MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu Analýza nabídky a poptávky sportovně pohybových aktivit pro osoby s postižením ve fitness centrech v ČR Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Dagmar Trávníková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Veronika Výtisková Brno, 2015

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne Podpis:

3 Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové práce paní Mgr. Dagmar Trávníkové, Ph.D. za cenné rady, ochotu a podporu při vypracování této práce.

4 Obsah Úvod Teoretická východiska Uvedení do problematiky integrace osob se zdravotním postižením Vymezení základních pojmů Sociální integrace osob se zdravotním postižením Integrace zdravotně postižených osob ve sportovním prostředí Organizace sportu osob se zdravotním postižením APA Klasifikace zdravotních postižení a nabídka sportovně-pohybových aktivit Přínosy pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením Cíle a úkoly práce Cíle práce Úkoly práce Metodika práce Popis testovaného souboru Použité metody Organizace práce Výsledky a diskuse Současná nabídka sportovních služeb ve fitness centrech Průzkum fitness center v ČR Speciální pohybové aktivity pro osoby se zdravotním postižením ve fitness centrech v ČR Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Resumé... 74

5 Úvod Člověk handicapovaný pozná své skryté zdroje sil teprve, když se s ním jedná jako s normálním. Gottfried Keller Pro zpracování diplomové práce jsem zvolila problematiku týkající se osob se zdravotním postižením a jejich socializace do dnešní společnosti, zejména začlenění do sportovního prostředí. Tato oblast mne zajímá, protože už několik let pracuji v prostředí různých fitness center a za celou dobu jsem se osobně nesetkala se situací, že by komerční fitness centrum nabízelo i aktivity vhodné pro osoby se zdravotním postižením nebo bylo alespoň částečně vybaveno a připraveno na tuto specifickou skupinu osob. Sport a pohybové aktivity přitom těmto lidem velmi prospívají a pomáhají jim se lépe vyrovnat s jejich nelehkou životní situací. Téma této diplomové práce je Analýza nabídky a poptávky sportovně pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením ve fitness centrech v ČR. Cílem práce je zjištění současné nabídky a poptávky sportovně pohybových aktivit ve fitness centrech v ČR, pro speciální cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením. Dalším cílem je zvýšení informovanosti a uvědomělosti o této oblasti ve společnosti. Jako výzkumná metoda bude použit dotazník, kterým bude zjišťována současná nabídka sportovních služeb ve fitness centrech, a zároveň poptávka osobami se zdravotním postižením, převážně handicapovanými sportovci z České republiky. Práce bude rozdělena do několika částí. Teoretická část na základě odborných zdrojů, obecně popisuje problematiku začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti a do sportu. Dále budou zmíněny přínosy pohybových aktivit pro tyto osoby a jejich možnosti. Praktická část se zaměřuje nejdříve na popis současných trendů a služeb ve fitness a následně na konkrétní výzkum, zjišťující postoj komerčních fitness center k handicapovaným osobám, jako k potenciálním zákazníkům. V závěru budou shrnuty výsledky výzkumu a zhodnocena současná situace. 5

6 1 Teoretická východiska 1.1 Uvedení do problematiky integrace osob se zdravotním postižením Každá kultura nebo epocha má své normy, které jsou samozřejmě podmíněny historicky úrovní vývoje celé společnosti s podmínkami k životu dané sociální skupiny např. v kultuře oblékání, v chování, v náboženství, životním postoji nebo životním stylu nebo ve vztahu k druhým jiným osobám. Setkáváme se pak s rozlišnou terminologií týkající se osob jakkoliv postižených, handicapovaných, retardovaných, skupin osob se specifickými potřebami, marginálních skupin, minoritních skupin. Tito lidé bývají často označováni také termíny: divný, jiný, omezený, zvláštní. Jsou na některém z okrajů společnosti [15]. Uchylujeme se k normování, ale jaký je vlastně přesný význam slova normální? Jevy nezapadající do některé ze stanovených norem tudíž nepatří do většiny. Kultura tedy určuje, co je danou společností považováno za žádoucí či nežádoucí. Každá společnost má tedy svůj ideál, který odpovídá jejím potřebám ať už náboženským ideám nebo filosofickým základům dané kultury. Z toho pak vyplývá, co je přijatelné, co není, co je žádoucí, nežádoucí, normální nebo jiné. Společenský tlak na konformitu se rovněž vztahuje i na vnímání a přijímání nebo také odmítání jednotlivých členů společnosti. Vztah k lidem odlišujících se od ostatních, kde určitě patří i osoby s postižením, je podmíněn také samotným vývojem lidské osobnosti [14]. 6

7 1.2 Vymezení základních pojmů Porucha, vada, defekt je narušení psychické, anatomické, fyziologické struktury nebo funkce [12]. Postižení je jakékoliv omezení, nebo důsledkem poruchy nedostatek schopností jednat, či vykonat činnost takovým způsobem nebo v takovém rozsahu, který je pro člověka normální. Handicap je znevýhodnění určitého jedince vyplývající z jeho poruchy či postižení, která pak omezuje nebo zabraňuje splnění určité morální role, která se od tohoto jedince očekává v souvislosti s věkem, pohlavím, sociálním a kulturním postavením [15]. Zdravotní postižení je zdravotní újma vzniklá následkem vrozené nebo získané poruchy struktury a funkce organismu. Omezuje pohybovou zdatnost, funkci smyslových orgánů, mentální a jiné funkce a vyúsťuje v handicap dotýkající se postavení jedince ve společnosti [9]. Tělesné postižení je snížení pohybových schopností s významným nebo trvalým působením na kognitivní, emociální a sociální výkony, přechodného nebo trvalého charakteru. Vznikají dědičně, úrazem nebo vlivem nemoci. Příčinou bývají změny týkající se kostí, kloubů i měkkých tkání [11]. Pohybové schopnosti jsou definovány jako všeobecné psychomotorické vlastnosti osobnosti každého člověka, které se jeví jako předpoklady k pohybové činnosti. Jsou ovlivňovány mnoha faktory jako např. věkem, pohlavím ale také vrozenými vlohami nebo časem [5]. Socializace je proces začleňování jednotlivce do společnosti, ve kterém se jedinec stává plnohodnotnou společenskou bytostí a individuální osobností, která se aktivně účastní sociálního a kulturního života dané společnosti. Integrace je nejvyšším stupněm socializace, úplné a konečné, rovnoprávné zapojení a splynutí postiženého člověka do společnosti mezi zdravé lidi. Jedinec se stává poměrně nezávislým a samostatným jedincem a to jak v pracovním, tak i v kulturním, vzdělávacím a sociálním prostředí. 7

8 Adaptace je schopnost jedince přizpůsobit se společenskému prostředí za určitých podmínek a okolností s ohledem na jeho individuální možnosti, schopnosti a potřeby [7]. Inkluze je nekončící proces, ve kterém se osoby s postižením mohou zúčastňovat veškerých aktivit v plné míře, stejně jako lidé bez postižení. Nejen formální začlenění do společnosti ale také přijetí ostatními členy skupiny. Přechází v uvědomění, že každý člověk je něčím odlišný sociální inkluze vyjadřuje vyšší stupeň začlenění postižených osob do společnosti [12]. Sport představuje všechny formy organizované i neorganizované tělesné činnosti, které vedou k rozvoji tělesné a psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů. 1.3 Sociální integrace osob se zdravotním postižením Sféry života soudobé moderní společnosti ovlivňuje řada faktorů legislativní vymezení, pravidla, poznatky, technické vymoženosti, informace. To vše lidé vnímají a snaží se tím řídit a náležitě se chovat. To, co každého z nás však ovlivňuje nejvíce je setkávání se s lidmi. Vzájemná komunikace a navazování vztahů ve společnosti a to od samého narození, až do ukončení života každého z nás. Člověk je bytostí jak biologickou, tak společenskou. Celý jeho život se odehrává v nějakém prostředí, které ho obklopuje. V našem případě není člověk s postižením tímto prostředím jen obklopován, ale zároveň je jeho součástí. Je do tohoto prostředí různou formou akceptace začleněn a sám se také jistou měrou na takovém to začlenění podílí [15]. Každý z nás může být v pohledu na osoby s postižením ovlivněn řadou předsudků, které se tak intenzivně tradují, že pro člověka, jež není ve velké míře zasvěcen, může být velmi obtížné odlišit tyto předsudky od skutečné reality. Většina z nás žije bohužel v mylném domnění, že člověk s postižením nemůže prožívat skutečný a plnohodnotný život. Ten, kdo chce získat skutečný obraz o životě lidí, kteří se svým postižením odlišují, musí mít o této problematice zdravý nadhled a přistupovat k tomu nepředpojatě, otevřeně a s jistou dávkou odvahy. Snažit se s takovým člověkem v jeho obtížné situaci navázat oboustranně 8

9 přijatelný vztah. Jaké faktory ovlivňují začlenění jedince do společnosti, přehledně zakresluje následující obrázek 1. Obrázek 1: Komponenty ovlivňující začlenění jedince do společenského prostředí. Model EKO-Systému [15] 9

10 Člověk s viditelnou poruchou nebo zřejmým postižením nebo znevýhodněním je ve společnosti odlišný. Taková to odlišnost byla vždy spojena s řadou specifických problémů týkajících se vnímání těchto osob ostatními lidmi. V mnoha lidech vyvolává pohled na postižené strach nebo dokonce odpor, zvláště v případech, kdy je postižení zohyzďující. Přináší nejistotu, většina lidí neví, jak s takovými lidmi komunikovat. Téměř vždy ale také vyvolává pozornost, u některých i velmi nenápadnou. Pro takový to postoj je užíváno termínu ambivalentní a jsou pro něj příznačné formy současného přijetí i odmítání. Už z toho důvodu budou lidé s postižením tvořit vždy ve společnosti různě strukturovanou minoritní skupinu, ke které budou ostatní členové společnosti stále hledat vhodnou cestu. Lidé s postižením se již v historii stávali mnohdy až kulticky vnímanou osobou ať už v pozitivním, nebo negativním slova smyslu. Doloženo příkladem z literatury znetvořený hrdina s hrbem na zádech Quasimodo, z románu Chrám Matky boží v Paříži. Integrace a inkluze Pojem integrace v souvislosti s lidmi s postižením, je v dnešní době již obecně velmi známý. Obsahem však nemusí být stále úplně srozumitelný. Fakticky jde o nejvyšší stupeň socializace, tedy úplného a konečného začlenění jedince do společnosti. Pojmem sociální integrace je pak označován proces rovnoprávného začleňování jedince do společnosti. Jedná se o proces naprosto přirozený, týkající se každého jednotlivce ve společnosti, ale začíná se stávat obtížnějším právě v případech, kdy je daný jedinec členem nějaké specifické menšiny, v našem případě lidé s postižením, a tím se od většiny výrazně odlišuje. Tito lidé nejsou příliš schopni dosahovat socializace přirozeným způsobem. Proto je nutné jejich integraci aktivně podporovat a vytvářet pro ně žádoucí podmínky. Stupně integrace neboli začlenění do společnosti uvádí tabulka 1 [12]. Integrace: spojení částí v celek, zařazení jedince z minoritní skupiny do skupiny většinové, akcent na topickou koexistenci. Způsob soužití, kdy je možné zachovat kulturní či osobní zvláštnosti, které jsou, či nejsou přijaté většinou, 10

