Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy

Transkript

1 cta rerum naturalium 11: , 2011 ISSN Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy Vegetation and flora of two nature monuments Díly u Lhotky and U Bezděkova in the Protected Landscape rea Žďárské vrchy JIŘÍ JUŘIČK, KMIL JUŘIČKOVÁ Muzeum Vysočiny, p.o., Masarykovo nám. 55, Jihlava, CZ ; juricka@muzeum.ji.cz; Dvorackova.K@seznam.cz bstract: Results of phytosociological and floristic survey of two nature monuments U Bezděkova and Díly u Lhotky near Nové Město na Moravě town (Protected landscape area Žďárské vrchy) are presented. Several types of wet meadows, characteristic for higher altitudes of Bohemian-Moravian Highlands, occur on these relatively small sites. During a floristic research conducted in, 153 taxa of vascular plants (six of them included in the Czech red list) have been recorded at U Bezděkova site; 144 taxa (twelve of them included in the Czech red list) have been recorded at Díly u Lhotky site; in both cases these numbers are higher than those recorded during the last researches performed in 80 s of the 20th century. Identified vegetation types are documented by five and seven phytosociological relevés, respectively. The types were assigned to following syntaxa using an expert system: Poo- Trisetetum flavescentis (rrhenatherion), ngelico-cirsietum palustris (Calthion), Cirsietum rivularis (Calthion), Lysimachio vulgaris-filipenduletum (Calthion), Festuco capillatae-nardetum (Violion caninae), Equiseto fluviatilis-caricetum rostratae (Magno-Caricion elatae) and Sphagno recurvi- Caricetum rostratae (Sphagno-Caricion canescentis). Key words: plant inventory list, wet meadows, actual vegetation, Protected Landscape rea Žďárské vrchy, Bohemian-Moravian Highlands, Czech Republic ÚVOD Přírodní památka (PP) U Bezděkova byla zřízena v roce 1953 jako Státní přírodní rezervace k ochraně jediné lokality šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus) na Českomoravské vrchovině. PP Díly u Lhotky byla vyhlášena roku 1985 z důvodu ochrany společenstev středně vlhkých až zrašelinělých luk s výskytem orchidejovitých (Dactylorhiza majalis, Gymnadenia conopsea, Platanthera bifolia) a dalších ohrožených druhů rostlin a živočichů. Na obou lokalitách se vyskytují typické porosty vlhčích typů luk vyšších poloh Českomoravské vrchoviny. Zde předkládané výsledky inventarizace vznikly v roce na požadavek Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy. Cílem provedených průzkumů bylo získat aktuální poznatky o vegetaci a výskytu taxonů cévnatých rostlin jako podklady pro vypracování dalších plánů péče pro obě lokality. HISTORIE FLORISTICKÉHO VÝZKUMU LOKLIT Vzhledem k výskytu atraktivního šafránu bělokvětého se o lokalitě U Bezděkova zmiňují V. Krist (Krist 1934) a J. Šmarda (Šmarda 1969). Území navštěvoval i novoměstský rodák M. Smejkal (1951). Nejpodrobněji lokalitu zkoumala E. : v letech zde studovala charakteristiky asociace ngelico-cirsietum oleracei ( et al. 1977) a v roce 1976 zde zpracovala inventarizační seznam ( 1976). Lokalitu několikrát navštívil I. Růžička, jeho floristické údaje z jsou zaznamenány ve floristické databázi Muzea Vysočiny (Růžička et al ) a posléze byly i publikovány (Růžička 1999). V letech 1966 a 1969 zde sbíral herbářové doklady druhu Crocus albiflorus. V roce 1985 zde F. Grüll zpracoval inventarizační průzkum, který jsme bohužel neměli k dispozici; pracovali jsme pouze s fytocenologickými snímky uloženými v České národní fytocenologické databázi (ČNFD) (Chytrý et Rafajová 2003) pod čísly (celkem sedm snímků) s uvedením Grüllovy práce jako zdroje. Při zpracování výsledků jsme ale zjistili, že jde o původní snímky E. Balátové-Tuláčkové z let 1973 a 1976, které jsou v databázi nyní uloženy pod čísly První údaje z lokality Díly u Lhotky, včetně devíti fytocenologických snímků, publikovala v diplomové práci o vstavačovitých Žďárských vrchů Heroldová (1982). Ze Správy CHKO Žďárské vrchy zde v letech zapsala floristický seznam. Hrdá (1980). Nejdůkladnějším zdrojem informací o území je inventarizační průzkum E. Balátové-Tuláčkové a P. Bureše ( et Bureš 1988), který obsahuje floristickou i fytocenologickou část (čísla snímků v ČNFD ). Při návštěvě lokality zde společně s V. Zabloudilem a P. Burešem zapsal floristický seznam I. Růžička (in Růžička et al ). METODIK PP U Bezděkova byla v sezóně navštívena v termínech 8. 4., , 8. 6., , a Mimo vlastní plochu chráněného území byla navíc zkoumána přiléhající část úzké parcely 3563 mezi mezemi na východním okraji lokality. PP Díly u Lhotky jsme navštívili v termínech 1. 6., 9. 6., , a Lokality jsme vzhledem k jejich 87

