a)kritika Radbruchovy formule b)platnost práva jako základní znak pozitivního práva? c) Hledání třetí cesty: Hartův pokus o řešení problému
|
|
- Vlasta Kašparová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PŘEDNÁŠKA Č. 5/15 PLATNOST PRÁVA A NEBO JE NUTNÁ LEGITIMIZACE PRÁVA MORÁLKOU? Osnova přednášky: a)kritika Radbruchovy formule b)platnost práva jako základní znak pozitivního práva? c) Hledání třetí cesty: Hartův pokus o řešení problému
2 PRO ZOPAKOVÁNÍ: RADBRUCHOVA KRITIKA BYLA ZAMĚŘENA NA FORMÁLNOST POJMOVÝCH ZNAKŮ PRÁVA A HODNOTOVOU NEUTRALITU ZÁKLADNÍ NORMY. JEHO FORMULE POŽADOVALA OTESTOVAT PLATNOST PRÁVA MORÁLNÍMI HODNOTAMI- SPRAVEDLNOSTÍ Obecně, kritika Kelsenova pozitivistického pojmu právo je zaměřena především na názor, že základní norma, která byla přirovnávána k Ústavě je obsahem neutrální; Jaký obsah má tato ústava a státní právní řád vybudovaný na jejím základě, zda je tento řád spravedlivý nebo nespravedlivý, to není předmětem otázky; Do předpokladu základní normy není vložená žádná hodnota, která by transcendovala pozitivní právo Viz k tomu Kelsen
3 HARTOVA KRITIKA RADBRUCHA: H.L.A. Hart ( ) Analytická jurisprudence Dílo: Pojem práva (2004); v originále The Concept of Law (1961) Definition and Theory in Jurisprudence (1953) Causation in the Law (with Tony Honoré) (1959) Law, Liberty and Morality (1963) The Morality of the Criminal Law (1964) Punishment and Responsibility (1968)
4 HARTOVY ARGUMENTY: Hart patřil v 50. letech k výrazným kritikům Radbruchovy formule; Jako pozitivista odmítá zneplatnění zákona odkazem na jeho nemorálnost a odmítá retroaktivitu - považuje ji za zásadní porušení právní jistoty; Vyrovnání se s minulosti je pro něj rozhodování se mezi dvěma zly: prolomení právní jistoty, které také představuje zlo a zlo spáchaných zločinů. Hart se táže, zda je lepší říct: Tohle není v žádném případě zákon, nebo říct: Tohle je sice zákon, ale je příliš zvrácený na to, aby byl dodržován a aplikován. z toho neplyne, že to není platné právní pravidlo Hart vyzvýá k neposlušnosti, k odmítnutí se podřídit nemorálním zákonům;
5 Hart odmítá testovat platnost právních norem morálkou; odlišuje neplatnost práva od jeho nemorálnosti ; na druhé straně si uvědomuje problém uplatnění nemorálního práva ; řešení této otázky ale přesouvá na bedra občanů, na jejich občanskou neposlušnost; Řešení nemorálního práva nevidí v popření jeho platnosti odkazem na přirozené právo, resp. morálku; jako stoupenec právního pozitivizmu se domnívá, že platnost pravidla je odvozena jen ze vztahu k jinému pravidlu. Třídu platných zákonů nedostaneme vyloučením toho, co je z morálního hlediska špatné, ale jen srovnáním dvou platných pravidel.
6 RADBRUCHOVA FORMULE A JEJÍ KRITIKA POSTAVILA PRÁVNÍ TEORII PŘED NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY: Opět byla otevřena otázka, co je podstatným znakem pojmu právo, resp. pozitivního práva a co má být jeho smyslem? To vedlo k vymezení těchto konkrétních tematických rovin, které určovaly podobu právně filosofického myšlení ve druhé polovině 20. století: - zda má být platnost zásadním znakem pojmu právo; - zda funkci podmínky platnosti/správnosti práva má plnit přirozené právo, resp. morálka; - zda je nutný vztah práva a morálky;
7 O ČEM MLUVÍME, KDYŽ MLUVÍME O PLATNOSTI? Slovo legitimita (platnost) pochází z latinského slova legitimus, které je do češtiny překládáno jako přiměřený; Dlouhou dobu význam slova byl interpretován velmi úzce jako označení zákonné dědičství určité královské dynastie Širší význam byl spojován s označením způsobu jakým se vládce (regent) podle stanoveného zákona chopil moci Ve společenských vědách se obecně ujal tento termín pro označení souhlasu s přiměřeností (správnosti) určitého jednání jednotlivce, skupiny lidí nebo instituce
8 PLATNOST PRÁVA V UŽŠÍM SMYSLU SLOVA: FORMÁLNÍ PLATNOST Jedná se o právní pojem platnosti tak, jak jej užívají právníci: právní norma je platná pokud je náležitě stanovená normotvůrcem, byla náležitě publikována, případně jsou splněny další formální podmínky. Východiskem je zde Weberovo pojetí, který ukazuje, že legitimizační podmínkou je zde formální racionalita. Tzn. pozitivní právo je v určité míře samo o sobě schopné potvrdit oprávněnost svých vlastností, které pocházejí z legality, z profesionálně vypracovaných zákonů; Tato myšlenka fascinovala právní pozitivisty a také byla velmi praktická pro zdůvodnění pozitivity práva: legitimní je jen ta povinnost (Sollen), která je zákonem stanovena; legitimní je jen ta norma, která patřila do určitého normativního řádu atd.
