LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAŽSKÉM PODNIKATELSKÉM SEKTORU V OBDOBÍ

Transkript

1 LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAŽSKÉM PODNIKATELSKÉM SEKTORU V OBDOBÍ Ing. Jakub Pechlát květen 211

2 Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v pražském podnikatelském sektoru v období Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce Zpracoval: Ing. Jakub Pechlát, tel , pechlat@urm.mepnet.cz Elektronická verze dokumentu: 2

3 OBSAH ÚVOD 5 HLAVNÍ ZÁVĚRY ANALÝZY 6 1. PRACOVIŠTĚ VÝZKUMU A VÝVOJE 9 2. VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI 2 3. VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ PODÍLOVÉ UKAZATELE 57 3

4 4

5 Úvod Analýza se zabývá podrobnými informacemi o pražském podnikatelském sektoru, resp. činnostmi spadajícími do oblasti výzkumu, vývoje a inovačních aktivit uskutečňovaných podnikateli. Výchozí údaje na vyžádání poskytl Český statistický úřad. S ohledem na pozornost, kterou je nutné věnovat podpoře podnikatelského sektoru v Praze v rámci plnění cílů stanovených Strategickým plánem hl. m. Prahy v oblasti konkurenceschopnosti, považujeme za účelné věnovat se právě této oblasti, která z velké části předurčuje jeho budoucí kvalitu a postavení na trhu. Jednotlivé charakteristiky jsou doplněny porovnáním se souborem ostatních krajů ČR, aby vynikly rozdíly dané specifickým charakterem pražské ekonomiky. Není-li uvedeno jinak, počty pracovníků jsou v přepočtených osobách. Pro zachování přijatelného rozsahu analýzy záměrně neuvádíme porovnání s ostatními sektory hospodářství (tj. vládním, vysokoškolským a soukromým neziskovým). Zároveň odkazujeme na dokument Výzkum, vývoj a inovace v hl. m. Praze analýza regionálních dat, který předkládá informace o této oblasti v Praze včetně ostatních sektorů. Analýza je jedním z podkladů pro aktualizaci Regionální inovační strategie pro Prahu z roku 24. Aktualizace inovační strategie Prahy má být jedním z hlavních úkolů Pražské rady pro vědu a ekonomiku (PRVEK), která byla ustavena v dubnu 211 a bude plnit roli Regionální rady pro výzkum a inovace, jejíž založení je v souladu s Programem realizace strategické koncepce hl. m. Prahy pro období (schváleným usnesením ZHMP č. 3/84 z ), a také v souladu s akčním plánem zmíněné Regionální inovační strategie pro Prahu.

6 Hlavní závěry Podnikatelský sektor je bezpochyby stěžejní součástí ekonomiky, která se podílí na praktickém uplatnění a komercializaci výsledků výzkumu, vývoje a inovací, a to jak vlastních, tak produkovaných ostatními sektory ekonomiky. Proto právě bližší znalost podnikatelského sektoru umožní lépe definovat možnosti jeho spolupráce s velmi rozvinutým a rozsáhlým výzkumným sektorem lokalizovaným v Praze. Samozřejmě s vědomím toho, že správní hranice kraje či obce v ekonomice nepředstavují významnou bariéru. Jsou však podstatné při tvorbě podpůrných programů na regionální úrovni, a to včetně programů Evropské unie, která právě regiony považuje za relevantní cílovou jednotku politiky soudržnosti. Proto má svůj význam regionální pohled na dostupné statistiky. Zaměřili jsme se na analýzu údajů za období 25-29, tj. nejnovější dostupné údaje za posledních pět let. Ty již odrážejí reakci podnikatelského sektoru na hospodářskou krizi počínající v roce 28. Údaje za rok 21, které budou dostupné ve 4. čtvrtletí roku 211, situaci dále dokreslí. Na základě analyzovaných dat lze konstatovat, že podnikatelský sektor v hl. m. Praze vykazuje ve sledovaném období řadu odlišných charakteristik jak ve struktuře lidských a finančních zdrojů vědy a výzkumu, tak ve vývoji těchto veličin. Dále je nutné upozornit, že podíl podnikatelského sektoru na jednotlivých vstupních zdrojích v Praze není tak vysoký jako v případě vládního a vysokoškolského sektoru. V případě výzkumníků tvoří podnikatelský sektor v Praze pouze 26 %, zatímco mimo Prahu 57 %. V případě výdajů na výzkum a vývoj je to v Praze 36 %, avšak mimo Prahu 75 %, což znamená, že vládní a vysokoškolský sektor výzkumu a vývoje lokalizovaný v Praze má zřetelně nadregionální význam a je atraktivním partnerem pro mimopražské podniky. Pražské podniky tak mají výhodu snadno geograficky dostupné široké nabídky potenciálních partnerů. Na základě analyzovaných dat lze uvést řadu dílčích kategorií, v nichž Praha vykazuje vyšší než 4% podíl lidských nebo finančních zdrojů v podnikatelském sektoru. Hranice 4 % byla zvolena proto, že takový je přibližně celkový podíl Prahy (tj. všech sektorů celkem) na počtu výzkumníků i výdajů na výzkum a vývoj. Vyšší podíl vykazuje Praha v těchto kategoriích (konkrétní hodnoty jsou uvedeny v dalších kapitolách): 1) v případě výzkumníků i výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru: odvětvová sekce služby (bez výzkumu a vývoje) oblast lékařských věd oblast sociálních a humanitních věd odvětví informační a komunikační technologie odvětví stavebnictví odvětví pojišťovnictví a peněžnictví odvětví zdravotní a sociální péče 2) v případě využití podnikatelských zdrojů financování výzkumu a vývoje navíc: vládní sektor oblast přírodních věd Strukturální odlišnosti, tj. kategorie, v nichž Praha vykazuje vyšší podíl zastoupení (zpravidla o více než 1 p. b., nejméně však o 6 p. b.) než soubor všech ostatních krajů ČR, a naznačuje tedy její možnou konkurenční výhodu na straně alokovaných zdrojů, jsou následující: 6

