Chcete být vysmátí? Podnikejte s Buddhou 18

Transkript

1 Zpět k Rakousku-Uhersku. Spojíme středoevropské trhy, tvrdí šéf českých plynovodů Thomas Kleefuß 34 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 14 Chcete být vysmátí? Podnikejte s Buddhou CZ 48 Kč SK 2,40

2

3 3 inzerce A obálka Profimedia.cz Osvícený byznys Křesťanské církve se tak dlouho štítily podnikání, až jim štědré sponzory vyfoukli buddhisté Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz Otázka po původu hnací síly expanze moderního kapitalismu není v první řadě otázkou peněz, ale vývoje kapitalistického ducha, napsal před více než sto lety německý sociolog Max Weber. Sám měl poměrně jasno v tom, kde se onen duch bere. Kapitalismus podle něj souvisel s protestantskou morálkou pracovitostí, pílí, péčí o blaho bližních a schopností překonávat nezdary vírou v lepší zítřky. Drsněji řečeno: Ne že by křesťan nemohl svého bratra ve víře odírat ve fabrice, myslí přitom ale na to, že i dělníkova spokojenost vede k vyššímu zisku. Po revoluci nebyl v Česku na nějakou etiku podnikání čas. V rané fázi našeho kapitalismu, která ostatně v leckterých oborech přetrvává dodnes, šlo hlavně o dostatečně ostré lokty a dravost. Weberem vyzdvihovaný altruismus nahradila finanční masáž vlastního ega. Není to však jen pověstným českým bezvěrectvím. Křesťanské církve jako vzor podnikatelské etiky zklamaly. Mimo jiné proto, že slovo byznys a kapitál platilo v církvích až do schválení restitucí téměř za sprostý výraz. A zatímco třeba američtí farníci běžně diskutují o tom, jak vydělat a kam uložit peníze od věřících, aby se zhodnocovaly, u nás byla funkce církevního šéfekonoma přehlížena. Třeba Českobratrská církev evangelická si v roce 2008 zvolila za svého hospodáře profesionála, který byl 15krát stíhán za zpronevěru. Pošestnácté okradl evangelíky o deset milionů. Nikoho jaksi nenapadlo poptat se, jak dotyčný spravoval svěřené peníze v minulosti. Víru se s duchem kapitalismu českým křesťanům propojit nepovedlo. Nejblíž k božímu byznys plánu mají mormoni, kteří platí ze svých příjmů pravidelné desátky a jejich celosvětový koncern se sídlem v Salt Lake City umí peníze pěkně protáčet. U nás ale mají jen necelou tisícovku členů a žádní ti slušně oblečení američtí chlapci, co rozdávali mormonskou bibli, už u metra nestojí. Tradičně se byznysu neštítí ani pravoslavní. Lákání bohatých sponzorů a odchytávání oveček v podnikatelské komunitě mají popové dokonce v popisu práce. V Česku se však s pojmem pravoslaví lidem vybaví spíše nevkusem oplývající ruský zbohatlík než třeba ukrývání parašutistů po atentátu na Heydricha. Prázdné místo na trhu s etickým podnikáním tak musel někdo zaplnit. Kupodivu to nebyli různí environmentalisté a vyznavači New Age, jak by se mohlo zdát, ale čeští následovníci učení Siddhárthy Gautamy, známého jako Buddha. Žádná jiná církev (a buddhisté jsou jako náboženské společenství registrováni při ministerstvu kultury) nedokáže tak podchytit touhu dobře situovaných zaměstnanců, živnostníků a podnikatelů středního věku po vydělávání peněz, po němž by zůstalo víc než jen kupa nepotřebných věcí. A žádná jiná církev lidem neříká, hospodaření církví focus že bohatství je nakonec docela fajn, jen je třeba se o něj umět podělit. Péče o rozjitřeného a tápajícího kapitalistického ducha říznutá meditačními technikami z východu je možná tím pravým důvodem, proč se u nás k buddhismu hlásí 6000 li dí. Mimochodem víc, než je v Česku podle posledního úředního sčítání lidu příznivců dvou celosvětových monoteistických náboženství islámu a judaismu. Ba co víc čeští buddhisté, kteří si ve velkém osvojili učení excentrického dánského guru Oleho Nydahla, jsou ochotni nejen naslouchat radám, ale za svou poněkud instantní cestu k osvícení ještě platit. Weber měl pravdu, rozvoji kapitalismu nakonec nesvědčí ani tak peníze, jako spíš jeho duch. Tedy způsob, jak peníze vydělávat a jak s nimi naložit, aby byl člověk sám se sebou spokojený a něco to přineslo i ostatním, státní kasu nevyjímaje. l

4 Dvouleté předplatné nyní s exkluzivním dárkem v hodnotě 3000 Kč + Cena dvouletého předplatného včetně dárkového poukazu 3190 Kč VÍCE INFORMACÍ: Jako dárek k dvouletému předplatnému nyní nabízíme dárkový poukaz v hodnotě 3000 Kč určený k odběru zboží v exkluzivním zakázkovém krejčovství společnosti BERNHARDT ( Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku predplatne.mf@cpost.cz, uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EURO Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EURO 0413 Pošlete SMS na číslo ve tvaru MF EURO jmeno, prijmeni,adresa předplatitele. Cena SMS je 6 Kč včetně DPH. Službu provozuje gonet s. r. o. Technicky zajišťuje MobilBonus s. r. o. Help line po pá Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele a platí do vyčerpání zásob. Dárky jsou rozesílány do 6 týdnů od obdržení platby za předplatné. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a.s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a.s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci, atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

5 5 inzerce A časopis roku 2011 v kategorii Launch nebo relaunch 18 MEDITUJ A PRACUJ. Čeští buddhisté našli způsob, jak spojit byznys s náboženstvím. Ostatní církve jim mohou jen závidět 34 ČESKO JE PLYNOVÉ PŘEKLADIŠTĚ. S budováním nových plynovodů význam společnosti Net4Gas výrazně stoupl, říká její jednatel Thomas Kleefuß monitor 8 Makroekonomika 13 Bez záruky, Evropská unie 14 Komentář Pavla Párala 15 Pozitivní zprávy 16 Lidé a podniky report 18 HOSPODAŘENÍ CÍRKVÍ Buddhismus je v Česku až druhou nejrozšířenější vírou po křesťanství. V podnikání ale buddhisté hrají prim 22 CÍRKEVNÍ RESTITUCE Stát a církev čeká nové kolo handrkování o umělecká díla. Na své si přijdou hlavně právníci 26 CESTOVNÍ RUCH Díky evropskému programu na podporu turismu objevily tuzemské cestovní kanceláře novou klientelu seniory 28 NÁBYTKÁŘSKÝ PRŮMYSL Čeští nábytkáři nemohou cenou konkurovat nadnárodním řetězcům. Ani nechtějí, soustřeďují se na kvalitu a design 32 REALITNÍ TRH Na trhu se objevují první rezidenční projekty, které banky poslaly do insolvence. A bude jich přibývat 34 THOMAS KLEEFUSS Spojíme plynárenský trh Rakouska, Česka a Slovenska v jeden velký, tvrdí jednatel společnosti Net4Gas hyde park 52 DAŇOVÁ POLITIKA Stát by měl raději investovat do aktivní podpory práce než do sociálních dávek 54 MANAŽERSKÝ PANEL S délkou okolo 9,5 tisíce kilometrů železničních tratí je Česko zemí s jednou z nejhustších železničních sítí v Evropě 55 PRÁVO & BYZNYS Hon na americké daňové uprchlíky se týká i českých bank, o výjimku lze žádat do 5. dubna light 56 VZDUCHOLODĚ Budoucnost může patřit dopravnímu prostředku, který svou šanci už jednou promrhal. Tentokrát ovšem nehoří a snadno se řídí i bez pilota 61 VÍNO Jaký potenciál vlastně Česká republika coby vinařská země má? Státní odrůdová kniha uváděla loni v červnu 55 moštových odrůd révy vinné povolených k pěstování ve vinicích Čech a Moravy 62 RESTAURACE: TAROUCA Cesta do údajně neblahé doby temna české gastronomie začíná i končí v Parkhotelu v Průhonicích. Ale není se čeho bát příloha obsah euro 14 global 38 CZECH POINT 46 KYPR Bankovní restrikce udrží kapitál na ostrově jen stěží. Úspěšných příkladů z historie je minimum 49 ITÁLIE Namísto tradičních kolekcí chce módní gigant Benetton nabízet nové zboží každé dva měsíce 50 KOREJSKÝ POLOOSTROV Severní Korea namířila rakety i na USA. Klíč k řešení situace má Peking, který hroutící se režim drží nad vodou 46 KYPERSKÁ KRIZE. Způsob záchrany kyperských bank je pro ostrovní ekonomiku bezmála smrtelnou ranou

6 6 Euro dubna 2013 monitor 6 Kauza Diag Human Přezkumný rozhodčí senát, jenž má znovu přežvýkat nekonečný spor o odškodnění za údajně zmařené obchody s krevní plazmou firmy Diag Human, je po dlouhé době kompletní. Stát s dalšími pokusy Diagu získat peníze s pomocí zahraničních soudů počítá, cítí se ale silný v kramflících 9 Těžební průmysl Majetkové uspořádání společnosti Sokolovská uhelná se může brzy změnit. Akcionářem firmy se má stát vlivný podnikatel Martin Ulčák 10 Bankovnictví ČSOB vytáhla z rukávu trumf, kterým plánuje potrápit konkurenci. Hodlá nabízet služby na pobočkách České pošty všem svým klientům 12 Net4Gas Plány Energetického regulačního úřadu zkrátit plynařům o rok takzvané třetí regulační období a změnit způsob oceňování jejich aktiv ohrožuje výstavbu některých nových plynovodů na území Česka. Potíže se týkají především plánovaného budování plynovodu Moravia Útok ze zámoří Stát má navrch, miliardové odškodné přezkoumají spříznění rozhodci. Diag Human mu chce o to více zatopit v zahraničí Zdá se, že karty jsou rozdané. Přezkumný rozhodčí senát, jenž má znovu přežvýkat nekonečný spor o odškodnění za údajně zmařené obchody s krevní plazmou, je po dlouhé době kompletní. Městský soud v Praze potvrdil, že se třetím rozhodcem stává ekonom Jiří Schwarz. Pro stát je to skvělá zpráva ani jeden z rozhodců totiž nezastupuje žalovanou stranu, tedy společnost Diag Human patřící Čechošvýcarovi Josefu Šťávovi. Verdikt, který má podle očekávání spláchnout nález předchozích rozhodců o více než osmimiliardové kompenzaci pro Diag, může padnout už za několik měsíců. Otvírat šampaňské je ale předčasné, a to nejen na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jenž hájí zájmy republiky u tuzemských soudů. Ale hlavně na ministerstvu zdravotnictví, které bojuje proti exekučním návrhům Diagu u zahraničních soudů. I kdyby přezkumný senát nároky firmy úplně smetl ze stolu, v jiných zemích bude stále hrozit zabavování českého majetku. Nachýlená miska vah Diag Human před odvolacím soudem neuspěl s námitkou, že si do přezkumného senátu nemohl zvolit svého náhradního rozhodce sám, jak stanoví dohoda mezi oběma stranami sporu z 90. let. Firma původně souhlasila s přezkumem a jmenovala za sebe švýcarského právníka Damiana Della Ca, ten ale ze senátu odstoupil na protest proti údajným machinacím státu. Jmenování jeho náhradníka se pak chopily soudy, které na popud státu určily Schwarze. Podle Diagu je však docent z Vysoké školy ekonomické zaujatý, například kvůli členství v ODS nebo působení v NERV. Soudkyně Yvona Svobodová prohlásila, že Diag Human se mohl s návrhem na jmenování svého náhradníka obrátit na soud stejně jako stát. Smlouva je stručná a sporné body vůbec neřeší, nelze pak svalovat vinu jeden na druhého. Kdokoli se mohl obrátit na soud a učinila tak Česká republika, konstatovala soudkyně. Podle advokáta Jana Kalvody, jehož kancelář Diag Human zastupuje, však pro to neměl důvod. Mimo jiné proto, že v minulosti si jednotlivé strany svoje náhradníky bez problémů jmenovaly. Znamená to konec hry na fér proces. Teď je každému jasné, že když si jedna strana sporu jmenuje všechny tři rozhodce v kauze, že to asi nebude s principem rovnosti před zákonem tak žhavé, reagoval Kalvoda na rozhodnutí městského soudu. Právník ministerstva zdravotnictví David Kotris naopak přivítal, že soud přeťal dlouhé obstrukce Diagu. Schwarz bude nároky Diagu posuzovat spolu s původně jmenovaným rozhodcem za stát, kontroverzním advokátem Milanem Kindlem, známým z kauzy rychlostudentů na plzeňské právnické fakultě. Předsedajícím rozhodcem se stal jeden z bývalých posluchačů této fakulty, prezident Hospodářské komory Petr Kužel, jehož podobně jako Schwarze jmenoval soud. Všichni tři rozhodci se už v minulosti dostali pod kritickou palbu Diagu za údajnou spojitost s dvě-

7 7 kauza Diag Human monitor Obrazy už nechtějí. Diag Human tvrdí, že případné exekuce se pro příště vyhnou uměleckým předmětům. Na snímku z listopadu 2011 odborníci Moravské galerie v Brně kontrolují plátno Emila Filly Dvě ženy poté, co jej rakouské úřady vrátily zpět do Česka. Obraz byl předtím zabaven právě na žádost Diagu. FOTO ČTK ma offshorovými firmami, které si nárokují část pohledávky po Štávově firmě. Oni sami i stát ovšem vedlejší zájmy či podjatost ve sporu odmítají. Exekuce a spor o profesora Diag Human přenesl spor do zahraničí už před dvěma roky, definitivně prý ztratil důvěru v tuzemskou justici. Chopil se takzvané Newyorské úmluvy, podle níž si smluvní státy uznávají nálezy rozhodčích soudů. V létě 2011 následoval první úspěch, rakouské úřady zabavily dva obrazy a jednu plastiku, zapůjčené z českých galerií do Vídně. Stát si nakonec vymohl zrušení exekuce u odvolacího soudu a umělecká díla odvezl zpět, nová páka Diagu se ale dostala do širšího povědomí a čeští galeristé se od té doby zdráhají půjčovat exponáty za hranice. Vedle Rakouska navíc Štávovi právníci zařinčeli s exekučními paragrafy také ve Spojených státech, Lucembursku nebo ve Francii a podařilo se jim znervóznit finančníky v londýnské City, když sahali po státních dluhopisech. Stát ale svoji pozici zatím uhájil a kromě vídeňské exekuce a nemalých nákladů za právní služby velké ztráty neutrpěl. Například v USA se Diag Human stáhl a v Evropě dopadla pravomocná rozhodnutí soudů v jeho neprospěch. Zbraně ale neskládá, naopak. Zdůrazňuje, že znovu nárokuje české majetky ve Spojených státech, v Rakousku a ve Francii budou nejvyšší soudy jednat o dovolání, a navíc míří do dalších zemí, například do Kanady. Zahájení exekucí je připravováno, mimo jedné, v mimoevropských jurisdikcích. Připravuje je mezinárodní společnost s historií v obdobných agendách, zejména vůči východoevropským státům, řekl Kalvoda týdeníku Euro. Českých majetků v zahraničí je dost. Na umělecké předměty se ale nesoustředíme, dodal advokát. Zahraniční soudy se zabývají hlavně otázkou, zda je nález takzvaného konečného se- nátu z roku 2008 (tedy ten, který nařizuje státu zaplatit zmíněné miliardy) vykonatelný. V kladném případě pak soudy mohou nařídit exekuci. Diag i stát se před muži v talárech předhánějí s argumenty, jež mají svědčit v jejich prospěch. Klíčovou úlohu sehrály dokumenty podepsané předsedou tohoto senátu, profesorem práva Květoslavem Růžičkou. Ten nejprve potvrdil Kalvodovi, že žádost státu o přezkumné řízení byla právně vadná, a miliardový nález je tudíž vykonatelný. Poté co Úřad pro zastupování státu v této souvislosti podal trestní oznámení, však Růžička vypověděl, že na něm tento dokument, respektive podpis, Kalvoda vylákal lstí. Mezitím si prošel krušnými chvilkami v děkanské funkci na plzeňských právech a dvakrát na několik dní záhadně zmizel a později vystoupil z advokátní komory. Když týdeník Euro Růžičku před několika týdny kontaktoval, odmítl se k věci vyjádřit. Sám Kalvoda se vůči trestnímu řízení ostře vymezil a protestoval u státního zastupitelství. Protikorupční útvar nakonec případ v únoru odložil, aniž by někoho obvinil. Podle informací týdeníku Euro k tomu dala podnět vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Právě uvedeným trestním řízením chce Kalvoda v zahraničí ukázat, že česká justice jeho klienta poškozuje. Kromě soudů už poslal podnět také orgánům Rady Evropy (RE), konkrétně Evropské komisi pro efektivnost justice, která analyzuje nezávislost soudů v členských zemích Rady. Slibuje si také, že by Česko mohlo být pokáráno od ústavních expertů takzvané Benátské komise neboli Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva při RE. Obecně stát s dalšími pokusy Diagu přes zahraniční soudy počítá, cítí se ale silný v kramflecích. Právní pozice České republiky je velice silná a nepředpokládáme, že Diag Human může uspět. Rozhodnutí rozhodčího senátu zcela jistě není v právní moci a vykonatelné. Jedná se pouze o účelovou argumentaci Diag Human, která nemá naději na úspěch, zdůraznil David Kotris z ministerstva zdravotnictví. l Tomáš Pergler pergler@mf.cz

8 8 Euro dubna 2013 monitor makroekonomika Úpadek jedné specializace Kypr ani zdaleka neměl nejvíc napákováno. Proč tedy zemi sázka na finanční služby nevyšla? kypr a ti druzí Zaostřeno na nejmenší státy. Jak jsou na tom bankovní systémy v eurozóně 2174,4 Eurozóna Depozita rezidentů/hdp (v %) Aktiva/HDP (v %) Úvěry rezidentů/hdp (v %) Zdroj: Evropská centrální banka, Eurostat, výpočty autora 284,7 715,2 256,2 288,0 975,4 923,1 308,7 177,4 414,7 228,9 Aktiva bankovního systému Lucemburska představují necelá 3 % eurozóny, ze všech jejích členů má však Lucembursko nejvyšší poměr aktiv k maličkému HDP. 171,8 311,2 176,3 75,3 115,9 95,9 est 90,1 156,0 fin 181,4 344,8 189,7 100 % eurozóna 337,0 irl 216,4 341,6 199,9 195,1 397,9 217,6 f 169,0 b 130,1 l nl d 146,7 269,5 157,8 103,8 143,2 104,0 172,0 314,3 189,6 slo 791,9 a 61,7 83,5 54,7 sk Slovensko se podobá Česku v tom, že bankovní systém nepřerostl dimenze tamní ekonomiky. Celková bankovní aktiva nepředstavují ani 84 % tamního HDP. Cirkus s Kyprem se točí kolem bankovního systému, který představuje 0,4 % celkových aktiv bankovního systému eurozóny. 194,3 185,9 i 228,2 716,2 p e 284,2 238,3 163,7 gr 137,6 411,5 457,3 m cy Bankovní systém Kypru je v poměru k celkovým aktivům monetárních finančních institucí (MFI) eurozóny, abychom se drželi definic Evropské centrální banky (ECB), mrňavý. Dovede však zamotat hlavu pořádně. Kypr není jediným ostrovním státem, který dospěl k závěru, že roztočit kola a zbohatnout se dá víceméně jen zaměřením na finanční sektor. Proto dosud fungoval jako daňový ráj nabízející diskrétní služby mnohonásobně většímu okruhu klientů, než představuje domácí obyvatelstvo a originální kyperské firmy. Proč tahle sázka Kypřanům nevyšla? Odhalování podstaty věci komplikuje, že ECB zveřejňuje statistiky za celou soustavu a zbytek přebírá od členských národních bank. Navíc výsledky publikuje v uživatelsky nepříliš přátelském formátu. Porovnávání dat o velikosti jednotlivých bankovních soustav v členských zemích s jejich nominálním HDP tak vyžaduje jistý čas strávený v databázích ECB a Eurostatu. Přitom ECB pod pojmem rezident eviduje všechny subjekty, fyzické i právnické osoby včetně bank a vlád, z celé eurozóny. Z prosincových dat a HDP za loňský rok lze vyčíst, že Kypr ani zdaleka neměl nejvíc napákováno. Srovnatelně dimenzovaný finanční sektor má Irsko a Malta, přičemž to všechno jsou trpaslíci ve srovnání s Lucemburskem, kde celková aktiva MFI překračují HDP tohoto nepatrného státečku přímo kolosálně. Lucemburský finanční systém z 99 procent slouží zbytku světa, nikoli nepočetným Lucemburčanům. Na tom, že spravujete peníze cizincům, není samo o sobě nic špatného, pokud jim je negarantujete prostřednictvím fondu pojištění vkladů. (Mimochodem, zrovna v Lucembursku je například velmi nízký poměr špatných úvěrů k celkovému portfoliu.) Důležité je i to, že HDP je toková veličina (nově vytvořené hodnoty za rok), kdežto úvěry či depozita rezidentů nebo celková aktiva jsou veličinou stavovou (v grafu ke konci prosince 2012). Protistranou celkového objemu úvěrů je kapitálová zásoba, takže se nic neděje, pokud z takto akumulované kapitálové zásoby plyne výnos odpovídající s příslušnou opatrnostní rezervou potřebě splácení závazků. Velký finanční sektor se ovšem stává fatálním rizikem, jakmile se prudce zhorší kvalita a výkonnost podkladových aktiv, zejména pokud struktura financování závisí na obezřetných zahraničních investorech. V Irsku banky položila na straně aktiv prasklá realitní bublina. Irský stát se následně dostal do skokového nárůstu zadluženosti tím, že závazky bank garantoval. Kypru k velkému průšvihu postačily kdysi zdánlivě bezrizikové investice do řeckých vládních dluhopisů. Na rozdíl od Irska nemá Kypr kromě turistiky jiné obory, které by vytvářely slušnou přidanou hodnotu, takže by garance kyperského státu i kdyby byla vydána neměla žádnou hodnotu. Kypr by se jenom předlužil. Kredibilitu mohla zemi dát pouze pomoc zbytku eurozóny nebo jiné třetí strany, třeba Ruska, pro které Kypr v posledních dvaceti letech fungoval jako oblíbený kanál legálního či ilegálního odlivu kapitálu. Požadavek na zapojení velkých depozitorů do řešení problému Kypru je sám o sobě logický, při bankrotu by nedostali nic. Dosud ovšem neznáme odpověď na tři otázky. Co se stane s depozity, až banky otevřou? Jak budou reagovat vkladatelé v dalších zemích s křehkým bankovním sektorem? A jak se Kypr vypořádá se zhroucením dosavadního modelu rozvoje založeného na specializaci na finanční sektor a služby off-shore firmám? l Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz

9 9 monitor Zdravotní pojištění Kvůli poslancům miliardová díra na obzoru Přestože v systému veřejného zdravotnictví chybí přes pět miliard korun, státu hrozí, že se od roku 2015 bude muset vyrovnat s dalším miliardovým propadem v příjmech. Kvůli špatné provázanosti několikrát novelizovaných zákonů hrozí, že 200 tisíc cizinců s trvalým pobytem bude muset od veřejných pojišťoven přejít k těm soukromým. Jejich platby tak místo v eráru skončí v rukou soukromníků. Na vině je zákon o Jednotném inkasním místě, který sice přiznává jako dosud veřejné zdravotní pojištění i cizincům s trvalým pobytem, ovšem jen pokud budou v evidenci obyvatel. Zákon definující evidenci ovšem platí jen pro české občany. Nic na tom nezměnila ani jeho novela, kterou ministerstvo vnitra loni na podzim poslalo do meziresortního řízení. Podle právníka Pavla Čižinského z Multikulturního centra Praha lze chybu napravit novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ministerstvo zdravotnictví jsme na problém upozornili, prý o něm vědí, nic se ale zatím neděje. Vyčkávání je nicméně velký hazard, řekl Čižinský týdeníku Euro. Komerční pojistku, která stojí od 800 korun měsíčně, si již dnes platí zhruba sto tisíc cizinců, kteří za ni podle údajů České asociace pojišťoven předloni vydali 1,2 miliardy korun. Pro pětici pojišťoven, které služby migrantům nabízejí, je to výhodný produkt. Na proplacení zdravotní péče totiž odchází z vybraného pojistného v průměru jen pětina. (bh) l Těžební průmysl Martin Ulčák chystá vstup do Sokolovské uhelné FOTO Jan Rasch Majetkové uspořádání společnosti Sokolovská uhelná se může brzy změnit. Akcionářem firmy se má stát vlivný podnikatel Martin Ulčák. S jeho vstupem do těžební firmy souhlasí dva akcionáři, František Štěpánek a Jaroslav Rokos, tvrdí dobře informovaný zdroj. Štěpánek ovládá čtyřicet procent akcií Sokolovské uhelné, Rokos pak třicet procent. Dle informací týdeníku Euro Ulčák ve firmě získá zhruba třetinový podíl. Vše je ale podmíněno tím, že akcie získá od třetího z akcionářů Sokolovské uhelné Jana Kroužeckého. Ten se Štěpánkem a Rokosem vykopal válečnou sekeru. Kroužecký se již několik let snaží akcie prodat Pavlu Tykačovi, zbývající akcionáři Sokolovské uhelné zase tvrdí, že mají na cenné papíry předkupní právo. Právě Ulčák by měl být v bitvě o akcie s Tykačem rozhodující silou, která zajistí vítězství Štěpánkovi a spol. Reakci Štěpánka ani Ulčáka se týdeníku Euro nepodařilo získat. Ulčák se Štěpánkem obchodně spolupracuje již několik let. Aktuálně jsou prostřednictvím společné firmy Purs v tendru na koupi uhelných elektráren v Kladně a ve Zlíně, které prodává společnost Alpiq Generation. Hodnota transakce je odhadována na deset až dvanáct miliard korun. (foj) l inzerce A

10 10 Euro dubna 2013 monitor slíva Bankovnictví Pošta získá od ČSOB tučný byznys inzerce A Reality Spořitelní fond koupil pražskou budovu Trianon Realitní fond REICO České spořitelny hlásí další akvizici. Součástí jeho portfolia se stala kancelářská budova Trianon, která stojí na nároží ulic Budějovická a Vyskočilova v Pra - ze 4. Celková výše transakce dosáhla 1,35 miliardy korun, jak fond informoval minulý týden. Spořitelní fond budovu koupil od německého nemovitostního fondu Union Investment Real Estate, který ji před čtyřmi roky pořídil od developerské společnosti Hochtief Development Czech Republic. Zajímavostí transakce je fakt, že jde o budovu, kde má Česká spořitelna jedno ze sídel z celkových 21 tisíc metrů čtverečních si pronajímá dvě třetiny plochy. Otázkou je, zda nedojde k jistému střetu zájmů. Česká spořitelna jistě bude chtít šetřit na nájmu, kdežto její fond coby vlastník budovy musí vydělávat tak, aby zisky jeho investorů rostly co nejrychleji. Podle Martina Skalického, generálního ředitele fondu REICO České spořitelny, je ale taková úvaha bezpředmětná. Existuje velmi důkladná kontrola toho, zda postupujeme obchodně a ve prospěch našich klientů, uvedl. Fond má aktuálně v portfoliu osm převážně kancelářských budov, které se nacházejí v Praze, Brně, Českých Budějovicích a v Ostravě s celkovou pronajímatelnou plochou 76 tisíc metrů čtverečních. Budovy mají vysokou obsazenost aktuálně je pronajato 94 procent jejich ploch. Fond REICO zvažoval, zda vstoupit také na trh rezidenčního bydlení, a to i typu seniorského bydlení či soukromých vysokoškolských kolejí. Situace ale této strategii ČS sobě. Kancelářská budova Trianon v Praze 4 už patří nemovitostnímu fondu REICO České spořitelny. Největším nájemcem v budově je přitom sama spořitelna. nenahrává. Takové investice jsou běžné například v sousedních zemích sesterský rakouský fond Erste Immobilien investoval například do kolejí v Innsbrucku. Situace je tam ale jiná než u nás. Na innsbrucké koleji jsou ubytováni studenti velmi prestižních škol, a proto je jistotou, že nedojde k výpadku nájemného, uvedl Skalický. Nefunguje u nás ani trh s nájemním bydlením tak jako u sousedů. Lidé si byty kupují, a ne pronajímají, dodává Skalický. REICO má 70 procent drobných investorů, kteří přispívají částkami mezi 100 a 2000 korun měsíčně. Nejvyšší příspěvky velkých investorů pak dosahují částky deseti milionů korun. Výnos fondu byl za poslední tři roky 2,9 procenta. (kre) l ČSOB vytáhla z rukávu trumf, kterým plánuje potrápit konkurenci. Hodlá nabízet služby v pobočkách České pošty všem svým klientům. Až dosud byla Česká pošta coby bankovní pobočka určená výhradně klientům značky Era nebo Poštovní spořitelny. Ty sice patří do skupiny ČSOB, nicméně klienti značky ČSOB museli do kamenných poboček banky. K dispozici jich měli 238, zatímco pošta kontaktních míst nabízí okolo 3200, a jedná se tak o nejhustší obchodní síť v Česku. Cílem zásadní změny je posílit retailovou oblast. Změna souvisí s vnitřní fúzí značek ČSOB a Poštovní spořitelna. Navenek se nic nezmění, bude dále existovat značka ČSOB, Era a vedle toho Poštovní spořitelna. Vnitřně to však nebudeme řídit jako tři banky, ale jako jednu, vysvětlil člen představenstva ČSOB Marek Ditz, který nově zodpovídá za retail. Banka od prvního dubna zpřístupní své služby postupně na všech poštách. Pro poštu půjde o velký byznys. Náš partner nám představil záměr, který není v rozporu s uzavřenou smlouvou. Pošta záměr podpoří, protože očekává další zlepšení ekonomického efektu ze vzájemné spolupráce. Jakékoli hodnocení je však předčasné, poznamenal mluvčí pošty Ivo Mravinac. Smlouvu, kterou Česká pošta s ČSOB uzavřela o poskytování služeb pro Poštovní spořitelnu, prý nebylo nutné upravovat, prohlašuje banka. Kontrakt platí až do roku Dokument se stal před třemi lety terčem kritiky, když ministerstvo vnitra ještě v čele s Radkem Johnem tvrdilo, že pošta by za své služby pro ČSOB mohla ročně inkasovat namísto jedné miliardy korun dvojnásobek. ČSOB prošla na přelomu roku razantní proměnou struktury řízení. Od prvního ledna se stala samostatnou divizí v mateřské skupině KBC. Pavel Kavánek coby šéf ČSOB, která ve skupině KBC patří k nejvýdělečnějším a změna souvisí s posílením její role, byl od ledna jmenován členem výkonného výboru KBC s odpovědností za nově zřízenou divizi Česká republika. (pel) l Pobočkový ráj? Počet poboček tří největších bank v ČR 3511* ČSOB 654 Česká spořitelna 397 Komerční banka *Včetně finančních center Poštovní spořitelny a poboček České pošty, které bude banka klientům zpřístupňovat postupně od 1. dubna Zdroj: banky FOTO archiv / ILUSTRACE Jiří Slíva

11 Artesa je jedním z kapitálovì nejsilnìjších spoøitelních družstev v Èeské republice. FINANCOVÁNÍ FIREM A PODNIKATELÙ Artesa garantuje: individuální pøístup a péèe o klienty splatnost v rozmezí 1-20 let výše úvìru Kè až Kè rychlý schvalovací proces úroková sazba od 7,5 % p.a. v závislosti na hodnocení bonity klienta Artesa, spoøitelní družstvo zelená linka: , info@artesa.cz