11 převážně však jsou postojově indiferentní. V prostředí APA: jsi zde s námi, můžeš si s námi hrát, trénovat, ale zařazení do soutěže už není možné [15, s. 44]. Pod pojmem inkluze rozumíme takové začlenění minority do majority, kde kromě podpory adaptace na prostředí se akcentuje také oboustranné sociální přijetí. Inkluzivní postoj totiž spočívá na takovém přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni. V tomto přístupu jsou osoby s postižením zapojováni do všech činností stejně jako ostatní lidé a pouze v nezbytně nutných případech, je využíváno speciální podpory a adekvátní pomoci. Centrální myšlenku inkluze by měl každý z nás přijmout za svou, a sice že být odlišný, je normální [12] [15]. 11

12 Tabulka 1: Škály stupňů sociální integrace podle WHO [12] Stupeň integrace Reálný obraz 1. Sociálně integrovaný Postižení neomezuje plnou účast při všech společenských činnostech. 2. Účast inhibovaná Postižení vyvolává určitou nevýhodu, která znamená mírné omezení. 3. Omezená účast Osoby se neúčastní plně obvyklých společenských činností, jejich postižení negativně ovlivňuje např. manželství, sexuální život apod. 4. Zmenšená účast V důsledku postižení nejsou osoby schopné navázat náhodné kontakty a jejich účast ve společenském životě je omezena na přirozené komunitární vztahy rodina, domov, pracoviště apod. 5. Ochuzené vztahy Jde o omezení ve fyzickém, sociálním či psychickém vývoji bez tendencí ke zlepšení. 6. Redukované vztahy Jedinci jsou schopni udržovat vztahy pouze k vybrané a omezené skupině či jednotlivci. 7. Narušené vztahy Jedinci nejsou schopni udržovat trvalejší vztahy s ostatními lidmi, změny chování působí negativně i v prostředí přirozené skupiny. 8. Společenská izolovanost Jde o specifické případy segregace, o osoby, jejichž schopnost míry integrace je nezjistitelná právě pro jejich izolovanost. 12

13 Programy POCHOPME SE! V běžném denním životě je přece jen poměrně málo příležitostí a možností ke vzájemnému setkávání a poznávání se, a proto je namístě, vytváření zajímavých programů, kterých se účastní lidé za účelem hlubšího poznání, porozumění si a pochopení. Příkladem takových to programů jsou programy POCHOPME SE! a DEJTE NÁM ŠANCI!, které jsou vytvářeny centry aplikovaných pohybových aktivit ( dále jen APA). Vytváření pozitivních postojů a vztahů, je obecně dlouhodobý a celoživotní proces, který prochází různými změnami. Celý proces podléhá dvěma principům sociálního učení a to imitaci (napodobení) a identifikaci (ztotožnění se) a je oboustranný, vzájemný. V denním životě a v dnešní uspěchané době, stále není dostatek času a příležitostí ke vzájemnému setkávání, poznávání a pochopení se, proto je vhodné vytváření různých programů za těmito účely. Vytvářením těchto programů se zabývá Centrum APA aplikovaných pohybových aktivit. Programy na bázi POCHOPME SE! obsahují všechny úrovně sociálního učení, s důrazem na učení záměrné. Jejich aplikace je vhodná v situacích, kdy přijímáme člověka s jinakostí, tedy s nějakou tělesnou vadou, poruchou, postižením či handicapem mezi sebe, ať už do procesu vzdělávacího, pracovního nebo obecně sociálního. Jsou určeny široké vrstvě populace, která není dostatečně informovaná o specifických problémech lidí s postižením, nemá zkušenosti se setkáváním, komunikací a chováním se k těmto osobám. Zkrátka jsou neznalí věci. Úspěšnost těchto programů je závislá na dodržování a respektování následujících několika principů: Dobrovolnosti nenásilný, nepovinný postoj k dané věci, programy by měli spadat do volitelné části dne dospělých, do vybraných částí školních či vzdělávacích procesů. V případech zapojení dětí, nutný souhlas rodičů, kterým také může být docíleno, že se budou poznatky, zkušenosti či zážitky dále šířit, 13

14 Systematičnost a dlouhodobost nově získané poznatky, zážitky či zkušenosti je nutné nechat vstřebat, proto jedna nebo dvě kampaně nemohou stačit. Daný program by měl mít několik opakování s vyvrcholením integrovaných akcí, jako jsou např. dětský den, navštívení zajímavé události nebo akce nebo víkend strávený v přírodě aj.), Spojení s realitou podstatné pro tyto programy je využívání především toho, co je danému místu, lokalitě nebo situaci vlastní prohlídka místa bydlení, posouzení bezbariérovosti, navázání kontaktů se speciálními centry, školami a domovy, aktivní přístup na akcích integrovaného charakteru apod., Vazba na praxi znalost a orientace v místech bydliště a jeho okolí, ale také znalost zajímavých osobností APA, ať už to jsou sportovci, hudebníci, malíři nebo jejich rodiče, vychovatelé či trenéři, Důraz na schopnosti důraz je kladen vždy na to, co vše lze dokázat i přes limity, které dané jedince ovlivňují. Podstatnou roli v tomto bodě hrají osobní setkání, při nichž je možné se ptát a zkoušet různé činnosti a praktiky, Důraz na komunikaci a spolupráci odehrávají se při vzájemných setkáních, obsahem jsou především různé typy rukodělných činností, her, tanců, které si účastníci připravují a tvoří sami, Variabilita programů jedná se především o interaktivní činnosti, mnoha typů a druhů, ne jen sportovních, které by měly být hlavní náplní mimo různé přednášky, besedy nebo filmy. Tyto programy jsou uzpůsobeny věku a konkrétně zaměřeny na určité populační skupiny. Mezi nejznámější programy tohoto typu v České republice patří programy školy Lipnice, Dokážu to, týden UEFA prezentace vzájemného pochopení prostřednictvím fotbalu ve spolupráci UEFA a Speciálních olympiád nebo Paralympijský školní den s modifikacemi pro různé úrovně a stupně škol, který prezentuje různé druhy pohybových aktivit a sportů a podtrhuje 4 teoretické přístupy v oblasti sportu [15]: 14

15 Sport pohybová činnost, jako lidské právo: bezbariérovost, modifikace, variabilita činností a sportů, životní styl vlastní pokusy mobility, Akceptace individuálních rozdílů: fenomén jinakosti, simulace, adaptace znalostí, dovedností při setkávání, Respekt k individuálnímu výkonu: snaha být aktivní, dosáhnout, být stále lepší, nebát se srovnávat besedy se sportovci, účastníky akcí, účast na akcích, Psychosociální podpora: získávání sebedůvěry, odpovědnosti, směřování k principu nezávislého života příběhy, funkce rodičů, vrstevníků [15, s. 42]. Programy DEJTE NÁM ŠANCI! Na rozdíl od výše zmíněných programů POCHOPME SE!, které jsou určeny především široké vrstvě populace pro porozumění a pochopení vztahu k lidem s postižením, jsou tyto naopak určeny pro samotnou specifickou skupinu osob, jakkoliv odlišující se. Jejich smyslem je ukázat širokou škálu vhodných pohybových činností, ale také preventivně naučit některé z dovedností, tak aby byl jedinec s touto modifikací srozuměn dříve, než vstoupí do inkluzivního prostředí nebo dané situace. Principy těchto programů jsou shodné s předchozími, výše uvedenými doplněné o následující: Atraktivnost jak v názvu kroužku, tak v obsahu nebo i prostředí. Důležitá je také atraktivnost v osobnosti vedoucího a dalších asistentů, Individualizace odvíjí se od kategorizace postižení, od toho, že každý je ve svých limitech a dovednostech jiný, jak psychicky tak pohybově. Nutné vytvořit program přesně odpovídající danému jedinci. Zásadním kritériem je věk a technické možnosti, Pravidelnost zaručuje jak setkávání, tak učení se nových dovedností na základě již získaných, prožitku úspěchu, znalostí o vybavení, volbě vhodného prostředí apod., Komplexnost snaha o individuální výkon versus relaxace, možnost pohybové aktivity vs. aktivity společensko-kulturní aj., 15

16 Postupná specializace netýká se všech, někteří volí více aktivit na rekreační úrovni, jiní mohou naopak nalézt svůj sport a realizovat se i na soutěžní úrovni, Kontrolovatelnost vhodnými formami hodnocení např. rodiči, kamarády, vedoucími ale i sebehodnocením. Zajištění motivace, prožitku úspěchu aj., Intelektualizace týká se životního stylu, zdraví, výživy, hygieny výběru adekvátních pohybových vzorců a sociální skupiny. Tyto programy vedou rovněž k snadnějšímu začleňování a samostatnosti odlišných jedinců ve společenském fungování. Také významně ovlivňují veřejné mínění [15]. 1.4 Integrace zdravotně postižených osob ve sportovním prostředí Již od samého počátku byla zdůrazňována socializační role sportu pro osoby se zdravotním postižením. Díky sportu se jedinci daří snadněji začlenit a komunikovat s okolním prostředím a nepostiženími jedinci. Pojem integrace se neobjevuje pouze ve společenských, vzdělávacích nebo pracovních procesech. Setkáváme se s ním i ve sportovní přípravě a sportovních soutěžích. Integrace sportovce znamená, že proces, ve kterém se jedinci s postižením plně účastní a jsou členy různých sportovních organizací, akceptuje program a služby s rovným přístupem k tradičním sportovním systémům. V Evropské chartě sportu se konstatuje, že ve sportu, tak jako v ostatních oblastech společnosti, je základem integrace osob s postižením a nepostižených osob. Cílem je poskytnout oběma skupinám dostatečný rozsah možností a příležitostí ke sportování a provozování pohybových aktivit s ohledem na jejich možnosti a schopnosti. Mnoho sportovců s postižením se na základě svého vlastního rozhodnutí nechce účastnit soutěží a stávat se členy klubů nebo různých sportovních organizací spolu s nepostiženými sportovci. Vzniká tak mnoho segregovaných sportovních klubů podle určitého zdravotního postižení nebo podle druhu sportu např. lyžařský svaz tělesně postižených nebo futsalový svaz pro sluchově postižené. Mají-li postižení sportovci zájem, mohou se objevit také snahy 16

17 o zachování stejných podmínek pro osoby postižené i nepostižené a dodržují se tradiční postupy čestnosti a rovnocennosti soutěže. Probíhají tak soutěže například v kolektivních sportech volejbal tělesně postižených, futsal sluchově postižených nebo florbal tělesně postižených apod. [7]. Dalším pojmem souvisejícím s touto problematikou je tzv. obrácená integrace, kdy se sportu s postiženými účastní i osoby zdravé, nepostižené. Jsou to např. studenti fyzioterapie, aplikované tělesné výchovy a tělesné výchovy, popř. také přátelé handicapovaných sportovců. S touto situací se můžeme setkat např. v týmových sportech jako je basketbal na vozíku nebo sledge hokej. Pravidla účasti jsou v obou sportech upravena tak, aby sportovci bez postižení byli partnery sportovcům s handicapem [6] Organizace sportu osob se zdravotním postižením Počátky sportu osob na vozíku sahají až do roku 1948, kdy se uskutečnily první slavné Stoke-mandevillské hry ve Velké Británii. S nimi je spojeno jméno zakladatele a propagátora sportu osob na vozíku sira Ludwiga Guttmana. Sport osob se zdravotním postižením je v dnešní době již nepřehlédnutelným fenoménem. I přes to, že procento osob se zdravotním postižením, kteří sportují je velmi nízké, jedinců, kteří mohou, ale hlavně se chtějí do sportovního prostředí zapojit, stále přibývá. V České republice je sport zdravotně postižených provozován již od počátku 20. století. Zprvu se rozvíjel pouze v rehabilitačních zařízeních a ústavech (např. Stoke Mandeville a Kladruby) a jeho působení bylo zejména terapeutické a socializační, později se začaly rozvíjet speciální oddíly a tělovýchovné jednoty. Organizovaný sport zdravotně postižených osob můžeme obecně rozdělit na tři hnutí hnutí paralympijské, pod které spadá sport tělesně a zrakově postižených, hnutí deaflympijské, které označuje sport neslyšících a hnutí speciálních olympiád pro mentálně postižené sportovce. V minulých letech byly postupně vytvářeny mezinárodní organizace zajišťující sportovní vyžití pro skupiny osob s určitým zdravotním postižením. V České republice existují rovněž 17

