Zpráva o síti čerpacích stanic PHM v ČR za 2. pololetí a rok 2005

Transkript

1 Statistika ropy a ropných látek Zpráva o síti čerpacích stanic PHM v ČR za 2. pololetí a rok 2005 Výsledky statistického zjišťování Květen 2006 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové a energetické statistiky

2 Obsah 1. Rozsah a způsob zpracování 2. Charakteristika rámcových podmínek tržního prostředí v distribuční síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 2. pololetí a rok Charakteristika sítě čerpacích stanic v ČR z hlediska druhu a velikosti společností 3.1. Zahraniční značkové petrolejářské společnosti 3.2. Ostatní zahraniční společnosti řetězce supermarketů 3.3. Ostatní významné tuzemské společnosti 4. Charakteristika sítě čerpacích stanic z hlediska velikosti provozovaných sítí 5. Charakteristika sítě čerpacích stanic pohonných hmot podle úrovně vybavení 6. Charakteristika sítě čerpacích stanic pohonných hmot z hlediska umístění na různých druzích komunikací v silniční síti ČR 7. Charakteristika sítě čerpacích stanic z hlediska objemů celkových výtočí všech pohonných hmot Vypracoval : Ing. Luděk Dušek Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku Praha 1 dusek@mpo.cz telefon:

3 1. Rozsah a způsob zpracování Statistické šetření o síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 2. pololetí roku 2005 navazuje na předchozí statistická šetření tohoto druhu, započatá již v roce Dosavadní výsledky jsou shrnuty v příslušných zprávách o zpracování pololetních výkazů od roku 1998 až do 1. pololetí Z důvodů porovnatelnosti a časové návaznosti je také u této předkládané zprávy zachováno stejné uspořádání informací jako ve zprávách za uplynulá období. Pro informaci a historické srovnání jsou vybrané údaje za minulá léta, doplněné o aktuální data za rok 2005 shrnuty v příloze č. 1 této zprávy. Předkládaná zpráva o statistickém šetření sítě čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 2. pololetí a rok 2005 zahrnuje výsledky zpracování platných výkazů, vztahujících se k veřejným čerpacím stanicím zařízeným pro prodej běžných kapalných pohonných hmot, tj. automobilových benzinů, motorové nafty, směsné nafty, MEŘO a případně také LPG (dále standardní ČS nebo jen ČS ), které byly za sledované období k dispozici. Pololetní statistika o síti čerpacích stanic prováděná MPO ČR je orientována na zjišťování a popisování struktury sítě čerpacích stanic především z hlediska provozovatelů operátorů sítě, tj. subjektů, kterým patří pohonné hmoty. Většinou zajišťují logistiku na čerpacích stanicích, ať již tyto stanice vlastní nebo provozují v pronájmu, a nebo je kontrolují na základě jiných specifických smluv. Pololetní výkaz Crs (MPO) 1-02 vyplňují provozovatelé sítí čerpacích stanic a provozovatelé, případně majitelé jednotlivých samostatných čerpacích stanic. Subjekty provozující čerpací stanice zahrnují do svých sítí vedle vlastních čerpacích stanic rovněž pronajaté, a to od fyzických i právnických osob, a nebo cizí čerpací stanice, vázané do příslušné sítě podle zvláštních smluv. Ze zpracování výkazů za 2. pololetí a rok 2005 vyplynulo, že za toto období zaslalo příslušné platné výkazy celkem 327 podnikatelských subjektů provozujících sítě standardních čerpacích stanic pohonných hmot v celkovém počtu 1978 čerpacích stanic. Oproti 2. pololetí 2004 se počet vykázaných čerpacích stanic ve statistických výkazech zvýšil o 26 a současně se počet vykazujících provozovatelů zvýšil o 4 společnosti. Z 327 zúčastněných společností jich celkem 83 provozuje prodej LPG jako doplněk ke klasickým pohonným hmotám. Z různých důvodů neobdrželo MPO příslušné výkazy za sledované období v potřebném termínu pro jejich zpracování od dvanácti řádně obeslaných podnikatelských subjektů. Rozestavěných nebo v rekonstrukci bylo ke konci roku 2005 vykázáno celkem 5 čerpacích stanic. Za 2. pololetí 2005 byly vykázány dvě zrušené čerpací stanice bez náhrady. Toto statistické šetření dosud z řady důvodů plně nepokrývá celou síť provozovaných veřejných čerpacích stanic v České republice. Na základě odborného odhadu lze předpokládat, že toto statistické šetření pokrývá 85 až 90 % skutečného celkového počtu veřejných čerpacích stanic v celé distribuční síti pohonných hmot ČR. Předkládané výsledky zpracování tohoto statistického šetření je proto možno pokládat za věrohodné a směrodatné, 3

