PRACOVNÍ SKUPINA DĚTI, MLÁDEŽ A RODINY. Věra Sekaninová, OSP MMB, přivítala přítomné a seznámila je s programem pracovního setkání,

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA DĚTI, MLÁDEŽ A RODINY Zápis ze setkání Termín konání: pondělí Časové rozvržení: 13:30 15:30 Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod 2. Diskuze na základě výstupů z Analýzy FSS MU 3. Stanovení prioritních oblastí (na základě diskuze) 4. Závěr ad 1. Úvod Věra Sekaninová, OSP MMB, přivítala přítomné a seznámila je s programem pracovního setkání, které se bude věnovat především snaze o předběžné načrtnutí prioritních oblastí do dalšího komunitního plánu sociálních služeb. Na příštím setkání budou stanovovány konkrétní priority a opatření. Komunitní plán se bude vytvářet na dva roky, ale diskuze se bude týkat horizontu tří let z důvodu sladění se střednědobým plánem JMK. Po té V. Sekaninová předala slovo Mgr. I. Zelenkové, FSS MU, která seznámila přítomné s výsledky analýzy spokojenosti (viz prezentace). Koordinátor komunitního plánování sociálních služeb R. Janík uvedl, že při stanovování prioritních oblastí se bude vycházet jednak z výsledků analýzy a pak také z diskuzí členů pracovní skupiny, přičemž tyto podněty budou následně sloužit jako základ pro formulaci konkrétních priorit a opatření. Vedoucí pracovní skupiny J. Navrátilová na úvod sdělila, že jedním z výstupů výzkumu byla skutečnost, že klienti jsou se službami obecně spokojení, ale přesto se ukazují záležitosti, na které je třeba se zaměřit. Následně byl dán prostor k diskuzi, kdy zástupci jednotlivých organizací seznámili ostatní účastníky setkání, s čím se potýkají při poskytování soc. služeb, jaké vnímají potřeby svých klientů apod. ad 2. Diskuze na základě výstupů z Analýzy FSS MU P. Dolečková, Spondea, řekla, že otázkou je nízká informovanost. Je důležité, aby i si klienti aktivně informace vyhledávali.

2 J. Navrátilová reagovala, že problematika informovanosti je už tak trochu evergreen. Existují webové stránky, informační zdroje, kde klienti mohou informace dohledat, ale problém je zřejmě v tom, že klienti se v informacích nemohou vyznat. Je potřeba poskytovat informace způsobem, který by byl klientům blízko. R. Janík uvedl, že informací je paradoxně spíše nadbytek, což v důsledku způsobuje přehlcení. Jde sice i o dostupnost informací, ale i o to, že potenciální klienti si informace hledají až v situaci, kdy se ocitnou v nějakých problémem a potřebují je řešit. Často je problém i u lékařů, protože ti jsou obvykle první, na koho se klienti obrací. V této oblasti je mezera, je potřeba lékaře přesvědčovat, aby informace klientům předávali (někteří tak činí, někteří bohužel nikoliv). P. Dolečková, Spondea, souhlasila, že informací je hodně a kdo potřebuje, má možnost si je vyhledat, ne všichni tu možnost ale mají. J. Navrátilová uvedla, že dnešní doba je dobou informačního smogu. Organizace by měly přemýšlet, co můžou pro zvýšení informovanosti udělat samy. Klienti sociálních služeb informováni jsou. P. Dolečková, Spondea, reagovala, že pro lepší informovanost by byl ideální aktuální seznam organizací a projektů, kterým se organizace věnují. J. Navrátilová uvedla, že pokud budou organizace spolupracovat (například metodou casemanagement), bude to přínosné i pro klienty. R. Janík informoval, že MMB má aktuální katalog sociálních služeb na portále sociální péče ( a vyzval organizace, aby informace aktualizovaly, protože portál je hodně využívaný klienty a odkazují na něj i pracovnice Sociálně-informačního centra. B. Dopitová, OS LOGO, uvedla, že klienti se o jejich službě (raná péče) dozvídají pozdě. Zaměřují se na autisty. Byla by potřeba zlepšit spolupráci s lékaři, protože na ně se rodiny obrací nejdříve. J. Navrátilová se zeptala, jestli organizace udělala něco pro to, aby se o ní lékaři dozvěděli. B. Dopitová, OS LOGO, odpověděla, že se jejich organizace účastnila konference, na které byli přítomni i lékaři. Přemýšleli také o plakátu, který by mohl být umístěn v lékařských ambulancích. T. Bendl, Na počátku, uvedl, že zaměření jejich organizace je primárně na těhotné ženy v tísni, sekundárně pro matky s dětmi. Už na začátku individuálního plánování se pracuje na tom, aby se zjistily klientovi příležitosti a vize do budoucna. Problém představuje návazné bydlení, které je pro klientky důležité. Některé z klientek putují azylovými domy napříč republikou. Dalším důležitým bodem je osobnostní rozvoj a trénink v domácnosti, aby klientky měly větší šance a potenciál se integrovat zpátky do společnosti.

