2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII

Transkript

1 OBSAH

2 2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 2.1. SOUHRNNÁ ANALÝZA ÚZEMÍ -ZMĚNY Vymezení posuzovaného území - změny Správní uspořádání Významné legislativní změny Pozice Jihomoravského kraje v rámci ČR Charakteristika Jihomoravského kraje stanovená ÚEK 2.2. REKAPITULACE ZÁVĚRŮ ÚEK MĚSTA BRNA Rozbor trendů vývoje poptávky Řešení energetického hospodářství města Závěrečné doporučení 2.3. ANYLÝZA SPOTŘEBY PALIV A ELEKTŘINY Struktura spotřeby paliv Souhrnná bilance kraje 2.1. SOUHRNNÁ ANALÝZA ÚZEMÍ 1

3 Vymezení posuzovaného území - změny Uspořádání kraje platné od kdy nabyl účinnosti ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, naznalo od doby zpracování ÚEK Jihomoravského kraje několik významných změn: 1) od 1. ledna 2005, bylo na základě zákona č. 387/2004 převedeno 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje. Jednalo se o převody z okresu: Žďár nad Sázavou do okresu Brno-venkov - obce Borač, Borovník, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Horní Loučky, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Nedvědice, Níhov, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Říkonín, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Vratislávka Žďárec Třebíč do okresu Brno-venkov - obec Senorady Zdroj: ČSÚ 2) od 14. prosince 2005 byl obci Újezd u Brna v okrese Brno-venkov přiznán statut města 2

4 3) od 1. července 2006 vznikla nová obec Ladná vyčleněním z města Břeclav 4) od 1. ledna 2007 nabyla platnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové vyhlášky je sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů. Tato změna se v Jihomoravského kraji týkala pouze vnitřního členění kraje (změny hranic okresů). Okres Brno-venkov se tak v rámci České republiky stal okresem s největším počtem obcí. Zdroj: ČSÚ Správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále ORP) byly stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. a aktualizovány vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2004 Sb. Obvody jsou vymezeny výčtem obcí, uvedených ve vyhlášce, respektují hranice krajů a po 1.lednu 2007 také hranice okresů. Postupného narovnávání skladebnosti územních struktur (kraje - okresy - správní obvody obcí s rozšířenou působností - správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem) bylo v České republice prováděno na základě zákona č. 387/2004 Sb. Při jeho naplňování došlo k 3

5 několika změnám hranic krajů (NUTS 3), jejichž důsledkem jsou, podle pravidel nastavených v nařízení 1059/2003, změny kódů krajů Vysočina a Jihomoravského (od ). Charakteristika okresů (NUTS 4) k Zdroj: ČSÚ Kód název okresu počet obcí rozloha celkem [ha] (NUTS 4) celkem z toho měst počet obyvatel CZ0621 Blansko CZ0622 Brno-město CZ0623 Brno-venkov CZ0624 Břeclav CZ0625 Hodonín CZ0626 Vyškov CZ0627 Znojmo Zdroj: ČSÚ 5) Od je systém statistické klasifikace územních struktur v České republice rozdělen v souladu se systémem Eurostatu, na dvě části: klasifikace CZ-NUTS systém LAU (Local Administrative Units) Klasifikace popisující územní struktury do úrovně krajů (NUTS 3) má právní základ v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (ES) 1059/2003. Změny v klasifikaci NUTS jsou prováděny formou nařízení Komise v tříletých intervalech. 4

6 Systém LAU je určen zejména pro potřeby statistiky regionů. Na rozdíl od systému NUTS, který je postaven na právním základě, LAU legislativní oporu nemá. Změny v systému LAU jsou každoročně oznamovány Eurostatu. Z hlediska statistiky mají LAU závazný charakter. LAU mají dvě úrovně tvořené dvěma samostatnými číselníky propojenými vazbami: LAU 1 jsou v ČR tvořeny okresy. Územní jednotky na úrovni LAU 1 přebírají kódy od dřívějších jednotek NUTS 4. LAU 2 -obce Aktualizací klasifikaci CZ-NUTS došlo s účinností od 1.ledna 2008 k následujícím změnám: ruší se úroveň NUTS 4 (okresy), mění se kód NUTS 3 u krajů Vysočina nově CZ063 Jihomoravský kraj nově CZ064 Zdroj: ČSÚ Správní uspořádání 5

7 V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a postupným dokončením jednotlivých etap reformy státní správy byly stanoveny správní obvody obcí 2. stupně (obcí s pověřeným obecním úřadem) a 3. stupně (obcí s rozšířenou působností). Charakteristiky jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností uvádí následující tabulka. obcí částí obcí Počet Podíl v % Rozloha v ha katastrů obyvatel 1) jednotek v RES 1) zemědělské půdy lesních pozemků zastavěných ploch Kraj celkem ,0 27,9 2,0 v tom ORP: Blansko ,6 52,3 1,6 Boskovice ,2 37,1 1,4 Brno ,0 27,7 9,1 Břeclav ,2 24,1 2,0 Bučovice ,8 21,7 1,7 Hodonín ,0 23,5 2,8 Hustopeče ,9 10,3 1,9 Ivančice ,3 33,6 1,8 Kuřim ,4 35,3 2,9 Kyjov ,9 28,4 2,2 Mikulov ,8 13,4 1,5 Moravský Krumlov ,5 19,8 1,5 Pohořelice ,9 9,6 1,4 Rosice ,2 45,0 1,8 Slavkov u Brna ,6 17,4 2,0 Šlapanice ,3 38,2 2,1 Tišnov ,8 43,1 1,3 Veselí nad Moravou ,2 22,3 2,0 Vyškov ,4 42,8 1,4 Znojmo ,6 22,7 1,3 Židlochovice ,5 5,9 2,2 1) k Zdroj: ČSÚ K 1. lednu 2007 bylo na území Jihomoravského kraje 673 obcí, z toho 1 statutární město, 47 měst a 22 městysů. Z hlediska administrativního je území kraje rozděleno do 21 celků, ve kterých vykonávají státní správu obce s rozšířenou působností (ORP). Hranice okresů byly upraveny tak, aby jednotlivé správní obvody nepřesahovaly hranice svých okresů. 6

