Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Labe - Liběchov CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Labe - Liběchov CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Labe - Liběchov Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2556 Rozloha (ha): 116,9273 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 116,9273 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Dolní Beřkovice, Horní Počaply, Hořín, Liběchov, Mělník Dotčená katastrální území Brozánky, Dolní Beřkovice, Hořín, Křivenice, Liběchov, Mělník, Vehlovice, Vliněves 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Mezozoické vápnité, slínité a kaolinické pískovce, slínité prachovce, písčité slínovce a vápence. Geomorfologie: Lokalita se rozprostírá na hranicích mezi Dolnooharskou, Středolabskou a Jizerskou tabulí. Reliéf: Jedná se o velký zahloubený a málo proudný tok řeky, levý břeh je rovinatý, pravý členitější, s větším převýšením. Pedologie: Fluvizem typická. Krajinná charakteristika: Jedná se o dolní tok Labe, jehož koryto je silně ovlivněno lidskou činností. Část území (zejména pravý břeh) se nachází v intravilánu města Mělník. Pravý břeh Labe je od soutoku s Vltavou až po mělnické loděnice úplně přemodelován, často tvořen jen betonovými zdmi a hrazením. Levý břeh Labe je také

3 pozměněný, zpevněný kamenným záhozem, nicméně jsou zde vytvořené pobřežní tišiny a slepá ramena s litorálními porosty. V úseku Labe vymezeném jako EVL se nachází jeden ostrov. Biota Levý břeh a pravý dále po proudu za městem Mělník je lemován litorálními porosty. Ty tvoří např. puškvorec obecný (Acorus calamus), zblochan vodní (Glyceria maxima), chrastice rákosovitá (Phallaris arundinacea), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata). Ve stromovém patře je to vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), dub letní (Quercus robur), z nepůvodních dřevin je zde vysázen akát (Robinia pseudacacia) a topoly z okruhu topolu kanadského (Populus x canadensis). Z vodních rostlin je zaznamenán stulík žlutý (Nuphar lutea) a stolístek (Myriophyllum sp.) Tok je obýván charakteristickou faunou cejnového pásma, kterou tvoří např. cejn velký (Abramis brama), štika obecná (Esox lucius), plotice obecná (Rutilus rutilus), jelec tloušť (Squalius cephalus), bolen dravý (Leuciscus aspius), hrouzek obecný (Gobio gobio), cejnek malý (Blicca bjoerkna), kapr obecný (Cyprinus carpio), sumec velký (Silurus glanis), okoun říční (Perca fluviatilis), candát obecný (Sander lucioperca), hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus). Z nepůvodních druhů je zaznamenán tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), tolstolobec pestrý (Hypophthalmichthys nobilis), amur bílý (Ctenopharyngodon idella), sumeček americký (Ameiurus nebulosus), koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus). Existenci populace hořavky duhové umožňuje výskyt hostitelských vodních mlžů - velevruba malířského (Unio pictorum, KO), škeble říční (Anodonta anatina), z dalších zástupců měkkýšů lze uvést okružanku říční (Sphaerium rivicola), bahenku říční (Viviparus viviparus) a nelze opomenout také výskyt nepůvodních druhů jako jsou slávička mnohotvará (Dreissena polymorpha) a korbikula asijská (Corbicula fluminea). Tok Labe a jeho pobřežní porosty poskytují útočiště také pro vodní ptáky např. kachnu divokou (Anas platyrhynchos), labuť velkou (Cygnus olor), kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) či lednáčka říčního (Alcedo atthis, SO). Aktuální stav hořavky duhové byl zjišťován v rámci monitoringu v říjnu 2014, který zajišťuje VÚV TGM. K ichtyologickému průzkumu byla použita metoda odlovu elektrickým agregátem. Při tomto průzkumu nebyla přítomnost hořavky duhové ve zjišťovaném profilu potvrzena. Vzhledem k hojnému výskytu hořavky duhové v Hořínském kanálu a dále po proudu Labe v Roudnici nad Labem je výskyt hořavky v úseku EVL Labe Liběchov stále vysoce pravděpodobný.