7 1) v případě výzkumníků i výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru: střední podniky oblast přírodních věd oblast lékařských věd odvětvová sekce služby (bez výzkumu a vývoje) odvětví informační a komunikační technologie 2) v případě výzkumníků navíc: veřejné a soukromé národní podniky 3) v případě výdajů na výzkum a vývoje navíc: zahraniční a veřejné zdroje financování využití podnikatelských zdrojů financování ve vládním sektoru aplikovaný výzkum high-tech obory zpracovatelského průmyslu Vývojové trendy za sledované období nejčastěji ukazují, které segmenty podnikatelského sektoru nejvíce negativně reagovaly na hospodářskou recesi snížením objemů zdrojů (finančních i lidských) alokovaných na výzkumnou a vývojovou činnosti. Je třeba říci, že zatímco v Praze jsou tyto negativní reakce přítomny téměř v každém typu členění, v souboru mimopražských regionů často není krize vůbec patrná a veličiny vykazují trvale růstový trend. Ukazuje to jak na vysokou flexibilitu pražské ekonomiky (zde ji však nelze jednoznačně chápat jako příznivou charakteristiku vývoje), tak na skutečnost, že zde sídlící pobočky zahraničních firem patrně v reakci na hospodářskou krizi výrazně omezily aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, které stáhly do jiných zemí či regionů. To by znamenalo, že atraktivita Prahy v oblasti výzkumu a vývoje není tak vysoká, aby zde své aktivity udržovaly za každou cenu. Mimo Prahu pak tento vývoj dokládá s velkou pravděpodobností výše ilustrovanou - dosud nízkou vybavenost ekonomiky v oblasti výzkumu a vývoje. V Praze se na poklesu výdajů a počtu výzkumníků mezi roky 27 a 29 podílely nejvíce tyto skupiny podniků a kategorie výdajů: velké soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, podniky v oblasti technických věd, podniky s více než 5 zaměstnanci výzkumu a vývoje, střední a velké podniky ve službách (bez výzkumu a vývoje) a průmyslu a stavebnictví, podniky ve zpracovatelském průmyslu, peněžnictví a pojišťovnictví, informačních a komunikačních činnostech, podniky ve strojírenském průmyslu a ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, podniky v high-tech odvětvích s výjimkou farmaceutického průmyslu, podniky s výdaji na výzkum a vývoj nad 1 mil. Kč, podnikatelské zdroje realizované v oblasti technických věd, podnikatelské výdaje v zahraničních podnicích. S využitím podílového ukazatele výdaje na výzkum a vývoj připadající na jednoho výzkumníka můžeme dále identifikovat kategorie a obory, v nichž pražští výzkumníci měli v roce 29 v průměru k dispozici nejméně o 2 % vyšší prostředky než v případě souboru ostatních krajů ČR. Jde o následující kategorie: 7

8 malé podniky (do 5 zaměstnanců) lékařské vědy sociální a humanitní vědy služby (bez výzkumu a vývoje) podniky s výdaji na výzkum a vývoj do 5 mil. Kč a nad 25 mil. Kč Vedle výše uvedených závěrů vyplývajících ze statistických dat je třeba shromažďovat a využívat také poznatky z praxe, tj. jak výsledky terénních šetření a rozhovorů s představiteli jednotlivých firem, tak znalosti a zkušenosti odborníků a zástupců podnikatelských sdružení a asociací. 1 SHRNUTÍ V Praze je nepochybně soustředěn velmi silný podnikatelský sektor, který však v oblasti výzkumu a vývoje zasáhla hospodářská recese víc, než tomu bylo v ostatních krajích České republiky. Je však třeba dodat, že domácí soukromé podniky nereagovaly na recesi omezením výzkumu a vývoje tak, jak to učinily firmy pod zahraniční kontrolou. Domácí podniky si uvědomují význam výzkumu a vývoje pro podnik v dlouhém období. U zahraničních firem se otvírá prostor pro opatření, která by zatraktivnila jejich pobyt v Praze a ČR natolik, že i v době hospodářských obtíží by zde své aktivity zachovaly. Vývoj posledních několika let celkově ukazuje na skutečnost, že oblast výzkumu a vývoje může reagovat citlivěji na některé globální i individuální změny ekonomického prostředí, než by se očekávalo. Zároveň se potvrzuje, že i pro tuto oblast mohou platit výrazné rysy tržního fungování a dlouhodobě nemusí být stabilní někdy automaticky očekávané historická atraktivita a alokační předurčenost, což se Prahy může dotýkat velmi významně. Zjištěné údaje také poukazují na odvětví či obory podnikatelského sektoru, kde Praha může mít konkurenční výhodu, jejíž další kultivace může být zdrojem budoucí národní i mezinárodní konkurenceschopnosti regionální ekonomiky. Jsou to především lékařské a přírodní vědy, informační a komunikační technologie, farmaceutický průmysl a výroba elektroniky a sektor služeb. 1 Tyto údaje má k dispozici např. Technologické centrum Akademie věd ČR (TCAV), které je shromáždilo v souvislosti s prací na aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na období , kterou zpracovává pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Doporučujeme proto zapojit TCAV do přípravy aktualizace Regionální inovační strategie pro Prahu i strategie podpory podnikání. 8

9 1. Pracoviště výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru V této kapitole jsme shromáždili informace o pracovištích výzkumu a vývoje a porovnali počet a strukturu pracovišť v Praze s analogickými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Vývojové trendy nejsou v případě pracovišť podle očekávání výrazné, neboť tato veličina je ze všech sledovaných nejstabilnější. Celkový počet pracovišť výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v České republice v roce 29 byl 1 899, z toho 439 pracovišť sídlilo v Praze, tj. 23 %. Pracovišti výzkumu a vývoje se rozumí všechna tato pracoviště bez ohledu na vlastnictví IČO. V podnikatelském sektoru se však počet pracovišť příliš neliší od počtu ekonomických subjektů, na rozdíl např. od sektoru vysokoškolského, kde vysoké školy mají větší či menší počet fakult a výzkumných pracovišť. Od roku 21 se údaje sledují i podle regionálního členění, tj. podle místa pracoviště jednotlivých subjektů. Podnikatelský sektor zahrnuje všechny podniky, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Podle tzv. klasifikace ISEKTOR sem patří nefinanční podniky, finanční instituce, domácnosti zaměstnavatelé a domácnosti osoby samostatně výdělečně činné. Podnikatelský sektor jako zdroj financování zahrnuje soukromé podnikatelské zdroje firem, finančních institucí, zaměstnavatelů a veřejně prospěšných institucí. 9