4 zvláště proto, že jsou zde zastoupeny prakticky všechny významné a rozhodující distribuční společnosti, podílející se na trhu pohonných hmot v ČR. Pokud bude schválen projednávaný návrh zákona o některých požadavcích na pohonné hmoty a jejich používání, ustanovující mimo jiné povinnost evidence čerpacích stanic, a tím vytvoření úplného registru, ze kterého lze pro statistická šetření vycházet, pokryje tato statistika všechny legální veřejně provozované čerpací stanice. Ze zpracování statistických výkazů Crs (MPO) 1-02 za 2. pololetí a rok 2005 o síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR byly jako výstupy vytvořeny následující základní přehledy: 1. Seznam provozovatelů sítí ČS PHL v ČR (bez ČS LPG), abecední adresář 2. Seznamy provozovatelů sítí ČS PHL v ČR (bez ČS LPG) včetně informací blíže popisujících jednotlivé sítě ČS a celkové sumarizace, setříděné podle názvu provozovatelů, IČO, počtu ČS aj. Výše uvedené seznamy a přehledy jsou neveřejné pracovní podklady. Obsahují individuální údaje o jednotlivých provozovatelích sítí čerpacích stanic nebo jednotlivých čerpacích stanicích a mohou být k dispozici zcela vyjímečně, pouze při zachování podmínek ochrany důvěrnosti dat podle zákona 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění. Údaje z výše uvedených seznamů byly hlavním zdrojem dat pro příslušné analýzy a komentáře v následujících kapitolách této zprávy. 2. Charakteristika rámcových podmínek tržního prostředí v distribuční síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 2. pololetí a rok 2005 K předkládané zprávě o síti čerpacích stanic za 2. pololetí a rok 2005 jsou uvedeny následující doplňující informace: údaje o vývoji světových cen ropy a vybraných pohonných hmot, údaje o vývoji průměrných spotřebitelských cen vybraných pohonných hmot v ČR Vývoj průměrné spotové ceny ropy typu Brent a spotových cen pohonných látek (Rotterdam), které následně ovlivňují ceny rafinérské produkce v ČR a ceny pohonných hmot při prodeji konečným spotřebitelům, je znázorněn v příloze č. 2 příslušným grafem za období 01/2001 až 03/2006 podle měsíců. Údaje tohoto grafu jsou převzaty z informačního systému Mezinárodní Energetické Agentury (IEA). Vývoj průměrných měsíčních spotřebitelských cen v ČR u hlavních druhů pohonných hmot, sestavený na základě cenového šetření ČSÚ za léta 2004, 2005 a za období 01-03/2006, je uveden v tabulce přílohy č. 3 a dokresluje závislost cen pohonných hmot našeho trhu na cenách pohonných hmot na trhu světovém. 4