3 J. Navrátilová souhlasila, že práce na osobnostním rozvoji je pro další život klientů velmi důležitá. Toto téma přesahuje i do primární prevence. J. Chmelová, Manželská a rodinná poradna Bethesda, se vyjádřila ke dvěma bodům výsledků analýzy. Uvedla, že mezi hodnotami byly důležité údaje kvalitně fungující rodina, dobré vztahy a podpora kompetentnosti rodičů. Pracovníci poradny absolvovali dlouhodobý terapeutický výcvik zaměřený na práci s rodinou. Rodinná terapie často přechází v párovou. Je to dlouhodobý projekt rychlejší řešení je zvýšit kapacity poraden. Dále zdůraznila jako nejdůležitější konstruktivní budování lidských vztahů. J. Navrátilová reagovala, že to je otázka multidisciplinárního přístupu. Je rozdíl v tom, jak pracuje psycholog a sociální pracovník. Sociální práce potřebuje posílit terén, pracuje svými metodami přímo s rodinou. Bylo by třeba posílit kapacity ambulantní terapie, s rodinou můžou pracovat jak psychologové, tak sociální pracovníci. D. Mitášová, Manželská a rodinná poradna Bratislavská, uvedla, že jejich poradna se zaměřuje na jinou cílovou skupinu. Bylo by dobré, pokud by pracovnice chodily přímo do rodin, protože matky z azylových domů v poradně moc dlouho nevydrží. M. Žewucká, Domov Sv. Markéty, zdůraznila potřebu terénní práce. Je potřeba chodit přímo za matkami. Potřebovali by terénního pracovníka přímo do azylového domu. R. Janík reagoval, že tyto potřeby by mohly pokrýt sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi. J. Tesařová, OSP MMB, reagovala, že kompetence jsou široké téma. Je dobré, že je to založeno na dobrovolnosti. V USA je podmíněn příspěvek na živobytí tím, že si matka bude rozšiřovat své kompetence ve speciálním programu. Zeptala se, zda i toto nemůže být jedním ze způsobů. J. Navrátilová reagovala, že je to určitý model, ale zda je v realitě uskutečnitelný, je otázkou. Možností je komunitní způsob řešení problémů, kdy jsou k dispozici např. psychologové nebo sociální pracovníci, kteří jsou v komunitě po určitou dobu k dispozici. D. Mitášová, Manželská a rodinná poradna Bratislavská, upozornila, že je důležitá spolupráce i s jinými organizacemi, které neposkytují sociální služby. Je nutná provázanost služeb. P. Janík, Centrum sociálních služeb, upozornil na předpokládaný vznik manželské poradny, která by poskytovala jak ambulantní, tak i terénní služby. Dále jsou v plánu místa rodinných asistentů, kteří by měli být zaměstnáni pod městskými částmi. M. Zvonařová, ÚMČ, Brno Kr. Pole, zdůraznila potřebu terénních sociálních pracovníků. Dále informovala o projektu, který se týká působení asistentů ve školách a v místech, kde jsou ubytovny. Důležitá je podle ní také spolupráce mezi jednotlivými odbory a návaznost jednotlivých projektů. Problematickou i nadále zůstává spolupráce s lékaři.