9 CO JE TO PLATNOST PRÁVA? Německý teoretik R.Alexy poukazuje, že kromě formální platnosti práva je nutné rozlišovat tři pojmy platnosti: sociologický etická a právní Právní pojem platnosti (to, co má platit) právo platí, protože je zákonodárcem stanoveno a prosazováno; Sociologický pojem platnosti (to, co je platné); spočívá v reálném dodržování normy; Norma fakticky platí, pokud se buď dodržuje nebo její dodržování se vynucuje sankcí. (faktická platnost je nezávislá od motivů, které vedou k dodržování práva) Etický pojem platnosti vyjadřuje morální akceptaci či uznání normy, ospravedlnění. Označuje morální základ dodržování normy; (právní norma má morální platnost, pokud je svobodně z přesvědčení dodržována)
10 PRÁVNÍ POJEM PLATNOSTI PODLE ALEXYHO Alexy se domnívá, že právní pojem platnosti v sobě musí obsahovat prvky sociologického pojmu; tzn. pokud nějaký normativní systém nebo norma nemají žádnou sociální platnost, nemají žádný společenský dopad, tak nemohou platit ani právně; Pokud pojem právní platnosti zahrnuje jen prvky sociální platnosti je to pozitivistický pojem Pokud zahrnuje i morální prvky tak je to pojem nonpozitivistický a představuje jeho pozici; (Alexy tvrdí, že elementární spravedlnost je nutnou podmínkou platnosti práva;)
11 CO JE SMYSLEM PLATNOSTI PRÁVA? Alexy nabízí vlastní pozici, kdy se přiklání k tzv. nonpozitivismu a připouští morální ospravedlnění platnosti práva; zastává názor, že vztah mezi právem a morálkou je nutný; Alexyho pojetí je dost schématické, jednotlivé dimenze jsou difusní, propojené; Alexy rozlišuje pak právní platnost jako interní a externí problém; interní je určena příslušností normotvorného orgánu a procedurou; externí pak spočívá ve stanovení vztahu právní platnosti k morální a sociologické; Právo ale není vybavené sociální platností jen proto, že má mít nějakou sociální účinnost; Podobně fungování morální normy nemá morální konsekvence jen proto, že lidé mají nějaké morální důvody k tomu, aby se dané normě podřídili Problém platnosti právní normy z filosofického hlediska není problémem, na který je možné odpovědět způsobem: je to třeba, protože je to
12 TEORIE PLATNOSTI PRÁVA PODLE WEINBERGERA Teorie rodokmenu, zdůvodňuje platnost normy odkazem na pravidla jejího vzniku (Kelsen ZN, Hart ZP) Realistická teorie: kritérium platnosti je rozhodovací praxe a způsob argumentace při aplikaci práva; Teorie ospravedlnění: usiluje o morální zdůvodnění platnosti; Institucionální: kombinace rodokmenu se sociologickými (institucionálně) prokazatelnými skutečnostmi.
13 HARTŮV KONCEPT PRÁVA : JAKÝM ZPŮSOBEM CHCE PŘEKONAT PRÁVNÍ FORMALISMUS KLASICKÉHO POZITIVISMUS? a) kritizuje naturalismus v tradici anglické jurisprudence (konkrétně Austinovo pojetí práva jako souhrnu příkazů) b) pokouší se o zmírnění radikálního odtržení Sollen od Sein ; (kritizuje Kelsenovo pojetí vůle jako zdroje normativity ) c) zdůvodněním práva a morálky jako dvou komplementárních jevů; jejich fungování je podmínkou přežití společnosti; Tyto premisy se stávají východiskem jeho právní teorie, která je označována za analytickou jurisprudenci.
14 HARTOVA KRITIKA NATURALISMU TRADIČNÍHO PRÁVNÍHO POZITIVIZMU (J.AUSTINA): Příklad, který by nám měl pomoct lépe porozumět uvedené kritice. Hart začíná svojí analýzu tímto příkladem: Představte si zemi, ve které život lidí není regulován jen zvykem nebo obyčeji, ale vládne zde panovník Rex I., který vydává příkazy. Těmto příkazům se obyvatelé země podřizují z respektu před zákonodární autoritou. Tyto příkazy jsou vymáhány pod hrozbou sankce. Rex I. umírá a na jeho místo nastupuje nejstarší syn Rex II., který začíná také vydávat příkazy. Ale jen co Rex II. vydá první příkazy zemře a po něm nezůstává žádný následovník.