12 12 Euro dubna 2013 monitor Zdravotnictví Devatero univerzitních špitálů Vznik univerzitních nemocnic je zase o krok dále. Resort zdravotnictví připravil paragrafované znění zákona, který chce do počátku léta poslat do Parlamentu. Norma by měla platit od počátku příštího roku. V univerzitní nemocnice se přemění devět dosavadních fakultních zařízení, přibude k nim pražská vojenská nemocnice, naopak obě brněnské fakultky se sloučí v jednu. V Praze tedy vzniknou čtyři (Motol, Královské Vinohrady, Všeobecná a vojenská ve Střešovicích), po jedné bude v Brně, Olomouci, Ostravě, Hradci Králové a v Plzni. V zákoně jsou taxativně vyjmenovány. Bez zákonné změny nebude možné univerzitní nemocnici zrušit. Tímto krokem ministerstvo zdravotnictví deklaruje transparentnost transformace nemocnic a poskytuje nezpochybnitelnou pojistku proti často zmiňovaným obavám jejich privatizace, vysvětluje náměstek ministra Martin Plíšek. Budou mít právní formu státní neziskové organizace sui generis. Změna se blíží. Univerzitní nemocnice by v Česku měly vzniknout od příštího roku z fakultek. Motolská nemocnice bude jednou ze čtyř, které se nacházejí v Praze. Cílem normy je rovněž odpolitizovat řízení nemocnic. V jejím čele bude stát ředitel jmenovaný správní radou. Ta bude mít devět členů, čtyři budou zástupci státu, čtyři za univerzitu a posledního dodá kraj. Dalším orgánem bude pětičlenná dozorčí rada a akademická rada. Zaměstnanci budou mít smluvní mzdy, ze hry tedy vypadnou pověstné tabulky. Zdravotní pojišťovny budou povinny uzavřít s univerzitkami smlouvu o poskytování zdravotní péče. Výuku budoucích lékařů a její financování zase zajistí smlouva s vysokou školou. Dalším úkolem bude vědecko-výzkumná činnost. Po vzniku univerzitek už stát nebude ručit za jejich závazky. Pokud se ale dostanou do platební neschopnosti, mohou dostat návratnou finanční pomoc až do výše poloviny prokázaného nedostatku peněz. (myš) l Ministerstvo práce a sociálních věcí Náměstek Vitula končí po necelém půlroce První náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jan Vitula (TOP 09) odešel ke konci března z funkce. Nastoupil do ní přitom teprve loni v listopadu. S paní ministryní jsme se dohodli na rezignaci, potvrdil Vitula (na snímku) týdeníku Euro. Od 1. dubna přechází do čela podřízené organizace ministerstva, Fondu dalšího vzdělávání, který administruje vzdělávací projekty z Evropského sociálního fondu. V postu nahradí Pavla Kryštofa, který dříve působil jako náměstek ministra vnitra. Bývalý starosta města Židlochovice a současný zastupitel Jihomoravského kraje Jan Vitula působil v letech 2007 až 2010 na ministerstvu školství jako vrchní ředitel sekce zodpovědné za strukturální fondy. Po nástupu ministra Josefa Dobeše z resortu odešel. Na podzim roku 2011 byl jmenován kvestorem Masarykovy univerzity. Na funkci rezignoval poté, co se stal lídrem kandidátky TOP 09 v loňských krajských volbách. Net4Gas Plynovod Moravia v ohrožení Plány šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové zkrátit plynařům o rok takzvané třetí regulační období a změnit způsob oceňování jejich aktiv vážně ohrožuje výstavbu některých nových plynovodů na území Česka. Dle informací týdeníku Euro se potíže týkají především plánovaného budování plynovodu Moravia. Provozovatel tuzemské páteřní rozvodné plynárenské sítě, společnost Net4Gas, tvrdí, že do pěti až osmi let bude zapotřebí vybudovat dodatečné kapacity k zásobování severní Moravy. Bez nového plynovodu Moravia to s ohledem na očekávaný rozvoj regionu půjde velmi těžko, sdělil týdeníku Euro dobře informovaný zdroj. S výstavbou zmíněného zařízení chce Net4Gas začít již v roce 2017, počítá s investicemi ve výši pěti miliard korun. Ohrožení projektu Moravia potvrdil nepřímo i jednatel společnosti Net4Gas Thomas Kleefuß. Tyto návrhy ze strany regulačního úřadu budou mít zcela zřetelný dopad na plánované investice, a tudíž negativně i na plynárenský trh, je přesvědčen. Za podmínek, které navrhuje ERÚ, podle Kleefuße nebude možné plánované investice financovat. Ani cena plynu se kvůli nim nezmění, protože přepravní náklady společnosti Net4Gas se podílejí na ceně plynu u zákazníka jedním procentem. Důvody pro taková opatření nechápeme, dodal jednatel společnosti Net4Gas. Šéfka regulačního úřadu Alena Vitásková tvrdí, že plynárenské firmy investují méně, než kolik vyberou na poplatcích za přenos a distribuci plynu. ERÚ plánuje, že již 5. dubna zveřejní nové regulační podmínky (více o společnosti Net4Gas na str. 34). (foj) l Vitulu by měl ve funkci nahradit jeho stranický kolega Petr Krůček, nyní ředitel sekce bezpečnosti v IT firmě ICZ. Ta v minulosti dodávala například České správě sociálního zabezpečení software pro spisovou službu. Tím by ale personální rošáda v resortu práce neměla končit. Spekuluje se o odvolání náměstka pro sociální a rodinnou politiku Davida Kafky, kterého by měl nahradit poslanec Jan Čechlovský (ODS), bývalý starosta Chrudimi. V ohrožení je rovněž šéf Úřadu práce Jiří Kubeša, jeho náměstek Martin Žárský i další lidé. Premiér Petr Nečas a ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová se shodli, že ve velmi krátké době dojde k personálním změnám v resortu práce a sociálních věcí. Jaké změny konkrétně to budou, se nejdříve musejí dozvědět lidé, kterých se to týká, uvedla v tiskové zprávě mluvčí resortu Štěpánka Filipová. (myš) l FOTO archiv, E15, Martin Pinkas / ILUSTRACE Vojtěch Velický

13 13 monitor Palubní deník Kup si svého policajta Obvinění radních hlavního města Praha včetně primátora Bohuslava Svobody přineslo na palubu docela intenzivní zápach. Vinit současné vedení města za kšefty s firmou Haguess provozující Opencard je na první pohled dost zvláštní. A na druhý vypadá teprve prohnile. Zvláště když se podíváme na společnost Česká znalecká, o jejíž posudek se policejní obvinění opírá. V jejím čele totiž stojí jistý Vítězslav Hálek. Nikoli ten, jehož proslavily Večerní písně, ale ten, který se zapsal do dějin českých konkurzních řízení v kauze fondu Trend. Ing. Vítězslav Hálek jako konkurzní správce v rámci konkurzního řízení s fondem Trend podle veřejných zdrojů provedl v roce 2002 prostřednictvím své firmy Česká znalecká, a. s., takzvané znalecké ocenění pohledávky fondu Trend za kyperskou společností Forminster Enterprises Limited (dále jen FEL). Pohledávka zahrnovala 56 procent akcií společnosti vlastnící obchodní dům Kotva a k tomu dva miliony dolarů. Hálek tuto pohledávku ocenil pouze na 300 milionů korun a nakonec ji prodal firmě Suringham Enterprises Limited, která byla podle některých zdrojů spolčená s FEL, jen za 120 milionů. Hálek se tak majoritního podílu akcií Kotvy rozhodl zbavit pouze za cenu 50 milionů. Tento majetek měl přitom být prodán podle některých zdrojů irským investorům téměř za miliardu. Případem se intenzivně zabývala policie, ale zřejmě bez výsledku. Hálek kromě toho čelil žalobě i při konkurzu na textilku Vitka Brněnec. Pro českobudějovické příslušníky Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu je ale přes všechny pochybnosti tím pravým a důvěryhodným znalcem, pro kriminalizaci vedení města zřejmě dokonce nepostradatelným. Hravý Miloš Prezident Miloš Zeman prokázal, že na rozdíl od svého předchůdce disponuje smyslem pro humor, až hravostí, byť jistá zlomyslnost jej s Klausem naopak spojuje. Hravý Miloš se rozhodl pozlobit svého nedávného soupeře v prezidentských volbách Karla Schwarzenberga tím, že projevil přání, aby českou velvyslankyní na Slovensku nebyl nikdo jiný než bývalá první dáma Livia Klausová. Ač etnická Slovenka, projevila Livia ve volební kampani dojemnou empatii s českým lidem, když dávala najevo starost, aby její nástupkyně náhodou nehovořila k lidu rakouskou němčinou. Šlo o vyjádření natolik darebné, že jej musel ocenit i sám bodrý Miloš, který se v oboru podpásových šťouchů vyzná přinejmenším stejně dobře jako ve slivovici, ovaru a tlačence. V Černínském paláci se asi mohl na chvíli splašit nějaký ten pacemaker, ale s takovýmhle fíglem si na diplomacii nepřijdou. Odpověď byla hlaďoučká, kulaťoučká, ale v překladu jasná: do Bratislavy může Livka třeba zítra, ale za své. (red) l euroglosa Unijní ponocování Občas to vypadá, že se unijní politici, diplomaté a instituce vyžívají v jednáních. Čím delší jsou, tím lépe! Kdo nemá denně mnohahodinovou schůzku či brífink, odchází domů neuspokojen. A debatu je potřeba natahovat co nejvíc do noci. Ponocování je oblíbené hlavně mezi těmi, na jejichž bedra spadá hledání léků na krizi a zachraňování členských zemí, jimž se to doma vymklo z rukou. Maratony končící kolem čtvrté, páté i šesté ráno nejsou výjimkou, spíš folklorem. Platí to především pro zasedání ministrů financí eurozóny a unijní summity. Pozdním koncům se není co divit, protože schůzky začínají večer. Při pohledu na churavějící evropské hospodářství je také zřejmé, že věcí k probrání je hodně. Zvlášť když dosavadní pokusy o zklidnění a návrat stability moc nezabírají. Nebo jen dočasně, aby přišel další direkt, jako třeba ten z Kypru. Ministři financí a šéfové států jsou navíc zaneprázdnění lidé a je pro ně snadnější najít si čas na evropské partnery až večer. Je třeba rovněž brát ohled na potenciální dopady přijímaných rozhodnutí na finanční trhy. A ty se na noc zavírají. Osobně patřím ke skřivanům. K těm, co vstávají za kuropění, ráno jim to lépe myslí a v noci jsou na podávání intelektuálních výkonů marní. Nemálo lidí patří naopak k sovám, kterým noční čas na myšlenkovém umu nic neubírá. Jak jsou na tom jednotliví ministři či premiéři, se asi nedozvíme. I tak se ovšem nabízí otázka, zda by nestálo za to přehodnotit dosavadní noční strategii. Nekončící krize a neustále se vracející vlny nejistoty ukazují, že dosavadní pokusy o řešení situace prováděné v noci nezabírají. Možná je pes zakopán právě ve správném načasování. A v tom, že mezi politiky je málo sov a hodně skřivanů. l Tomáš Pirkl spolupracovník redakce, Brusel inzerce A

14 14 Euro dubna 2013 monitor komentář Kypr musí být zničen Nezbývá než se ptát, kde nechali evropští politici poslední zbytky příčetnosti Pavel Páral Kyperskou krizí se Evropská unie posunula dost daleko k jakési alternativní formě ekonomického života připomínající horory, v nichž vystupují v hlavních rolích zombie. Když v normálních systémech krachuje banka, převezme ji nejprve nucený a potom insolvenční správce. Fond pojištění vkladů či ministerstvo financí vyplatí pojištěné vklady a ostatní nepojištění věřitelé si rozdělí, co z bank zbude. Když hrozí systémový problém a rozpad platebního styku, dá se banka rozdělit na zdravou část a zbytek. U nás to dobře známe z historie, když byla uzavřena Investiční a poštovní banka a s garancí prodána ČSOB. Bylo to sice pro stát nevýhodné v rozsahu desítek miliard korun, ale fungovalo to. Kyperskou republiku donutila Evropská unie k podivnému manévru. Stát v bankách, které vlastní kdovíkdo, konfiskuje vklady ve prospěch onoho majitele a zachraňuje mu jeho banku. Přitom se zjevně vystavuje žalobám bankovních věřitelů, protože postupuje značně selektivně a část věřitelů zvýhodňuje. Jak tohle má fungovat, asi ví jen čert. Když k tomu připočteme nezbytnost drakonického omezení pohybu kapitálu uvnitř eurozóny, díky němuž společná měna fakticky přestává být společnou měnou, byť jen na jednom maličkém ostrově, nezbývá než se ptát, kde zanechali evropští politici poslední zbytky své příčetnosti. Tohle že je lepší řešení než standardní státní bankrot, po němž by se Kypr pokorně vrátil ke své kyperské libře? Mohl by dostat od Bruselu pomoc k překonání prvních chvil, aby nedošlo k příliš drastické devalvaci. Pomoc by přitom nejspíše mohla být i výrazně menší, než kolik to bude stát německé daňové poplatníky nyní. A jelo by se dál. Kyperské podnikatele by čekala báječná turistická sezona, protože do zlevněné destinace by se lidé jenom hrnuli, a lidé uvolnění z finančního sektoru by snáze hledali nové uplatnění. Navíc institut daňového ráje by mohl být z velké části zachován. Jen by tam už nikdo žádné velké peníze nedržel déle než deset minut. Ale to není podstatné, protože i k tomu jsou potřeba kyperští občané ve statutárních orgánech, právníci, administrativa. Že by odchod od eura spustil dominový efekt v dalších ohrožených zemích? To není příliš pravděpodobné, protože problémy těchto zemí jsou zcela jiného rázu. Nebylo by to nicméně vůbec nic špatného. Je to totiž jediná alternativa k celkovému rozpadu eurozóny, k němuž podle ekonomické logiky dříve nebo později za této politiky a s touto podobou společné měny dojít musí. Zdá se, že právě ekonomický a zejména daňový model ostrovní ekonomiky byl pro evropské politiky největší problém. A tak se inspirovali u jednoho poněkud překonaného středomořského politika jedné takřka celoevropské říše, Catona staršího, který usoudil, že Kartágo musí být zničeno. A Kypr má smůlu, protože také začíná na K. Přesvědčení, že k blahobytu vedou pouze pořádné daně sdírané z obyvatelstva, se neslučuje s tím, že Kypřanům se vedlo dobře právě díky daním malým, až zanedbatelným. Tenhle boj, který je možná pro leckoho pochopitelný, a dokonce i morálně ospravedlnitelný, je nicméně zcela marný. Peníze se jenom posunou o dům dál, ale do Německa ani do Česka se nevrátí do té doby, dokud tam nebudou kyperské, gibraltarské či kajmanské daně. Takže nikdy. Poutavé je, že kyperská daňová legislativa nikoho v Bruselu nezajímala, když ostrov vstupoval v roce 2004 do Evropské unie. Ani když o pár let později zaváděl společnou měnu. Přitom muselo být všem zcela jasné, že právě členství v Unii podstatně zvýší atraktivitu ostrova pro offshorové firmy. To je jen další důkaz nulové předvídavosti a mizivé míry zodpovědnosti bruselských elit. Existuje však někdo, kdo si myslí, že stav se za posledních devět let výrazně změnil a dnešní rozhodování o záchranářských opatřeních je prozíravější a zodpovědnější? l

15 15 pozitivní zprávy monitor ERNST & YOUNG Podpořili Dobrého anděla, aby mohl dál pomáhat Společnost Ernst & Young a její zaměstnanci věnovali 84 tisíc korun neziskové organizaci Dobrý anděl na podporu rodin s dětmi bojujícími s rakovinou. Nadační fond Dobrý anděl pomáhá pravidelnými měsíčními finančními příspěvky rodinám s dětmi, kde otec, matka nebo některé z dětí trpí rakovinou, důsledkem čehož se rodina dostala do finanční nouze. Dobrý anděl nás přesvědčil svou transparentností a koncepcí pro pomoc lidem, kteří to nejvíce potřebují a kde je finanční pomoc životně důležitá, uvedla Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young (na snímku s Petrem Sýkorou, zakladatelem Dobrého anděla). HANS CHRISTIAN ANDERSEN AWARD COMMITTEE Oceněné Noci s Andersenem Dne 2. dubna 2013 v den 208. výročí narození dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena udělí Hans Christian Andersen Award Committee v Odense ceny vybraným projektům. Jedním z nich bude i Noc s Andersenem a její hlavní organizátorky Hana Hanáčková a Miroslava Čápová z dětského oddělení Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. Letošní ročník Noci s Andersenem proběhne v pátek 5. dubna Stejně jako v posledních letech se zástupci Dánského velvyslanectví v Praze vypraví do knihoven předčítat dětem Andersenovy pohádky. ŠKODA AUTO Nová škodovka pro handicapovaného sportovce roku Společnost Škoda Auto, generální partner Českého paralympijského svazu, předala vítězi soutěže Handicapovaný sportovec roku nový vůz Škoda Octavia Combi k ročnímu užívání zdarma. Symbolický klíč od nového vozu obdržel olympijský vítěz v cyklistice z Londýna Jiří Ježek (vpravo) z rukou Petra Pečenky, ředitele Škoda Auto Česká republika. Předání proběhlo při příležitosti vyhlášení soutěže Handicapovaný sportovec roku dne 13. března v pražském Top Hotelu. FOTO Reuters, archiv / PŘIPRAVIL Kryštof Válka (valkak@mf.cz) ELECTRO WORLD Ve společnosti nejlepších značek Electro World, přední prodejce elektroniky, získal od expertů z Brand Council Czech Superbrands cenu Superbrands pro rok Superbrands je nejuznávanějším celosvětově fungujícím programem hodnocení značek. Hodnocení a nominace značek na ceny Superbrands probíhá již v 88 zemích světa včetně České republiky. inzerce A

16 16 Euro dubna 2013 monitor lidé a podniky Peter Morávek Softec Group Pavel Kratochvíl Hypoteční banka Lenka Bučilová Jones Lang LaSalle Michal Marhoul Jones Lang LaSalle Jiří Beránek Jones Lang LaSalle Vojtěch Vojík Okin BPO Jan Pavlík J&T Banka Dilšod Porkert Havel, Holásek & Partners Jiří Soukup Keramika Soukup 1 Softec Group Peter Morávek jednatel Konzultačně-softwarová skupina Softec oznámila jmenování Petera Morávka (36) jednatelem, počet jednatelů firmy se tak rozšířil na pět. Dosavadní obchodní ředitel bude nyní zároveň také zástupcem výkonného ředitele. Do jeho kompetence přibude zodpovědnost za divizi pojišťovacích systémů. Jeho cílem je získat v zemích střední a východní Evropy další zákazníky z oblasti pojišťovnictví. Peter Morávek nastoupil do firmy Softec v září 2011 do pozice business development managera. Na jaře roku 2012 byl jmenován obchodním ředitelem a členem výkonného vedení. V předchozích letech působil ve slovenských firmách Asseco Central Europe nebo Slovak Telekom. Je absolventem Ekonomické univerzity v Bratislavě. Hovoří plynně anglicky a německy. 2 Hypoteční banka Pavel Kratochvíl náměstek generálního ředitele Pavel Kratochvíl (38) nastoupil do managementu Hypoteční banky, kde byl jmenován náměstkem generálního ředitele pro věci finanční. Zaměří se na oblast financí, informačních technologií a business architektury. Do banky přišel z její mateřské společnosti, Československé obchodní banky, kde pracoval v manažerských pozicích. Svou profesní kariéru zahájil v poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers, nejprve v oddělení auditu a následně v oddělení finančního poradenství. Pavel Kratochvíl střídá ve funkci Martina Vaška, který se vrací do Československé obchodní banky do pozice výkonného ředitele útvaru zpracování operací a nákupu. Pavel Kratochvíl absolvoval inženýrské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze. Hovoří anglicky a ve volném čase se věnuje nejvíce rodině, se kterou v zimě tráví nejraději čas na lyžích a v létě na kole. 3 Jones Lang LaSalle Lenka Bučilová vedoucí marketingu Michal Marhoul konzultant Jiří Beránek property manager Pražská pobočka Jones Lang LaSalle se rozšířila o tři nové zaměstnance. Lenka Bučilová (33) nastupuje jako vedoucí public relations a marketingu a nahradí Markétu Mikovou, která odchází na mateřskou dovolenou. Lenka Bučilová přichází z Ogilvy Public Relations, kde působila v uplynulých dvou letech. Předtím pracovala tři roky ve společnosti Philips Česká republika, kde měla na starost koordinaci public relations a marketingových aktivit a další úkoly spojené s facility a office managementem. Největší zálibou Lenky Bučilové jsou dějiny umění, které vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Michal Marhoul (28) se stal v Jones Lang LaSalle konzultantem rezidenčních nemovitostí. V letech 2008 až 2009 pracoval jako makléř nemovitostí a jako obchodní a investiční poradce v české pobočce Engel & Voelkers. Další profesní zkušenosti v oboru realit získal ve společnosti Raiffeisen Bank Real Treuhand Reality, ve které v letech 2009 až 2013 zastával pozici realitního makléře. Michal Marhoul vystudoval informatiku na Vysoké škole ekonomické v Praze. Mezi jeho zájmy patří především hra na bicí. Od mládí se věnuje sportu, především tenisu, fotbalu a lyžování. Jiří Beránek (23) pracuje v pražské pobočce Jones Lang LaSalle jako property manager. Přináší zkušenosti s komplexní správou obchodních center, jako je OC Futurum Kolín, OC Grand Pardubice nebo retail park Severka v Liberci. V uplynulých dvou letech pracoval ve společnosti CBRE. Dříve byl zaměstnán v Toyota Peugeot Citroën. Jiří Beránek studoval Fakultu chemicko-technologickou na Univerzitě Pardubice. Rád se věnuje sportu, především bojovým uměním, a zajímá se také o historii, obchod a finanční trhy. 4 Okin BPO Vojtěch Vojík obchodní ředitel Obchodním ředitelem poskytovatele outsourcingových služeb podnikových procesů Okin BPO se stal Vojtěch Vojík (33). Na starost bude mít vedení obchodního týmu a péči o klienty z oblastí telekomunikací, finančnictví, služeb a maloobchodu. Jeho úkolem bude akvizice nových zákazníků, zvýšení povědomí o značce a rozšíření aktivit podniku v regionu střední a východní Evropy. Vojtěch Vojík přichází ze společnosti Telefónica Czech Republic, kde vedl obchodní tým pro firemní sektor. V minulosti působil v obdobných pozicích u firem Asseco a Mironet. Krátce Grayling CR Ředitelkou divize public relations agentury Grayling v České republice se stala Maja Ošťádalová. V agentuře pracuje od roku Specializuje se na strategické postupy, krizovou komunikaci a korporátní klienty v oblasti energetiky, dopravy a zdravotnictví. V minulosti byla senior account manažerkou v Ogilvy PR, tiskovou mluvčí British Council nebo public relations manažerkou Galerie Rudolfinum. Dříve pracovala jako novinářka ve zpravodajství televize Nova a v české redakci BBC. BBH Moskva Moskevská pobočka české advokátní kanceláře BBH oznámila jmenování nové partnerky BBH Moskva. Anastasia Tomashevskaya se stala prvním ruským partnerem kanceláře BBH. Tomashevskaya se specializuje na firemní fúze a akvizice, korporátní právo a restrukturalizace. Její jmenování je vyústěním dlouhodobého zaměření kanceláře na ruský trh. Na tomto trhu společnost asistuje klientům při významných transakcích a zastupuje je v soudních sporech. UPS International Jim Barber (52) byl jmenován prezidentem UPS International. Na konci dubna ve funkci vystřídá Daniela Brutta. Jim Barber v současné době zastává pozici prezidenta UPS Europe. Je odpovědný za všechny činnosti UPS ve více než 120 zemích. Barber ve společnosti UPS pracuje v manažerských postech od roku Jako prezident UPS International bude Jim Barber součástí vrcholného řízení, které tvoří tým deseti top manažerů. Fincentrum Na místo ředitelky pro rozvoj obchodu a marketingu skupiny Fincentrum nastoupila Alexandra Korman, bývalá viceprezidentka pro rezidenční zákazníky v T-Mobile. Kromě vedení marketingu a budování značky bude zodpovědná za rozvoj obchodní sítě. Je absolventkou Ekonomické univerzity v Bratislavě a postgraduálního studia na Univerzitě v Pasově. Získala titul na George-Washington University ve Washingtonu. Hovoří plynně anglicky a německy, domluví se také rusky a španělsky.

17 17 lidé a podniky monitor Vojtěch Vojík studoval na Vyšší odborné škole ekonomicko-právní v Praze. Je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho záliby patří golf, horská cyklistika a kondiční běh. ING Investment Management (C.R.) Jan D. Kabelka generální ředitel 5 J&T Banka Jan Pavlík vedoucí obchodování Oddělení obchodování na cizí účet v J&T Bance od března vede Jan Pavlík. Přichází z makléřské společnosti Wood & Company, kde pomáhal budovat a následně vedl tradingový tým. Jan Pavlík má dlouholeté zkušenosti na středoevropských kapitálových trzích. Spoluvytvářel síť domácích a zahraničních institucionálních klientů, pro které zajišťoval rychlou a kvalitní exekuci obchodních pokynů. Aktivně se podílel na tvorbě regionálního modelu obchodování s cennými papíry s důrazem na středoevropské akcie. Hlavní úlohou Jana Pavlíka v jeho nové funkci je propojit jeho osobní zkušenosti s novými možnostmi, které mu dává zázemí bankovní instituce. Generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti ING Investment Management (C.R.) se stal Jan D. Kabelka (41). Zároveň s řízením společnosti bude odpovídat za obchodní aktivity firmy. Jan D. Kabelka započal svou kariéru v roce 1997 v Citibank. V letech 2000 až 2006 pracoval v ING Investment Management (C.R.) jako obchodní ředitel. Nyní se do společnosti vrací po šesti letech působení ve skupině Erste, kde pracoval v různých manažerských pozicích v zemích střední a východní Evropy v oblasti řízení obchodu s produkty treasury a asset managementu. Naposledy byl ve funkci ředitele podpory prodeje a investičních služeb pro region střední a východní Evropy společnosti Erste Asset Management. Vystudoval Bankovní institut vysoká škola Praha, obor finance a bankovní management. Je ženatý, má dceru Kateřinu. l 6 Havel, Holásek & Partners Dilšod Porkert senior advokátka Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners rozšířila tým o senior advokátku Dilšod Porkert (36), která je ruské národnosti. Profesně se specializuje na obchodní právo, akvizice a prodeje společností, právní audity a právní due diligence, právo nemovitostí, právo duševního vlastnictví a informačních technologií. V nové pozici se zaměří na poradenství rusky mluvícím klientům či na pomoc českým podnikatelským subjektům působícím na ruském trhu. Před nástupem do kanceláře pracovala ve finanční skupině PPF Home Credit, kde poskytovala komplexní právní poradenství. FOTO archiv / PŘIPRAVILA Lenka Michálková (michalkova@mf.cz) Dilšod Porkert vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Hovoří česky, rusky a anglicky. Je členkou České advokátní komory. 7 Keramika Soukup Jiří Soukup výkonný ředitel Na místo výkonného ředitele společnosti Keramika Soukup, českého prodejce obkladů, dlažeb a koupelnového vybavení, nastoupil k 1. březnu 2013 Jiří Soukup mladší. Jiří Soukup pracuje v rodinné firmě řadu let. Po ukončení studií působil v různých postech, počínaje oddělením skladu a logistiky přes maloobchodní prodej až po marketing a finance. Detailně se tak seznámil s fungováním celé společnosti. Ve spolupráci se svojí sestrou Janou Soukup Líkařovou, manažerkou strategického nákupu a marketingu, pokračuje v rozvoji firmy, kterou před více než 20 lety založil jejich otec. Jiří Soukup mladší nyní obsadil funkci výkonného ředitele s cílem udržet pozici Keramiky Soukup na českém trhu, nadále ji rozvíjet a zvyšovat podíl firmy na trhu. Jiří Soukup je velkým fanouškem plzeňského fotbalu. inzerce A

18 18 Euro dubna 2013 report 18 HOSPODAŘENÍ CÍRKVÍ Buddhismus je v Česku až druhou nejrozšířenější vírou po křesťanství. V podnikání však buddhisté hrají prim 22 CÍRKEVNÍ RESTITUCE Stát a církev čeká nové kolo handrkování o umělecká díla. Na své si přijdou hlavně právníci 26 CESTOVNÍ RUCH Díky evropskému programu na podporu turismu objevily tuzemské cestovní kanceláře novou klientelu seniory 28 NÁBYTKÁŘSKÝ PRŮMYSL Čeští nábytkáři nemohou cenou konkurovat nadnárodním řetězcům. Ani nechtějí, soustřeďují se na kvalitu a design 32 REALITNÍ TRH Na trhu se objevují první rezidenční projekty, které banky poslaly do insolvence. A bude jich přibývat 34 THOMAS KLEEFUSS Spojíme plynárenský trh Rakouska, Česka a Slovenska v jeden velký, tvrdí jednatel společnosti Net4Gas Medituj a pracuj Čeští buddhisté našli způsob, jak spojit byznys s náboženstvím. Ostatní církve jim mohou jen závidět Vpražské restauraci Maitrea nacházející se poblíž Staroměstského náměstí si k obědu můžete dát bezmasé párky nebo tradiční svíčkovou z rostlinné bílkoviny. Všechno zapijete vodou, která je očištěna od negativní energie. A domů si k tomu ve vedlejším obchodě můžete přikoupit třeba inhalační tyčinku proti únavě. Kdo by si pomyslel, že jde o jednu ze stovek firem vezoucích se na vlně zájmu o alternativní jídlo a medicínu, toho bude pohled do obchodního rejstříku šokovat. Maitrea hospodaří se základním jměním korun. Ne, nejde o chybu úředníka, který při zápisu akciové společnosti omylem připsal tři nuly navíc. Vysvětlení se skrývá v osobě jediného předsedy představenstva a zároveň jediného akcionáře, kterým je Antonín Koláček. Bývalý šéf Mostecké uhelné společnosti (MUS), kterého v polovině května čeká první stání před spolkovým trestním soudem ve švýcarské Bellinzoně kvůli praní špinavých peněz, je dnes vyznávající buddhista a veřejně prohlašuje, že s velkým byznysem už skončil. Nikoli ovšem se samotným podnikáním. Maitrea funguje jako zastřešující organizace vícera aktivit. Kromě již zmíněného objektu v Týnské uličce, oficiálně Domu osobního rozvoje, kde kromě restaurace a obchodu pořádá Koláček v meditovně semináře a workshopy, patří do uhlobaronovy buddhistické stáje třeba ještě mateřská školka a rodinné centrum v budově bývalé fary ve Slušticích u Prahy. Dochází tam padesát dětí, a to za školné, které je v porovnání s jinými soukromníky stále lidové v Koláčkově školce měsíčně rodiče platí za dítě čtyři tisíce korun. Maitrea láká také na výukové centrum samurajského umění v pražských Stodůlkách. To provozuje Josef Mádl, mnišským jménem Jikan Kódó, jehož firma Avaloka sídlí na stejné adrese jako Maitrea. Hoteliér Koláček Takový výčet aktivit pečujících o duši i tělo bychom od buddhistického konvertity, který si ve svém předchozím podnikatelském životě vydělal miliardy, zřejmě čekali. Pod hlavičkou Maitrey se ale skrývá i řada jiných firem, jejichž podnikání s meditací a nahlížením do vlastního nitra příliš nesouvisí. Koláček prostřednictvím Maitrey vlastní také firmu Skywalkers, která nabízí tandemové seskoky padákem a v mosteckém aeroklubu provozuje vlastní letadlo. Do buddhistického impéria spadá i realitní společnost Rytířská BLDG, kterou Koláček loni získal od společnosti Unimex podnikatele Jiřího Šimáněho. Koláček prostřednictvím této realitky vlastní například dům U Modré růže v pražské Rytířské ulici, kde sídlí stejnojmenný hotel. Avšak zjistit detaily o Koláčkově nové etapě podnikání poté, co v roce 2008 prodal svůj podíl v MUS a oficiálně se stáhl z velkého světa uhelného byznysu, je téměř»

19 19 hospodaření církví report FOTO Eduard Erber (E15) Meditující uhlobaron. Někdejší šéf Mostecké uhelné Antonín Koláček je štědrým sponzorem českých buddhistů.