10 1.1 Pracoviště VaV subsektorů podnikatelského sektoru Struktura pracovišť provádějících VaV se v Praze od souboru ostatních krajů příliš neliší, výjimkou je dvojnásobný podíl veřejných subjektů. Ani ve vývojových trendech není patrný výraznější rozdíl. Mimo Prahu je mírně vyšší tempo růstu počtu zahraničních subjektů. Domácí soukromé subjekty vykazují fluktuaci. Pozitivní je však nárůst jejich počtu v roce 29, tj. náznak překonání hospodářské recese a s ní souvisejícího propadu v roce 28. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: domácí veřejné subjekty 35,2 %, domácí soukromé subjekty 22 %, zahraniční afilace 24,1 %. Obr % Praha (29) ČR bez Prahy (29) 6% 3% 28% 65% 69% domácí veřejné subjekty domácí soukromé subjekty zahraniční afilace domácí veřejné subjekty domácí soukromé subjekty zahraniční afilace domácí veřejné subjekty domácí soukromé subjekty zahraniční afilace domácí veřejné subjekty domácí soukromé subjekty zahraniční afilace 1

11 1.2 Pracoviště VaV podle velikostních skupin podniků Struktura pracovišť je v Praze odlišná ve prospěch malých a středních podniků, kterých je v Praze celkem 56 %, zatímco mimo Prahu 4 %. Růst počtu podniků je ve sledovaném období patrný v segmentu středních podniků, s oživením v roce 29 u mikropodniků (do 1 zaměstnanců). Mimo Prahu vykazují trvalý růst malé a střední podniky. Podíl Prahy v kategoriích: -9 zaměstnanců 36,6 %, 1-49 zaměstnanců 25,7 %, zaměstnanců 16,6 %, 25 a více zaměstnanců 15,8 %. Obr. 1.2 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 14% 25% 23% 13% 3% 27% 31% 37% -9 zaměstnanců 1-49 zaměstnanců zaměstnanců 25 a více zaměstnanců -9 zaměstnanců 1-49 zaměstnanců zaměstnanců 25 a více zaměstnanců zaměstnanců 1-49 zaměstnanců zaměstnanců 25 a více zaměstnanců -9 zaměstnanců 1-49 zaměstnanců zaměstnanců 25 a více zaměstnanců 11

12 1.3 Pracoviště VaV podle počtu zaměstnanců VaV (fyzické osoby) V tomto případě je struktura v Praze a mimo ni téměř identická. Počet pracovišť je pochopitelně ze všech sledovaných veličin tou nejstabilnější. Ani vývoj neukazuje výraznější změny v počtech pracovišť, s výjimkou růstu počtu podniků kategorie do 1 zaměstnanců VaV mimo Prahu v roce 29 a podniků s 1-19 zaměstnanci VaV mimo Prahu v letech Podíl Prahy v kategoriích: -9 zaměstnanců VaV 9,9 %, 1-19 zaměstnanců VaV 38,1 %, 2-49 zaměstnanců VaV 47 %, 5 a více zaměstnanců VaV 48,5 %. Obr. 1.3 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 14% 25% 1% 5% 15% 3% 31% 7% -9 zam zam zam. 5 a více zam. -9 zam zam zam. 5 a více zam zam zam zam. 5 a více zam. -9 zam zam zam. 5 a více zam. 12

13 1.4 Pracoviště VaV podle vědních oblastí Struktura pracovišť VaV podle vědních oblastí v Praze vykazuje nižší podíl technických oborů ve prospěch přírodních, lékařských a sociálních a humanitních věd. Vývojové trendy jsou v Praze a mimo ni téměř identické, mimo Prahu jsou však mírně růstově příznivější. Úbytek pracovišť, která se zabývají sociálními a humanitními vědami, je patrný v celé ČR. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: přírodní vědy 28,3 %, technické vědy 2,4 %, lékařské vědy 41,9 %, zemědělské vědy 13 %, sociální a humanitní vědy 58,1 %. Obr. 1.4 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 9% 2% 4% 21% 4% 4% 1% 16% 64% 75% přírodní vědy lékařské vědy sociální a humanitní vědy technické vědy zemědělské vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 13

14 1.5 Pracoviště VaV podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru Struktura pracovišť je v Praze výrazně odlišná ve prospěch služeb, což potvrzuje orientaci pražské ekonomiky na terciér. Vývojové trendy jsou naopak velmi podobné v Praze i mimo ni, tzn. reakce v jednotlivých odvětvových sekcích na hospodářskou recesi nebyly regionálně diferencované. Podíl Prahy v kategoriích: zemědělství %, průmysl a stavebnictví 12,5 %, služby bez VaV 41,9 %, výzkum a vývoj 27,8 %. Obr. 1.5 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 9% % 7% 2% 32% 25% 59% 66% zemědělství služby celkem bez VaV průmysl a stavebnictví výzkum a vývoj zemědělství služby celkem bez VaV průmysl a stavebnictví výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 14

15 1.6 Pracoviště VaV podle odvětví podnikatelského sektoru Význam terciéru v pražské ekonomice dokládá také toto členění. Zatímco mimo Prahu patří 2/3 pracovišť do zpracovatelského průmyslu, v Praze je to pouze necelá třetina. Obdobné hodnoty zde dosahují podnikové služby, pětinu pak informační a komunikační činnosti. Vývoj počtu pracovišť v podnikatelském sektoru nevykazuje výraznější změny a trendy jsou většinou příznivé, s výjimkou odvětví ICT, kde došlo v roce 29 k mírnému poklesu počtu pracovišť. Podíl Prahy v kategoriích: zpracovatelský průmysl 12 %, stavebnictví 23 %, obchod, ubytování, stravování 23 %, informační a komunikační činnosti 43 %, peněžnictví a pojišťovnictví 81 %, podnikové služby 36 %, zdravotní a sociální péče 33 %. Obr. 1.6 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 28% 3% 5% 29% % 16% 2% 4% 3% 21% 2% 9% 8% 5% 2% 63% zpracovatelský prům. obchod, ubyt., strav. peněž. a pojišť. zdrav. a soc. péče stavebnictví inf. a kom. činnosti podnikové služby ostatní zpracovatelský prům. obchod, ubyt., strav. peněž. a pojišť. zdrav. a soc. péče stavebnictví inf. a kom. činnosti podnikové služby ostatní zpracovatelský prům. stavebnictví obchod, ubyt., strav. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. podnikové služby zdrav. a soc. péče ostatní zpracovatelský prům. stavebnictví obchod, ubyt., strav. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. podnikové služby zdrav. a soc. péče ostatní 15