4 R. Janík reagoval, že v komunitním plánu budou zmíněny i projekty řešené v rámci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL), případně bude odkázáno na schválený Strategický plán soc. začleňování. M. Žewucká, Domov Sv. Markéty, uvedla, že některé výstupy KPSVL by měly zaznívat i na této pracovní skupině. R. Janík reagoval, že není úplně šťastné, že proces KPSS a KPSVL běží dvoukolejně a logičtější by bylo, kdyby byl proces KPSVL začleněn do procesu KPSS, který se zabývá všemi cílovými skupinami a je to již ustálená a fungující platforma. Kolegové z Oddělení sociálního začleňování by mohli přijít ohledně projektů KPSVL poreferovat na příští setkání pracovní skupiny (případně budou rozeslány informace). Dále koordinátor uvedl, že v komunitním plánu bude na projekty KPSVL odkázáno. M. Čechová, Persefona, uvedla, že stále jsou limity v informovanosti. Dále uvedla, že vývoj organizace kopíruje výstupy analýzy, což považuje za potěšující. Zprvu byla organizace zaměřena pouze na oběti násilí, ale postupem času se začala věnovat rodině jako celku. Pokud chceme rodině pomoct fungovat i po rozpadu rodiny, musíme pracovat i s násilnou osobou a s dětmi. Jsou rezervy v péči o děti, které se stanou svědky domácího násilí, řeší se pouze důsledky a nehledají se příčiny. Upozornila na problematiku násilných osob. J. Navrátilová reagovala, že pojem násilí se od minulého komunitního plánu proměňuje až do podoby kyberšikany. Podoba násilí se prohlubuje, dříve se mluvilo hlavně o domácím násilí. I. Osyková, Poradna Dialog, upozornila na neinformovanost, která představuje velký problém, stejně tak jako laxnost v přístupu k řešení problémů. Klienti často nechávají řešení svých problémů na sociálním pracovníkovi, bez větší osobní angažovanosti. J. Navrátilová řekla, že je potřeba v klientech rozvíjet a podporovat kompetence, aby byli schopní žít svůj vlastní život a přebrat za něj odpovědnost. H. Sumcová, Městská policie Brno, uvedla, že řeší případy dětí, které se dostanou do problémů (např. drobná dětská kriminalita). Spolupracuje s OSPOD, které představují komunikační mezičlánek. J. Tesařová se zeptala, co je potřeba k tomu, aby se situace dětí zlepšila. H. Sumcová, Městská policie Brno, uvedla, že je důležité, aby děti byly zaměstnané něčím, co by je bavilo, aby měly přístup k smysluplnému trávení volného času, které by bylo ale dostupné pro všechny děti a nejen rodiny, které jsou na tom finančně dobře. Jako příklad uvedla park Hvězdička na ulici Hvězdová. J. Zárubová, Modrá linka, uvedla, že jejich organizace poskytuje krizovou pomoc. Každoročně aktualizují síť, aby klientům mohli poskytovat aktuální informace. Na linku se obracejí klienti z celé republiky, mnohdy volají pouze o radu, kam se mají obrátit.

5 R. Janík se zeptal, jestli je nějaká nová oblast, se kterou se klienti na linku obracejí. J. Zárubová, Modrá linka, odpověděla, že se zvýšil počet dotazů týkajících se vztahové problematiky a dluhového poradenství. A. Davidová, Armáda spásy - Prevence bezdomovectví, řekla, že jejich organizace nabízí bydlení celým rodinám, které mohou mít byt v podnájemním nebo nájemním vztahu. Upozornila na chybějící terénní službu u rodin, které jsou v nájemním vztahu s městem. Pokud se tyto rodiny dostanou do problémů, hrozí jim opět vystěhování. Spadnou do dluhů a dostanou se zase zpátky. Byla by potřeba terénního pracovníka, který by dohlédl na rodiny po přesunu z azylového domu. M. Žewucká, Domov Sv. Markéty, uvedla k Analýze potřebnosti rozvoje sociálních služeb, že podle jejího názoru bylo málo respondentů a že si není jistá, zda zastupovali široké spektrum služeb. Pokud nebyli zastoupeni, ovlivňuje to výsledky. J. Navrátilová reagovala, že největší bariérou při výzkumu bylo to, že se do výzkumu dostalo minimum klientů. Pokud se podobný výzkum uskuteční v budoucnosti, bude potřeba více času věnovat přípravě a spolupráci s organizacemi (i v té oblasti, aby se do výzkumu dostalo co nejvíce klientů). R. Janík řekl, že OSP MMB zvažuje do budoucna další spolupráci s FSS MU a že by bylo vhodné na současnou analýzu navázat a jít víc do hloubky v rámci jednotlivých cílových skupin i podskupin s větším počtem respondentů. M. Žewucká, Domov Sv. Markéty, dále uvedla, že v Brně nejvíce chybí návazné sociální bydlení. Z