20 20 Euro dubna 2013 report hospodaření církví Požitkářský guru. Dánský lama Ole Nydahl se světských radostí nezříká. Byznysu s buddhismem rozumí jako nikdo jiný.» nemožné. Samotný nejbohatší buddhista v Česku k tomu mlčí. Dokud nebudou vyřešeny záležitosti ve Švýcarsku, nebudu s médii komunikovat, vzkázal Koláček týdeníku Euro. O Koláčkově duchovním obrácení a jeho skutečných plánech, jak dál naložit s miliardami, které mu vynesl prodej podílu v MUS, si můžeme myslet své. Nabízí se i spekulace, zda Maitrea není jen jednou z firem, která má svými aktivitami vylepšit poněkud ušpiněnou pověst někdejšího uhlobarona. Jisté je nicméně to, že Koláčkův přestup ze světa tvrdého byznysu do ústraní meditací a rozjímání není zdaleka jediný. Askeze se nenosí Také Martin Holečko, další vyznávající buddhista, vyměnil židli šéfa prosperující firmy za přemítání v pozici lotosového květu. Jeho příběh je přitom českou variantou nesčetných amerických story o ajťácích z garáže. V roce Buddhistický koncern. Koláčkova firma Maitrea provozuje restauraci, obchod a školku, vlastní ale také například letadlo založil se spolužákem z ČVUT firmu Etnetera, která se živila tvorbou webů. Dnes má společnost obrat přes 130 milionů korun a zaměstnává 120 lidí. Holečko jí ale už nešéfuje, byť se podobně jako Koláček od byznysu natrvalo neodstřihl. Je stále předsedou představenstva mateřské firmy, která Etneteru vlastní. Otec-zakladatel nicméně našel svůj druhý domov v buddhistickém centru v Německu a své dítko sleduje na dálku. Nějaké zavírání se do kláštera a měsíce samoty podle něj modernímu buddhismu nesluší. Askeze sama o sobě není cílem, tím je lidský rozvoj pro dobro druhých. Se správnou motivací spíše dokážete pomoci lidem, když dobře fungujete uprostřed společnosti, ať už pracujete na úřadě, jste na škole nebo podnikáte. A takové lidi potkáte v centrech naší školy, vysvětlil Holečko týdeníku Euro. Připomeňme, že Holečko není jediný podnikatel ze světa IT, který se vrhl na buddhismus. Asijská věrouka chytla také Libora Malého, který založil a úspěšně prodal portály Jobs.cz a Práce.cz. A do třetice praktikujícím buddhistou je také Jiří Grund ml., který šéfuje rodinné firmě vyrábějící koupelnové doplňky. Všichni se pak shodují v tom, že jim svět buddhismu pomáhá nejen v osobním, ale i profesionálním životě. Religionista Zdeněk Vojtíšek má za to, že důvodem prolínání na první pohled neslučitelných světů dravého podnikatelského prostředí s tichým rozjímáním může být skutečnost, že se čeští buddhisté z řad byznysmenů orientují jen na některé praktiky a rituály jinak velmi komplexního náboženství. Zaměření na rychlé účinky umožňuje dát stranou přísnou buddhistickou etiku, což může být v podnikatelském prostředí příjemné, soudí. Buddhismus a byznys jdou zkrátka dobře dohromady a čeští buddhisté to jen potvrzují. Nápadně mnoho z nich by se dalo označit sociologickou škatulkou dobře situovaný třicátník/třicátnice. Právě takoví lidé často hledají i jiné naplnění než podnikání nebo slušně placenou práci. Začít praktikovat meditaci neznamená, že se takových materiálních jistot nutně musejí vzdát. Naopak buddhismus může zafungovat jako dobrá reklama, která dokáže zlepšit image. Příslušnost k náboženství bezpochyby zvyšuje důvěryhodnost, která je v podnikání velmi důležitá. Ale hlavně: náboženství je v dnešní společnosti prostě in. Pokud nedostane omšelou nálepku dogmatického křesťanství nebo fanatického islámu, pokud není vázáno na církev ani jinou instituci a pokud přináší okamžitý praktický účinek, je náboženství v naší společnosti populární, argumentuje Vojtíšek. Ve jménu diamantu Koláček a Holečko mají kromě útěku od světa velkých zakázek a manažerské rutiny společnou ještě jednu věc. Oba jsou největšími mecenáši Nadačního fondu Nydahl (NFN), z něhož se financuje činnost buddhismu Dia mantové cesty. Linie Karma Kagjü, jak se tato odnož původně tibetského vyznání oficiálně nazývá, je největším buddhistickým uskupením v Česku. Mimochodem při po-

21 21 hospodaření církví report Ve stopách Buddhy Počet obyvatel České republiky hlásících se k buddhismu 1991* * kategorie ostatní nekřesťanské církve Zdroj: Český statistický úřad Nic pro staré Věková struktura českých buddhistů hlásících se k linii Karma Kagjü Celkem Dvojka po křesťanech Počet obyvatel ČR hlásících se k církvím a náboženským společnostem (údaje z roku 2011) římskokatolická církev protestantské a reformované církve řeckokatolická a pravoslavná církev buddhisté 6101 muslimové 3358 židé 1474 Zdroj: Český statistický úřad Zdroj: Český statistický úřad FOTO Hynek Glos, Profimedia.cz sledním sčítání obyvatel v roce 2011 se lidé mohli ke Karma Kagjü přímo přihlásit. Diamantová linie má také své celebrity. Patří mezi ně nejen excentrický guru Ole Nydahl, o němž ještě bude řeč, ale v české kotlině především bývalý pražský primátor Pavel Bém. Ten na radnici hned několikrát přijal 17. karmapu, mladého Tibeťana, který je považován za převtělení Buddhy. Byť sami následovníci diamantu odhadují počet svých příznivců na tři tisíce, aktivních členů je několik stovek. A své komunitě jsou opravdu věrní i po finanční stránce. Nadačnímu fondu podle jeho výroční zprávy za rok 2011 přispělo na činnost hned jedenáct dárců částkou vyšší než 100 tisíc korun, dalších čtrnáct sponzorů z řad českých buddhistů poslalo do společné pokladny sumu nad 50 tisíc korun. Největším chlebodárcem je Martin Holečko s 537 tisíci, uhlobaron Koláček pak na konto NFN pravidelně posílá půl milio nu ročně. Drtivá většina příspěvků pochází z pravidelných měsíčních příkazů našich členů a příznivců. Částky samotné nejsou velké, ale jsou pravidelné a díky množství přispěvatelů dokážeme nasbírat poměrně velké částky, vysvětluje Petra Tučková, jednatelka NFN. Totéž si myslí i Holečko. Hlavní síla není v pár větších sponzorech, ale v množství malých, pravidelných podporovatelů, zdůrazňuje. Celkově buddhistická nadace předloni obdržela od fyzických i právnických osob v darech 11 milionů korun. Buddhismus Diamantové cesty (BDC), který je jako náboženská organizace registrovaný při ministerstvu kultury, je tak pravděpodobně vůbec nejlépe kapitálově vybavenou církví v Česku. Pro srovnání Českobratrská církev evangelická, k níž se při předloňském sčítání lidu přihlásilo 52 tisíc věřících, dostala v roce 2011 v darech 400 tisíc korun, dalších 3,6 milionu pak získala formou kostelních sbírek. Čistě matematicky vzato, průměrný český buddhista je vůči své církvi padesátkrát štědřejší než protestant. Žádný problém nemají buddhisté ani s cash flow. Zatímco evangelíci skončili předloni ve více než třímilionové ztrátě, NFN vykázal i při lehkém účetním minusu na kontech téměř 18 milionů korun v hotovosti. Investice za desítky milionů Buddhisté si svou centrálu dokážou vydržovat. A totéž platí i o firmách, které jsou na ně napojené. Mezi předloňskými korporátními dárci NFN najdeme dvě lékařská eseróčka, cestovku nebo jazykovou školu. Jenže také například firmu, která se na Kolínsku živí mimo jiné provozováním hracích automatů. A zdá se, že poněkud neeticky získané peníze v buddhistickém ústředí nikomu nevadí. Na naše projekty může přispět opravdu každý. Původ peněz jsme doposud nikdy neprověřovali, říká Tučková. Pravdou je, že buddhistické desátky se v centrální kase dlouho neohřejí. Nastřádané peníze se investují a to v relativně velkých objemech, které dokazují, že buddhisté patří u nás mezi nejbohatší náboženská uskupení. Opět nám může pomoci srovnání s křesťanskými církvemi. Nový kostel Církve bratrské v Litomyšli, zřejmě nejvýznamnější sakrální stavba za poslední dekádu, přišel na 20 milionů, z nichž pětinu tvořily dotace. Dia mantová cesta loni v prosinci koupila bývalý sklad a prodejnu firmy Elkas v pražských Holešovicích za 28 milionů korun a další desítky milionů chce do objektu investovat. Projekt Gompa, jak se plán na vybudování největšího buddhistického centra v Česku nazývá, je přitom financován výhradně ze soukromých peněz. Buddhismus nespadá do žádných škatulek a do dotačních zadání se často nevejdeme. S jejich získáváním nemáme dobré zkušenosti, vysvětluje Jan Matuška z BDC. Čeští buddhisté se bez dotací města, kraje či EU obešli i před dvěma lety, kdy dokončili své centrum v Brně, za nějž získali titul Stavba roku. Náklady ve výši 24 milionů korun zaplatila německá nadace Stiftung Diamantweg. V náručí koncernu Nikoli náhodou srdce českého buddhismu bije v Darmstadtu. Evropští následovníci Buddhy, alespoň ti vyznávající diamantovou školu, jsou součástí nadnárodního koncernu. Ani německá nadace, matka českých buddhistů, která ke konci roku 2009 obhospodařovala majetek v hodnotě 16,6 milionu eur, není ale přímým nadřízeným. Tím je Ze západu na východ Se šířením buddhismu do Česka se to má jako s křesťanstvím. Přestože kořeny leží geograficky na východ, rozšířilo se k nám Buddhovo učení oklikou přes západ. Největší buddhistický boom u nás obstarala misionářská činnost dánského lamy Oleho Nydahla, který před čtyřiceti lety získal právo šířit víru od karmapy, nejvyššího vůdce Diamantové cesty (vadžrajána), což je jedna ze čtyř větví tibetského buddhismu. V Česku ve dle toho existuje i řada menších škol, včetně chrámů ve Varnsdorfu a v pražské tržnici Sapa, které spravuje vietnamská komunita. Nydahl se zaměřil především na meditační techniky a návody, jak být úspěšný a šťastný. Kritici, včetně samotných buddhistů, mu vyčítají povrchnost a přílišnou zahleděnost do sebe sama. Religionista Zdeněk Vojtíšek ale radí nesoudit Nydahla tak přísně. Jeho hnutí je pokusem přizpůsobit tibetský buddhismus postmodernímu Západu. Nutno říci, že je to pokus pozoruhodně úspěšný a že to, co převážně mladí Nydahlovi následovníci prožívají jako buddhismus, nemusí být vůbec povrchní, soudí. dánský guru Ole Nydahl, který ostatně předsedá správní radě českého nadačního fondu, jenž nese v titulu jeho jméno. Opálený sedmdesátník pravidelně na přednáškových turné objíždí své příznivce a zlé jazyky o něm tvrdí, že na vrchního evropského buddhistu má příliš prostopášný životní styl. Pokud bychom se na Nydahla dívali jako na náboženského vůdce, možná by to platilo. Když se ale zaměříme na to, že šíří pověst buddhismu jako bezproblémového náboženství, a ještě k tomu původně tibetskou větev následovníků Buddhy přeměnil ve fungující byznys model, můžeme poněkud potrhlému guru zatleskat. Což bez výjimky platí i o jeho českých ovečkách. l Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz

22 22 Euro dubna 2013 report církevní restituce Galeristé v sutanách Stát a církev čeká nové kolo handrkování o umělecká díla. Na své si přijdou hlavně právníci Všimne si jich každý, kdo vstoupí do kostela svatého Tomáše na Malé Straně a podívá se směrem k oltáři. Dvě monumentální barokní malby jsou perlami už tak bohatě vyzdobeného katolického chrámu. Větší obraz nese název Umučení svatého Tomáše a ukazuje světce na misijní cestě do Indie. Na druhém se svatý Augustin sklání k chlapci, který chce s lasturou přelít celé moře. Vrcholná díla barokního malířství od vlámského mistra Petera Paula Rubense pocházejí z doby třicetileté války. Tehdejší provinciál řádu augustiniánů Jan Crystellius Svitavský z Bochova je koupil za 945 zlatých. Dnešní cena obrazů se dá jen těžko odhadnout, může se pohybovat v desítkách milionů korun. To se ale týká originálů, které nevisí v kostele nedaleko Malostranského náměstí, ale ve Šternberském paláci, který náleží Národní galerii. A podle ní mnichům tyto obrazy vlastně ani nepatří. Augustiniáni se do pražského kláštera vrátili v 90. letech a spolu s nemovitostmi získali i velkou část historického mobiliáře. Rubensovy obrazy v něm ale nebyly. Řeholníci trvali na tom, že jim galerie vzácná díla neprávem upírá, rozhodli se pro určovací žalobu a rozběhl se dlouhý soudní spor. Nakonec v něm zvítězil stát, zastupovaný expertem na restituce Alešem Pejchalem, dnešním soudcem Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Právě tam se chtěli augustiniáni před lety obrátit. Loni jim ale svitla nová naděje, když Parlament schválil církevní restituce. Zákon o majetkovém vyrovnání, který otevřel cestu k navrácení části církevních majetků zabavených po únoru 1948, se sice týká hlavně polností a lesů, obsahuje ale také skulinku pro restituci movitých předmětů včetně těch uměleckých. Většinu z nich už církve a řády dostaly zpátky před dvaceti lety, ve státních sbírkách ale zůstalo pár velmi vzácných kousků, o které se nejspíš povede další kolo sporů. Příslušný paragraf zákona je totiž obecný a umožňuje vícero interpretací. A kurátoři ve státních službách nechtějí své skvosty vydat bez boje. Ať zůstanou, kde jsou Nechceme, aby nám dali ty obrazy zpátky. To by nám přineslo jen další starosti, jen ať zůstanou v Národní galerii. Uděláme smlouvu o zapůjčení, za korunu, nebo třeba za nic. My jen požadujeme, aby se prokázalo naše vlastnictví, tvrdí jeden z augustiniánských kněží Juan Provecho. Podle rodilého Španěla chce řád kromě Rubensových pláten požádat také o dalších zhruba deset obrazů. I ty by ale měly zůstat v péči státních galeristů a památkářů. Několik mnichů, kteří v klášteře působí, uznává, že na péči o kulturní památky nemají čas ani potřebnou erudici. Více sebevědomí v tomto směru mají cisterciáci z Vyššího Brodu. Ačkoli jich ve starobylém klášteře na jižním cípu Čech žije ještě méně než augustiniánů na Malé Straně, neváhali si k sobě převézt ještě starší a vzácnější umělecké poklady, než mají jejich pražští kolegové. Zhruba za měsíc ukážou cisterciáci veřejnosti takzvaný Závišův kříž, dvouramenný zlatý relikviář posázený drahokamy Zákon o majetkovém vyrovnání obsahuje také skulinku pro restituci movitých uměleckých předmětů. z 13. století, který klášteru připadl po smrti Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Podle odborníků se tato národní kulturní památka, naposledy vystavená v 70. letech a po roce 1989 vrácená klášteru, může svým významem měřit i s pražskými korunovačními klenoty. Teď chce klášter vrátit také další středověký unikát, který mu v minulosti patřil. A znovu je to první liga mezi středověkými památkami. Konkrétně devět deskových maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, neznámého malíře vrcholné gotiky z doby panování Karla IV. Chceme, aby stát přiznal, že oltář patří nám. Pak můžeme jednat o dlouhodobé zápůjčce, prohlásil už loni převor vyšebrodského kláštera Jan Justin Berka v Lidových novinách. Kdy mniši o deskový oltář skutečně požádají, zatím není známo. Převor za sebe nechává v restitučních kauzách hovořit pražského advokáta Jiřího Holase, který cisterciáky zastupoval už při určovacích žalobách v uplynulých letech. Na otázky týdeníku Euro však advokát do uzávěrky neodpověděl. Vyšebrodský oltář už má za sebou ještě větší právní bitvu, než byla ta předchozí o Rubensovy obrazy. Prakticky přes noc bychom se stali regionální institucí. Desky patří k našemu nejzákladnějšímu fondu. Galerie je s nimi identifikována. Je to stejné, jako by Louvre měl přijít o Monu Lisu, varoval v roce 1999 tehdejší šéf Sbírky starého umění v Národní galerii Jiří Fajt v deníku Právo. Obavy byly namístě. Obvodní i městský pražský soud nejprve vyhověl cisterciákům. Pro stát ale nakonec spor dopadl dobře, vyhrál po dovolání před Nejvyšším soudem a nakonec také u Ústavního soudu. Desky jsou tak stále k vidění ve středověké expozici v Anenském klášteře. Na pozadí sporu zazněl také jeden vážný argument, který galeristé opakují. Podle nich se dá přinejmenším pochybovat o tom, zda se církev, v tomto případě vyšebrodský klášter, může o tak křehké památky starat. Za špatný příklad se dávalo vydání díla Ukřižování od Třeboňského mistra, které prý cisterciáci schovávali i před odborníky. Jak se ale ukazuje, tato informace nebyla zcela přesná. Mniši odmítli půjčit Ukřižování na výstavu do Prahy, regionální památkáře ale do svého depozitáře vždycky pouštěli. Když jsme požádali o přístup, vždycky nám bylo vyhověno, řekl týdeníku Euro restaurátor z českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu Roman Lavička. Ostatně pokud by cisterciáci chráněné umělecké předměty opravdu skrývali, porušovali by tím zákon o památkové péči. Faktem nicméně zůstává, že vztah jednotlivých diecézí či řádů a památkářů není mnohdy jednoduchý. Koncepce památkové péče je bohužel dosti závislá na mínění jednotlivců, kteří se časem mění a tím se mění i koncepce, a to někdy velmi radikálně, poznamenává k tomu provinciál kapucínů Jiří Bonaventura Štivar. Seznam připraven Proč se na Rubensovy obrazy, Vyšebrodský oltář a další památky nevztahovala první vlna

23 23 církevní restituce report Změní majitele? Zleva Rubensovo Umučení svatého Tomáše a Svatý Augustin, vpravo jedna z desek Vyšebrodského oltáře. FOTO archiv, Hynek Glos církevních restitucí z 90. let? Byly totiž uložené ve státních sbírkách dávno před restituční hranicí v roce Gotický oltář nechal bývalý vyšebrodský opat Tecelín Jaksch převézt do Prahy koncem 30. let, před německým záborem českého pohraničí. Nacisté se ale k oltáři stejně dostali po vyhlášení protektorátu a před koncem druhé světové války ho ukryli v rakouských solných dolech. Tam ho objevila americká armáda a dílo se nakonec vrátilo do Čech. Bylo však silně poničené, zůstalo v rukou restaurátorů a do kláštera se už nevrátilo. Rubensovy malby opustily kostel augustiniánů dokonce už na konci 19. století. Argumenty pravomocných rozsudků, které díla přisoudily státu, se opíraly hlavně o absenci restitučního zákona. Ale ten už je teď na světě. Pokud se stát rozhodl, že předá část majetku církvím, musíme to respektovat, říká současný šéf Sbírky starého umění NG Vít Vlnas. Jedním dechem ale dodává, že sedmý paragraf restitučního zákona, který řeší vracení movitého majetku, je nejasný a rozporný a potvrzuje, že církve s žádostmi na první pokus nepochodí. Je nanejvýš pravděpodobné, že tyto záležitosti budou řešeny soudně, dodává Vlnas. Do konce března žádný podnět od církví nepřišel, galeristé už se ale připravují dopředu a vytipovali si několik desítek předmětů, vesměs obrazů, kterých by se mohl zákon týkat. Jejich konkrétní výčet ale Vlnas nechce zveřejnit. Představa soudních sporů galeristy samozřejmě netěší. Jak už dříve připustil ředitel NG Vladimír Rösel, stát by mohl po případné soudní prohře umělecká díla vykoupit. Stát má jistou výhodu v tom, že jednotlivé diecéze a řády se po schválení zákona soustředí na žádosti o nemovitý majetek. Důkazní břemeno spočívá podle zákona na žadatelích, v archivech se nyní horečně vyhledávají záznamy o vlastnictví půdy či lesů. Církve mají na žádosti pouze letošní rok, proto jsou umělecké památky zatím stranou. Bude-li jistota, že u daného předmětu byla katolická církev vlastníkem ke klíčovému datu, pak není důvod o něj nežádat. Na řešení problematiky je čas do konce letošního roku, k tomu šéf památkářů na pražském arcibiskupství Vladimír Kelnar. Prvořadé jsou nemovitosti. K tomu ostatnímu se zatím nedá nic říci, potvrzuje ředitel správy Strahovského kláštera Petros Alexandridis, u něhož se sbíhají všechny nároky řádů na umění. Necháme to v galerii. V kostele si vystačíme s kopiemi, chceme jenom potvrdit vlastnictví, říká augustinián Juan Provecho. Po vzoru premonstrátů Právě na schopnostech strahovských premonstrátů bude hodně záležet. Nejmajetnější katolický řád v Česku si za léta soudních sporů vydobyl pověst ostřílených odborníků na restituce. Po roce 1989 prošel i zkušeností právní bitvy o uměleckou památku, olejomalbu Růžencová slavnost od Albrechta Dürera ze začátku 16. století. V jádru ale nešlo o restituční spor, jako spíše o uznání nákupu obrazu Československou republikou před druhou světovou válkou. Premonstráti tvrdili, že za obraz nedostali sjednanou náhradu. Dnes už tento skvost nepožadují, schválené restituce považují za přijatelnou kompenzaci. Také jejich vztahy se státem se mezitím viditelně zlepšily a platí to i pro Národní galerii. Ostatně strahovský opat Michael Pojezdný je členem její vědecké rady a premonstráti například pomáhají při právním zastřešení zápůjček do zahraničí, které ohrozil arbitrážní spor státu se společností Diag Human.»

24 24 Euro dubna 2013 report církevní restituce Lepší než v Praze. Spolupráce s arcibiskupstvím je bezproblémová, pochvaluje si šéf Muzea umění v Olomouci Michal Soukup. Fungující model. Podnět k založení Arcidiecézního muzea dal papež Jan Pavel II.» Podobně jako Národní galerie se zřejmě zachovají také další příspěvkové organizace ministerstva kultury, které jsou podle zákona o majetkovém vyrovnání povinnými osobami (vedle Státního pozemkového úřadu a Lesů ČR, které nesou hlavní zátěž restitucí). Týká se to hlavně Národního památkového ústavu, který zastřešuje památkovou péči a spravuje například státní hrady a zámky, ale i několik bývalých klášterů. NPÚ bude posuzovat jednotlivé výzvy k vydání církevního majetku plně v souladu s uvedeným zákonem a pokyny ministerstva kultury. Zejména bude důkladně posuzováno, zda výzva obsahuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou v daném případě naplněny zákonem stanovené podmínky pro vydání požadovaného majetku, uvedla na dotaz týdeníku Euro mluvčí ústavu Dita Roubíčková. K dnešnímu dni neobdrželo generální ředitelství Národního památkového ústavu žádnou výzvu k vydání věci. Zatím došlo pouze k informativním dotazům, dodala. Určitou neznámou zůstává postoj Moravské galerie v Brně, jejíž sbírky jsou s církevním majetkem také hojně provázané. Týdeník Euro se marně pokoušel získat od instituce vyjádření. Zdrženlivost se dá přičíst dlouho očekávané obměně v jejím čele. Výsledek výběrového řízení ale napovídá, že vztahy mezi galerií a církvemi budou vstřícné. Od dubna MG povede Jan Press, bývalý projektový manažer brněnského biskupství a vedoucí diecézního muzea. Muzeum si přál papež Nabízí se otázka, jestli se stát mohl restitučnímu napětí kolem umění vyhnout. Nejméně jeden příklad svědčí o tom, že ano. Je to model arcidiecézních muzeí v Olomouci a Kroměříži, patřících pod křídla Muzea umění Olomouc. Základem byla důvěra a společná řeč obou stran, tedy něco, co v pražských poměrech přinejmenším skřípalo. Je třeba uznat, že olomoucké arcibiskupství, z pohledu majetku minimálně srovnatelné s pražskou arcidiecézí, mělo jednodušší pozici v tom, že o umělecké sbírky formálně nikdy nepřišlo. V 90. letech je tak získalo zpět buď s nemovitostmi, nebo nemovitost zůstala státu, ale arcibiskupství se dohodlo se státem na péči o mobiliář (to je příklad arcibiskupského zámku v Kroměříži). Impulz k založení arcidiecézního muzea dal v prvé řadě papež Jan Pavel II., který k tomu přímo vyzval během návštěvy v roce 1995, říká ředitel Muzea umění Olomouc Michal Soukup. Druhý podnět byl prozaičtější, bezpečnost památek. Zhruba ve stejné době ukradli z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Cholině na Olomoucku vzácnou plastiku madony z 15. století. Za deset let ji našli ve Vídni a po soudním řízení se ji podařilo získat zpět. Památku ale silně poškodily zásahy amatérského restaurátora. Díky tomu jsme si také uvědomili, že památkový fond je mnohem širší a zahrnuje také to, co je v jednotlivých farnostech, vysvětluje Soukup. V červnu 2006 bylo ote-

25 25 církevní restituce report FOTO Hynek Glos vřeno Arcidiecézní muzeum Olomouc, jediná instituce svého druhu v Česku s expozicí zahrnující více než 300 děl od románského slohu po baroko. O rok později následovalo Arcidiecézní muzeum Kroměříž, sídlící v zámku, jenž se spolu se zahradami stal památkou UNESCO. Vztahy muzea s arcibiskupstvím jsou podle Soukupa bezproblémové. Přičítá to hlavně pragmatickému přístupu arcibiskupa Jana Graubnera, který uznává odbornou erudici zaměstnanců muzea a občas se dokonce přimlouvá u farářů, kteří se obávají umělecké předměty zapůjčit. O sbližování s církví dnes hovoří i Národní galerie, která by se olomouckým modelem ráda inspirovala. Naše vztahy s církvemi jsou nejlepší v historii. Postupně je kultivujeme a snažíme se více spolupracovat, říká Vít Vlnas. Mluvit o vzniku arcidiecézního muzea v české metropoli je podle něj předčasné, zatím je to myšlenka ve stadiu zrodu. V této fázi to ale bohužel nejspíše také ještě dlouho zůstane. Svědčí o tom i zdrženlivost pražského arcibiskupství. Každý z modelů je specifický a budeme uvažovat i o dalších variantách. Není to nyní na pořadu dne, řekl diecézní konzervátor Vladimír Kelnar. Kde hledat příčinu? Největší tuzemský správce uměleckých sbírek, potažmo stát nejspíš promarnil svoji šanci v letech, kdy vedl s církví spory o Svatovítskou katedrálu a zároveň protahoval vyřešení restitucí. Nová vlna navracení církevního majetku, jež podle obou stran vyústí do množství soudních sporů, potom odsouvá vznik pražského arcidiecézního muzea na dobu neurčitou. l Tomáš Pergler pergler@mf.cz inzerce A

26 26 Euro dubna 2013 report cestovní ruch Dotovaní dovolenkáři Díky evropskému programu na podporu turismu objevily tuzemské cestovky novou klientelu seniory Seniorům na míru. Díky dotačním programům nabízejí české cestovky zlevněné zájezdy pro starší klientelu a přizpůsobují jí i harmonogram pobytu. Mar Menor je jakousi evropskou obdobou izraelského Mrtvého moře. Malé moře, jak zní překlad ze španělštiny, je jednou z největších přímořských lagun, která se nachází na jihovýchodě Španělska, v provincii Murcia. Teplota vody je tam přibližně o pět stupňů vyšší než v sousedním Středozemním moři, od něhož lagunu dělí pruh pevniny. Tamní klima ve spojení s léčivým bahnem působí příznivě na dýchací cesty a pomáhá léčit kožní onemocnění, revma, svalové obtíže nebo třeba bolavé klouby. Místo jako stvořené pro seniory. Ti čeští tam stejně jako na mnoho dalších míst ve Španělsku vyrážejí s příspěvkem 150 eur, který jim poskytne přímo španělská vláda v rámci evropského programu Europe Senior Tourism (EST). Každý, kdo dosáhl věku 55 let, si navíc může s sebou vzít doprovod, který má nárok na slevu ve stejné výši. Projekt lákající do Španělska turisty již přes dva roky, má za cíl zaplnit tamní střediska mimo hlavní sezonu a zabránit tak propouštění v hotelnictví. Financuje ho španělská vláda spolu s autonomními oblastmi Andalusie, Baleárských ostrovů a Valencie a není určen všem evropským zemím, nýbrž pouhým šesti z nich Rumunsku, Bulharsku, Polsku, Litvě, Slovensku a Česku. Díky programu české cestovní kanceláře pochopily, že senioři mohou představovat zajímavou klientelu. Exkluzivní přístup Zájem o zájezdy je značný. Zvláště Mar Menor je hitem letošní sezony, protože jsme uzavřeli smlouvu s leteckou společností na lety přímo na letiště u Mar Menor, říká Martin Topol, majitel a ředitel cestovní kanceláře Quality Tours. Jeho firma spolupráci se španělskou stranou navázala už v roce Byli jsme osloveni státní organizací pro inovace v turismu, společností Segittur, a cestovní kanceláří Zoetrope, která v tu dobu měla dvouletou smlouvu na zajištění programu. Programy pro seniory do Španělska se zde prodávaly již od roku 2009, ale tuzemské cestovní kanceláře neprojevily větší zájem o jejich organizování, vysvětluje Topol. Quality Tours uzavřela se Zoetrope exkluzivní smlouvu na program Europe Senior Tourism a zavázala se, že do konce května roku 2011 prodá minimálně tři tisíce zájezdů. Tou dobou jich nakonec měla prodáno Za první dva roky, kdy program fungoval, přivedl do Španělska turistů a přibližně sedm tisíc z nich byli čeští senioři. Španělsko na projekt za tu dobu přispělo dvanácti miliony eur. Od června roku 2011 zajišťuje program španělská společnost Euroseniors. Také s ní uzavřela cestovní kancelář Quality Tours dohodu, přičemž by kontrakt měl platit do konce letošního roku. Topol očekává, že v něm Španělé budou chtít pokračovat. V současnosti má exkluzivní smlouvu kromě Quality Tours uzavřenu rovněž pražská cestovka Delfín travel. Zájezdy do Španělska v rámci EST pořádá v Česku celkem patnáct cestovních kanceláří. Nejčastěji to probíhá tak, že přeprodávají zájezdy hlavních partnerů programu, kterými jsou zmíněné společnosti Quality Tours a Delfín travel. Byznys na podpoře Dotovaných zájezdů se však coby nové příležitosti chytily i další cestovky. Kupříkladu ostravská Kovotour Plus vozí své klienty na podobný typ dovolené do Černé Hory, Chorvatska, Bulharska, Řecka, Turecka a momentálně rozšiřuje projekt i o další země včetně České republiky. Například zájem o zájezd do Černé Hory byl tak velký, že cestovka kvůli němu vyjednala speciální charterové lety. Tyto zájezdy jsou dotovány různými způsoby, tedy nejen v programu Europe Senior Tourism, ale rovněž v rámci naší spolupráce s turistickými organizacemi daných zemí či samosprávou, vysvětluje Jiří Hájek, majitel společnosti Kovotour Plus. S jinými než španělskými cestovními kancelářemi, které nabízejí seniorské pobyty, spolupracuje i Quality Tours. Snažíme se společně o vyjednání podpory a dotací v dalších zemích a atraktivních destinacích, které trpí sezonností. Nejpokrokovější je v tomto směru rumunský tour operátor Christian Tour, který patří k největším na tamním trhu, prohlašuje ředitel firmy Martin Topol. Podle něj je taková spolupráce prospěšná pro obě strany. Rumunská společnost získá více klientů a česká firma snáze dosáhne na podporu, kterou pak může promítnout do prodejní ceny zájezdů. Díky již uzavřeným dohodám klienti jeho kanceláře nyní létají zhruba o 30 procent levněji například na Kypr či Sicílii. Zda bude program Europe Senior Tourism pokračovat i po letošním roce, zatím není jasné. Každopádně i kdyby španělská

27 27 cestovní ruch report 150 eur poskytuje španělská vláda turistům starším 55 let na zájezd k Mar Menor a do dalších míst FOTO Profimedia.cz strana podporu zrušila, dotované zájezdy budou na českém trhu nadále k mání. Jelikož spolupracujeme s partnery v zemích, z nichž řada není součástí Evropské unie, bude naše společnost v daném programu pokračovat. A to za stejných podmínek jako doposud, vysvětluje Hájek, kterému se prý podařilo uzavřít nové dohody před několika týdny na mezinárodním cestovním veletrhu v Berlíně. Nové smlouvy nám umožňují další rozvoj v této oblasti za mimořádných podmínek pro seniory, dodává majitel Kovotour Plus. Zvýhodněné zájezdy pro seniory pořádá i cestovní kancelář Fischer. Na seniory cílí náš vlastní program Fun & Active 55+. Nabízíme jej na Ibize, Rhodosu a na Krétě, říká mluvčí kanceláře Jan Osúch. Cenově zvýhodněné dovolené a pobyty pro seniory pořádá kancelář už čtyři roky. Levné cestování s využitím programu EST nebo jiných dotačních programů cestovka nabízí jen jako partner cestovní kanceláře Quality Tours. V Chorvatsku a v Itálii máme silnou pozici a máme tam nasmlouvánu řadu kapacit v hlavní sezoně. Stále častěji tuto nabídku rozšiřujeme i mimo nejatraktivnější letní měsíce a zaměřujeme se jí na seniory, uvádí Martin Řimnáč, ředitel cestovní kanceláře Nev-Dama, která se v létě specializuje na levnější dovolené autem či autobusem. Usnadnění cestování seniorům a dalším specifickým skupinám je i cílem českého dotačního programu Národní program podpory cestovního ruchu. Jinak to nepůjde Usnadnění cestování seniorům a dalším specifickým skupinám je i cílem českého dotačního programu Národní program podpory cestovního ruchu. Byl spuštěn v roce 2010 a nezaměřuje se na vztah cestovní kancelář klient senior, ale na téměř všechny dotované akce v rámci programu, podporující cestování jako takové se zacílením na sociální cestovní ruch. V letošním roce byly předloženy podnikatelskými subjekty žádosti o dotace v oblasti dovybavení infrastruktury služeb cestovního ruchu jako jsou rekonstrukce, budování odpočívadel, center služeb pro turisty, hygienické zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované podél turistických tras všech typů dále pak na projekty do oblasti zaměřené na zpřístupnění atrakcí cestovního ruchu s cílem zkvalitnit a usnadnit pohyb všem účastníkům, tedy i těm se zdravotním omezením, říká Jana Jabůrková, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj. Za peníze z ministerstva se tak budují například nájezdové plošiny či výtahy nebo se zavádějí, zlepšují či nově vytvářejí navigační a informační systémy pro senzoricky postižené turisty. Význam dotačních programů pro rozhýbání zájmu o seniorský byznys je klíčový. Zatímco ještě před rokem 2009 cestovky nenabízely žádné specializované zájezdy pro seniory, dnes je lze najít v každém katalogu. Cestovní kanceláře se snaží nejen hledat přijatelnější ceny, ale seniorům přizpůsobují rovněž harmonogram pobytu. Požadavky na dovolenou jsou u starší generace odlišné. Jedná se hlavně o bezproblémový pohyb v hotelu, pohodlný přístup k moři a v rámci střediska. Nutností je dostupná zdravotní péče, nabídka wellness a pohybových aktivit. V každém hotelu je samozřejmostí nonstop asistence česky mluvícího delegáta, říká Osúch a dodává, že zájem o tyto pobyty neustále roste. l Pavla Kreuzigerová kreuzigerova@mf.cz inzerce A

28 28 Euro dubna 2013 report nábytkářský průmysl Sesle jako z první republiky Čeští nábytkáři nemohou cenou konkurovat nadnárodním řetězcům. A ani nechtějí. Soustřeďují se na kvalitu a na design Ogeneraci zpátky se nábytek v Čechách nenakupoval, ale pracně sháněl. Nikdy se to neobešlo bez kompromisů. Dnes je situace opačná. Výrobci a prodejci nábytku musejí o přízeň zákazníků bojovat. I když to řada podniků nemá jednoduché, ambiciózním nábytkářským firmám se v Čechách daří. Důkazem byl i třetí ročník veletrhu nábytku a bytového designu For Furniture, který se uskutečnil od 21. do 24. března v Praze. Přibližně 150 firem zde představilo výrobky včetně novinek a trendů. Spoluorganizátorem výstavy byla Asociace českých nábytkářů (AČN). Situace se stabilizovala a produkce našich výrobců mírně roste. Podobně je na tom export. Především v Německu zkrachovalo kvůli krizi po roce 2008 poměrně dost nábytkářských firem a některým českým se daří vzniklý prostor vyplňovat, popisuje aktuální stav Martin Čudka, prezident AČN. Dodává, že silou českých nábytkářů je vysoká přidaná hodnota výrobků. Jediná cesta, jak lze uspět na trhu, je kvalita a design, potvrzuje i Tomáš Lukeš, tajemník Asociace. Ne náhodou byla jednou z doprovodných akcí veletrhu i soutěž Nábytek roku 2013, v rámci které pětičlenná odborná porota vybírala nábytek s nejlepším designem vyráběný v Česku. Vítězem se stala první celodřevěná kancelářská židle Mojo společnosti Ton, která zaujala ergonomickým tvarem umožňujícím houpání v předozadním směru. Autorem výrobku je mladý slovenský designér Michal Riabič, jehož houpací křeslo Wave společnosti Ton vyhrálo cenu Nábytek roku Loňský vítěz, společnost Dýhy Večeřa a spol., hodnotí rok 2012 z hlediska prodeje svých sedaček jako jeden z nejlepších za posledních pět let. I když se na tom jejich oceněné křeslo Vespera, jehož autorem byl designér Jiří Pelcl, nijak zvlášť nepodílelo. Je to však důležitá značka v těžko měřitelných veličinách, jakými jsou její hodnota, informování zákazníka o schopnosti vyrábět produkty na takové úrovni a i její marketingové využití, vysvětluje Robert Hybský, jednatel společnosti.