16 1.7 Pracoviště VaV podle technologické náročnosti Struktura pracovišť ve zpracovatelském průmyslu podle technologické náročnosti ukazuje více než dvojnásobný podíl pracovišť v high-tech oborech v Praze. Vývojové trendy však v Praze nenaznačují výraznější progresi. Ta je patrná pouze u medium high-tech odvětví mimo Prahu. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: high-tech 26,2 %, medium high-tech 9,5 %, medium low-tech 6,5 %, low-tech 11,1 %. Obr. 1.7 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 12% 13% 15% 12% 38% 23% 38% 49% high-tech medium low-tech medium high-tech low-tech high-tech medium low-tech medium high-tech low-tech high-tech medium high-tech high-tech medium high-tech medium low-tech low-tech medium low-tech low-tech 16

17 1.8 Pracoviště VaV podle výdajů podniku na VaV v mil. Kč Struktura pracovišť podle výdajů se v Praze a mimo ni výrazně neliší s výjimkou pracovišť s výdaji ve výši 25-5 mil. Kč, jejichž podíl je v Praze téměř dvojnásobný oproti souboru ostatních krajů. Tři pětiny pracovišť VaV v podnikatelském sektoru vydávají na VaV méně než 5 mil. Kč. Také vývojové trendy jsou velmi obdobné, stagnace či mírný růst. Podíl Prahy na ČR v kategoriích se v roce 29 se pohyboval okolo 32 % v kategoriích 1 a více mil. Kč a 25-5 mil. Kč, u ostatních kategorií se pohyboval v rozmezí %. Obr. 1.8 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 9% 3% 3% 5% 4% 2% 13% 14% 13% 59% 16% 59% méně než 5 mil. Kč 5-9,9 1-24, ,9 5-99,9 1 a víc méně než 5 mil. Kč 5-9,9 1-24, ,9 5-99,9 1 a víc méně než 5 mil. Kč 5-9,9 1-24, ,9 5-99,9 1 a víc méně než 5 mil. Kč 5-9,9 1-24, ,9 5-99,9 1 a víc 17

18 1.9 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře pracovišť v Praze a mimo ni a odlišný vývoj ve sledovaném období. Potvrzuje se, že v pražské ekonomice má velký význam sektor služeb, v některých oborech a odvětvích (lékařské vědy, informační technologie) Praha vykazuje vysokou koncentraci pracovišť a také vyšší podíl high-tech oborů zpracovatelského průmyslu. Praha měla v roce 29 významně vyšší podíly pracovišť než soubor ostatních regionů ČR v těchto kategoriích: Tabulka 1.1 kategorie pracovišť podíl v Praze podíl mimo Prahu podniky podle velikosti malé podniky (do 1 zaměstnanců) 25 % 13 % vědní oblasti přírodní vědy 21 % 16 % lékařské vědy 9 % 4 % odvětvové sekce služby (bez VaV) 59 % 25 % odvětví podnikatelského sektoru informační a komunikační technologie 21 % 8 % podnikové služby 28 % 16 % podle technologické náročnosti high-tech odvětví 38 % 15 % Praha měla v roce 29 významně nižší podíly výzkumníků než soubor ostatních regionů ČR v těchto kategoriích: Tabulka 1.2 kategorie pracovišť podíl v Praze podíl mimo Prahu podniky podle velikosti střední podniky (5-249 zaměstnanců) 3 % 37 % velké podniky (nad 25 zaměstnanců) 14 % 23 % vědní oblasti technické vědy 64 % 75 % odvětvové sekce průmysl 32 % 66 % odvětví podnikatelského průmyslu zpracovatelský průmysl 29 % 63 % podle technologické náročnosti medium high-tech 38 % 49 % medium low-tech 12 % 23 % 18

19 Praha vykázala v roce 29 vyšší než 4% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích pracovišť výzkumu a vývoje: Tabulka 1.3 kategorie pracovišť lékařské vědy sociální a humanitní vědy odvětvová sekce služby (bez výzkumu a vývoje) odvětví podnikatelského sektoru: informační a komunikační technologie odvětví podnikatelského sektoru: pojišťovnictví a peněžnictví podíl Prahy na ČR 42 % 58 % 42 % 43 % 81 % Vývojové trendy ve struktuře pracovišť nevykazují významné odlišnosti při porovnání Prahy a souboru ostatních krajů. Případné rozdíly může čtenář podle grafů posoudit sám. 19

20 2. Výzkumníci v podnikatelském sektoru Kapitola pojednává o výzkumných pracovnících v podnikatelském sektoru. Porovnává počet a strukturu výzkumníků v Praze s analogickými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifické charakteristiky pražské ekonomiky. Výzkumní pracovníci jsou jednou z kategorií zaměstnanců výzkumu a vývoje. Zaměstnanci výzkumu a vývoje se rozumí výzkumní pracovníci a dále pomocní, techničtí, administrativní a další pracovníci působící na pracovištích výzkumu a vývoje. Zaměstnanci VaV se tak člení na tři skupiny podle pracovní činnosti: a) Výzkumníci zabývají se nebo řídí projekty zahrnující koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů. Jsou nejdůležitější skupinou, která je jádrem vědeckovýzkumné činnosti. b) Techničtí pracovníci uskutečňují vědecké a technické úkoly, aplikují koncepty a provozní metody, a to obvykle za dohledu výzkumných pracovníků. c) Ostatní pracovníci podílejí se nebo jsou začlenění do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, úředníci, sekretářky) a také manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji. Počet výzkumníků lze měřit podle fyzického počtu osob ke konci kalendářního roku nebo podle počtu celých pracovních úvazků, tzv. FTE Full Time Equivalent. V tomto dokumentu pracujeme s FTE, který vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. V Praze bylo v roce 29 zjištěno 4 69 zaměstnanců výzkumu a vývoje fyzických osob, avšak jen 3 16 přepočtených celých pracovních úvazků. V ČR to bylo 15 5 fyzických osob a úvazků. Počet fyzických osob je v případě Prahy cca o jednu třetinu vyšší než počet přepočtených celých úvazků, v případě ČR o pětinu, tj. mimo Prahu se osoby věnují výzkumu a vývoji v průměru na větší část úvazku. 2

21 2.1 Zaměstnanci VaV podle kategorií Výzkumní pracovníci tvoří polovinu zaměstnanců výzkumu a vývoje. Struktura podle kategorií je stejná jako v souboru ostatních krajů. Vývoj v Praze byl ale odlišný. Počet výzkumníků mezi roky 28 a 29 výrazně poklesl, zatímco mimo Prahu stabilně rostl. Od roku 26 v Praze klesá také počet technických pracovníků. Podíl Prahy na celkovém počtu zaměstnanců VaV v podnikatelském sektoru v ČR se pohyboval od 27 % v roce 25 přes 3 % v roce 27 po 23 % v roce 29. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: výzkumníci 24,5 %, techničtí pracovníci 23 %, ostatní 2,1 %. Obr. 2.1 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 11% 14% 38% 51% 38% 48% výzkumní pracovníci ostatní pracovníci techničtí pracovníci výzkumní pracovníci ostatní pracovníci techničtí pracovníci výzkumní pracovníci ostatní pracovníci techničtí pracovníci výzkumní pracovníci ostatní pracovníci techničtí pracovníci 21