8 Významné legislativní změny 7

9 Jedná se změny legislativních předpisů v období a jejich případné dopady na rozhodovací procesy týkající se hospodaření s energií. Obecně platná závaznost těchto zákonů a vyhlášek se dotýká celého území ČR, a není specifikována rozdílně pro území jednotlivých krajů (NUTZ 3). Změny byly vyvolaný zčásti potřebou upravit na základě zkušeností energetickou legislativou, ale především nutností implementovat do právního řádu ČR směrnice Evropské Unie. Od r. 2004, kdy byla odevzdána ÚEK JMK, došlo k těmto významným změnám v oblasti legislativy: Elektroenergetika novela energetického zákona, tj. zákonem č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích novela vyhlášky č. 552/2006 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou nová vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě splnění Směrnice 2003/54/ES. o liberalizaci trhu s elektřinou Splnění této směrnice znamenalo plné otevření trhu s elektřinou pro všechny skupiny odběratelů včetně domácností a to od Plyn vyhláška č. 524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu upravující pravidla pro potřeby plně otevřeného trhu vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství Směrnice 2003/55/ES ze dne o společných pravidlech vnitřního trhu se zemním plynem- liberalizace trhu vyhláška č. 673/2004 Sb, o pravidlech pro organizování trhu s plynem přechodné období na otevření trhu s plynem do , sjednané Českou republikou v Přístupové smlouvě s Evropskou unií V roce 2006 pokračovala liberalizace českého plynárenského trhu druhou etapou otevírání. Od 1. ledna 2006 se stali oprávněnými zákazníky všichni koneční odběratelé zemního plynu kromě zákazníků kategorie domácnosti. Domácnosti nadále zůstaly v kategorii zákazníků chráněných. Od 1. ledna 2007 jsou oprávněnými zákazníky všichni zákazníci včetně domácností a trh v České republice je tak zcela otevřen Obnovitelné zdroje Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) Vyhláška č. 475/2005 kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Vyhláška č.482/2005 Sb.o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy Vyhláška č. 502/2005 Sb.o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje 8

10 Nařízení vlády č. 80/2007 Sb. o stanovení některých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin Cenová rozhodnutí ERÚ (poslední je č. 7/2007), kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů Zákon o hospodaření energií a související předpisy Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií (se změnami 359/2003 Sb., 694/2004 Sb., 180/2005 Sb., 177/2006 Sb., 214/2006 Sb.,574/2006 Sb., 186/2006 Sb., 393/2007 Sb., 61/2008 Sb. Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení Vyhláška č. 276/2007 Sb. o kontrole účinnosti kotlů Vyhláška č. 277/2007 Sb. o kontrole klimatizačních systémů Stavební zákon a související předpisy Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu Obchodování s emisními povolenkami Zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů se změnami 212/2006 Sb. Nařízení vlády č. 80/2008 Sb. o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků Odpady Vyhláška 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu Pozice Jihomoravského kraje v rámci ČR 9

11 Souhrnné porovnání významového podílu Jihomoravského kraje s ostatními kraji ČR v některých vybraných ukazatelích resp. mezikrajské porovnání znázorňují následující tabulka a grafy. 10

12 11

13 12

14 Charakteristika Jihomoravského kraje stanovená ÚEK Tato kapitola souhrnně rekapituluje závěry ÚEK zpracované v roce 2003 a výchozím podkladem (base line) pro porovnání s aktuálním stavem. je Způsob zabezpečení energetických potřeb území musí vycházet především z principů Státní energetické politiky, předpokládaného vývoje spotřeby respekt. poptávky po energií, spolehlivosti zajištění energie pro všechny spotřebitelské systémy a zachování trvale udržitelného rozvoje území. Musí respektovat všechny specifické vlastnosti území týkající se stávajícího systému zásobování energií, vlastních zdrojů primárních paliv, potenciálu obnovitelných zdrojů a předpokládaného rozvoje území. Základní specifické znaky Jihomoravského kraje: 1. Území : je prakticky plně plynofikováno má pouze velmi omezené zásoby primárních paliv (ropa, zemní plyn, lignit) nemá (s výjimkou elektrárny Hodonín) významný zdroj elektrické energie Je tedy z pohledu zásobování energií územím výrazně dovozovým, což dokládají energetická bilance. Celková energetická bilance Jihomoravského kraje energie z vlastních zdrojů cca 22 % TJ/rok Jihomoravský kraj - spotřeba a produkce spotřeba produkce plyn - MND, a.s. ropa - MND, a.s lignit - Lignit Hodonín, s.r.o obnovitelné zdroje 0 plynná elektřina kapalná tuhá lignit dřevo zvláštní 2. Na základě předcházejících prognóz, i schválené Státní energetické koncepce i situaci v zemích EU lze konstatovat, že celková spotřeba energií na území poroste. 3. Nárůst spotřeby nelze krýt v plné šíři pouze zvýšeným dovozem. Je proto třeba ve smyslu základních tezí SEK zefektivnit využívání všech druhů energií a paliv v odběratelských sektorech. Úspory, kterých bude dosaženo, sníží trend očekávaného růstu. 13