5 3. Charakteristika sítě čerpacích stanic v ČR z hlediska druhu a velikosti společností 3.1. Zahraniční značkové petrolejářské společnosti Na území ČR operovalo v distribuční síti čerpacích stanic za 2. pololetí 2005 celkem 10 zahraničních značkových petrolejářských společností sítěmi vlastních, pronajatých nebo jinak vázaných čerpacích stanic, v celkovém počtu 891 čerpacích stanic (nárůst o 326 čerpacích stanic proti vykázanému stavu ke konci 2. pololetí 2004 je zapříčiněn zejména z důvodu zařazení společností Benzina a.s. a Paramo a.s. do této skupiny). Jedná se o společnosti, uvedené ve zkrácených názvech v abecedním pořadí: AGIP, AVANTI, ConocoPhillips, EIGL/AVIA, ESSO, OMV, SHELL, SLOVNAFT, ke kterým se po realizaci prodeje státního podílu v Unipetrolu společnosti PKN Orlen přiřadily též Benzina a Paramo. Své působení v oblasti provozování čerpacích stanic v ČR ukončila během 2. pololetí roku 2005 společnost ARAL, jejíž síť převzala firma OMV. Podle výsledků zpracování statistických výkazů za 2. pololetí a rok 2005 výše uvedené zahraniční společnosti: provozovaly v distribuční síti ČR celkem 891 ČS, tj. 45,1 % všech rezortní statistikou evidovaných čerpacích stanic realizovaly cca 54,3 % rezortní statistikou vykázaných celkových výtočí PHL v ČR Výše uvedené zahraniční společnosti provozují své sítě převážně s vlastními čerpacími stanicemi, podíl pronajatých čerpacích stanic činí v této skupině celkově 11,3 %. Vysoký podíl na celkových výtočích pohonných hmot z celé sítě čerpacích stanic v ČR svědčí o tom, že tyto společnosti provozují převážně dobře umístěné, moderní a výkonné čerpací stanice Ostatní zahraniční společnosti - řetězce supermarketů Další specifickou skupinou zahraničních společností (nepetrolejářských), které vstoupily do prodejní distribuce pohonných hmot v ČR poměrně nedávno, ale velmi razantně a úspěšně, jsou obchodní řetězce supermarketů velkých zahraničních společností (uvedené ve zkrácených názvech v abecedním pořadí): AHOLD ČR, GLOBUS ČR, MAKRO Cash & Carry ČR a TESCO. Společnost Carrefour odešla ve 2. pololetí 2005 z České republiky a její síť čerpacích stanic převzala společnost TESCO. Za sledované období 2. pololetí a roku 2005 jmenované společnosti provozovaly celkem 49 čerpacích stanic (2,5 % počtu čerpacích stanic), s relativně vysokým a v porovnání s minulým obdobím stoupajícím podílem 7,77 % na celkových výtočích evidované sítě čerpacích stanic v ČR. 5

6 3.3. Ostatní významné tuzemské společnosti: Společnost Čepro a.s., jako jediná se státní účastí, provozovala koncem roku 2005 celkem 193 čerpacích stanic a je podle počtu třetí největší společností v distribuční síti čerpacích stanic v ČR. Společnost PAP Oil a.s. provozovala ke konci roku 2005 celkem 143 čerpacích stanic, včetně pronajatých podsítí a je na konci 2. pololetí 2005 čtvrtou největší společností v ČR. S celkovým počtem 69 na konci roku 2005 provozovaných, převážně vlastních čerpacích stanic, je sedmou největší distribuční společností v síti čerpacích stanic v ČR společnost ROBIN Oil s.r.o. Pokud jde o specifikaci dalších větších tuzemských společností, je v následujícím uveden orientační výčet subjektů provozujících sítě o velikosti 5 až 20 čerpacích stanic v pořadí podle počtu provozovaných ČS, vykázaných v průběhu a ke konci roku 2005: UNICORN čerpací stanice a.s., CZECH DISTRIBUTION LOGISTIC a.s., ČSAD DIESEL a.s., KM PRONA a.s., KONTAKT služby motoristům s.r.o., oil Team a.s., POHONA a.s., SILMET HP a.s., SVAM CS s.r.o., KARIMPEX a.s., Stanislav Šefl MEDOS, A+S s.r.o., BEC a.s., HDB s.r.o., CHEMIS Engine a.s., TANK ONO spol. s r.o., BENZ s.r.o., ČSAD Jihotrans a.s., G7 s.r.o., Petr Holota, AB OIL s.r.o., ADW plus s.r.o., AREX CZ a.s., Calibra Plus s.r.o., Josef Mazánek, KOLOC Oil. V případě společností CZECH DISTRIBUTION LOGISTIC, ČSAD Jihotrans a ČSAD DIESEL jde převážně o sítě areálových čerpacích stanic (v areálech závodů bývalého ČSAD), s prodejem veřejnosti. V této kapitole uvedených 30 vybraných společností představuje za rok 2005 celkem 654 čerpacích stanic, tj. 33,1 % všech čerpacích stanic a podíl na celkových výtočích pohonných hmot celé evidované distribuční sítě ČR 22,6 %. 4. Charakteristika sítě čerpacích stanic v ČR z hlediska velikosti provozovaných sítí Pro bližší pohled na strukturu čerpacích stanic v ČR z hlediska počtu čerpacích stanic v sítích provozovatelů, je v následujícím uvedena tabulka s rozdělením na zvolené velikostní skupiny podle počtu provozovaných ČS, podle stavu ke konci roku