18 i svazy, zajišťující příslušné sporty pro jedince s jednotlivými typy postižení. Sporty provozované v ČR uvádí následující tabulka 2 [8]. Tabulka 2: Sporty provozované v ČR - rozdělení dle zdravotního postižení [8] Typ postižení Provozované sporty Jedinci s postižením zraku Jedinci s postižením sluchu Jedinci s tělesným postižením (vozíčkáři a amputáři) Jedinci s centrálními poruchami hybnosti (spastici) Jedinci s postižením intelektu Atletika, fotbal, goalbal, judo, kuželky, lukostřelba, lyžování, plavání, showdown (sport podobný stolnímu tenisu), šachy, tandemová cyklistika, turistika, vodní sporty, vzpírání, zvuková střelba. Atletika, badminton, bowling, cyklistika, futsal, házená, kopaná, kuželky, lední hokej, lyžování, orientační běh, plavání, stolní tenis, šachy, tenis, turistika, volejbal. Atletika, basketbal, curling, cyklistika, florbal, golf, jachting, jezdectví, kuželky, lukostřelba, lyžování, orientační závod, plavání, rugby vozíčkářů, sledge hokej, stolní tenis, střelba, šachy, šerm, tenis, triatlon, turistika, volejbal, vzpírání. Atletika, boccia, cyklistika, fotbal, kuželky, lukostřelba, lyžování, plavání, stolní tenis, slalom vozíčkářů, střelba, šachy, veslování, vodní turistika, vozíčkářský curling, závěsný kuželník. Atletika, boccia, basketbal, cyklistika, dublon, florbal, fotbal, lyžování, moderní gymnastika, plavání, přehazovaná, přespolní běh, stolní tenis, tenis, turistika, volejbal, přizpůsobené sporty. 18

19 V roce 1960 byla mezinárodní federací válečných veteránů (International War Veterans) založena mezinárodní sportovní organizace pro osoby s postižením IOSD. V roce 1989 zaznamenává sport zdravotně postižených největší rozmach a je založen Mezinárodní paralympijský výbor IPC jako demokratická organizace s těmito cíli: Pomoc při přípravě paralympiád, Koordinace a regionálních mistrovství a MS, Koordinace mezinárodních sportovních soutěží, Integrace sportovců s postižením do běžných sportovních soutěží, Spolupráce s Mezinárodním olympijským výborem, Podpora vzdělávacích a rehabilitačních programů, výzkumů a propagace. V současné době je tedy IPC hlavním rozhodujícím a dohlížejícím orgánem pořádání Paralympijských her. Mimo to je také zodpovědný za organizaci většiny sportů zdravotně postižených osob. V rámci IPC jsou dále voleny komise v našich krajích (SAEC), které řídí dané sporty. Existuje také mnoho autonomních organizací, které s IPC koordinují dané sporty na Paralympiádu. Jsou to například organizace basketbalu na vozících, tenisu na vozících nebo volejbalu [16]. Český paralympijský výbor Je paralelou Českého olympijského výboru. Byl založen v roce 1993 a sdružuje pět svazů. V 80. letech 20. století byl založen Mezinárodní koordinační výbor světových organizací postižených sportovců, který byl v roce 1992 přejmenován na již výše zmíněný Mezinárodní paralympijský výbor. V klubu přátel se angažuje řada velmi významných českých osobností. Český paralympijský výbor je již dlouhá léta značně podporován také vládou České republiky i Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 19

20 Unie zdravotně postižených sportovců Sdružuje vedle Českého svazu tělesné výchovy ještě Český svaz vnitřně postižených sportovců, jakými jsou například kardiaci, astmatici, epileptici, cukrovkáři nebo alergici. Tyto svazy dnes organizují pohybové aktivity ve 26 druzích sportovních odvětvích [1] APA Celosvětově se v dnešní době hovoří spíše o aplikovaných pohybových aktivitách (dále jen APA) Adapted Physical Activity, než přímo o sportu zdravotně postižených. Podle APA se jedná o pohybové aktivity a sportování se zvláštním důrazem na zájmy, schopnosti, dovednosti a především potenciál jedinců, kteří jsou důsledkem různých vad, poruch či postižením nějakým způsobem limitováni. Stěžejním pojmem APA je adaptace tj. přizpůsobení se daným podmínkám nebo situacím, ať už ve společenském nebo výhradně sportovním prostředí. Podstatou aplikovaných pohybových aktivit je umožnit jakkoliv modifikovaný pohyb a následně ho zapojit do pohybových činností [8]. Základním dokumentem, který se v kontextu APA zabývá sportem osob s postižením, je Deklarace základních lidských práv a svobod a navazující dokumenty jako např. Národní plán podpory a integrace, opatření proti diskriminaci, pro rovné příležitosti a zpřístupňování různých sfér života sociální služby, doprava, zaměstnání, vzdělávání aj. Dalším významným dokumentem je bezesporu Charta sportu pro všechny: zdravotně postižené osoby přijatá v EU v roce Pro oblast vzdělávání a také vznik APA jako studijního oboru na Fakultě tělesné kultury univerzity Palackého v Olomouci jsou podstatné 3 teze: Osoby zdravotně postižené mají právo účastnit a aktivně se zapojit do volnočasových aktivit včetně sportu, podle jejich vlastního zájmu, schopností a limitů, Tyto osoby mají právo být vzdělávány a vedeny ve sportu kvalifikovanými odborníky, 20

21 Právo být vzděláván pro profesní uplatnění v oblasti sportu či v profesích souvisejících se sportem [15]. Situace v České republice by měla respektovat zákon č. 115 ze dne 28. února 2001, o podpoře sportu. Původní znění zákona obecně vymezovalo podporu volnočasových aktivit osob s postižením a podporu paralympijské reprezentace. Opakovaně se zdůrazňují úkoly krajů, obcí a také sportovních federací. Vyhlášené programy a dotace státní podpory v oblasti sportu zdravotně postižených osob se zaměřuje především na 4 stěžejní oblasti: Zapojení do pravidelných činností a to jak mládeže, tak i dospělých, Podpora soutěží v ČR, Podpora reprezentace para- a deaflympijské, Podpora vzdělávání trenérů a instruktorů [15]. Definice a pochopení podstaty APA Přesné definice APA se po mnoho let postupně stále upřesňují a to především díky významným a klíčovým osobám, které přispěly k rozvoji APA i v jiných směrech. Tyto definice mají obecnější charakteristiku a jsou to například: APA představuje pohybové aktivity a sport, které se soustřeďují především na schopnosti a zájmy osob limitující v některých podmínkách postižení, zdravotní či věková porucha nebo handicap. Podle EARAPA 2002 (European Association of research in APA) představuje APA mezioborovou soustava poznatků, která směřuje k identifikaci a řešení individuálních rozdílů v pohybových aktivitách. Dle další definice jsou tyto aktivity chápány jako všechny pohybové aktivity, které mohou být dosahovány osobami se specifickými potřebami s cílem terapeutickým a s cílem získávání zdatnosti či výkonnosti tak, aby byla zvyšována kvalita života daného jedince. APA je stále chápána jako termín mnoha významů avšak s hlavní koncentrací na individuální rozdíly v pohybových aktivitách, vyžadující speciální pozornost. Adaptace potom znamená nezbytnou modifikaci, upravení 21

22 a přizpůsobení v souladu s vyhodnocením individuálních potřeb jedince. Systém aplikovaných pohybových aktivit zachycuje: Věkové spektrum, Kategoriální a současně individuální odlišnosti, Individuální preference dle typu a úrovně činností, Praxi v oblasti řešení a realizace, Vzdělávání osob, Vědu a výzkum [15]. APA a ATV Rozdíl mezi aplikovanými pohybovými aktivitami a aplikovanou tělesnou výchovnou je především ten, že ATV je více spojována s oblastí školní tělesné výchovy a oblastí vzdělávání. V rámci staršího pojetí a rozdělení tělesné kultury na tělocvičnou rekreaci, tělesnou výchovu a sport by APA odpovídaly systému tělesné kultury jako celku, kdežto ATV by představovala pouze část tělesné výchovy. Principy APA Podstata a principy APA jsou založeny zejména na postojích a osobních zkušenostech a můžeme je vymezit takto: Kontaktní teorie pokud uslyšíš a nasloucháš, zapamatuješ si z 50%, pokud vidíš, zapamatuješ si na 75%, teprve až se zúčastníš a prožiješ, můžeš si pamatovat na 100%. A nejde jen o pamatování. Kontakt a daná situace tě může oslovit a trvale ovlivnit postoje jednoho k druhému Vnímání odlišnosti každý jsme jiný, něčím odlišný. Třeba už jen věkem. V určitých situacích bereme odlišnost a přizpůsobení či úpravu podmínek jako samozřejmost. Kategoriální nekategoriální pojetí souvisí s vnímáním odlišností. Jev vnímán kategoriálně často souvisí s jakým si vyčleněním, kdežto individuální přístup, ušitý na míru jedince a zohledňující jeho podmínky velmi pomáhá k začlenění. 22

23 Mobilita (pohyb) jako filozofická kategorie pohyb neznamená pouze sportování, má daleko hlubší význam a funkci, je základem každodenního života sebe obsluha v bytě, provádění hygieny, motorika při jídle apod. Principy modifikací úpravy ve všech oblastech společenského styku včetně prostředí sportovního a pohybových aktivit. Jde o komunikaci, metody práce a učení, obsah činností, programu a sportu, úpravy pravidel nebo podmínek pro přístup do daného prostředí. Princip nezávislého života podstatou je naučit jedince zvládat své životní, pohybové či sportovní možnosti tak, aby naplno využil svoji kapacitu a stal se co nejvíce samostatným a nezávislým [15] Klasifikace zdravotních postižení a nabídka sportovně-pohybových aktivit Sport zdravotně postižených osob se v dnešní době rychle rozvíjí. Kromě svého nepopíratelného přínosu z hlediska zlepšení zdravotního stavu a soběstačnosti, sportování napomáhá k snadnější integraci do společnosti a má příznivý vliv také z hlediska psychosociálního. Na druhou stranu však existují i možná rizika a to v podobě nepřiměřené zátěže, úrazu, přetížení nebo komplikace současného zdravotního stavu. Tyto všechny a mnohé další okolnosti a podmínky, které byly zmíněny v předchozích kapitolách, je nutné brát v potaz a při sportování s osobami zdravotně postiženými dbát na jejich správné dodržování. Tato kapitola uvádí podrobnější rozdělení a klasifikaci zdravotních postižení a možnosti pohybových aktivit pro osoby s určitým typem zdravotního postižení. V rámci organizovaných aktivit se tito jedinci mohou zapojit dle typu svého postižení do hnutí paralympijského, deaflympijského či speciálně olympijského. Klasifikaci tělesných postižení uvádí tabulka 3. V oblasti vrcholového sportu je třeba myslet především na zdravotní aspekty, rizika dané zátěže, aplikaci dostatečných kompenzačních cvičení a zajistit nejlépe trvalou péči fyzioterapeuta [8]. 23

24 Klasifikace tělesných postižení a zdravotních oslabení Tabulka 3: Klasifikace tělesných postižení a zdravotních oslabení [12] Podle typu Postižení hybnosti Dlouhodobá onemocnění Zdravotní oslabení Podle doby vzniku Vrozená (např. vady lebky, rozštěpy, nevyvinutí končetin nebo jejich částí, DMO) Získaná (deformity páteře, úrazy, zlomeniny, amputace, následky onemocnění) Podle etiologie Tělesné odchylky a oslabení Tělesné vývojové vady Úrazy Následky nemoci Dětská mozková obrna DMO Chronická onemocnění a zdravotní oslabení Pochopení a znalost specifik různých druhů postižení a oslabení je nejdůležitějším faktorem pro vytváření vhodných podmínek k integraci zdravotně postiženého člověka do sportovního prostředí. Nejčastěji vyskytujícím se typem postižení je dětská mozková obrna, dále jen DMO, kterou dále dělíme podle třech základních kritérií: Nervosvalové (spastické a nespastické), Topografické (diparéza, hemiparéza, kvadruparéza), Funkčně sportovní (třídy CP-ISRA, od nejtěžších forem CP1- CP8). 24

25 Nejpočetnější skupinu pak tvoří formy spastické, u kterých převládá forma diparetická tzn. postižení dolních končetin. Hemiparetickou formu charakterizujeme jako postižení zpravidla horní končetiny, která bývá ohnutá v lokti a dolní končetina je napjatá tak, že postižený došlapuje na špičku. Kvadruparetická forma je charakteristická postižením všech čtyř končetin s převahou postižení buď horních či dolních končetin. Klasifikační systém CP- ISRA udává, že mozková obrna je stav oslabení v různém stupni způsobený poškozením mozku. Účelem této klasifikace je především poskytnutí spravedlivého výchozího bodu pro soutěžení všem sportovcům, aby bylo předcházeno tomu, že sportovcům bude zabráněno v dosažení úspěchu pouze kvůli stupni jejich neurologického postižení [6]. Dále budou v této kapitole, pro jasnější představu různých typů postižení, stručně popsány a charakterizovány jednotlivé profily sportovců dle funkční klasifikace DMO od nejtěžších forem postižení CP1 po nejlehčí formy CP8. FUNKČNÍ PROFIL CP1 KVADRUPARETIK: těžké postižení, chabá funkční síla a rozsah pohybu ve všech končetinách a trupu. Využívá elektrický vozík nebo pomoc asistenta. Není schopen samostatného pohybu na vozíku. Dolní končetiny jsou považovány za nefunkční, horní končetiny těžce omezeny, může se vyskytovat opozice palce znemožňující sportovci úchop. Sportovce kategorie CP 1 znázorňuje obrázek 2. Obrázek 2: Sportovec kategorie CP 1 [6] 25

26 FUNKČNÍ PROFIL CP2 KVADRUPARETIK: těžké až střední postižení. Oproti CP 1 je sportovec schopen pohánět vozík. Stupeň funkčnosti v jedné nebo obou dolních končetinách umožňující pohon vozíku. Těžké až střední postižení horní končetiny. Podle schopností v horních nebo dolních končetinách jsou dál sportovci rozdělení do tříd CP 2 horní znázorněn obrázkem 4 nebo CP 2 dolní na obrázku 3. Obrázek 3: Sportovec kategorie CP 2 dolní [6] Obrázek 4: Sportovec kategorie CP 2 horní [6] FUNKČNÍ PROFIL CP3 KVADRUPARETIK: jedinec používá ortopedický vozík, má téměř úplnou funkční sílu v dominantní horní končetině, schopen samostatného pohonu vozíku. Částečná funkčnost dolních Obrázek 5: Sportovec kategorie CP 3 [6] 26

27 končetin s dopomocí nebo s pomůckami. Dobrá kontrola trupu. Střední omezení stupněm křečovitosti v horních končetinách. Sportovce s profilem CP 3 znázorňuje obrázek 5. FUNKČNÍ PROFIL CP4 DIPARETIK: dobrá funkční síla s lehkým omezením je zřejmá u horních končetin. Střední až těžké postižení obou dolních končetin, pro sportování nutný ortopedický vozík. Horní končetiny vykazují často normální funkční sílu s jen velmi malým omezením v rozsahu pohybu, což znázorňuje obrázek 6. Obrázek 6: Sportovec kategorie CP 4 [6] FUNKČNÍ PROFIL CP5 DIPARETIK: střední postižení, k chůzi nutné kompenzační pomůcky. Postižení jedné nebo obou nohou. Střední až malé omezení v horních končetinách, chápavý úchop s uvolněním dominantní ruky. Profil CP 5 znázorňuje obrázek 7. Obrázek 7: Sportovec kategorie CP 5 [6] 27

28 FUNKČNÍ PROFIL CP6 Sportovec schopný bipedální lokomoce bez pomocí kompenzačních pomůcek. Funkčnost dolních končetin se může lišit v závislosti na vyžadované sportovní dovednosti od namáhavé, pomalé chůze až po běžecký krok. Jistá křečovitost v horních končetinách, jak přehledně znázorňuje obrázek 8. FUNKČNÍ PROFIL CP7 Obrázek 8: Sportovec kategorie CP 6 [6] HEMIPARETIK: do této třídy spadají ambulantní, chodící sportovci hemiparetici. Sportovec spadající do této třídy trpí určitým stupněm křečovitosti v jedné polovině těla. Chodí sám bez pomocných prostředků, ale často kulhá v důsledku křečovitosti v dolní části končetiny. Dobrá funkčnost dominantní poloviny těla. FUNKČNÍ PROFIL CP8 Do této třídy patří diparetici, hemiparetici a monoparetici trpící velmi lehkým postižením. Sportovec musí vykazovat zřetelné známky spasticity křečovitosti, která je v průběhu klasifikace evidentní [6]. 28

29 Mezi další často se vyskytující druhy postižení můžeme také zařadit: Rozštěpy páteře, Progresivní svalovou dystrofii (proces ubývání svalových vláken), Ochrnutí po poranění míchy, A amputaci horních a dolních končetin [6]. Při sportování se zdravotně postiženými jedinci je ve velké míře nutné využívání tzv. kompenzačních sportovních pomůcek, které ulehčují danému jedinci pohyb. Jsou to takové pomůcky, které buď částečně, nebo úplně dokážou nahradit některé z pohybových funkcí končetin při lokomoci nebo manipulaci. Termín kompenzační je odvozen od slova kompenzace neboli nahrazení. Slouží pro osoby s amputacemi horních nebo dolních končetin a osoby na vozíku. Nad rámec uvedených je i řada dalších drobných pomůcek jako jsou pásky, úchopy nebo speciální rukavice například pro hráče rugby na vozíku. Kompenzační pomůcky pro osoby s amputacemi existuje celá řada protéz, které jsou dělané přímo na míru klientovi. U dolních končetin můžeme rozlišovat protézy podkolenní a nadkolenní. Protézy fungují na systému aktivních kloubů poskytujících potřebnou oporu a zároveň fungují dynamicky a mohou tak nahrazovat funkce kolena nebo kotníku. Takové protézy využívají např. atleti či cyklisté. Ne všichni amputovaní sportovci jich využívají, naopak se účastní disciplín v sedě nebo s použitím vozíku jako volejbal v sedě, rugby na vozíku či basketbal na vozíku. Kompenzační pomůcky pro osoby na vozíku samotný ortopedický vozík je pomůcka usnadňující takto postiženým jedincům život. Ten samý vozík je zároveň i dokonalou sportovní pomůckou využívanou při zápase v basketu, při maratonu nebo na tanečním parketu. Vozíky jsou upraveny tak, aby jejich majitelům pomohly naplno se zapojit do společnosti. Mají relativně nízkou hmotnost, okolo 13-15kg a jsou dobře ovladatelné. Vozíky určené ke sportování jsou dále ještě speciálně upraveny a mohou být využívány k závodu jako tzv. handbiky [4]. 29

30 Modifikace sportovně pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením Druhá část této kapitoly bude zaměřena na nabídku a modifikaci sportovně-pohybových aktivit, které jsou vhodné pro osoby s různými typy postižení a jejich využití v praxi. A) Atletika osob s tělesným postižením atletiku považujeme za královnou sportů díky zaměření na všestranný rozvoj. Se svým širokým záběrem je vhodná téměř pro všechny věkové skupiny, muže i ženy a také pro osoby s různými druhy a typy handicapu. Dělíme: Atletika vozíčkářů (Wheelchair atletics), Atletika sportovců s amputacemi a jiným tělesným postižením (Les Autres), Atletika sportovců s centrální poruchou hybnosti (Cerebral Palsy CP). V každé disciplíně jsou využívány právě kompenzační sportovní pomůcky a speciálně upravené sportovní nářadí. Sportovci jsou rozděleni do kategorií podle typu a stupně svého postižení. Co se týká specifik tréninku, mění se v poslední době přístup ve vnímání sportu pro handicapované především jako rehabilitačního prostředku a klade se důraz také na specializaci a profesionalizaci. B) Týmové sporty mají univerzální význam, ať už se hrají pouze pro zábavu, tak rovněž zlepšují motoriku, zručnost a kondici. Forma hry je dobrým socializačním, kondičním, emotivním a etickým prostředkem k ovlivňování člověka. Mezi týmové sporty pro handicapované řadíme především rugby na vozíčku, což je jediný týmový sport vytvořený speciálně pro sportovce s postižením horních i dolních končetin. Dalším týmovým sportem je basketbal na vozíčku nebo např. sledge hokej neboli hokej na speciálně upravených sáních, který se stal oficiálním paralympijským sportem. 30

31 C) Raketové a síťové sporty mezi tyto aktivity můžeme zařadit sport s poměrně krátkou historií a tím je tenis na vozíku, jehož průkopníky se stali Brad Parks a Jeff Minnebraker díky svým exhibičním vystoupením na sportovních akcích. Dále sem patří také softball na vozíku nebo badminton. D) Boccia aktivita podobná francouzské hře pétanque, ke které se používají speciální modré a červené míčky z měkké kůže. Tato sportovně-pohybová aktivita je určená především osobám s těžkým postižením, které jinak nelze zařadit do sportovních disciplín [6]. Ve výčtu pohybových aktivit bychom mohli dále pokračovat, pro účely této práce však byly uvedeny ty hlavní a v dnešní době nejčastěji provozované sporty Přínosy pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením Pravidelná tělesná cvičení jsou vhodným prostředkem k utužování zdraví, zlepšování fyzické kondice a kvality života. Na přínosy pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením může být nahlíženo z několika úhlů pohledu. Z pohledu fyziologického jde především o zvýšení či udržení tělesné zdatnosti, svalové síly, koordinace i rozsahu pohybů, celkové zlepšení fyzické kondice a pohybových dovedností, ale i prevenci civilizačních chorob. Konečným důsledkem je zkvalitnění každodenního života na základě lepší soběstačnosti a udržení určitého stupně mobility. Z psychologického pohledu je bezesporu největším pozitivem zlepšení psychického stavu, zvyšování sebevědomí, snižování stupně deprese a úzkosti s konečným důsledkem lepšího vyrovnání se svým postižením. Na úrovni sociální jde především o rychlejší a snadnější začleňování do společnosti s většími možnostmi pracovního uplatnění. Pozitivní přínosy pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením výrazně převažují, je však důležité zohlednit i rizika, která se mohou objevit zejména v podobě fyzického přetížení, komplikací zdravotního stavu nebo možnostmi různých úrazů. 31

32 Co se týká přetížení u jedinců s jednostrannou amputací, může se objevit častější degenerace kloubů zdravé končetiny nebo skoliotické držení. Navíc je zde specifický problém v podobě otlaků a kožních iritací amputačního pahýlu. U vozíčkářů jde především o přetížení horní částí těla a končetin a také krční páteře. Při sportování s osobami zdravotně postiženými je proto velmi důležité zařazovat dostatečně mnoho kompenzačních cvičení spolu s relaxačními a uvolňujícími aktivitami, které současně předchází také zranění. Preskripce pohybových aktivit závisí kromě klasických faktorů jako jsou - věk, pohlaví, úroveň tělesné zdatnosti a důvody proč chce jedinec sportovat, také na stupni postižení spolu s možnostmi jeho zlepšení, případnými kontraindikacemi a možnostmi jedince (nabídka aktivit v okolí bydliště, dostupnost, nutnost doprovodu, speciální pomůcky, finanční podmínky, doprava aj.). Z hlediska pohybových dovedností je důležité také zohlednit, zda se jedná o postižení vrozené nebo získané. Vrozená postižení jsou často doprovázená také opožděným motorickým vývojem, který primárně nemusí souviset s poruchou hybného systému např. u dětí se zrakovým nebo mentálním postižením, což se projeví v celkové dysfunkci pohybového aparátu, postuře i pohybových stereotypech. Co se týká motivace a zájmu jednice o pohybové a sportovní aktivity, tak klíčovou roli hraje především zdravotní stav s ním spojený výskyt možných komplikací, předchozí zkušenosti, strach, stud, nízké sebevědomí, přístup trenéra/lektora ale také prostředí kterého se týkají cíle, stavby programů, účast na soutěžích a hodnocení pohybových aktivit. Primárním prvkem zapojení do těchto aktivit je pak z pohledu jedince především setkávání se s lidmi a přáteli, zařazení do kolektivu, prožitky při sportu a v neposlední řadě udržování fyzické a psychické kondice [8]. 32

33 2 Cíle a úkoly práce V první části této práce bylo obecně na teoretické úrovni pojednáváno o problematice začleňování osob se zdravotním postižením do společenského, vzdělávacího, pracovního a především sportovního prostředí. Druhá část práce se bude zabývat pouze sportovním prostředím a bude konkrétně zaměřena na analýzu nabídky sportovně pohybových aktivit, které jsou poskytovány fitness centry pro osoby se zdravotním postižením. Současně bude provedena analýza poptávky po těchto službách mezi osobami se zdravotním postižením. Průzkum bude prováděn ve vybraných fitness centrech a mezi handicapovanými sportovci v ČR výzkumnou metodou dotazníkového šetření. 2.1 Cíle práce Hlavním cílem této práce je zjistit současnou nabídku sportovně pohybových aktivit v komerčních fitness centrech v České republice pro specifickou cílovou skupinu osoby s různými typy zdravotního postižení. Zároveň bude zjišťován zájem, tedy poptávka po těchto aktivitách mezi osobami se zdravotním postižením. Dalším cílem je také zvýšení informovanosti a uvědomělosti o této situaci a oblasti ve společnosti. 2.2 Úkoly práce K dosažení výše uvedených cílů budou vytvořeny dva dotazníky, kterými bude zjišťována již zmíněná nabídka sportovních služeb ve vybraných fitness centrech v ČR a také poptávka neboli zájem o tyto služby osobami se zdravotním postižením. Co se týká návštěvnosti fitness center a celkové poptávky po sportovních službách a produktech osobami se zdravotním postižením, bude dále v této práci udělán průzkum ve vybraných fitness centrech v ČR a bude provedena analýza současné nabídky a poptávky. 33

34 3 Metodika práce Jako výzkumná metoda byl pro účel této práce zvolen dotazník, s cílem zjištění stávající situace nabídky sportovně pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením. Oslovena byla vybraná fitness centra v ČR. V další části práce bude rovněž vyhodnocen dotazník, kterým bude zjišťován zájem o tyto aktivity, tedy poptávka ze strany handicapovaných sportovců. Dotazováno bylo několik handicapovaných osob, především sportovců z ČR. Oba dotazníky budou v práci graficky vyhodnoceny a podrobněji rozebrány. V kapitole výsledky a diskuse budou také podrobněji popsány klady, zápory a možná úskalí výzkumu. 3.1 Popis testovaného souboru Bylo osloveno 30 komerčních fitness center napříč Českou republikou, především z větších měst, kde se předpokládá jak větší nabídka, tak i poptávka sportovních služeb 5 fitness center z Ostravy, 10 z Prahy, 10 z Brna a 5 z Olomouce. Dále 6 speciálně zaměřených center, která poskytují sportovně pohybové aktivity právě pro handicapované. Druhým dotazníkem byl zjišťován zájem, tedy poptávka, u osob se zdravotním postižením o cvičení a služby v komerčních fitness centrech. Bylo dotazováno 40 handicapovaných osob převážně se jednalo o bývalé i současné vrcholové sportovce, kteří trpí různými typy zdravotního postižení od narození nebo následkem úrazu. Bylo zjišťováno, zda vůbec tato cílová skupina chce fitness centra navštěvovat nebo navštěvuje a jaký je jejich názor na současnou situaci. Pro upřesnění pojmu poptávka poptávka po sportu se vyvíjí na základě několika rozhodnutí: struktury preferencí poptávajících, výši cen poptávaného zboží, produktů a služeb, na typu a kvalitě poptávaného zboží či produktů nebo služeb, informací o možnostech sportovně - pohybových aktivit, rozsahu volného času, výše příjmu a bohatství, v závislosti na institucionálních a rámcových podmínkách [10]. 34

35 3.2 Použité metody Pro účel této práce byla použita výzkumná metoda dotazníkového šetření. Byly vypracovány a distribuovány dva dotazníky se zaměřením na vybraná fitness centra a převážně na handicapované sportovce. Dotazník je výzkumný a diagnostický prostředek, který slouží ke shromažďování informací prostřednictvím dotazování, jehož podstatou je soubor otázek. Objektivita výsledků závisí na formulaci otázek, výběru respondentů a způsobu zadávání. 3.3 Organizace práce Při distribuci dotazníku pro fitness centra byli respondenti dotazováni při osobním setkání nebo pomocí ové komunikace. Zároveň byl dotazník zveřejněn na internetovém portálu, kde jej mohla vyplňovat i veřejnost. Při vyhodnocování výsledků byla zjištěna návratnost 50%. Dotazník vyplnilo 18 respondentů, což je sice velmi málo avšak vzhledem k tomu, že se jedná o pilotní průzkum, mohou být výsledky považovány za dostačující. Při distribuci dotazníku pro zdravotně postižené osoby byli dotazováni rovněž prostřednictvím osobního setkání nebo převážně pomocí ové komunikace. Dotazník byl také zveřejněn na internetovém portálu. Při vyhodnocování byla zjištěna návratnost také 50%, tzn. 20 konečných respondentů. 35

36 4 Výsledky a diskuse 4.1 Současná nabídka sportovních služeb ve fitness centrech Sport se dá v dnešní době označit za velký fenomén, který se stal neodmyslitelnou součástí každodenního života lidí. Svou roli hraje především v propagování zdravého životního stylu, avšak mnoho lidí vyhledává sportovní služby pouze za účelem relaxace a odreagování se od svých jinak stresujících pracovních povinností. Sportování a pohybové aktivity mají převážně pozitivní charakter a mnoho přínosů pro zdraví člověka. Přes zlepšování fyzické kondice, udržování štíhlé linie a předcházení obezity a jiných civilizačních chorob, má sportování velký vliv také na psychickou stránku. Napomáhá k uvolnění psychického vypětí a stresu, odreagování a také předchází depresím nebo úzkostem. Zdravý člověk, který není ničím limitován má v dnešní době tisíce možností, kam za sportem. Významnou a velkou část ve sportovním prostředí dnes tvoří fitness centra. Místa a zařízení s širokou a pestrou škálou nabídky sportovních služeb, které jsou v moderní výkonové společnosti dostupné téměř každému. Nesmíme však opomenout, že sportování a návštěva různých pohybových aktivit sebou nese i jistou finanční zátěž, která nemusí být dostupná a přijatelná pro každého. Současná, moderní fitness centra tak využívají mnoho marketingových způsobů, nástrojů a tahů, jak přilákat i takového člověka, který nehodlá do sportu moc investovat. Mezi velmi časté marketingové nástroje patří například různé webové slevové portály. V době velké konkurence dnes existuje řada fitness center nabízejících nespočet sportovních služeb a produktů. Na trhu se objevují fitness centra, která poskytují služby a zaměřují se především na potřeby žen a naopak sportovní centra určená výhradně mužům. Největší část však tvoří fitness centra, která jsou dostupná jak ženám, tak mužům nebo třeba i dětem. Taková jsou navíc vybavena řadou dalších doplňkových služeb jako jsou - sauny, solária, masáže, vířivky nebo dětské koutky. Dalším typem mohou být specializovaná centra, která se zaměřují 36

37 pouze na raketové sporty (badminton, tenis, squash aj.), kondiční kulturistiku (posilovny s klasickými posilovacími stroji), cvičení na strojích jako power plate, vacushape aj. nebo fitness centra nabízející řadu vedených aerobních aktivit. Trendy ve Fitness Pro pojem fitness existuje řada charakteristik a významů. Lze ho chápat například jako ucelenou metodu vedoucí k tělesné i duševní rovnováze, také jako komplexně rozvíjející program pro stavbu a zpevnění těla s velmi pozitivním účinkem na utužování zdraví člověka. Velmi často je význam slova spojován také se zdravým stravováním, které jde ruku v ruce právě se cvičením a zdravým životním stylem. V dnešní době stále více lidí dbá na dodržování těchto zásad, protože se díky tomu cítí méně unaveně, odbourávají tak přebytečný stress a v neposlední řadě také předchází různým civilizačním chorobám. Z jiného úhlu pohledu můžeme slovem fitness popsat posilovací a kondiční cvičení za účelem udržování dobré fyzické kondice nebo nabírání svalové hmoty (např. kondiční kulturistika). Pod tento významově široký pojem lze zařadit nespočet sportovních a pohybových aktivit. Níže budou uvedeny a stručně popsány aktivity, které se v posledních letech staly hitem ve světě fitness pro jejich pozitivní účinky a vlivy na celkové zdraví a kondici člověka. Kruhový trénink Je tréninková metoda, která je charakteristická tím, že se postupně zapojují všechny vybrané svalové skupiny při cvičení na stanovištích, většinou uspořádaných do kruhu. Pro základní variantu je typické, že cviky jsou vybrány tak, aby prostřednictvím vyššího počtu opakování bylo dosaženo tréninku svalů i kardiovaskulárního systému. Intenzita je vždy závislá na stanovených cílech, od kterých se odvíjí počet opakování a stanovení zátěže. Tato forma tréninku je zaměřena na rozvoj celkové tělesné zdatnosti, síly, motorických dovedností a vytrvalosti. 37