2 Juřička, Juřičková: Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy menší velikosti a relativní homogenitě dále nedělili. Herbářové doklady jsou uloženy v herbáři Muzea Vysočiny Jihlava (). Na terénní práci se podílela Eva Charvátová z Muzea Vysočiny Jihlava a mechorosty z ploch fytocenologických snímků určil Mgr. Tomáš Berka (Jihlava). Jména taxonů cévnatých rostlin byla sjednocena podle Klíče ke květeně ČR (Kubát et al. 2002), nomenklatura mechorostů podle práce Check- and Red List of bryophytes of the Czech Republic (Kučera et Váňa 2003). Kategorie ohrožení byla taxonům cévnatých rostlin přiřazena podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka 2001). Fytocenologické snímky (obr. 1 a obr. 2) byly zapsány na plochách o velikosti 16 m2 s použitím rozšířené devítičlenné Braun-Blanquetovy stupnice (Westhoff et van der Maarel 1978) a uloženy v programu TURBOVEG (Hennekens et Schaminée 2001). Snímky byly zařazeny pod jedinečnými čísly do České národní fytocenologické databáze (Chytrý et Rafajová 2003). Úprava snímků a jejich analýza byly provedeny v programu JUICE 7.0 (Tichý 2002). Nomenklatura syntaxonů byla sjednocena podle publikace Moravec (1995), v případě travinné a ruderální vegetace podle prvních dvou dílů publikace Vegetace ČR (Chytrý 2007, 2009). Jednotlivé snímky byly klasifikovány pomocí expertního systému založeného na metodě Cocktail (Brulheide et Chytrý 2000), který je součastí Vegetace České republiky (Chytrý 2007) a je volně stažitelný na internetové adrese system.php. Byla použita dvoustupňová metoda klasifikace, která v prvním kroku snímky klasifikuje metodou Cocktail na základě formálních definic a snímky, které zůstaly neklasifikovány pak přiřazuje k asociacím s nejpodobnějším druhovým složením s použitím indexu FPFI (Tichý 2005). Obr. 1. PP U Bezděkova, vymezení lokality, umístění fytocenologických snímků a výskyt vybraných druhů. Fig. 1. Nature monument U Bezděkova, locality borders, positions of phytosociological relevés and distribution of certain plant species. Obr. 2. PP Díly u Lhotky, vymezení lokality a umístění fytocenologických snímků. Fig. 2. Nature monument Díly u Lhotky, locality borders and positions of phytosociological relevés. 88 Zeměpisné souřadnice byly zaměřeny pomocí přístroje SUS 639 v souřadném systému S-JTSK. PDOP (parametr přesnosti polohy) je bezrozměrný parametr udávající vliv geometrie prostorového uspořádání družic GNSS a přijímače v konkrétní epoše na přesnost určení třírozměrné polohy přijímače.

3 cta rerum naturalium 11: , 2011 ISSN PŘÍRODNÍ PODMÍNKY LOKLIT PP U Bezděkova leží na severovýchodním okraji Nového Města na Moravě, asi 500 m východně od železničního nádraží, nad pravým břehem potoka Bezděčka, v nadmořské výšce m, ve čtverci 6462b středoevropského síťového mapování (Niklfeld 1971). Představuje ploché údolí s potůčkem a prameništi, svažující se k jihovýchodu, kde se potůček vlévá do potoka Bezděčky. V centrální části lokality vytékají z pramenišť dvě drobné vodoteče svedené do povrchových stružek. PP Díly u Lhotky se nachází asi 1700 m jižně od středu obce Lhotka, asi 4,9 km východně od centra Žďáru nad Sázavou, v nadmořské výšce asi m, ve čtverci 6462a středoevropského síťového mapování. Jde o údolí malého potoka, zahlubující se a zužující severozápadním směrem, s četnými prameništi při severním okraji smrkového lesa. Obě území leží na Českomoravské vrchovině, podle geomorfologického členění (Demek 1987) na území celku Křižanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina a okrsku Novoměstská pahorkatina. Podložím jsou svory a svorové ruly, u Dílů u Lhotky granitizované biotitické ruly okraje strážeckého moldanubika (Stárková et Skácelová 1998). Na svahových zvětralinách a sedimentech lokality U Bezděkova jsou vyvinuty pseudogleje přecházející místy až v glejové půdy (Zabloudil 2002). (1976) uvádí, že v podloží jednoho snímku asociace ngelico-cirsietum oleracei byla zjištěna rašelina, což podle ní odpovídá pohřbenému rašeliništi. U Dílů u Lhotky jsou vyvinuty kyselé kambizemě, v podmáčené sníženině organozemní gleje a pseudogleje (Zabloudil 2002), na povrchu místy zrašelinělé ( et Bureš 1988). Obě území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT3 (Quitt 1971). Lokality leží nedaleko jižního okraje fytogeografického okresu 91. Žďárské vrchy, který je součástí fytogeografického obvodu České oreofytikum (Skalický 1988). Jako potenciální přirozená vegetace jsou v oblasti obou lokalit mapovány bikové a smrkové bučiny (Luzulo- -Fagetum, Calamagrostio villosae-fagetum; Neuhäuslová 1998). Na prameništích můžeme rekonstruovat přirozenou vegetaci prameništních olšin se zastoupením smrku. VÝSLEDKY DISKUZE VEGETCE PP U BEZDĚKOV Nejcennější část lokality tvoří luční sečený porost, kde se podle vlhkosti uplatňují porosty pcháčových, mezofilních luk, místy i vysokobylinná lada a vysoké ostřice. Značnou část lokality tvoří terestrický porost rákosu obecného (Phragmites australis), který expandoval v porostu dříve pravděpodobně blízkém vegetaci pcháčových luk. Na východě a západě sousedí s kulturními travními porosty, na severu se zarůstající, původně vlhkou loukou a na jihu je lemována břehovým společenstvem potoka Bezděčka. Porosty vysokých ostřic (svaz Caricion gracilis) V západní části lokality se na prameništi pod rákosinou vyskytují porosty, kde dominuje Carex vesicaria společně s Filipendula ulmaria, hojné jsou i Lysimachia vulgaris a Bistorta major (snímek 3 v tab. 1). Expertní systém tento snímek přiřadil metodou Cocktail k asociaci Caricetum vesicariae, ale současně i k asociaci Lysimachio-Filipenduletum (svaz Calthion). Jedná se tedy o společenstva představující přechodný typ mezi vegetací vysokých ostřic a tužebníkových lad vzniklých z neobhospodařovaných vlhkých pcháčových luk. Tužebníková lada (svaz Calthion palustris, podsvaz Filipendulenion ulmariae) Porosty této jednotky jsme zde zaznamenali v horní části kosené louky pod rákosinou. Zatímco některé porosty zde svým druhovým složením vykazují přechody k vegetaci vysokých ostřic (snímek 3 v tab. 1, viz výše), jiné (snímek 4 v tab. 1) poměrně přesně odpovídají asociaci Lysimachio- -Filipenduletum, což potvrdil i expertní systém. Dominantou porostu byla v tomto případě Filipendula ulmaria, časté byly i další charakteristické druhy jako Scirpus sylvaticus, Lysimachia vulgaris a Cirsium rivulare. (1976) dokládá asociaci Chaerophyllo-Filipenduletum snímkem z jihozápadního cípu chráněného území (nad pravým břehem potůčku), zařazení potvrdil i experní systém. My jsme v této části lokality zaznamenali dlouhodobě nekosenou vysokobylinnou vegetaci s dominancí Phalaris arundinacea. Vlhké pcháčové louky (svaz Calthion palustris, podsvaz Calthenion palustris) Vegetace svazu Calthion tvoří nejčastější typ porostu cenné části území. Typ s vyšší pokryvností Carex panicea dokládá z centrální části lokality snímek 9. Expertní systém jej podle našeho očekávání přiřadil k asociaci ngelico- Cirsietum palustris. Porost ve spodní části lokality jsme zachytili snímkem 8, dominovaly v něm druhy Festuca rubra, Sanguisorba officinalis, Deschampsia cespitosa a Carex pallescens. Expertní systém jej vyhodnotil jako nejpodobnější asociacím Scirpo sylvatici-caricetum brizoidis, Polygono bistortae-cirsietum heterophyllii (svaz Calthion) a Holcetum lanati (svaz Deschampsion cespitosae). Pcháčové louky z lokality dokumentovala též Balátová- -Tuláčková (1976). Jako asociace ngelico-cirsietum palustris byl vyhodnocen jak jí takto označený snímek, tak i snímek původně označený jako Caricetum fuscae. Navíc z lokality uvádí tři snímky as. ngelico-cirsietum oleracei, což potvrdil i expertní systém (jeden z nich splňoval zároveň definici as. ngelico-cirsietum palustris). Dále uvádí rozlehlé porosty se skřípinou lesní, které ve východní části komplexu zachytila fytocenologickým snímkem uvedeným jako as. Scirpetum sylvatici (metodou Cocktail byl navíc přiřazen i k asociacím ngelico-cirsietum palustris i ngelico-cirsietum oleracei). My jsme však tuto vegetaci na lokalitě nezaznamenali. 89

4 Juřička, Juřičková: Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy Rašelinné louky (svaz Caricion fuscae) V jihozápadní části lokality zaznamenala E. Balátová- -Tuláčková (1976) snímek, který zařadila jako Caricetum fuscae caricetosum rostratae (svaz Caricion fuscae). Mimo jiné se zde vyskytoval druh Menyanthes trifoliata, který jsme již na lokalitě nenalezli. Expertní systém snímek přiřadil k asociaci ngelico-cirsietum palustris (svaz Calthion). Ve východní části lučního komplexu pak zapsala snímek, který zařadila stejně jako předchozí a kde uvádí pokryvnost druhu Menyanthes trifoliata 3. Expertní systém jej vyhodnotil jako nejpodobnější asociacím Comaro palustris-caricetum cespitosae (svaz Caricion rostratae) a Sphagno recurvi-caricetum rostratae (svaz Sphagno recurvi-caricion canescentis). My jsme zde takovou vegetaci již nenalezli, v jihozápadní části se vyskytuje již jen plošně omezený, na vyjeté koleje od mechanizace vázaný porost Carex rostrata bez výskytu dalších charakteristických druhů rašelinných luk. Ve východní části lokality v současnosti není mokřadní vegetace přítomna. Mezofilní ovsíkové louky (svaz rrhenatherion) Vegetaci svazu rrhenatherion z lokality uvádí již (1976). Konkrétně ze hřbítku s hojným výskytem druhu Crocus albiflorus. Porost, který vzhledem k posečení dokumentovala pouze soupisem druhů, přiřadila k asociaci Trifolio-Festucetum rubrae. My jsme obdobný porost zdokumetovali pod mezí při východním okraji lokality (snímek 12 v tab. 1). Dominovaly v něm druhy Festuca rubra, venula pubescens, Sanguisorba officinalis, Veronica chamaedrys a Leontodon hispidus. Metodou Cocktail byl snímek zařazen do asoaciace Poo-Trisetetum flavescentis (synonymum pro Trifolio-Festucetum rubrae). (1976) uvádí a fytocenologickým snímkem dokumentuje ve sníženině na jihovýchodním okraji chráněného území vegetaci horských potočních niv s devětsilem lékařským (asociace Petasitetum hybridi). My jsme zde našli pouze plošně velmi omezený porost devětsilu při břehu potoka Bezděčky, navíc již pod zápojem dřevin (převážně lnus glutinosa) doprovázejících břehy potoka. VEGETCE PP DÍLY U LHOTKY Lokalitu představují sečené vlhké louky na prameništích a jejich okolí, jedná se o mozaiku společenstev vlkých pcháčových, rašelinných a smilkových luk s porosty keřových vrb. Díly u Lhotky sousedí s hospodářskými smrkovými monokulturami, pouze severovýchodní roh lokality obklopuje orná půda, což se projevuje výskytem řady nitrofilních až ruderálních druhů. Je zde možné pozorovat tradiční odvodnění systémem povrchových stružek, které byly po neudržování v druhé polovině 20. století opět alespoň částečně obnoveny. Přechodová rašeliniště (svaz Sphagno recurvi-caricion canescentis) Vegetaci svým druhovým složením odpovídající zařazení do svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis jsme zaznamenali ve spodní, západní části lokality (snímek 1 v tab. 1). Dominanty porostu tvoří Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Juncus filiformis a Potentilla palustris, hojná je i Viola palustris. Zapojené mechové patro je tvořeno druhy Sphagnum flexuosum a Polytrichum commune. Expertní systém tento snímek metodou Cocktail přiřadil k asociaci Sphagno recurvi-caricetum rostratae. Porosty vysokých ostřic (svaz Caricion rostratae) Na přechodové rašeliniště navazuje v západním cípu lokality Díly u Lhotky plocha s vegetací vysokých ostřic (snímek 2 v tab. 1). Tato plocha se vyznačuje vysokou hladinou spodní vody a poměrně slabě vyvinutým mechovým patrem. Vedle dominatní Carex rostrata se v bylinném patře uplatňují druhy náročnější na živiny, jako Lysimachia vulgaris či Myosotis nemorosa. Expertní systém snímek vyhodnotil jako nejpodobnější asociaci Equiseto fluviatilis-caricetum rostratae. Stejně byl vyhodnocen i snímek z předchozího inventarizačního průzkumu ( et Bureš 1988) zapsaný ve spodní části komplexu (tedy pravděpodobně v blízkosti plochy našeho snímku) a autory zařazený jako Caricetum rostratae sphagnetosum. Zároveň uvádějí, že většinu okolní plochy zaujímají degradační stadia s rašeliníky a ploníkem tvořící bultovitý reliéf, což odpovídá našemu snímku 1, dokumentujícímu vegetaci přechodových rašelinišť. Vlhké pcháčové louky (svaz Calthion) Tato vegetace je zde vyvinuta značně reprezentativně. Nejhojnější asociací, podobně jako na většině území Českomoravské vrchoviny, je ngelico-cirsietum palustris. Na Dílech u Lhotky je plošně nejvíce rozšířena v severovýchodní části chráněného území, v pozdně jarním období tvoří vizuální dominantu porostů Carex hartmanii, hojné jsou i Carex panicea a Eriophorum angustifolium. Na rozdíl od vegetace rašelinných luk se zde bohatě vyskytují druhy jako ngelica sylvestris, Lychnis flos-cuculi či Ranunculus acris (snímek 5 a 6 v tab. 1). Tyto snímky byly experním systémem jednoznačně přiřazeny k as. ngelico- -Cirsietum palustris. V luční enklávě na východním okraji Dílů u Lhotky mezi smrkovými porosty na relativně sušším stanovišti jsme zachytili porost s hojným výskytem pcháče potočního (Cirsium rivulare) (snímek 7 v tab. 1). Metodou Cocktail byl přiřazen k asociaci Cirsietum rivularis. et Bureš (1988) dokumentují asociaci ngelico-cirsietum palustris dvěma snímky, které zařadili do subasociace violetosum palustris. Expertní systém jej metodou Cocktail přiřadil k asociaci Caricetum nigrae z vegetace rašelinných luk svazu Caricion fuscae. Rašelinné louky (svaz Caricion fuscae) Náznaky této vegetace jsme zaznamenali v centrální části Dílů u Lhotky (snímek 10 v tab. 1), kde se v závislosti na výšce hladiny spodní vody prolíná s vegetací smilkových luk. Dominantami porostu jsou Nardus stricta a Calluna vulgaris, hojná je Succisa pratensis. Bohatě vyvinuté je mechové patro, kterému dominují Sphagnum teres a ulacomnium palustre. Expertní systém ale náš 90

