sektor: zemědělské vědy 3 % 9 % Praha v roce 213 vykázala vyšší než 4% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích zaměstnanců výzkumu a vývoje: Zaměstnanci VaV podle kategorií Kategorie zaměstnanců 25 Podíl Prahy na ČR Vládní sektor: ostatní pracovníci 71 % Vládní sektor: výzkumní pracovníci 7 % Vládní sektor: techničtí pracovníci 69 % Vysokoškolský sektor: výzkumní pracovníci 43 % Výzkumní pracovníci podle druhu pracoviště Vládní sektor: ostatní pracoviště 86 % Vládní sektor: pracoviště Akademie věd 72 % Vládní sektor: resortní výzkumná pracoviště 66 %

26 Kategorie zaměstnanců Podíl Prahy na ČR Vysokoškolský sektor: soukromé vysoké školy 56 % Vládní sektor: knihovny, archívy, muzea 54 % Vysokoškolský sektor: veřejné a státní vysoké školy 43 % Výzkumní pracovníci podle vědních oblastí Vládní sektor: zemědělské vědy 83 % Vládní sektor: sociální a humanitní vědy 81 % Vládní sektor: přírodní vědy 7 % Vládní sektor: lékařské vědy 65 % Vysokoškolský sektor: přírodní vědy 5 % Vysokoškolský sektor: lékařské vědy 44 % Vysokoškolský sektor: sociální a humanitní 43 % Vysokoškolský sektor: technické vědy 41 % Praha v období vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend než soubor ostatních krajů České republiky, a to zejména v období po roce 28 v reakci na hospodářskou recesi. Odlišné vývojové trendy v Praze ve srovnání se souborem ostatních krajů České republiky uvádí následující tabulka. Praha Pokles: Vysokoškolský sektor: ostatní pracovníci Vysokoškolský sektor: fakultní nemocnice Vládní sektor: lékařské vědy Vysokoškolský sektor: technické vědy Vysokoškolský sektor: lékařské vědy Stagnace: Vládní sektor: výzkumní pracovníci Nárůst: Vládní sektor: techničtí pracovníci Vládní sektor: přírodní vědy Vládní sektor: zemědělské vědy Ostatní kraje ČR růst růst růst růst růst pokles stagnace pokles pokles 26

27 3 Výdaje na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru Kapitola pojednává o výdajích na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru. Porovnává objem a strukturu výdajů v Praze s analogickými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifický charakter pražského výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru. Výdaje na výzkum a vývoj představují veškeré výdaje (běžné a kapitálové) určené na výzkum a vývoj v rámci (uvnitř) zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje vynakládané mimo zpravodajskou jednotku (tzv. externí či vnější výdaje na výzkum a vývoj) jsou započteny jen v případě, že přímo slouží pro podporu vlastního výzkumu a vývoje a nejsou samostatnými projekty výzkumu a vývoje. Do výdajů na výzkum a vývoj tak nepatří nákup služeb výzkumu a vývoje prováděných jiným subjektem pro zpravodajskou jednotku, prostředky převedené ostatním spoluřešitelům v rámci společného výzkumného a vývojového projektu nebo finanční transfery na výzkum a vývoj prováděný třetím subjektem. Výdaje na výzkum a vývoj jsou dvojího druhu běžné (mzdové náklady, odměny, ostatní neinvestiční náklady) a investiční (pořízení a technické zhodnocení nemovitého majetku, pořízení ostatního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Odpisy budov a technického zařízení nejsou započítány. Finanční zdroje určené na provádění vládního a vysokoškolského výzkumu pocházejí z veřejného sektoru bez vysokých škol (finanční prostředky ze státního rozpočtu České republiky, krajských a obecních rozpočtů, a to včetně spolufinancování v rámci operačních a rámcových výzkumných programů Evropské unie a dalších mezinárodních organizací a vlád ostatních států 7 ), vysokoškolského sektoru, podnikatelského sektoru (soukromé podnikatelské zdroje z podnikatelské činnosti sledovaných podniků určené na jejich výzkum a vývoj) a soukromého neziskového sektoru. V Praze dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v roce 213 ve vládním sektoru 1,4 mld. Kč z celkových 14,3 mld. Kč, což představuje podíl 73 %. Výdaje na výzkum a vývoj v roce 213 v Praze ve vysokoškolském sektoru činily 5,9 mld. Kč z celkových 21,2 mld. Kč, tj. 28% podíl. V roce 28 podíl Prahy na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj ve vládním sektoru dosáhl 74 %. Naopak v případě výdajů na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru se podíl Prahy změnil výrazně, neboť v roce 28 dosahoval 46 %. Tato skutečnost je způsobena řádově odlišnou možností čerpat podporu ze strukturálních fondů Evropské unie v Praze a mimo ni. 7 Např. CERN, ESA, NATO, OECD, OSN, WHO, Norské fondy/ehp apod. 27

28 3.1 Výdaje na VaV ve vládním sektoru podle druhu pracoviště (v mil. Kč) 12 % Praha (213) 3 % 3 % 18 % ostatní kraje (213) 6 % 2 % 83 % 73 % pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště podíl Prahy na ČR v % pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště

29 3.2 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle druhu pracoviště (v mil. Kč) Praha (213) 7 % 1 % ostatní kraje (213) 4 % 1 % 92 % veřejné a státní vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy 95 % veřejné a státní vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy podíl Prahy na ČR v % veřejné a státní vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy 29

30 3.3 Výdaje na VaV ve vládním sektoru podle zdroje (v mil. Kč) 2 % Praha (213) % 3 % 14 % 19 % ostatní kraje (213) % 3 % % % podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR % podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR podíl Prahy na ČR v % podnikatelské z ČR veřejné z ČR ostatní z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné ze zahraničí 3

31 3.4 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle zdroje (v mil. Kč) Praha (213) 7 % 1 % 4 % % ostatní kraje (213) 2 % 1 % % 48 % 49 % % podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR podíl Prahy na ČR v % podnikatelské z ČR veřejné z ČR ostatní z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné ze zahraničí 31

32 3.5 Výdaje na VaV z veřejných zdrojů z ČR podle sektoru provádění (v mil. Kč) 4 % Praha (213) % 4 % 7 % 1 % ostatní kraje (213) % 3 % 18 % 4 % 54 % 49 % 22 % veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor podíl Prahy na ČR v % veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor 32

33 3.6 Výdaje na VaV z veřejných zdrojů ze zahraničí podle sektoru provádění (v mil. Kč) Praha (213) 14 % % 2 % 11 % % ostatní kraje (213) % 1 % 11 % 3 % 8 % 77 % 72 % veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor podíl Prahy na ČR v % veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor

34 3.7 Výdaje na VaV ve vládním sektoru podle druhu výdajů (v mil. Kč) Praha (213) ostatní kraje (213) 28 % 38 % 27 % 43 % 34 % 29 % mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje podíl Prahy na ČR v % mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje

35 3.8 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle druhu výdajů (v mil. Kč) Praha (213) 5 % ostatní kraje (213) 39 % 35 % 44 % 51 % mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje 27 % mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje podíl Prahy na ČR v % mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje 35

36 3.9 Výdaje na VaV podle typu činnosti ve vládním sektoru (v mil. Kč) 17 % Praha (213) % 32 % ostatní kraje (213) 2 % 83 % 66 % základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj podíl Prahy na ČR v % základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj

37 3.1 Výdaje na VaV podle typu činnosti ve vysokoškolském sektoru (v mil Kč) 17 % Praha (213) ostatní kraje (213) 6 % 47 % 25 % 36 % 68 % základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj podíl Prahy na ČR v % základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj 37

38 3.11 Výdaje na VaV ve vládním sektoru podle vědní oblasti (v mil. Kč) 3 % 4 % 4 % Praha (213) 14 % ostatní kraje (213) 4 % 11 % 6 % 74 % 21 % 59 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy podíl Prahy na ČR v % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 38

39 3.12 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle vědní oblasti (v mil. Kč) 2 % 3 % Praha (213) 14 % 39 % 13 % 4 % ostatní kraje (213) 12 % 34 % 25 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 37 % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy podíl Prahy na ČR v % přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 39

40 3.13 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výdajů na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru v Praze a mimo ni a odlišný vývoj ve sledovaném období. Ve většině sledovaných kategorií vládního sektoru se potvrzuje koncentrace výdajů na výzkum a vývoj do Prahy. Naopak ve vysokoškolském sektoru se v důsledku vyšších možností čerpat prostředky z Evropské unie v ostatních krajích České republiky projevuje pokles podílu Prahy na výdajích na výzkum a vývoj. Významné objemy výdajů ve vládním a vysokoškolském sektoru v Praze směřovaly do přírodních a sociálních a humanitních věd, v případě vysokoškolského sektoru také do lékařských a technických věd. Praha v roce 213 vykázala významně vyšší podíl výdajů než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Druh pracoviště Kategorie výdajů Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Vládní sektor: pracoviště Akademie věd České republiky 83 % 73 % Zdroj financování Vládní sektor: podnikatelské zdroje ze zahraničí 14 %,3 % Vysokoškolský sektor: veřejné zdroje z České republiky 88 % 77 % Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů z České republiky Vládní sektor 49 % 22 % Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů pocházejících ze zahraničí Vládní sektor 72 % 8 % Druh výdajů Vládní sektor: ostatní běžné výdaje 34 % 29 % Vysokoškolský sektor: mzdové výdaje 51 % 35 % Vysokoškolský sektor: ostatní běžné výdaje 44 % 27 % Typ činnosti Vládní sektor: základní výzkum 83 % 66 % Vysokoškolský sektor: aplikovaný výzkum 36 % 25 % Vysokoškolský sektor: experimentální vývoj 17 % 6 % Vědní oblast Vládní sektor: přírodní vědy 74 % 59 % Vysokoškolský sektor: přírodní vědy 39 % 34 % Vysokoškolský sektor: lékařské vědy 2 % 13 % Praha v roce 213 vykázala významně nižší podíl výdajů než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Druh pracoviště Kategorie výdajů Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Vládní sektor: resortní výzkumná pracoviště 12 % 18 % Zdroj financování Vládní sektor: veřejné zdroje z České republiky 62 % 77 % Vysokoškolský sektor: veřejné zdroje ze zahraničí 7 % 49 % Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů z České republiky Vysokoškolský sektor 4 % 54 % Soukromé podniky domácí 7 % 18 % Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů pocházejících ze 4