15 HARTŮV PŘÍKLAD JE KRITIKOU AUSTINOVA POJETÍ A) SUVERÉNA, B) FORMY PRÁVA JEN JAKO PŘÍKAZU; A) anglický právní teoretik J. Austin ( )- první stoupenec právního pozitivismu - imperativní jurisprudence Formuloval základní kategorie zákonodárce-suverén, pozitivní právo-formu příkazu, adresát příkazu, sankce Pozitivní právo je podle Austina, příkaz suveréna, kterým vynucuje u adresáta dobré jednání Morálka je zde kritériem toho, které příkazy se stávají platnými právními příkazy: jsou to jen ty, které chtějí odstranit zlo v jednání adresáta Podřízení se povinnosti, kterou příkazy obsahují je zde vynucováno sankcí
16 Hartova kritika zákonodární autority: Hart nás upozorňuje na to, že zvyk poslouchat příkazy autority není dostatečným důvodem k tomu, aby Rex II. byl považován za zákonodárce- ( zákonodárce není ten, díky kterému byly zákony poprvé vytvořeny, ale ten, díky jehož autoritě jsou to vždy zákony ) aby byla nějaká autorita přijatá za zákonodární autoritu, musejí existovat pravidla zmocnění zmocňují autoritu k zákonodární činnosti, zmocňují ji být zákonodární autoritou; Zároveň z toho Hart vyvozuje, že strukturu práva neutvářejí jen příkazy a zákazy ale i zmocňující pravidla, která umožňují příkazy a zákazy stanovit jako právní příkazy.
17 B) JAK CHÁPE HART PRAVIDLA? (POKUS O PŘEKONÁNÍ RADIKÁLNÍHO ODTRŽENÍ SOLLEN OD SEIN ) Hartova kritika Kelsena je konstruktivní a korigující Kritiku odtrženosti normativity od fakticity založil na výkladu rozdílu mezi zvykem a pravidlem, tzn. zvyklostí určitého jednání a pravidlem jako standardem umožňujícím určitou činnost; Kupříkladu: Lidé chodí v sobotu večer do kina, toto je určitý zvyk, ale není pravidlem-lidé nepovažují za nutné přijmout tento zvyk za povinnost; Na druhé straně existují situace jednání, jako je např. zastavení auta na červenou- zde se naše činnost řídí pravidly zde se nejedná o zvyk ale o případ vnitřního přijetí pravidla k výkonu určité činnosti (jednání)- z toho a jen z toho důvodu se stává závazným pravidlem.
18 VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ HLEDISKO Hart nesouhlasí s rozlišením Sein a Sollen K porozumění jaká je normativita právních, morálních nebo jiných společenských pravidel potřebujeme pouze reflektovat postoje lidí k jednání; ( z jaké perspektivy je jejich jednání pozorováno) Díky tomu rozlišuje tzv. vnějšího a vnitřního hlediska. Existují dva možné teoretické přístupy k právu a obecně ke každé normativní praxi. Buď se můžeme snažit popsat společenské chování bez ohledu na přesvědčení a postoje účastníků praxe (vnější hledisko) anebo do popisu zahrneme též onu psychologickou složku uznání(vnitřní hledisko)
19 ÚČASTNÍK A POZOROVATEL Vnitřní hledisko, jak ho chápe Hart, znamená takový praktický postoj účastníků právní praxe, kterým akceptují (prakticky uznávají) právní normy jako řídící důvody jednání, protože jsou platné právo. Z praktického hlediska existují dva postoje, které může účastník právní praxe zaujmout k právním normám, buď je akceptuje nebo je neakceptuje. Pokud je akceptuje, pak zaujímá vnitřní hledisko, a pokud je neakceptuje, pak buď zaujímá oportunistické hledisko zlého muže, anebo je pouze vnější pozorovatel (např. sociolog nebo antropolog).
20 PRAVIDLÁ JAKO NORMATIVNÍ STANDARDY Hart svým rozdílem mezi zvykem a pravidlem, vnitřním a vnějším hlediskem ukazuje, že pravidla jsou sociálně psychologické standardy; vychází z obecného zjištění, že každou činnost, kterou vykonáváme vždy charakterizuje již určitý soubor pravidel, které uznáváme (přijímáme) pokud tuto činnost máme vykonávat. K tomuto pojetí pravidel jej inspirovala analytická filosofie jazyka konkrétně tzv. teorie řečových aktů J.L. Austina ( )
21 PŘÍNOSEM HARTA JE TO, ŽE SPOJUJE PRÁVO-PRAVIDLA PRAVIDLA S OTÁZKOU JAZYKA; PROTO JE NUTNÝ KRÁTKÝ EXKURZ DO FILOSOFIE JAZYKA DRUHÉ POLOVINY 20.STOLETÍ V obecné filosofii dochází v první polovině 20.století k radikální změně, která se označuje za lingvistický obrat; předmětem filosofického tázání se stala logická analýza jazyka; cílem bylo odhalit logickou strukturu jazyka; (G.E.Moore, B.Russell. L.Wittgenstein) Logická struktura odpovídající výrazu není totožná s gramatickou strukturou; Význam musí být odhalen analýzou, čímž se má
22 INSPIRACE ANALYTICKOU FILOSOFII JAZYKA L. Wittgenstein ( ) rakouský filosof, dvě období vývoje jeho filosofie; a) Logická analýza jazyka vůdčí myšlenka pro toto období byla: Většina vět a otázek, které byly napsány o filosofických věcech, není nepravdivá, nýbrž nesmyslná. Nemůžeme proto vůbec takové otázky zodpovědět, nýbrž jen prokázat jejich nesmyslnost. Většina otázek a vět filosofů spočívá v tom, že nerozumíme naší jazykové logice. b)teorie jazykových her: Význam nějakého slova je způsob jeho použití v řeči. Každá promluva sleduje nějaký cíl, nestačí tedy zkoumat jen její logickou stavbu;
23 WITTGENSTEINOVA TEORIE JAZYKOVÝCH HER Jazyková hra řeší otázku užívání jazyka - jazyk není soustavou obrázků ale spíše hrou, tzn., jako každé hře, jsou mu vždy vlastní určitá pravidla; Rozumění jazyku je něco jako schopnost, podobně jako máme schopnost a souvisí s naší schopností prakticky konat; jazyk si osvojujeme stejně jako schopnost chodit, tzn., do používání jazyka jakoby vrůstáme a co znamenají slova, to se dozvídám tak, že se je jich učím používat; Rozumění významům slova není nějaká událost naší mysle, ale je to projev schopnosti zvládnout určitou techniku, tzn. techniku používání jazyka;
24 JAZYK JE FORMA ŽIVOTA Při učení se jazyku se učím používat pravidla používání určitých výrazů. Porozumění zde znamená vědět jak to či ono vykonat; vědět znamená být schopen, tedy v případě jazyka: být schopen používat správně slova. A tedy: Jazyk je forma života.
25 NÁSLEDUJÍCÍ POZNÁMKA BY NÁM MĚLA POMOCT, LÉPE POROZUMĚT CO ZNAMENAJÍ PRAVIDLA JAZYKOVÉ HRY: Kdo se při vaření řídí jinými, než těmi správnými pravidly, vaří špatně; zatímco, kdo se řídí jinými pravidly než pravidly šachu, hraje jinou hru; a kdo se řídí jinými gramatickými pravidly, než jsou třeba ta běžná, tím neříká něco nepravdivého, ale mluví o něčem jiném. Pravidla jazyka jsou jazyku (vlastní) implicitní a tudíž naše porozumění světu je vždy spojeno s užíváním pravidel
26 HART JE POVAŽOVÁN ZA STOUPENCE THE OXFORD SCHOOL OF ORDINARY LANGUAGE (OXFORDSKÁ ŠKOLA PŘIROZENÉHO JAZYKA) Vznik školy po válce - G.Ryle, J.L.Austin, Paul Grice, P.Strawson, H.L.A.Hart) Vliv Austina- teorie řečových aktů klade si otázku v jakém smyslu lze říci, že vyřčením slov nějak jednáme Všímá si toho, co všechno děláme pomocí slov Ukazuje, že slova nepoužíváme jen k označení nějakých věcí, k popisu faktů, ale také můžeme něco tvrdit, přikázat, slíbit, vyjádřit svůj názor atd také můžeme svým sdělením dosáhnout určitého jednání; To jsou všechno akty, kde nejde pouze o individuální komunikaci ale tato komunikace má společenský rozměr; Řečové akty jsou společenské instituce, které ztělesňují nějaká pravidla jazyk je nástroj, pomocí kterého vytváříme společenskou realitu a zároveň je i prostředkem, který nám ji zpřístupňuje;
27 HART SE INSPIRUJE TEORII ŘEČOVÝCH AKTŮ A BYL PŘESVĚDČEN, ŽE ZKOUMÁNÍM JAZYKOVÝCH PRÁVNÍCH FOREM LÉPE POROZUMÍME PRÁVU JAKO SPOLEČENSKÉMU JEVU Hart demonstruje vznik právního pojmu na následujícím příkladu uplatnění subjektivního práva, vyjádřeného běžným jazykem: A má právo na zaplacení 100Kč od B Hart se táže, kdy se stane tento nárok právním nárokem? Odpověď: k této proměně dochází když se tážeme, za jakých podmínek tento pravdivý výrok se může stát motivem jednání? - k tomu může dojít jen tehdy, když bude existovat účinné právní pravidlo (právní systém), které učiní tuto skutečnost- nárok na vrácení 100Kč- za správný a platný právní nárok Závěr: transformaci tohoto nároku na právní nárok umožňují právní pravidla, které mlčky předpokládají existenci právního systému
28 JAK ALE VÍME, ŽE DANÉ PRAVIDLO DÁVÁ UVEDENÉMU NÁROKU PRÁVNÍ CHARAKTER A JE PLATNÉ? Hart v této souvislosti uvažuje o existenci pravidla uznání jakéhosi obecného pravidla, které určuje normativní linii státního aparátu a soudů a je vlastní této činnosti a potvrzuje její existenci; (Hart přiznává určitou podobnost s Kelsenovou Grundnormou) Od ostatních pravidel se liší tím, že neexistuje žádné pravidlo,které by stanovilo kritéria pro posouzení jeho vlastní právní platnosti Stručně: jen pravidla vznikající na půdě státního aparátu a soudů mohou mít povahu právních pravidel.