29 29 nábytkářský průmysl report KVALITA NA PRVNÍM MÍSTĚ. Všichni naši členové se přihlásili k Morálnímu kodexu, který deklaruje, že prodávají výrobky, jejichž kvalita je v souladu s evropskými a českými normami, stejně jako používané materiály, říká Martin Čudka, prezident Asociace českých nábytkářů. AČN je také správcem značky Česká kvalita nábytek. FOTO Hynek Glos, Martin Pinkas Ctěné tradice Právě díky originálnímu designu mají čeští nábytkáři šanci. A to i ve světě, kde jsme slavili úspěchy již za první republiky. Na tradici navazuje podnik Ton, sídlící v Bystřici pod Hostýnem. Jde o společnost, která po roce 1990 zásadně neměnila výrobu, a přitom je čím dál úspěšnější. I když letos plánujeme významné investice, například na inovaci systému odsávání jsme vydělili 50 milionů korun, stále vyrábíme převážně židle a stoly. A již 150 let ctíme tradici ohýbání dřeva, říká Jan Juza, marketingový ředitel společnosti. Ton poměrně radikálně mění vizuální stránku svého produktového portfolia. Oslovuje i zahraniční designéry, s nimiž sbírá ve světě i ceny. Tu poslední získal výrobek Tonu, křeslo Merano, v únoru nejstarší a nejprestižnější ocenění Good design udělovaný americkým muzeem architektury a designu The Chicago Athenaeum ve spolupráci s Evropským střediskem pro architekturu, umění, design a urbanistické studie. Vím, že letos dostal tuto cenu český designér Michal Froněk, ale pokud máme informace, tak česká firma prozatím žádná. Snad se nikdo neurazí, pokud je opak pravdou, dodává Juza. Autorem křesla Merano je Alex Gufler, mladý italský designér žijící v Rakousku, který jej pojmenoval po svém rodném městě. Merano vyjde na 7700 korun a více. Zákazník si jej může objednat i v luxusním provedení v americkém ořechu očalouněném například speciální kůží alcantara, kterou využívají přední automobilky k potahování svých sedaček. Židle Mojo stojí od pěti tisíc korun nahoru. Záleží, zda se jedná o hladkou dubovou verzi, anebo o čalouněné bílou nebo černou kůží. Od 9. do 14. dubna představí Ton na největším evropském veletrhu nábytku a designu Salone Internazionale del Mobile v Miláně další svoji novinku, židli Tram. Firma při jejím zrodu spolupracovala s uznávaným vídeňským produktovým designérem Thomasem Feichtnerem. Výrobek je výjimečný jak konstrukcí, tak i kombinací moderní technologické výroby s tradičním ručním ohýbáním dřeva. Právě krize byla pro Ton příležitostí, jak se zamyslet nad dalším směřováním. Dnešní si- tuace dokazuje, že naše sázka na design a na změnu cílové skupiny byla správná, potvrzuje Juza. Podnik navýšil v roce 2012 obrat o 15 procent na přibližně 800 milionů korun. Povedlo se i několik mimořádných zakázek. V případě Tonu činí export až 75 procent. Pokles vývozu cítíme u zemí, jako je Řecko či Itálie. Naopak upevňujeme své pozice v Asii, a to konkrétně v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu. V Evropě pak ve Skandinávii. Nepatrný nárůst exportu jsme zaznamenali i ve Velké Británii, dodává Juza. Pro Ton je silná, co se týče vývozu, také Amerika. S židlemi této značky je možné se setkat ve známých kavárnách Starbucks, na dalších pro změnu sedí zaměstnanci centrály Microsoftu v Silicon Valley. I když je cílová skupina Tonu ochotna si za kvalitu a originalitu připlatit, podnik začal také více komunikovat a vysvětlovat světu, co je na jeho produktech ojedinělé. V Tonu momentálně pracuje přibližně 850 zaměstnanců. Majoritním vlastníkem společnosti je nynější generální ředitel Milan Dostalík. Hraví jako Italové Podle prezidenta Asociace Čudky jsou sice české nábytkářské podniky menší a zdaleka nejsou tak dravé jako například polské, nicméně mají lepší fundament. Náš design je oceňován, jsme v něm mnohem lepší než Němci, kteří jsou naopak dobří v technických věcech. Italové mají nápady a jsou ve výhodě, protože není výjimkou, že tamní lidé mění nábytek i desetkrát za život. Již po třech letech se v tom starém začnou nudit. A my jsme někde uprostřed. Máme italskou hravost a k tomu německou technickou zručnost. Náš nábytek vydrží díky mechanické pevnosti a trvanlivosti designu, vysvětluje šéf AČN. Asociace se snaží pro české zákazníky hlídat, aby i levný nábytek pocházející většinou Italové mají nápady a jsou ve výhodě, protože není výjimkou, že tamní lidé mění nábytek i desetkrát za život z dovozu splňoval základní požadavky a naše normy. U jednoho nadnárodního řetězce právě AČN zachytila v nedávné minulosti v prodeji podezřele levnou sedačku. Testy ukázaly, že byla vyrobena z kůže činěné dvojmocným chromem, což je věc, která je v Evropě zakázaná. Působí totiž karcinogenně. Řetězec na dopis Asociace nijak nereagoval, nicméně sedačku okamžitě stáhl z prodeje. Řada českých nábytkářských společností nemůže levnému dovozu dvakrát konkurovat. Tento druh zboží si pořizuje především skupina tzv. prvonákupčích. Jedná se hlavně o mladé lidi či rozvedené, kteří si zařizují domácnost rychle a levně. Čeští nábytkáři se spíše soustřeďují na druhonákupčí, jež reprezentují usazené rodiny, ale také firmy. Těmto zákazníkům nabízejí výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Měli by však dát o sobě více slyšet, aby lidé věděli, kde si mohou jejich zboží objednat, případně rovnou nakoupit. Nestačí snášet zlatá vejce, která Němci od nás pravidelně odebírají. Je třeba také začít kdákat, že ta vejce máme, upozorňuje prezident AČN. Aby záda nebolela Pořizování kvalitního nábytku dnes připomíná nákup auta, kdy zákazník zadá firmě přesné požadavky a ta mu podle smlouvy dodá kvalitní produkt vyrobený na míru. Spíše než kupovat by lidé a firmy měli začít do nábytku investovat, doporučuje Čudka, který je zároveň ředitelem české dcery rakouské společnosti Wiesner-Hager. Firma se sídlem v Altheimu v Horních Rakousích patří ke špičkovým evropským výrobcům kancelářského a objektového nábytku. V podniku v Humpolci, který Čudka v roce 1995 zakládal, se dnes vyrobí 400 až 500 kancelářských židlí denně. Nic nejde na sklad, každý kus je předem objednán včetně barvy a materiálu. Zaškolení zaměstnanci stříhají, čalouní a lepí. Každý si může vybrat, kterou část výroby zvládá nejlépe. Hodnotí se totiž výkony celku. Produkovat nábytek v nejvyšší kvalitě neznamená pouze to, že daná židle vydrží, že se neodře, že se na ní nikdo nezraní a že po hodině sezení z ní nebolejí záda a ani netlačí zadek. Špičková firma se chová sociálně odpovědně ke svému okolí, sleduje dopady výroby na životní»

30 30 Euro dubna 2013 report nábytkářský průmysl Němci chtějí naši zručnost a kvalitu Export nábytku podle zemí (v tisících korun) Nábytkářské velmoci vedou i u nás Import nábytku podle zemí (v tisících korun) Německo Slovensko Francie Rakousko Velká Británie Polsko Belgie Nizozemsko Rusko USA Švédsko Itálie Švýcarsko Španělsko Dánsko Maďarsko Rumunsko (kvalifikovaný odhad) EXPORT Češi nakupují stále opatrně Prodeje nábytku (v mld. korun) 37,26 36,19 31,16 31,07 31, (kvalifik. odhad) IMPORT Polsko Čína Německo Itálie Slovensko Švédsko Rakousko Rumunsko Litva Vietnam Francie Malajsie Nizozemsko Tchaj-wan Dánsko Indonésie Ukrajina Pramen: Asociace českých nábytkářů» prostředí, nemluvě o pravidelných kontrolách pracovních nástrojů využívaných při výrobě. Solidní společnosti v zájmu zdraví zaměstnanců kladou velký důraz na ergonomii. I pod tlakem zástupců zaměstnanců, jako jsou odbory a podnikové rady, kupují produkt, který je momentálně nejlepším na trhu. Toto je i jeden z důvodů, proč například Škodovka objednává u firmy Wiesner-Hager přibližně 800 židlí ročně. SPRÁVNÁ STRATEGIE. Zahájení výroby nábytkových dílců byl dobrý krok, pochvaluje si jednatel a generální ředitel DH Dekoru René Fiala. Z čeho se vyrábí I menší tuzemské podniky jako Dýhy Večeřa a spol. se hodlají nadále soustřeďovat především na kvalitu. Zákazníci orientovaní pouze na cenu zde mají nadnárodní prodejce, ale ti náročnější ocení poctivou práci českých a moravských výrobců i přes vyšší cenu, domnívá se jednatel Hybský. Podle něj je důležité akcentovat kvalitu před cenou a tuto pozici před zákazníkem obhajovat. Tuto cestu volila hned v úvodu svého podnikání i společnost Hanák Nábytek, která se dnes věnuje výrobě kuchyní, obývacích pokojů, ložnic a interiérů na míru. S podnikáním začala rodina hned v roce Na rozdíl od nic neříkajících značek, v jejichž případě se ani neví, kdo je skutečným výrobcem, kde vlastně a z čeho se konkrétní kusy vyrábějí, nese náš nábytek jméno generace stolařských předků. Náš děda vyráběl nejkvalitnější nábytek již za první republiky, můj táta se podílel na vývoji a výrobě nábytku, na který se pro jeho kvalitu čekalo v éře socialismu více než rok a mnohdy i dva, říká Stanislav Hanák mladší, majitel podniku. Jak dodává, firma již 23 let dodává klientům nábytek, při jehož výrobě používá výhradně nejkvalitnější a prověřené materiály, a to až do posledního šroubku. Neinformovanost českého klienta kupujícího mnohdy zdravotně závadný nábytek pochybného původu, z materiálu, jehož parametry se spíše hodí na stavební bednění, a to jen kvůli ceně, je podle ředitele Hanáka alarmující. Společnost Hanák investuje každý rok do strojního vybavení, loni vydělila na novou, plně automatizovanou montážní linku 35 milionů korun. Firma exportuje do sedmnácti zemí světa, vývoz kuchyní tvoří 65 procent. Ve velkém exportuje do Ruska, Belgie, Švédska, Kazachstánu, Litvy, ale také na Ukrajinu nebo do Mongolska a Ázerbájdžánu. Po čtyřech letech jsme obnovili obchodní kontakty a dodávky kuchyní do Spojených států, Kanady a po dvouleté pauze se vracíme ve velkém stylu i do Velké Británie a na Island, potvrzuje Hanák mladší. Novinkou jsou luxusní interiérové dveře, které i podle zahraničních klientů nemají, co se týče kvalitativních parametrů, v Evropě konkurenci. Nespoléhat na řetězce Firma Hanák Nábytek od začátku svého působení vsadila na úplnou soběstačnost a na nezávislost na nadnárodních řetězcích. Na tu totiž několik českých nábytkářů doplatilo. Dostali výkresy a nemuseli řešit odbyt. Díky kontraktu s nadnárodním gigantem měly firmy své jisté. Ovšem pouze na pár let. Pak se řetězce začaly posouvat na východ. Potvrzuje to i někdejší manažer již zaniklé nábytkářské společnosti z Třeště na Vysočině. Jednoho dne mu Ikea a zároveň dalším dvěma podnikům v Telči oznámila, že produkt, který pro ni tito dodavatelé několik let vyráběli, již nebude odebírat. Dali nám tři měsíce na ukončení výroby. Nabízeli nám sice náhradu, ta však vyžadovala investice. Naše ztráty je nezajímaly, vzpomíná bývalý ředitel. Podobně se zachovala řada dalších řetězců, Ikea patří k těm serióznějším. V případě, že dodržují smlouvy, však nelze jejich postupům nic vytýkat. Chovají se tržně. V rámci globalizace jdou s proudem tam, kde je levněji. Když jsem se stal v roce 2005 tajemníkem Asociace, měli jsme šest členů, kteří vyráběli především pro Ikeu. Dnes zbyl jeden nebo dva, konstatuje Lukeš. Jedním z nich je firma DH Dekor sídlící v Humpolci, která je dceřinou společností Dřevozpracujícího družstva v Lukavci. Předmět činnosti DH Dekoru navazuje na výrobní program DDL, vyrábějícího deskové materiály na bázi dřeva, a tvoří další mezistupeň úpravy těchto materiálů laminováním, formátováním FOTO Hynek Glos

31 31 nábytkářský průmysl report Od nemocnic po kavárny Nábytkářství v Čechách do značné míry zachraňuje vývoz. Exportní výkonnost našich firem přesahovala loni 12 procent. Hodnota produkce nábytkářského průmyslu v ČR se v roce 2012 mírně zvýšila na 35,8 miliardy korun. V boji o domácího zákazníka konkurují našim výrobcům dovozci. Pro zajímavost, až 41 procent představuje export ze dvou nábytkářských velmocí, a sice z Polska a Číny. Problémem zůstává i malá spotřeba nábytku v tuzemsku, i když v loňském roce mírně rostla. Počet pracovníků v nábytkářství dlouhodobě klesá. Loni v tomto odvětví pracovalo v Česku lidí. Jejich produktivita však roste. Výroba nábytku v Čechách představuje roztříštěný segment. Firmy produkují od nemocničního vybavení přes zařízení pro kanceláře a kavárny až po samotný bytový nábytek. Čeští nábytkáři se po roce 1990 museli vyrovnat s řadou nástrah a měnící se situací na trhu. Přestali být sice svazováni direktivami, co, kam, za kolik a v jakém množství mají dodávat, nicméně ne všichni v nových podmínkách přežili. Nedostalo se jim však žádné státní finanční podpory, jako tomu bylo v případě zpackaných privatizací některých podniků v těžkém průmyslu. l a výrobou nábytkových dílců. Ročně vyrobíme osm milionů čtverečních metrů laminovaných desek a z toho 2,5 až 2,7 milionu spotřebuje vlastní nábytkařina, vysvětluje jednatel a generální ředitel DH Dekoru René Fiala. Ve firmě pracuje 230 lidí. Spíše potřebujeme dobré programátory než klasické truhláře, uvádí Fiala. DH Dekor spolupracoval v minulosti s dodavateli pro Ikeu, přímý kontakt s pražskou pobočkou společnosti navázal před rokem a půl. Po měsících práce jsme podepsali kontrakt. Zatím na dva roky. Již jsme odevzdali dvě zkušební dodávky, které byly bezproblémové, upřesňuje Fiala. Stále má v živé paměti audity a návštěvy komisí, jejichž členové přímo na místě v Humpolci ověřovali, zda se v podniku dodržují normy týkající se například bezpečnosti práce a životního prostředí. Jedná se o velký objem, navíc výroba je pro DH Dekor šitá na míru. Je to pouze šest výkresů, to proběhne linkou poměrně rychle, konstatuje ředitel. Na to jsme přímo stavěni. Sami jsme si však stanovili strop, že více než 30 procent kapacity na tento kontrakt nevyčleníme. Důvod je jasný. Nechceme se vázat na jednoho odběratele, vysvětluje Fiala. Přes recesi má náš nábytkářský průmysl naději. Musí však být postaven na kvalitním řemeslném zpracování, na designu. Řadě firem by také prospělo, kdyby se obecně zvedla finanční gramotnost podnikatelů. Kdybych neměl pocit, že nábytkařina má budoucnost, tak už bych si dávno sám něco hledal, dodává prezident Asociace českých nábytkářů. l Dáša Hyklová hyklova@mf.cz inzerce A

32 32 Euro dubna 2013 report realitní trh Developeři v nesnázích Na trhu se objevují první rezidenční projekty, které banky poslaly do insolvence. A bude jich přibývat Prodej 68 bytů zkrachovalé společnosti Kvalt zaujal před necelými třemi lety snad všechna média. Tento pardubický příběh byl atraktivní nejen tím, že byty nakonec vydražilo za vyvolávací cenu 36 milionů korun družstvo založené samotnými podvedenými klienty, kteří už za byty zaplatili zálohy. Šlo o první nemovitost developera zadluženého u banky, která se rozhodla pro radikální řez. Počet projektů s podobným osudem se od té doby zvýšil a dále poroste. Žádný zásadní zlom zatím očekávat nelze, přestože je zřejmé, že finanční stabilita některých úvěrovaných developerů je sporná. Banky je ale zatím raději drží nad vodou. Rezidenční projekty, u kterých došly developerům síly, bankám trpělivost nebo už prostě nešlo dál nevidět, že představují v pokrizových cenách bytů jasné ekonomické harakiri, již nejsou raritou. Věřitelé dnes ale volí klasičtější cesty než před čtyřmi lety Česká spořitelna a UniCredit Bank u prvního projektu, který se dostal do finančních potíží. Soubor Central Park Praha s pěti stovkami luxusních bytů tehdy spořitelna převedla do svého nemovitostního fondu a trápí se s ním dodnes. Úspěšný výprodej Některé nemovitosti se pokoušejí věřitelé zpeněžit jako celek, což je rychlejší, u dokončených projektů zpravidla volí zdlouhavější, ale výnosnější proces prodeje po kusech. Neplatí to ale bez výjimky. Naxos loni neuspěl s prodejem rozestavěného celku Panorama Mikovice na okraji Kralup za 25 mi lionů korun a po dohodě s věřiteli, kteří získali pohledávku od České spořitelny v průběhu insolvenčního řízení, začala realitní kancelář nabízet rozestavěné domy jednotlivě. Tah s hobby domky ve stadiu hrubé stavby dům 4+kk je za baťovskou cenu 999 tisíc korun vyšel. Na polovinu už jsou uzavřené rezervační smlouvy. Pro klienty, kteří shánějí nemovitost pro vlastní potřebu, může být kromě nižší ceny zajímavé i to, že se banky všemožně snaží prodeje podpořit. V královéhradeckém bytovém komplexu Kollárova poskytuje Sberbank CZ (dříve Volksbank) až stoprocentní hypotéku, Zkrachovalé rezidenční projekty Central Park Praha Úvěrující Česká spořitelna jej převedla do svého nemovitostního fondu. Obytný soubor Kollárova Pohrobka po firmě Eube rozprodává nyní Naxos pro Sberbank CZ po jednotlivých bytech. Terasy Unhošť Pozemky pro soubor vil z portfolia ECM získal investor za 20 milionů. Bydlení Dobříš Insolvenční správce Con Investu prodal projekt firmě BPI, ta byty doprodala. Zámecké zahrady Škvorec Do insolvence jej poslala ČSOB v roce 2010, po neúspěšné dražbě má nyní čerstvého majitele. Panorama Mikovice Po neúspěšné dražbě celku prodává nyní Naxos jednotlivé rozestavěné domy. Apartmány Vrchlabí Zbývající byty jsou doprodávány s velkou slevou. Nové byty Ostrava Soubor 93 bytů a pohledávku 337 milionů prodává Sberbank CZ (dříve Volksbank). nebo 80procentní hypotéku bez doložení příjmů. I díky tomu a dalším slevám se podařilo od Nového roku prodat 30 bytů. Velká část problémových rezidenčních projektů se ovšem na veřejný trh vůbec nedostane. Banky velmi často řeší problémy s developery prodejem pohledávek ještě před zahájením insolvenčního řízení nebo i v jeho průběhu. Často umísťují takové pohledávky na list kolující mezi investory, kteří banku kontaktovali. Banky prodlužují agonii Ani rostoucí počet problémových projektů na trhu ale nejspíše úplně neodpovídá kondici developerů a kvalitě úvěrovaných projektů. Něco by mohla napovědět pravidelná zpráva České národní banky o finanční stabilitě. Podle jejích statistik dosahoval v roce 2011 objem problematických úvěrů vybraných developerů více než 12 procent, na čemž se podepsal především pokles cen a prodloužení doby prodeje bytů. Zatímco v roce 2008 se dařilo udat 95 procent bytů ještě před dokončením, v roce 2011 už to bylo jen 54 procent. Jen v metropoli bylo na konci minulého roku v nabídce přes 6700 bytů, vyplývá ze statistik společnosti Trigema. Mezi volnými jednotkami je 2771 bytů již dokončených, tedy tzv. ležáků. Struktura ležáků se z hlediska stáří značně posunula, 29 procent jich spadá do kolonky starší než dva roky. V neprodaných dokončených bytech mají developeři více než 12 miliard korun, z nichž čtyři miliardy připadají na byty starší než dva roky. Část beznadějných projektů zřejmě drží banky podle některých aktérů trhu uměle a prodlužují tak jejich agonii. Prostě proto, že zatím nemusejí nebo nechtějí přiznat ztrátu. Pokud si mohou banky dovolit udržet ve svých portfoliích i projekty, u kterých původně nastavené parametry nefungují, proč by je se ztrátou posílaly na trh? říká Miroslav Linhart, senior manažer společnosti Deloitte. Opakovaně se ukazuje, že u nás na tom jsou banky stále velmi dobře. Zatímco trh s nesplácenými hypotékami jednotlivců se rozjel a banky je už celkem běžně nabízejí v miliardových balících, s developery jednají finanční ústavy stále opatrně. Ukazuje se, že i historicky špatně nastavené projekty dokázaly banky v posledních pěti letech řešit ve spolupráci s developery tak, aby se trh nezkazil nekonkurenčními produkty jako v Irsku nebo ve Španělsku. Jednají rozumně, kontinuálně a špatné úvěry v poklidu řeší na byznys úrovni, která zůstává nezúčastněným skryta, soudí Pavel Smolka ze společnosti Jones Lang LaSalle. Nucené dražby podle něho představují pouze promile z objemu transakcí realitního trhu a nemají větší vliv na trh jako celek. Až na výjimky jde o případy menších společností, které se dostaly do extrémní situace. Nemyslím si, že by tato množina do budoucna zásadně rostla, dodává Smolka. I problémové nemovitosti vydělávají Ano, dá se říci, že máme více peněz, než můžeme sehnat projektů. Příležitostí je více než před dvěma roky, nicméně stále ne tolik, kolik by odpovídalo realitě a situaci jednotlivých developerů, podotýká Filip Sajtl, projektový manažer firmy BPI, která se na obcho

33 33 realitní trh report FOTO archiv dy s problémovými nemovitostmi zaměřuje. Společnost BPI má na nákupy připraveny stovky milionů korun. Časem by si chtěla vybudovat pověst firmy, u které mohou nalézt koncoví zájemci byty očištěné od právních a technických vad za dobrou cenu, jejíž protiváhou je do jisté míry to, že nemovitosti mají za sebou pohnutou historii. U objektů, jejichž majitelé skončí v insolvenci, trvá i roky, než se dostanou k novému investorovi. Projekt Bydlení Dobříš, který vznikl přestavbou parostrojního pivovaru z roku 1879, byl dokončen a zkolaudován už v roce Ještě předtím, než společnost Con Invest, která historický objekt na břehu rybníka Papež rekonstruovala, skončila v rukou insolvenčního správce, stihla prodat 70 bytů. Zbývajících 40 jednotek začala prodávat společnost BPI až koncem roku 2011 poté, co uspěla ve výběrovém řízení pořádaném insolvenčním správcem. BPI nasadila celkem sympatické ceny, vyvolávající v lidech, kteří si byty koupili od původního majitele za pražské předkrizové ceny, smutek. Nejdražší jednotka 2+kk stála necelé dva miliony korun. BPI označuje tento svůj pilotní počin za úspěšný, zbývá jí doprodat už jen šest bytů. Insolvenční řízení však není jedinou vodou, v níž firma loví. Těsně předtím, než by do něj developer spadl, vstoupila v minulém roce do projektu Nové byty Nábřeží ve Vyškově. Více než 50 bytů firma zlevnila o zhruba 15 procent a znovu nastartovala prodeje, které podpořila i konceptem družstevního bydlení. Ke konci minulého roku získala BPI devět luxusních bytů v Holešovickém pivovaru, které obratem přecenila a rozprodala. Motivací developera, společnosti ING, byl v tomto případě odchod z tuzemského realitního trhu. Čas velkých dražeb se blíží Dražby a otevřená výběrová řízení skutečně bývají až tím posledním řešením projektů, u kterých se křehká hranice mezi úspěchem a bankrotem nebezpečně vychýlila v neprospěch developera. Všem veřejným formám prodeje předchází neveřejná nabídka. Může se tak i testovat trh pro stanovení hodnoty projektu pro věřitele či jako nejnižšího podání pro dražbu, domnívá se Jan Sachr, obchodní manažer společnosti Naxos. Někteří odborníci soudí, že právě nyní se blíží okamžik, kdy si developeři i banky budou muset přiznat, že za daných okolností není mezi oslovenými investory zájem. Sachr očekává nárůst nucených dražeb ve chvíli, kdy dojde trpělivost úvěrovým družstvům nebo privátním investorům, do jejichž náruče se vrhli ti podnikatelé, s nimiž banky přece jen ztratily trpělivost a jejichž úvěry tyto subjekty přefinancovaly za poměrně horších podmínek. Jejich podíl na projektu nepřesahuje 50 až 60 procent a jako formu zajištění volí i notářské zápisy s přímou vykonatelností, což znamená v případě nesplácení a porušení úvěrových podmínek právní titul k dražbě nedobrovolné. V tomto případě může výše nejnižšího podání odpovídat i polovině hodnoty projektu a to je velmi zajímavé pro silnější skupiny developerů, soudí Sachr. Posouvání splatnosti úvěrů podle něho obecně nikam nevede. Zatím projektů na trhu není mnoho, a proto lze dosahovat při prodeji poměrně slušných cen. V případě, že budou na trh v jednom roce vrženy desítky projektů, kapitálově silní hráči si budou moci vybírat a tlačit tak cenu dolů, dodal na závěr. l Hana Boříková borikova@mf.cz PILOTNÍ PROJEKT. Byty v dobříšském pivovaru získala od insolventního správce společnost BPI. Většinu už jich za snížené ceny rozprodala. Na další nákupy problémových nemovitostí má BPI připravené stamiliony. POMALÝ RESTART. Developera souboru rodinných domů ve Škvorci poslala financující banka do insolvence koncem roku Nového majitele našel projekt až nyní.

34 34 Euro dubna 2013 report Thomas Kleefuß Do plynovodů dáme dalších 15 miliard Spojíme plynárenský trh Rakouska, Česka a Slovenska v jeden velký, tvrdí jednatel společnosti Net4Gas Provozovatel tuzemské tranzitní soustavy zemního plynu, společnost Net4Gas, hodlá do roku 2020 do výstavby nových plynovodů a dalších projektů investovat zhruba 15 miliard korun. Jen do zefektivňování naší kompresorové kapacity investujeme v následujících pěti až sedmi letech miliardu korun ročně, tvrdí jednatel společnosti Net4- Gas Thomas Kleefuß. V médiích se objevuje stále více informací o nově budovaných alternativních trasách plynovodů, které mají spojit jednotlivé regiony Evropy se zdroji zemního plynu. Znamená to, že za této situace význam a hodnota tradičních přepravců plynu, jako je společnost Net4- Gas, upadá? Domnívám se, že je to přesně naopak. Význam společnosti Net4Gas v posledních letech velmi výrazně stoupl. Z Česka se stalo takové regionální překladiště zemního plynu. I kvůli třem investicím, které jsme v posledních letech učinili. Patrně nejvýznamnější investicí je výstavba a zprovoznění nového plynovodu Gazela. Na projektu jsme pracovali od roku Gazela propojila severní a jižní transportní trasy zemního plynu, které vedou na českém území. Jak se zvedla transportní kapacita tuzemské plynárenské soustavy po dokončení nových projektů? Po zprovoznění plynovodu Gazela jsme schopni přepravovat ročně o 30 miliard kubických metrů plynu více, naše transportní kapacity vzrostly o 30 procent. To je ovšem jen teoretická kapacita. Před nedávnem představila vaše společnost svůj strategický investiční plán Investiční plán se odvíjí z analýz trhu a potřeb zákazníků. Díky tomu například vidíme nutnost rozšíření přepravní soustavy na Moravě prostřednictvím plynovodu Moravia. Z časové perspektivy příštích pěti až osmi let se totiž ukazuje, že bude zapotřebí dodatečných přepravních kapacit především pro zajištění zásobování severu zmíněného regionu. Současné potřeby severní Moravy jsme schopni pokrýt pouze koordinovanou součinností se zásobníky. Projekt Moravia jsme do našeho rozvojového plánu zařadili v letošním roce, jeho investiční náročnost činí pět miliard korun. Plánovaný začátek stavby je rok K tomu, aby bylo možné tento projekt zainvestovat, je ale nutné splnit ještě jeden předpoklad: stabilní regulační systém ze strany Energetického regulačního úřadu. To se však vzhledem k jeho posledním návrhům zdá ohroženo. Jinak řečeno jde o to, aby bylo možné tento projekt financovat prostřednictvím tarifů za přepravu plynu. Jsme připraveni investovat do projektu Moravia proto, že Aktuálně je na trhu převis skladovací nabídky nad poptávkou. Z toho důvodu nejsou provozovatelé zásobníků ochotni investovat dále do jejich rozšíření. je nutné zajistit nějakou dodatečnou potřebu konkrétního regionu České republiky, ale investice je tak vysoká, že by bylo zapotřebí skutečně velmi dlouhého období růstu, abychom ji byli schopni pokrýt sami. To znamená prostřednictvím navýšení konečné ceny plynu? Ano, přesně. Hodně? Ne víc než o dvě procenta, což pro takovou investici není mnoho. Musíme rozlišovat mezi tranzitem a transportem. Tedy to, co máme v tuzemsku, je transportní nebo přepravní tarif. Zde funguje systém, kterému se mimo jiné říká cost plus, kde neexistuje žádné cenové ani množstevní riziko. Tady je prostě regulátorem stanovená fixní marže z provozování vnitrozemské přepravní soustavy. Velká část, 80 procent, tuzemské tranzitní soustavy je dimenzováno na mezinárodní přepravu plynu. Aby riziko související s přepravovanými objemy nemusel nést domácí zákazník, funguje v téhle oblasti jiný systém. V posledních měsících se nejčastěji hovoří o novém plynovodu Mozart, který má více propojit rakouský a český trh se zemním plynem Projekt Mozart je v tuto chvíli poháněn vpřed soukromými investory. Myšlenku propojit rakouský plynárenský trh s českým a vytvořit konkurenceschopnější prostředí považuji za srozumitelnou a racionální a my sami na tom pracujeme také. Naopak pro mě není pochopitelné jeho umístění a trasa. Dokonce jsme s potenciálními investory projektu o tom už diskutovali, stejně tak jako o tom, kde má být plynovod Mozart připojen na přepravní soustavu v Rakousku a v České republice. Další, pro mě zatím málo srozumitelná věc je, kdo převezme odpovědnost za jeho financování a provoz. Logicky by to měly být národní provozovatelé přepravních soustav, v Česku společnost Net4Gas a v Rakousku firma Gas Connect Austria. Již dva roky v rámci našich plánů regionálního rozvoje hovoříme o výstavbě paralelního plynovodu, který bude zhruba 50 kilometrů západně od plánovaného projektu Mozart a měl by směřovat k hraničnímu přechodu mezi Rakouskem a Německem k přípojnému bodu Oberkappel. Pevně věřím, že jej v blízké budoucnosti začneme stavět, protože má mnoho předností. Které přednosti to jsou? Plynovod mezi rakouským Baumgartnerem a Oberkappelem je zcela vytížený. Pokud přivedete nový plynovod doprostřed mezi tyto body, může být skutečně velmi těžké se na tento vytížený plynovod napojit a to je klíčový problém projektu Mozart. V případě našeho konkurenčního projektu Oberkappel je tento problém odstraněn. My bychom se připojovali na konec zmíněného už existujícího plynovodu. Celou českou sousta-»

35 35 rozhovor report FOTO Hynek Glos

36 36 Euro dubna 2013 Kdy by měl jednotný trh Česka, Rakouska a Slovenska se zemním plynem začít fungovat? Dovedeme si představit, že studie o proveditelnosti bude hotova ještě letos, právní, techreport Thomas Kleefuß» vu, která by byla v danou chvíli volná, bychom tak velmi flexibilně mohli nabídnout Rakousku. Zmíněný plynovod do Oberkappelu by navíc stavěly společnosti Gas Connect a Net4- Gas, takže by zároveň odpadla otázka, kdo by jej směl provozovat a kdo by jej provozoval. To je případ, kdy za pomoci relativně malé investice vytvoříte velké nové kapacity. S tím, že volba místa napojení, Oberkkapelu, v sobě skrývá i další možnosti rozvoje třeba jak se dostat přes rakousko-německou hranici dále do Bavorska. V některých médiích se ale již objevilo, že Net4Gas je finančním partnerem projektu Mozart Ne, to zcela určitě nejsme. Nicméně podporujeme projekt plynovodu do Oberkappelu, protože to je důležitý předpoklad pro jakousi fúzi propojení českého, rakouského a slovenského trhu. Můžete být konkrétnější? Zhruba 18 měsíců se zabýváme projektem CEETR (Central East European Trading Region), tedy propojením plynárenského trhu České republiky, Slovenska a Rakouska. Na konci roku bychom měli mít na stole studii proveditelnosti, tedy analýzu toho, jaké technické, regulatorní a právní předpoklady musejí být vytvořeny, aby tyto trhy mohly být obsluhovány z jednoho odchozího místa. Dnes například Gazprom transportuje plyn na Slovensko, z něj následně do Česka, kde surovina buď zůstane, nebo jde dál do Německa. Zde jsou dnes zapotřebí nejméně dvě rezervace. V budoucnu by měl existovat jen jeden společný vstupní bod a díky tomu jen jeden rezervační krok pro tržní region Rakouska, Česka a Slovenska. Jednotliví provozovatelé sítí by si pak pouze mezi sebou museli nějakým způsobem vyúčtovat tranzitní poplatky. Samozřejmě, pokud má takový systém fungovat, musejí se pro to vytvořit zejména právní předpoklady. Plynárenství Net4Gas má nového majitele Rozhodnuto: novým majitelem společnosti Net4- Gas je konsorcium německé pojišťovny Allianz a kanadské investiční firmy Borealis. Uskupení nabídlo za Net4Gas, jež spravuje tuzemskou páteřní síť plynovodů, ze všech uchazečů nejvyšší cenu 1,6 miliardy eur (přes 41 miliard korun). O vítězi soutěže bylo de facto rozhodnuto již před několika týdny. Dosavadní majitel tuzemského provozovatele plynovodů, společnost RWE, totiž dal již před časem jasně najevo, že upřednostňuje jednání právě s Allianz a Borealis. Vitásková zasahuje Allianz s Borealisem však kupují Net4Gas v době, kdy se možná velmi výrazně změní podmínky na plynárenském trhu a s tím i doba návratnosti miliardové investice. Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková totiž oznámila, že plánuje plynařům zkrátit o rok tzv. třetí regulační období a změnit způsob oceňování jejich aktiv. Hodlá tak přinutit plynárenské firmy ke zlevnění poplatků za distribuci a přenos zemního plynu. Vitásková argumentuje tím, že plynárenské firmy investují méně, než kolik vyberou na poplatcích za přenos a distribuci. Jen za léta 2010 až 2013 dosáhlo podle šéfky regulačního úřadu jejich investiční saldo výše 5,1 miliardy korun. A největší díl z toho připadá právě na Net4Gas. ERÚ plánuje, že již 5. dubna zveřejní nové regulační podmínky. Jejich přesná výše zatím není známá, již teď je ale zřejmé, že úřad sníží poplatky za přenos plynu. Pro nového majitele společnosti Net4Gas, uskupení Allianz Borealis, je to jasný vzkaz: Snížíme vám marže i návratnost vaší investice. Změna na trhu může být jen malou útěchou pro další zájemce, kteří se o koupi Net4Gas ucházeli. Druhá v pořadí skončila společnost Energetický a průmyslový holding (EPH), která se o plynovody ucházela společně s australskou finanční skupinou Macquarie. Pro holding, je to již druhá citelná porážka v posledních týdnech. Firma neúspěšně soutěžila i o elektrárnu Chvaletice. EPH, jenž počátkem roku získal 49 procent a manažerskou kontrolu ve Slovenském plynárenském priemyslu, po neúspěšné snaze získat Net4Gas navíc přišel o výhody, které mohl získat ze součinnosti české a slovenské plynárenské sítě. Dalšími neúspěšnými uchazeči o koupi tuzemské tranzitní plynárenské soustavy byla společnost KKCG podnikatele Karla Komárka mladšího a uskupení amerického investičního fondu Global Infrastructure Partners spolu s belgickým operátorem plynovodů Fluxys. 42 let zkušeností Společnost Net4Gas se zhruba 500 zaměstnanci se na tuzemském zisku svého dosavadního vlastníka, skupiny RWE, podílela v roce 2011 přibližně z 11 procent. Ve zmíněném roce navíc společnost oslavila 40 let své existence. První úvahy o exportu ruského zemního plynu do střední a západní Evropy byly zveřejněny v polovině 60. let. Samotná výstavba plynovodů vedoucích přes území tehdejšího Československa byla schválena o více než deset let později, až v říjnu V návaznosti na dohodu se Sovětským svazem byl zhruba o rok později založen národní podnik Tranzitní plynovod Praha (Transgas). Do sousedního Rakouska začal ruský zemní plyn proudit přes české území koncem roku 1972, do tehdejšího východního Německa na jaře 1973 a do západního Německa na podzim téhož roku. V současné době česká část tranzitní soustavy zahrnuje více než 2400 kilometrů plynovodů, pět kompresních stanic, dvě hraniční předávací stanice a dispečerské centrum v Praze. Přepravní kapacita české části plynovodů je zhruba 50 miliard kubíků ročně, z toho je přibližně 20 procent pro potřeby České republiky a 80 pro tranzit zemního plynu do západní Evropy. V roce 2002 koupila německá společnost RWE od Fondu národního majetku ČR za 4,1 miliardy eur většinový podíl v akciové společnosti Transgas a podíly v distribučních plynárenských společnostech. Roku 2010 RWE vyčlenila provozovatele tuzemské plynárenské soustavy do samostatné společnosti Net4Gas. Nyní se RWE rozhodla Net4Gas prodat v rámci celokoncernového programu, kterým chce snížit svoji celkovou zadluženost. l