počtu 70 rodin dostanou byt pouze tři rodiny ročně. Putují po azylových domech, vracejí se na ubytovny. Není také dost pobytových služeb pro celé rodiny. Situace je většinou taková, že otec jde na ubytovnu a matka s dětmi do azylového domu. Dále chybí krizové bydlení ve smyslu paragrafu 60 zákona č. 108/2006 Sb. - krizová pomoc. V celém JMK není služba, která by poskytovala krizovou pobytovou pomoc - je to pomoc zdarma, když se ze dne na den ocitne matka s dětmi na ulici a nemá kam jít. Do azylového domu se lze dostat pouze přes žádost a s potvrzením od lékaře. Situace se většinou řeší oddělením dětí od matky. Z. Šťastná, Ratolest NZDM Likusák, upozornila na nedostatek terénních pracovníků pro mladé lidi. Dále upozornila na dlouhé objednací lhůty např. k psychologům, pokud některý z klientů jeho služby potřebuje. V poslední době se na organizaci obracejí i rodiče s tím, že jejich dítě má problém. Do sociálně-aktivizační služby se dostávají rodiny s velkými problémy, na ty rodiny, které tolik problémů nemají, se už nedostává. Zlepšila se ale spolupráce s OSPOD. P. Dolečková, Spondea, reagovala, že jejich organizace krizovou pomoc poskytuje (jsou schopni ji poskytnout během 14 dnů) a nabízí i krizovou intervenci. R. Hořava, Podané ruce NZDM Václavská, oznámil, že jejich organizace eviduje také nedostatek terénních pracovníků. V současné době je stav takový, že na jeden den v týdnu musí zavřít

6 klubovnu, aby mohli za klienty do terénu. Organizace tedy sama klienty vyhledává, zkouší navštěvovat různá místa, někdy se s potenciálními klienty setkají terénní pracovníci náhodou. Kvůli nízké kapacitě jsou ovšem schopni navštěvovat pouze dvě městské části. M. Žewucká, Domov Sv. Markéty, řekla, že je potřeba, aby volnočasové aktivity byly přístupné i o víkendech, což se většinou neděje. Jako dobrý příklad uvedla Salesiánské středisko v Brně- Žabovřeskách, které je i s animátory k dispozici dětem a mládeži sedm dní v týdnu. Ideální by bylo, kdyby takové volnočasové centrum fungovalo na bázi komunity, kam děti rády chodí. Mohlo by to být něco na způsob svépomocné skupiny. J. Kopřiva z Centra Kociánka, nejvíce v poslední době řeší stabilitu služeb ve smyslu personálním a kapacitním a dále také návazné služby pro zletilé děti. Dalším deficitem je bydlení pro čerstvě dospělé s vyšší mírou podpory. Týká se to jak osobní asistence, tak podpory ve smyslu aktivizace a vedení, ale i stavebního přizpůsobení bytů. M. Zvonařová, ÚMČ Brno Kr. Pole, oznámila, že ve spolupráci s Centrem Kociánka se vytvářel projekt prostupného bydlení s návaznou podporou na Veleslavínově ulici. T. Musilová, Ferti, uvedla, že organizace Ferti poskytuje poradenství a podporu osobám nedobrovolně bezdětným. Problém není pouze zdravotnického charakteru, ale má i nemalý sociální rozměr (negativní dopad na vztah a další navazující problémy). I. Kudělová, Armáda spásy, uvedla, že jejich organizace provozuje dvě nízkoprahová zařízení ve vyloučených lokalitách a NZDM Jonáš v Brně-Bystrci. Co se týče problémů ve vyloučených lokalitách, tak je to především agrese, krádeže, záškoláctví a zneužívání návykových látek. V NZDM Jonáš se řeší spíše problémy jako šikana, sebepoškozování a domácí násilí. Byla by tam potřeba terénního pracovníka. Dále uvedla, že probíhá spolupráce se školami a s výchovnými poradci, budou jim předávány letáčky a informace. Budou se také konat informační schůzky ve školách. E. Valentová, Triáda, upozornila na chybějící bydlení pro klienty, od čehož se odvíjí řada dalších problémů. Typickým bydlením, které chybí je bydlení pro matky s mentálním postižením s dětmi, které potřebují dlouhodobou spolupráci. Klienty získávají spoluprací s OSPOD, ale to už je většinou pozdě. Problém je potřeba podchytit v zárodku, protože potom je rodina závislá na sociálních službách a je těžké ji aktivizovat. I. Kudělová, Armáda spásy, řekla, že děti se ptají, proč se mají snažit, když nejsou pro společnost dost dobří a když jim nikdo nepomůže, až už nebudou moci jejich služeb využívat. J. Navrátilová reagovala, že problémem obecně je, že spousta dětí nevidí nějakou svou budoucnost. M. Štorková, Bílý kruh bezpečí, uvedla, že jejich organizace se zabývá oběťmi domácího násilí. V poslední době se ale klienti na organizaci obracejí s problémy jako je pronásledování (stalking) a kyberšikana. Tento problém se týká nejen dětí, ale i dospělých. Organizace nabízí jak pomoc právníka,