15 4. Stávající struktura paliv a energií neumožňuje kalkulovat s její zásadní změnou. Celková spotřeba v Jihomoravském kraji TJ/rok Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji včetně Brna -města ZP 63,1% BP 0,0% P-B 0,0% LIGNIT 5,7% JKP 0,9% JTP 0,5% Zvláštní 1,4% Elektřina 18,7% TTO 4,4% LTO 0,1% DŘEVO 2,2% KOKS 0,8% HU 1,8% ČU 0,4% 5. S ohledem na záměry SEK nelze očekávat, že na území dojde k výstavbě významného zdroje elektrické energie 6. Předpokládanou zvýšenou poptávku je třeba krýt především: využíváním všech dostupných a ekonomický opodstatněných úspor zvýšeným využíváním obnovitelných zdrojů energií 7. Poptávka po energiích na území kraje bude odpovídat především tomu jak budou naplňovány cíle základních strategických dokumentů Jihomoravského kraje, jakými jsou: strategie rozvoje Jihomoravského kraje plán odpadového hospodářství plán rozvoje zemědělství 8. Územní energetická koncepce musí reagovat na ÚEK statutárního města Brna, na strategické dokumenty a záměry kraje především v oblasti síťových energií 14

16 9. Území disponuje následujícím ročním teoretickým potenciálem energií z obnovitelných zdrojů Zdroj TJ/rok geotermál (bez TČ) 0 vítr 90 slunce 259 voda 51 biomasa celkem Na území byl v sektoru bydlení vyčíslen celkový teoretický potenciál úspor v hodnotě TJ/rok 11. Struktura zdrojů pracujících na území a jejich palivová základna ukazuje na cca 1,3 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Struktura domácích zdrojů je zkreslena těžbou ropy, která se však jako energetické palivo na území kraje nevyužívá. Struktura zdrojů energií na území Jihomoravského kraje tuhá 0,0% lignit 23,7% dřevo 9,2% zvláštní 5,9% elektřina 10,2% bioplyn 0,0% vítr 0,0% voda 0,4% MVE 0,9% kapalná 38,4% plynná 12,6% PEZ 8,9% 15

17 2.2. REKAPITULACE ZÁVĚRŮ ÚEK MĚSTA BRNA Podklady jsou převzaty z ÚEK Města Brna, která nebyla k termínu dokončení díla aktualizována Rozbor trendů vývoje poptávky Správní a geografické dělení města Brna Území města je ze správního hlediska členěno na 29 dílčích celků městských částí MČ. Z hlediska geografického je území města rozděleno na 48 katastrálních území - KÚ. Pro účely územního plánování je území města rozčleněno na 278 urbanistických obvodů - UO. Základní jednotkou pro zpracování analýzy území pro účely EK je urbanistický obvod (dále UO). V rámci této Energetické koncepce statutárního města Brna byl vypracován samostatný dokument nazvaný Popis urbanistických obvodů, který obsahuje seznam a popis všech UO v Brně, včetně jejich příslušnosti do katastrálního území a městské části a vyčíslení stávající spotřeby energií v každém UO Analýza spotřebitelských systémů Spotřebitelské i distribuční systémy jsou součástí soustavy, tvořené na jedné straně zdroji s distribučními sítěmi a na straně druhé odběrateli a spotřebiteli energií.spotřebitelské systémy jsou členěny na sektory, ve kterých je posuzována spotřeba energií Vyhodnocení dopadu energetiky na životní prostředí Na základě údajů z databáze REZZO 1 až 3 bylo zpracováno emisní zatížení z tepelných zdrojů v okrese Brno město v letech U jednotlivých znečišťovatelů kategorie REZZO 1 a REZZO 2, pokud to bylo možné, byly odděleny emise z technologických procesů, které přímo nesouvisí se spalováním paliva. Další vyhodnocení pak tyto emise nezahrnuje. 16

18 Produkce sledovaných emisních látek na území města EMISE tuhé SO2 NOx CO CxHy CO2 celkem T/rok 155, , , , , , Struktura distribučních systémů Elektrická energie - způsob zajištění dodávek do systému Na území České republiky působí jeden Provozovatel přenosové soustavy (PPS) což je ČEPS, a. s., který je zodpovědný jednak za přenos elektřiny na úrovni přenosové soustavy (vedení 400 kv, 220 kv a vybraná vedení 110 kv) a za její rozvoj, jednak za poskytování systémových služeb sloužících k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu. 17

19 Vedení VVN 400 kv a 220 kv Sítě těchto napěťových úrovní neprocházejí posuzovaným územím. Jsou však součástí přenosové soustavy, která prochází územím Jihomoravského kraje a podílí se na zajištění dodávek elektrické energie pro Statutární město Brno. Rozvodny VVN napěťové úrovně 400 kv a 220 kv Na posuzovaném území se nenacházejí rozvodny těchto napěťových úrovní. Tyto hlavní napájecí body celého Jihomoravského kraje a tedy i Statutárního města Brna se nacházejí v území bývalého okresu Brno-venkov. Distribuční soustavu na území města Brna a celého Jihomoravského kraje provozuje společnost E.ON Distribuce, a.s., jako nástupnická společnost JME. Zemní plyn způsob zajištění dodávek tranzitní systém V České republice je provozovatelem přepravní soustavy (PPS) od 1. ledna 2006 společnost RWE Transgas Net, s. r. o. Tranzitní systém vybudovaný na území České republiky je součástí přepravního řetězce, kterým je do evropských zemí dopravován zemní plyn z ruských nalezišť. Zemní plyn z hlediska spotřeby paliv v městě Brně zaujímá zcela dominantní postavení. K jednotlivým odběratelům je dodáván plynovodní distribuční sítí, provozovanou společností Jihomoravská plynárenská Net, s.r.o. Distribuční systém se dělí na: VTL plynovody a přípojky s provozním tlakem do 4 MPa VTL RS redukující tlak do místní sítě 0,4 MPa STL plynovody s provozním tlakem do 0,4 MPa STL RS redukující tlak na nízkotlak 2,1 kpa NTL plynovody Další důležitou částí plynovodní soustavy jsou regulační stanice. Jihomoravská plynárenská Net, s.r.o.. spravuje 8 předávacích regulačních stanic (PRS) 1 velmi vysokotlakou regulační stanici (VVTL RS) 921 vysokotlakou regulační stanici (VTL RS) 404 středotlaké regulační stanice (STL RS) Teplo způsob zajištění dodávek do systému Centralizované zásobování teplem v městě Brně prošlo historickým vývojem od počátku 30-tých let, kdy byl uveden do provozu zdroj Špitálka jako prvý teplárenský zdroj v republice. V současné době je město zásobováno teplem dvěma nejvýznamnějšími dodavateli, kterými jsou: Teplárny Brno, a.s. Tepelné zásobování Brno, a.s. Způsob budování tepelných sítí v časovém průběhu odpovídal potřebám doby. Ve středu města zůstaly parní sítě, protože v začátku budování teplárenství byla v Brně řada podniků, které potřebovaly technologickou páru. Parní sítě byly budovány bez vracení kondenzátu a část parních sítí nemá ani dnes vracení kondenzátu, který se vypouští do kanalizace. Parní sítě byly předimenzovány a nebyly dostatečně tepelně izolovány. Z těchto důvodů dochází na parních sítích k velkým tepelným ztrátám. Horkovodní tepelné sítě byly budovány z nových zdrojů převážně v oblasti severní části Brna (PČM, PBS). Rovněž u horkovodních tepelných sítí byly některé hlavní napáječe postaveny pro záměry, které se neuskutečnily. V období posledních šesti let došlo v odběratelské sféře k velkým změnám. Mnoho podniků odebírajících páru buď přestalo existovat, nebo investovalo do plynových kotelen a odpojilo se od SCZT. Také někteří drobní odběratelé přešli na plynové vytápění. 18