22 2.2 Výzkumníci podle velikostních skupin podniků Praha vykazuje vyšší podíl výzkumníků v malých a středních podnicích, což ukazuje na nadprůměrnou aktivitu sektoru MSP ve VaV. Vývoj pak ukazuje, že právě sektor MSP nereagoval na hospodářskou recesi snižováním počtu pracovníků VaV tak, jak tomu bylo u velkých podniků, i když trend je méně příznivý než v ostatních krajích. U velkých podniků nastal, ovšem jen v Praze, výrazný propad, dokonce pod úroveň roku 25. V dalším textu se tedy zaměříme na bližší identifikaci skupiny podniků, která v Praze na recesi zareagovala tak výrazným snížením počtu výzkumníků. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: malé podniky 3,9 %, střední podniky 26 %, velké podniky 18,5 %. Obr. 2.2 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 37% 21% 16% 42% 52% 32% malé podniky (-49 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) malé podniky (-49 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) malé podniky (-49 zaměstnanců) malé podniky (-49 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) 22

23 2.3 Výzkumníci podle počtu zaměstnanců VaV (fyzické osoby) Podle očekávání roste počet výzkumníků spolu s kategorií počtu zaměstnanců výzkumu a vývoje v podnicích. Struktura je přitom v Praze i souboru ostatních krajů stejná. Vývoj byl v Praze v největší velikostní kategorii odlišný, v roce 29 došlo k prudkému poklesu na úroveň nižší než v roce 25. V souboru ostatních krajů přitom došlo pouze k zastavení růstu. Podíl Prahy v kategoriích: -9 zaměstnanců VaV 22,5 %, 1-19 zaměstnanců VaV 23,5 %, 2-49 zaměstnanců VaV 27,9 %, 5 a více zaměstnanců VaV 23,7 % (ale 37,1 % v roce 28). Obr. 2.3 Praha (29) ČR (29) 11% 13% 11% 12% 5% 52% 28% 23% -9 zam. VaV 1-19 zam. VaV 2-49 zam. VaV 5 a více zam. VaV -9 zam. VaV 1-19 zam. VaV 2-49 zam. VaV 5 a více zam. VaV zam. VaV 1-19 zam. VaV 2-49 zam. VaV 5 a více zam. VaV -9 zam. VaV 1-19 zam. VaV 2-49 zam. VaV 5 a více zam. VaV 23

24 2.4 Výzkumníci podle subsektorů podnikatelského sektoru Na rozdíl od souboru ostatních krajů pracuje v Praze většina (63 %) výzkumníků ve veřejných a domácích soukromých podnicích. V letech byl však podíl výzkumníků v zahraničních podnicích výrazně vyšší. Avšak právě zahraniční afilace reagovaly na hospodářskou recesi výrazným snížením počtu výzkumníků. Alespoň malou část uvolněné pracovní síly využily, zdá se, domácí soukromé podniky. Situace v ostatních krajích byla odlišná, zde zahraniční podniky trvale zvyšují počet výzkumníků a v roce 28 jejich celkovým počtem překonaly domácí soukromé firmy. Naopak domácí soukromé podniky vykazují od roku 28 pokles. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: veřejné podniky 47,6 %, soukromé podniky národní 27,2 %, soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 18,2 %. Obr % Praha (29) ČR bez Prahy (29) 17% 6% 54% 4% 46% veřejné podniky soukromé podniky národní soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé podniky národní soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé podniky národní soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé podniky národní soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 24

25 soukromé podniky pod zahraniční kontrolou soukromé podniky národní 2.5 Výzkumníci podle subsektorů podnikatelského sektoru a velikosti podniku Zatímco domácí podniky v Praze již vykazují rostoucí trend v počtu výzkumníků v malých a velkých firmách, ostatní kraje ČR pouze v případě malých firem. Počet výzkumníků ve velkých zahraničních firmách v Praze prudce klesl, zatímco v ostatních krajích zjišťujeme trvalý rostoucí trend ve všech velikostních kategoriích zahraničních firem. Podíl výzkumníků pražských zahraničních afilací s více než 25 zaměstnanci na ČR klesl z 34 % na 9 %. Domácí firmy naopak zareagovaly na krizi posílením lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Obr. 2.5 Praha (29) ČR bez Prahy (29) malé podniky (-49 zaměstnanců) malé podniky (-49 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) malé podniky (-49 zaměstnanců) malé podniky (-49 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) 25

26 2.6 Výzkumníci podle vědních oblastí V Praze je vyšší podíl výzkumníků v přírodních a především lékařských vědách než v ostatních krajích ČR. Hospodářská recese se na počtech výzkumníků nejvíce projevila v technických vědách, kde se počet výzkumníků v roce 29 propadl o tisíc přepočtených úvazků. V souboru ostatních krajů přitom jejich počet trvale roste. V případě lékařských věd došlo během sledovaného období k mírné fluktuaci, u přírodních věd k poklesu o cca 2 % v roce 29. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: přírodní vědy 35,2 %, technické vědy 2,1 %, lékařské vědy 64 %, zemědělské vědy 4 %, sociální a humanitní vědy 59,9 %. Obr. 2.6 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 13% %3% 22% 2% 4% 1% 13% 62% přírodní vědy lékařské vědy sociální a humanitní vědy 3 technické vědy zemědělské vědy % přírodní vědy lékařské vědy sociální a humanitní vědy 8 technické vědy zemědělské vědy přírodní vědy technické vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy sociální a humanitní vědy 26