7 Tab. č.1 - Rozdělení počtu čerpacích stanic podle velikosti provozovaných sítí a jejich podíl na výtočích kategorie počet počet výtoče PHL označení počtu ČS provozovatelů čerpacích stanic PHL v síti ČS celkem skupiny v síti provozovatele celkem (%) celkem (%) (tis.l) (%) , , , , , , , , , , , , , , ,2 6 nad , , ,8 celkem , , ,0 Z uvedeného přehledu vyplývá, že ke konci roku 2005 provozovalo 13 největších společností (4,0 % z počtu provozovatelů) sítě v rozsahu 1325 čerpacích stanic, tj. 67,0 % všech touto statistikou evidovaných čerpacích stanic, a mělo podíl 66,3 % na celkových výtočích pohonných hmot. Ve skupině 1 zjištěný počet 216 subjektů, provozujících pouze jednu čerpací stanici (66,1 % provozovatelů, 10,9 % počtu čerpacích stanic, 8,2 % podílu na výtočích pohonných hmot), bude ve skutečnosti ještě vyšší, vzhledem k tomu, že statistika zatím nepostihuje celou síť čerpacích stanic kvantitativně. Lze předpokládat, že ve statistice doposud chybějící společnosti patří naprostou většinou právě do této nebo následující skupiny. 5. Charakteristika sítě čerpacích stanic pohonných hmot podle úrovně vybavení čerpacích stanic Metodika výkazu dělí čerpací stanice do následujících 6-ti kategorií standardů vybavení, v posloupnosti kvality a rozsahu služeb: kategorie 1 - ČS prodává pouze 1 druh PHL kategorie 2 - ČS prodává 2 a více druhů PHL kategorie 3 - ČS prodává 2 a více druhů PHL a provozuje obchod kategorie 4 - ČS prodává 2 a více druhů PHL, provozuje obchod a myčku aut kategorie 5 - ČS jako kategorie 4 + další služby (autoservis, restaurace a pod.) kategorie 6 v dalších službách jiná než kategorie 5. Přehled o rozdělení vybavenosti statisticky sledovaném počtu 1978 čerpacích stanic v ČR podle výše uvedených kritérií metodiky výkazu Crs (MPO)1-02 poskytuje následující graf: 7