20 Další snížení odběru v bytové sféře souvisí s dodatečným zateplováním objektů, instalací měření tepla a regulací vytápění. Z hlediska odběrů v roce 2001 byl podíl odběrů na parní síti 34,2%, podíl odběrů na horkovodní síti 37,4% a podíl odběrů na teplovodní síti 28,5%. Průběh skutečné dodávky tepla ze sítě SCZT - Teplárny Brno, a.s. od r Přehled tepelných zdrojů a sítí soustavy SCZT Teplárny Brno, a.s., (dále TEB) zajišťují dodávku tepla do soustavy centrálního zásobování teplem v Brně (SCZT) pomocí vlastních zdrojů tepla a dalšího spolupracujícího zdroje Sako. Výkony tepelných a spolupracujících zdrojů do sítě SCZT zdroj tepla tepelný výkon v tom max.možný výkon do soustavy SCZT instalovaný dosažitelný v páře v horké vodě MWt MWt MWt MWt MWt Provoz Špitálka Provoz Brno - sever Provoz Červený Mlýn Provoz Staré Brno Celkem Spalovna odpadu SAKO

21 Sítě SCZT - odběry a prodej tepla v roce 2001 větev č. parní soustava poč.odběrů MW-zima GJ/r 0110 parovod Město , parovod Sever 43 19, parovod Jih a SAKO , parovod Tábor , parovod Červený Mlýn 20 12, parovod Maloměřice 13 10, parní soustava celkem , větev č. horkovodní soustava poč.odběrů MW-zima GJ/r 0120 horkovod Bělohorská 29 17, horkovod Lesná 54 56, horkovod Líšeň 33 52, horkovod Vinohrady 18 33, horkovod Staré Brno 47 22, horkovod Královo Pole 69 51, horkovod Chládkova 77 39, horkovod Žabovřesky 22 24, horkovodní soustava celkem , SCZT pára + HV celkem , Bilance spotřeby tepla z SCZT 20

22 Bilance spotřeby v místním CZT Dodávky tepla dle sektorů odběru a dodavatele bydlení průmysl ostatní součet TEB - SCZT- pára, HV Teza - plyn.kotelna -TV, HV součet Dodávky tepla dle sektorů odběru a dodavatele 21

23 Ostatní dodavatelé energií Na území města se nenalézají žádné klasické zdroje energetických surovin. Energetické suroviny jsou importovány z jiných částí republiky (tuhá a kapalná paliva), případně z jiných zemí (zemní plyn) prostřednictvím distribučních firem. O netradičních (obnovitelných) zdrojích energií pojednává samostatná kapitola Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie Celkový potenciál úspor v odběratelských a distribučních systémech Tabulka č. 6. Souhrn potenciálu úspor v odběratelských a distribučních systémech potenciál úspor ekonom. sektor spotřeba celkem potenciál úspor dostupný nadějný GJ/rok GJ/rok % GJ/rok % bydlení , ,0 průmysl , ,8 terciální sféra , ,3 doprava , ,5 zemědělství , ,4 souhrn sektorů , ,6 Při stanovení bilancí tepla a vyčíslení možného potenciálu úspor se problémy týkají především potenciálu úspor v teple a tím i palivu. Potenciál úspor je vyčíslen pro odběratelské systémy ve všech sektorech - bydlení, průmysl,terciální sféra, doprava, zemědělství. Další rozlišení tohoto potenciálu je podle způsobu užití energie v daném sektoru, která se dělí na užití pro vytápění - ÚT, ohřev teplé užitkové vody - TUV, technologii a osvětlení. Nejpodrobnější analýza byla provedena v Brně pro sektor bydlení, tyto výsledky jsou do konečného souhrnu potenciálu úspor převzaty. Potenciál úspor se dělí na dostupný, který zahrnuje veškeré možné úspory v posuzovaném sektoru a dále na ekonomicky nadějný, který se odvíjí od předpokládaného reálného vývoje cen energií, vlastnictví daného zařízení nebo soustavy, a v neposlední řadě od finanční náročnosti investice vč. předpokládané doby návratnosti daného úsporného opatření Řešení energetického hospodářství města Toto řešení vychází z následujících předpokladů: 1) Platnost tohoto dokumentu se předpokládá do r ) Potenciál úspor PEZ: Na stabilizovaných plochách města, ve všech odběratelských sektorech, tj. v oblasti bydlení, průmyslu, terciální sféry, dopravy a zemědělství bude i v následujícím období docházet k úsporám ve spotřebě energií. 22