27 2.7 Výzkumníci v základních skupinách odvětvových sekcí podnikatelského sektoru Struktura pražských podniků odráží strukturu regionální ekonomiky s výraznou dominancí sektoru služeb. Proto také polovina pražských výzkumníků pracuje v sektoru služeb. Podíl výzkumníků ve vlastním OKEČ 73 je mírně vyšší než v ČR bez Prahy. Vývoj v Praze naznačuje flexibilitu zaměstnanců VaV v regionu, neboť sektory průmyslu i služeb výrazně zareagovaly na hospodářskou recesi. Sektor průmyslu přitom reagoval odlišně než sektor služeb, až o rok později. Z předchozích dat lze usuzovat, že pokles mají na svědomí především firmy pod zahraniční kontrolou. V souboru ostatních krajů firmy na krizi reagovaly ve službách a VaV stagnací a v průmyslu růstem počtu výzkumníků. Podíl Prahy podle sektorů: průmysl 12,3 %, služby 49,5 %, VaV 28,9 %. Obr % Praha (29) ČR bez Prahy (29) % 29% 17% 16% 1% 51% zemědělství (OKEČ sekce A+B) průmysl a stavebnictví (OKEČ sekce C až F) služby celkem bez OKEČ 73 (OKEČ sekce G až Q bez 73) výzkum a vývoj (OKEČ 73) 66% zemědělství (OKEČ sekce A+B) průmysl a stavebnictví (OKEČ sekce C až F) služby celkem bez OKEČ 73 (OKEČ sekce G až Q bez 73) výzkum a vývoj (OKEČ 73) průmysl a stavebnictví (OKEČ sekce C až F) služby celkem bez OKEČ 73 (OKEČ sekce G až Q bez 73) výzkum a vývoj (OKEČ 73) průmysl a stavebnictví (OKEČ sekce C až F) služby celkem bez OKEČ 73 (OKEČ sekce G až Q bez 73) výzkum a vývoj (OKEČ 73) 27

28 2.8 Výzkumníci ve vybraných odvětvích podnikatelského sektoru (CZ-NACE) V Praze je struktura odlišná ve prospěch odvětví ICT, ale také peněžnictví a pojišťovnictví a zdravotních a sociálních služeb. Na hospodářskou recesi v Praze nejvýrazněji zareagoval zpracovatelský průmysl. Zřetelnou fluktuaci zaznamenalo odvětví ICT. V roce 27 nastal také pokles výzkumníků v oboru peněžnictví a pojišťovnictví. Soubor ostatních krajů vykazuje v nejvýznamnějších odvětvích trvalý nárůst. Podíl Prahy na ČR podle sektorů: zpracovatelský průmysl 1 %, stavebnictví 75 %, obchod, ubytování, doprava 39 %, informační a komunikační činnosti 51 %, peněžnictví a pojišťovnictví 73 %, podnikové služby 3 %, zdravotní a sociální péče 85 %. Obr. 2.8 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 29% 4% 9% 1% 26% 23% 5% 3% % 22% 8% 2% 1% 1% 1% 65% zpracovatelský prům. stavebnictví obchod, ubyt., doprava inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. podnikové služby zdrav. a soc péče ostatní zpracovatelský prům. stavebnictví obchod, ubyt., doprava inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. podnikové služby zdrav. a soc péče ostatní zpracovatelský prům. stavebnictví obchod, ubyt., doprava inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. podnikové služby zdrav. a soc péče ostatní zpracovatelský prům. stavebnictví obchod, ubyt., doprava inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. podnikové služby zdrav. a soc péče ostatní 28

29 2.9 Výzkumníci ve vybraných pododvětvích zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl měl v roce 29 v Praze největší kapacity výzkumníků ve výrobě elektroniky, strojírenství a výrobě dopravních prostředků. Ještě v roce 28 však třetinu počtu výzkumníků představoval strojírenský průmysl, který v roce 29 vykázal velký propad až pod úroveň roku 25. Výroba elektroniky vykázala pokles v letech 28 a 29. Při srovnání se situací v ostatních krajích ČR můžeme dovozovat, že dochází k alespoň částečnému přesunu výzkumníků ve strojírenském průmyslu mezi Prahou a ostatními kraji. V ostatních krajích ČR vykázal pokles počtu výzkumníků pouze automobilový průmysl. Vysvětlivky kódů CZ-NACE (v závorce podíly Prahy na ČR): Petrochemický, chemický a farmaceutický průmysl (1,9 %) 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (27,4 %) 27 Výroba elektrických zařízení (6,1 %) Strojírenský průmysl (8,2 %) 29-3 Automobilový průmysl a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (6,3 %) Obr. 2.9 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 18% 14% 11% 15% 1% 1% 9% 33% 31% 19% 5% 25% ostatní ostatní ostatní ostatní 29

30 2.1 Výzkumníci podle dosažené kvalifikace V kvalifikaci výzkumníků nejsou mezi Prahou a ostatními kraji výraznější rozdíly. Podle očekávání dominuje vysokoškolské vzdělání, v Praze ho dosáhl mírně vyšší podíl výzkumníků než v ostatních krajích. Vzhledem k charakteru vzdělání, dlouhodobé kvalifikační vlastnosti výzkumníků, ani nelze ve sledovaném období očekávat vliv hospodářské recese na uvedené proměnné. V průběhu celého období docházelo k nárůstu počtu výzkumníků s vysokoškolským vzděláním. V Praze je patrný pouze úbytek výzkumníků s doktorským vzděláním. Podíly Prahy na ČR podle kvalifikace v roce 28: doktorské vzdělání 29,6 %, vysokoškolské vzdělání 3,3 %, vyšší odborné vzdělání 17,4 %, střední a nižší vzdělání 19,5 %. Obr. 2.1 Praha (28) ČR bez Prahy (28) 1% 13% 12% 2% 19% 11% 74% 68% doktorské vzdělání vysokoškolské vzdělání doktorské vzdělání vysokoškolské vzdělání vyšší odborné vzdělání střední a nižší vzdělání vyšší odborné vzdělání střední a nižší vzdělání doktorské vzdělání vysokoškolské vzdělání vyšší odborné vzdělání střední a nižší vzdělání doktorské vzdělání vysokoškolské vzdělání vyšší odborné vzdělání střední a nižší vzdělání 3