8 Grafické znázornění počtu ČS podle kategorií vybavenosti na konci roku počty ČS k. 1 k. 2 k. 3 k. 4 k. 5 k. 6 kategorie ČS Pokud jde o kategorii vybavení čerpací stanice 1 (3,6 %) s prodejem pouze jednoho druhu pohonné hmoty (nejsou zahrnuty čerpací stanice pouze s výdejem LPG), jde převážně o čerpací stanice účelově vázané k příslušným subjektům, např. v objektech dopravních, stavebních nebo zemědělských společností, zaměřené na výdej a prodej motorové nafty (areálové čerpací stanice s prodejem pro veřejnost). V kategorii vybavení čerpací stanice 2 (8,0 %), s prodejem pohonných hmot bez dalších služeb, jsou vedle malých lokálních čerpacích stanic rovněž zahrnuty i nově budované výkonné čerpací stanice v příměstských komplexech hypermarketů. Nejpočetnější skupinou čerpacích stanic, pokud jde o vybavení, se jeví střední kategorie 3, která představuje čerpací stanice s prodejem více druhů pohonných hmot včetně obchodu (49,3 %). Skutečnost, že 39 % celkové sítě všech čerpacích stanic je vykázáno v kategorii 4, 5 a 6, svědčí o dobré zajištěnosti služeb u čerpacích stanic v ČR. Výše uvedené hodnocení vybavenosti čerpacích stanic bylo sestaveno na základě zpracování dat pololetních výkazů o síti čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-02 za 2. pololetí a rok Podrobnější analýza stavu technického a provozního vybavení čerpacích stanic v distribuční síti ČR může být provedena až na základě zpracování ročních dotazníků o provozu čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-01 za rok

9 6. Charakteristika sítě čerpacích stanic pohonných hmot z hlediska umístění na různých druzích komunikací v silniční síti ČR Analýza se týká počtu celkem 1978 čerpacích stanic, které byly ke konci roku 2005 v příslušných výkazech specifikovány podle druhu umístění na silničních komunikacích. Metodika statistického výkazu Crs (MPO) 1-02 o síti čerpacích stanic PHL rozděluje silniční komunikace do následujících devíti druhů: 1. dálnice, 2. rychlostní komunikace, 3. silnice E tř., 4. silnice I. tř., 5. silnice II. tř., 6. silnice III. tř. a ostatní, 7. hraniční přechod, 8. místní komunikace, 9. městská komunikace. Rozdělení celkové sítě čerpacích stanic pohonných hmot z hlediska umístění čerpacích stanic na silničních komunikacích ČR je přehledně a pro snadnější orientaci znázorněno následujícím kruhovým grafem z dat získaných ze statistického zpracování pololetních výkazů o síti čerpacích stanic pohonných hmot za 1. pololetí Grafické znázornění podílu ČS (v %) podle umístění na komunikacích ČR na konci roku 2005 dálnice 4% rychlostní kom. 2% městská kom. 32% E tř. 8% I. tř. 20% místní kom. 13% hraniční přechod 2% III. tř. a ostatní 4% II. tř. 15% Z tohoto statistického zpracování vyplynulo, že téměř 69 % všech čerpacích stanic je umístěno na dopravně nejvíce frekventovaných a z hlediska prodejů atraktivních 9

10 komunikacích a lokalitách: dálnicích, rychlostních komunikacích, na silnicích nejvyšších tříd (E tř. a I. tř.), na hraničních přechodech a v městských aglomeracích. Dále se ukázalo zaměření nejsilnějších distribučních společností na výše uvedené vybrané komunikace a lokality. Značkové zahraniční olejářské společnosti a BENZINA a.s. dohromady provozovaly ke konci roku 2005 celkem: 85,9 % všech dálničních čerpacích stanic, 57,1 % čerpacích stanic na hraničních přechodech 67,6 % všech městských čerpacích stanic. Pokud jde o celkový počet čerpacích stanic provozovaných na dálnicích, zaujímá ČR pravděpodobně v Evropě jedno z předních míst v hustotě obsazení dálniční sítě čerpacími stanicemi. Pro doplnění přehledu v rozdělení čerpacích stanic na silničních komunikacích ČR je následně uveden sloupcový graf uvádějící počty čerpacích stanic: Grafické znázornění počtu ČS podle umístění na komunikacích ČR na konci roku počet ČS dálnice rychlostní kom. E tř. I. tř. II. tř. III. tř. a ostatní hraniční přechod místní kom. městská kom. 10