37 37 rozhovor report Thomas KleefuSS (50) Studoval business administration na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Má více než 20letou zkušenost s ropným a plynárenským průmyslem. Svoji profesní dráhu začal roku 1990 u společnosti Deminex v Essenu, kde nastoupil do postu kontrolora a později vedoucího auditora. V roce 1996 byl přidělen do Egypta, kde pracoval v oblasti upstream operací pro společnost Deminex a později pro RWE Dea jako finanční manažer. Roku 2000 se stal vedoucím oddělení marketingu ropy a zemního plynu v RWE Dea v Hamburku. Od roku 2004 zastával pozici vedoucího divize nákup plynu západ v RWE Energy a byl odpovědný za nákupy zemního plynu z Norska a Nizozemska pro kontinentální trh RWE. Od ledna 2006 je jednatelem společnosti Net4Gas. FOTO Hynek Glos nické a další předpoklady budou vypořádány v příštím roce. V roce 2015 bychom mohli s tímto jednotným regionálním trhem začít. Pokud se to podaří, nebudeme mít tři jednotlivé plynárenské trhy s potřebou někde mezi pěti a devíti miliardami kubíků zemního plynu ročně, nýbrž jeden velký trh s potřebou kolem 20 miliard kubíků. Nicméně, je zde i předpoklad dalšího rozvoje na další trhy v jihovýchodní Evropě, ke zvyšování jejich likvidity, protože dnešní Maďarsko, Bulharsko nebo Rumunsko ještě nejsou v oblasti tranzitu plynu zdaleka tak rozvinuty. Jaké jsou výhody takového propojení trhů? Vznikne větší konkurence a z nabídky a poptávky se mohou odvíjet flexibilnější ceny. Podobné výhody je možné vidět například v Rakousku a Itálii, které se vzdaly 20 procent ze svých tranzitních kapacit. Výsledkem takového rozhodnutí bylo, že jen v Itálii klesly ceny dodávek zemního plynu o 20 procent. Je zde vidět výhoda ekonomické konkurence velkého prostoru, ale v malém teritoriu něco takového moc reálné není. Vraťme se ještě k investičnímu plánu společnosti Net4Gas pro léta 2013 až V něm se mimo jiné počítá s posilováním propojovacích tras k nově stavěným elektrárnám. Většina těchto projektů ale skončila. Jak musí firma přehodnocovat svoji strategii s ohledem na aktuální vývoj? S výjimkou Moravy nepotřebujeme žádné další rozšiřování naší tranzitní soustavy. Plánovali jsme potenciální propojovací vedení například k plynové elektrárně, s tím, že v případě takových přípojek financujeme jen menší část těchto projektů, větší pak investor konkrétního energetického celku. Jenže plyn ve srovnání s elektřinou nevede v tuto chvíli k požadované hospodárnosti. Co to znamená, že plyn nevede k požadované hospodárnosti? Počty jsou jednoduché. Megawatthodinu zemního plynu můžete aktuálně koupit za 25 až 26 eur, megawatthodinu elektřiny pak za 44 až 45 eur. Ve velmi efektivní plynové elektrárně, která pracuje s 50procentní a vyšší účinností, potřebujete na výrobu jedné kilowatthodiny proudu zhruba dvě kilowatthodiny plynu. Z toho vyplývá, že z ceny elektřiny nezaplatíte ani polovinu výrobních nákladů, a to nemluvím o personálních nákladech, odpisech, provozních nákladech a podobně. A co se týká původních plánů na výstavbu nových zásobníků? Rozdíl mezi takzvanými letními a zimními cenami za skladovací kapacity skoro zmizel. Samozřejmě máme finanční plán, na jehož základě máme připraveny prostředky pro napojení zásobníků zemního plynu, tedy pokud naši zákazníci takové přání projeví. S ohledem na aktuální situaci na trhu ale není příliš pravděpodobné, že se tak stane. Takže z oněch tak oslavovaných plánů na výstavbu nových a nových podzemních zásobníků nebude nic? Aktuálně je na trhu převis skladovací nabídky nad poptávkou. Z toho důvodu nejsou provozovatelé zásobníků ochotni investovat dále do jejich rozšíření. Existují tedy nějaké větší projekty, do kterých budete v nejbližších letech investovat? Máme před sebou tři důležité investice. O projektech Moravia a Oberkappel jsme již hovořili. Třetím důležitým investičním projektem je rozšiřování a zefektivňování naší kompresorové kapacity. Upravujeme ji tak, abychom byli ve zvýšené míře schopni přepravovat plyn směrem na východ. Předpokládáme, že jen do této oblasti investujeme v následujících pěti až sedmi letech zhruba miliardu korun ročně. Takže když vše sečteme, vychází nám, že do roku 2020 počítáme s investičním programem ve výši 15 miliard korun. l Vadim Fojtík fojtik@mf.cz

38 38 příloha týdeníku Euro dubna 2013 Czech POINT Vše, co jste chtěli vědět o blackoutu Výhodou celého systému je, že obíhají data a ne občané Vprůběhu prosince 2012 se objevilo v různých médiích několik varovných článků o systému Czech POINT, o možných problémech se zajištěním provozní podpory, o dopadech na chod veřejné správy, resp. na služby poskytované veřejnou správou občanům České republiky. Termín informační blackout se stal oblíbeným titulkem mnoha médií. O co menší byla originalita titulků, o to větší byla fantazie novinářů, kteří přebíráním údajů z jiných článků samotnému systému přidávali i například neexistující funkcionality. Pomineme-li tuto mediální snahu o bulvarizaci celého projektu, nemůžeme pominout fakt, že pokud by skutečně došlo k dalším průtahům, resp. nevyřešení situace ohledně výběru nového správce systému na další období, mohlo být skutečně zle... CO SE TEDY STALO? Vlastně se nestalo nic tak zvláštního. Pouze se správci systému, Ministerstvu vnitra ČR, nepodařilo vysoutěžit nového správce systému na další období, i když se soutěží začal s dostatečným předstihem. Stalo se tak v důsledku nedokonalého zákona o veřejných zakázkách, který nově umožňuje, aby se do jakéhokoli (a v tomto případě velmi odborně a technicky složitého) soutěžního projektu na zajištění provozní podpory skutečně robustního informačního systému mohla přihlásit jakákoli, i jednomužná, firma, která následně může, díky tomuto zákonu, celý proces soutěže úspěšně blokovat. Zřejmě zákonodárce nechal při sestavování zákona někde díru... Co je ale důležité pro občany zákazníky systému Czech POINT, je skutečnost, že MV ČR se nakonec podařilo zajistit tuto provozní podporu, i když zatím jen přechodně, protože nic jiného mu zákon v tuto chvíli neumožnuje. Není se tedy třeba bát, že občané nebudou na pobočkách Czech POINT obslouženi, naopak lze se opět na služby systému spolehnout. Inspirace projektu Nápad přiblížit služby orgánů veřejné moci (OVM) občanům se rodil postupně. Lze si vzpomenout na snahy elektronizovat komunikaci občanů se státní správou zavedením elektronických podpisů a podatelen. Neujalo se. A proč? Jednoduše proto, že velká část populace nebyla (a dosud není) připravena komunikovat elektronicky. U realizace egov projektů se nesmí zapomínat na tu část občanů, kteří prostě nejsou a nebudou schopni pracovat s počítačem. Pro ně bude vždy rozhodující listinný dokument. To byl zárodek myšlenky projektu Czech POINT. Nabídnout kombinované služby. Na jedné straně jsou data získávána z rejstříků automaticky, na druhé straně na výstupu jsou podána občanovi v listinné formě. Úspěch projektu spočívá v tom, že byl adresován všem bez rozdílu počítačové gramotnosti. V zahraničí bylo realizováno několik zajímavých projektů, které mohly být inspirací. Všechny se ale bez rozdílu zaměřily pouze na počítačově gramotné zákazníky. Proto je jejich využívání dodnes pouhým doplňkem ke standardním službám státní správy těchto zemí. ČR je v tomto pohledu rozhodně mnohem dál. A to i přes nepříznivé statistiky OSN nebo EU o zavádění egov obecně. Je třeba si uvědomit, že úspěšnost egov se nedá měřit počtem kliknutí na webovou stránku nějakého úřadu. Naopak, úspěšnost by měla být měřena z pohledu dostupnosti služeb všem skupinám obyvatel. A zde je na tom ČR rozhodně velmi dobře. Správce projektu Zeptali jsme se Martina Řehořka, výkonného ředitele společnosti newps.cz s.r.o. (dosavadního správce systému Czech POINT). V médiích se objevila informace, že vaše společnost systém spravovala ke konci roku za jednu korunu měsíčně. Jak je to možné? Naše společnost zajišťuje provozní podporu na základě výsledků veřejné soutěže již od roku Po celou tu dobu systém funguje bez problémů, s výjimkou jediného 20minutového výpadku, a ani tento výpadek neznamenal porušení smluvního závazku na dostupnost služeb systému. Ukažte mi jiný systém v této zemi, který se může pochlubit stejnou dostupností. A to jsme si museli poradit s neustálým rozvojem systému, kdy byl systém pravidelně rozšiřován o další agendy a funkcionality. To vše v režimu Když provozujete takový systém 5 let, cítíte za něj velkou zodpovědnost a dobrá pověst naší společnosti je s fungováním Czech POINT spojena. Navíc, když víte, že systém pomáhá tolika občanům i úředníkům, nechcete, aby se zastavil, nebo dokonce zhroutil jenom proto, že se správce systému MV ČR dostal ne vlastní vinou do problémů s veřejnou zakázkou... Nabídli jsme proto před koncem roku 2012 MV ČR tuto (pro nás bezpochyby finančně nevýhodnou) variantu ze dvou důvodů: aby nedošlo ke škodám velkého rozsahu, a také jsme nechtěli, aby při případném výpadku funkcionality systému Czech POINT (pokud by tento systém nikdo nedozoroval) bylo poškozeno jméno a pověst newps.cz s.r.o. l Kdo projekt podporuje Projekt má velkou podporu státu. Vychází ze strategických záměrů vlády pro naplnění cílů SmartAdministration, tedy přeměny státní správy na moderní, přátelské a efektivní úřady. Symbolem přeměny se stal egon, jehož prsty tvoří Czech POINT kontaktní místa veřejné správy. Pilotní provoz Czech POINT byl spuštěn v březnu 2007 na úřadu MČ Praha 13, postupně se do něj zapojila Česká pošta a Hospodářská komora. Významným prvkem projektu se stalo jeho financování z prostředků Integrovaného operačního programu. Základní moto projektu je srozumitelné všem Obíhat mají data, ne občan. To je silná myšlenka a stát se snaží ji naplnit beze zbytku postupným plněním stanovených cílů elektronizace státní správy egovernmentu. Co si o Czech POINT myslí naši sousedé? Odpověď je prostá závidějí nám ho. Ať už se podíváme na Slovensko nebo třeba do Polska. A nejenom tam, ale všude v Evropě, kde při komunikaci s úřadem hraje roli razítko. Slovensko se chystá na elektronizaci úkonů ve státní správě již poměrně dlouho. V sou-

39 39 státní správa Czech POINT výpadek. Takhle by vypadal blackout Czech POINT. ILUSTRACE Lenka Dřízhalová časnosti pilotují projekt s názvem IOM = Integrované obslužné miesto, k dispozici je na 12 poštách, ale s omezenou nabídkou služeb. Slovensku prostě chybí legislativa. Mnohem dál než státní správa je katolická církev, pro kterou spustila Konferencia biskupov Slovenska pilot projektu Ecclesia. Cílem projektu je zjednodušit komunikaci věřících s církevními úřady. Projekt čerpá právě ze zkušeností Czech POINT. V Polsku se taky dlouhodobě snaží o elektronizaci státní správy, běží tam projekt epuap, který se zaměřením blíží spíše k Portálu veřejné správy, ale opět i zde chybí legislativa. Co systém přinesl? Především snadný přístup občanů k ověřeným výpisům z rejstříků OVM. Na dobré si člověk zvykne velmi rychle a snadno zapomene na to špatné, co bylo dříve. Kdo si dnes vzpomene na věčné fronty v Soudní ulici v Praze 4, když byl potřeba výpis z rejstříku trestů? Nebo výpis z katastru nemovitostí a bylo třeba najít čas pro cestu na Katastrální úřad? Dnes stačí zajít na libovolný Czech POINT, kde každý získá, co potřebuje, na počkání. A to i na mnoha zastupitelských úřadech! Hmatatelné standardy egovernmentu Czech POINT vnesl do prostředí ISVS dva nové základní prvky (hmatatelné standardy) jednoznačnou autentizaci uživatelů (pro zajištění principu nepopiratelné odpovědnosti provedeného úkonu) a inteligentní formuláře pro snadné zvládnutí práce se systémem, které uživatele prakticky vedou při jeho práci a nedovolí mu udělat chybu. Reálné využití standardů Veřejný zadavatel potřebuje vybudovat informační systém s celostátním dopadem, ke kterému budou přistupovat různé OVM. Ponechme stranou vlastní aplikační jádro systému, nás zajímá autentizace uživatele systému. V momentě, kdy uživateli mají být úředníci napříč veřejnou správou, mají autentizaci vyřešenu hotovým standardem. Jak? Použijí Jednotný identitní prostor systému Czech POINT (JIP) a jeho Katalog autentizačních a autorizačních služeb (KAAS), kde má většina úředníků svůj účet již zřízen. A ti, co ho dosud nemají, si ho mohou jednoduše zřídit. Výsledkem je zároveň prokazatelná finanční úspora. Protože projekt JIP je hotový, zaplacený. Přistupující OVM nemusejí hradit žádné poplatky. Navíc tento systém disponuje praxí vyzkoušeným bezpečným způsobem doručování primárních přihlašovacích údajů jednotlivým uživatelům tzv. virtuální obálkou. Uživatel nemusí nikam pro tyto údaje chodit, jsou mu doručeny na stůl. Pokud bude ale zadavatel budovat vlastní správu uživatelů, důsledkem nejspíš bude, že úředník dostane další uživatelský účet, což bohužel často vede k papírkům s hesly nalepeným na monitoru. l

40 40 příloha týdeníku Euro dubna 2013 Czech POINT legislativa Mýty a omyly Kolem systému panuje stále mnoho domněnek. Málokterá z nich má opodstatnění Kdysi na jedné konferenci bylo zmíněno, že Czech POINT začínal jako malý nenápadný projekt, který se postupně rozrostl. Každý rok byl postupně doplňován o další agendy a funkcionality. Prostě nebyl postaven najednou v průběhu jednoho roku, ale vyvíjí se prakticky neustále od roku 2007, kdy startoval. Reaguje na požadavky dané legislativou. A jeho vývoj bude podle všeho pokračovat i nadále. Zřejmě to je důvod, proč kolem projektu dodnes existuje tolik domněnek a mýtů. Jedním z největších omylů je, že se jedná o systém srovnatelný s IT systémem velikosti malé nebo střední firmy a jeho provozní podporu může zajistit parta studentů! Ten, kdo si tohle myslí, a ještě veřejně prezentuje, nemá o systému sebemenší představu. Ale to je v zemi, kde je každý fotbalovým trenérem, už zřejmě pravidlem... Mediální mýtus č. 1 Bez provozní podpory Czech POINT nebudou fungovat matriky. Omyl! Matriky jsou zcela autonomním systémem, který funguje i bez Czech POINT. Důležitý je ale fakt, že všechny matriční události jsou do Informačního systému evidence obyvatel hlášeny právě prostřednictvím systému Czech POINT. Při jeho výpadku pak není cesta, jak dostat z ohlašovny matriční zápis o narození, úmrtí, změny rodného jména apod. Mediální mýtus č. 2 Dalším mýtem je tvrzení, že bez provozní podpory Czech POINT nebudou fungovat registry lidí a automobilů. Předně v ČR nemáme registr lidí ani registr automobilů. Patrně je tedy myšlen registr obyvatel (ROB) a Centrální registr vozidel (CRV). A to je opět omyl! Oba systémy jsou zcela autonomní, dokonce CRV nemá s Czech POINT vůbec nic společného. Pro přístup k referenčním údajům z ROB mohou úředníci využívat formuláře CzechPOINT@office nebo mohou použít pro autentizaci k ISZR své přístupové údaje z Czech POINT, ale i při výpadku Czech POINT je ROB schopen poskytovat své služby. Mediální mýtus č. 3 Dalším mýtem je, že bez Czech POINT nebude fungovat registr osob, a dokonce ani elektronická komunikace mezi úřady. A skutečnost? Opět, ROS je zcela autonomní systém, který může (nemusí) využívat služeb Czech POINT. A elektronická komunikace mezi úřady? Tu zajišťuje Informační systém datových schránek (ISDS). Tedy opět zcela autonomní systém, který pro zhodnocení již investovaných prostředků využívá některých služeb Czech POINT. Například služby pro zneplatnění přístupových údajů, získání nových přístupových údajů, podpůrné služby elektronické komunikace, jakými je např. Co je Czech POINT? Jednoduše řečeno, rozhodně to není jednoduchý systém, který zajišťuje provoz několika serverů..., ani nikde nesedí žádný ajťák, který by jen koukal, jestli zelené tlačítko svítí zeleně... Každý, kdo si tohle myslí, skutečně nemá ani představu o rozsahu, šíři a složitosti tohoto systému. Takže, je to především první a svým rozsahem největší egovernmentový projekt v České republice. Už jenom samotný název napovídá, jaké služby poskytuje. Podací občan může učinit podání směrem ke státní správě. Ověřovací občan může ověřit platnost konvertovaného dokumentu, zda byl skutečně konvertován dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Informační občan získá výpis z rejstříku/registru pro vlastní potřebu nebo pouze pro ověření správnosti údajů o něm v rejstříku vedených. Národní služby jsou poskytovány občanům na národní úrovni, nezávisle na místě jeho bydliště. Terminál občanovi jsou služby poskytovány na kontaktním místě veřejné správy (KM VS), úředník přistupuje ke službám Czech POINT prostřednictvím terminálu CzechPOINT@office. kontaktní místo. Czech POINT najdete nejčastěji na úřadech a pobočkách České pošty. Zanedlouho má přibýt i první banka, která bude tyto služby poskytovat. konverze dokumentů apod. Jak ROS, tak ISDS budou fungovat i bez Czech POINT, ale samozřejmě bez doplňkových služeb, které jim poskytuje. Mediální mýtus č. 4 Zcela jako nepochopení základního chodu veřejné správy se na konci roku objevila zaručená mediální informace, že... systém Czech POINT nemá kdo provozovat.... Nesmysl! Systém provozuje od samého začátku Ministerstvo vnitra České republiky. Je jeho správcem i provozovatelem dle zákona č. 365/2000 Sb., o ISVS. Vlastní podporou provozu pak může pověřit jiné subjekty opět dle citovaného zákona. l FOTO Hynek Glos

41 41 rozhovor Czech POINT Nabízíme široký záběr služeb Nových funkcionalit lze najít hodně. Ale platí jedno zásadní pravidlo. Czech POINT může poskytovat pouze služby s oporou v legislativě, říká Martin Řehořek, šéf společnosti newps.cz FOTO Vojtěch Vlk Jaké číslo v počtu výpisů očekáváte na konci roku 2013? Můj odhad je, že budeme atakovat hranici 10 milionů výpisů. Nelze však očekávat, že počty vydaných výpisů porostou donekonečna. Systém je sice označován za začátek budování egovernmentu v Čechách, ale paradoxně jeho první službou (a dosud hojně využívanou) bylo vydávání listinných výpisů! Pravdou však je, že k tomu, aby mohly být tyto výpisy vydávány na kontaktních místech veřejné správy (KM VS), musely být upraveny mnohé informační systémy. A tím právě začal onen proces budování egovernmentu v ČR. Takže co s listinnými výpisy v budoucnu? Budou se i nadále vydávat? Samozřejmě. I přes sebevyšší penetraci populace internetovým připojením zůstane vždy část obyvatel, která bude preferovat listinu před elektronickým originálem. Dnes jsou to zejména starší lidé, kteří se nikdy nenaučili pracovat s počítačem, v budoucnu to může být dnešní střední generace, ze které se stane generace důchodců, kteří už nebudou stačit na překotný rozvoj výpočetní techniky a vrátí se k listinným originálům. Nicméně jak již naznačil dosavadní vývoj systému, Czech POINT se z původní funkce KM VS rozrostl a dnes jej využívají rovněž úředníci, notáři, exekutoři i advokáti. Jak bylo uvedeno výše, JIP je k dispozici jako autentizační a autorizační nástroj, který mohou využívat i další informační systémy veřejné správy. A pokud bychom hledali další náměty využití systému Czech POINT, je jich pořád hodně. Jaké jiné možnosti systém Czech POINT pro budoucnost má? Jistě máme všichni v paměti spory o podpisové archy kandidátů přímé volby prezidenta. Dohady o pravosti podpisů na petičních arších byly nekonečné. Přitom sběr podpisů pro jednotlivé kandidáty lze řešit jednoduše právě pomocí Czech POINT. Každý pracovník/asistent KM VS je vyškolen a oprávněn identifikovat žadatele. Při každé identifikaci žadatele je jeho občanský průkaz současně kontrolován proti databázi zneplatněných dokladů. Potom si asi každý dovede představit situaci, kdy občan petent podporující konkrétního uchazeče o prezidentský post se dostaví na Czech POINT, tam předloží občanský průkaz a požádá o zapsání do petičního archu svého uchazeče. Asistent KM VS provede identifikaci, vyplní v inteligentním formuláři příslušné údaje (v souladu s legislativou), případně nechá petenta podepsat výtisk žádosti (který bude uložen v KM VS po dobu danou legislativou) a po podepsání žádosti potvrdí, že petent podepsal žádost. Systém Czech POINT tuto informaci předá do vlastní databáze nebo odešle do externího volebního informačního systému. Jednoduché, že? A další? Třeba státní maturity. Tolik diskutovaný projekt. Dovedu si představit státní maturity s podporou všech nezbytných procesů prostřednictvím Czech POINT a datových schránek. Pokud potřebuji v jeden okamžik garantovaně doručit sadu nějakých dokumentů, pak to lze spolehlivě vyřešit pomocí datových schránek. Odesílatel má k dispozici dodejky a doručenky ode všech adresátů. Logistika dopravy tištěných maturitních písemek/otázek se ve světle této skutečnosti jeví skutečně absurdní. Hodnocení jednotlivých prací určenými hodnotiteli si pak dovedu představit pomocí inteligentních formulářů v rámci CzechPOINT@office, samozřejmě včetně elektronického podpisu hodnotitele a kvalifikovaného časového razítka na závěr hodnocení. Opět velmi jednoduché řešení. Nerozumím tomu, proč by jeden resort nemohl využívat informační systém jiného resortu, zvlášť když takový systém bezpečně a úspěšně funguje a stát jeho vybudování již zafinancoval. Opravdu musí být tak důležitá věc, jako jsou státní maturity, ostudou naší země? Proč si myslíte, že tomu dnes tak není? Proč resorty nespolupracují? Řekl bych, že je to důsledek dob minulých. Prostě jsme se nedokázali dosud vymanit z resortismu. Důležitost resortu se přece pořád hodnotí podle výše finančních prostředků, které spravuje. Přesto věřím, že se tento postoj změní. Již dnes máme několik kladných příkladů spolupráce mezi resorty, resp. mezi OVM. Prvním je Czech POINT, který spravuje MV ČR, ale využívají ho již prakticky všechny OVM. Dalším je ISDS a od minulého roku základní registry. Tyto egov projekty jsou příkladem fungující spolupráce mezi resorty. l

42 42 příloha týdeníku Euro dubna 2013 Czech POINT služby občanům Moderní stát potřebuje moderní systém Czech POINT je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan veřejná správa Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby obíhala data, ne občan. Czech POINT je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan veřejná správa. Cílem projektu Czech POINT je vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů. Jde tedy o maximální využití údajů ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany. Projekt Czech POINT přináší značné ulehčení komunikace se státem. Tři komponenty systému Systém poskytuje celou řadu služeb daných legislativou, rozdělených zatím do tří základních částí. 1. část Kontaktní místo veřejné správy je ta část systému, která je určena pro komunikaci občanů s veřejnou správou za pomoci asistenta (úředníka). Zde mohou občané získat výpisy z různých informačních systémů veřejné správy (ISVS), jako jsou např. rejstřík trestů, katastr nemovitostí, obchodní rejstřík, ale i základní registry a další služby, např. autorizovanou konverzi dokumentů. 2. část CzechPOINT@office je část systému určena pro úředníky orgánů veřejné moci (OVM), notáře a exekutory. Zde se zachoval správce systému MV ČR jako vzorný hospodář, když využil již existující systém s řadou služeb i pro využití úředníky OVM. Nemusel budovat opět zcela nový nákladný systém, stačilo pouze doplnit rozhraní pro přístup úředníků a správu uživatelských účtů a přístupových rolí. Na mnoha OVM totiž dochází k situaci, kdy úředník např. dopoledne vykonává činnosti asistenta na kontaktním místě veřejné správy (vydává výpisy na žádost občanů) a odpoledne týž úředník pracuje v pozici úředníka a využívá ke své práci CzechPOINT@office. Škála služeb poskytovaných v rámci CzechPOINT@office se neustále rozrůstá. Zpočátku měli úředníci k dispozici výpisy a opisy z rejstříku trestů. Od mají k dispozici službu autorizované konverze z moci úřední. V konvertování dokumentů jsou vůbec nejpilnější exekutoři. Byli to právě oni, kdo zastavili papír na vstupu a dál v rámci svého úřadu již pracují s elektronickými originály. Zde má veřejná správa pořád co dohánět. Je až s podivem, že některé OVM (a není jich málo) platí za zřízení služby konverze z moci úřední svým dodavatelům, když tuto službu poskytuje všem OVM systém Czech POINT zcela ZDARMA! Kromě evidentního plýtvání penězi daňových poplatníků všechny konverze dokumentů, které neprobíhají prostřednictvím Czech POINT, nejsou v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb. 3. část Další službou je hlášení matričních událostí, které představují celou řadu agend matrik, ohlašoven a soudů. Agendy matrik zahrnují zápis údajů o narození, úmrtí, manželství a registrovaném partnerství, agendy ohlašoven pak zahrnují zápis doručovací adresy a adresy místa trvalého pobytu a agendy soudů zahrnují zápis neplatnosti, zrušení, neexistenci manželství či registrovaného partnerství nebo způsobilosti k právním úkonům. Od okamžiku startu základních registrů poskytuje CzechPOINT@office jeden z důležitých kanálů přístupu k referenčním údajům jednotlivých ZR. Velká většina OVM nebyla na start systému ZR připravena, neměla připraveny své agendové informační systémy (AIS) pro přímé propojení s vnějším rozhraním informačního systému základních registrů (ISZR). Czech POINT nabídl uživatelům těchto OVM možnost přístupu k referenčním údajům ZR prostřednictvím inteligentních formulářů. Nezanedbatelným faktem je, že tato služba je OVM k dispozici ZDARMA. Na rozdíl od některých komerčních řešení. Při výpadku systému nelze zapsat žádný matriční údaj do Informačního systému evidence obyvatel. K čemu slouží HelpDesk Součástí systému Czech POINT je samozřejmě HelpDesk pro zajištění podpory všech uživatelů. S postupným rozvojem systému, nárůstem agend a vybudováním JIP se stal HelpDesk významnou součástí projektu. Navíc v období příprav systému základních registrů bylo rozhodnuto o využití HelpDesku Czech POINT i pro zajištění podpory základních registrů. Pilot byl spuštěn v květnu a od ostrý provoz. Autentizace uživatelů při hlášení servisních požadavků s sebou přinesla novinku ve světě egov a ISVS. Ohlašovatel servisního požadavku už není anonymní. Řešitelské týmy se už nemusejí zabývat řešením neexistujících incidentů, které jim mohli anonymně hlásit vtipálci. Dnes jednoznačně vědí, kdo požadavek nahlásil, s kým mají komunikovat při jeho řešení, a především, začala vznikat kvalitní znalostní databáze se všemi statistickými údaji. Použité technologie Základními stavebními kameny systému Czech POINT jsou SUSE Linux Enterprise Server, Software602XML Form Server, Novell Identity Manager a Novell Vibe. Operační systém SLES byl zvolen jako základní platforma celého systému zejména pro zajištění kompatibility systému s ostatními agendovými systémy veřejné správy a současně jako podpora využívání otevřených technologií ve veřejné správě. Správnost volby byla prokázána později při rozvoji systé-

43 43 služby občanům Czech POINT Czech POINT. To je 6962 kontakt ních míst. Největší bankovní síť v ČR má 657 poboček. ILUSTRACE Lenka Dřízhalová mu. SLES je dostatečně robustní a škálovatelná platforma. Charakteristika formuláře Nelehkým úkolem byla volba základní architektury systému Czech POINT. Základním požadavkem bylo jednoduché ovládání pro obsluhu při zajištění co nejvyšší kvality dat. Pro splnění těchto požadavků bylo vybráno osvědčené řešení Software602XML Form Server. Je to formulářový server, zajišťující centrální správu 602XML formulářů, sběr dat do databáze a koloběh elektronických dokumentů s možnostmi přesného rozhodování ve schvalovacích procesech. Uživatelé pracují se sadou předem vytvořených formulářů, do kterých vyplňují data (například z dokladů občanů). V systému Czech POINT jsou využívány tzv. inteligentní formuláře, které dovolí zadat do daného pole pouze povolené znaky. Formulář přitom hlídá celý řetězec znaků, například na výskyt mezer. (Nevěřili byste, kolik chyb vznikalo v minulosti v ISVS právě kvůli tomu, že data byla zapisována do ISVS jako volný znakový řetězec bez jakékoli kontroly.) Vybudování systému s pomocí inteligentních formulářů a formulářového serveru s sebou přineslo další významnou vlastnost systému Czech POINT. V systému nejsou nikde ukládána data z jednotlivých výpisů z ISVS, které systém poskytuje. Czech POINT se chová a pracuje v podstatě jako transportní vozík, který vyzvedne na přepážce kontaktního místa požadavek, ten předá příslušnému primárnímu poskytovateli dat (příslušnému agendovému informačnímu systému). Od něj převezme výstup v zašifrované podobě a doručí jej zpět na příslušnou přepážku kontaktního místa. Tam je šifrovaný výstup vytištěn na tiskárně spolu s ověřovací doložkou a předán klientovi. Po vytištění je šifrovaný soubor automaticky smazán a na pracovišti kontaktního místa ani v samotném systému Czech POINT nezůstávají žádná data. Systém loguje pouze uskutečněnou událost, kdo a kdy ji provedl, o jaký typ výpisu (podání) se jednalo. S využitím této základní vlastnosti neuchovávat žádná data klientů je celý systém snáze spravovatelný a současně bezpečný. S rozvojem systému postupně dochází k nárůstu uchovávaných dat, ale pořád se jedná o data typu logů (například přístup do systému, transakce).»