5 cta rerum naturalium 11: , 2011 ISSN snímek vyhodnotil podle indexu podobnosti jako nejbližší asociacím Festuco-Nardetum (svaz Violion caninae) a Junco-Molinietum (svaz Molinion caerulae). Naproti tomu byly z Dílů u Lhotky jako asociace Caricetum nigrae vyhodnoceny snímky Balátové-Tuláčkové a Bureše ( et Bureš 1988) původně autory zařazené jako ngelico-cirsietum palustris violetosum palustris. Podhorské a horské smilkové trávníky (svaz Violion caninae) Vlhkomilnější křídlo vegetace nízkostébelných acidofilních trávníků, přecházející k rašelinným loukám jsme popsali v předchozím odstavci (snímek 10 v tab. 1). Suchomilnější typy se nacházejí v blízkosti smrkového lesíku ve východní části lokality (snímek 11 v tab. 1). Porostům vedle graminoidů jako nthoxanthum odoratum, Nardus stricta nebo Luzula multiflora udává ráz i řada širokolistých bylin jako Potentilla erecta, Hypericum maculatum či Thymus pulegioides. Expertní systém tento snímek vyhodnotil jako nejpodobnější asociaci Festuco capillatae- -Nardetum. Na tuto vegetaci je na lokalitě vázán výskyt ohrožených druhů Gymnadenia conopsea, Platanthera bifolia či Pedicularis sylvatica. et Bureš (1988) zapsali uprostřed hoření třetiny souvislého komplexu luk snímek zařazený jako Polygalo-Nardetum caricetosum fuscae (svaz Violion caninae). Expertní systém jej vyhodnotil jako nejpodobnější asociacím Junco effusi- -Molinietum (svaz Molinion) a dále pak Festuco capillatae- -Nardetum (svaz Violion caninae) Mezofilní ovsíkové louky (svaz rrhenatherion) Mezofilnější luční vegetace se vyskytuje i při severním okraji Dílů u Lhotky v blízkosti příjezdové cesty. V porostu dominuje Festuca rubra, roste zde i Cynosurus cristatus či Trifolium repens. Porost jsme však dále nehodnotili. Z důvodu maloplošnosti jsme nedokumentovali ani vegetaci mokřadních vrbin, která je na lokalitě vyvinuta v podobě soliterních keřů Salix aurita s podrostem druhů okolního biotopu vlhkých až rašelinných luk (např. Lysimachia vulgaris, Equisetum sylvaticum a Succisa pratensis). Snímek 1: PP Díly u Lhotky, rašelinný porost nedaleko Z cípu ZCHÚ, cca 629 m n. m., S-JTSK: N ,934 E ,620, 9. 6., ČNFD Snímek 2: PP Díly u Lhotky, porost vysokých ostřic v Z cípu ZCHÚ, cca 628 m n. m., S-JTSK: N ,750 E ,894, PDOP 2,2, 9. 6., ČNFD Snímek 3: PP U Bezděkova, tužebníková lada s vysokými ostřicemi pod rákosinou nedaleko meze ohraničující ZCHÚ od Z, cca 612 m n. m., S-JTSK: N ,812 E ,819, PDOP 2,8; 8. 6., ČNFD Snímek 4: PP U Bezděkova, tužebníková lada pod rákosinou, asi 7 m SV od sloupu elektrického vedení, cca 612 m n. m., S-JTSK: N ,658 E ,115, PDOP 1,6, 8. 6., ČNFD Snímek 5: PP Díly u Lhotky, porost ostřicové louky v SV části ZCHÚ, cca 636 m n. m., S-JTSK: N ,446 E ,043, PDOP 2,1, 9. 6., ČNFD Snímek 6: PP Díly u Lhotky, porost ostřicové louky v SV části ZCHÚ, cca 636 m n. m., S-JTSK: N ,308 E ,155, PDOP 1,9, 9. 6., ČNFD Snímek 7: PP Díly u Lhotky, vlhká louka ve V enklávě mezi lesíky u včelína, cca 636 m n. m., S-JTSK: N ,130 E ,121, PDOP 1,8, 9. 6., ČNFD Snímek 8: PP U Bezděkova, porost vlhčí louky nad potokem, Z od hlavní stružky, cca 610 m n. m., S-JTSK: N ,122 E ,073, PDOP 2,1, 8. 6., ČNFD Snímek 9: PP U Bezděkova, porost nízkých ostřic, J od sloupu elektrického vedení, cca 611 m n. m., S-JTSK: N ,968 E ,887, PDOP 1,9, 8. 6., ČN- FD Snímek 10: PP Díly u Lhotky, nízký porost v centrální části ZCHÚ, cca 632 m n. m., S-JTSK: N ,184 E ,278, PDOP 2,1, 9. 6., ČNFD Snímek 11: PP Díly u Lhotky, nízkostébelný porost na mezi J od smrkového porostu ve V části ZCHÚ, cca 636 m n. m., S-JTSK: N ,212 E ,059, PDOP 3,0, 9. 6., ČNFD Snímek 12: PP U Bezděkova, mezofilní trávník nedaleko V hranice ZCHÚ, cca 611 m n. m., S-JTSK: N ,490 E ,273, 8. 6., ČNFD

6 Juřička, Juřičková: Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy Tab. 1. Fytocenologické snímky z PP U Bezděkova (lokalita B) a PP Díly u Lhotky (lokalita D) Tab. 1. Phytosociological relevés from nature monuments U Bezděkova and Díly u Lhotky Snímek č.: Lokalita: D D B B D D D B B D D B Expozice Z - J J Z Z Z J J Z Z JZ Sklon ( ) Pokryvnost celková E t (%) Pokryvnost E 1 (%) Pokryvnost E 0 (%) Počet druhů E 1 : Carex rostrata Potentilla palustris 1 2a Carex canescens. 2a grostis canina 1 2a Viola palustris 2a Eriophorum angustifolium 2a 1.. 2a Carex vesicaria Filipendula ulmaria a... Lysimachia vulgaris + 2a 2a Scirpus sylvaticus.. 1 2a Phragmites australis Ficaria verna subsp. bulbifera Myosotis nemorosa. 2a b..... Rumex acetosa nemone nemorosa a 2a + + 2a 2a + nthoxanthum odoratum a b + Cardamine pratensis Carex panicea.... 2a 3 2a ngelica sylvestris a + 2a r Carex nigra a +.. Lychnis flos-cuculi r Dactylorhiza majalis r.. Carex pallescens a 2a 2a Ranunculus acris a 2a 2a Carex hartmanii Bistorta major.. 2b Nardus stricta b 2b + Calluna vulgaris b 1. Succisa pratensis a 1. Carex pilulifera Veronica officinalis Festuca filiformis Hypericum maculatum a. Galium pumilum a. Plantago lanceolata Viola canina Sanguisorba officinalis a.. 3 venula pubescens a Veronica chamaedrys a Trisetum flavescens lchemilla glaucescens Leucanthemum ircutianum Ranunculus auricomus

7 cta rerum naturalium 11: , 2011 ISSN Snímek č.: Galium uliginosum Potentilla erecta a b + Festuca rubra a Cirsium palustre Prunella vulgaris Luzula campestris a 2a 2m Deschampsia cespitosa a Valeriana dioica Poa trivialis.. 2b Cerastium holosteoides subsp. triviale Briza media lchemilla vulgaris r + 1 Juncus conglomeratus b 2a 2b. 2a... Lathyrus pratensis.... 2a Holcus lanatus Galium palustre Cirsium rivulare.. 1 2a juga reptans Caltha palustris Equisetum arvense.... 2a chillea millefolium Scutellaria galericulata lopecurus pratensis Equisetum sylvaticum Carex flava Mentha arvensis Crepis paludosa Trifolium pratense Vaccinium myrtillus Polygala vulgaris E 0 : Rhytidiadelphus squarrosus.. 2a.. 2a a 2b Plagiomnium affine a Climacium dendroides.... 2a 2a a. 2a ulacomnium palustre b 2b.. Calliergonella cuspidata Cirriphyllum piliferum Sphagnum palustre

8 Juřička, Juřičková: Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy Druhy v jednom snímku: Snímek 1: Juncus filiformis 2a; grostis stolonifera +; Senecio nemorensis agg. r. Snímek 2: Poa palustris 1; Epilobium palustre +; Stellaria alsine +. Snímek 3: Carex hirta +; Equisetum fluviatile +; Geum rivale +; Urtica dioica +; Epilobium sp. r; Veronica anagallis-aquatica r; Taraxacum sect. Ruderalia r. Snímek 5: Carex ovalis +; Ranunculus repens +; Juncus effusus +. Snímek 6: Carex demissa +. Snímek 7: Rhinanthus minor +. Snímek 8: Veronica serpyllifolia +; Trifolium hybridum +; Betula pendula juv. r. Snímek 9: Carex echinata 2a. Snímek 10: Vaccinium vitis-idaea 1; Pedicularis sylvatica 1; Calamagrostis epigejos +; Picea abies juv. r. Snímek 11: Carlina acaulis +; Danthonia decumbens +; Thymus pulegioides 2a; Trifolium medium 1; Lotus corniculatus +; Gymnadenia conopsea +; Platanthera bifolia +; Vicia cracca +. Snímek 12: Leontodon hispidus 2b; Dactylis glomerata 1; rrhenatherum elatius +; Knautia arvensis +; Lysimachia nummularia +; Campanula patula +; Galium mollugo +; Betula pendula juv. r. E 0 : Snímek 1: Sphagnum recurvum 4; Polytrichum commune 3. Snímek 2: Drepanocladus aduncus 2a; Calliergon stramineum +. Snímek 3: Brachythecium rivulare 2a; Brachythecium mildeanum 1. Snímek 4: Brachythecium rutabulum 2a. Snímek 10: Sphagnum teres 3; Pleurozium schreberi 2a; Sphagnum warnstorfii 1. Snímek 11: Scleropodium purum 3. FLÓR Během vegetačního období roku bylo na lokalitě U Bezděkova zjištěno 153 taxonů cévnatých rostlin, z toho šest druhů červeného seznamu. (1976) z území uvádí 135 taxonů, Hrdá (1980) 46 a Růžička (1999) 27 taxonů. Nalezeny nebyly oproti dřívějším průzkumům tyto taxony (42 taxonů): chillea ptarmica, grostis canina,. capillaris, lchemilla monticola,. vulgaris, Bellis perennis, Carex flava, C. ovalis, Chenopodium polyspermum, Cirsium hybridum, Cynosurus cristatus, Danthonia decumbens, Elymus caninus, Epilobium ciliatum, Equisetum arvense, Euphrasia rostkoviana, Festuca nigrescens, Galeopsis tetrahit, Glechoma hederacea, Glyceria fluitans, Hieracium lactucella, Juncus bulbosus, J. filiformis, J. brueggeri, Leucanthemum vulgare, Mentha verticillata, Menyanthes trifoliata, Molinia caerulea, Myosoton aquaticum, Parnassia palustris, Persicaria hydropiper, P. lapathifolia, Pimpinella saxifraga, Ranunculus flammula, R. repens, Rhinanthus minor, Salix purpurea, Senecio jacobaea, Stellaria alsine, Trifolium repens, Typha latifolia a Veronica beccabunga. Naopak nově byly nalezeny tyto taxony (celkem 32): lchemilla crinita,. glabra,. glaucescens, rrhenatherum elatius, thyrium filix-femina, Betula pendula, Bromopsis benekenii, Carex pilulifera, Epilobium hirsutum, Festuca gigantea, Galium album, Galium pumilum, Geum urbanum, Gnaphalium sylvaticum, Hieracium pilosella, Hordelymus europaeus, Hylotelephium julianum, Impatiens glandulifera, I. parviflora, Leucanthemum ircutianum, Listera ovata, Persicaria amphibia, Ribes rubrum, Salix pentandra, Sambucus nigra, S. racemosa, Senecio ovatus, Stachys palustris, Tanacetum vulgare, Taraxacum nordstedtii, Veronica officinalis a V. serpyllifolia. U některých druhů můžeme předpokládat vzájemnou záměnu (např. druhy rodu lchemilla a Leucanthemum). Část nově nalezených druhů lze zjednodušeně rozdělit do skupin: druhy částí ZCHÚ, kterým při dřívějších průzkumech nebyla věnována detailní pozornost: např. jižní okraj u potoka Bezděčka (thyrium filix-femina Bromopsis benekenii, Geum urbanum, aj.), nebo východní a západní okrajová mez (Galium album, Gnaphalium sylvaticum, Hylotelephium julianum); invazní či expanzivní druhy, které se zde dříve nevyskytovaly (např. Impatiens glandulifera, I. parviflora) Na lokalitě Díly u Lhotky jsme nalezli 144 taxonů cévnatých rostlin (12 taxonů červeného seznamu), což je více než během dosavadních výzkumů, kdy et Bureš (1988) uvádí 101 taxonů, Růžička (1999) 68 taxonů a Hrdá (1980) 52 taxonů. Na rozdíl od dřívějších průzkumů nebylo nalezeno 25 taxonů: lchemilla monticola, lnus glutinosa, Carex pediformis (velmi nepravděpodobný údaj), Cirsium heterophyllum, C. oleraceum, C. ambiguum, C. erucagineum, Dryopteris dilatata, Epilobium angustifolium, Festuca gigantea, Glyceria declinata, Hypericum perforatum, H. mixtum, Juncus squarrosus, Leontodon autumnalis, Leucanthemum vulgare (pravděpodobně záměna s recentně se vyskytující L. ircutianum), Luzula sudetica, Maianthemum bifolium, Milium effusum, Myosotis palustris, Myosotis ramossisima, Parnassia palustris, Tephroseris crispa, Trifolium spadiceum a Typha latifolia. Nově bylo zjištěno 39 taxonů: grostis stolonifera, lchemilla glabra, nthriscus sylvestris, Calamagrostis villosa, Campanula patula, Carex canescens, Cerastium arvense, Cerastium holosteoides, Cirsium arvense, Cynosurus cristatus, Dryopteris carthusiana, Epilobium obscurum, Epipactis helleborine, Equisetum arvense, Frangula alnus, Galium aparine, Galium palustre, Gnaphalium sylvaticum, Holcus mollis, Leucanthemum ircutianum, Lolium perenne, Lysimachia nummularia, Mentha arvensis, Mycelis muralis, Peplis portula, Poa trivialis, Populus tremula, Ranunculus repens, Rubus fruticosus agg., Rumex obtusifolius, Sambucus nigra, Sambucus racemosa, Stellaria alsine, Taraxacum nordstedtii, Taraxacum sect. Ruderalia, Tussilago farfara, Urtica dioica, Veronica chamaedrys a V. serpyllifolia. Část těchto druhů byla nalezena v severovýchodní části lokality s vegetací mezofilnějších trávníků a s výskytem řady ruderálních druhů, která dříve nebyla součástí chráněného území, část v jehličnatých lesících při východním okraji lokality. 94

9 cta rerum naturalium 11: , 2011 ISSN Tab. 2. Inventarizační seznam taxonů cévnatých rostlin v PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky: Tab. 2. List of vascular plant taxa in the nature monuments U Bezděkova and Díly u Lhotky: C = druhy Červeného seznamu ČR (Procházka 2001): C1 kriticky ohrožený druh, C2 silně ohrožený druh, C3 ohrožený druh, C4a vzácnější taxon vyžadující pozornost, méně ohrožený. = chráněné druhy podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992: 1 kriticky ohrožený druh, 2 silně ohrožený druh, 3 ohrožený druh. výskyt taxonu, herbářový sběr uložený v herbáři Muzea Vysočiny Jihlava (1976): + sporadicky na okraji rezervace; ++ s hojnějším výskytem et Bureš (1988): + v olšině přiléhající k dolní části lokality U Bezděkova Díly u Lhotky Balátová- Tuláčková 1976 egopodium podagraria ++ grostis canina grostis capillaris grostis stolonifera chillea millefolium chillea ptarmica + juga reptans lchemilla crinita lchemilla glabra lchemilla glaucescens lchemilla monticola lchemilla sp. lchemilla vulgaris lnus glutinosa ++ + lopecurus pratensis nemone nemorosa Šmarda 1969 ngelica sylvestris nthoxanthum odoratum nthriscus sylvestris rrhenatherum elatius thyrium filix-femina venella flexuosa venula pubescens Bellis perennis Šmarda 1969 Betula pendula Bistorta major Briza media + Bromopsis benekenii Calamagrostis epigejos Calamagrostis villosa Calluna vulgaris Caltha palustris Campanula patula Campanula rotundifolia Cardamine amara Cardamine pratensis Carex acuta Carex canescens Carex demissa Hrdá 1980 Růžička 1996 Růžička et Bureš (1988) Hrdá a

10 Juřička, Juřičková: Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy Carex echinata Carex flava Carex hartmanii C4a Carex hirta Carex nigra Carex ovalis Carex pallescens Carex panicea Carex pediformis C3, 3 Carex pilulifera Carex rostrata Carex vesicaria Carex alsatica Carlina acaulis Cerastium arvense Cerastium holosteoides Chaerophyllum hirsutum ++ Chenopodium polyspermum cf. + Cirsium arvense Cirsium heterophyllum Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium rivulare Cirsium ambiguum Cirsium hybridum Cirsium erucagineum Crataegus sp Crepis paludosa Crocus albiflorus C1, 2 ( 1966 et 1969) Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Dactylorhiza majalis C3, 3 Danthonia decumbens Deschampsia cespitosa Dryopteris carthusiana Dryopteris dilatata + Elymus caninus + Elytrigia repens ++ Epilobium angustifolium Epilobium ciliatum ++ Epilobium hirsutum Epilobium obscurum Epilobium palustre C4a Epipactis helleborine C4a Equisetum arvense Hrdá 1980 Růžička 1996 Růžička et Bureš (1988) Hrdá a