11 7. Charakteristika sítě čerpacích stanic z hlediska objemů celkových výtočí všech pohonných hmot Ze zpracování pololetních výkazů o síti čerpacích stanic je pro srovnatelný rozsah sítě čerpacích stanic uveden následující tabulkový přehled porovnání výše celkových výtočí jednotlivých druhů pohonných hmot a jejich podílů na celkových výtočích v letech 2004 a 2005 Tab. č.2 - Porovnání výtočí pohonných hmot za rok 2005 s předchozím rokem období AuBi Speciál AuBi bezolovnaté Motorová nafta Směsná nafta Celkem PHL (s přísadou) ostatní (bez LPG) tis.l i 05/04 % tis.l i 05/04 % tis.l i 05/04 % tis.l i 05/04 % tis.l i 05/04 % Rok Podíl v % 5,7 46,8 47,0 0,5 100,0 Rok , , , , ,4 Podíl v % 4,1 45,9 49,8 0,2 100,0 Z uvedeného porovnání roku 2005 s rokem 2004 vyplývají tato zjištění: a) pro prodej pohonných hmot u statistikou sledovaných čerpacích stanic: poklesl prodej automobilového benzínu Speciál (o 27,1 %) prodej ostatních automobilových benzínů Natural 95 a Super Plus stagnuje. Index 100,4% je spíše výrazem zvýšeného počtu evidovaných stanic zjištěný prodej automobilových benzinů celkem poklesl (o 2,4 %) výrazně se zvýšil prodej motorové nafty (o 8,6 %) výrazně poklesl prodej směsné motorové nafty z důvodu nastartování dotací pro výrobce a zpracovatele MEŘO až od července 2005 celková výtoč (prodej) všech pohonných hmot (bez LPG) se zvýšila o 2,4 % b) pro podíl základních druhů pohonných hmot na celkovém prodeji pohonných hmot: poklesl podíl Benzinu Special (o 1,6 %) poklesl podíl ostatních bezolovnatých autobenzínů (o 0,9 %) zvýšil se podíl motorové nafty (o 2,8 %). Přehled celkových výtočí všech pohonných hmot (bez LPG) ve zvolených velikostních kategoriích jednotlivých sítí čerpacích stanic, včetně průměrných výtočí podle těchto kategorií, je za rok 2005 uveden v následující přehledné tabulce: 11

12 Tab. č.3 - Rozdělení průměrných výtočí podle velikosti provozovaných sítí ČS v ČR kategorie Počet výtoče PHL průměrná počtu ČS čerpacích stanic PHL v síti ČS celkem výtoč v síti provozovatele Celkem (tis.l) (tis.l / ČS) , , , , ,0 nad ,2 Celkem ,5 Relativně nižší hodnoty údajů charakterizující úroveň celkových výtočí u nejvyšší velikostní kategorie sítí, (nad 100 ČS) zahrnující společnosti BENZINA a.s, ČEPRO a.s, OMV ČR s.r.o., SHELL CR a.s. a PAP OIL a.s. jsou výsledkem nesourodosti a zásadních rozdílů ve výkonech jednotlivých sítí čerpacích stanic této skupiny. Jde především o vliv sítě čerpacích stanic společnosti ČEPRO, zahrnující celou síť čerpacích stanic bývalé společnosti BENZINA s.p., která postupně podstupuje rozsáhlou rekonstrukci. Významný nárůst průměrné výtoče pohonných hmot v kategorii počtu 5 19 stanic v síti (v porovnání s rokem 2004 o 820 tis. litrů/rok) je zejména projevem vlivu stoupajícího počtu čerpacích stanic supermarketů, které všechny spadají do této skupiny. Vykázané výtoče pohonných hmot za rok 2005 v celé síti čerpacích stanic by měly představovat obchodně realizované dodávky kapalných rafinérských pohonných hmot na trh ČR, a to u motorových benzinů prakticky v plné míře mimo přímých dodávek ozbrojeným a zvláštním složkám. U motorové nafty pouze částečně, protože přímé dodávky motorové nafty některým velkým dopravním společnostem (např. České dráhy), zemědělským společnostem, ozbrojeným a zvláštním složkám ČR neprocházejí přes síť veřejných čerpacích stanic. Pro možnost porovnání těchto údajů s údaji o hrubých dodávkách pohonných hmot, vypočítávaných v měsíčních bilančních výkazech ČSÚ/IEA Monthly Oil Questionnaire, byl proveden přepočet touto rezortní statistikou zjištěných výtočí, vykazovaných v objemových jednotkách (v tis. litrů), na váhovou jednotku (tuny) s použitím těchto průměrných hustot pro: benzin Special. 0,750 benziny bezolovnaté (BA 95 Natural, BA 98 Super Plus) 0,754 motorovou naftu.. 0,839 Následující tabulka představuje zjištěné výtoče pohonných hmot (automobilové benziny a motorová nafta) za rok 2005 z výkazů Crs (MPO) 1-02 v tisících m 3, přepočtené na tisíce tun a porovnané se statistickými údaji o zjištěných hrubých dodávkách pohonných hmot na trh ČR podle výkazu ČSÚ/IEA/ Monthly Oil Questionnaire. 12