7 tak i psychologa a nabízí i psychoterapii. Spolupráce organizace s nemocnicemi funguje dobře, je navázána přes sociální pracovníky. Byl vznesen dotaz, pokud například klient vyhoří, přijde o všechno, tak sociální pracovnice nevěděla, kam se má obrátit. M. Štorková, Bílý kruh bezpečí, odpověděla, že se s podobným případem setkala. Obrátili se na Červený kříž, který této rodině poskytl okamžitou pomoc dva tisíce korun, za které si mohla v second handu nakoupit oblečení. Dále upozornila, že jediná problematická věc, se kterou se potýkají, je bydlení. Týká se to především klientek, obětí domácího násilí, které se už nechtějí vrátit zpátky domů. Je potřeba krizového bydlení na jednu noc, než se situace vyřeší. ad. 3. Stanovení prioritních oblastí (na základě diskuze) Návrh priorit pracovní skupiny Děti, mládež, rodina Prioritní oblasti: 1. Informovanost klienti informace mají, problém je u potenciálních klientů 2. Spolupráce s lékaři jsou v první linii poskytování informací, zlepšit poskytování informací ze strany lékařů 3. Bydlení chybějící bydlení navazující na azylové domy, sociální bydlení (návazné na pobytové sociální služby), chybějící pobytové služby pro celé rodiny, potřeba krizového bydlení ve smyslu krizové pomoci (dle zákona 108/2006), chybějící bydlení pro matky s mentálním postižením (+adekvátní podpora) 4. Navazující aktivity na sociální službu v oblasti seberozvoje apod. - terapeutická činnost, rozvoj dovedností pro samostatné fungování, problém demotivovanosti u dětí, které pro sebe nevidí budoucnost 5. Kvalitní a fungující rodina podpora rodičovských kompetencí, vztahy v rodině, komplexní práce s celou rodinou, zvýšení kapacit manželských a rodinných poraden (MRP nemohou ze zákona pracovat v terénu, nabízí se spolupráce s terénními službami???), SAS posílení kapacit pro možnost včasné intervence, dlouhé čekací doby PPP a MRP + krizová pomoc 6. Primární prevence konstruktivní budování lidských vztahů, práce s klienty přímo v rodinách, práce s klienty v pobytových zařízeních (azylových domech apod. spolupráce s terénními službami?), spolupráce MRP s dalšími institucemi mimo sociální služby (OSPOD, PPP ), případové konference (casemanagement), KPSVL lepší informovanost a koordinace mezi odbory o projektech města, MRP i v terénní formě rodinní asistenti

8 - problematika domácího násilí, kyberšikany, stalkingu - Poradna Dialog klienti přichází pozdě, jsou pasivní, nechtějí se podílet na řešení situace - problém přechodu klientů z AD nebo bytů Armády spásy do městských bytů chybí návaznost sociální práce s klienty v těchto bytech (když nejsou pod dohledem opět se dostávají do problémů dluhy atd.) - Podané ruce NZDM chybí kapacity pro terénní práci, není zmapováno, jaké jsou potřeby nejen v rámci Brna, ale i v rámci MČ - chybí komunitní centra, kluby, NZDM apod. i o víkendech (tedy 7 dní v týdnu), důležitá dostupnost volnočasových aktivit (levné kroužky či zdarma) dobrá praxe = Salesiáni v Žabovřeskách (animátoři, kteří se dětem věnují) - chybí program 5P či podobné programy - velká fluktuace soc. pracovníků - chybí návazné služby pro děti, které zletí (především po ústavní výchově), potřeba vysoké míry osobní asistence, ale i aktivizace v době jejich samostatného bydlení) - problémy párů, které se pokoušejí o dítě - problémy v soc. vyloučených lokalitách kriminalita, drogy, domácí násilí, squatting = potřeba terénní práce, psychologové, pedagogové volného času - potřeba okamžité krizové pomoci celé rodině ad 4. Závěr R. Janík na závěr shrnul nejdůležitější problémové oblasti, které byly na setkání pracovní skupiny zmíněny. Je to především oblast bydlení, oblast terénní práce, návazné služby podpora kompetencí k samostatnému životu, řešení krizových situací, včasné intervence, komunitní centra, multidisciplinární spolupráce a case management. Dále dostupné volnočasové aktivity a podpora fungující rodiny. Vedoucí pracovní skupiny J. Navrátilová se se všemi přítomnými rozloučila a poděkovala jim za aktivní spolupráci. Další setkání pracovní skupiny se uskuteční dne v 9:30 ve 4. patře v Zasedací místnosti na Kolišti 4, OSP MMB. Zapsali: P. Přibylová, R. Janík Dne: