Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Fakulta bezpečnostního inženýrství

Transkript

1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra bezpečnosti práce a procesů Bezpečnostní požadavky pro strojní zařízení na stavbě Student: Lenka Regentová Vedoucí práce: Ing. Ivan Kričfaluši, Ph.D. Studijní obor: Bezpečnost práce a procesů Termín odevzdání práce:

2

3 Místopřísežné prohlášení: Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci na téma Bezpečnostní požadavky pro strojní zařízení na stavbě vypracovala samostatně. V Ostravě dne... Lenka Regentová

4 P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že: jsem byl/a seznámen/a s tím, že na moji bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů; beru na vědomí, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby 1) ; beru na vědomí, že bakalářská práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava (dále jen VŠB TUO), dostupná k prezenčnímu nahlédnutí; beru na vědomí, že VŠB TUO má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě bakalářskou práci užít v souladu s 35 odst. 3 2) ; beru na vědomí, že podle 60 3) odst. 1 autorského zákona má právo VŠB TUO na zavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vědomí, že podle 60 3) odst. 2 a 3 mohu užít své dílo bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím písemným souhlasem VŠB TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše); beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování bakalářské práce využito softwaru poskytnutého VŠB TUO nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky bakalářské práce využít ke komerčním účelům; beru na vědomí, že pokud je výstupem bakalářské práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce. Lenka Regentová Za Humny 296, Velký Újezd Dne: Podpis:. 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, 47 Zveřejňování závěrečných prací:(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno,

5 v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo). (3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla ( 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení 35 odst. 3 zůstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

6 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala panu Ing. Ivanu Kričfalušimu, Ph.D. za vedení bakalářské práce, za informace a rady poskytnuté v průběhu konzultací.

7 Anotace: REGENTOVÁ, Lenka. Bezpečnostní požadavky pro strojní zařízení na stavbě. Ostrava, Bakalářská práce. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Vedoucí práce Ing. Ivan Kričfaluši, Ph.D. Bakalářská práce se zabývá bezpečnostními požadavky vztahujícími se na strojní zařízení na stavbě. První část práce je věnována obecné teorii, a to zejména obecnými informacemi a základními parametry vybraných stavebních strojů spolu s jejich minimálními bezpečnostními požadavky. Druhá část obsahuje požadavky na obsluhu stavebních strojů a povinnosti obsluhy nezbytné pro práci se strojem. Třetí část se věnuje samotnému provozu těchto strojů. Závěr práce je částí praktickou, kde je zpracována osnova místního provozního bezpečnostního předpisu, který řeší provoz strojů na staveništi a následně příloha této práce obsahuje zapracování konkrétního strojního zařízení na výše zmíněnou osnovu. Klíčová slova: bezpečnost, stavební stroje, stroj, činnost, předpis, provoz, staveniště Summary: REGENTOVÁ, Lenka. Safety requirements for machinery at construction site. Ostrava, Bachelor thesis. VSB Technical University of Ostrava. Supervisor Ing. Ivan Kričfaluši, Ph.D. The bachelor thesis is focused on the safety requirements applicable to machinery on contruction site. The first part is devoted to general theories, in particular to general information and basic parameters of selected construction machinery together with their minimum security requirements. The second part is focused on the requirements of construction machinery and obligations of the operators dealing with construction machinery. The end of the thesis is the practical part, in which there is a processed warp of local operating safety rules, which deals with operation of the machinery at a construction site. Thesis is followed by an attachment that contains incorporation of the specific machinery to the above-mentioned warp. Keywords: safety, heavy equipment, machine, work activities, regulation, working operation, building site

8 Obsah 1. Úvod Stavební stroje Rypadla Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi Dozery Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi Skrejpry Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi Grejdry Zhutňovací stroje Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi Nákladní automobily Prostředky pro dopravu stavebních směsí Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi Nakladače a vykladače Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi Pásové dopravníky Základní požadavky a povinnosti obsluhy stavebních strojů Základní bezpečnostní požadavky Bezpečnostní rizika Základní požadavky na obsluhu strojů Povinnosti obsluhy stavebních strojů Před zahájením provozní činnosti stroje Povinnosti za provozu stroje... 24

9 3.3.3 Po skončení činnosti stroje Provoz stavebních strojů Přeprava strojů Výměna pracovního zařízení Zdvih břemen za použití strojní síly Používání světelného výstražného zařízení majáku Ohrožený prostor Ochranná pásma Zákazy v ochranném pásmu Ochranné pásmo elektrických zařízení Ochranné pásmo plynárenských zařízení Ochranné pásmo zařízení na výrobu a rozvod tepla Ochranné pásmo vodovodních řádů a kanalizačních stok Ochranná pásma silnic Zásady při kontaktu stroje s elektrickým vedením Místní provozní bezpečnostní předpis Osnova místního provozního bezpečnostního předpisu pro strojní zařízení Závěr Literatura Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh... 42

10 1. Úvod Stavební stroje jsou v dnešní době brány jako nezbytná součást všech rozsáhlejších úprav a prací na staveništi. Hlavním faktorem u stavebních strojů pro zemní práce je v první řadě nutnost zajistit bezpečnost práce. Pokud je se strojem manipulováno neodborně, stává se velmi nebezpečnou zbraní, která vede k lehkým, vážným nebo dokonce smrtelným pracovním úrazům nejen pro obsluhu stroje, ale i jeho okolí. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby každý strojník vyhověl daným požadavkům, byl řádně vyškolen a měl dostatečné znalosti pro vykonávání dané profese. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části je obsažen obecný popis nejvíce používaných strojů spolu s jejich minimálními požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Druhá část, stejně tak jako část třetí, je věnována velmi rozsáhlému a komplikovanému tématu, proto se zabývá pouze všeobecnými informacemi. V druhé části jsou obsaženy požadavky na obsluhu stroje, povinnosti strojníka před zahájením provozní činnosti stroje, za provozu stroje a po ukončení činnosti stroje a tabulka nejčastěji hrozících rizik, kterým je nutné se vyhnout a klást důraz na jejich předem stanovená opatření. Třetí část řeší provoz strojů, manipulaci s pracovním nářadím stroje, používání světelného výstražného zařízení a ohrožený pracovní prostor různých strojů. Definuje stanovení ochranných pásem elektrických, plynárenských, teplárenských, vodovodních a silničních zařízení. Závěrem práce je vypracování osnovy místního provozního bezpečnostního předpisu pro strojní zařízení, která je v příloze této bakalářské práce aplikována na konkrétní strojní zařízení lopatové rypadlo KOMATSU PC

11 2. Stavební stroje Stavební stroje tvoří velmi komplikovanou a rozsáhlou technickou oblast, která se soustavně zdokonaluje a modernizuje. V dnešní době nejsou výjimkou stroje plně automatizované s prvky pro co nejpřesnější technologický postup. Stroje a zařízení lze rozdělit podle různých hledisek. Autorka zvolila rozdělení na horizontální a vertikální dopravu, podle převažujícího směru použití. Horizontální stroje Rozdělení na horizontální stroje zahrnuje veškeré stroje, které se vyznačují vodorovným pohybem v hlavním směru použití. Obsahují stroje pro zemní práce, dopravu, zpracování stavebních směsí a materiálu, nakladače, vykladače, prostředky kolejové dopravy, prostředky kontinuální dopravy, prostředky lodní a letecké dopravy a speciální zařízení pro stavby tunelů a metra. Vertikální stroje Stroje vertikální se na rozdíl od strojů horizontálních liší hlavním směrem použití, který je svislý v závislosti na terénu. Do této skupiny se řadí všechny jeřáby (portálový, mostový, mobilní, lodní, věžový), stavební výtahy, pracovní a vysokozdvižné plošiny, kladky a vrátky. Stroje pro zemní práce Počáteční fáze každé výstavby se neobejde bez strojů pro zemní práce. Tato část patří mezi nejdražší, neboť pronájem těchto strojů je finančně náročný a činnosti prováděné strojním způsobem tvoří až 95 % veškerých zemních prací. Stroje slouží k rozpojování zeminy a horniny, k hrnutí, nabírání, nakládání, vykládání, přemisťování a zarovnávání. Existují jednoúčelové stroje (mohou provádět jen jednu operaci) nebo víceúčelové (provádí několik vzájemně se doplňujících operací). [1] Stroje pro dopravu a manipulaci s materiálem Doprava stavebních materiálů zahrnuje veškeré přemisťovací úkony nezbytné k jejich přepravě na pracoviště nebo jiné předem určené místo. Jedná se o přepravu, nakládku, vykládku nebo překládku a skladování. Tento proces patří mezi nejnáročnější. 60 % všech nákladních zařízení pro dopravu a manipulaci tvoří prostředky se stavebními materiály a 2

12 polotovary. Nejčastěji se jedná o přepravu silničními dopravními prostředky, které tvoří až 90 %. 9 % pojímá železniční doprava a do zbylého 1 % patří lodní přeprava. Přeprava stavebních materiálů leteckými prostředky je výjimkou. [1] 2.1 Rypadla V současnosti se jedná o nejrozšířenější druh stroje pro zemní práce. Výhradně se používají na těžbu a přemisťování zeminy. Tyto stroje plní svou funkci jak v suchém prostředí, tak i pro přemisťování zeminy zpod vodní hladiny. Lopatová rypadla se vykazují vyměnitelným pracovním nářadím, což zaručuje jejich víceúčelovost. Kolová rypadla mnoho typů má dozerovou radlici pro snadnější pojezd v nerovném terénu. Velkou výhodou je mobilita samotného stroje. Pásová rypadla rozkládají svou hmotnost do celé části podvozku, za působení nižšího měrného tlaku pásů na půdu zaručují lepší adhezní vlastnost, průchodnost v nesjízdném terénu a větší stabilitu oproti kolovým rypadlům. Kráčivá rypadla mají výborné vlastnosti pro práce ve svahu a sklopnou kabinu pro lepší přístup při údržbě. Nemají svůj vlastní pojezd. Základní části rypadel Podvozek tvoří spodní část rypadla a umožňuje pohyb celého stroje. Podle terénu volíme vhodný podvozek (kolový, pásový, automobilní, kolejový, kráčivý). Svršek umístěn nad podvozkem. Jedná se o otočnou část rypadla. Kabina řidiče uzavřený prostor s ovládacím systémem. Strojovna prostor, kde se nachází hnací jednotka, převodové a pomocné zařízení umožňující funkci stroje. Výložník sklopné rameno nesoucí pracovní nářadí (jednodílný, dvoudílný, příhradová konstrukce). [1] 3

13 Obr. 1: Kolové rypadlo [23] Obr. 2:Pásové rypadlo [24] Pracovní nástroje rypadel Pracovní nástroje, jinak také přídavná zařízení, se mohou používat pouze ty, které jsou obsaženy v návodu k obsluze vybraného stroje. V případě použití jiného typu nástroje, který není zahrnut v konkrétním návodu k obsluze, je nutnost tuto činnost konzultovat se smluvní dílnou výrobce vozidla z důvodu hrozby omezení výkonu stroje, stability i pravděpodobnosti způsobení věcné škody a škody na zdraví zaměstnanců. Víceúčelové (univerzální) hydraulické stroje mají jednoduše měnitelná pracovní zařízení. Zpravidla se jedná o sortiment těžebních lopat, které umožňují jednak výškovou těžbu zemin, tak i hloubkovou. Další využití najdou při nakládacích pracích, hloubení rýh o různé šířce a úpravách příkopů. Těžební lopaty určeny pro nakládání a těžbu horniny o objemové hmotnosti až kg/m³. Spodní hrana těžební lopaty je opatřena zuby a po bočních stranách vedou řezné 4

14 lišty. Díky ostrým hranám je umožněn pracovní proces těžby s nižším odporem. Skalní lopata disponuje stejným tvarem, jen menším objemem z důvodu nakládání hornin o větší objemové hmotnosti (1 800 až kg/m³). Zuby skalní lopaty se vyrábí z velmi tvrdé manganové ocele a délka těchto zubů je v porovnání s těžební lopatou větší. Drapákové systémy slouží pro těžbu zeminy z nesnadno přístupných hloubek nebo pro nakládku a vykládku materiálů. Používají se různé profily (obdélníkové, čtvercové, kruhové). Jsou provedeny jako dvoučelisťové nebo vícečelisťové (polypové). Úzkoprofilové dvoučelisťové drapáky naleznou využití při hloubení rýh, hloubení mezi pažením nebo v kamenité půdě velké hloubky. Standardní těžební drapáky jsou dvoučelisťové se zuby. Ty je možné použít pro hloubení šachet různých půdorysných tvarů, osazování patníků, telefonních stožárů, betonových pilot, hloubení studní, vodních jímek a podzemních stěn. Nakládací a vykládací drapáky zejména pro sypké hmoty jsou bezzubé a objem manipulovaného materiálu může být o 30 až 80 % větší nežli u standardních těžebních lopat. Pro přemisťování kusových materiálů jsou k dispozici polypové 4 až 6 samostatně ovládatelných čelistí, drapáky na dřevo a kulatinu do průměru 700 mm, drapáky na ukládání trubkových prvků, vidlicové drapáky, drapáky pro překládku paletizovaných materiálů. Obr. 3: Standardní těžební lopata [25] Obr. 4: Příkopová lopata [26] Obr. 5: Rozrývací lopata [27] Obr. 6: Svahovací lopata [28] Obr. 7: Těžební drapák [29] Obr. 8: Drapák na dřevo [30] Obr. 9: Polypový drapák [31] Obr. 10: Demoliční nůžky [33] Obr. 11: Vrták [33] 5

15 2.1.1 Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi 1. Povrch terénu nebo konstrukce musí být upraven tak, aby nedošlo k zachycení lopaty o jakoukoli překážku nebo nerovnost během přihrnování. 2. Spojení tažného lana lopaty s navíjecím zařízením musí být zajištěno pojistkou, která slouží proti přetížení zařízení. 3. Prázdnou lopatu je nutné přemisťovat pouze tažením nikoli tlačením nebo přenášením. 4. Při provozu stroje musí být zabezpečen pracovní prostor proti pohybu osob. Obsluha mechanické lopaty musí dávat pozor, aby nedošlo k jejímu zasypání v případě odebírání sypkých materiálů. 5. Převisy, které vznikají při práci rypadlem, je nutné neprodleně odstranit tak, aby nedošlo k ohrožení. [5] 2.2 Dozery Dozery neboli shrnovače patří mezi stroje pro zemní práce s periodickým způsobem práce. Pracovní zařízení se skládá z radlice, kterou nesou vzpěrná ramena a přímočaré hydromotory na pásovém nebo kolovém nosiči. Radlice je vyrobena z ocelového plechu a má vydutý tvar. Spodní strana radlice má řeznou hranu s úhlem 40 až 50. Pohonem dozerů jsou nejčastěji vznětové motory. Dříve se používaly lanové převody, novější typy jsou ovládány hydraulickým systémem. Pásové dozery rovnoměrně rozkládají celkové zatížení stroje do půdy, mají velmi dobré adhezní schopnosti a velkou tažnou sílu. Mezi nedostatky patří hlavně velká hmotnost stroje, malá rychlost pohybu a stroj neumožňuje ani přesun po vlastní ose na dlouhé trasy i po veřejných komunikacích. Pro přepravu musí být použit podvalník. Podvozky mohou být klasicky pásové, kde jsou hnací zadní kola nebo pásového typu delta, kde jsou hnací kola umístěna v horní části podvozku. Tento typ podvozku je méně vystavován znečištění a tím pádem i nižší frekvencí následných oprav. 6

16 Kolové dozery použití jen za definovaných půdních i povětrnostních podmínek. Kladnou vlastností je vyšší pracovní rychlost při těžbě a hrnutí zeminy. Oproti pásovým dozerům se mohou snadno pohybovat po vlastní ose na jiné pracoviště. Nevýhodou může být prokluzování kol v bahnitém terénu a tím se může zapříčinit značná ztráta v trakční síle. Dozery nivelační najdou své využití tam, kde se klade důraz na přesné práce. Tím je myšlena například stavba dálnice nebo letištní plochy. Laserový paprsek pro vedení přesné roviny radlice zaručuje přesnost 2 až 3 mm. (viz Obr. 13: Pásový dozer s laserovou nivelací). Dozery podle druhu postavení radlice Buldozery radlice je kolmá na směr pohybu (na podélnou osu stroje). Dá se zdvíhat a spouštět. Angledozery mají radlici v polovině délky osazenu na svislém čepu, kolem kterého se radlice může otáčet o 20 až 30 v obou směrech. Radlici je taktéž možno zdvíhat a spouštět. Při šikmé poloze radlice není zemina hrnuta dopředu, ale odsouvána na kraj. Tiltdozery mají radlici otočnou kolem svislé i vodorovné osy. Jsou výhodné pro práci ve zmrzlé půdě. Tridozer je buldozer uzpůsobený pro odřezávání a odvalování stromů. [1] Obr. 12: Pásový dozer s podvozkem typu delta [34] 7

17 Obr. 13: Pásový dozer s laserovou nivelací [35] Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi Při pracovní činnosti (hrnutí zeminy) dozeru nesmí přesahovat břit radlice okraj svahu nebo výkopu. Výjimkou je pouze zahrnování výkopu. 2.3 Skrejpry Skrejpry neboli škrabáky se používají pro plošnou těžbu zeminy, která je po vytěžení uložena do nádoby (korby) a poté je převezena na předem určené místo, kde se vysype a rozprostře. Skrejpr je rozdělen na dvě části. Tažná a pracovní část je spojena kloubem s ovládací částí stroje. Objem korby je 2 až 30 m³. Korbu je možno hydraulickými převody zvedat nebo spouštět. Čelo stěny nádoby je uzavíratelné a přední hrana je po celé šířce opatřena vyměnitelným řezným nožem. Za pomocí nože se zemina seřezává. Při plnění korby se řezná hrana sníží 100 až 300 mm pod úroveň terénu a za pojezdu skrejpru se materiál rozpojuje a nahrnuje do otevřené nádoby. Jakmile dojde k naplnění objemu korby zeminou, je korba uzavřena a zvednuta do nepracovní polohy. Po převezení na místo určení se korba sníží k úrovni terénu a otevře se záklopka. Za pojezdu je rozpojený materiál vysypáván z nádoby a částečně zhutňován. Zeminu z nádoby vytlačuje posuvná zadní stěna. 8

18 Moderní typy skrejprů jsou samohybné, starší typy jsou taženy traktorovým strojem. Nejnovější typy těchto strojů mají po vnitřním boku nádoby umístěn elevátor pro rychlejší naplnění. Ekonomická přeprava se uvažuje na vzdálenost 400 až 2000 metrů Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi 1. Před každým použitím skrejpru je nutné provést potřebná opatření k zajištění radlice a tím zabránit nárazu do vyčnívajících pevných překážek (pařezy, kameny). Zařízení technického charakteru (kanalizační poklop, požární hydrant) musí být dostatečně zajištěna proti mechanickému poškození. 2. Při provozu skrejpru se v jeho nebezpečném pracovním prostoru nesmí vyskytovat žádné fyzické osoby. 3. Při přesunu naloženého i prázdného skrejpru na jiné pracovní místo musí být vždy korba zvednuta a uzavřena. 4. Je zakázáno vstupovat do prostoru mezi skrejpr a tahač a přecházet přes jakoukoliv část tažného skrejpru. [4] Obr. 14: Skrejpr [36] 2.4 Grejdry Grejdr, jinak také srovnávač, je stroj traktorového typu s širokým rozpětím kol pro dokončovací zemní práce. Existují dvounápravové, ale dnes se více vyrábí a využívají třínápravové konstrukce. Pracovním nářadím grejdrů je, stejně jako u dozerů, radlice. Radlice je konstruována na otočném prvku zhruba v polovině délky stroje. Otočný kruh zároveň slouží k propojení 9

19 předního a zadního podvozku přes spojovací rám a umožňuje rotaci radlice až o 360 ve vodorovném směru. Dále je možno radlici zvedat, spouštět a naklánět a tím měnit záběrový úhel. Některé druhy grejdrů dokážou radlici vysunout kolmo mimo úroveň stroje. Při srovnání s radlicí dozerů je pracovní zařízení grejdrů o něco lehčí a nižší. Vyměnitelná pracovní zařízení vytváří široký okruh použití těchto strojů. Mezi přídavná pracovní zařízení patří: příkopová radlice, sněhový pluh, korečkový elevátor, rozrývací trn nebo vrtací zařízení. Obr. 15: Grejdr [37] 2.5 Zhutňovací stroje Pro zvýšení únosnosti materiálu, omezení propustnosti vody nebo zamezení dalšímu sedání zeminy se používají zhutňovací stroje. Nejčastěji používanými, zejména z hlediska univerzálnosti, jsou stroje s kombinací základních účinků tlaku a vibrací vibrační válce. Zhutňovací stroje mohou být přívěsné nebo samohybné. Zhutňovací válce pracovní nástroj tvoří běhouny válcová kola. Povrch běhounů je hladký, ježkový, segmentový nebo pneumatikový. Statické válce s hladkými ocelovými běhouny zhutnění materiálu prioritně závisí na hmotnosti samotného stroje. Základním technickým parametrem je proto provozní hmotnost udávaná v jednotkách tuny. Provozní hmotnost zahrnuje tíhu stroje i hmotnost přídavného zatížení. Přídavná závaží (voda, písek) se přidávají nebo odebírají do běhounů v závislosti na druhu zhutňované zeminy. Nejčastěji se 10

20 používají pro jílovité zeminy, mokré materiály nebo slín. Co se týká hutnícího účinku, nepatří mezi nejvýkonnější, zhutní zeminu do hloubky 150 až 200 mm. Pro dokonalé výsledky je nutný opakovaný počet přejezdů stejného místa. Provedení válců: 1) Jednoosé vlečené 2) Dvouosé tříběhounové vpředu široký běhoun, vzadu dva úzké s větším průměrem. 3) Dvouosé dvouběhounové tandemové, dva stejné běhouny 4) Tříosé tříběhounové tři stejné běhouny za sebou [1] Vibrační válce hlavní rozdíl mezi zhutňovacími válci a vibračními válci je v principu zhutňování. Vibrační válce hutní především opakovanými rázy běhounů, které jdou ihned za sebou. Tímto procesem dojde k rozkmitání materiálu do velké hloubky. Rozkmitání způsobuje rotující výstředník umístěn v běhounu. Mezi nevýhody řadíme provozní dobu, kdy se stroj rozkmitá natolik, že není ve stálém styku se zhutňovacím povrchem a stroj tzv. odskakuje. Oscilační válce pracují na stejném principu jako vibrační válce. Základním rozdílem jsou výstředníky na dvou na sebe rovnoběžných hřídelích a vůči sobě pootočených o 180. Výstředníky pohání ozubený řemen od střední hřídele. Tímto uspořádáním prostředek nevibruje, ale pouze kmitá osciluje. Běhoun zůstává ve styku s povrchem po celou dobu procesu. Tyto válce se používají především pro zhutnění v zastavěných místech, v těsné blízkosti objektů, pro hutnění živičných povrchů vozovek nebo povrchů mostovek. Obr. 16: Vibrační válec [38] 11

21 2.5.1 Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi Podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb. lze stroje, které způsobují vibrace, používat pouze za předpokladu, že nemají negativní vliv na okolní stavby, výkopy, podzemní vedení a podobně. 2.6 Nákladní automobily Vozidla určená pro přepravu materiálu lze rozdělit z několika hledisek. Například podle uspořádání karoserie (valníky a sklápěče), podle provedení podvozku (silniční nebo terénní vozidla), z konstrukčního pohledu (tahačové podvozky pro přívěsy, tahačové podvozky pro návěsy) nebo podle užitkové hmotnosti nákladu: vozidla lehká do 5 t, vozidla střední do 12 t, vozidla těžká do 25 t, vozidla velmi těžká 25 až 350 t. Vozidlo typu valník má pevnou karoserii s otevřenou nebo oplachtovanou nástavbou a otevíratelnými bočnicemi. Jeho ložná plocha musí mít rovnou podlahu pro snadné a bezpečné uložení materiálu. Některé druhy nákladních vozidel jsou vybaveny hydraulickou rukou pro jednoduchou manipulaci s kusovými prvky. Ruka je montována v těsné blízkosti za kabinou před korbu a slouží především pro nakládání zboží. Vzácně se setkáme s umístěním hydraulické ruky na čele zadní strany korby. Tento výložník pak slouží k nakládání kusových prvků i na přívěs. Hydraulické ovládání je přímé nebo dálkové. Podle nosnosti se výložníky rozdělují do tří kategorií. Lehké nosnost 3,5 t. Vyložení do 6,3 m. Střední nosnost 6 t. Vyložení do 10,5 m. Těžké nosnost až 16 t. Vyložení do 30 m. [1] Vozidlo typu sklápěč má obdobný tvar jako valník. Zásadní rozdíl umožňuje sklápět karoserii dozadu nebo do stran. Pokud se jedná o jednosměrný sklápěč jeho levá i pravá bočnice je pevná, nesklopná a sklápí se pouze dozadu v protisměru jízdy. Dvoustranný sklápěč se vyznačuje sklápěním pouze do boků a třístranný sklápěč využívá kombinaci výše 12

22 uvedených typů. Využívá se hlavně pro přepravu sypkých hmot (písek, zemina), které je možné pomalou jízdou snadno vyklopit z korby, ale lze jej využít i pro dopravu kusových prvků. Ze stejného důvodu jako valníky musí mít i sklápěče rovnou ložnou plochu. 2.7 Prostředky pro dopravu stavebních směsí Malty a betonové směsi se provádí buď přímo na staveništi ve staveništních betonárnách a maltárnách, nebo v míchačkách. Všeobecná snaha je výrobu betonových směsí a malt co nejvíce centralizovat do stálých výroben a zabezpečovat jejich rozvoz z důvodu zaručení kvalitativních parametrů více, než je tak u směsi zhotovené na stavbě. Primární doprava vyrobené směsi zahrnuje běžné dopravní prostředky, jako jsou nákladní automobily s ocelovou vanou, kterými se přepravuje tuhá betonová směs pouze na krátké vzdálenosti. Používají se sklápěcí automobily s vodotěsnou vanou, nebo klasická nákladní vozidla k přepravě ležatých zásobníků badií. Vanové domíchávače mají umístěny uvnitř vany lopatky pro mísení, které zabraňují oddělování betonové směsi. Užitečný objem je až 7 m³. Autodomíchávače jsou určeny pro přepravu již hotové betonové směsi. Jedná se o prostředek s míchacím bubnem, který během jízdy promíchává betonovou směs nebo maltu a brání tak jejich oddělení segregaci. Užitečný objem bubnu je 2 až 12 m³. Automíchače jsou speciální vozidla, jimiž se přepravuje nadávkovaná suchá směs, která až na místě určení přijde do styku s vodou. Voda se dávkuje ze zásobní nádrže. Tento postup umožňuje přepravu směsi na delší vzdálenosti. Užitečný objem bubnu je 6 až 12 m³. Do sekundární dopravy spadají čerpadla betonových směsí anebo přejímací zásobníky Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi 1. Před jízdou a tím i neprodleně po ukončení plnění nebo vyprazdňování prostředku pro dopravu materiálu a směsí je nutné zajistit výsypné zařízení v přepravní poloze, a to v souladu s návodem použití. 2. Při ukládání nebo přejímání betonové směsi musí stát vozidlo na dostatečně únosném a přehledném místě. 3. Je zákaz v prostoru vozidla umisťovat překážky, které mohou bránit manipulaci nebo důležité vizuální kontrole. 13

23 2.8 Nakladače a vykladače Nakladače jsou ve stavebnictví nejdůležitějším druhem strojů pro nakládání, přemisťování, vykládání a hrnutí rozrušené zeminy nebo pro provádění skalních prací. Slouží zejména k nakládání výkopků na deponiích nebo zeminy nahrnuté dozery, nebo k převážení nákladu na krátké vzdálenosti. Některé nakladače jsou doplněny o hloubící zařízení a nazýváme je rýpadlo-nakladače. Podle vyhlášky č. 77/1965 Sb. se skupina nakladače rozděluje na podskupinu kolové a pásové nakladače. Pro drobné pracovní činnosti se využívají nakladače smykem řízené. Nakladače kolové se používají pro výkop nebo snímání ornice mělkých stavebních jam v horninách Třídy těžitelnosti. Díky kolovému podvozku jsou velmi snadno přepravitelné na jiné místo. Nakladače pásové mají stejnou funkci jako nakladače kolové. Výhodou je jejich využití na stavbách, kde je terén náročnější (měkký) a kolové stroje by zde mohly mít potíže. Proto se ve srovnání s kolovými nakladači vyznačují lepší adhezní vlastností a také větší rypnou silou. Nakladače smykem řízené patří mezi nejuniverzálnější stroje s ucelenou řadou smykem řízených nakladačů ať už s radiálním, nebo svislým zdvihem. Mají jednoduché ovládání dvěma joysticky. Kabina obsluhy je mezi zvedacími rameny a přístup do ní vede přes dveře umístěné v čelní straně nakladače. Pracovní nástroje nakladačů Podobně jako u rypadel je k dispozici široká řada pracovních zařízení, pro vykonávání různých činností lopatových nakladačů, která umožňují převážet zeminu, nakládat materiál a palety, vyhloubit příkopy a jámy na sloupy nebo rozrušovat betonové konstrukce. Platí zde stejná pravidla jako u přídavných zařízení jiných strojů. Smí se používat pouze zařízení uvedená v návodě pro obsluhu. Nutnost použití jiného, než určeného, zařízení si vyžaduje konzultaci s výrobcem vozidla. 14

24 Obr. 17: Nakladač kolový [39] Obr. 18: Nakladač pásový [40] Obr. 19: Nakladač smykem řízený [41] 15

25 2.8.1 Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi 1. Obsluha musí dodržovat bezpečné postupy pro zacházení s břemeny, aby nedošlo k zasypání nebo stlačení kabiny stroje a tím k ohrožení osoby uvnitř (např. vyvarovat se nakládce, kdy hromada zeminy je vyšší než stroj pro zemní práce). 2. Strojník musí bezproblémově zvládat ovládání nakladače, znát pro daný typ návod k použití, který je ve stálém dosahu stanoviště obsluhy. Zná bezpečnostní značky, výstrahy a značení příslušného stroje. 3. Obsluha nakladače si počíná bezpečně při nástupu i výstupu z kabiny nakladače. Po stroji se pohybuje opatrně a pouze po místech k tomu určených. 4. Strojník je opatrný při manipulaci s břemenem, jelikož je ohrožen ztrátou stability stroje, jeho převrácením nebo zřícením. Jedná se o proces přetěžování stroje, na který stroj není stavěn. Obsluha musí předcházet nehodám tohoto charakteru. 2.9 Pásové dopravníky Pásový dopravník neboli pásový přepravník, je strojní zařízení založené na principu kontinuálně pracujících nakladačů. Využívá se pro dopravu stavebních materiálů jako velmi výkonné a hospodárné zařízení. Může být sestaveno buď pro vodorovnou přepravu, nebo v poloze šikmé pro snadné zdolání výškového rozdílu (např. do zásobníků). Zařízení článkového dopravníku se skládá z dlouhého rámu, který tvoří nosnou konstrukci stroje. Na rámu jsou v intervalových vzdálenostech, dle přepravovaného materiálu, umístěny otočné válečky tvořící profil koryta. Otočné válečky (válečkové stolice) plní funkci pevné pojezdové dráhy pro pohyblivý nekonečný pás z textilního nebo pryžového materiálu, po kterém se přepravuje materiál (písek, rubanina). Pohonem pásu je zejména asynchronní elektromotor. Pro předcházení postupnému opotřebení pásu (vyvěšení tíhou materiálu) se do soustavy zapojuje napínací buben, který svou měnitelnou hmotností udržuje pás stále napnutý. 16

26 Přenosné pásové dopravníky šířka pásu 400 mm, délka 3 až 8 m. Rychlost pásu je 1,4 m/s. Pojízdné pásové dopravníky rámová konstrukce je namontována na dvoukolovém podvozku. Šířka pásu 500 nebo 600 mm, délka 10 až 15 m. Rychlost pásu je 1,25 m/s. Dopravní výška až 6,7 m. Po stranách celé délky pásu bývá ochozový chodník šířky 600 mm a 400 mm určený pro údržbu a kontrolu zařízení.[1] Obr. 20: Článkový dopravník [42] Obr. 21: Pojízdný drtič s pásovými dopravníky [43] 3. Základní požadavky a povinnosti obsluhy stavebních strojů Samotná mechanizace pracovní činnosti velmi ulehčuje a některé práce jsou bez použití strojů téměř vyloučené. Na druhou stranu dokáže při nesprávném ovládání a nedodržování bezpečnostních předpisů a zásad způsobit škody na zdraví osob i majetku. Z tohoto důvodu je nutné klást značný důraz na správné dodržení požadavků a povinností obsluhy stavebních strojů. 3.1 Základní bezpečnostní požadavky 1. Podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb. musí být vzdálenost stroje od okraje svahů a výkopů určena tak, aby s ohledem na únosnost půdy nedošlo k jeho zřícení. Tuto vzdálenost udává technologický postup nebo zhotovitelem pověřená fyzická osoba před zahájením prací. 17

27 2. Pro práce na svahu nebo pro zdolání úrovně svahu používá obsluha vhodnou techniku jízdy, aby bylo vyloučeno riziko posunutí těžiště a tím ztráta stability stroje a jeho převrácení. 3. Při umístění stroje pod svahem nebo stěnou se musí dodržovat stanovená vzdálenost předcházející možnému zavalení stroje a tím i ohrožení obsluhy. 4. V případě použití více strojů se dbá na bezpečnostní vzdálenosti, aby nedošlo k vzájemnému ohrožení provozu strojů. 5. Při nakládce materiálu na dopravní prostředek musí být umožněn prostor pro vjezd nakládacího stroje k ložné ploše dopravního prostředku (korba). Pokud je nutné vykonávat nakládku nad prostorem kabiny řidiče, je nezbytné, aby se v kabině nevyskytovala žádná fyzická osoba. 6. Ložnou plochu je nutné nakládat rovnoměrně. Při naložení stroje materiálem je důležité zajistit, aby bylo zařízení v přepravní poloze. Nesmí dojít k omezení výhledu řidiče, ani ke ztrátě stability. 7. Obsluha je povinna setrvat v ovládací kabině stroje, dokud není pracovní zařízení spuštěno na zem nebo do předepsané přepravní polohy a zajištěno v souladu s návodem použití. 8. U strojů pro zemní práce není dovoleno roztloukat horninu dnem lopaty, vytrhávat koleje pracovním zařízením (pokud návod nestanovuje jinak) a urovnávání terénu otáčením lopaty. 9. Při použití zdvihacího zařízení, které je dodáno výrobcem stroje, je nutné se řídit předepsanými pokyny téhož výrobce pro bezpečný provoz zdvihacích zařízení. 10. Stroje se musí čistit pouze při vypnutém motoru na bezpečném místě, kde nedochází k žádnému ohrožení stroje. 11. Některé stroje také nemohou být přepravovány po vlastní ose na dlouhé vzdálenosti, proto je nutné k jejich přepravě využít jiný dopravní prostředek (valník) a při jeho naložení i vyložení postupovat podle výše uvedených minimálních požadavků na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 18

28 3.1.1 Bezpečnostní rizika Podle NV 591/2006 Sb. u veškerých stavebních prací vznikají rizika. Jinak tomu není ani při používání stavebních strojů. Tato rizika jsou předem vytipována, jsou sepsána do tabulky společně s návrhy opatření, které by měly předcházet případným nehodám. V následující tabulce je uveden pro názornost příklad tabulky rizik. [5] Tab. 1: Vzorová tabulka rizik [5] Druh činnosti Zdroj rizika Popis nebezpečí Opatření ke snížení nebezpečí Dílčí opatření Porušený předpis Za provedení odpovídá Převrácení stroje dodržovat dostatečné vzdálenosti od okrajů svahů proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod II strojník Hlučnost udržovat v dobrém technickém stavu, používat chráničky sluchu pravidelné kontroly technického stavu NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod II strojník Stroje pro zemní práce Stroje - dozer Přejetí a sražení osob Pád řidiče zákaz pohybu osob před drahou stroje zákaz vystupování z rozjetého stroje proškolení obsluhy stroje proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod II NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod II strojník strojník Samovolné rozjetí po práci zkontrolovat řádné zabrzdění stroje a v jeho okolí nenechávat ležet žádné nebezpečné předměty proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod XIV strojník Stroje - válec Převrácení stroje dodržovat dostatečné proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 strojník 19

29 vzdálenosti od okrajů svahů sb., příloze č.2, bod II Přejetí a sražení osob zákaz pohybu osob před drahou stroje proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod II strojník Pád řidiče zákaz vystupování z rozjetého stroje proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod II strojník Samovolné rozjetí po práci zkontrolovat řádné zabrzdění stroje a v jeho okolí nenechávat ležet žádné nebezpečné předměty proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod XIV strojník Sesunutí a pád stroje ze svahu nebo do výkopu nezatěžovat hranu výkopu, při manipulaci s hloubkovou lopatou se nepodkopávat proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod II strojník Stroje - pásové rypadlo Převrácení stroje postavení na rovném terénu, používání podpěr při práci, dodržování dovolených sklonů proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod II strojník Přejetí a sražení osob zákaz pohybu osob před dráhou stroje, uvedení stroje do provozu zvukovým signálem proškolení obsluhy stroje NV 591/2006 sb., příloze č.2, bod II strojník 20

30 3.2 Základní požadavky na obsluhu strojů Průkaz strojníka vydá organizace pověřená Ministerstvem průmyslu a obchodu všem uchazečům, kteří prokázali ve smyslu vyhlášky č. 77/1965 Sb. způsobilost k obsluze stavebního stroje. Vydává se na základě předložené dokumentace o odborné zkoušce uchazeče. Do průkazu je vepsána skupina strojů, pro kterou uchazeč prokázal způsobilost. Zápisy do strojního průkazu zapisuje pouze pověřená organizace. Je zakázáno provádět zápisy do průkazu strojníka bez souhlasu Ministerstva průmyslu a obchodu. Nese-li strojní průkaz jakýkoliv zápis, který není odsouhlasen tímto ministerstvem, pak je daný průkaz strojníka znehodnocen a nesmí se nadále používat. Strojník obsluhující stavební stroj definovaný normou ČSN jeřáby a zdvihadla se strojním pohonem - musí vlastnit platný jeřábnický průkaz a zaměstnanec, který váže břemena, platný vazačský průkaz. Povinnosti držitele strojního průkazu 1. Jak udává vyhláška ministerstva stavebnictví č. 77/1965 Sb. o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů je držitel strojního průkazu povinen tento průkaz mít při sobě v době vykonávání prací s nimi spojenými, musí jej náležitě opatrovat a na vyžádání předložit vedoucím pracovníkům a kontrolním orgánům. 2. Držitel průkazu neprovádí žádné zápisy, úpravy a změny průkazu strojníka. 3. Ztrátu průkazu má držitel povinnost ihned ohlásit orgánu, jenž průkaz vydal nebo jinému orgánu, který je pověřen ministerstvem na vydávání průkazů. Zadržení strojního průkazu 1. Ministerstvo průmyslu a obchodu má oprávnění průkaz k obsluze stavebního stroje zadržet nebo úplně odebrat osobě, která se stala duševně nebo tělesně nezpůsobilá pro vykonávanou práci, nebo se k této činnosti jeví jako nespolehlivá. 2. Kontrolní orgán má pravomoc průkaz strojníka dočasně zadržet, jestliže by jednáním obsluhy stavebního stroje byla ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci. 21

31 Zaměstnanec musí obsluhovat pouze stroj, pro který obdržel vhodné oprávnění k použití. Výjimku tvoří všichni pracovníci vykonávající předběžnou praxi, a to jen za stálého dohledu strojníka, který již platný strojní průkaz na daný typ stroje vlastní. Zároveň musí být vykonávání předběžné praxe odsouhlaseno majitelem nebo provozovatelem stavebního stroje. Oprávnění může být rozšířeno na další stavební stroje po doplňovací praxi a zkoušce. V průběhu předběžné praxe (viz Tab. 2) získá pracovník schopnost plynule a bezpečně, za dodržení provozních předpisů, ovládat veškeré pracovní režimy stroje. Pozná funkčnost a konstrukci stroje, technologii práce se základním i přídavným pracovním zařízením, zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se strojem a provozní podmínky a předpisy. Pokud je obsluha stroje tvořena více členy, musí být určen jeden odpovědný pracovník. Tab. 2: Časové vymezení předběžné praxe pro jednotlivé skupiny stavebních strojů [8] Dozery a traktory kolové nad 50 k 400 hod. Dozery a traktory pásové 400 hod. Speciální tahače stavebních mechanismů 400 hod. Lopatová rypadla pásová, automobilová a kolová 400 hod. Korečková rypadla 300 hod. Korečková hlubidla 300 hod. Drenážní frézy a rýhovače 300 hod. Nakládací a vykládací stroje kolové a pásové nad 35 k 400 hod. Autogrejdry a grejdrelevátory 400 hod. Motorové skrejpry 400 hod. Skrejpry s pásovým tahačem 400 hod. Truboukladčíky 300 hod. Silniční válce 200 hod. Úzkorozchodné lokomotivy pro přenosné dráhy 200 hod. Speciální motorické sněhové stroje 200 hod. Kompresory s provozním tlakem nad 5 atm. a 300 m 3 /h 200 hod. Hodinou předběžné praxe se rozumí doba, po kterou uchazeč o oprávnění k obsluze stavebního stroje stroj řídí pod dozorem odborného učitele nebo školitele. Do předběžné praxe se nezapočítává přípravný čas ani hodiny věnované údržbě nebo opravě stroje. [8] 22

32 3.3 Povinnosti obsluhy stavebních strojů Při stavebních pracích lze používat pouze stroje a strojní zařízení, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečné práce. Stroje se mohou používat jen k těm účelům, pro které jsou technicky způsobilé v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem a technickými normami. Pokud požadavky pro obsluhu a údržbu stroje s obsahem zajištění bezpečnosti práce provozu nejsou stanoveny v příslušných technických normách nebo nebyly vydány výrobcem stroje, má povinnost tyto pokyny pro obsluhu a údržbu stroje stanovit zhotovitel stavebních prací. Návod výrobce k obsluze a údržbě musí být zpracován v národním jazyce státu, kde se stroj nebo zařízení používá. Tedy v České republice v jazyce českém. Obsah pokynů pro obsluhu a údržbu 1. Povinnosti obsluhy vykonané před zahájením provozu v každé jedné směně. 2. Povinnosti obsluhy při provozu stroje. 3. Způsoby zajištění stroje při provozu, zabezpečené proti nežádoucímu chodu. 4. Zakázané činnosti. 5. Zajištění a umístění stroje po ukončení provozu. 6. Způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě stroje. 7. Lhůty provádění údržby a revizí stroje Před zahájením provozní činnosti stroje Před zahájením veškerých provozních činností stroje musí být obsluha podle NV č. 591/2006 Sb. seznámena s místními provozními a pracovními podmínkami, které mají jakýkoliv vliv na prováděnou práci, aby byl pracovník schopen zajistit stabilitu stroje v průběhu všech prací. Myslí se tím sklon pojezdové roviny, únosnost půdy, mostů a veškerých míst, kde se bude stroj pohybovat, uložení nadzemního vedení, podzemních inženýrských sítí a jiných překážek. 23