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: hořavka duhová Rhodeus sericeus amarus Kód předmětu ochrany: 1134 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace běžná 2 % p > 0 % dobré populace není dobrá zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Dlouhodobým cílem je zachování populace hořavky duhové ve stavu v době vyhlášení EVL. * dříve se z území ČR udával výskyt podruhu Rhodeus sericeus amarus. Již delší dobu je ale známo, že se jedná o samostatný druh Rhodeus amarus a původní druh R. sericeus se vyskytuje pouze na Dálném východě. Pro zachování kontinuity s vyhlašovací dokumentací je ale dále používán původní název. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: hořavka duhová Rhodeus sericeus amarus Kód předmětu ochrany: 1134 Popis nároků předmětu ochrany: Hořavka obývá především stojaté či pomalu proudící vody nižších poloh, jako jsou některé rybníky, poloprůtočná a mrtvá ramena, zátoky řek a zavodňovací kanály, a to často lokálně v hojném počtu. Vyskytuje se především v místech s nízkou rychlostí proudění vody a dostatkem úkrytů, které mohou představovat vodní makrofyta, převislá pobřežní vegetace či předměty ve vodě (např. mezi kameny). Obvykle žije také v místech s měkkým dnem, ve kterém mohou žít vodní mlži. V tocích se v zimním období přesouvá do proudných úseků. Zdržuje se v hejnech, za potravu jí slouží řasy, rozsivky a rostlinný detrit. Podmínkou výskytu ostrakofilní hořavky duhové je přítomnost vodních mlžů, a to především velevrubů (Unio) a škeblí (Anodonta), jimž klade jikry do žaberní dutiny v období od dubna do června, výjimečně až do srpna v několika dávkách. Existenční podmínky pro velké mlže jsou bahnitý substrát a přítomnost vhodných rybích hostitelů (např. hrouzků, jelců, plotic), na jejich žábrách parazitují glochidie mlžů. Hořavka je krátkověká ryba, výjimečně se dožívá pátého roku, může měřit maximálně deset centimetrů. Na našem území obývá mozaikovitě lokality všech hlavních povodí (Labe, Odry i Moravy), v Čechách se vyskytuje vzácně, zatímco na Moravě je ve vhodných habitatech hojná. Parametry kvality vodního prostředí odrážející nároky tohoto druhu jsou uvedeny v příloze 6.5 tohoto dokumentu. Hořavka duhová je zařazena do Červeného seznamu ČR jako ohrožená. Druh trpí devastací a ztrátou biotopů k velkému úbytku lokalit, zejména drobných stojatých vod, docházelo především v minulosti. Mezi negativní jevy patří především nevhodné technické zásahy do biotopu vedoucím často k jeho zániku, např. omezení záplavového režimu v oblasti aktivních aluvií, odříznutí slepých ramen, změny morfologie koryta opevňování dna a břehů, poškozování vodní a pobřežní vegetace, odbahňování a likvidace litorálního pásma rybníků a nádrží. Na hořavku má negativní dopad také znečištění vodního prostředí především splachy z polí a průmyslových provozů a eutrofizace. Nevhodné jsou nadměrné odběry vody, např. pro provoz MVE. Z rybníků často vymizela díky intenzifikaci chovu ryb, které postihlo hořavku i mlže zvýšenou trofií vody, predačním tlakem, sezónním vznikem kyslíkového deficitu i změnami kvality substrátu a ničením litorálu. Kromě ztráty vhodného biotopu je druh ohrožen i ztrátou možnosti tření při úbytku hostitelů nejranějších vývojových stádií vodních mlžů. Proto musí být ochrana hořavky duhové nastavena dvojsměrně tak, aby umožňovala podmínky pro rozvoj druhu i hostitelských mlžů.

5 Pro podporu druhu je potřeba podporovat přirozený vodní režim umožňující sezónní zaplavování a vytváření nových slepých říčních ramen a tůní. Vzhledem k postupnému zanikání aluviálních vod a velmi omezeným možnostem přírozeného vývoje říčních systémů majících za důsledek vznik ramen nových, je třeba citlivě obnovovat zaniklá ramena a prodlužovat životnost" existujících tůní a ramen (zprůtočňování, protierozní opatření, někdy také odbahňování). Samotné větší toky obývané přímo hořavkou duhovou vyžadují omezení regulací (zpevňování břehů, těžbu a úpravu substrátu). Rybářské obhospodařování by mělo být pouze extenzivní. V EVL by mělo být vyloučeno používání čeřínků pro lov nástražních ryb. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Charakter toku není z pohledu předmětu ochrany ideální. EVL je vymezena v silně antropicky ovlivněném úseku Labe. Na pravý břeh Labe bezprostředně navazuje městská a průmyslová zástavba, břeh je přemodelován, často tvořený betonovým či kamenným hrazením. Levý břeh Labe je také zpevněný kamenným záhozem, nicméně se zde ve větší míře vyskytují pobřežní tišiny a slepá ramena s litorálními porosty. Migrační prostupnost toku je zajištěna prostřednictvím rybího přechodu na vodním díle Dolní Beřkovice. Lodní doprava Dolní tok řeky Labe je využíván pro lodní dopravu. S lodní dopravou úzce souvisí úprava vodní cesty a udržování splavnosti Labe. Plavební podmínky na významné vodní cestě Labe se řídí především zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě a vyhláškou č. 222/1995 Sb., o vodních cestách. V současné době jsou ve zdrži Dolní Beřkovice udržovány plavební hloubky 2,0 m + marže 30 cm (do průtoku 150 m³/s na limnigrafu Mělník) a 2,1 m + marže 30 cm (nad průtok 150 m³/s na limnigrafu Mělník) od minimální plavební hladiny (minimální provozní hladiny na vodním díle Dolní Beřkovice, tedy 154,9 m n.m. Bpv.). Vodní cesta Labe je však dle klasifikace vodních cest zařazena do třídy Va, ve které jsou stanovené plavební hloubky 2,5 2,8 m od minimální plavební hladiny. Povodí Labe zajišťuje pravidelné (cca jednou za dva týdny) a mimořádné (po povodni) měření koryta Labe, které následně vyhodnocuje. V případě výskytu nedostatečných plavebních hloubek, případně povodňových škod, jsou tyto nánosy po vydání příslušných povolení a výjimek od OOP odstraněny. Technicky je odstraňování nánosů zajišťováno podvodním dozerem Komatsu, rypadly či nakladači a následně pomocí plavidel odváženo. Vzhledem k vazbě hořavky duhové na výskyt velkých mlžů, kteří mohou být úpravou dna významně dotčeni, lze tyto úpravy považovat z pohledu ochrany hořavky za negativní. S lodní dopravou je spojené i vybudování vodního díla Dolní Beřkovice na počátku 70. let 20. století. Na jezu byla v roce 2010 dokončena stavba malé vodní elektrárny (MVE). Za normálních průtokových a provozních situací se dodržuje hladina v jezové zdrži na úrovni 155,09 m n. m. s povoleným kolísáním hladin -20 cm až +15 cm. Hladinu v jezové zdrži udržuje řídící systém (ŘS) vodního díla, který se skládá z řídícího systému jezu a řídícího systému vodní elektrárny. V jezovém pilíři vodního díla je umístěn rybí přechod, a to mezi pravým jezovým polem a vorovou propustí. Je komůrkový, dlouhý 23 m, široký 1,25 1,53 m a čtyřikrát směrově zalomený. V případě oprav objektů ve zdrži umožňuje manipulační řád pro toto vodní dílo povyprázdnit nebo zcela vypustit prostor jezové zdrže. Za těchto podmínek by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění části populace hořavky duhové, zejména z důvodu možného úhynu hostitelských mlžů v prostoru vypuštěné zdrže. Rybářství EVL je součástí rybářského revíru Labe 14, místní organizace (MO) Mělník a Labe 13, MO Štětí. je hojně navštěvována sportovními rybáři. Tato aktivita by neměla mít na předmět ochrany přímý významný vliv, jelikož se nejedná o druh vyhledávaný rybáři. Hořavka však slouží jako potrava dravých ryb, negativně by proto mohlo působit používání čeřínků k lovu nástražních ryb v EVL. Zarybňovací plán pro rok 2014 je K ks, L ks, Su ks, Ca ks, Š ks. V současné době není potřeba zarybňovací plán měnit, na populaci hořavky duhové bude mít významnější vliv skutečnost, že zastoupení druhů ryb v řece neodpovídá přirozenému druhovému složení řeky v cejnovém pásmu. Jedná se hlavně o výskyt nepůvodních druhů ryb (např. sumeček americký, karas stříbřitý střevlička východní, či amur bílý). Nepůvodní sumeček americký může být pro hořavku významný predátor, v případě střevličky

6 východní či karase stříbřitého bude nejvýznamnější kompetice o potravní zdroje a úkryty, střevlička východní, známá svým teritoriálně agresivním chováním, může hořavky také napadat. Karas stříbřitý se v Labi vyskytuje hojně a vzhledem k jeho reprodukční úspěšnosti a nízké atraktivitě pro sportovní rybáře, je omezení jeho výskytu v Labi problematické, Případné zvýšené zastoupení amura bílého v rybí obsádce může mít vliv na litorální porosty, ve kterých si hořavka hledá úkryty. Možný je také posun v druhovém složení rybí obsádky ve prospěch rybářsky atraktivních dravců (štika obecná, bolen dravý, okoun říční, candát obecný, sumec velký), kteří mohou vyvíjet predační tlak na PO. Rekreace a volný čas Podél levého břehu Labe je vybudovaná cyklostezka. Pás zeleně lemující cyklostezku je pravidelně udržován sečením, často až k vodní hladině. Dochází tak několikrát do roka k odstraňování litorálních porostů, což může mít negativní vliv na předmět ochrany. Voda Po rekonstrukci mělnické čistírny odpadních vod se významně zlepšila kvalita vody vypouštěné do Labe, došlo zejména ke snížení obsahu fosforu a dusíku. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Manipulační řády Číslo: Název: manipulační řád pro vodní dílo Dolní Beřkovice Datum schválení: Platnost od-do: Poznámka: Ostatní dokumenty Název dokumentu: Kalkulační listy Platnost od: Platnost do: Poznámka: zarybňovací plán MO Mělník

7 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Péče o vodní tok V souvislosti s lodní dopravou a s povinnostmi správce vodního toku by bylo vhodné udržovat plavební dráhu v nejnutnější potřebné šířce, zásahy mimo plavební dráhu nechť podléhají povolení příslušného OOP. Důvodem je minimalizovat zásahy (např. bagrování říčních sedimentů), které způsobují poškozování biotopu jak hořavky duhové, tak především hostitelských mlžů (včetně jejich přímé likvidace). Byla by žádoucí možnost ponechat vzniklé příbřežní mělčiny (např. po povodni), které nejsou v plavební dráze a nebrání splavnosti toku, např. by mohlo dojít k využití levého ramene Labe v místě, kde tok obtéká ostrov. Vypouštění jezové zdrže u vodního díla Dolní Beřkovice je možné pouze v případě technicko - bezpečnostní údržby jezu, s povolením OOP. Následně je nutné minimalizovat dopad poklesu hladiny na přítomné mlže a včas zajistit jejich sběr a transfer zpět do vodního prostředí. Péče o břehy a litorální porosty Je potřeba zamezit zejména dalšímu zpevňování břehů a stávající břehové opevnění, v místech, kde je to možné, obnovovat v co nejnižší míře. Z hlediska předmětu ochrany je žádoucí rozvolňování břehové linie směrem k vytváření přírodně blízkého mělkovodí. Toto je možné spojit se zvyšováním průtočného profilu, z důvodu protipovodňového efektu. Žádoucí mohou být akce, které budou vhodně spojovat vytváření stanovišť pro výskyt hořavky duhové a realizaci protipovodňových opatření v profilu toku. Dále je nežádoucí odstraňování porostů litorální vegetace, kde hořavka nachází úkryty. Na přirozeném toku řeky se nachází množství možných úkrytů, ne tak na regulovaném toku Labe, kde je skoro čtvrtina břehových porostů odstraněna a břeh Labe je tvořen industriální zónou (přístav a loděnice Mělník, prostor kolem vodního díla Dolní Beřkovice). Množství úkrytů v litorálních porostech je významné z důvodu predačního tlaku na hořavku ze strany ostatních druhů ryb (sumec (juvenilní stadia), sumeček americký, candát, okoun) a kompetice o tyto úkryty s