31 2.11 Výzkumníci podle výdajů podniku na VaV v mil. Kč Struktura výzkumníků podle výdajů na VaV v roce 29 odráží vyšší zastoupení malých a středních firem v Praze, které v oblasti lidských zdrojů na hospodářskou recesi nereagovaly úbytkem počtu výzkumníků. Z grafu je však patrné, že zejména v letech byla struktura odlišná ve prospěch firem s nejvyššími výdaji. Právě v kategoriích nad 1 mil. Kč došlo v roce 29 k velkému poklesu počtu výzkumníků, který v ostatních krajích nebyl tak výrazný, nebo se nevyskytl vůbec. Uvedené údaje samozřejmě nerozlišují, zda došlo k poklesu počtu výzkumníků nebo k poklesu výdajů daných firem, tj. k jejich posunu do nižší výdajové kategorie (o tom více kapitola 3). Podíl Prahy na ČR se v roce 29 pohyboval od 8 % v kategorii nad 25 mil. Kč po 45 % v kategorii 1-25 mil. Kč. Podíl vyšší než 25 % měly také kategorie 25-5 mil. Kč. (33,8 %) a 1-25 mil. Kč (28,7 %). Obr Praha (29) ČR bez Prahy (29) 23% 6% 1% 9% 24% 12% 1% 11% 22% 19% 9% 16% 14% 15% méně než 5 5-9,9 1-24, ,9 5-99, ,9 25 a víc méně než 5 5-9,9 1-24, ,9 5-99, ,9 25 a víc méně než 5 5-9,9 1-24,9 méně než 5 5-9,9 1-24, ,9 5-99, , ,9 5-99, ,9 25 a víc 25 a víc 31

32 2.12 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výzkumníků v Praze v porovnání s ostatními kraji a odlišný vývoj ve sledovaném období. Stejně jako pracoviště jsou i lidské zdroje v Praze značně koncentrovány ve službách. Silný je zejména sektor středních podniků. Vysokou koncentraci výzkumníků najdeme v některých vědních oborech a odvětvích podnikatelského sektoru v Praze. Praha v roce 29 vykazovala významně vyšší podíly výzkumníků než soubor ostatních regionů ČR v těchto kategoriích: Tabulka 2.1 kategorie výzkumníků podíl v Praze podíl mimo Prahu podniky podle velikosti střední podniky 42 % 32 % podniky podle subsektoru veřejné podniky 17 % 6 % soukromé podniky národní 46 % 4 % vědní oblasti přírodní vědy 22 % 13 % lékařské vědy 13 % 2 % odvětvové sekce služby (bez VaV) 51 % 17 % odvětví podnikatelského sektoru informační a komunikační technologie 26 % 8 % zdravotní a sociální péče 9 % 1 % pododvětví zpracovatelského průmyslu výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 33 % 1 % zaměstnanci VaV podle vzdělání osoby s vysokoškolským vzděláním (28) 74 % 68 % podniky podle výše výdajů na VaV podniky s výdaji na výzkum a vývoj ve výši 25-5 mil. Kč 22 % 14 % podniky s výdaji na výzkum a vývoj ve výši 1-25 mil. Kč 23 % 9 % Praha v roce 29 vykázala významně nižší podíly výzkumníků než soubor ostatních regionů ČR v těchto kategoriích: Tabulka 2.2 kategorie výzkumníků 32 podíl v Praze podíl mimo Prahu podniky podle velikosti velké podniky 37 % 52 % podniky podle subsektoru soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 37 % 54 % vědní oblasti technické vědy 62 % 8 % odvětvové sekce průmysl 29 % 66 % odvětví podnikatelského průmyslu zpracovatelský průmysl 23 % 65 %

33 kategorie výzkumníků podíl v Praze podíl mimo Prahu pododvětví zpracovatelského průmyslu strojírenský průmysl 19 % 25 % automobilový průmysl a výroba dopr. prostředků a zařízení 18 % 31 % podniky podle výše výdajů na VaV podniky s výdaji na výzkum a vývoj ve výši nad 25 mil. 6 % 24 % Praha v roce 29 vykázala vyšší než 4% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích zaměstnanců výzkumu a vývoje: Tabulka 2.3 kategorie výzkumníků veřejné podniky lékařské vědy sociální a humanitní vědy sektor služeb odvětví podnikatelského sektoru: stavebnictví odvětví podnikatelského sektoru: informační a komunikační technologie odvětví podnikatelského sektoru: pojišťovnictví a peněžnictví odvětví podnikatelského sektoru: zdravotní a sociální péče podniky s výdaji na VaV ve výši 1-25 mil. Kč podíl Prahy na ČR 48 % 64 % 6 % 5 % 75 % 51 % 73 % 85 % 45 % Praha v období vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend než soubor ostatních regionů ČR, a to zejména v období v reakci na hospodářskou recesi. Úbytek počtu výzkumníků nastal především v níže uvedených kategoriích. Jedinou významnou výjimkou s opačným trendem byly velké domácí soukromé podniky Tabulka 2.4 pokles velké podniky podniky s 5 a více zaměstnanci VaV soukromé podniky pod zahraniční kontrolou velké soukromé podniky pod zahraniční kontrolou technické vědy průmysl služby (bez VaV) zpracovatelský průmysl výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení strojírenský průmysl podniky s výdaji na VaV nad 25 mil. Kč nárůst velké domácí soukromé podniky 33

34 3. Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru Kapitola pojednává o výdajích na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. Porovnává objem a strukturu výdajů v Praze s analogickými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifické charakteristiky pražské ekonomiky. Výdaje na výzkum a vývoj představují veškeré výdaje určené na vlastní výzkum a vývoj v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje vynakládané mimo zpravodajskou jednotku (externí výdaje) jsou započteny jen v případě, že přímo slouží na podporu vlastního výzkumu a vývoje (např. nákup dodávek výzkumu a vývoje). Výdaje jsou dvojího druhu - běžné (mzdové výdaje, ostatní neinvestiční výdaje) a investiční výdaji (investice do nemovitého majetku, investice do ostatního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Odpisy budov, strojů a zařízení nejsou započítány. Financujícími sektory jsou podnikatelský sektor (soukromé podnikatelské zdroje firem, finančních institucí, zaměstnavatelů a veřejně prospěšných institucí), vládní sektor bez vysokých škol (veřejné zdroje ČR ze státního rozpočtu nebo rozpočtů krajů), zahraničí (podnikatelské zdroje, zdroje EU, zdroje mezinárodních institucí apod.), vysokoškolský sektor a soukromý neziskový sektor. V Praze dosáhly výdaje na VaV v roce 29 v podnikatelském sektoru 7,5 mld. Kč z celkových 33,2 mld. Kč v ČR, což představuje podíl 22,6 %. V roce 28 přitom tento podíl dosáhl 29 %. Hospodářská recese se tedy v Praze promítla i do výdajů na výzkum a vývoj, a to více než v souboru ostatních krajů ČR. 34