38 Dnes již existuje řada modifikací, které jsou konkrétně zaměřeny na požadavky účastníků. U žen jde především o spalování tuků a formování postavy, muži dávají naopak přednost především zlepšování fyzické kondice. Kruhový funkční trénink Jedna z častých modifikací metody kruhového tréninku, kde podstata zůstává zachována a do tréninku jsou navíc vždy zapojeny různé cvičební pomůcky a nářadí, nejvíce pomůcky balanční a pomůcky na rozvoj dynamiky, vytrvalosti a síly. Příklad kruhového tréninku znázorňuje následující obrázek 9 [24]. Obrázek 9: Kruhový trenink [28] Kamagon Další z novinek funkčního tréninku. Kamagon při cvičení destabilizuje váhu pomocí Hydro-Inertia (setrvačnosti vody) a procvičuje jak svaly, tak nervovou soustavu. Práce svalů totiž vždy vychází z jejich inervace a nervových 38

39 signálů, které vysílá mozek. Příklad Kamagonu uvádí obrázek 10 [27]. Obrázek 10: Kamagon ball [27] TRX Dalším hitem spadajícím do tzv. funkční zony v tréninku se v posledních letech bezesporu stalo TRX Total Body Resistance Excercise. Tento závěsný systém procvičuje celé tělo na základě cviků prováděných s vlastní váhou. Díky komplexnímu zatížení nám rovnoměrně narůstá svalová hmota a předcházíme tak různým zraněním vznikajících z přetížení. Pomocí funkčních pohybů, které lze cvičit ve třech rovinách rozvíjí tento typ cvičení jak svalovou sílu, tak dynamiku a především zpevňuje tzv. CORE tělesné jádro, což je při cvičení velmi důležité. Obrázek 11 uvádí výběr cviků na TRX [36]. Výše zmíněné aktivity bychom mohli zařadit do takzvané funkční tréninkové zóny, která se ve světě fitness stala za poslední léta velmi populární a nepostradatelnou téměř v každém fitness centru. Aktivit tohoto typu dnes na trhu existuje nespočet, proto byly vybrány a uvedeny především ty, co jsou dnes nabízeny ve většině fitness center například v ČR. Dále budou zmíněny i aktivity spíše relaxačního, protahovacího a zdravotního charakteru, které mají rovněž nezanedbatelný vliv na dobrou fyzickou kondici, psychickou stránku a zdraví člověka. 39

40 Obrázek 11: TRX [38] Bosu Aerobní cvičení na speciální polokouli BOSU Balance Trainer, které je zábavné a komplexně rozvíjí pohybový aparát. Stěžejním bodem při cvičení na této z jedné strany vypouklé polokouli je aktivace CORE, tzv. tělesného jádra a hlubokého stabilizačního systému. Bosu je proto označováno za balanční pomůcku, pomocí které trénujeme jak rovnováhu, tak správné držení těla a zapojujeme tak široké spektrum svalů včetně hlubokých svalů kolem páteře. Může být využito pro zdravotní, silový nebo kardiovaskulární trénink. Fit Ball Cvičení s velkými zdravotními míči tzv. fit bally, jak můžeme vidět na obrázku 12, se stalo rovněž velmi populárním. Patří totiž mezi aerobní aktivity, které maximálně šetří klouby a vůbec celý pohybový aparát. Díky mnoha uvolňovacím, relaxačním a taky rehabilitačním technikám, které mohou být s touto pomůckou prováděny, má toto cvičení velmi pozitivní vliv na správné držení těla a napomáhá rovněž od bolesti zad a kloubů. Tento typ cvičení je vhodný pro seniory ale i jako kompenzační a rehabilitační cvičení například pro 40

41 poúrazové stavy nebo pro osoby s tělesným postižením. Lekce tohoto typu navštěvují ve velké míře také těhotné ženy [22]. Obrázek 12: Fitball [21] Pilates Pilatesova metoda je jedinečným programem vytvořeným v roce 1920 Josephem H. Pilatesem. Tato cvičební metoda je založena na osmi principech koncentraci, kontrole, středu (těla), plynulosti, přesnosti, dýchání, individuálnosti a opakování, které působí jako celek. Tento systém rovnoměrně posiluje svaly celého těla, včetně těch hlubokých, stabilizačních kolem páteře a středu těla. Stěžejním bodem je přitom pravidelné dýchání a koncentrace, kontrola plynulosti pohybů, které vychází z oblasti beder a pupku a správnost provedení. Při tomto cvičení může být využíváno různých zdravotně-cvičebních pomůcek jako např. overbally, fit bally, posilovací gumičky, činky aj. Cvičení je pro jeho pomalou formu rovněž velmi oblíbené u starších lidí [32]. Jógalates Nový směr cvičení, u kterých protahujete a procvičujete i svaly, o kterých jste ani nevěděli. Tento směr spojuje prvky jógy a pilates a snaží se tak postupně, účinně, zdravě a bezpečně dostat tělo do kondice. Potřebné svaly se dostanou do zdravého napětí a mysl se vyčistí od každodenního stresu a shonu. Kombinuje cviky z Pilatesovy sestavy, ale také jógové asány. Využívá rovněž mnoho cviků 41

42 z fyzioterapeutických a relaxačních cvičebních technik. Důraz opět klademe i na správné dýchání. Tento typ cvičení účinně předchází bolestem zad. Ukázku jogalatesové pozice znázorňuje obrázek 13 [26]. Obrázek 13: Jogalates [35] Port de bras Trendem aerobních a fitness studií se stává stále častější zařazování aktivit typu Body and Mind, v překladu spojení těla a mysli. Mimo výše zmíněné aktivity, které do této kategorie bezesporu patří, zde zařazujeme i poměrně nový styl cvičení doprovázený tancem Port de Bras. Myšlenku i realizaci přisuzujeme ruskému choreografovi Vladimíru Snezhikovi a španělskému trenérovi a fyzioterapeutovi Juliu Papi. Stejně jako u předešlých aktivit i zde hraje významnou roli dýchání spolu s hlavní ideou - spojení základních pohybů rukou s předurčeným sledem pohybů určených ke zdokonalování těchto pohybů. Z fyziologického hlediska jde o trénink všech svalových skupin, který má navíc pozitivní vliv na naši psychickou stránku a vnější krásu. I lekcí tohoto typu se mohou účastnit všechny věkové kategorie bez jakýchkoliv tanečních základů [33]. Zmíněný výčet pohybových aktivit tvoří jen velmi úzký výběr toho, co jsou schopna v dnešní době nabídnout moderní fitness centra. Stejně jako v jiných 42

43 odvětvích a oblastech, i ve fitness je důležité, sledovat nejnovější trendy a metody a stále se vzdělávat. Díky technickému pokroku a prováděným studiím, se stále objevují nové a účinnější metody v oblasti cvičení a fitness ale také v oblasti rehabilitace a fyzioterapie, což spolu úzce souvisí. 4.2 Průzkum fitness center v ČR Současná moderní fitness centra se snaží nabízet takové sportovní služby a produkty, které dokážou zaujmout širokou vrstvu obyvatel. Pro klienty mladší věkové kategorie se snaží nabízet nejnovější a nejmodernější trendy ze světa fitness jako jsou momentálně například kruhový funkční trénink, cross fit, TRX, 3D fitness, jumping apod. U klientů starší věkové kategorie naopak převažuje zájem o pohybové aktivity stálejšího a dlouhodobějšího charakteru nehledě na to, že upřednostňují pomalejší a relaxační formy cvičení před silovým tréninkem. Takové to aktivity jsou například - již zmiňovaná metoda Pilates, jógalates, power joga, fitball aj. Specifickou kategorií se stávají rovněž i ženy, které upřednostňují spíše aerobní aktivity, které mají za cíl především spalování tuků a formování postavy např. aerobik, zumba, bodystyling, cardio workout, bosu, power plate aj. Mužům naopak více vyhovuje již zmíněná forma kruhového funkčního nebo silového tréninku zaměřeného především na růst svalové hmoty a zvyšování fyzické kondice. Z jiného úhlu pohledu se však může objevit i další, ojedinělá, samostatná skupina osoby se zdravotním postižením, které nemají takové zdravotní omezení, které by je ve sportování příliš limitovalo, a chtějí se udržovat v kondici. Většinou se jedná o osoby se získaným zdravotním omezením nebo postiženým vzniklým například následkem úrazu nebo jiným způsobem. Tito lidé stále vyhledávají možnosti sportování, protože mohli být před nehodou vrcholoví nebo rekreační sportovci. Najdou se však i takoví lidé, kteří trpí určitou vadou, poruchou nebo handicapem od narození a i přes to chtějí sportovat a vyhledávají pro ně vhodné a přijatelné alternativy sportovních služeb a pohybových aktivit. Samotný životní styl osob se zdravotním postižením obnáší mnohá omezení a opatření, jak bylo již mnohokrát zmíněno v první části této práce. Záleží na 43

44 každém jedinci a taky na jeho okolí, jak se s danou situací vyrovná. Stejně tak jako v každodenním životě, i v tréninku s tak konkrétní skupinou lidí, musí být brána v úvahu specifika a opatření, jak z pohledu trenéra, tak v oblasti zabezpečení materiálně-technické základny v daném prostředí, konkrétně ve fitness centrech. V obou směrech jsou nutná speciální opatření. V procesu tréninku jde o správnou volbu cviků, intenzity a zátěže. Trenér by měl mít potřebné znalosti a vědomosti v této oblasti a měl by být odborně způsobilý pro práci se zdravotně postiženými. Co se týče prostředí, v němž se tyto aktivity provozují, mělo by být především dbáno na dobrou bezbariérovou dostupnost a pohyb pro případ, že by se objevil klient například na vozíčku. Posilovací stroje by měly být opatřeny speciálními úchyty a úchopy a rovněž by měly být k dispozici upravené cvičební pomůcky a nářadí. Z obecného hlediska je fitness pro osoby se zdravotním postižením určitě přínosem. Vhodně zvolený fitness program napomáhá k posílení pohybového aparátu, rozvoji síly a flexibility a předchází také infekčním onemocněním a chorobám. Aplikací těchto programů také rozvíjíme nové pohybové vzorce a vyrovnáváme určité disbalance, které mohou být důsledkem daného postižení. Pohybový režim, stejně jako režim stravovací, by měl být součástí každodenního života i u osob se zdravotním postižením. Zdravotní oslabení nebo postižení je jedním z faktorů ovlivňujících celkový rozvoj osobnosti, psychickou i fyzickou stránku člověka. Největší dopad však zaznamenáváme právě na oblast fyzickou, orgánovou a funkční. Důležité zásady v tréninkovém procesu, které je nutno dodržovat jsou následující: Uvědomělost a aktivnost, postupnost v učení a nácviku dovedností, schopnost improvizace a modifikace, názornost, přiměřenost, soustavnost a vytrvalost. 44

45 Většinu pohybových aktivit nabízených fitness centry lze přizpůsobit i lidem se zdravotním postižením. V této situaci jde především o proškolení a odbornost trenérského personálu a zájem center, poskytovat tyto speciální služby. V České republice existuje velký počet masově zaměřených fitness center, poskytujících stejné nebo podobné služby podle toho, co je zrovna moderní a co je hitem ve světě. Jen velmi málo z nich je však připraveno na klientelu se zdravotním omezením a téměř většina z nich ani neposkytuje aktivity, které by mohli tito lidé navštěvovat a kterých by se mohli účastnit. Průzkumem bylo zjištěno, že v ČR je skutečně jen pár fitness center, které nabízí pohybové aktivity vhodné i pro osoby se zdravotním postižením. Níže budou tyto uvedeny. 1.Centrum zdravotně postižených, jižních Čech, o.s. (Fitness Loděnice pro veřejnost) Toto centrum se zabývá jak kulturními a sociálními, tak i sportovněpohybovými aktivitami pro osoby s mentálním, tělesným, zrakovým, sluchovým, intelektuálním a kombinovaným postižením bez rozdílu věku. Jeho součástí je i Fitness Loděnice, které je přístupné široké veřejnosti. Vzniklo v roce 1993 ve spolupráci s Červeným křížem nedaleko bývalé Lannovy loděnice v Českých Budějovicích. V bezbariérové, plně klimatizované multifunkční hale jsou denně provozovány sporty na všech úrovních, ať už rehabilitačních, kompenzačních, kondičních, rekreačních nebo vrcholových. V objektu jsou rovněž k dispozici bezbariérové šatny, toalety, sprchy nebo rehabilitační prostory. Střetávají se zde zdraví sportovci bez omezení spolu s osobami i s těžkým zdravotním postižením. Fitness může využívat široká veřejnost a posilovací stroje jsou navíc speciálně vybaveny přístroji, které fungují na principu stlačení vzduchu a tím se stávají dostupnými i pro těžce zrakově nebo tělesně postižené osoby. Změna zatížení je také velmi jednoduše bez povstání ovladatelná. Dále je hala vybavena několika moderními sportovními stroji jako např. veslařskými trenažéry Concept2 nebo speciálně upraveným vrhačským sektorem pro vozíčkáře. Specializací tohoto centra pro zdravou klientelu je především atletika, gymnastika, silový 45

46 trojboj, wrestling, veslování nebo cross fit. Aktivity určené osobám se zdravotním postižením jsou tyto: veslování na speciálně upraveném trenažéru, handbike, fotbal pro nevidomé nebo Boccia. Mezi hlavní činnosti centra můžeme dále zařadit: provozování speciálního zdravotního tělocviku u osob s různými druhy postižení, udržování nebo rozvoj nepostižených tělesných částí, spolupráce s odbornými lékaři a fyzioterapeuty, zajišťování poradenských služeb a možnosti půjčení kompenzačních pomůcek pro nevidomé, neslyšící a tělesné postižené osoby, spolupráce s organizacemi zaměřenými na činnost osob se zdravotním postižením, provozování pohybových terapií vždy pod odborným dohledem. Toto centrum mimo poskytování, zajišťování a vedení mnoha pohybových a jiných velmi prospěšných aktivit pro zdravotně postižené občany pořádá a organizuje také soutěže v různých disciplínách, kterých se mohou účastnit jak handicapovaní tak zdravotně zcela neomezení sportovci [29]. Integrační fitness club Pardubice Mottem tohoto fitness klubu je zpřístupnění zdravého životního stylu, který je spojován se sportem a je pro každého z nás běžným standardem, všem lidem, i těm s handicapem [34]. V masovém pojetí českých fitness center nejsou vhodné podmínky pro klientelu se zdravotním omezením. Především posilovací stroje nejsou speciálně přizpůsobeny a vybaveny. Posláním tohoto fitness centra je zapojení zdravotně omezených občanů do sportování a posilování mezi zdravé jedince a ne pouze do skupin lidí s podobnými problémy. Stráví tak čas smysluplně v přirozeném prostředí a naopak zdraví jedinci mohou poznat jaké je potýkat se s handicapem, a i přes to být aktivní a pozitivní, což může vést například k přehodnocení životních preferencí. 46

47 Ve fitness centru můžeme najít minibar s posezením a TV, kardiozónu a šatny s bezbariérovým přístupem. Součástí posilovny jsou také speciálně vybavené stroje např. veslařské trenažéry určené pro osoby s postižením dolních končetin nebo vozíčkáře. Pořádají se zde i semináře na témata zdravého posilování na vozíku, možnosti fitness pro tělesně handicapované aj. [34]. Centrum pohybu Olomouc Další možnosti sportovního vyžití i pro zdravotně postižené občany nabízí tato bezbariérová tělocvična v Olomouci. Jako jediné licenční centrum používá originální cvičební pomůcky tyč flexi-bar a x-co trainer a je také 1. oficiálním Kranking klubem v Olomouci. Obě tyto aktivity jsou vhodnou pohybovou alternativou pro handicapované osoby a budou podrobněji vysvětleny v další kapitole. Centrum pohybu nabízí mnoho dalších aktivit i pro širokou veřejnost jako např. pilates, bodyform, aquafitness, x-co walking, fly jóga aj. [31]. Výčet by mohl dále pokračovat uvedením fitness center, které mají zajištěn alespoň bezbariérový přístup a pohyb ve svých prostorách a některé z posilovacích strojů, na kterých mohou cvičit i handicapovaní například veslařské trenažéry. Jiné sportovní stroje však nejsou přizpůsobeny a centra nenabízejí ani žádné další vhodné pohybové aktivity. Níže budou uvedena také centra, která jsou speciálně určena a zabývají se výhradně aktivitami pro zdravotně postižené osoby. Tyto ale nemají charakter fitness center. Krankfitness s.r.o Tento subjekt se od roku svého založení pohybuje v oblasti poskytování sportovních služeb a to především indoorových programů určených pro všechny. Kranking jako pohybová aktivita bude v další kapitole podrobněji popsána, obecně lze říct, že je to jedna z pohybových aktivit vhodná také pro handicapované osoby. Své služby a sportovní produkty firma doplňuje také vzdělávacími aktivitami a podporou výzkumu v oblasti pohybových aktivit zaměřených na osoby se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním [20]. 47

48 Centrum Paraple Centrum Paraple jako obecně prospěšná společnost sídlící v Praze pomáhá lidem, kteří trpí poškozením míchy následkem úrazu nebo vzniklým v průběhu života, překonat jejich složitou životní situaci a najít cestu dál. Usilují o zlepšování psychické a fyzické kondice lidí na vozíku a poskytují poradenství v oblasti sociální rehabilitace. V centru lze využívat posilovnu vybavenou speciálně upravenými stroji jako motomed, veslovací, lyžařský, kanoistický, cyklistický a handbikový trenažér. Další předností je pořádání sportovních kurzů, kde je využíváno mnoha pomůcek s cílem zapojit a motivovat i těžce postižené občany: lyžařské kurzy, potápěčský kurz, vodácký kurz, cyklistické kurzy, kurz vodního lyžování, všeobecně sportovní kurz. Mezi další služby patří dále sociálně-rehabilitační programy, rekondiční programy, půjčovna a prodej zdravotnického materiálu a pomůcek, ubytovací a stravovací služby, servis vozíků, autoškol aj. [30]. Octopus Asociace pro vzdělávání, sport a kulturu o.s. Pražské občanské sdružení, které vzniklo za účelem pomoci tělesně postiženým občanům žít plnohodnotný život plný sportu, zábavy a kulturního vyžití. Cílem tohoto sdružení je umožnit volnočasové aktivity všem bez rozdílu věku, schopností či zdravotního handicapu. Ze začátku byla asociace zaměřena pouze na dva sportovní projekty a to na florbal na elektrických vozících a lyžování na speciálně upravených lyží monoski a biski. Postupem času se však začala zabývat i dalšími zajímavými projekty. Do dalších činností spadá například klub ručních prací, pořádání benefičních akcí, turnajů, spolupráce se sportovními kluby podobného zaměření, asistenční služby apod. [17]. 48

49 Handicapovaní sportovci fungují a sdružují se rovněž i ve sportovních klubech zaměřených na určitý druh sportu, pravidelně trénují většinou v halách a svých pronajatých prostorách, účastní se různých soutěží a bývají i členy sportovních organizací. Takových sportovních klubů a sdružení existuje v ČR poměrně mnoho. Následně budou uvedeny grafy znázorňující výsledky výzkumu, kterých bylo dosaženo pomocí metody dotazníkového šetření. Dotazník pro fitness centra 1. Poskytuje Vaše fitness centrum služby, pro osoby se zdravotním postižením? (V případě odpovědi ANO pokračujte otázkou č. 3) a) ANO b) NE Otázka č. 1 36% 64% ANO NE Graf 1 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č. 1 49

50 2. Pokud jste na výše uvedenou otázku odpověděli NE, zvažujete, že do budoucna rozšíříte svou nabídku i o tyto speciální služby? (Dále prosím přejděte až na otázku č. 6) a) Spíše ano b) Ano c) Spíše ne d) Ne Otázka č. 2 36% 9% 9% SPÍŠE ANO 46% ANO SPÍŠE NE NE Graf 2 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č Jaké služby/aktivity to jsou? Prosím vypište. V případě, že daný respondent vyplnil, že fitness centrum poskytuje i aktivity vhodné pro zdravotně postižené osoby, měl dále uvést, jaké to jsou. Uváděny byly tyto velmi zajímavé aktivity: fitness, pilates na strojích vyrobených samotným J.H Pilatem pro klienty jak sportovce, tak i s problémy se zády, klouby, na vozíčku nebo amputáře, sportovní aktivity na rekreační, zdravotní, výkonnostní i vrcholové úrovni, neregistrovaní cvičenci se ZP většinou provozují obecně pohybovou terapii pod vedením odborníků, kondiční lekce cvičení jako SMsystém, kranking, funkční trénink, nordic walking, pilates, flexi-bar + X-co, aquafitness, trampolíny, fly joga, velké míče. 50

51 4. Jaká je materiálně technická vybavenost ve Vašem fitness centru, sloužící k poskytování těchto služeb? Prosím vypište. V odpovědích na tuto otázku se nejčastěji objevovalo: bezbariérový vchod, vstup do šaten, sprch, wc, posilovny. Dále respondenti uváděli také speciální stroje, kterými jejich fitness centrum disponuje jako: pilates stroje, speciální pneumatické přístroje vhodné pro těžce zdravotně postižené osoby, vrhačský koridor, veslařské trenažéry se speciálními sedačkami pro vozíčkáře, handbike, dvojkolo, lodě uzpůsobené pro osoby s handicapem nebo krancycle. 5. Jaká jsou speciální opatření a zabezpečení - např. dobrá dostupnost, snadný pohyb po fitness centru a s tím spojená specifická opatření bezbariérovost, speciální úchyty a úchopy na strojích. Prosím vypište. Zde se stejně jako v předchozí otázce nejvíce opakovala: bezbariérovost, sedátka ve sprchách, bezbariérové wc, speciální pneumatické přístroje vhodné pro těžce zdravotně postižené osoby, speciálně upravené posilovací stroje i s nájezdy pro vozíčkáře. 6. Je personál pracující ve Vašem fitness centru odborně způsobilý pro práci s lidmi se zdravotním postižením? a) ANO b) NE 51

52 Otázka č. 6 36% 64% ANO NE Graf 3 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č V případě odpovědi NE, zvažujete do budoucna o takovém to proškolení svých zaměstnanců a proč? a) Spíše ano b) Ano c) Spíše ne d) Ne Otázka č. 7 9% 27% 27% 37% SPÍŠE ANO ANO SPÍŠE NE NE Graf 4 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č. 7 52