24 3) Nárůst spotřeby PEZ: Do řešení a výpočtu konečné spotřeby primárních paliv v cílovém roce 2025 je uvažováno vždy s realizací 60% navržených rozvojových ploch (výstavbou na těchto plochách), ať už jsou označeny jako plochy pro bydlení, smíšené, nebo pro průmysl. 4) Rozvoj elektrické energie a zemního plynu: Způsob zajištění nároků technických řešení a rozvoj distribučních sítí elektrické energie a zemního plynu jsou zpracovány z pohledu zajištění dostatečného výkonu ve zdrojových částech. - U elektrické energie se jedná o analýzu zajištění města Brna při svém rozvoji z úrovně rozvoden VVN 110 kv, sítí 110 kv a případných vývodů do sítí VN 22 kv. - U zemního plynu se jedná o VTL sítě a vysokotlaké regulační stanice Formulace variant technického řešení EK Rozdílné názory na otázky systému zásobování území teplem v horizontu platnosti koncepce a s tím také diskutovaná cena tohoto media si vynutily zaměřit návrhy technického řešení EK do oblasti tepla. Problematika zajištění zásobování území teplem je řešena variantně následujícím způsobem: V1-stagnace SCZT ve variantě je uvažováno se stagnací systému SCZT a CZT, na tento systém se připojí pouze část realizovaných rozvojových ploch - ve výši do 10%. U ostatních realizovaných ploch se předpokládá individuelní vybudování vlastních zdrojů, zásobovaných převážně z rozvodů JmP tj. zemní plyn. V2-rozvoj ve variantě je uvažován rozvoj systému SCZT a CZT v souladu s rozvojem města, to je připojení realizovaných ploch ve výši 60% z navržených rozvojových ploch, to znamená veškeré realizované plochy v dosahu sítí SCZT, případně místního CZT. V3-rozvoj, konverze paliva ve variantě je uvažován rozvoj systému SCZT a CZT v souladu s rozvojem města, to je připojení realizovaných ploch ve výši 60% z navržených rozvojových ploch (jako ve variantě V2). Změnou v této variantě je proti předchozímu to, že navrhuje přednostně využití jiných paliv tak, aby byla posílena nezávislost města na jednom palivu, v souladu se státní koncepcí. V4-rozpad SCZT - varianta uvažuje s poklesem odběrů na sítích SCZT, a to jednak realizací potenciálu úspor, jednak odpojováním odběratelů od soustavy centralizovaného zásobování a přechodem na systém buď okrskových, nebo individuálních zdrojů tepla, převážně napojených na rozvody JmP tj. zemní plyn. V5- zásobování z JE Dukovany koncepce této varianty zásobování Brna s využitím tepla z jaderného zdroje EDU vznikla v polovině 70-tých let. Délka tepelného napáječe z EDU po Bosonohy byla 40,8 km. Další část tras na území města obsahovala tepelné napáječe o délce cca 15,8 km. Vybudovaná zařízení, navazující na stavbu HV napáječe z EDU (výměníkové stanice, záskokové zdroje tepla) prochází postupně rekonstrukcemi, které znamenají více či méně nevratné změny, zejména v místech vazeb napáječe na síť SCZT města. Souhrnné vyhodnocení variant multikriteriální metodou je provedeno pouze pro varianty V1, V2, a V3. 23

25 Prognóza vývoje energetické poptávky v zásobování teplem ze systému SCZT a místního CZT Pro stanovení prognózy poptávky byly definovány základní podmínky, ovlivňující provoz a rozvoj soustavy SCZT, i okrskových (místních) zdrojů CZT. A) Příznivé vnější faktory vlivů Stabilita cen v oblasti primárních zdrojů Zachování, nebo snížení poměru cen SCZT / ostatní druhy paliv (ve prospěch SCZT) Rozvoj města především v oblasti Jižního centra Rozvoj průmyslové zóny v oblasti Černovické terasy a průmyslové zóny v oblasti Horních a Dolních Heršpic, vč. Přízřenic, rozvoj smíšené výstavby v oblasti Bosonoh, rozvoj bytové výstavby v oblasti Královo Pole Sadová a v oblasti Bystrc Kamechy B) Nepříznivé vnější faktory vlivů Nárůst cen primárních zdrojů vzhledem k politické nestabilitě v klíčových oblastech producentů energií Rizika ohrožení centrálních energetických zdrojů násilnou trestnou činností, nebo živelnou pohromou. Riziko je obdobné pro všechny zdroje a sítě, určené k distribuci energie. Zvýšení ceny primárních energií pro dodavatele tepla po sjednocení DPH (nejpozději do roku 2007). Z hlediska SCZT i místního CZT se jedná o opatření, které podstatně omezí konkurenceschopnost provozovatelů soustav centralizovaného zásobování teplem v porovnání s ostatními druhy energií. Zvyšující se poměr výstavby RD k bytové výstavbě. Stanovení potřeby tepla ve stabilizovaných a rozvojových lokalitách Pro vyčíslení potřeb energií jsme vycházeli z údajů a dokumentů, zapůjčených z odboru OÚPR MMB. Jako podklad byl použit Územní plán města Brna se všemi aktualizacemi, Územní plány zón, Regulační plány území a digitální mapy s vyznačením rozvojových ploch podle účelu užití a generel bydlení, výroby a specifických funkcí se stabilizovanými plochami. Nároky na energie ve variantách vychází z následujících předpokladů spotřeby energií v horizontu příštích 20 let. Předpoklady ve spotřebách energií jsou zahrnuty do variant řešení zásobování území města teplem takto: realizace potenciálu úspor na stabilizovaných plochách, ve výši 70% z potenciálu ekonomicky nadějného realizace části rozvojových ploch, napojování ploch ve výši 10-60% v dosahu sítě parní i horkovodní jak na SCZT, tak na okrskové zdroje a místní sítě CZT, nebo na nově vybudované místní zdroje ve variantě V4 rozpad je počítáno s odpojováním asi 50% odběratelů od sítě SCZT, a jejich napojení na místní zdroje 24