35 3.1 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru podle zdroje (mil. Kč) V Praze mají větší význam veřejné a zahraniční zdroje. Vývoj veřejných zdrojů je přitom velmi podobný. Rozdíly jsou v podnikatelských zdrojích, jejichž objem v Praze vrcholil v roce 27, zatímco mimo Prahu o rok dříve. Jejich propad byl poté výraznější v Praze. Růst zahraničních zdrojů v Praze mezi roky se v regionech neprojevil. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: podnikatelské 19,6 %, veřejné 3,6 %, zahraniční 31 %. Obr. 3.1 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 17% % 11% % 13% 2% 63% 76% podnikatelské zahraniční veřejné ostatní národní podnikatelské zahraniční veřejné ostatní národní podnikatelské zahraniční veřejné ostatní národní podnikatelské zahraniční veřejné ostatní národní 35

36 3.2 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle sektoru provádění (mil. Kč) Mezi Prahou a souborem ostatních krajů zjišťujeme dvě výrazné odlišnosti: nižší podíl zahraničního podnikatelského sektoru ve prospěch sektoru vládního. V Praze tak 1/6 podnikatelských zdrojů vynaložených na VaV směřuje do vládního sektoru, zatímco v souboru ostatních krajů je to jen zanedbatelné jedno procento. Vývoj v Praze ukazuje, že nejvyšší výdaje byly vynaloženy v roce 27, a to ve všech hlavních skupinách, v letech 28 a 29 pak došlo poklesu, který byl nejvýraznější v sektoru zahraničních podnikatelů, kde došlo k návratu na hodnotu na rok 25. Podíl Prahy v kategoriích: podnikatelský sektor domácí 24,4 %, podnikatelský sektor zahraniční 17,1 %, vládní sektor 79,5 %, vysokoškolský sektor 9,8 %, soukromý neziskový sektor 58,5 %. Obr. 3.2 Praha (29) ČR (29) 16% % % 36% 1% 1%% 32% 48% 66% podnik. sektor domácí podnik. sektor zahraniční podnik. sektor domácí podnik. sektor zahraniční vládní sektor vysokoškolský sektor vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový soukromý neziskový podnik. sektor domácí vládní sektor podnik. sektor zahraniční vysokoškolský sektor podnik. sektor domácí vládní sektor podnik. sektor zahraniční vysokoškolský sektor soukromý neziskový soukromý neziskový 36

37 3.3 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle vědní oblasti (mil. Kč) Praha vykazuje v roce 29 významný podíl výdajů v oblastech přírodních a lékařských věd. Důvodem je mj. výrazný propad výdajů v oblasti technických věd mezi roky 27 a 29 (v roce 27 byl podíl výdajů v oblasti technických věd 61 %). A právě vývoj výdajů v přírodních a lékařských vědách vykazuje jen slabou reakci na hospodářskou recesi, tyto oblasti jsou tedy nejen konkurenční výhodou Prahy oproti ostatním krajům (viz níže jejich podíly na republikových výdajích), ale také relativně stabilní složkou. Zmínit je třeba také vyšší podíl výdajů v oblasti sociálních a humanitních věd. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: přírodní vědy 53,2 %, technické vědy 13 %, lékařské vědy 71,6 %, zemědělské vědy 29,2 %, sociální a humanitní vědy 6,3 %. Obr. 3.3 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 2%4% 2% 1% 1% 8% 17% 32% 45% 88% přírodní vědy lékařské vědy technické vědy zemědělské vědy přírodní vědy lékařské vědy technické vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy sociální a humanitní vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 37

38 3.4 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru podle vědní oblasti (mil. Kč) Podnikatelský sektor se v roce 29 v Praze výrazně více zabýval lékařskými (1x vyšší podíl) a přírodními vědami (2x vyšší podíl). Příčinou je velký úbytek výdajů v technických vědách mezi roky 27 a 29. Ten navíc nenastal v ČR mimo Prahu, relativní postavení Prahy v technických vědách se tak zhoršilo. Porovnáním s předchozím grafem je dále zřejmé, že přibližně čtvrtina podnikatelských zdrojů určených na oblast přírodních věd směřuje do nepodnikatelských sektorů, ať už z nedostatku vlastních kapacit nebo díky existenci kvalitních partnerů. Podíl Prahy na ČR v kategoriích: přírodní vědy 37,4 %, technické vědy 16,3 %, lékařské vědy 74,6 %, zemědělské vědy 16 %, sociální a humanitní vědy 47,2 %. Obr. 3.4 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 21% 1%2% 18% 2% 2%1% 9% 58% 86% přírodní vědy technické vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy sociální a humanitní vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 38

39 3.5 Výdaje na VaV podle typu činnosti v podnikatelském sektoru (mil. Kč) Podniky v roce 29 v Praze vynakládaly téměř 2x vyšší podíl výdajů na aplikovaný výzkum než v ostatních krajích dohromady, a to na úkor experimentálního vývoje, což může souviset s odlišnou oborovou strukturou pražského podnikatelského sektoru. Ve všech třech typech činnosti je v Praze patrný klesající trend způsobený hospodářskou recesí. V ČR bez Prahy přitom výdaje na experimentální vývoj zaznamenaly v roce 29 výrazný nárůst. Propad podílu Prahy na celkových výdajích na experimentální vývoj v ČR se tak zvýraznil (z 26,6 % v roce 28 na 19,2 % v roce 29). Podíl Prahy na ČR v kategoriích: základní výzkum 25,9 %, aplikovaný výzkum 34 %, experimentální vývoj 19,2 %. Obr. 3.5 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 6% 5% 18% 32% 62% 77% základní výzkum aplikovaný výzkum základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj experimentální vývoj základní výzkum aplikovaný výzkum základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj experimentální vývoj 39

40 3.6 Výdaje na VaV podle velikosti podniků (mil. Kč) Výrazný rozdíl ve struktuře výdajů v roce 29 je způsoben výrazným poklesem výdajů velkých podniků. Střední a zejména malé podniky tento pokles nevykazují, což svědčí o tom, že se s krizí vypořádaly lépe, resp. zachovaly úroveň výdajů na výzkum a vývoj. Situace mimo Prahu je však příznivější ve všech třech velikostních skupinách, které v roce 29 vykázaly rostoucí trend, přičemž u malých a středních podniků je tento trend patrný v celém sledovaném období. Podíl Prahy na ČR podle velikosti podniků: malé 35,2 %, střední 3,8 %, velké 16,5 %. Obr. 3.6 Praha (29) ČR bez Prahy (29) 19% 1% 44% 24% 37% 66% malé podniky (-49 zaměstnanců) malé podniky (-49 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) malé podniky (-49 zaměstnanců) malé podniky (-49 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) střední podniky (5-249 zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) velké podniky (25 a více zaměstnanců) 4