11 cta rerum naturalium 11: , 2011 ISSN Equisetum fluviatile Equisetum sylvaticum ++ Eriophorum angustifolium Euphrasia rostkoviana Festuca filiformis Festuca gigantea + Festuca nigrescens Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria verna subsp. bulbifera Filipendula ulmaria Frangula alnus Fraxinus excelsior + Galeopsis bifida Galeopsis tetrahit + Galium album Galium aparine Galium mollugo Galium palustre Galium pumilum Galium uliginosum Geum rivale + Geum urbanum Glechoma hederacea + Glyceria fluitans + Glyceria declinata Gnaphalium sylvaticum Gymnadenia conopsea C3, 3 Heracleum sphondylium Hieracium lactucella Hieracium laevigatum Hieracium pilosella Holcus lanatus Holcus mollis Hordelymus europaeus Hylotelephium jullianum Hypericum maculatum ++ Hypericum perforatum Hypericum mixtum cf. Impatiens glandulifera Impatiens noli-tangere ++ Impatiens parviflora Juncus articulatus Juncus bulbosus Juncus conglomeratus Juncus effusus Hrdá 1980 Růžička 1996 Růžička et Bureš (1988) Hrdá a

12 Juřička, Juřičková: Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy 1976 Hrdá 1980 Růžička 1996 Růžička et Bureš (1988) Hrdá a Juncus filiformis Juncus squarrosus Juncus brueggeri Knautia arvensis Lathyrus pratensis Leontodon autumnalis Leontodon hispidus subsp. glabratus Leontodon hispidus subsp. hispidus Leucanthemum vulgare Leucanthemum ircutianum Linum catharticum Listera ovata C4a Lolium perenne Lotus corniculatus Luzula campestris Luzula multiflora Luzula sudetica C3 Lychnis flos-cuculi Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Maianthemum bifolium + Mentha arvensis Mentha verticillata Menyanthes trifoliata C3, 3 Milium effusum Mycelis muralis Myosotis nemorosa Myosotis palustris Myosotis ramosissima Myosoton aquaticum + Nardus stricta Oxalis acetosella + Parnassia palustris C2, 3 Pedicularis sylvatica C3, 2 Peplis portula Persicaria amphibia Persicaria hydropiper + Persicaria lapathifolia Petasites hybridus ++ Phalaris arundinacea ++ Phleum pratense Phragmites australis Picea abies Pimpinella saxifraga Pinus sylvestris Plantago lanceolata 98

13 cta rerum naturalium 11: , 2011 ISSN Platanthera bifolia C3, 3 Poa pratensis Poa subcaerulea Poa trivialis Polygala vulgaris Populus tremula Potentilla erecta Potentilla palustris C4 Prunella vulgaris Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus flammula Ranunculus repens Rhinanthus minor Ribes rubrum Rosa canina + Rubus caesius + Rubus fruticosus Rubus idaeus + Rumex acetosa Rumex acetosella Rumex obtusifolius Salix aurita Salix pentandra juv. Salix rosmarinifolia C3 Salix sp. Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scorzonera humilis C3 Scutellaria galericulata Senecio aquaticus det. Smejkal Senecio jacobae Senecio ovatus Sorbus aucuparia + Stachys palustris Stellaria alsine ++ Stellaria graminea Stellaria nemorum Succisa pratensis Symphytum officinale + Tanacetum vulgare Taraxacum nordstedtii C4a Taraxacum sect. Ruderalia Tephroseris crispa C4a Hrdá 1980 Růžička 1996 Růžička et Bureš (1988) Hrdá a

14 Juřička, Juřičková: Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy 1976 Thalictrum aquilegiifolium + Thymus pulegioides Trientalis europaea Trifolium hybridum Trifolium medium Trifolium pratense Trifolium repens Trifolium spadiceum C3 Trisetum flavescens Tussilago farfara Typha latifolia Urtica dioica ++ Vaccinium myrtillus Vaccinium vitis-idaea Valeriana dioica C4a + Valeriana excelsa subsp. sambucifolia C4a ++ Veronica anagalis-aquatica Veronica beccabunga ++ Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica scutellata Veronica serpyllifolia Vicia cracca Viola canina + Viola palustris Počet taxonů Hrdá 1980 Růžička 1996 Růžička et Bureš (1988) Hrdá a VZÁCNÉ, OHROŽENÉ REGIONÁLNĚ VÝZNMNÉ TXONY V roce jsme zaznamenali na lokalitě U Bezděkova celkem 6 taxonů Červeného seznamu České republiky (Procházka 2001): šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bradáček vejčitý (Listera ovata), pampelišku Nordstedtovu (Taraxacum nordstedtii), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia). Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), který je hlavním předmětem ochrany, roste především v jižní a západní části lokality. Napočítali jsme zde asi 500 kvetoucích jedinců, což je relativně nízké číslo oproti počtům uváděným z minulých let, které hovoří až o více než tisíci rostlinách (Zabloudil ined.). Otázku případného původu ani stáří této populace jsme blíže neřešili. Nově jsme nalezli bradáček vejčitý (Listera ovata), a to jeden exemplář v mezofilním trávníku při východním okraji lokality (severně od snímku 12) a pampelišku Nordstedtovu (Taraxacum nordstedtii) ve vegetaci pcháčových luk v centrální části lokality. Z dříve uváděných druhů jsme nenalezli vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata) a toliji bahenní (Parnassia palustris). Pro vachtu trojlistou nám zde v současnosti chybí i vhodný biotop, který ještě dokumentovala (1976) fytocenologickým snímkem, tolije nebyla nalezena ani v době květu. Nejvzácnějším druhem přírodní památky Díly u Lhotky je pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Roste v okolí smrkového lesíku v horní, jihovýchodní části lokality, kde jsme napočítali 6 kvetoucích exemplářů. V těchto místech také ve vegetaci podhorských smilkových trávníků roste i vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), také v počtu několika málo rostlin. Mnohem hojněji se na lokalitě vyskytují prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) tvoří dominantu porostů pcháčových až rašelinných luk. Hadí mord nízký (Scorzonera humilis) roste zejména v severovýchodní části lokality, vrba 100