44 44 příloha týdeníku Euro dubna 2013 Czech POINT služby občanům» Kdo hlídá uživatele Pro zajištění identifikace, autentizace a autorizace uživatelů přistupujících k systému byl nasazen Novell Identity Manager (IDM) a Novell Identity Manager Roles Based Provisioning Module. Identity Manager je použit pro správu identit osob oprávněných k přístupu do systému Czech POINT. Identity Manager Roles Based Module tvoří nedílnou součást řešení jednotného identitního prostoru systému Czech POINT, která umožňuje třídit uživatele podle předem definovaných rolí. Na základě těchto rolí lze následně přidělit přístup celým skupinám uživatelů, kterým je daná role přidělena v rámci IDM. Tím se dosáhne cíleného rozdělení přístupových práv uživatelů na základě rolí k jednotlivým agendám, případně funkcionalitám systému. V systému byl vytvořen jednotný identitní prostor (JIP), kde jsou spravovány údaje všech uživatelů systému po celou dobu životního cyklu. Je nutno si uvědomit, že v tomto jednotném identitním prostoru jsou nejen uživatelé z oblasti veřejné správy, ale i z dalších v legislativě uvedených subjektů, které provozují kontaktní místa systému Czech POINT. Mezi takové subjekty patří Česká pošta, Hospodářská komora ČR, Notářská komora ČR a úředníci OVM. Po prvním roce provozu bylo rozhodnuto pro zvýšení bezpečnosti systému využít tzv. vícefaktorové autentizace. Od je přístup do systému umožněn pouze uživatelům s platným certifikátem. Správu uživatelů subjektů zapojených do systému Czech POINT provádějí lokální administrátoři, kteří jsou zodpovědní za celý životní cyklus uživatele v systému. Administrátor je odpovědný za vedení uživatelských účtů, to znamená, že zřizuje a přiděluje uživatelské účty oprávněným osobám. Dochází-li k převedení zaměstnance uživatele systému Czech POINT do jiného oddělení nebo odboru, lokální administrátor zajistí, že je v systému správy identit a služeb egovernment MV ČR provedena změna statusu uživatele. V případě odchodu zaměstnance zajistí, že je mu odebrán tzv. token s certifikátem, aby nemohlo dojít k jeho neoprávněnému použití nebo zneužití. Občané mohou služby Czech POINT využít již na 6962 kontaktních místech. Centrála Czech POINT Základem systému je centrála Czech POINT. Je to v podstatě technologické centrum v prostorách provozovatele, kde je soustředěn hardware i software potřebný k provozu, včetně nezbytné technologické infrastruktury. Centrála systému Czech POINT zajišťuje systémové funkce zejména důvěryhodnou identifikaci, autentizaci a autorizaci uživatele (asistenta Czech POINT nebo úředníka používajícího vnitřní terminál Czech POINT), konektivitu na ostatní ISVS poskytující informace, centrální správu uživatelského rozhraní Czech POINT včetně inteligentních formulářů, audit, bezpečnost a další funkce. V centrále Czech POINT byl s výhodou vy užit operační systém SLES pro zajištění vysoké dostupnosti systému, všechny kritické části aplikace jsou provozovány v klastrovém režimu. Samozřejmostí je zálohování systému. Provoz centrály Czech POINT zajišťuje pro správce systému MV ČR smluvní partner, kterým je společnost newps.cz s.r.o. Čísla o projektu Nejžádanější službou na kontaktních místech jsou stále výpisy z rejstříku trestů. Vždyť měsíční průměr vydaných výpisů za uplynulý rok je zhruba Pokud by každý výpis z RT představoval úsporu byť jenom jedné hodiny času žadatele, pak za rok je to pracovních dnů! Hned v závěsu jsou výpisy z katastru nemovitostí s průměrem měsíčně a výpisy z obchodního rejstříku s měsíčně. Přesto nejvíce využívanou agendou se stala konverze z moci úřední. V uplynulém roce bylo konvertováno každý měsíc průměrně listinných dokumentů do elektronické formy. Ze statistiky vyplývá, že počty takto konvertovaných dokumentů neustále rostou. K zamyšlení je i fakt že pořád existuje měsíčně asi konverzí z elektronických originálů do listinné formy. Tuto konverzi mají na svědomí zejména OVM, které se dosud nenaučily pracovat s elektronickými originály a pracně vše převádějí do papíru. FOTO Hynek Glos

45 45 služby občanům Czech POINT Počet uživatelů Czech POINT překročil ke konci března Největší část tvoří uživatelé systému a Czech POINT, další významnou, téměř desetitisícovou skupinou jsou lokální administrátoři jednotlivých subjektů registrovaných v Jednotném identitním prostoru, kteří jsou plně odpovědní za správu svých uživatelů. Všichni administrátoři jsou autorizováni statutárním zástupcem daného subjektu, přičemž k autorizaci je využit potenciál ISDS, když autorizační formulář zasílá statutární zástupce z DS subjektu do technologické datové schránky Czech POINT. A v neposlední řadě je zde i početná skupina uživatelů, která nepřistupuje k agendám/službám Czech POINT, ale má v JIP svůj uživatelský účet kvůli autentizaci pro přístup k ZR. Co se podařilo za rok 2012 Systém Czech POINT za tu dobu zprostředkoval: výpisů z rejstříku trestů výpisů z katastru nemovitostí výpisů z obchodního rejstříku výpisů z bodového systému řidiče konverzí z mocí úřední... k datu vydání článku bylo vydáno více než výpisů Cena výpisu Každá služba něco stojí. Kolik stojí konkrétní výpis, si nevymýšlejí úředníci na kontaktních místech, ale je to dáno zákonem o správních poplatcích. Cena za výstup z ISVS je stanovena maximální částkou 100 korun za první stranu a částkou 50 korun za druhou a další stránku výstupu. Za výpis z rejstříku trestů se platí jednorázová částka 100 korun. Za přijetí podání kontaktním místem se platí částka 50 korun. Zde je potřeba uvést, že poplatek zůstává (až na výjimku výpisu z katastru nemovitostí, který je jediným reliktem odvodu poplatků) příjmem samotného kontaktního místa. Pokud tedy využíváte služeb Czech POINT v místě svého bydliště, poplatky jdou přímo vaší obci, a ne do nějaké společné bezedné pokladny. Definice kontaktního místa veřejné správy (KM VS) vychází ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (ISVS). Takto definovaným kontaktním místem je pouze Czech POINT. Jednoduše řečeno, je to místo, prostřednictvím kterého může občan komunikovat s orgány veřejné moci (OVM), získat ověřené výpisy z rejstříků, učinit podání, konvertovat dokumenty apod. Kontaktní místa Czech POINT jsou dostupná na obecních, městských a krajských úřadech, pobočkách České pošty, Hospodářské komory, zastupitelských úřadech a u notářů. Nově může být Czech POINT zřízen i v bance. Ke konci února bylo občanům k dispozici celkem 6962 těchto středisek. Je důležité si uvědomit, že všechna kontaktní místa jsou definována legislativou. To se týká rovněž obecních úřadů, které byly postupně zapojovány do projektu na základě jejich uvedení ve vyhláškách, které taxativně vyjmenovaly, které obecní úřady a zastupitelské úřady jsou KM VS. Kolik na celém projektu ušetřil stát Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Nejde totiž snadno postavit proti sobě na jednu stranu náklady na vybudování systému a na druhou úspory, které přinesl. Úspory se totiž projeví na několika místech, nejenom u samotného správce systému, tedy Ministerstva vnitra ČR. Jak tedy stát ušetřil? Především zavedením efektivní služby občanům. Už jenom zvýšení dostupnosti služby lze vyčíslit. A to nejenom hrubým odhadem ušetřeného času obyvatel (viz odstavec Čísla o projektu). Pozitivním prvkem systému je skutečnost, že vybrané poplatky za služby Czech POINT zůstávají příjmem kontaktního místa. Správce systému ušetřil zejména tím, že postavil základní kámen ekosystému označovaného jako egovernment. Služby, které nabídl občanům, v dalším kroku nabídl všem úředníkům státní správy, a to vše přesně dle legislativy a především ZDARMA. V září 2009 byla zpracována analýza nákladů a přínosů (CBA) projektu, která prokázala plnou opodstatněnost projektu. Realizace projektu má celospolečenský smysl a pozitivní celostátní i skupinový dopad. Výsledky provozu prokázaly, že je realizován velice přínosný projekt, který je integrální součástí státní strategie elektronizace veřejné správy v ČR. Jakmile potřeboval stát identifikovat občana pro zřízení datové schránky, měl takový systém prakticky připravený. Stačilo občana poslat na Czech POINT. A od července 2012 poskytuje Czech POINT rovněž výpisy ze základních registrů. Nesmíme zapomenout ani na Jednotný identitní prostor, jehož autentizační služby jsou dostupné všem OVM opět ZDARMA, stejně jako konverze dokumentů. A teď mi řekněte, zda jste schopni vyčíslit, kolik na celém projektu ušetřil stát. Rozhodně to nejsou malé peníze. Kolik stojí provoz systému? Přesné číslo by poskytl správce systému MV ČR. Nicméně lze konstatovat, že to nejsou žádné horentní sumy, jak bývá nezřídka prezentováno různými škarohlídy. Projekt byl od začátku spolufinancován z fondů Evropské unie, takže procházel každoročně pečlivou kontrolou vynaložených nákladů. Pokud bychom chtěli spočítat poměr cena/ /výkon různých informačních systémů, kde cena jsou provozní náklady a výkon znamená součet všech poskytovaných služeb a funkcionalit systému, troufám si tvrdit, že by Czech POINT dosáhl nejpříznivějšího poměru. Na tomto projektu se uplatnil princip postupného financování. Co to znamená? Zadavatel zvolil sice obtížnější cestu budování systému po částech, na druhou stranu nemusel do projektu investovat hned v prvním roce všechny finanční prostředky. Důsledkem toho bylo mimo jiné, že budoval agendy a funkcionality podle skutečné potřeby a pořizoval pouze tolik výpočetního výkonu, kolik systém skutečně vyžadoval. Vyhnul se tak zavedené praxi nákupu velkého množství HW a SW, který pak většinu doby své životnosti pouze čeká na své využití. A takových projektů máme v ČR nemálo. l

46 46 Euro dubna 2013 global 46 KYPR Způsob záchrany kyperských bank je pro ostrovní ekonomiku bezmála smrtelnou ranou 49 ITÁLIE Namísto tradičních kolekcí chce módní gigant Benetton nabízet nové zboží každé dva měsíce 50 KOREJSKÝ POLOOSTROV Severní Korea namířila rakety i na USA. Klíč k řešení situace má Peking, který hroutící se režim drží nad vodou Bankovní kocovina Udržet kapitál na Kypru bude téměř nemožné. Úspěšných příkladů z historie je minimum Vlastně je dost smutné, že se ostrov, u jehož břehů se zrodila bájná Afrodita, vydává cestou řecké ekonomické záhuby. Už přes dva tisíce let Kypr není součástí Řecka. Chceme-li zajít do detailů, naposledy spolu tvořily jeden stát ve 12. století, kdy byly obě země součástí Byzantské říše. I přes společné kulturní základy jde však o dvě různé země, dvě různé společnosti a dvě docela odlišné byť propojené cesty na ekonomické dno. V případě Kypru mluvíme o cestě plné nešťastných okolností, osudových náhod a samozřejmě také dramatických chyb. Kam ostrovní stát dovedou, by zatím neodhadli ani delfští věštci. Přísná omezení Když minulý čtvrtek do budovy kyperské centrální banky v Nikósii dorazil nakládní automobil pro zásobu bankovek a mincí, působilo to jako záběry z postapokalyptického filmu. Podle svědectví v reportážích se nad hlavami nervózních Kypřanů vznášely helikoptéry, do ulic vyrazily posílené policejní hlídky a před bankovními pobočkami se houfovaly davy zákazníků. Agentura Reuters uvedla svědectví několika bankéřů, kteří předchozí den vypověděli, že se bojí o život. Na Kypru právě skončily téměř dvoutýdenní (mimochodem jedny z nejdelších v moderních dějinách) bankovní prázdniny a svět s obavami sleduje, co se bude dít. První a nejaktuálnější hrozba se naštěstí nenaplnila. Kypřané zachovali chladnou hlavu a nevzali banky útokem, čímž odvrátili definitivní rozpad celého tamějšího bankovního sektoru. Čekali jsme mnohem víc lidí. Naštěstí si většina vybrala jen nejnutnější hotovost na dnešní den. Zákazníci reagovali fantasticky, sdělil agentuře Bloomberg Argyros Eraclides, manažer pobočky Bank of Cyprus, největší kyperské banky. Omezení bankovního styku jsou přitom poměrně přísná. Pokud byste žili na Kypru, nesměli byste si denně z účtu vybrat více než 300 eur, vůbec byste nemohli disponovat úsporami na termínovaných vkladech a v celé zemi by vám nikdo neproplatil šeky. Zároveň byste nemohli posílat žádné peníze do zahraničí v objemu vyšším než 5000 eur měsíčně. Tím se dostáváme k dalšímu velkému otazníku, který spolu s řadou jiných visí nad kyperskou krizí a to jsou dopady na ekonomiku řecké části ostrova jako takové. V první řadě je otázka, zda se vůbec podaří peníze uvnitř ekonomiky uhlídat. Jak podotkl list The Financial Times, ekonomické studie zatím příliš mnoho úspěšných příkladů omezení bankovního styku nepřinesly. De facto lze jmenovat jen jeden doopravdy pozitivní případ, kdy prokazatelně pomohlo celé ekonomice, a to v Malajsii roku Ani srovnatelný příklad z poslední doby, Island, není zrovna pozitivní. Omezení platebního styku, která tam mimochodem platí dodnes a zřejmě ještě dlouho budou, vyhnala ze země investice, ale zamezit zároveň vyprázdnění bankovních kont nedokázala. Nastala hra kočky s myší mezi bohatými majiteli účtů a vládou, kterou druhá strana nemohla vyhrát.»

47 47 Kypr global FOTO ČTK SJEDNOCENI V KRIZI. Noční záběr na kyperskou sochu Svobody v Nikósii, která symbolizuje touhu po znovusjednocení ostrova. Kypr nyní nedobrovolně následuje řeckou cestu na ekonomické dno.

48 48 Euro dubna 2013 global Kypr PODEZŘELÁ OBĚŤ. Andreas Vgenopoulos, majitel a donedávna i ředitel banky známé původně jako Marfin Popular Bank, později Cyprus Popular Bank a nakonec Laiki, se označuje za obětního beránka. Seškrtání 80 procent všech účtů nad sto tisíc eur se týká právě výhradně této banky.» Kypr je navíc unikátní příklad, protože jde o zavedení bankovních restrikcí uvnitř monetární unie, kde uhlídat pohyb peněz bude ještě mnohem složitější. Konec kyperské značky To je ale pochopitelně jen jedna bitva v zoufalém boji, který teď Kypr čeká. Už jen řešení, jaké bylo na cestě k záchraně kyperských bank přijato, bude pro ostrovní ekonomiku takřka smrtelnou ranou. Odepsání vkladů v druhé největší bance Laiki až do výše 80 procent a obrání majitelů bankovních dluhopisů a akcionářů o jejich peníze nevyhnutelně ukončí pověst středozemního ostrova coby offshorové destinace. Bohatí Rusové odteď jen těžko budou zakládat firmy a účty právě tady. Jak už si stihla všimnout řada komentátorů, pro Kypr bude hodně složité hledat jiný vývozní artikl. V současnosti tvoří 80 procent HDP právě služby, z nichž valnou většinu přidané hodnoty můžeme vystopovat právě do bank. Mimo to země exportuje ještě sýrové výrobky a stavební materiály. Na tom se oživení postaví těžko. Otázkou také bude, jak se současná vláda i ty budoucí vyrovnají s rostoucím zadlužením. Díky záchrannému balíčku od mezinárodních věřitelů tedy Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu sice Nikósie získá půjčku ve výši deseti miliard eur, ale současně s tím automaticky vzroste zadlužení země na 140 procent HDP. Jen pro srovnání, stejných čísel dosahovalo Řecko v roce 2010, kdy se začalo hovořit o jeho krachu. Od investorů si Kypr půjčit nemůže. Už dva roky je odříznutý od finančních trhů, protože úroky, které investoři za dluhopisy požadovali, byly příliš vysoké (tehdy okolo 15 procent). Co naplat, že čísla jasně hovoří o tom, že ufinancovat dluh nebude pro zemi nadále problém. Celkový vládní dluh dosahuje jen asi 15 miliard eur, z toho devět miliard v dluhopisech. Po sanaci bankovního sektoru tedy žádné drastické číslo. Vysvětlujte to ale trhům. Třaskavá munice I když ten příběh už zazněl mnohokrát, hodí se připomenout, co se na Kypru skutečně stalo. Novinové titulky jsou totiž v první řadě Když se dnes hovoří o systémových vadách kyperského bankovnictví, přehlíží se, že šlo v první řadě jen o jednu banku. zavalené nekonkrétními výkřiky typu příliš velký bankovní sektor. Nebo ještě hůře, jak předvedla Mladá fronta Dnes, sváděním viny na komunistického exprezidenta (Demetris Christofias předal úřad na začátku roku). Kypr totiž neměl žádné do nebe volající vládní či sociální výdaje. V poměru k výkonu ekonomiky utrácel kyperský stát zhruba jako Česká republika, mírně nad 40 procent HDP. Podíváme-li se na vývoj kyperského hospodářství v posledních letech, zjistíme, že i přes své napojení na krachující Řecko si ostrovní země vedla docela dobře. Skutečné problémy se začaly projevovat až před rokem a půl a měly více příčin. V létě 2011, krátce po červencovém výbuchu muničního skladu, který vyřadil největší elektrárnu na ostrově, přišlo protikrizové opatření Evropské bankovní agentury. To všem bankám v EU přikazovalo zvýšit základní kapitál. Mimoto se hodí říct, že stejná agentura současně prováděla zátěžové testy bank a o těch kyperských prohlásila, že jsou naprosto v pořádku. Banky ovšem musely výrazně navýšit rezervy a pro většinu z nich to nebyl problém až na jednu. Ano, hádáte správně. Šlo o takzvanou Marfin Popular Bank, později Cyprus Popular Bank nebo také Laiki. Ten samý finanční ústav, který vláda nechala minulý týden zkrachovat a vkladatele obrat o většinu jejich peněz. Předvolební morálka Když se dnes hovoří o systémových vadách kyperského bankovnictví, přehlíží se, že šlo v první řadě jen o jednu banku. Agentura Reuters už přitom o Laiki loni vydala fascinující reportáž, která odhaluje velmi vážná podezření ohledně jejího hospodaření. Zakladatelem a donedávna také ředitelem banky je jeden z nejbohatších Řeků, Andreas Vgenopoulos. Ten na Kypru umístil nejen centrum finančního domu, ale celé své investiční skupiny Marfin Investment Group (zkratka MIG bývá v Řecku zaměňována za posměšné money is gone ). Zmíněná skupina má v portfoliu nemovitosti a podniky na území Řecka a existuje důvodné podezření, že Vgenopoulos využíval banku k výhodnému financování svých aktivit na domácí půdě. Řecký magnát s obviněním samozřejmě nesouhlasí, prohlašuje se za obětního beránka a s vládou se nyní soudí. Aby také ne, když přišel o veškerý majetek v krachující bance. Dodejme ale, že dle statistik kyperské centrální banky mohly za třetinu chybějícího kapitálu v bance její investice a úvěry v Řecku. Zbytek byly řecké vládní dluhopisy, jejichž hodnota rapidně klesla, a také kyperské vládní dluhopisy. Ohledně posledně jmenovaných cenných papírů můžeme zmínit zajímavý fakt. Zatímco řecké (stejně jako španělské, italské a irské) dluhopisy Evropská centrální banka přijímala jako zástavu za půjčky, u těch kyperských podobný krok odmítla. De facto tak znemožnila bankám, aby se zbavily zátěže nekvalitních aktiv. V případě Kypru se vůbec evropští představitelé snaží tvářit jako velké morální vzory, které trestají prohnilý kapitál. Nic proti tomu, nechat padnout banku, která zcela prokazatelně špatně řídila vlastní rizika, a to za přihlížení kyperských kontrolních orgánů. To je eticky jistě v pořádku. Jenže Berlínu a Bruselu se podobně mravokárně postupuje mnohem hůř, má-li být terčem například obdobná banka v Řecku nebo ve Španělsku, jejíž pád by ohrozil také německé střadatele. Zajímavě to vyjádřil bývalý guvernér kyperské centrální banky Athanasios Orphanides (který má jistě máslo na hlavě také) v rozhovoru pro týdeník The Economist: To, co dělá celou tuto epizodu tak odpornou, je politika. Některé vlády, aby hájily své vlastní politické zájmy, rozhodly ve prospěch řešení, které Kypr bezprostředně ohrožuje. Inu, v Berlíně budou za pár měsíců volby. l Tomáš Plhoň plhon@mf.cz FOTO Reuters

49 49 Itálie global Zaražený Benetton Namísto tradičních kolekcí chce italský módní gigant nabízet nové zboží každé dva měsíce NOVÁ KAMPAŇ. Benetton je mimo jiné znám svými barvitými a provokujícími kampaněmi. Po známé protirasistické sérii přišla firma vloni s novou kampaní Nezaměstnaný roku, která má s ohledem na současnou ekonomickou krizi upozornit na problém mladých lidí bez práce. FOTO archiv Benetton patří k těm několika úspěšným italským značkám, které jsou známy po celém světě, tak jako například Ferrari, Ducati, Valentino nebo Gucci. Zisky založené na vlastní kvalitní výrobě a franšízingu však v důsledku finanční krize i nové konkurence klesají, a firmu tak čekají velké změny. Společnost, jejíž sídlo se nachází v severoitalském Ponzano Veneto nedaleko Trevisa, dosáhla v minulých letech obratu přes dvě miliardy eur. Zvláště v 80. a 90. letech byla jedním ze symbolů úspěchů made in Italy na všech kontinentech. Proslavila se i velmi originálními reklamními kampaněmi svého času proti rasismu, jejichž autorem byl především slavný fotograf Oliviero Toscani. Vloni na podzim přišla s dalším nápadem připomenout všem současnou hospodářskou krizi reklamním heslem Nezaměstnaný roku, které mělo veřejnost upozornit na problémy mladých lidí bez práce. Benetton Group je dnes činná ve 120 zemích světa značkami United Colors of Benetton, Undercolors of Benetton, Sisley a Playlife se sítí 6500 obchodů. Rodina Benetton rozšířila svou aktivitu i do jiných odvětví (Autostrade italské dálnice, ADR římská letiště, Autogrill síť restaurací). Po počátečních problémech slavily tyto aktivity úspěch. Přesto ale podnik soustředěný především na ležérní módu pocítil otřesy na trzích, kde je současná krize nejsilnější v Řecku, Portugalsku, Španělsku a v Itálii. Když se krátí dech Roku 2011 vykázala firma zisk ve výši 73 milionů eur. Loňský výsledek nebyl ještě zveřejněn, podle odhadů by však měl být o něco slabší. V Trevisu si tak uvědomili, že se růst společnosti zastavil a že je zapotřebí zavést hluboké změny. Zdá se totiž, že byznys založený na výrobě a franšízingu začal ztrácet dech ve chvíli, kdy se na trhu objevil nový podnikatelský model, reprezentovaný především španělskou značkou Zara a švédskou H&M, který spočívá v neustálé obnově kolekcí i obchodů. V květnu skončí funkční období současné správní rady a odborný tisk píše o tom, že aktivita bude soustředěna do rukou současného generálního ředitele Biagia Chiarolanzy. Je třeba racionalizovat strukturu společnosti poté, co byla v loňském roce stažena z burzy. Cílem se má stát přeměna z podniku zaměřeného především na výrobu ve firmu, která klade stále větší důraz na distribuci a rychlou změnu nabídky. Jak říkají v Ponzano Veneto, výrobek bude mít u Benettonu stále důležité místo. Novým cílem je však dosáhnout toho, aby se kolekce modelů mohly měnit každé dva měsíce, tak jako to například činí konkurenční Zara. Část výroby bude proto nejspíše přesunuta mimo firmu, patrně i do zahraničí. A to bude znamenat i odchod části zaměstnanců, poprvé v dějinách firmy. V únoru správní rada oznámila, že do dubna má odejít v Itálii 450 lidí a přibližně stejný počet zaměstnanců i v zahraničí. Hlavně by se mělo jednat o úředníky a techniky. Odbory se zlobí Šéf společnosti Chiarolanza dodal, že byly rozvázány smlouvy se 135 externími dodavateli, především z oblasti Benátska. Současně s tím firma oznámila, že do italské distribuční sítě bude najato 280 nových pracovních sil. Podle odborů to ovšem na věci nic nemění, jedná se prý o úder, který ve firmě nemá obdobu a který se připojuje ke stále silnější krizi zaměstnanosti v severovýchodní Itálii. Předseda provinční rady v Trevisu Leonardo Muraro vyjádřil především obavy ze ztráty italského know-how a designu, protože firma chce svěřit realizaci některých výrobků externím dodavatelům pracujícím často v zahraničí. Na podobnou kritiku však šéf společnosti Biagio Chiarolanza odpovídá, že tato opatření, která již nebylo možné odkládat, umožní dlouhodobě nový rozmach firmy. l Josef Kašpar spolupracovník redakce, Řím

50 50 Euro dubna 2013 global Korejský poloostrov Nevyzpytatelný Kim hraje vabank Severní Korea namířila rakety i na USA. Klíč k řešení situace má Peking, který hroutící se režim drží nad vodou Čtyři přívlastky se nejčastěji objevovaly za hranicemi Severní Koreje v souvislosti s jejím novým vládcem Kim Čong-unem, když jej před třemi lety poprvé představil vlastnímu lidu a i světu jeho otec, milovaný vůdce Kim Čong-il. Všechny začínaly na písmeno n: neznámý, nevyzrálý, nezkušený, a tudíž i nebezpečný. Oficiálně se moci ujal koncem roku 2011 a jeho dosavadní působení v nejvyšší funkci země veškeré obavy potvrzuje. Generál, kterému je maximálně 30 let, neprošel žádným vojenským výcvikem a v armádě nestrávil ani den, vládne neomezeně bez zkušeností, zpětných vazeb i jakékoli kontroly. Minulý týden se Kim Čong-un postaral o další rozruch. Nechal uvést do stavu nejvyšší pohotovosti jednotky disponující strategickými raketami dlouhého doletu a dalekonosnými děly. Jejich cílem jsou vojenské základny Spojených států na Guamu, Havaji, a dokonce i na americké pevnině. Severní Korea tímto krokem reagovala na rozsáhlé dvouměsíční vojenské manévry Spojených států a Jižní Koreje, které pod názvem Foal Eagle potrvají až do konce dubna. Nad Korejským poloostrovem momentálně intenzivně létají bombardéry B-52 a v Žlutém moři operují nejméně čtyři americké letadlové lodě společně s dalšími americkými a jihokorejskými bojovými plavidly. Cvičení se účastní přibližně deset tisíc Američanů a kolem 200 tisíc Jihokorejců, rozsahem patří k největším manévrům na světě. Jejich oficiální cíl je jednoduchý: nacvičování obrany před potenciálním útokem ze severu. Ve skutečnosti se však jedná o demonstraci síly vůči Pchjongjangu. Není žádným tajemstvím, že jsme uprostřed vysílání velmi silného signálu, který potvrdí náš pevný závazek vůči alianci s jihokorejskými spojenci, uvedl pro tisk mluvčí amerického ministerstva obrany George Little. Soulu dochází trpělivost I když se cvičení Foal Eagle konají pravidelně každým rokem, letos jej KLDR snáší zvláště špatně. Hlavním důvodem je stupňující se napětí v oblasti, k němuž ovšem přispěla série kroků realizovaných v posledních měsících právě na popud Kim Čong-una. V prosinci nechal odpálit z rampy v Dongchang-ri na severozápadě země raketu Unha-3, která měla vynést na oběžnou dráhu družici. Existují však obavy, že šlo o zastírací manévr a satelit byl pouhou atrapou. Severokorejci nejspíše opět testovali technologii pro mezikontinentální balistické střely. O dva měsíce později, přesně 12. února, totiž vyděsila KLDR svět třetím pokusným jaderným výbuchem. Centrálně řízená severokorejská ekonomika kolabuje, kvůli nedostatku elektrické energie musí být radikálně omezována spotřeba domácností, během noci bývá proud odpojován úplně. Mnozí tamní obyvatelé trpí chronickým nedostatkem jídla. Severokorejský jaderný program je však důkazem, že ani naprostá chudoba, hospodářská zaostalost a izolace nemohou zastavit snahy skutečně odhodlaného režimu o výrobu jaderné zbraně. Pchjongjang tvrdí, že o ni začal usilovat z důvodu možné jihokorejské, americké či japonské agrese. Kim Čong-il, otec nynějšího vládce, ji léta mistrně využíval jako ná- HORKÁ HRANICE. Mladý severokoerejský vůdce Kim Čong-un na jednom z mnoha propagačních snímků z poslední doby, na nichž kontroluje připravenost pohraničních jednotek na stále hrozící konflikt s jižním sousedem a jeho spojenci.

51 51 Korejský poloostrov global JIHOKOREJSKÝ HNĚV. Severní Korea vyprovokovala v posledních letech několik ozbrojených srážek. Jihokorejci (na snímku) si letos připomněli osud korvety Čchonan, která šla ke dnu před třemi lety i s 46 námořníky. Podle vyšetřovatelů ji potopilo severokorejské torpédo, což ale Pchjongjang popírá. FOTO Reuters stroj diplomatického vydírání. Díky tomu čas od času zajistil své zemi příliv nové hospodářské pomoci výměnou za sliby o zmrazení jaderných aktivit. Kim Čong-un však žádné zastírací manévry nepoužívá a rovnou situaci hrotí. Na protesty mezinárodního společenství a na sankce OSN, které po únorovém jaderném testu následovaly, reagoval zrušením horké telefonní linky mezi Pchjongjangem a Soulem. Následně vypověděl všechny dohody o neútočení a denuklearizaci s Jižní Koreou a také smlouvy o příměří uzavřené pro ukončení korejské války z let 1950 až 1953 se Spojenými státy. A v polovině března vypálila severokorejská armáda další balistickou raketu, tentokrát krátkého doletu. Ke zděšení Tokia letěla střela směrem k Japonskému moři. Mezitím KLDR zveřejnila videa fiktivní války s Jižní Koreou, kterou v průběhu tří dnů vyhrála. V dalších podobně krátkých propagandistických filmech Severokorejci zničili dokonce i Bílý dům či americký Kongres. Zainteresovaným stranám však dochází v souvislosti s akcemi Pchjongjangu trpělivost. Minulý týden podepsaly Jižní Korea a Spojené státy nový obranný plán, který počítá se společnou reakcí i v případě menšího útoku ze strany KLDR. Týkalo by se to také událostí, k nimž například došlo před třemi lety, když koncem ledna 2010 severokorejské dělostřelectvo tři dny ostřelovalo spornou námořní hranici s jižním sousedem. O dva měsíce později pak byla při rutinní hlídkové plavbě na sporné námořní hranici ve Žlutém moři potopena jihokorejská korveta Čchonan se 104 muži na palubě, 46 mužů nepřežilo. Mezinárodní vyšetřovací komise dospěla k závěru, že katastrofu způsobilo severokorejské torpédo. Pchjongjang však toto obvinění odmítá. Sen o jedné Koreji se rok od roku prodražuje. Rozdíl mezi Severem a Jihem v HDP na hlavu je skoro 17násobný. Nekončící studená válka Technicky jsou obě Koreje stále ve válečném stavu. O sporadické konfrontace mezi severokorejskými a jihokorejskými vojáky v oblasti demilitarizované zóny a také ve Žlutém moři poblíž linie oddělující Sever od Jihu nebyla ani v minulosti nouze. Pás země dlouhý 248 kilometrů a široký čtyři kilometry je jednou z nejhlídanějších a nejneprůchodnějších hranic na světě. Navíc s obrovskou koncentrací vojenské techniky a munice. Životní podmínky v Severní Koreji neumožňují, aby se její občané pořádně najedli a oblékli, na straně druhé však KLDR financuje čtvrtou největší armádu na světě. Přibližně 90 procent z více než milionu vojáků Korejské lidové armády představují příslušníci pozemních vojsk. Kolem 700 tisíc vojáků je soustředěno ve vzdálenosti 90 mil od demilitarizované zóny. Dále je tam umístěno přes deset tisíc dělostřeleckých systémů, 6500 obrněných vozidel a 3500 tanků. Numerická převaha severokorejské armády vůči jihokorejské se v několika kategoriích odhaduje na 2 : 1. Samotná čísla však nejsou podstatná: drtivé procento armády KLDR tvoří vojáci trpící podvýživou, nedostatkem zbraní, munice, vozidel, pohonných hmot. Výjimku představuje přibližně sto tisíc poměrně dobře vyzbrojených elitních jednotek pro konvenční boj. Díky obří technické převaze a palebné síle by však byla životnost korejské armády v přímém střetu s jihokorejskými jednotkami podporovanými Američany až směšně krátká. Rizikem případného válečného střetu je však samotná koncepce války, kterou by KLDR vedla. S vědomím, že již není co ztratit, by pravděpodobně v první řadě útočila na civilní cíle v metropoli Soulu jen 50 kilometrů za hranicí a na další hustě osídlené oblasti v okolí. Vidina sjednocení se vzdaluje Klíč k řešení situace na Korejském poloostrově leží v Pekingu. Čína totiž svojí potravinovou pomocí a dodávkami nafty udržuje severokorejský režim při životě. S KLDR ji také stále váže smlouva o vzájemné pomoci z počátku 60. let. Na sklonku života Kim Čong-ila se hospodářská spolupráce mezi oběma zeměmi prohlubovala. Vytvořily spolu několik ekonomických zón, jejich rozjezd je však více než rozpačitý. Čínu zajímají i bohatá naleziště vzácných kovů, především železné rudy. Tato surovina představuje také největší položku importu ze Severní Koreje. Podle odhadů může objem vývozu severokorejské železné rudy do Číny dosáhnout v roce 2015 až 4,2 milionu tun ročně. I když se i Peking přidal na půdě OSN k posledním mezinárodním sankcím vůči KLDR, otázkou zůstává, zda je bude důsledně dodržovat. Prozatím se na věc díval především pragmaticky. Není pochyb o tom, že i Číně poslední výstřelky mladého Kima vadí a že si v regionu přeje především stabilitu. Případný vojenský konflikt v oblasti Peking děsí, stejně jako rychlý kolaps severokorejského režimu. Podobný vývoj by mohl způsobit rozsáhlé imigrační vlny a následně i destabilizaci uvnitř Číny. Podél hranice žije totiž značný počet etnických Korejců. Zdá se, že Peking tápe, jak mladého Kima a jeho ambice vlastně uchopit. Podle neověřených informací však nejsou čínské delegace směřující do Pchjongjangu až tak početné, jak tomu bylo v průběhu vládnutí Kim Čong-ila. Zásadní otázky týkající se budoucnosti Severní Koreje tak zůstávají nezodpovězeny. Největší dohady se již tradičně týkají éry, jež by následovala po pádu tamního režimu. Jižní Korea má sice ministerstvo pro sjednocení, sen o jedné Koreji se ale rok od roku prodražuje. Soul velmi pečlivě sledoval proces a hlavně finanční náklady sjednocování Německa. Přitom v roce 1989 představoval východoněmecký HDP na hlavu jednu třetinu hodnoty západoněmeckého. V případě Korejí je však rozdíl téměř 17násobný. Severokorejský HDP v přepočtu na osobu vyjádřený v paritě kupní síly dosahoval v roce 2011 odhadem 1800 dolarů, zatímco v Jižní Koreji to bylo podle Světové banky dolarů. l Dáša Hyklová hyklova@mf.cz