13 Tab. č.4 - Výtoče na čerpacích stanicích v porovnání se zjištěnými hrubými dodávkami pohonných hmot na trh v ČR za rok 2005 AuBi Speciál AuBi bezolovnaté ostatní Automobilové benzíny celkem Motorová nafta celkem (včetně směsné) Celkem PHL (bez LPG) tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun Crs (MPO) ČSÚ/IEA/MOS Poměr MPO/ČSÚ 0,80 0,50 0,61 Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že rezortní statistikou evidovaná síť čerpacích stanic (1978 ČS) za rok 2005 realizovala prodej cca 80,4 % celkových dodávek všech druhů automobilových benzinů a 49,9 % celkových dodávek motorové nafty umístěných, podle příslušné bilanční statistiky ČSÚ za uvedené období, na spotřebitelský trh ČR. Použité zkratky a definice: ČS čerpací stanice pohonných hmot PHL pohonné hmoty (látky) Crs 1-01 roční výkaz o provozu čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-01 Crs 1-02 pololetní výkaz o síti čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-02 Čerpací stanice (nebo ČS) je technické zařízení vybavené technologií k hotovostnímu a/nebo bezhotovostnímu prodeji alespoň jednoho druhu pohonné látky pro spalovací či vznětové motory a to na místě k tomu přizpůsobeném, jež umožňuje v rámci veřejně oznámené provozní doby volný přístup vozidel zákazníků bez dalšího omezení. Provozovatelem sítě čerpacích stanic se zde rozumí subjekt provozující pod svou kontrolou a svým názvem a/nebo logem síť nejméně dvou čerpacích stanic, které jsou buď vlastní nebo pronajaté, případně k provozovateli jinak vázané (franchizing). Provozovatel sítě zahrnuje do pololetního výkazu všechny vlastní provozované čerpací stanice, včetně pronajatých nebo jinak vázaných čerpacích stanic. 13

14 Příloha č.1 Vývoj počtu čerpacích stanic PHL v rezortní statistice MPO a jejich výtoče pohonných hmot v letech Rok Počet evidovaných čerpacích stanic AuBi Speciál bez olova (tis.l) AuBi bezolovnaté ostatní (tis.l) Motorová nafta (tis.l) Směsné palivo (tis.l) Pohonné hmoty celkem (bez LPG) (tis.l) Poznámka : za rok 1998 a 1999 bylo prodané množství PHL vykazováno pouze podle kategorií prodeje, včetně celkového množství za rok 2000 a 2001 byl sortiment paliv vykazován podle kategorií, celkové prodané množství podle skutečnosti