15 cta rerum naturalium 11: , 2011 ISSN rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) pak vzácně ve střední části lokality nedaleko plochy snímku 10. Celkově jsme na lokalitě Díly u Lhotky zaznamenali 12 taxonů červeného seznamu, kromě výše uvedených dále vrbovku bahenní (Epilobium palustre), hojnou ve vegetaci pcháčových, rašelinných a smilkových luk, kruštík širolistý (Epipactis helleborine) vzácně v lemu smrkového lesíka při východním okraji lokality, zábělník bahenní (Potentilla palustris) hojně v mokřadní vegetaci při jižním a západním okraji chráněného území, pampelišku Nordstedtovu (Taraxacum nordstedtii) vzácně nedaleko odvodňovacího příkopu v centrální části lokality a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) hojně ve vegetaci pcháčových až rašelinných luk. Nenalezli jsme toliji bahenní (Parnassia palustris), starček potoční (Tephroseris crispa) a jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), jejichž výskyt vzhledem k stavu lokality ještě nelze do budoucna zcela vyloučit. et Bureš (1988) uvádí, že oproti údajům v rezervační knize nenalezli na lokalitě všivec bahenní (Pedicularis palustris), my jsme jej zde nenalezli také, ale ani jsme v rezervační knize nenašli žádný dřívější údaj o tomto druhu. OCHRNÁŘSKÁ PÉČE O LOKLITY Současná péče o obě chráněná území spočívá v každoročním sečení. Na lokalitě U Bezděkova není obhospodařována severní část postižená expanzí rákosu, na ni navazující část sečené plochy, kde se ještě expanze rákosu projevuje, byla v roce posečena dvakrát, zbylá plocha včetně míst výskytu šafránu bělokvětého je kosena jedenkrát ročně. Severní část chráněného území Díly u Lhotky obhospodařuje vlastník, drobný zemědělec z obce Lhotka, který usušenou travní hmotu využívá pro svá hospodářská zvířata. Na zbylé části lokality zajišťuje péči Správa CHKO pomocí svých dodavatelů. Takto zajištěná péče s sebou nese ale řadu úskalí, což se v sezóně projevilo více než dvouměsíčním umístěním několika hromad posečené hmoty na ploše cenných společenstev vlhkých luk. Podle dokumentace z rezervační knihy proběhlo na konci 90. let za použití mechanizace obnovení drobné vodoteče tvořící jižní hranici lokality. Zabloudil (2001) uvádí v důsledku absence údržby stružek ve sníženině přemokření stagnující vodou. Zásah byl dle našeho názoru proveden vhodně, v současnosti má potůček přirozený vzhled a žádné přemokření okraje lokality vyjma její úplné západní části (snímek 2) jsme nezaznamenali. LITERTUR E. (1976): Státní přírodní reservace U Bezděkova. Inventarisační průzkum vegetačního krytu v roce Ms. [Depon. in: Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár n. Sázavou]. E. et Bureš P. (1988): Inventarizační průzkum chráněného přírodního výtvoru Díly u Lhotky. Ms. [Depon. in: Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár n. Sázavou]. E., Zelená V. et Tesařová M. (1977): Synökologische Charakteristik einiger wichtiger Wiesentypen des Naturschutzgebietes Žďárské vrchy. Rozpr. Čs. kad. věd, Praha, ser. math.-natur., 87/5: Bruelheide H. et Chytrý M. (2000): Towards unification of national vegetation classifications: comparison of two methods for analysis of large data sets. J. Veg. Sci., 11: Demek J. [ed.](1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. cademia, Praha. Hennekens S. M. et Schaminée J. H. J. (2001): TUR- BOVEG, a comprehensive data base management systém for vegetation data. J. Veg. Sci., 12: Heroldová M. (1982): Biologie a fytocenologicko-ekologická charakteristika vybraných druhů z čeledi Orchideaceae ve Žďárských vrších. Ms. [Dipl. pr., depon. in: Knih. katedry botaniky Přír. fak. MU, Brno]. Hrdá. (1980): Díly u Lhotky seznam nejvýznamnějších rostlinných druhů nalezených na lokalitě dne a doplněk ze dne Ms. [Depon. in: Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár n. Sázavou]. Chytrý M. et Rafajová M. (2003): Czech National Vegetation Database: basic statistics of the available vegetation-plot data. Preslia, 75: Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace. cademia, Praha. Chytrý M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky. 2, Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. cademia, Praha. Krist V. (1934): Šafrány československé republiky (Náčrt zeměpisného rozšíření). Příroda, 27: , Kubát K. et al. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. cademia, Praha. Kučera J. et Váňa J. (2003): Check- and Red List of bryophytes of the Czech republic (2003). Preslia, 75: Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. ed. Severočeskou přírodou, Litoměřice, suppl. 1995/1. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. cademia, Praha. Niklfeld H. (1971): Bericht über die Kartierung der Flora Mitteleuropas. Taxon, Vienna, 20: Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Příroda, 18: Quitt E. (1971): Klimatische Gebiete der Tschechoslowakei. Studia Geographica, 16, GgÚ ČSV, Brno. Růžička I. (1999): Floristický materiál z území CHKO Žďárské vrchy. Vlastiv. Sbor. Vysočiny, Jihlava, sect. natur., 14: Růžička I., Charvátová E., Vrzáková M., Dvořáčková K. et Juřička J. ( ): Floristická kartotéka Muzea Vysočiny Jihlava. Ms. [Depon. in: Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlava]. 101

16 Juřička, Juřičková: Vegetace a flóra PP U Bezděkova a PP Díly u Lhotky v CHKO Žďárské vrchy Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. et Slavík B. (eds.): Květena České republiky, 1: , cademia, Praha. Smejkal M. (1951): Fytogeografická a fytocenologická studie Žďárských vrchů. Ms. [Disert. pr., depon. in: Knih. katedry botaniky Přír. fak. MU, Brno]. Stárková I. et Skácelová D. (1998): Geologická mapa ČR. List Žďár nad Sázavou. Český geologický ústav. Šmarda J. (1969): Chráněná krajinná oblast Vysočina (návrhy reservací). Čs. Ochr. Přír., 9: Tichý L. (2002): JUICE, software for vegetation classification. J. Veg. Sci., 13: Tichý L. (2005): New similarity indices for the assignment of relevés to the vegetation units of an existing phytosociological classification. Pl. Ecol., 179: Westhoff V. et van der Maarel E. (1978): The Braun- -Blanquet approach. In: Whittaker R.H. [ed.], Classification of plant communities, , W. Junk, The Hague. Zabloudil V. (2001): Plán péče pro PP Díly u Lhotky na období Ms. [depon. in: Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár n. Sázavou]. Zabloudil V. (2002): CHKO Žďárské vrchy. In: Mackovčin P., Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek VII. OPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. 102