29 PRAVIDLO UZNÁNÍ Pravidlo uznání se neuvádí, ale jeho existence jako skutečného pravidla se ukazuje v tom, jakým způsobem konkrétní pravidla identifikují soudy či veřejní činitelé či soukromé osoby V případě soudců, když dospějí k prohlášení, že určité pravidlo bylo správně identifikováno jako právní, tak jejích prohlášení má autoritativní povahu Jak si máme toto pravidlo uznání představit? Hart uvádí příklad se skorováním při nějaké hře; obecné pravidlo skorování bývá zřídka nějak formulováno během hry ale všichni hráči volí jednotlivá pravidla ve své hře tak, aby byli úspěšní a zvítězili Máme zde do činění s představou pravidla jako systémového předpokladu fungování všech pravidel není to hypotetický předpoklad ale skutečné pravidlo, které nám poskytuje kritéria pro identifikaci konkrétního pravidla jako právního pravidla Např. ve hře v šachy máme táhnout koněm do L můžeme použít různé další pravidla hry ale pokud bychom koněm táhli jinak nešlo by již o hru v šachy
30 PRÁVO JE JEDNOTOU PRIMÁRNÍCH A SEKUNDÁRNÍCH PRAVIDEL Primární stanovují povinnosti a určují co je zakázané a co dovolené; na základě těchto pravidel vznikají především trestně právní normy a občanskoprávní normy náhrady škody Sekundární- vedou ke vzniku, změně a uznání primárních pravidel : - pravidla uznání, - pravidla změny - pravidla adjudikace - umožňují rozšířit pravomoc např. sepsání závětě, apod.
31 POŽADAVEK JASNOSTI A OTEVŘENÁ TEXTURA PRÁVA: Hart se zabývá otázkou jazykového vyjádření pravidel a ukazuje, že jsou případy, kdy je možné jednoznačně určité pravidlo uplatnit Zároveň uvádí příklad, který se stal známým, kdy existuje pravidlo formulované: Zákaz používání vozidel v parku. Uplatnění tohoto pravidla bude jednoznačné v případech, kdy obecný výraz vozidlo můžeme jasně použít. Takovým případem jasného použití je podle něj automobil. V případě jízdních kol, letadla, či kolečkových bruslí již použití obecného výrazu vozidlo není vůbec jasné a tato nejasnost není řešitelná podle něj ani interpretací. To znamená, že toto pravidlo umožňuje různá řešení
32 OTEVŘENÁ TEXTURA PRÁVA Na základě tohoto příkladu Hart dokazuje, že je použití obecného pojmu závislé od kompromisu právníků, který vede k jejich uznání, že je daná formulace adekvátní. Otevřenou texturou práva chce zvýraznit, že skutečně existují oblasti jednání, kde je ponechaná řada otevřených prvků, aby byly rozvíjeny soudy a veřejnými činiteli, které mají ve světle určitých okolností nalézt přijatelný kompromis mezi soupeřícími zájmy, jež se svou závažností případ od případu liší.
33 CO ZNAMENÁ OTEVŘENÁ TEXTURA PRÁVA? že právní definice pojmů mají omezenou použitelnostmohou být zavádějící; významy právních pojmů jsou utvářeny na základě toho, jak jsou použity dané pojmy a to na základě kompromisu, který mezi sebou právníci dosáhnou kritériem toho, že vzejde z daného kompromisu správný význam nebude jen úzus ale úspěšnost řešení daného případu; vyjasňování nejasných významů interpretací není všelékem právní praxe Hart otevírá dveře pragmatické koncepci práva
34 PŘÍKLAD K LEPŠÍMU POROZUMĚNÍ: Představme si diskusi soudců A a B. Soudce A řekne: Pokud je zakázáno brát nějaká vozidla do parku a XY parkuje svoje kolo v Basilejské zahradě, XY musí být potrestán tím a tím způsobem. Soudce B uznává právo soudce A na tento výklad, ale také může navrhnout alternativní zdůvodnění a tvrdit: Pokud XY parkoval svoje kolo v Basilejské zahradě, ale kolo není vozidlo a Basilejská zahrada není veřejný park, XY nemusí být potrestán tím a tím způsobem. Závěr : Dle Harta musí být proveden výběr z těchto alternativ a zvážit zda se některá dostatečně podobá jasnému případu; Soudce C se rozhodne pro význam pravidla, kterému bylo přisouzeno při řešení sporů vyšší skóre, tzn. vedlo k úspěšnému vyřešení konfliktu.
35 HARTOVO POJETÍ MINIMÁLNÍHO OBSAHU PŘIROZENÉHO PRÁVA V PRAVIDLECH Hartovi bývá vyčítáno, že jej nezajímá smysl práva ale tak to není obecně bychom mohli říct, že tím je úspěšné vyřešení konfliktu; V této souvislosti Hart zdůvodňuje své pojetí fungování pravidel a ukazuje, že každé pravidlo obsahuje minimum přirozeného práva; Co to znamená? Hart se táže proč jsou pravidla ve společnosti nutná a zjišťuje, že je to proto, aby společnost nejen nějak fungovala, ale aby byla zabezpečená reprodukce společenského života.