52 52 Euro dubna 2013 hyde park 52 DAŇOVÁ POLITIKA Stát by měl raději investovat do aktivní podpory práce než do sociálních dávek 54 MANAŽERSKÝ PANEL S délkou okolo 9,5 tisíce kilometrů železničních tratí je Česko zemí s jednou z nejhustších železničních sítí v Evropě 55 PRÁVO & BYZNYS Hon na americké daňové uprchlíky se týká i českých bank, o výjimku lze žádat do 5. dubna Obětujeme pracovní příležitosti chiméře nízkého schodku? Státní politika zaměstnanosti je bezradná a kvůli nedostatku statistických dat i slepá Poslední týdny vzbudila velkou pozornost informace o rekordní nezaměstnanosti, mimo jiné i kvůli snaze ministerstva práce zamaskovat nepříznivé výsledky pomocí změny výpočtu tohoto ukazatele. Na papíře tak sice úroveň nezaměstnanosti vypadá lépe, ale každý, kdo sleduje nekončící pokles české ekonomiky, dobře ví, že lakování fasády narůžovo dlouho nevydrží. Co by tedy měla vláda udělat, aby pohnula s potenciálně největším rizikem české recese? Především musí pochopit, že má vážný problém. Zatímco v létě 2008 činila míra nezaměstnanosti pouhých pět procent a české firmy měly problém najít vhodné pracovníky, dnes je nezaměstnanost dvojnásobná (podle původní metodiky výpočtu) a pokud bychom vzali do úvahy i další skupiny lidí bez práce, byli bychom na tom ještě hůře. Především se ale změnil charakter nezaměstnanosti. Ještě před pár lety šlo většinou o cyklickou krátkodobou nezaměstnanost, která mizela spolu s posilováním ekonomiky. Dnes ale u velké skupiny lidí pozorujeme nezaměstnanost strukturální, která je z trhu práce vyřazuje dlouhodobě a kvůli ztrátě kontaktu s novými technologiemi i pracovních návyků možná také natrvalo. Schopnosti rozumět stále výraznějšímu problému samozřejmě nepomohl ani loňský celoroční výpadek analytických informací o trhu práce vyvolaný IT kutilstvím exministra Jaromíra Drábka. Bez informací o tom, kdo a kde hledá práci, je jakákoli investice do aktivní politiky zaměstnanosti střelbou naslepo a efekt je minimální. Existence podrobných dat je samozřejmě důležitá i pro schopnost úspěšně využívat prostředky z Evropského sociálního fondu, my jsme si však museli až doteď vystačit se zastaralými daty za rok Statistika vs. realita Ani nejlepší analytický systém ovšem není schopen popsat skutečný stav věci, pokud jej nechceme znát. Pro skutečné pochopení krize na českém trhu práce by totiž bylo potřeba sledovat i počty lidí, kteří sice mají živnostenský list a podnikají, ale mají přitom problém vydělat i na minimální odvody, které musejí platit. Statistiky nezaměstnanosti výrazně vylepšují i předčasné odchody do důchodu, které sice starším lidem pomáhají zachovat si sebeúctu, ale zároveň snižují jejich životní úroveň. Nepochopitelně nepřátelsky se vláda chová i k těm důchodcům, kteří jsou ochotni a schopni si svou finanční situaci sami vylepšit a nespoléhat se jen na státem vyplácené dávky. Místo toho, aby tyto pracující důchodce aktivně podporovala a využívala je i pro inspiraci ostatních, zrušila jim od počátku roku možnost uplatňovat slevu na dani, kterou mohou využívat všichni ostatní pracující. Fiskální přínos této úpravy je minimální, zato dopad na ochotu důchodců pracovat i na jejich osobní disponibilní příjmy poměrně zásadní. U důchodce pracujícího na částečný úvazek s hrubou mzdou deset tisíc korun to znamená snížení čistého příjmu o 2000 korun měsíčně. Zajímavou množinou lidí bez (oficiální) práce jsou i lidé s exekucemi. Často jde

53 53 politika zaměstnanosti hyde park FOTO Jan Hrouda / ILUSTRACE Vojtěch Velický o lidi, kteří by neměli problém najít si nové zaměstnání, ale kvůli vysokým sankcím a pokutám a kvůli přehnaným požadavkům exekutorů se jim nevyplatí být oficiálně zaměstnáni. Řada z nich přitom pracuje alespoň částečně načerno, aby měli z čeho žít, a bezpochyby by neměli problém pracovat legálně, kdyby jim exekutor nezabavoval většinu jejich výdělku. V současné situaci tak ztrácejí všichni lidé zahnaní do šedé ekonomiky, poctiví věřitelé i stát, který přichází o daňové příjmy. Primární pozornost by ale měl ministr práce spolu s ministrem školství věnovat osudu mladých lidí bez práce. V rámci manipulace se statistikami ministerstvo práce optimisticky mluví o tom, že absolventi škol a mladiství tvoří pouze 6,1 procenta nezaměstnaných. To zní jako velmi přijatelný výsledek, ovšem jen do doby, než si uvědomíme, že to znamená, že bez práce je každý pátý absolvent či mladistvý. A že stejně jako u dalších nezaměstnaných se i u mladých lidí prodlužuje doba, po kterou si nemohou práci najít. Ano, pragmaticky jsme na tom pořád lépe než některé země jižní evropské periferie, kde je bez práce polovina mladých. Bez jasných vyhlídek Zcela chybí dlouhodobý pohled na vývoj české ekonomiky. Kdy naposled vláda diskutovala o tom, kam by se měla česká ekonomika posunout za deset až dvacet let a jak se na tu změnu strukturálně připravit změnou vzdělávacího a sociálního systému, zdanění a podpory podnikání? Jaká struktura pracovní síly bude pro investory do naší otevřené ekonomiky atraktivní a jak zajistíme, abychom byli dostatečně přitažliví ve stále ostřejší mezinárodní konkurenci? Především musíme mít jasno v tom, jestli je do budoucna dlouhodobě udržitelná politika levné německé montovny, nebo jestli jsme schopni lépe těžit z dobré pověsti české pracovní síly. Zároveň potřebujeme lepší data o tom, jak se vyvíjí zaměstnanost různých sociálních skupin, a s předstihem řešit negativní změny. Nemá totiž cenu papírově neustále prodlužovat věk pro odchod do důchodu, pokud nejsme schopni zajistit, že starší generace bude mít dostatek vhodných pracovních příležitostí. Potřebujeme velmi rychle zasahovat proti vytváření skupin lidí, pro které je oficiální zaměstnání nevýhodné, jako třeba pro oběti lichvářů a exekutorů. A musíme přestat zakrývat neradostný stav českého trhu práce manipulací s tím, jak počítáme a prezentujeme nepříjemné statistiky. Aktivita se vyplatí Následně budeme muset reformovat nefunkční aktivní politiku zaměstnanosti. Ministerstvo práce poměrně nepochopitelně tuto agendu sebralo úřadům práce a chtělo ji nabídnout soukromým agenturám, ovšem aniž by jim dokázalo vytvořit dostatečně atraktivní podmínky. Výsledkem tak je naprosté selhání exministra Drábka a jeho týmu, který loni, tedy v době nejhorší recese české ekonomiky v historii, nedokázal vyčerpat ani polovinu dostupných prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Podobně falešně bohužel zní sliby nové paní ministryně Ludmily Müllerové, která sice slibuje navýšení peněz na podporu nových pracovních míst, ale není schopna definovat, jaká pracovní místa chce podporovat, aby nezanikla den poté, co jejich podpora skončí. Je správné, že nová místa vznikají pomocí dotací ale je špatné, pokud se dotují místa, která nemají šanci vydržet poté, co dotace doběhnou. Správné nasměrování veřejných peněz je tak klíčové, musejí ale pro to existovat kvalitní analytická data. Aktivní politika zaměstnanosti je přitom velmi důležitá a vyspělé západoevropské země do ní investují až desetinásobek našich investic. Velmi dobře totiž chápou, že je lepší investovat do podpory práce než do sociálních dávek a rozumějí tomu, že vzdělávání a přeměna pracovní síly je dnes celoživotní úkol, a ne jednorázová záležitost pro mladé. Rozumějí také tomu, že je potřeba tyto programy zpřístupnit co nejvíce firmám, a to co nejjednodušeji a s minimální zátěží. I proto je třeba německý program kurzarbeitu účinnější než český administrativně neuvěřitelně náročný (a podfinancovaný) program Vzdělávejte se pro stabilitu. Řada lidí by se dokázala také uživit sama, pokud by jim stát zjednodušil cestu k podnikání. Zatím je ale stát k podnikání spíše nepřátelský a šanci lidí na to, aby šli vlastní cestou, pouze ztěžuje. V roce 2008 byla Česká republika v mezinárodní srovnávací studii Světové banky Doing Business, která sleduje administrativní náročnost podnikání, v jednoduchosti zahájení podnikání na 91. místě. V letošním srovnání jsme se ale dokázali propadnout až na 140. místo ze 185 zemí. Větší skupina lidí však k vlastnímu podnikání nenajde odvahu a budou chtít zůstat zaměstnanci. Stát proto musí pečlivě sledovat náklady práce a hledat cesty, jak podporovat zaměstnatelnost zejména nízkovýdělkových zaměstnanců. Přijatelnou a v řadě zemí vyzkoušenou cestou, která je výrazně levnější než vyplácení sociálních dávek či zavírání očí nad šedou ekonomikou, je nižší zdanění těchto pracovníků, včetně nižších odvodů pojistného. Změn by šlo udělat hodně a byly by pro stát výhodnější než kombinace vyšších nákladů na sociální dávky a nižších daňových příjmů, ke kterým současná politika zaměstnanosti vede. To by ale musela vláda akceptovat, že blahobyt vlastních občanů je důležitější než honba za chimérou nízkého schodku za každou cenu. l Tomáš Prouza ekonom působící ve Washingtonu, USA

54 54 Euro dubna 2013 hyde park manažerský panel Proč lépe nevyužít železniční síť S délkou okolo 9,5 tisíce kilometrů železničních tratí je Česko zemí s jednou z nejhustších železničních sítí v Evropě Ivan Hlavoň profesor a vědecký pracovník se zaměřením na přepravu, přednášející na Vysoké školy logistiky v Přerově Řadu let se diskutuje o možnostech, co s českou nákladní železniční dopravou. Ve vzduchu je nápad fúze české a slovenské nákladní přepravy, snížení poplatků na koleje pro ČD Cargo a další řešení. Délka železničních tratí v České republice činí zhruba 9500 kilometrů. To z České republiky dělá zemi s jednou z nejhustších železničních sítí v Evropě. Z toho zhruba 2600 kilometrů tratí patří do evropského systému díky koridorům a ostatním mezinárodním tratím. Zároveň máme ideální polohu v centru Evropy. Máme napojení na hlavní evropské přístavy, jako je Rotterdam, Hamburk, ale také směrem na Balkán nebo i na severovýchod. To vše z nás dělá ideální přepravní uzel. Tomu ale neodpovídá obsazenost a vytíženost vlakové nákladní dopravy, která je v současnosti zhruba 20 procent celkových přepravených objemů. Je jasné, že pro některé artikly, například potraviny či zboží denní potřeby, není železnice ideální, ale proč vozit automobily či sypké substráty po silnici, když tu máme tak zdánlivě ideální podmínky? Nevýhodou tuzemské železnice je její zakonzervovanost, rigidita a špatná orientace na zákazníka, vycházející z nemotivace železničních společností o svého zákazníka bojovat. Železnice kromě toho, že je ekologičtější a úspornější k životnímu prostředí, což samo o sobě ale příliš podnikatelů nezláká, umí být úspornější i v přímých nákladech na přepravu mezi místy A a B. Navíc další nespornou výhodou je přesnost celého systému a flexibilita objemu přepravy. To vše ale zapadá v odéru, který dnes železnice má jako něco neefektivního a nezajímavého, dokonce jako něco, co nestojí ani za zhlédnutí, natož za kalkulaci. Je třeba uznat, že se situace pozvolna mění k lepšímu. Ať už je to ve formě uvolnění podmínek pro vstup soukromých dopravců, nebo masivních investic do výstavby koridorů a mezinárodních tratí. Taktéž se jedná o posilování investic do železnice v průmyslových oblastech, například v okolí Ostravy stavba tratí Studénka Svinov či Ostrava Opava a dalších je rozhodně pozitivní. Stále je to ale málo a postup jde velmi pomalu na to, jaký je v železnici opravdu potenciál, kterého lze využít ať už vnitrostátně, či v mezinárodní přepravě. Máme k tomu ideální podmínky, tak je pojďme využívat! l inzerce A

55 55 právo & byznys hyde park Strašák jménem FATCA Hon na americké daňové uprchlíky se týká i českých bank, o výjimku lze žádat do 5. dubna FOTO archiv, Hynek Glos Podobně jako řada dalších zemí i Spojené státy mají podezření, že ne všichni jejich daňoví rezidenti a občané hlásí ve svých daňových přiznáních všechny své příjmy ze zdrojů v zahraničí. V rámci hledání řešení tohoto problému přišly USA v roce 2010 se zákonem FATCA (Foreign Account Tax Compliance Act). Hlavním účelem zákona FATCA je postihnout příjmy amerických subjektů mimo americké území. K tomu má USA dopomoci vynucená spolupráce zahraničních finančních, ale i nefinančních institucí. Danica Šebestová, partnerka advokátní kanceláře Squire Sanders Hana Čekalová, advokátka advokátní kanceláře Squire Sanders Informuj, nebo zaplať FATCA se aplikuje na tzv. zahraniční finanční instituce, které spravují účty amerických subjektů nebo vystupují jako zprostředkovatelé investic uskutečňovaných americkými plátci daně. Tyto instituce buď uzavřou smlouvu s americkým úřadem IRS (Internal Revenue Service), anebo zaplatí 30procentní srážkovou daň z plateb spadajících do režimu zákona FATCA. Pokud zahraniční finanční instituce smlouvu s IRS uzavře, bude povinna IRS pravidelně předkládat rozsáhlé informace o majitelích účtů vedených u této instituce, kteří mohou podléhat povinnosti odvádět daně v USA, ať už na základě občanství, trvalého pobytu, zelené karty či podobně. Tato informační povinnost podle amerického daňového zákona je ale v konfliktu se zákony jednotlivých států Evropské unie upravujícími ochranu osobních údajů, bankovní tajemství, sdělování informací atd. Proto ministerstvo financí USA ve spolupráci s jednotlivými státy navrhlo alternativní model mezinárodních smluv, na jejichž základě by byly odstraněny překážky poskytování informací stanovené v místních jurisdikcích a byla umožněna efektivní spolupráce s IRS a implementace FATCA. V případě přijetí takové mezinárodní smlouvy by finanční instituce nemusely uzavírat smlouvu přímo s IRS a poskytovaly by informace o majitelích účtů místnímu úřadu stanovenému na základě mezinárodní smlouvy. Pokud zahraniční finanční instituce neuzavře smlouvu s IRS, budou platby spadající do režimu zákona FATCA postihovány 30procentní srážkovou daní, která bude následně odevzdána IRS. Tato daň se bude srážet také z tzv. passthru plateb, tj. z plateb učiněných ve prospěch účtů nespolupracujících amerických osob nebo plateb, které tyto instituce vyplácejí jakékoli jiné zahraniční finanční instituci, jež nemá smlouvu s IRS uzavřenou. Tato povinnost platí bez ohledu na to, zda má zahraniční finanční instituce provádějící platbu nebo přijímající platbu anebo platba samotná jakoukoli spojitost s USA. To znamená, že by finanční instituce měla zjišťovat status každého jednotlivého zákazníka, protistrany, věřitele i vkladatele. Možnost žádat o výjimku Aplikaci FATCA se mohou vyhnout tzv. deemed compliant instituce. Zjednodušeně řečeno, jde o lokální regulované finanční instituce, které nevedou ani neotvírají nové účty americkým klientům (98 procent účtů je drženo rezidenty, popř. subjekty Evropské unie, pokud jde o finanční instituci v členském státě EU). Nicméně i v případě některých těchto institucí bude vyžadována registrace u IRS. České ministerstvo financí v tuto chvíli aktivně připravuje směrnici pro jednání se Spojenými státy o dohodě o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a provádění FATCA. V únoru letošního roku vyzvalo finanční instituce, které se domnívají, že vyhovují požadavkům legislativy FAT CA pro účely výjimky z dodržování nového režimu (zejména představují z hlediska USA nízké riziko daňových úniků), aby zaslaly své odůvodněné žádosti do 5. dubna Jeden za všechny, všichni za jednoho Významný problém vyvstává pro mezinárodní skupiny. Pokud jediná z poboček bude spadat pod aplikaci FATCA, musí celá skupina splnit veškeré požadavky stanovené tímto zákonem. Pokud jediná z poboček nesplní podmínky poskytování informací, může být subjektem srážkové daně celá skupina. V lednu 2012 americký daňový úřad IRS v návaznosti na úspěšné předešlé programy vyhlásil další program dobrovolného přiznání offshorových účtů (2012 Offshore Voluntary Disclosure Program). Tentokrát IRS nestanovil přesné datum ukončení programu a ponechal si možnost jej kdykoli ukončit dle svého uvážení. Na základě tohoto programu IRS nabízí plátcům daně s nepřiznanými příjmy na zahraničních účtech příležitost dát si do pořádku svá daňová přiznání. Program sice počítá s vyššími pokutami než předchozí programy, nicméně podporuje daňové poplatníky, aby raději odkryli své zahraniční účty, než aby riskovali odhalení daňovým úřadem a možné trestní stíhání. Zákon FATCA se měl začít aplikovat již v roce 2013, nicméně s ohledem na náročnost implementace byla jeho účinnost prozatím odložena. I tak je v zájmu každé české finanční instituce co nejdříve vyhodnotit požadavky FATCA a buď zažádat o zařazení do skupiny deemed compliant, nebo přizpůsobit své interní postupy, risk management a IT, aby odpovídaly požadavkům FATCA. l

56 56 Euro dubna 2013 light 56 Vzducholodě Stejně jako za druhé světové války jsou ceněné pro jednu téměř nepřekonatelnou vlastnost vydrží ve vzduchu velmi dlouho a spotřebují při letu relativně málo energie. Hodí se díky tomu pro monitorování dopravní situace nebo sledování teroristických aktivit. Neméně šikovné jsou při přepravě těžkých nákladů. Vzducholodě si znovu hledají svou mezeru na trhu 61 Víno Jaký potenciál vlastně Česká republika coby vinařská země má? Státní odrůdová kniha uváděla loni v červnu 55 moštových odrůd révy vinné povolených k pěstování ve vinicích Čech a Moravy 62 Restaurace: Tarouca Cesta do údajně neblahé doby temna české gastronomie začíná i končí v Parkhotelu v Průhonicích. Ale není se čeho bát Sci-fi naruby Budoucnost může patřit dopravnímu prostředku, který svou šanci už jednou promrhal. Tentokrát ovšem nehoří a snadno se řídí i bez pilota Jedenadvacáté století by jako zlatou éru vzducholodí asi tipoval málokterý z autorů science fiction. Přesto tento málem odepsaný způsob dopravy může změnit svět. V současnosti se pohybuje nad zeměkoulí jen pár desítek vzducholodí většinou využívaných pro vědecké a reklamní účely. Armáda i přepravci nákladu se však o obří létající stroje začínají zajímat čím dál podrobněji. Proč? Nikoli kvůli nostalgii, ale z ekonomického hlediska. Jedna přednost vzducholodí totiž přetrvala od prvního letu Luftschiff Zeppelin 1 v červenci roku 1900: nespotřebují devadesát procent paliva na to, aby se vůbec udržely ve vzduchu. A to přestože větší létající stroj člověk od třicátých let minulého století nepostavil. Hlavně vydržet Několik tragických nehod včetně požáru německé Luftschiff Zeppelin 129 Hindenburg 6. května 1937 výrazně zpomalilo vývoj tohoto dopravního prostředku. Již předtím Několik tragických nehod včetně požáru Luftschiff Zeppelin 129 Hindenburg výrazně zpomalilo vývoj vzducholodí. však bylo známo dostatečné množství nevýhod vzdušných kolosů, kvůli nimž byla letadla atraktivnější. Vzducholoď především vždy potřebovala příliš mnoho lidí k obsluze. Zmíněný Hindenburg z druhé poloviny třicátých let byl sice rychlejší než zaoceánské parníky, měl vyhlídková okna, a dokonce kuřárnu, počet členů posádky však byl skoro stejný jako počet pasažérů (stroj obsluhovalo 61 lidí a měl kapacitu 70 cestujících). Personál navíc musel být i na zemi. Letadlo přistane teoreticky vzato samo, ale vzducholodě potřebovaly kotvicí stožár, mnoho lidí na místě přistání a byly citlivé na povětrnostní situaci. Nevýhody vzducholodí dnes nepůsobí tak dramaticky. Helium používané k tomu, aby se udržely ve vzduchu, je nehořlavé. Prostřednictvím motorů s nimi lze manévrovat podstatně precizněji než před osmi desítkami let. A hlavně nemusejí vozit pasažéry. V tomhle totiž letadla zatím nemají konkurenci. Rychlost Boeingu 787 přesahuje devět set kilometrů za hodinu a může pojmout v některých variantách až kolem tří set cestujících. Stejně jako za druhé světové války jsou ale vzducholodě ceněné pro jednu téměř nepřekonatelnou vlastnost vydrží ve vzduchu velmi dlouho a spotřebují při letu relativně málo energie. Hodí se díky tomu pro monitorování dopravní situace nebo sledování teroristických aktivit. Neméně šikovné jsou při přepravě těžkých nákladů. Dokonce se o nich hovoří jako o budoucím šestém způsobu přepravy nákladu po kamionech, vlacích, lodích,»

57 57 vzducholodě light FOTO Profimedia.cz

58 58 Euro dubna 2013 light vzducholodě Před prvním letem. Aeroscraft Dream Dragon se letos poprvé dostal do vzduchu. Konečný cíl přepravovat desítky tun nákladu je však ještě daleko.» letadlech a ropovodech. Vzducholodě si našly svou mezeru na trhu. Zeppeliny na vzestupu Myšlenka obnovit zašlou slávu vzducholodí se objevila ve vlasti obrovských strojů, v Německu. Ve firmě Zeppelin se myšlenkou na vzkříšení vzduchoplavecké minulosti zabývali od konce osmdesátých let a vývoj nakonec vyústil ve vznik stroje nazvaného Zeppelin NT. Zkratka v jeho názvu znamená Neue Technologie a nově zkonstruovaná vzducholoď poprvé vzlétla 18. září Moderní zeppelin je dlouhý asi 75 metrů, podobně jako Boeing 747 a sotva třetinový oproti legendárnímu 245metrovému Hindenburgu. Vzducholoď je takzvaně poloztužená, což znamená, že využívá hliníkovou kostru, k níž je připevněna kabina a ocasní plochy. Tedy ani měkký balon (Američané mu říkají blimp), ani nemá tuhý povrch jako třeba kdysi Hindenburg. V současnosti jde o jediný prakticky provozovaný stroj takové konstrukce na světě. Po prototypu bylo vyrobeno několik dalších kusů, které se již komerčně využívají. Uvezou dvanáct pasažérů a dva piloty, popřípadě 1200 kilogramů nákladu, mají dolet 900 kilo metrů a dosáhnou rychlosti 125 kilometrů za hodinu. Tři motory ve spojení s počítačem umožňují jemné manévrování a také kolmý start a přistání, jako je tomu v případě helikoptéry. I kdyby selhaly dva motory ze tří, mohl by pilot ještě bezpečně přistát. A pakliže by selhaly všechny, pořád by ještě piloti mohli přistávat nouzově v krajině, jako přistává každý balon. Vývoj prototypu stál podle společnosti Zeppelin Luftschifftechnik v tehdejší měně 40 milionů marek, přičemž další stroje už měly být za jednotkovou cenu 12,5 milionu marek. Dnes se cena za vzducholoď pohybuje kolem 15 milionů eur a od roku 1997 vzniklo pouze několik exemplářů. Jedním z nich je vzducholoď pojmenovaná Eureka, která létá ve Spojených státech a stála 15 milionů dolarů. (Z druhé ruky je Zeppelin NT levnější, stojí údajně jen šest milionů dolarů.) Už pracovala jako létající reklama, využíval ji americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) a monitorovala některé sportovní události. Nejčastěji však slouží pro turistické lety, přičemž nejlevnější letenka přijde zájemce na něco kolem 400 dolarů. Myšlenka obnovit zašlou slávu vzducholodí se objevila v původní vlasti obrovských strojů, v Německu. Zeppelin NT byl rovněž používán při testech družicového systému Galileo, když ještě družice tohoto systému nebyly na oběžné dráze. Gumárenská společnost Goodyear, která sama vyráběla neztužené vzducholodě a používala je hlavně k reklamním účelům, projevila v roce 2011 zájem o zakoupení tří strojů Zeppelin NT. Americký sen o jiném létání Američané mají se vzducholoděmi mnohem praktičtější plány. A ty zahrnují vojenské využití. Jako pozorovací stroje jsou nasazeny v Afghánistánu v provincii Kandahár a také nad Kábulem. Místní obyvatelé bílým vzducholodím přezdívají žáby, povstalci se před nimi skrývají. V oblastech, kde létající špioni operují, se bojovníci buď nevyskytují, anebo se přestrojují za zemědělce. Kdykoli se stroje dostanou na zem, najdou v nich technici stopy po střelách. Jelikož je však náplní zmíněné nehořlavé helium a pár děr v obalu nehraje roli, nelze těmto zařízením puškami nijak vážně uškodit, což jim poskytuje strategickou výhodu. To je ale jenom začátek. Američané hodlají pokračovat ve větším měřítku, přičemž už se objevilo několik potenciálních výrobců. Začátkem letošního roku se v Kalifornii do vzduchu dostal prototyp vzducholodě Aeroscraft Dream Dragon společnosti Worldwide Aeros. Pravda, sedmdesátimetrová vzducholoď s tuhým povrchem se vznesla sotva do výšky několika metrů, nicméně šlo pouze o první test a vývoj má pokračovat. Vzducholoď této velikosti by mohla podle předběžných odhadů unést třicetitunový náklad. Konečným cílem je pak stroj určený americké armádě dlouhý 137 metrů a schopný unést 66 tun vojenské techniky. Je to řešení přepravy pro příštích sto let, řekl pro The Los Angeles Times Igor Pasternak ze společnosti Worldwide Aeros. Aeroscraft má navíc na rozdíl od jiných vzducholodí umět startovat vertikálně jako helikoptéra a pro přepravu na krátké vzdálenosti funguje jako vznášedlo. Pentagon a NASA už prý vložily do projektu 35 milionů dolarů. Miliony dolarů na zemi Moderní vojenskou vzducholoď se ve Spojených státech pokoušelo postavit v uplynulých letech několik dalších firem. Prvenství drží Lockheed Martin, jehož P-791 se vznesla v roce Americké ozbrojené síly posléze vypsaly tendr na vzducholoď označovanou Long Endurance Multi-intelligence Vehicle (LEMV), sloužící pro průzkum a transport. Lockheed Martin ale nakonec v soutěži nezvítězil. Pentagon dal přednost projektu HAV 304 společností Northrop Grumman a Hybrid Air Vehicles. V roce 2010 byla podepsána smlouva na vývoj stroje pro vojenské účely, zpočátku hlavně pro mise v Afghánistánu.

59 59 vzducholodě light Vzpomínky na slavnou minulost. Ve třicátých letech vzducholodě zdolávaly cestu přes oceán mnohem rychleji než parníky. Letadla vše změnila. FOTO Profimedia.cz Vzducholoď odstartovala minulý rok v srpnu, přibližně s osmiměsíčním zpožděním oproti plánu. Stroj HAV 304 má na délku 100 metrů a pohánějí ho čtyři dieselové osmiválce, má dosáhnout rychlosti až 140 kilometrů v hodině, vydržet ve vzduchu 21 dní a dostup má mít šest kilometrů. Ve své nákladní verzi by měl dolet tři tisíce kilometrů, vzducholoď má mít pilotní i bezpilotní varian tu. Cena vzducholodě HAV 304 se údajně pohybuje od 154 do 517 milionů dolarů v závislosti na tom, co všechno se do ní počítá. Jediný postavený exemplář nicméně do Afghánistánu neodletěl a letos v únoru americká armáda projekt zrušila kvůli technickým a výkonovým problémům a nedostatku finančních prostředků. Původně slibným a nyní pozastaveným projektem je vzducholoď Blue Devil 2 vyvíjená společnostmi TCOM a Mav6. Měla představovat chybějící článek mezi špionážními družicemi a bezpilotními letadly. Laicky řečeno, družice jsou hodně vysoko a letadla příliš nízko. Vzducholoď byla také primárně určena pro Afghánistán, ale loni byl projekt zrušen. Funkční prototyp vzducholodě za 211 milionů dolarů stojí v hangáru. Ideální podmínky Jedním z vášnivých stoupenců vzducholodí je kanadský profesor z univerzity v Manitobě Barry Prentice. Podle něj by se Kanada mohla stát významným vývozcem technologie řiditelných letadel lehčích než vzduch. Během dvou let bychom mohli využívat vzducholodě. Za cenu několika mostů bychom mohli mít celý průmysl, citoval Prentice loni v květnu server Todays.com. Jsem naprosto přesvědčen, že Kanada potřebuje transportní vzducholodě. Potřebujeme je naléhavě. Je mi jasné, že přírodní zdroje jsou pro Kanadu budoucností, stejně jako tomu inzerce A » partner rubriky light

60 60 Euro dubna 2013 light vzducholodě slova. Na rozdíl od letadel, kde jsme dokázali od meziválečného i poválečného období vytvářet zajímavé stroje, funguje v Česku pouze jedna malá vzducholoď. Rádiem řízený stroj s dosahem asi pěti kilometrů pomáhá odebírat vzorky vzduchu nad Mladou Boleslaví.» bývalo v minulosti. A většina těchto zdrojů je nepřístupná. Máme na severu velká naleziště minerálů, která mohla být vytěžena už před padesáti lety, kdyby byla přístupná po cestách. Jsou tam pořád a čekají na své využití, soudí Prentice. Postavit štěrkovou cestu, která by byla celoročně použitelná, by stálo milion dolarů na kilometr. Jenže zatím vzducholodě létající nad Kanadou slouží spíše účelům vědeckého bádání nebo turismu. Nikdo nevyužívá vzducholodě pro transport těžkých nákladů, to je skutečně ostuda, říká Barry Prentice. Podle něj neexistují žádné technické překážky, proč nepostavit vzducholodě schopné převážet dvacetitunové náklady. Rusko, Amazonie, Kongo, Austrálie, Antarktida mají rozlehlé oblasti, kde by vzducholodě mohly najít uplatnění. Možná je to velká mezera na trhu. Vzducholodě by mohly cestovat mezi Kanadou, Indií, Evropou a Čínou, vozit hotové výrobky a zemědělské produkty. Bylo by to výhodnější než všechno převážet kamiony. Nedostupný Afghánistán. Vzducholoď HAV 304 (vlevo) společností Northrop Grumman a Hybrid Air Vehicles zaplatil Pentagon. Do Afghánistánu se však nedostala, takže tam jsou nadále k vidění jen bezpilotní stroje (nahoře). Moderní vzducholodě zatím slouží spíše vědeckému bádání nebo turismu než přepravě nákladu. Ron Hochstetler ze společnosti SAIC s Barrym Prenticem souhlasí. Myslí si, že Kanada má pro budoucnost podnikání v oblasti vzducholodí ideální podmínky. Něco takového je potřeba a vyžaduje to finanční zázemí. Kanada není zemí třetího světa, má průhledný právní systém, nepobíhají tam chlapci se samopaly a pod zemí má suroviny za stovky miliard dolarů, nechce znečišťovat životní prostředí a stavět nákladné silnice a železnice. Český přínos k tomuto zatím poněkud dobrodružnému odvětví je minimální. A to do Vrátí se do hry? Přestože je přeprava zboží, materiálu a surovin oblastí, kde by vzducholodě mohly najít uplatnění a díky nižším nákladům předčit letadla, žádné velké nákladní vzducholodě nikde na světě nevznikají. Jak si to vysvětlit? Jedním z důvodů je to, že letadla mají zavedenou infrastrukturu. Jde mimo jiné o důsledek druhé světové války, kdy bylo třeba masově dopravovat mnoho lidí a materiálu velmi rychle na dané místo. Vznikl velký letecký průmysl, palivo bylo levné, o životní prostředí se nikdo nestaral. Tento stav však patří minulosti. Především cena paliva neustále roste. Problém nákladních vzducholodí vzdáleně připomíná situaci kolem elektromobilů. Technicky je všechno možné, ale někdo musí udělat první krok. Vybudovat infrastrukturu za miliardy dolarů a přitáhnout zákazníky, protože banky nechtějí vložit peníze do projektu, o který zákazníci nemají zájem. V Německu kdysi společnost Cargolifter investovala do vývoje 500 milionů dolarů, aby všechno v roce 2002 skončilo fiaskem. Jenže rozvoj techniky pokračuje rok od roku. Počítače, satelity sledující počasí, nové materiály, moderní poznatky z aerodynamiky, ekologické nároky a potřeby armády znova rozdávají karty, které by mohly vzducholodě vrátit do hry. Zejména armáda představuje pro renesanci vzducholodí jednu z největších nadějí. Můžeme očekávat, že armádní využití vzducholodí bude mít stejný efekt, jako tomu bylo v jiných oblastech totiž že vojenský výzkum bude mít nakonec význam i pro civilní oblast. Armáda vývoj zaplatí a nakonec se dostane na civilisty. Bylo tomu tak s letadly, radarem i raketami. Američtí daňoví poplatníci už pár stovek milionů dolarů za vývoj zaplatili. Zatím to nestačí. l Jan Jandourek FOTO archiv