26 Posouzení variant z ekologického hlediska Varianta V1 stagnace SCZT posuzované hledisko spotřeba PEZ využití instalovaného výkonu ve zdrojích SCZT a přenosové kapacity distribuční sítě nové zdroje tepla v rozvojových lokalitách vliv zdrojů tepla na imisní situaci na území města Brna celkové množství emisí základních znečišťujících látek celkové emise CO2 hodnocení TJ/rok - nejmenší rozvoj soustav CZT a SCZT, pouze 10 % z rozvojových lokalit připojeno na uvedené systémy - nejvyšší počet nových zdrojů tepla; nové zdroje jsou především kategorie REZZO 3 a REZZO 2 - vysoký počet nových zdrojů tepla, vesměs s nízkými komíny má negativní dopad na kvalitu ovzduší TE 365,246 t/rok SO2 805,847 t/rok NOx 1 546,368 t/rok CO 450,899 t/rok OL 101,107 t/rok t/rok Varianta V2 rozvoj posuzované hledisko spotřeba PEZ využití instalovaného výkonu ve zdrojích SCZT a přenosové kapacity distribuční sítě nové zdroje tepla v rozvojových lokalitách vliv zdrojů tepla na imisní situaci na území města Brna celkové množství emisí základních znečišťujících látek celkové emise CO2 hodnocení TJ/rok - větší rozvoj soustav CZT a SCZT než ve variantě V1; 60 % rozvojových lokalit připojeno na uvedené soustavy - vyšší využití instalovaných výkonů ve zdrojích CZT a SCZT - vyšší využití přenosové kapacity distribuční soustavy než ve variantě V1 - podstatně nižší počet nových zdrojů tepla kategorie REZZO 3 a REZZO 2 než ve variantě V1 - nízký počet nových zdrojů tepla s nízkými komíny - převážná část potřeby tepla v rozvojových lokalitách je kryta ze zdrojů soustavy SCZT. Jedná se o zdroje s vysokými komíny a s imisními vlivy ve větších vzdálenostech. TE 415,433 t/rok SO2 889,902 t/rok NOx 1 595,583 t/rok CO 454,749 t/rok OL 104,772 t/rok t/rok 25

27 Varianta V3 rozvoj, konverze paliva posuzované hledisko spotřeba PEZ využití instalovaného výkonu ve zdrojích SCZT a přenosové kapacity distribuční sítě nové zdroje tepla v rozvojových lokalitách vliv zdrojů tepla na imisní situaci na území města Brna celkové množství emisí základních znečišťujících látek celkové emise CO2 hodnocení TJ/rok - stejné jako u varianty V2 - stejné jako u varianty V2 - nízký počet nových zdrojů tepla s nízkými komíny - převážná část potřeby tepla v rozvojových lokalitách je kryta ze zdrojů soustavy SCZT. Jedná se o zdroje s vysokými komíny a s imisními vlivy ve větších vzdálenostech. - oproti variantě V2 dochází k náhradě stávajícího paliva zemního plynu odpadní biomasou a hnědým uhlím. Touto záměnou palivové základny klesne závislost města Brna na jednom palivu - zemním plynu a zvýší se podíl tepelné energie vyráběné z OZE. - z hlediska vlivu na životní prostředí dojde náhradou zemního plynu ke zvýšení emisí (a tím i imisí) znečišťujících látek - negativní dopad na kvalitu ovzduší bude mít i doprava a skladování odpadní biomasy a hnědého uhlí TE 2 900,864 t/rok SO ,305 t/rok NOx 1 845,908 t/rok CO 572,069 t/rok OL 158,347 t/rok t/rok Stabilizace odběratelské základny na soustavách CZT a SCZT Aby bylo možné navržený rozvoj v soustavách CZT a SCZT realizovat, je nutno v první řadě stabilizovat stávající odběratelskou základnu. Stále se totiž objevují tendence k odpojování od zmíněných systémů a budování domovních či individuálních zdrojů tepla. Tyto zdroje mají z hlediska kvality ovzduší výrazně negativní dopad. Důvody k odpojování jsou vesměs ekonomického charakteru. Obdobné negativní dopady na čistotu ovzduší má budování lokálních topenišť v bytových jednotkách, umístěných v nástavbách bytových domů, zásobovaných ze systémů CZT nebo SCZT. Ke stabilizaci soustav CZT a SCZT přispěje zpracovávaná EK vymezením lokalit na území města Brna, kde je doporučeno prioritní zásobování z těchto soustav. V těchto vymezených územích by nemělo být povolováno budování nových tepelných zdrojů. Vymezená území se nachází především v lokalitách s nejvíce zhoršenou kvalitou ovzduší. Nutnou podmínkou ke stabilizaci odběratelské základny je to, aby dodávka tepla jako služba poskytovaná odběratelům byla nejen kvalitní a spolehlivá, ale i ekonomicky dostupná a zejména konkurenceschopná. To je úkol jak pro provozovatele soustav, tak pro představitele města Brna. Rekonstrukce a výstavba nových zdrojů tepla Při rekonstrukcích a výstavbě nových zdrojů tepla uplatňovat technologie s minimálními dopady na životní prostředí. Jedná se o uplatňování tzv. ekologicky šetrných výrobků. 26

28 Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie Nedoporučujeme instalaci velkých jednotek kombinované výroby tepla a elektrické energie v lokalitách s nejvíce zhoršenou kvalitou ovzduší, ale orientovat se spíše na okrajové části města. Pro kogenerační jednotky platí vyšší emisní limity než pro plynové kotle. Pokud budou kogenerační jednotky instalovány, doporučujeme instalaci včetně katalyzátorů. V EK jsou navrhovány instalace kogeneračních jednotek malých výkonů, určených pouze ke krytí vlastní spotřeby elektrické energie ve zdrojích tepla. Nové jednotky velkých výkonů, určených k prodeji elektrické energie do distribuční sítě, nejsou v koncepci navrhovány. Změna palivové základny Výhodou města Brna je provedení plošné plynofikace a tím i z hlediska ekologického, využívání kvalitního paliva. Pokud by v budoucnu došlo z ekonomických důvodů k odklonu od spalování zemního plynu a jeho nahrazením z ekologického hlediska méně kvalitními palivy, doporučujeme zamezit spalování nejhorších paliv. Jedná se především o malé zdroje tepla kategorie domácnosti (viz. Příloha č. 11 k zákonu č. 86/2002 Sb.) Závěrečné doporučení Ze zpracovaného materiálu Energetické koncepce lze odvodit následující závěry: Zásobování elektrickou energií a zemním plynem je v současnosti pro město Brno v zásadě stabilizované a další vývoj v průběhu let hodnocení nepředpokládá výrazné změny. Nárůst bude pokryt stávajícími přenosovými a distribučními systémy, na kterých jsou jednotlivými distributory plynule prováděny změny, reagující s dostatečným předstihem na okamžitou poptávku po energiích. Rovněž jsou prováděna úsporná opatření v souladu se Státní energetickou koncepcí a legislativními předpisy. Stávající stabilizovaný stav ale může být výrazně ovlivněn vnějšími faktory, které jsou především u zemního plynu a ropy dány stabilitou v produkčních oblastech. Vnější faktory jsou v této fázi nepředvídatelné a posouzení přesahuje nejen regionální rámec, ale i rámec ČR. V oblasti zásobování teplem je v současnosti spíše přebytek ve výkonu zdrojů a dodávky jsou stabilizované. Vzhledem k přebytku výkonů může provozovatel volit optimální skladbu provozu zdrojů. Nepříznivě se do celkového stavu zásobování teplem promítá stav distribuční soustavy především u parních sítí. Soustava byla koncipována v době svého vzniku na výrazně odlišné podmínky provozu a tento stav je v podstatě zakonzervován. Stav ovlivňuje i skutečnost, že investice do přestavby parních rozvodných sítí, jejichž návratnost je dlouhodobá a nepříliš efektivní, byly v posledních letech dodavatelem tepla Teplárnami Brno a.s. omezeny. Plynule je realizována přestavba sekundárních sítí a okrskových zdrojů tepla druhého dodavatele tepla TEZA Brno a.s., a v posledních letech jsou patrné kladné výsledky. Z multikriteriálního vyhodnocení vychází jako nejlépe hodnocená VARIANTA V2. V celkovém srovnání variant V2 a V3 není rozdíl hodnotících ukazatelů výrazně odlišný. Lze tedy odvodit, že nižší hodnocení varianty V3 je ovlivněno vahou ekologických kriterií, která pro variantu V3, navrhující mimo jiné i konverzi části zdrojů na tuhá paliva, vychází nepříznivě. 27

29 Další rozhodování o volbě koncepce v zásobování teplem, by mělo respektovat nutnost maximálních úspor energií a maximální snahu o využití obnovitelných zdrojů, přestože v podmínkách brněnského regionu nejsou nejpříznivější podmínky. Rovněž je třeba zvážit téměř 100% vazbu města na zásobování zemním plynem. Je nutné hledat formy využití jiných paliv např. vyšším začleněním spalovny do SCZT. Vzhledem k technickému rozvoji energetiky a technologií, které budou minimálně ovlivňovat životní prostředí (např. technologie tlakového fluidního spalování) je třeba rovněž znovu posoudit možnost vybudování zdroje na tuhá paliva v době uvažované realizace. Energetická koncepce je zpracována na období následujících 20-ti let a z tohoto důvodu se nepředpokládá striktní respektování volby opatření navrhovaných v jednotlivých variantách. Zpracovaný materiál je živý a jeho modifikace v případě změny podmínek je nezbytná. Rovněž skladba navrhovaných opatření je volena tak, aby bylo možné volit vhodnou kombinaci k úvahám o dalším rozvoji města. S otevřením trhu s energiemi se konečnému spotřebiteli otevírá možnost výběru dodavatele především u elektrické energie. Ostatní distribuované energie, a to především dodávky tepelné energie, jsou vázány na konkrétního dodavatele a územně omezenou distribuční síť. Z těchto důvodů je akcentována nezastupitelná role správních orgánů, které vytváří podmínky pro harmonický život obyvatel v regionu. Z hlediska konečného spotřebitele by měly orgány města postupovat tak, aby dodávky energií a to především tepelné energie byly službou, kterou poskytuje město svým obyvatelům a to jak z hlediska spolehlivosti tak i ekonomické únosnosti dodávek pro běžného spotřebitele. Investiční náklady diskontované ve variantách V1-V3 (tis. Kč celkem) 28