36 PĚT DŮVODŮ, PROČ JE MOŽNÉ MLUVIT O MINIMÁLNÍM OBSAHU PŘIROZENÉHO PRÁVA Právo má přirozený základ svého fungování ve společnosti - minimálním cílem práva je přežití člověka To vede ke tvorbě pravidel, které vyrůstají z přirozené povahy (antropologických danností) vztahů a struktur společenského života; Zároveň se tyto pravidla vyznačují pozitivní hodnotou, pozitivní funkcí- jsou to minimální podmínky přirozeného práva ( resp.morálky) Mezi právem a morálkou není nutný vztah, ale vztah funkční závislosti.je to komplementární vztah (tzn., že se vzájemně doplňují jako svébytné jevy, kterých existence je nutná pro fungování nikoli práva ale života společnosti)
37 5 DŮVODŮ KOMPLEMENTÁRNÍHO VZTAHU: Tato pravidla vycházejí: a) z lidské zranitelnosti užitím násilí ze strany jiných lidí. Tato skutečnost vede k zákazu závažných násilných činů; b) z přibližné rovnosti lidí, která znamená, že lidé jsou sice nadáni různými schopnostmi, ale žádný jedinec není tak silný, aby přiměl ke spolupráci všechny lidi; z tohoto důvodu vznikla potřeba systému vzájemné zdrženlivosti a kompromisů, která se stává základem právních a morálních závazků; c) z omezeného altruismu, lidé nejsou ani jen altruisté, ani jen egoisté, nejsou ani jen dobří ani jen zlí. Tato skutečnost činí potřebnými pravidla vzájemné zdrženlivosti, která by zabezpečila vyváženost individuálních a společenských zájmů v životě společnosti; d) z omezenosti zdrojů, které nejsou nekonečně přístupné a můžeme je získat jen prací. Z tohoto důvodu jsou nutná pravidla, legitimizující vlastnictví;. e) z omezenosti porozumění a síly vůle, což se stává příčinou odchylného nebo protispolečenského jednání s cílem získat nějakou osobní výhodu. Z tohoto důvodu je nutné užití sankce jako ochrany proti těmto odchylkám.
38 V ČEM SPOČÍVÁ VÝZNAM HARTOVA POJETÍ PRÁVA: - Vypracoval pojem práva na základě analytického pojmu pravidlo a představuje právo jako oblast sociální praxe, kterou charakterizuje určitá struktura pravidel; jejich dodržování, tvorba, změna, aplikace; - Právo není systémem norem, ale systémem hierarchicky uspořádaných pravidel - Hart přisuzuje právu sice funkci sociální regulace jako systému právních pravidel ale netáže se primárně po účelu a (smyslu) pravidel; - Platí, že pokud se děje regulace společenských vztahů podle platných pravidel, tak funguje a to je také kritériem správnosti;
1. Anglická verze právního pozitivismu - (teoretické zdroje: klasický empirismus a utilitarismus)
8. přednáška POJEM POZITIVNÍ PRÁVO 1. Anglická verze právního pozitivismu - (teoretické zdroje: klasický empirismus a utilitarismus) 2. Kritika tradičního právního pozitivismu- právo jako jednota pravidel
Více1. Přednáška K čemu je právní filosofie?
1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie
VíceSlovo ius positivum se objevilo až v 6. století v justiniánském kodexu
Přednáška č. 4 Tématický okruh: 1. Co je právo? 1.2. Přirozené právo versus pozitivní právo 1.2b) Co je pozitivní právo? Osnova přednášky: i) Význam pojmu pozitivní právo - proč se začalo používat ii)
VíceTeorie práva Přirozené a Pozitivní právo
Teorie práva Přirozené a Pozitivní právo Martin Škop Přirozené a pozitivní právo Přirozené a pozitivní právo způsoby odpovědi na základní otázku Co je právo? nutnost nalézt správná pravidla jednání je
VíceCS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky
CS004 - Vodohospodářská legislativa CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o vodohospodářské legislativě? Setkali jste se s legislativou v praxi/brigádě?
Víceteorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa
Přednáška č.5. Teorie přirozeného práva - první pokus o vysvětlení jak funguje právo ve společnosti. 1. Změna tázání: přechod od otázky "co je právo" k otázce "jak právo funguje": kritika starověkého pojetí
VíceLudwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.
VíceTeorie práva VOŠ Sokrates
Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních
VícePrameny práva (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D.
Prameny práva (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D. 1. 1. Definice pramene práva Tři základní možná pojetí termínu prameny práva (vícevrstevnatý pojem) 1.Formální Státem uznaná
VíceSUVERENITA A KONTINUITA
SUVERENITA A KONTINUITA V ROZKAZNÍ TEORII PRÁVA Petr Osina Právnická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Abstract in original language Příspěvek se zaměřuje na analýzu hlavních argumentů rozkazní
VíceSprávní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.
BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika
VíceRetroaktivita. Prameny práva
Retroaktivita jedná se o zpětnou účinnost (popřípadě zpětná působnost) právního předpisu tedy situaci, kdy tento právní předpis působí i zpětně do doby před svou platností. Tzv. retroaktivita pravá je
VíceTEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz
TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát
VíceObsah. 1. Pojem a struktura práva
Obsah Předmluva............................... II 1. Pojem a struktura práva A. Pozitivismus versus iusnaturalismus: nekončící příběh.. 17 1. Vymezení pojmu práva jako východisko řešení netriviálních případů..........
VíceZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)
VícePrávo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy)
Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy) Ing. Lenka Hřibová, 2015 Právo, právní vědomí Právo systém pravidel, které mají určitou formu a dle kterých se organizuje a řídí lidské
VíceTeorie práva VŠFS. Metodický list č. 1
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Teorie práva VŠFS Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je osvětlení základních pojmů a principů z oblasti teorie práva, vývoje právního myšlení a základů
VícePRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA
PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU katedra teorie práva TEORIE PRÁVA (pro bakalářský obor - VEŘEJNÁ SPRÁVA) Rozsah výuky: 1. semestr 2/2, 2. semestr 2/2, 3.semestr 2/2 I. semestr FENOMEN PRÁVA 1. Různé přístupy k právu.
Víceč. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce
S t a novisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 22/2008 Označení stanoviska: Postup Ministerstva vnitra při hodnocení souladu obecně závazných vyhlášek obcí se zákonem Právní
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceETIKA V PODNIKÁNÍ PODNIKOVÁ KULTURA
ETIKA V PODNIKÁNÍ PODNIKOVÁ KULTURA Legalita (z lat. lex, legis=ustanovení, zákon) Zákonost, zákonný stav, přístup podle zákona bez ohledu na to, zda je zákon správný a náležitý. Legální je to, co se děje
Více= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
VíceŽivot a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom
Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí 21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se
VícePojem právní norma Definice regulativní idea, vyjadřující mětí obecně závazné pravidlo chování vynutitelné státem Materiální znaky: regulativnost (pře
Přednáška č. I. PRÁVNÍ NAUKA Právní normy Pojem, prvky, struktura, působnost. JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D KPT PrF MU v Brně Pojem právní norma Definice regulativní idea, vyjadřující mětí obecně závazné pravidlo
VíceLogika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966)
Logika a jazyk V úvodu bylo řečeno, že logika je věda o správnosti (lidského) usuzování. A protože veškeré usuzování, odvozování a myšlení vůbec se odehrává v jazyce, je problematika jazyka a jeho analýza
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceProf o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška
Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VícePrávo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje
Otázka: Základní pojmy teorie práva Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): bezejmenna Právo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje stát v určité formě a při jejich porušení
VíceZákladní orientace v právu a úvod do studia veřejné správy. Místo veřejné správy v systému veřejné moci ve státě. ( )
BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Základní orientace v právu a úvod do studia veřejné správy. Místo veřejné správy v systému veřejné moci ve státě. (22. 9. 2015) JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D. Obsah
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
Více2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel
TEORIE PRÁVA 2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel PRAMEN PRÁVA Pramen práva je pojem, který označuje vnější formu, kterou jsou sdělovány právní normy (formální pojetí pramenů práva) zdrojem obsahu právních
VícePrávo na dobrou správu
Právo na dobrou správu Pojem dobré správy v moderním demokratickém státě se od správních úřadů se očekává víc než jen dodržování zákonů očekává se určitá kvalita správní činnosti vyjádřená v jasně definovaných
VíceJaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup SHRNUTÍ PE 462.498 CS Tento
VíceVýstavba mluveného projevu
Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování
VíceTEORIE PRÁVA 11. PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI
TEORIE PRÁVA 11. PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz SPOLEČNOST Společnost je sociální systém Společnost představuje souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY I_P1-2 Číslo projektu:
VíceStručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VícePříklad z učebnice matematiky pro základní školu:
Příklad z učebnice matematiky pro základní školu: Součet trojnásobku neznámého čísla zvětšeného o dva a dvojnásobku neznámého čísla zmenšeného o pět se rovná čtyřnásobku neznámého čísla zvětšeného o jedna.
VíceSTANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH
VíceVýstavba mluveného projevu
Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování
VíceLOGIKA A ETIKA úvod do metaetiky. zpracovala Zuzana Mrázková
LOGIKA A ETIKA úvod do metaetiky zpracovala Zuzana Mrázková Autoři Petr Kolář *1961 Vystudoval teoretickou kybernetiku na Přírodovědecké fakultě Palackého univerzity v Olomouci Pracuje ve Filozofickém
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup
VíceCS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení
CS004 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o správním právu? Setkali jste se se správním řízením?
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
VíceZapočtení 11.9 Strana 1
Započtení 11.9 Strana 1 11.9 Započtení Započtení je zvláštním způsobem zániku závazku upraveným v občanském zákoníku. Podstata započtení neboli kompenzace spočívá v zániku dvou vzájemných pohledávek stejného
VíceAplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy
Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy ke standardu ISA 720 ODPOVĚDNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU ÚČETNÍ ZÁVĚRKU (účinná od 24. listopadu
VíceAlexy obě pozice spojuje a mluví o explikatívně-existenciálním zdůvodnění, jako o spojení subjektivního a objektivního přístupu.