61 61 víno light Všichni dobří kříženci Může se v nich ukrývat budoucnost českého vinařství, nicméně zatím vinice obsadilo málo z nich Jaký potenciál vlastně Česká republika coby vinařská země má? Které odrůdy se ve vinohradech objevují nejčastěji a dávají taková vína, jež potěší duši pijákovu? Státní odrůdová kniha uváděla loni v červnu pětapadesát moštových odrůd révy vinné povolených k pěstování ve vinicích Čech a Moravy. Z tohoto čísla je bez jedné celá polovina těch, které se zrodily díky práci tuzemských šlechtitelů. Je to překvapující číslo, uvědomíme-li si, jak málo z nich bylo zařazeno do výsadeb a došlo praktického využití. Šlechtitelský rod. Profesor Vilém Kraus mimo jiné vyšlechtil v šedesátých letech odrůdy Neronet a Rubinet. Se svým vnukem Vilémem nejml. se nyní stará o révu v Mělnickém vinařství Kraus. FOTO Tomáš Novák Ověřené kvality Pálava je patrně nejúspěšnější z vyšlechtěných bílých odrůd. Počátky šlechtění spadají do roku 1953, takže letos slaví šedesátiny. Na jejím rodném listě je podepsán Josef Veverka a jako rodiče figurují Tramín červený a Müller Thurgau. Registrována byla v roce 1977 a pozvolna se propracovala do výsadeb, především v mikulovské a znojemské podoblasti. V roce 2007 zabíraly její keře 124 hektarů. Víno z odrůdy Pálava je výrazně aromatické, s muškátovorůžovými stopami v nose a bohatou kořenitou chutí. Nižší podíl kyselin je možná nevýhodou, nicméně vinaři to umějí prodat jako ctnost. Pálavu povýtce školí coby polosladkou, či dokonce sladkou. Díky zajímavému aromatu a jako prakticky neznámá odrůda s překvapivými vlastnostmi je dobře přijímána i mezi zahraničními konzumenty. Nejoblíbenějším šlechtěncem modrých sort je zřejmě André. Narodil se v roce 1961 ve Velkých Pavlovicích z rodičů Svatovavřineckého a Frankovky. Zelenou pro pěstování dostal roku 1980 zápisem do Státní odrůdové knihy. Jaroslavu Horákovi se podařilo v něm zdůraznit ovocitý charakter se stopou lesních bobulí a plnou bohatou chuť. Elegantní víno syté barvy má také slušné vlastnosti pro archivaci. Ve starších ročnících objevíte part velkého vína, v němž jsou hrozen a ovoce delším ležením přetaveny až do kompotových projevů. Jiným reprezentantem invence zdejších šlechtitelů je Aurelius. Bílá odrůda, kříženec mezi Neuburským a Ryzlinkem rýnským, letos oslaví třicet let své existence. Pracovali na ní Josef Veverka a František Zatloukal. Víno nabízí důraznou kytku s převahou ovoce a lipové vůně. Chuť nese stopy ovoce, s jistou kořenitou podporou a medovým podkreslením. Málo známé novinky Snahou šlechtitelů, k nimž patřili například Vilém Kraus, Ludvík Michlovský, Miloš Michlovský, František Mádl a svého času i Jindřich Ševčík, je vyvinout takové odrůdy, které by co nejlépe odolávaly nepříznivým vlivům počasí. A zároveň rodily kvalitní hrozny v dostatečném množství a vyhovovalo jim pěstování v biorežimu. Známým jménem mezi šlechtiteli je rovněž Lubomír Glos. Ten stojí za populární odrůdou Cabernet Moravia, v níž se potkali Cabernet Franc s Zweigeltrebe. Uznání se jí dostalo v roce 2001 a dává ušlechtilá vína s patrným vlivem cabernetu, plného těla a s důraznou stopou rybízových tónů. Pěkná a milovníky červeného dobře vnímaná ukázka toho, že lze objevit noblesní červená i v podmínkách, které k modrým révám nejsou kdovíjak přející. Cerason, modrá odrůda z Merlanu a Fratavy, slibuje hutná červená vína tmavého odstínu. (Mimochodem, Fratava je dalším z výsledků šlechtitelské práce Lubomíra Glose. Jde o odrůdu vzniklou křížením Frankovky se Svatovavřineckým.) Dále je tu třeba ovocná Florianka, zelenkavá s decentním aromatem a medovou příchutí, jejímiž rodiči jsou Müller Thurgau s Veltlínským červeným raným. Laurot, Rubinet, Vrboska nebo složitě křížená Vesna a řada dalších, to všechno jsou jména, za nimiž je spousta práce. Může se v nich však ukrývat budoucnost českého vinohradnictví a vinařství. Zvláště když vysazování takzvaných mezinárodních odrůd je v našich podmínkách problematické dobré výsledky jsou přece jen spíše výjimečné. Otázkou je možnost skutečného využití všech těch kříženců. Potenciál by tu ale byl. l Milan Ballík spolupracovník redakce

62 62 Euro dubna 2013 light Restaurant Tarouca Neurážející přehlídka minulosti Cesta do údajně neblahé doby temna české gastronomie začíná i končí v Parkhotelu v Průhonicích. Ale není se čeho bát Průhonice jsou příjemným místem. Dostatečně daleko od ryčného centra metropole, přitom však blízko na to, aby se tam jeden vydal i bez zvláštního důvodu. Proč tedy nezkusit z plejády tamních restaurací některou, o níž se tolik nemluví? Jedna taková stojí hned u náměstí, tak blízko, že zívá otevřenými vraty do centra mondénního městečka. Jmenuje se Tarouca a skrývá se v nitru tamního Parkhotelu. Vyhlíží útulně pokud to lze o hotelové restauraci prohlásit tak proč tam nezavítat? Roštěnka jako žádná jiná Vzácně příjemné bylo vystoupení obsluhy. Pravda, byl jsem v lokále téměř sám, později úplně, číšník na mě tedy měl spoustu času. Ani gestem ale nedal najevo, jak musí být otrávený, ani o milimetřík neuhnul ze zavedeného úzu stolničení. Svým projevem evokoval také minulé časy, ale ty lepší, velkou meziválečnou éru českého pohostinství. S grácií podávaná játra vyhlížela lákavě. Uprostřed talíře, přizdobená snítkou zelenéhodnocení české denní retro menu se slušnými výsledky bez ohledu na počet hostí mimořádně vstřícná obsluha přijatelné ceny chudý výběr vín a jejich nedostatečný popis ne stoprocentní péče věnovaná přípravě kávy nešťastný interiér, přes přívětivé zákoutí u krbu a snaživou velikonoční výzdobu Jako v rudém ráji Prostor restaurantu Tarouca není velký, ostatně v komorním hotelu na to ani není dostatek volných metrů čtverečních. Sloupoví ho dělí na dvě lodě, z nichž ta u krbu před barem, vybavená mobiliářem spíše klubovním, načrtává příjemnější podobu Tarouky. Hlavní místnost naopak trpí běžným neduhem restaurací v hotelech druhého ranku, totiž tuctovitou sektorovostí. I když je k vidění úporná snaha interiér zlidštit okolo Velikonoc se tak dělo pomocí různých věnců, větviček, kuřátek v květináčích na stolech nezabralo to. Stoly totiž nebyly založeny všechny. Navíc ty holé, oděné pouze do ubrusu, byly přímo na ráně u vchodu. Není nic smutnějšího, než když vás vítá zpola připravená restaurace. Přišli jsme sem však za jídlem, takže otevřme lístek a zjistěme, čeho že se tu můžeme nadít. Nejdříve si to plně neuvědomuji, ale po chvíli mě opakované pročítání menu přivede na stopu. Třikrát kuřecí steak, biftek, medaile, bramboráčky s masovou směsí... Vždyť to je přece jako přes kopírák oprásklý jídelní lístek většiny jedniček a dvojek předsametového času. Aby však bylo řečeno vše, tahle klasika rudých časů je proložena nějakou tou recepturou provenience italské či francouzské. Z nich však žádná nemá tu moc, aby přebila sílu denní nabídky. V ní jsou k nalezení další položky jako z nabídky RaJ Praha, dnes to budou restovaná kuřecí játra s cibulkou a jablky a poté vídeňská roštěná s cibulí a zámeckým bramborem s petrželkou. Kompot jsem nedostal, ten patřil ke krůtímu řízku.

63 63 restaurace light Restaurant Tarouca Uhříněveská 12, Průhonice, Praha západ, tel.: http: Otevírací doba Po So , Ne Francouzská kachní prsa.s brusinkovou omáčkou Kuchyně mezinárodní s podílem české Země původu nabízených vín Česko, Evropa a Nový svět FOTO Hynek Glos ho, obehnaná plůtkem z dozlatova osmažené cibulky. Nepřeplácaná prezentace, která znovu upomněla na časy, kdy tahle krmě patřila ke kmenové sestavě menu. Včetně louže tuku, ve kterém se kousky masa koupaly. A jak to chutnalo? Dobře. Játra připravená s dlouho neviděným citem nebyla ani trochu tuhá, ani trochu hořká. Na jazyku se sama rozpouštěla. Své si odvedla také vzácně vychytaná cibulka. Lehýnce křupla, uvolnila pikantní, lehce nasládlou šťávu a maso oživila. Horší to bylo s tukem, který se nedal odbýt. Nakyslá jablka však mezi ním a játry postavila zeď, na níž natučnělá chuť ztroskotala. Jen těch jablek z titulu jejich strážní úlohy mohlo být o pár kostiček víc. Vídeňská roštěná s cibulkou a zámeckým petrželkovým bramborem představovala druhý díl stejného historického filmu. Plát roštěnce, spíš nižší než vysoký, pokrytý po celém povrchu zlatohnědými kudrlinkami cibule, dílem utonulý v temném lesklém výpeku. Oválné, podélně rozpůlené brambory mírně ožehlé ohněm a prostá, trochu až nedůstojná garnitura. Dva plátky okurky a srpek bledničkového skleníkového rajčete. Pohled nebyl nic moc, ale znovu přišel úspěšný atak chuťových senzorů. Hovězina neměla chybu, takže jsem po prvním soustu směrem ke kuchyni smekl klobouk. Pomyslně, jak jinak, nenosím ho. Uvnitř růžová, neztratila ani krůpěj šťávy, která až marnotratně prýštila z řezu a obtékala maso, na roštěnku vzácně měkké a křehké. Samozřejmě s úměrným dílkem tukového krytí, se kterým se u roštěnce počítá, neboť spoluvytváří chuť. Více než přesně bylo trefené také kořenění masa. Pepř hrál prim, jak jinak, ale choval se uhlazeně jako svědek na královské svatbě. Dal o sobě vědět, prosadil se na potřebný zlomek času, potom však trochu namyšleně nad výsledkem své práce ustoupil do druhé řady. Vítěznou znělku chutí si tedy odtroubilo čisté maso doprovozené báječnou cibulkou. Cibulku zmiňuji záměrně, protože do obrazu starých časů úplně nezapadala. Tehdy se hojně používala sušená a bylo pravidlem, že téměř vždy utekla, zčernala a zhořkla. Nevím, jestli ta zdejší nebyla také ze sušené, ale nemyslím si to. Pokud ano, potom jen další hlubokosklon ke kuchyni. Ostudu neudělaly ani brambory. Byly Pečený ananas.s mátovým cukrem a kokosovou zmrzlinou přiměřeně lojovité a úpravou nabyly něco rustikální chuti opékaček od podzimních ohníčků. Nerozvážný experiment V téhle chvíli, patrně pod vlivem událostí, jsem udělal rozhodnutí, jehož jsem vzápětí zalitoval. Jako dezert bude krupicová kaše! Opravdu, ujišťuji číšníka, když pozvedl obočí nad rámec pravidel té nejlepší hotelové školy. A bedlivě jsem ho pozoroval, zda nezakroutí nevěřícně hlavou. Možná tak učinil až v kuchyni. Krupicovou kaši jsem neměl snad sto let a maně si vzpomínám, jak jsem se jí v jídelně vyhýbal. Obavy ovšem vzaly zasvé už po prvním soustu. Kaše nechutnala příliš sladce, to zaprvé. Zároveň byla její konzistence přiměřeně řídká, aby už chviličku po nabrání brázda vytvořená lžící zmizela pod jednolitou vrstvou, přitom však kaše ze lžíce nestékala. Nevím přesně, co je správná krupicová kaše, tahle byla má druhá či třetí v životě. Měla pro mne jen dvě nepatrné bolístky. Tonula v másle a postrádal jsem o grán více skořice. V místech, kde chyběla, bylo sousto až moc plytké, moc obyčejné. Už nevím, kdy jsem naposled pojedl tak vzácně připravenou roštěnku. Nešlo o špičkové představení v intencích dnešních požadavků, ale co do vnímavosti k surovině a autenticity receptury to byla vskutku podařená kreace. Upřímně řečeno, nevěděl jsem, co si myslet. Buď se jedná o zavedené postupy kuchaře z oné generace, které se mu zadřely nesmazatelně pod kůži, takže si nedokáže pomoci. Anebo šéf zdejší kuchyně obmyslně nastavil jakési retro z nechvalně proslulých dob minulých. Ať tak či onak, při pohledu na konečnou sumu na účtu jsem si uvědomil, že mne tahle cesta do údajně neblahé doby temna české gastronomie ani zbla neurážela. l Milan Ballík spolupracovník redakce Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku Tygří krevety s česnekovým máslem, koprem a teplým toastem 150 Kč Listový salát s kachními prsíčky, pomeranči a piniovými semínky 165 Kč Hovězí vývar Paveze se zapečeným vejcem a sýrovým toastem 50 Kč Kuřecí prsíčko na bylinkách s restovanou zeleninkou a šťouchaným bramborem 195 Kč Biftečky z vepřové panenky na sušených švestkách 180 Kč Bramboráčky s pikantní masovou směsí a balkánským sýrem 170 Kč Francouzská kachní prsa s brusinkovou omáčkou 270 Kč Restované žampióny na bílém víně s olivovým olejem, česnekem a bylinkami, bílé pečivo 140 Kč Rybí mixgrill filetky z lososa a candáta, tygří krevety 270 Kč Pečený ananas s mátovým cukrem a kokosovou zmrzlinou 90 Kč Výběr z vinného lístku Sekt Bohemia Demi Sec 300 Kč Ryzlink rýnský Velký Sonberk pozd. sběr 490 Kč Chardonnay Chile, Limari Valley, Tamara 300 Kč Pinot Grigio D.O.C. Italy, Veneto, Masottina 350 Kč Grüner Veltliner Lust und Laune Österreich, Weinviertel, Weigut Zull 390 Kč Sancere Blanc Cuveé Pierre Etienne France, Val de Loire, Joseph Mellot 950 Kč Pinot Noir Modré hory Stapleton & Springer 390 Kč Chianti Classico DOCG San Jacopo Italy, Toscana, Castello di Vicchiomaggio 400 Kč Malbec Oak Argentina, Mendoza, Bodegas Baudron 400 Kč Pesquera Crianza DO Espana, Ribera del Duero, Grupo Pesquera - Alejandro Fernandéz 850 Kč Chateauneuf du-pape France, Cotes du Rhone, Domaine des Senechaux 850 Kč Chateau Prieure Lichine France, Margaux 2200 Kč

64 64 Euro dubna 2013 light káva s... Tomášem Blablou Slevové portály deformují cestování Najde se stále dost lidí, kteří jsou ochotní investovat do dovolené více peněz, když za to získají nadstandardní službu, říká šéf Resortu Valachy Ve Velkých Karlovicích jsme začali už v polovině devadesátých let, kdy jsme získali tři hotely Lanterna, Horal a Galik v údolí Léskové, vypráví Tomáš Blabla, šéf Resortu Valachy. V našem resortu najdete moderní relaxační centra s termálními bazény a saunovým světem, lyžařský areál, golfové hřiště, lanový park, tenisový kurt, nabízíme krajovou valašskou gastronomii, půjčovnu segway, lyží i kol, doplňuje. Celkem má resort 313 lůžek v kategorii od dvou do čtyř hvězdiček. Byly k vybudování resortu využity i dotace z Evropské unie? Významnější část investic pocházela z vlastních zdrojů naší mateřské firmy HP Tronic (tuzemský obchodník s elektronikou, spoluvlastník sítě prodejen Euronics, internetového obchodu Kasa.cz, značky ETA pozn. red.). V letech 2006 až 2011 se investovalo do modernizace hotelu Horal, jeho relaxačního centra s bazény a sportovního areálu. Zhruba z jedné pětiny pokryly náklady dotace z evropských fondů či Státního programu podpory cestovního ruchu. Díky všem investicím jsme od roku 2005 ztrojnásobili počet zaměstnanců na dnešních 170. Zaměstnáváme převážně lidi z regionu a také několik masérů z Thajska, Srí Lanky a Filipín. Jaká je průměrná cena ve vašem resortu? Cenovou politiku jsme založili na tom, že hostům dáváme co nejvíc služeb v ceně ubytování. Cena lůžka za osobu a noc v Lanterně a Horalu začíná na 1650 korunách a zahrnuje snídani, večeři, volný vstup do wellness a animační programy. Marketing stavíme na komunikaci se stálými hosty, v publicitě si pomáháme doprovodnými akcemi. Asi nejznámější je Karlovský gastrofestival, nově letos chystáme seriál sportovních eventů Valachy Tour. Můžete popsat trendy v domácím cestovním ruchu? Těší nás, že i když domácí trh v poslední době deformovaly slevové portály, najde se stále dost lidí, kteří jsou ochotní investovat do dovolené víc peněz, když za to získají nadstandardní službu. Rostou také nároky na pestrost nabídky. Dnes už nestačí mít jen hotel, Méně volných dní. Obecně se zkracuje délka dovolené a lidé ji také rezervují s čím dál menším předstihem, říká Tomáš Blabla. ale je nutné nabídnout i wellness a krajovou gastronomii. Obecně se bohužel zkracuje délka dovolené a lidé ji také rezervují s čím dál menším předstihem. Máte speciální nabídku pro firmy? Firmy tvoří podstatnou část naší klientely, loni to bylo zhruba 40 procent. Výhodné pro nás je, že vykrývají turisticky méně vytížené měsíce. Firmy nás vyhledávají kvůli zázemí pro pořádání konferencí a školení se sály až pro 250 lidí či možnosti spojit práci s relaxací. Loni jsme se pustili i do vlastních teambuildingových produktů. Naši šéfkuchaři dělají komentované večeře s představením valašské gastronomie. Rozjeli jsme také zážitkový program Ke kořenům Valašska, který přibližuje řemeslné dědictví a tradiční zvyklosti Valašska. Návštěvníci si při teambuldingu poměří síly třeba při opracování dřeva, přehazování sena či sečení luk. V čem dle vašeho názoru nejvíce tuzemský cestovní ruch pokulhává? Jako velký problém vidím nejednotnost v klasifikaci ubytovacích zařízení. Certifikace sice existuje, ale neplní svou roli, protože pro ni není opora v legislativě, a podmínky na trhu jsou kvůli tomu pro turisty nepřehledné. Zaostáváme i v možnosti využívat regionální produkty v gastronomii. Hosté slyší na místní zdroje, my sami máme velký zájem obchodovat s menšími farmáři, ale současná legislativa vyžaduje tolik byrokracie, že farmáře od podnikání spíše odrazuje. Je dobrá spolupráce v regionu? Výborně u nás funguje spolupráce s obcí, která přesně vnímá a využívá potenciál cestovního ruchu. V zimě třeba na své náklady udržuje čtyřicet kilometrů běžeckých tras. Spolupracujeme také s podnikateli v regionu. Pořádáme například Karlovský gastrofestival, do nějž jsme zapojili provozovatele restaurací a penzionů v celém našem údolí. Ubytovaným hostům v rámci zvýhodněných pobytů poskytujeme skipasy do dalších lyžařských areálů nebo fee na beskydská golfová hřiště. l Božena Hažová hazova@mf.cz FOTO Martin Pinkas

65 65 společnost light Czech Top 100 Žebříček nejobdivovanějších Ve čtvrtek 21. března vyhlásilo sdružení Czech Top 100 výsledky 15. ročníku žebříčku nejobdivovanějších českých firem. Představitelé oceněných společností se sešli na slavnostním obědě ve Francouzské restauraci Obecního domu. Na prvním místě se umístila Škoda Auto, na druhém společnost ČEZ a na třetím místě Agrofert Holding. Ocenění pro tři nejobdivovanější firmy roku 2013 předal předseda sdružení Czech Top 100 Jan Struž (první zleva) a řídící partner KPMG Česká republika Jan Žůrek (první zprava) uprostřed stojícím (zleva) Michalu Kaderovi (ředitel vnějších vztahů, Škoda Auto), Martinu Novákovi (ředitel divize finance, ČEZ) a Karlu Vabrouškovi (divize interní audit, Agrofert Holding). Egis Farmaceuti slavili stovku Společnost Egis, která je jednou z největších farmaceutických firem ve střední Evropě, oslavila sté výročí svého založení. V České republice působí od roku 1995, současně je aktivitní na trzích v 60 zemích, jejím domácím působištěm je Maďarsko. Součástí tuzemských výročních oslav bylo zahájení provozu nové jednotky Egis Biologicals, která se zaměří na nabídku biosimilars, léků pro biologickou léčbu. V jejím čele bude působit MUDr. Petr Čapek, business unit manager Egis Praha. Na fotografii z afterparty po výroční konferenci, která se konala v pražském Divadle Hybernia, jsou (zleva) MUDr. Vojtěch Mészáros, generální ředitel Egis Praha, miss ČR pro rok 2004 Jana Doleželová a Tibor Petö, velvyslanec Maďarska v ČR. narozeniny 1. dubna Winfried Vahland (56) generální ředitel a předseda představenstva: Škoda Auto 2. dubna Pavel Čechmánek (45) finanční ředitel a člen představenstva: Fatra; předseda dozorčí rady: Energetika Chropyně 3. dubna Dušan Palcr (44) člen executive committee: J&T Group; člen dozorčí rady: J&T Banka Karel Pražák (44) předseda představenstva: AB Credit, člen představenstva: CM Credit 4. dubna Jan Bubeník (45) ředitel a jednatel: Bubenik Partners Radomil Juda (60) generální ředitel a předseda představenstva: První novinová společnost Josef Šilhánek (40) ředitel financování nemovitostí: LBBW Bank CZ Kamil Vrbka (50) výrobní ředitel a člen představenstva: Dalkia Industry CZ 5. dubna Michaela Jelínková finanční ředitelka a členka představenstva: Phoenix lékárenský velkoobchod; členka dozorčí rady: Aspirax, Europharm František Ježek (41) výkonný ředitel zodpovědný za řízení rizik a člen představenstva: Raiffeisenbank Zdeněk Románek (37) náměstek pro CRM, marketing a produktový management: Česká pojišťovna; člen představenstva: Penzijní fond České pojišťovny Marek Rosenbaum (42) zakládající partner, fúze a akvizice: RSM Tacoma 6. dubna Dušan Baran (48) 1. náměstek generálního ředitele a místopředseda představenstva: Česká spořitelna Jan Spáčil (40) partner: Ambruz & Dark Deloitte Legal; vedoucí partner: Deloitte Legal Central Europe 7. dubna Roman Cabálek (47) generální ředitel a jednatel: Microsoft Marek Feltl (48) generální ředitel pro ČR, SR a Maďarsko: Ikea Michal Kurtinec (34) generální ředitel a místopředseda představenstva: Pars nova Josef Mráz (48) výkonný ředitel: Agrofert Holding FOTO archiv / PŘIPRAVILA Lenka Michálková (michalkova@mf.cz) Jan Svatoš Afropolis v kině Mat Ve středu 20. března proběhla v kině Mat premiéra nového dokumentárního filmu Jana Svatoše Afropolis. Večer zahájil svým vystoupením hudebník Dela Botri z Ghany. Premiéry se zúčastnili další afričtí umělci, například frontman hudební skupiny United Flavour Djei Gogo, tanečníci Maurice Yeka z Konga či Kaolack ze Senegalu. Film se setkal s velkým zájmem diváků. Djei Gogo o dokumentu řekl: Vážím si práce Jana Svatoše, přesně vystihl to, co bychom rádi lidem řekli, jen s tím rozdílem, že jeho bude poslouchat více lidí. Dokument bude uveden také na televizní stanici ČT2. Na snímku zleva: Jana Hádková z FAMU, kameramanka Romi Straková, režisér Jan Svatoš a Martin Svatoš, který program uváděl. Barceló Praha Five Vítání jara ve španělském stylu V první jarní den byl otevřen hotel Barceló Praha Five v Praze 5, který je 140. hotelem celosvětové sítě patřící již třetí generaci rodiny Barceló. Slavnostní otevření bylo pořádáno ve španělském stylu. Večerem provázela modelka Andrea Verešová, s hudebním programem vystoupila pěvkyně Markéta Mátlová a muzikant Felix Slováček. Nový sedmipatrový hotel Barceló má 134 pokojů, dvě restaurace a dvě konferenční místnosti. Hostům nabízí i moderní fitness centrum a saunu. Návštěvníky zaujme terasou s výhledem do parku Santoška. Na snímku ze slavnostního večera jsou (zleva) Gustavo Guidobono, generální ředitel Barceló Praha Five a Barceló Old Town, Andrea Verešová a Alejandro Martín Álvarez, generální ředitel Barceló Praha.

66 deník pátek jednou větou írán čeká změna vedení Perský duchovní vůdce Alí Chameneí se musí vyrovnat se složitou hospodářskou situací Íránu i s blížícími se volbami. Prezident Ahmadínežád už kandidovat nemůže. str. 12 středoevropské A K C ie P X (CZ) 983 0,10 % a t X (AT) ,55 % BuX (HU) ,33 % DaX (De) , 8 7 % WiG20 (Pl) ,11 % KuRZY ČnB str. 8 CZK/EUR 25,810-0,130 Kč Červená Palestincům? Benjamin Netanjahu dál povede Izrael. Chce kompromis s Araby Profil str číslo 1338 l volný prodej 10 K č l řízená distribuce l Návrat Výběru z Prahy Roztržka byla. Přátelství v kapele ale pokračuje, říká Michael Kocáb PáteČNí rozhovor str JANA HAvlIgeRová : zákazu anonymních akcií zvoní hrana Komentář str. 14 Partneři přílohy energetika dnes v listu Adéla Čabanová l Praha bízela, ale získala jen pár klientů. Je to průzkum bojem, zí od loňského léta pojištění může připlatit za lehkou sád- zdravotní pojišťovnou, nabí- Od ledna 2012 si pacient říliv soukromých peněz z komerčního po- bude, říká ředitel ZPMV čoček a očkování včetně pojišci šedého zákalu nebo některá sami jsme zvědaví, jaký zájem nadstandardní sádry, očních ru, lepší oční čočky při operajištění se ani rok po Jaromír Gajdáček. Ve spolupráci s pojišťovnou Ergo na- a porodu. Zájem z řad veřej- lékaře je možný od červtění na výběr lékaře k operaci očkování. Příplatek za výběr zavedení nadstandardů ve zdravotnictví nekoná. O pojištění na nadstandard nemají standardní fixační sádry, ale mluvčí zdravotní pojišťovny platit jen za to, na co nepřispíbízí pojištění, které kryje nadnosti zatím není velký, řekl na Dříve si lidé mohli lidé zájem. Přesto chtějí být i zubní péči nebo náklady při Oldřich Tichý. vají zdravotní pojišťovny, například lepší ubytovací služby. pojišťovny u toho. pobytu v nemocnici. Je jen Důvod, proč se komerčnímu připojištění ve zdravot- Podle odhadů ministerstva se Nové pojištění nadstandardu ve zdravotnictví před- nadstandardů v Česku rozjenictví nedaří, je jednoduchý. za nadstandardy v prvním po- otázkou času, kdy se systém stavila Zdravotní pojišťovna de naplno, říká Gajdáček. Množina toho, za co je možné loletí minulého roku vybralo ministerstva vnitra (ZPMV). Také Pojišťovna VZP, a.s., si ve zdravotnictví připlatit, je 30 až 40 milionů korun. V prvních týdnech, kdy jej na- propojená se Všeobecnou malá a nejasná. Pokračování události str. 3 Stát blíže kolapsu. Kypr má čas do pondělí, aby přinesl program záchrany před bankrotem. ecb jinak přestane poskytovat pomoc místním bankám. Ty jsou zavřené od začátku týdne. Bankomaty zatím fungovaly. vydaly ale jen pár set eur. trhy & světová ekonomika str. 8 CZK/USD Jan Šindelář l Praha zaměří spíše na domácí trh. nem, uvedl mluvčí ČD Radek Comfort (známé jako railjety). Zatím jich český dopravce Jak zjistil deník E15, dozorčí Joklík. Podle něj využijí dráhy 19,993 České dráhy se nechtějí vzdát rada ČD na posledním zasedání schválila dluhopisový plán na investice do vlaků, částečně miliardy korun, na dalších získané prostředky především objednal sedm za zhruba dvě -0,156 Kč dluhopisového financování. O loňské várce obligací se přitom mluvilo jako o na dlou- limitem ve výši čtyři miliar- Podrobnosti podnik tají. využil. Vlaky by měly začít do roku 2017 s maximálním i na úhradu starých dluhů. osm má opci, kterou by rád hou dobu poslední. Po dvou dy korun. Je pravděpodobné, že k emisi dojde už letos třebovat peníze především Praha Vídeň Štýrský Hra- České dráhy budou ale po- jezdit v prosinci 2014 na trati obřích mezinárodních emisích se podnik v dalších letech v souladu s rámcovým plá- na vlaky Siemens Viaggio dec. Pokračování byznys str. 5 p o d n i k a t e l s k ý m a g a z í n. V y c h á z í s d e n í k e m m l a d á F r o n t a e 1 5 číslo 7 2. dubna 2013 Samostatně neprodejné , číslo 02/13 vyrábí kufry, s nimiž cestuje globální elita. 1ZEN S t y l o v ý m ě S í č n í k. v y c h á z í S d e n í k e m m l a d á f r o n t a e Euro dubna 2013 FOTO archiv / PŘIPRAVILA Lenka Michálková (michalkova@mf.cz) light pozvánky/společnost OD 28. BŘEZNA Výstava Cyril a Metoděj na Velké Moravě Rozsáhlý výstavní projekt u příležitosti výročí příchodu byzantské misie Konstantina/Cyrila a Metoděje na Moravu uvádí Moravské zemské muzeum v Brně. Expozice je složena z několika dílčích výstav. Ta s názvem Doba, život, dílo prezentuje historické a archeologické materiály z půl století trvajících výzkumů vztahujících se k Velké Moravě před působením, v jeho době i po působení věrozvěstů. Cílem projektu Cyrilometodějské stopy v hudbě, divadle a literatuře je představit reflexe cyrilometodějské tradice v oblasti umění. Cyrilometodějské tradice v lidové kultuře ukážou především inspirace v keramice, devoční grafice a poutních tiscích, exponáty doplní dokumentární fotografie z velehradských poutí. Fotografická výstava Z Moravy do nepaměti předvede 80 velkoformátových barevných fotografií dochovaných církevních památek, které s dílem a duchovním odkazem věrozvěstů souvisejí. 2. A 3. DUBNA Shen Yun Performing Arts Vystoupení newyorské společnosti Shen Yun Performing Arts, která se věnuje propagaci tradiční čínské kultury především tancem a hudbou, uvidí diváci v úterý a ve středu v Kongresovém centru Praha. Umělci se svým vystoupením snaží předat hodnoty tradiční čínské společnosti, která byla založena na zušlechťování těla, charakteru i morálky. Vnitřní formu umělci transformují do ladných pohybů dívek či energických a složitých technik mužských tanců. Mýty a legendy ztvárněné klasickým čínským nebo etnickým lidovým tancem doplňují sólové výstupy hudebníků. Představení doprovází živý orchestr složený z tradičních čínských, ale i dynamických západních nástrojů. Součástí performance jsou také animované kulisy zhotovené podle pravidel tradiční malby. OD 4. DO 7. DUBNA Bienále Enter Šestý ročník mezinárodního bienále umění, vědy a technologií Enter nabídne přehlídku současného dění v těchto oborech. Centrem festivalu bude Národní technická knihovna v Praze. Letošní akce s podtitulem Biopolis představí tvorbu tří desítek tvůrců z oblasti nových médií, digitálního umění a příbuzných odvětví. K vidění budou projekty, jako je helma zpomalující čas, interaktivní instalace Plíce reagující na lidský dech, série fotografií mapujících proměny planety Země, nebo bude předveden způsob, jak obelstít kamery na detekci lidského obličeje. Bienále dále nabídne umělecké performance, workshopy, páteční odborné sympozium a sobotní konferenci o využití nových technologií pro nejrůznější formy postižení. OD 4. DUBNA Minisalon filmových klapek Pozoruhodná výstava originálních filmových klapek zaplní foyer Divadla Hybernia v centru Prahy. Filmové klapky, typický symbol filmového natáčení, pomalované či jinak výtvarně zkrášlené známými českými umělci, tradičně provázejí mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín Film Festival. Vyvrcholením expozice bude veřejná dražba vystavených originálů. Výtěžek aukce je určen na podporu studentské filmové tvorby. 7. DUBNA Zahájení dostihové sezony V neděli bude na Dostihovém závodišti v Praze Velké Chuchli zahájen nový ročník dostihové sezony. Start prvního dostihu je ve 14 hodin. Program osmi závodů vyvrcholí 88. ročníkem tradičního sprinterského testu pro čtyřleté a starší koně Gomba handicap o Cenu Femat. vydává Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 generální ředitel David Hurta ředitel divize euro e15 Tomáš Skřivánek adresa redakce Pod Kotlářkou Praha 5 t: f: e: dopisyeuro@mf.cz šéfredaktor Pavel Páral zástupci šéfredaktora Vadim Fojtík Adam Junek hlavní ekonomický analytik Miroslav Zámečník editoři Božena Hažová Tomáš Pohanka Kryštof Válka šéfreportér Jan Hrbáček reportéři Marcela Alföldi Šperkerová Hana Boříková Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Pergler Tomáš Plhoň art director Tomáš Novák fotooddělení Tomáš Turek vedoucí Hana Adamcová produkční Hynek Glos Martin Pinkas jazyková redakce Irena Kovářová Rostislav Taud Markéta Teuchnerová euro setkání Růžena Rousková ředitelka t: Hana Partyková koordinátorka t: Marcela Foglová koordinátorka t: Kateřina Kuncová koordinátorka t: Gabriela Knížová asistentka t: inzerce A Pojištění na nadstandardní péči narazilo na nezájem P Foto reuters Dráhy chystají další dluhopisy za miliardy inzerce David Korn ředitel inzerce t: Lucie Hirschlerová obchodní manažerka t: m: Mona Janovská obchodní manažerka t: m: Barbora Jahodová asistentka inzerce t: f: e: podkladyeuro@mf.cz marketing Hana Holková ředitelka marketingu t: Štěpánka Hejlová brand manager t: výroba a distribuce Soňa Štarhová ředitelka výroby a distribuce t: Barbora Basíková koordinátorka distribuce a předplatného t: sekretariát Lenka Michálková t: Martina Minaříková t: kontakt na jednotlivé zaměstnance prijmeni@mf.cz design Studio Marvil předplatné předplatné pro ČR vyřizuje: Postservis předplatné, Olšanská 38/9, Praha 3, t: , e: predplatne.mf@cpost.cz tisk Tiskárna EUROPRINT a. s. rozšiřuje v čr Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. t: (02) , e: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od roku 1998 každé pondělí. v divizi Euro E15 dále vychází Nejen postižení V Česku stoupá potřeba sociální ohleduplnosti. Firem, které na to slyší, je však pořád málo. Z Čech až na konec světa Vladimír Kozler stojí v čele firmy Rimowa, která inzerce A A

67 Nejprodávanější ekonomický týdeník Průměrný počet prodaných výtisků (1 12/2012) Ekonom Zdroj: ABC ČR, 1 12/ je dobré vědět

68