nepůvodními druhy jako je např. karas stříbřitý a střevlička východní. Stávající litorální porosty jsou pro výskyt hořavky klíčové a není žádoucí jejich sečení či jiný způsob odstraňování (netýká se rozvolńování břehové linie a tvorby mělčin, viz výše). Rybářské hospodaření Výskyt hořavky duhové na lokalitě je potřeba nadále sledovat, pokud by se výskyt předmětu ochrany v EVL nadále nelepšil bylo by vhodné přistoupit k úpravě rybářského hospodaření formou vyloučení některých nasazovaných druhů, či snížením jejich početnosti. Je možné, že z nasazovaných ryb by mohl být problematický sumec velký, který je v současnosti na většině vod hojný. Vzhledem k výskytu nepůvodních invazních ryb (karas stříbřitý, střevlička východní, sumeček americký) však není důvod se domnívat, že by vliv sumce byl v současnosti určující na velikost a prosperitu místní populace hořavky. Pro další povzbuzení populace hořavky by bylo vhodné vysazovat do tohoto úseku Labe menší zastoupení dravých druhů ryb. Nevhodná je také přítomnost amura bílého, který svojí potravní specializací způsobuje likvidaci pobřežních porostů. Případné používání hořavky jako nástražné rybky je nevhodné. Z hlediska perspektivy populace hořavky duhové v EVL je žádoucí případná podpora populací hořavky na dolním toku Vltavy a v Hořínském plavebním kanálu. Pro zprůchodnění migračních cest je žádoucí opatřit vodní díla (i v Hořínském kanálu) funkčními rybími přechody. V neposlední řadě je potřeba zamezit zhoršování kvality vody v řece, způsobené zejména vypouštěním odpadních vod. Je žádoucí dosáhnout takových parametrů kvality vodního prostředí, které odráží nároky předmětu ochrany (viz příloha 6.5) 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Péče o břehové porosty Kategorie opatření Péče o vodní tok Cílový předmět ochrany Rhodeus sericeus amarus (hořavka duhová) 1134 Popis opatření V rámci údržby porostů kolem cest a cyklostezky podél Labe neprovádět sečení zeleně až k vodní hladině, umožnit rozvoj litorálních porostů a mělčin, břehy Labe již dále nezpevňovat. Vhodný interval

8 Kalendář pro management Poznámka celoročně Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Likvidace invazních druhů ryb na vodních tocích pro udržení žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných ekosystémů nebo stanovišť ZCHD (výlov a likvidace) Kategorie opatření Péče o vodní tok Cílový předmět ochrany Rhodeus sericeus amarus (hořavka duhová) 1134 Popis opatření Odlov (alespoň částečný) nepůvodních druhů ryb jako jsou sumeček americký, střevlička východní, karas stříbřitý, amur bílý Možným způsobem je odborný selektivní odlov elektrickým agregátem a sítěmi. Kalendář pro management kdykoliv Poznámka tímto způsobem lze případně také snížit obsádku nežádoucích autochtonních druhů ryb.

9 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady HANEL, L.; LUSK, S. (2005). Ryby a mihule České republiky: Rozšíření a ochrana. Vyd. 1. Vlašim: ZO ČSOP Vlašim. 447 s. ISBN MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Kateřina Tremlová katerina.tremlova@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR Ca ES EVL K KO L MVE OOP OP ZCHÚ PO ŘS SDO SO Su Š ÚSOP VÚV TGM ZCHD ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR candát Evropský seznam Evropsky významná lokalita kapr kriticky ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. lín malá vodní elektrárna orgán ochrany přírody ochranné pásmo zvláště chráněného území předmět ochrany řídící systém vodního díla Souhrn doporučených opatření silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. sumec štika Ústřední seznam ochrany přírody Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáše G. Masaryka Zvláště chráněný druh zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

10 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Labe_Libechov_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště 6.5 Doplňující dokumenty CZ _Labe_Libechov_parametry_prostredi_horavka_duhova.pdf