53 8. Existuje dle Vašeho názoru dostatek zařízení a míst pro sportovní vyžití osob se zdravotním postižením? Jaké to podle Vás jsou? Prosím vypište. Poslední otázkou byla zjišťována informovanost a názor respondentů na poskytování sportovních služeb pro handicapované. Většina odpověděla, že míst a zařízení pro zdravotně postižené osoby je nedostatek a pokud už nějaká taková jsou, tak mají zejména formu neziskových organizací a jsou to různá rehabilitační, rekondiční, lékařská nebo sociálně-pečovatelská centra. 2. Dotazník pro osoby se zdravotním postižením 1. Pohlaví a) Muž b) Žena Otázka č. 1 39% 61% muž žena Graf 5 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č Věk a) b) c) d) a více 53

54 Otázka č. 2 11% 11% 78% a více Graf 6 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č Jak dlouho a jakým zdravotním postižením trpíte? Tato otázka byla velmi individuální. Bude uveden výčet nejčastěji se vyskytujících odpovědí: fraktura C5, kvadrupareza, vozíčkář, kvadruplegik C5,C6, paraplegie, kvadruplegie, omezená hybnost pohybového aparátu, DMO, sluchové postižení, kvadrupareza následkem fraktury CP, mentální postižení. Většina respondentů uváděla, že postižením trpí několik let. Pouze 3 respondenti uvedli, že trpí zdravotním postižením od narození. 4. Věnoval/-a jste se někdy, ať už vrcholově/rekreačně, nějaké pohybové aktivitě/sportu? a) ANO b) NE 54

55 Otázka č % ano ne Graf 7 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č Věnujete se i nadále nějaké pohybové aktivitě/sportu? a) ANO b) NE Otázka č. 5 28% 72% ano ne Graf 8 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č. 5 55

56 6. V případě, že jste odpověděl/-a ANO, o jakou aktivitu/činnost/sport se jedná? Na základě uváděných odpovědí by se dalo zhodnotit, že nabídka pohybových aktivit vhodných pro handicapované osoby je poměrně pestrá. Existuje mnoho různých druhů pohybových aktivit, které handicapovaní sportovci navštěvují nebo provozují třeba i na profesionální úrovni. Jedná se např. o: rugby vozíčkářů, plavání, handbike, monoski, posilovna, hod kuželkou, potápění, hipoterapie, lukostřelba, parazumba, plavání, boccia, pétanque, florbal na vozíku, zdravotní cvičení, cyklistika, power joga nebo turistika. 7. Jak často cvičíte/trénujete a udržujete se v kondici? a) 1x týdně b) 3x týdně c) Denně Otázka č. 7 28% 28% 44% 1x týdně 3x týdně denně Graf 9 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č. 7 56

57 8. Kde cvičíte/trénujete a využíváte sportovní služby? a) Veřejné fitness centrum b) Veřejná sportoviště, haly, tělocvičny c) Sportovní kluby d) Specializovaná zařízení e) Jiné.prosím upřesněte Otázka č. 8 17% 28% 11% 11% 33% veřejné fitko veřejné sportoviště sportovní kluby specializovaná zařízení jiné Graf 10 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č Jaká je podle Vašeho názoru nabídka služeb/aktivit ve fitness centrech pro osoby se zdravotním postižením? a) žádná b) nedostačující c) dostačující 57

58 Otázka č. 9 17% 33% 50% žádná nedostačující dostačuující Graf 11 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č Jaká je podle Vašeho názoru materiálně-technická vybavenost fitness center pro cvičení s osobami se zdravotním postižením? a) žádná b) nedostačující c) dostačující Otazka č % 16% 67% žádná nedostačující dostačuující Graf 12 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č

59 11. Jaká je podle Vašeho názoru odborná způsobilost personálu fitness center pro práci se zdravotně postiženými osobami? a) žádná b) nedostačující c) dostačující Otázka č % 33% 56% žádná nedostačující dostačující Graf 13 [zdroj vlastní] Vyhodnocení otázky č Jaká konkrétní inovativní opatření byste navrhnul/-a ke zlepšení kvality služeb nebo vybavení právě ve fitness centrech pro klienty se zdravotním postižením? Co konkrétně v nabídce služeb postrádáte? V této otázce byl respondentům ponechán prostor, k vyjádření názoru na základě jejich vlastních zkušeností a také k navrhnutí možných změn. Většina navrhovala zejména vyškolení personálu, kurzy pro personál fitness center, větší zájem a interakci, více vědomí o možnostech a rizicích cvičení s handicapovanými, profesionalitu a odbornost personálu, vyškolenost trenérů, personál, který je schopen na míru vytvořit cvičební jednotku, speciální úchopy, speciální stroje a také např. kvalitní rehabilitace. 59

60 Pomocí dvou výše uvedených dotazníků bylo zjišťováno, jaká je situace současné nabídky a poptávky sportovně pohybových aktivit ve fitness centrech v České republice, pro osoby se zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že osoby trpící zdravotním postižením tvoří bezesporu velmi specifickou cílovou skupinu, byl tento pilotní výzkum poměrně obtížný. Od počátku bylo zřejmé, že dostat se k potřebným informacím nebude vůbec snadné a že vyhodnocení přinese spíše negativní výsledky. Tak se také stalo. Na základě poměrně nízké návratnosti dotazníků (50% od fitness center a 50% od handicapovaných osob) by se dalo usoudit, že ani jedna ze stran není příliš zainteresovaná a více méně nevyžaduje služby nebo zájem strany druhé. Z vlastní zkušenosti mohu uvést, že když už se lidé trpící nějakým postižením nebo handicapem objeví ve fitness centru, které na tuto klientelu není vůbec připravené jak personálně tak materiálně, je tato situace nepříjemná oběma stranám. Aby se mohlo těmto situacím úspěšně předcházet, je dobré znát názory, postoje a vlastní zkušenosti obou zmíněných stran, což se našim pilotním výzkumem podařilo alespoň částečně. Z výsledků lze tedy říct, že ve velké většině fitness centra v ČR nejsou připravena a ani nepočítají s klientelou handicapovaných osob. Druhů a typů handicapu je však velmi mnoho (viz rozdělení v teoretické části práce) a například hlucho-němý člověk, který jinak nemá žádné omezení, si taky rád zajde do posilovny. V tomto případě se pak personál fitness center může dostat do nežádoucí situace nebo v lepším případě umí s člověkem s jinakostí jednat. S postojem fitness center rozhodně souvisí i zájem ze stran handicapovaných. Z uváděných odpovědí v dotazníku je více než zřejmé, že tato specifická skupina příliš komerční centra nenavštěvuje právě kvůli neodbornosti a nedostatečné informovanosti personálu, kvůli nevybavenosti center speciálními stroji a neumožnění bezbariérového pohybu v prostorách centra (šatny, sprchy, wc aj.). Na druhou stranu je nutno uvést, že několik fitness a sportovních center, které mohou navštěvovat jak zdraví, tak zdravotně postižení lidé v České republice, také existuje. V této práci jim je věnována část jedné z kapitol 4.2 Průzkum fitness center v ČR. 60

61 Otázkou zůstává, zda by se s touto situací mělo něco udělat? Z odpovědí z dotazníku pro osoby se zdravotním postižením je zřejmé, že i lidé, kteří jsou zdravotně omezeni, sportují a chtějí sportovat. Navštěvují však převážně veřejná sportoviště, což může být způsobeno také tím, že ve fitness centrech je nabídka sportovně pohybových aktivit a služeb pro tuto klientelu nedostatečná. Druhou otázkou zůstává, zda mají centra vůbec zájem rozšířit svoje služby v této oblasti? Z grafického vyhodnocení můžeme usuzovat, že spíše zájem nemají. Byly uváděny důvody, že tyto služby jsou předmětem ve speciálních rekondičních a rehabilitačních centrech. Pár pozitivních a kladných odpovědí se však také našlo. Dle mého názoru je tento stav zapříčiněn zejména tím, že v problematice handicapovaných osob je veřejnost značně neinformovaná a povědomí o této oblasti je ve společnosti obecně velmi slabé a postoje spíše negativní. Tato skutečnost by se však měla zlepšit. Lidé by si měli uvědomit, že zdravotně postižení si svůj handicap dobrovolně nevybrali a mají nárok na dostatek stejně kvalitních služeb jako zdraví lidé. Co kdyby osud takto zasáhl právě někoho z nás? 4.3 Speciální pohybové aktivity pro osoby se zdravotním postižením ve fitness centrech v ČR Následující kapitola uvádí výčet sportovně pohybových aktivit, které se nejčastěji vyskytují v nabídce služeb pro osoby se zdravotním postižením ve výše zmíněných fitness centrech. 1. Cvičení na speciálně přizpůsobených strojích Veslařské trenažéry veslování na těchto speciálně upravených trenažérech viz obrázek 14, je vhodná aerobní aktivita zejména pro osoby se zdravotním tělesným postižením dolních končetin, osoby na vozíčku. Rozvíjí hlavně svalstvo horní části těla a to především svalstvo horních končetin, zad a břišních svalů. Zapojovány jsou také svaly hýždí. Svaly jsou procvičovány ve větším rozsahu pohybu než u jiných typů cvičení a tak je efektivně zapojován celý svalový korzet a je zvyšována celková svalová hybnost a pružnost. 61

62 Tento druh pohybové aktivity má také vliv na aktivaci hlubokých svalů v oblasti břicha a páteře a tak pomáhá i ke správnému držení těla [29]. Obrázek 14: Veslařský trenažér [39] Handbike je speciálně sestavený sportovní stroj, viz obrázek 15, který k pohybu využívá především síly horních končetin. Stává se tak rovněž vhodnou aktivitou pro osoby s tělesným postižením dolních končetin a umožňuje jim tak, zařadit se mezi zdravou cyklistickou veřejnost. Stejným názvem bývá označován také sport, který je součástí paracyklistiky tzn. cyklistiky handicapovaných sportovců. V tomto případě je dnes využíváno spíše termínu handcycling, který je uznáván Mezinárodním paralympijským výborem a cyklistickou federací [25]. Obrázek 15: Handbike [37] 62

63 Kranking - druh cvičení na speciálních strojích KRANKcycle, na obrázku 16, které může být další pohybovou alternativou pro tělesně postižené nebo jakkoliv zdravotně omezené jedince. Jedná se o energeticky účinné kardiovaskulární cvičení zaměřené na horní polovinu těla, které zvyšuje aerobní kapacitu, zapojuje především svaly trupu a břicha a dochází při něm ke spalování vysokého množství kalorií [20]. Obrázek 16: Krancycle [20] 2. Cvičení se speciálními pomůckami pružná tyč FLEXI-BAR - tato speciální vibrační, kmitací tyč byla původně používána pro účely rehabilitačního cvičení. Cvičení s touto tyčí pomáhá stabilizovat trup, posiluje velké zádové svaly a svaly kolem páteře. Tímto cvičením lze rozvíjet celkovou fyzickou kondici, vytrvalost, koordinaci a pohyblivost. Vhodná fyzická aktivita pro osoby na vozíčku nebo s jiným tělesným handicapem převážně v oblasti dolních končetin [19]. Fitball velký gymnastický míč o různých rozměrech má nespočet využití. Cvičení s touto pomůckou je vhodné jak pro seniory, kojící ženy, osoby mající problémy se zády a páteří, tak i pro osoby se zdravotním postižením. S fitbally se pracuje např. 63