33 Každodenní povinnosti obsluhy 1. provést vizuální kontrolu stroje a příslušenství, 2. provést kontrolu funkčnosti ovládacích, zabezpečovacích a sdělovacích zařízení, 3. seznámit se se záznamy a odchylkami zjištěnými za předchozí směnu. Tyto odchylky jsou uvedeny v provozním deníku stroje. Při zjištění závady nebo poškození stroje před zahájením činnosti, které může ohrozit bezpečnost provozu, musí obsluha zjištěnou závadu neprodleně oznámit odpovědnému vedoucímu pracovníkovi. Pokud je u stroje předepsáno zvláštní signalizační zařízení, je signalizace použita před zahájením činnosti zvukovým nebo světelným výstražným signálem. Obsluha stroje je povinna vyčkat se zahájením prací, dokud ohrožený prostor neopustí všechny fyzické osoby. Ohroženým prostorem, pokud není stanoveno jinak, se udává maximální dosah pracovního zařízení zvětšeného o 2 metry Povinnosti za provozu stroje 1. Obsluha je povinna se plně věnovat ovládání stroje a dbát na bezpečnost kolegů, bezpečnou vzdálenost jiných strojů, překážek a konstrukcí. 2. Obsluha stroje směřuje zvýšenou pozornost na výskyt osob v ohroženém prostoru. Zejména při výkopových pracích, kde jsou souběžně prováděny strojní i ruční činnosti. Pokud se osoby zdržují v ohroženém prostoru, musí obsluha uvést stroj do klidového režimu. 3. Pracovník neustále sleduje stabilitu stroje. Je-li stroj vybaven stabilizátory, táhly, nebo závěsy, jsou zajištěny proti posunutí, uvolnění nebo zaboření a jsou nastaveny v pracovní poloze v souladu s návodem použití. 4. Pokud je během provozu zjištěna závada stroje, musí pracovník neprodleně stroj zastavit a zajistit proti nežádoucímu spuštění. 24

34 5. Obsluha neopouští své místo, aniž by byl stroj vypnut a pracovní zařízení spuštěno na zem, nebo do předepsané polohy a zajištěno v souladu s návodem použití. 6. Nastane-li v průběhu prací ke znečistění zeminy nebo újmě na zdraví, musí okamžitě přivolat první pomoc a situaci oznámit odpovědnému vedoucímu pracovníkovi. Událost se zaznamená do provozního deníku stroje Po skončení činnosti stroje Pracovník vybere vhodné místo pro odstavení stavebního stroje tak, aby byl vyloučen jakýkoliv nežádoucí pohyb stroje, nebyla ohrožena jeho stabilita, nezasahoval do veřejných prostorů pozemní komunikace a nebyl ohrožen padajícími předměty nebo pracemi v okolí. Jak je již výše zmíněno, obsluha nesmí po skončení prací opustit své místo, aniž by byl stroj vypnut a pracovní zařízení spuštěno na zem nebo do předepsané polohy a zajištěno v souladu s návodem. Déle zajistí stroj proti pohybu zařazením rychlostního stupně, vložením zakládacího klínu, zabrzděním provozní brzdy apod. a zajistí proti neoprávněnému vstupu nepověřené osoby (např. uzamčením kabiny). Počíná si v souladu s Návodem na obsluhu a údržbu stroje. 4. Provoz stavebních strojů Provoz stavebních strojů a zařízení je problematika velmi rozsáhlá a není možné ji v této kapitole obsáhnout celou. Níže autorka popisuje jen základní požadavky a povinnosti, které se touto problematikou zabývají. 4.1 Přeprava strojů 1. Přeprava stroje zahrnuje jeho nakládání na dopravní prostředek, skládání, zajištění a upevnění stroje či jeho pracovního zařízení. Celý proces je v souladu s návody používání, případně podle místního bezpečnostního předpisu, který stanovil zhotovitel. Stroj musí být zajištěn proti nežádoucímu posunutí, jinak hrozí přesunutí těžiště stroje a tím jeho zřícení z dopravního prostředku a ohrožení třetích osob i majetku. 25

35 2. Podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb. se při přesunu stroje na ložnou plochu dopravního prostředku v kabině přepravovaného stroje, na stroji a ani na ložné ploše nevyskytují žádné fyzické osoby, pokud návod k používání nestanovuje jinak. 3. Při nakládání stroje na ložnou plochu dopravního prostředku je dopravní prostředek zajištěn proti pohybu a stojí na dostatečně únosném a pevném terénu. Je zabrzděn a mechanicky jištěn proti nežádoucímu pohybu. Pracovní zařízení stroje je zajištěno v přepravní poloze podle návodu k používání a spolu se strojem nebo samostatně zabezpečeno proti podélnému i bočnímu posuvu. 4. Všechny fyzické osoby se při manipulaci se strojem nachází v dostatečně bezpečné vzdálenosti, aby nedošlo k jejich zranění při pádu, převržení stroje, přetržení tažného lana a jiné nehodě. 5. Při použití stroje na pozemních komunikacích se řídíme podle zvláštních právních předpisů, kterým je zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu a zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. 6. Pracovník navádějící stroj na dopravní prostředek stojí vždy mimo stroj i mimo dopravní prostředek. Je nepřetržitě v zorném poli obsluhy stroje po celou dobu najíždění a sjíždění stroje. 7. Pro přepravu po vlastní ose je pracovní zařízení stroje i jiná pohyblivá zařízení zajištěna v přepravní poloze v souladu s návodem k používání. 4.2 Výměna pracovního zařízení Výměna pracovního zařízení se provádí podle pokynů a postupů uvedených v návodu výrobce. Smí se používat pouze pracovní zařízení, která jsou pro daný typ stroje určena. Pokud takové pracovní zařízení není k dispozici, je nutná konzultace s výrobcem stroje. Zařízení musí být zabezpečeno proti samovolnému pohybu, které by mohlo ohrozit zdraví pracovníků. Před zahájením provozu vyměněného pracovního zařízení je nutná vizuální kontrola prvků blokovacího mechanizmu viditelného po obou stranách upevňovacího otvoru na konkrétním přídavném zařízení. 26