15 Příloha č.2 95,00 Graf vývoje průměrné světové ceny ropy Brent (IEA Spot Crude Brent) a pohonných hmot (Rotterdam Barges FOB Prices) v období 01/ 2002 až 03/2006, podle měsíců, včetně znázornění trendu ceny ropy 85,00 USD/bbl 75,00 65,00 55,00 45,00 35,00 25,00 15,00 12/01 2/02 4/02 6/02 8/02 10/02 12/02 2/03 4/03 6/03 8/03 10/03 12/03 2/04 4/04 6/04 8/04 10/04 12/04 2/05 4/05 6/05 8/05 10/05 12/05 2/06 ROPA AUBI Premium 96 AUBI Regular 91 Motorová nafta Polynomický (ROPA) pozn.: AUBI Premium 96 a Regular 91 jako přibliž. ekvivalenty motor. benzinů Natural 95 a Special zdroj dat: IEA - Oil Information

16 Příloha č.3 Vývoj průměrných spotřebitelských cen pohonných hmot v Kč/litr v ČR a průměrná cena ropy Brent v USD/bbl v letech 2004, 2005 a za leden až březen 2006, podle měsíců 2004 produkty a ropa 1/04 2/04 3/04 4/04 5/04 6/04 7/04 8/04 9/04 10/04 11/04 12/04 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 25,07 24,92 25,49 25,72 27,30 27,47 27,24 27,29 27,15 27,87 27,18 25,78 26,54 bezolovnatý benzín Natural 95 25,18 24,99 25,74 26,03 27,68 27,79 27,39 27,47 27,24 27,97 27,41 25,87 26,73 bezolovnatý benzín Super plus 98 29,29 29,11 29,28 29,40 31,24 31,70 31,26 31,17 31,16 31,47 31,02 29,92 30,50 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou 24,76 24,62 25,38 25,54 27,03 27,12 26,81 26,88 26,74 27,41 27,58 26,30 26,35 motorová nafta 23,23 23,04 24,12 24,52 25,08 25,01 24,65 25,26 25,46 26,26 26,64 25,73 24,92 LPG 12,43 12,90 13,55 13,56 13,61 13,38 13,43 13,51 13,61 14,24 14,49 14,86 13,63 ropa (USD/bbl) 31,23 30,83 33,79 33,25 37,80 35,04 38,32 43,04 43,25 49,64 42,84 39,53 38, produkty a ropa 1/05 2/05 3/05 4/05 5/05 6/05 7/05 8/05 9/05 10/05 11/05 12/05 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 25,37 24,89 25,19 27,29 27,56 27,95 28,97 29,25 32,76 31,34 29,54 27,57 28,14 bezolovnatý benzín Natural 95 24,71 24,50 25,12 27,47 27,74 28,30 29,52 29,64 33,33 32,46 30,48 28,46 28,48 bezolovnatý benzín Super plus 98 29,24 28,77 29,04 30,23 30,58 31,14 31,94 32,56 36,15 35,67 34,47 32,81 31,88 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou 24,54 24,27 24,83 27,05 27,23 27,72 28,90 29,00 32,53 31,90 30,14 28,15 28,02 motorová nafta 24,79 24,43 25,31 27,12 27,13 28,24 29,37 29,32 30,78 30,23 29,55 28,20 27,87 LPG 14,90 14,41 14,14 13,65 13,33 13,01 12,98 13,10 14,14 14,91 15,49 15,34 14,12 ropa (USD/bbl) 44,23 45,37 52,91 51,82 48,56 54,39 57,58 64,12 62,91 58,61 55,17 56,91 54, produkty a ropa 1/06 2/06 3/06 4/06 5/06 6/06 7/06 8/06 9/06 10/06 11/06 12/06 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 27,78 28,06 27,93 27,92 bezolovnatý benzín Natural 95 28,10 28,31 28,18 28,20 bezolovnatý benzín Super plus 98 32,28 31,97 31,56 31,94 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou 27,70 27,80 27,71 27,74 motorová nafta 27,86 28,06 28,02 27,98 LPG 15,69 16,20 16,08 15,99 ropa (USD/bbl) 63,05 60,12 62,09 61,75 zdroj dat: pohonné hmoty - cenové šetření ČSÚ, ropa - publikace IEA