30 2.3. ANALÝZA SPOTŘEBY PALIV A ELEKTŘINY Struktura spotřeby paliv Spotřeby paliv byly zjišťovány a agregovány za jednotlivé kategorie zdrojů znečištění REZZO 1 až 3 v letech Spotřeby paliv ve zdrojích kategorie REZZO 2 a 3 jsou členěny po jednotlivých okresech, spotřeby paliv ve zdrojích kategorie REZZO 1 jsou za celý Jihomoravský kraj. Celková spotřeba představuje úhrn všech tuhých, kapalných a plynných paliv a elektrické energie spotřebovaných na území Jihomoravského kraje. Jedná se v podstatě o spotřebu primárních energetických zdrojů (PEZ) respektive o energii obsaženou v palivu, vyjádřenou v GJ/rok. V analýze je použita následující symbolika: CUPR černé uhlí prachové ZP zemní plyn CUTR černé uhlí tříděné P-B propan butan HUPR hnědé uhlí prachové Dřevo veškerá biomasa HUTR hnědé uhlí tříděné BP bioplyn LTO lehký topný olej JKP jiná kapalná paliva TTO těžký topný olej JTP jiná tuhá paliva ELTO extra LTO Zvláštní zvláštní odpad Jiná tuhá paliva a jiná kapalná paliva vykazovaná ve struktuře paliv představují alternativní paliva. Zvláštní odpad představuje dle pravidel výkaznictví spotřeby paliv ve zdrojích REZZO jakýkoli odpad (s výjimkou nebezpečného odpadu), je-li zneškodněn spalováním s termickým využitím vyrobeného tepla. V případě Jihomoravského kraje tato kategorie obsahuje pouze komunální odpad, který je energeticky využit ve spalovně komunálního odpadu SAKO Brno. 1) Spotřeba paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3 - obyvatelstvo 2002 HUTR CUTR KOKS DŘEVO LTO P-B ZP t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok tis.m 3 /rok Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem

31 2004 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem ) Spotřeba paliv ve zdrojích kategorie REZZO HUTR CUTR KOKS DŘEVO LTO P-B ZP TTO BP LIGNIT t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok tis.m 3 /rok t/rok m3/rok t/rok Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem

32 2005 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem ) Spotřeba paliv ve zdrojích kategorie REZZO 1 rok HUTR CUTR KOKS DŘEVO LTO P-B ZP TTO BP t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok tis.m 3 /rok t/rok m3/rok rok LIGNIT JKP JTP HUPR CUPR ELTO Nafta Zvláštní t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok ) Celková spotřeba paliv v Jihomoravském kraji ve zdrojích kategorie REZZO 1-3 rok HUTR CUTR KOKS DŘEVO LTO P-B ZP TTO BP t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok tis.m 3 /rok t/rok m3/rok rok LIGNIT JKP JTP HUPR CUPR ELTO Nafta Zvláštní t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok Pozn.: Spotřeba zemního plynu je uvedena dle údajů distribuční společnosti JNP Net, s.r.o. 31

33 V následujících grafech jsou znázorněny trendy ročních spotřeb vybraných druhů paliv v letech Trend spotřeby HU Trend spotřeby CU spotřeba HU ( t/rok ) spotřeba CU ( t/rok ) rok rok Trend spotřeby koksu Trend spotřeby dřeva spotřeba koksu ( t/rok ) spotřeba dřeva ( t/rok ) rok rok Trend spotřeby LTO Trend spotřeby TTO spotřeba LTO ( t/rok ) spotřeba TTO ( t/rok ) rok rok 32

34 Trend spotřeby JKP Trend spotřeby JTP spotřeba JKP ( t/rok ) spotřeba JTP ( t/rok ) rok rok Pozn.: CU zahrnuje spotřebu CUTR a CUPR, HU zahrnuje spotřebu HUTR a HUPR LTO zahrnuje spotřebu LTO a ELTO, TTO zahrnuje spotřebu TTO a nafty 5) Celková spotřeba paliv v Jihomoravském kraji ve zdrojích kategorie REZZO 1-3 rok HU CU KOKS DŘEVO LTO P-B ZP GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok rok TTO BP LIGNIT JKP JTP Zvláštní Celkem GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok Pozn.: Spotřeba zemního plynu je uvedena dle údajů distribuční společnosti JMP Net, s.r.o. 33

35 Spotřeba jednotlivých druhů paliv Jihomoravský kraj spotřeba ( TJ/rok ) HU CU KOKS DŘEVO LTO P-B ZP TTO BP LIGNIT JKP JTP Zvláštní druh paliva Podíl jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě Jihomoravský kraj 2005 ZP 78,8% TTO 2,7% BP 0,4% LIGNIT 7,1% JKP 0,6% JTP 1,7% Zvláštní 1,7% HU 2,3% P-B 0,1% LTO 0,2% DŘEVO 2,1% KOKS 0,6% CU 1,7% 34

36 Souhrnná bilance kraje Konečná spotřeba paliv a elektřiny, která představuje celkovou energetickou bilanci území. Pro bilance byly použity rovněž údaje z REZZO 1 až 3 a byly doplněny údaji z databáze jednotlivých distribučních společností tj. E.ON Distribuce, a.s. a JMP Net, s.r.o. Konečná spotřeba paliv a energií tj.bilance je zpracována sumárně za celé posuzované území Jihomoravský kraj. Celková spotřeba paliv a elektřiny v Jihomoravském kraji rok HU CU KOKS DŘEVO LTO P-B ZP GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok rok TTO BP LIGNIT JKP JTP Zvláštní Elektřina Celkem GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok Pozn.: Spotřeba zemního plynu a elektřiny je uvedena dle údajů distribučních společností JMP Net, s.r.o. a E.ON Distribuce, a.s. Spotřeba jednotlivých druhů paliv a elektřiny v celkové bilanci Jihomoravský kraj spotřeba ( TJ/rok ) HU CU KOKS DŘEVO LTO P-B ZP TTO druh paliva BP LIGNIT JKP JTP Zvláštní Elektřina 35

37 Struktura celkové spotřeby paliv a elektřiny Jihomoravský kraj 2005 TTO 2,1% BP 0,3% LIGNIT 5,5% JKP 0,5% JTP 1,3% Zvláštní 1,3% ZP 61,1% Elektřina 22,5% HU 1,8% P-B 0,0% LTO 0,2% DŘEVO 1,6% KOKS 0,4% CU 1,3% 36