36 4.3 Zdvih břemen za použití strojní síly Při používání přídavného zdvihacího zařízení dodaného ke stroji výrobcem platí podmínky stanovené výrobcem i požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a přemisťování zavěšených břemen. V následujících bodech jsou obsaženy všeobecné požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvih a přesun zavěšených břemen z přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterými se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Pokud je stavební stroj vybaven jeřábovým systémem, je k obsluze tohoto zařízení třeba vlastnit jeřábnický průkaz a dodržovat požadavky stanoveny ČSN bezpečnostní předpisy pro jeřáby a jiná zdvihadla se strojním pohonem. Je nutné 1. Zajistit pevnost a stabilitu během užívání s ohledem na hmotnost a velikost zdvihaných břemen, na namáhání vznikající v kotvících bodech konstrukce. U pohyblivého zařízení brát ohled na stabilitu zařízení a vlastnosti podkladu po kterém se pohybuje. 2. Vhodná volba a kontrola pracovních operací je prováděna tak, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců. 3. Ochrana proti sklopení, převrácení, sklouznutí nebo posunutí břemene. Zařízení podléhá pravidelné kontrole. 4. Provádět opatření zabraňující kolizi břemene nebo jeho částí s okolními předměty nebo zaměstnanci, kteří se nachází v manipulačním prostoru. 5. Způsob vázání a odvazování břemene je prováděno oprávněným zaměstnancem za koordinace obsluhy, která zdvihací zařízení ovládá. 6. Zajistit vzájemnou koordinaci všech obsluh, pokud je manipulace břemen prováděna více subjekty. 7. Zamezit střetu zařízení nebo přenášených břemen, pokud se jejich manipulační prostory překrývají a není možné zařízení umístit jinam. 8. Vyloučit samovolné uvolnění pracovního zařízení a jeho částí. 27

37 9. Zařízení má viditelně a nesmazatelně vyznačenou maximální nosnost ve všech pracovních polohách. 10. Vhodně určit skladování závěsných prostředků tak, aby nedošlo k jejich poškození nebo záměně. 11. Zastavení pracovního provozu zdvihacího zařízení, pokud činnosti neodpovídají povětrnostní podmínky. 4.4 Používání světelného výstražného zařízení majáku Používání výstražných majáků v silničním provozu je stanoveno v pravidlech silničního provozu nebo předpise o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Uvádí kdy, jak a která vozidla výstražné majáky používají. Seznam vozidel používající výstražné majáky 1. Vozidla, která slouží ke stavbě. 2. Vozidla s nezvyklou šířkou nebo délkou nebo s nezvykle širokým nebo dlouhým nákladem. 3. Doprovodná vozidla pro těžký nebo velkoprostorový náklad. Ostatní doprovodná vozidla smí být vybavena odnímatelnými výstražnými majáky. Pro výše uvedené účely se využívá žluté signální světlo, které všeobecně upozorňuje na možná rizika. Smí se použít jako samostatně stojící nebo připevněno na vozidlech. Použití na vozidlech je povolené jen v případě, kdy se upozorňuje na pracoviště, na nezvykle pomalu jedoucí auta nebo na vozidla s nezvyklou šířkou nebo délkou nebo nezvykle širokým či dlouhým nákladem. Výstražný maják smí být použit ve veřejné silniční dopravě jen tehdy, když splňuje evropskou směrnici ECE-R65 pro výstražné majáky. Ta předepisuje světelné hodnoty, rozložení světla, údaje pro upevnění atd. 4.5 Ohrožený prostor Jak je již uvedeno výše, za ohrožený prostor, není-li v průvodní dokumentaci stroje stanoveno jinak, se považuje prostor vymezený maximálním dosahem pracovního zařízení 28

38 stroje, který je zvětšen o 2 m. U rypadel se za ohrožený prostor považuje kružnice, kterou opíše pracovní zařízení stroj při jeho maximálním dosahu, a ta je pak zvětšena o dva metry. U nakladačů se uvažuje ohrožený prostor za ohraničený pracovní prostor (např. páskou), který je taktéž zvětšený o 2 m. Stroje, které mají pojezdovou pracovní činnost (dozery, skrejpry, grejdry apod.), mají stanoven tento prostor po stranách dva metry a vepředu v závislosti na průměrné rychlosti stroje. Pokud jezdí při práci pouze vpřed, je ohrožený prostor vzadu dva metry. Při provozním pojezdu vpřed i vzad má nebezpečný dosah stejný vpředu i vzadu stroje. Po výstražném signálu a tím i uvedením stroje do provozu se v ohroženém prostoru nesmí vyskytovat žádná osoba. Pokud jsou ruční i strojní práce prováděny souběžně (výkopové práce), je nutné, aby obsluha stroje vyčkala, než pracovník opustí ohrožený prostor. Pokud nemá obsluha stroje dostatečný výhled na celý ohrožený prostor, musí práci zastavit. Obr. 22: Ohrožený prostor rypadlo nakladače [44] 4.6 Ochranná pásma Ochranné pásmo je stanoveno jako prostor v bezprostřední blízkosti výše uvedených zařízení, které je určeno k ochraně zařízení před vnějšími vlivy. Ochranná pásma, podle zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), chrání všechna rozvodná zařízení elektrizační soustavy, zařízení na výrobu a rozvod tepla, 29

39 vodovodní zařízení, plynárenská zařízení, přípojky, ropovody, dálková potrubí, silnice, dráhy a telekomunikační sítě. Ochranné pásmo není omezeno do hloubky ani do výšky a vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Bez souhlasu majitele je dovoleno ochranným pásmem pouze projet. Před započetím zemních prací musí být odpovědným pracovníkem zajištěno vyznačení inženýrských sítí a jiných překážek přímo na terénu. Pracovníci, kteří budou tyto zemní práce provádět, jsou povinni seznámit se s druhem, trasami a hloubkou inženýrských sítí a s jejich ochrannými pásmy. Toto platí i pro trasy nacházející se v blízkosti staveniště, které by mohly být pracemi narušeny. [7] Zákazy v ochranném pásmu 1. Provádět činnosti, které ohrožují spolehlivost a bezpečnost těchto zařízení nebo mohou ohrozit život, zdraví či majetek osob. 2. Zřizovat bez souhlasu vlastníka jakékoliv konstrukce nebo uskladňovat hořlavé a výbušné látky. 3. Provádět činnosti znemožňující nebo podstatně znesnadňující přístup k těmto zařízením. 4. Provádět zemní práce bez souhlasu majitele. 5. Vysazovat chmelnice nebo jiné porosty nad výšku 3 m. 6. Vysazovat jakékoliv trvalé porosty v ochranném pásmu podzemního vedení. 7. Přejíždět podzemní vedení mechanizmy o celkové hmotnosti větší 6 t. 8. Při zapnutém vedení se nesmí v bezpečnostní vzdálenosti elektrického vedení nacházet žádné osoby ani stroje Ochranné pásmo elektrických zařízení Ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie je vymezeno svislými rovinami, které vedou po obou stranách vedení od krajních vodičů. Tyto roviny se mění v závislosti na síle napětí. Kolem každého vodiče vedou opsané kružnice bezpečnostní vzdálenosti, jejíž velikost se určí podle tabulky. 30

40 U kabelového vedení je ochranné pásmo měřeno po obou stranách od půdorysného obrysu vedení. Pokud se jedná o zděnou trafostanici, je měřeno od oplocení. V případě že trafostanice oplocení nemá, stanoví se ochranné pásmo od stěn budovy. Pokud se jedná o vestavěnou elektrickou stanici, je pásmo určeno 1 m od obestavění podle 49 zákona č. 458/2000 Sb. Tab. 3: Ochranná pásma elektrických děl venkovního vedení [7] Vysvětlivky k tabulce: nn= nízké napětí do 1 kv vn= vysoké napětí 1-35 kv vvn= vysoké napětí nad 35 kv Obr. 23: Ochranné pásmo elektrického zařízení vysokého napětí 31