Interpretace lidských práv Úvodní seminář 3.3. 2015 Seminář bude věnován vysvětlení základních pojmů: a) lidská práva, jejich pojetí a zdůvodnění; b) interpretace; co je to interpretace obecně? Co činí
VíceMETODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE
METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům
VíceTeorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Teorie práva Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Typy právních kultur Právní komparatistika (srovnávací právní věda) - mikrokomparatistika
VíceMezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená.
Logika 6 Zadání: Doplň vhodný termín z nabízených nebo vyber správnou odpověď: Otázka číslo: 1 Mezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená. formální neformální obsahové
VíceTEORIE PRÁVA 13. PRÁVNÍ PRINCIPY
TEORIE PRÁVA 13. PRÁVNÍ PRINCIPY Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz ÚČEL PRÁVNÍCH PRINCIPŮ 1. bezprostředně normativní s cílem přímo právně upravit lidské chování 2. zákonodárně politický a technický
VíceZÁKLADY PRÁVA 2. část
ZPr_Základy práva ZÁKLADY PRÁVA 2. část Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra veřejného práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Prameny heteronomního práva ve formálním smyslu kde je právo fakticky obsaženo
VíceDelegace naleznou v příloze odtajněné znění výše uvedeného dokumentu.
Rada Evropské unie Brusel 10. června 2015 (OR. en) 10817/10 DCL 1 ODTAJNĚNÍ Dokument: Ze dne: 8. června 2010 Nový status: Předmět: ST 10817/10 RESTREINT UE veřejné FREMP 27 JAI 523 COHOM 153 COSCE 17 Rozhodnutí
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
Více1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY
9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních
VícePráce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen
VícePrávo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015
Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně
Více- podle toho, o čem předpis pojednává, se zařazuje do příslušného právního odvětví. společenské proměn, problémy a potřeby vyžadující právní úpravu
Otázka: Právní systém a právní norma Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): klara.posp Právní systém - obsahové uspořádání právních předpisů. - podle toho, o čem předpis pojednává, se zařazuje do
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
Více1. Postavení právních předpisů obcí a jejich. předpisů krajů a jejich druhy. druhy
1. Postavení právních 1. Postavení právních předpisů obcí a jejich předpisů krajů a jejich druhy druhy 1.1. Vymezení právních předpisů obcí 1.1. Vymezení právních předpisů krajů Právní předpis obce definuje
VíceTEORIE PRÁVA Prameny práva
TEORIE PRÁVA Prameny práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Pojem pramenů práva - ve formálním smyslu (formy v nichž právo vyjádřeno) - v materiálním smyslu (materiální důvody konkrétního
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VícePRÁVO ZÁKLADNÍ POJMY pro žáky.notebook February 19, 2015 ZÁKLADY PRÁVA
ZÁKLADY PRÁVA PRÁVO ZÁKON soubor platných právních norem (příkazů, zákazů nebo dovolení), které jsou stanovené státem a kterými se řídí pravidla lidského soužití a jsou státem vynucovány konkrétní právní
VíceZávěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu
MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního
VícePrávní záruky ve veřejné správě
Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420
VíceJANA ZMEŠKALOVÁ ODBOR METODIKY A KONTROLY TRŽNÍ SÍLY SVATOMARTINSKÁ KONFERENCE
JANA ZMEŠKALOVÁ ODBOR METODIKY A KONTROLY TRŽNÍ SÍLY SVATOMARTINSKÁ KONFERENCE 16. 11. 2017 I. NOVINKY V AGENDĚ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY rozsudek ve věci Kaufland návrh skupiny senátorů na zrušení ZVTS legislativní
VíceMetody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.
3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum
VíceÚvodní, zrušovací, přechodná a zmocňovací ustanovení v právních normách
Úvodní, zrušovací, přechodná a zmocňovací ustanovení v právních normách JUDr. Radim Boháč, Ph.D. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. Právnická fakulta UK katedra finančního práva a finanční vědy Osnova semináře
VíceMezinárodní prvek, důsledky. Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1
Mezinárodní prvek, důsledky Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 21 Cdo 15/2014 Právní teorie již dříve dovodila, že kolizní normy nelze aplikovat v případě obcházení zákona, za nějž je v
VíceZákladní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům.
Metodické listy pro kombinované studium předmětu: Tvorba a interpretace práva Lektor: docdrmilan Sláma Kontakt: slama@prfcunicz Úvodní sdělení: Předkládaná témata se pohybují v ohledávání předpokladů tvorby
VíceKODEX PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ AKTUÁRA
KODEX PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ AKTUÁRA Schváleno valnou hromadou dne 8. prosince 2015 Kodex profesionálního chování aktuára je vnitřním řídícím dokumentem ČSpA. ČSpA vydává tento dokument dvojjazyčně. V
VíceP r á vn í vý k l a d odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra
P r á vn í vý k l a d odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra K obecně závazným vyhláškám regulujícím provozování výherních hracích přístrojů na území obce V oblasti provozování loterií
VíceE L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442
E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům
VíceSprávní akty Pojem správního aktu V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby 1) v širším slova smyslu: : označení pro veškeré mocenské právně závazné akty vydávané na základě zákona orgány veřejné
VícePŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 11.3.2014 COM(2014) 158 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Nový postup EU pro posílení právního státu CS CS Příloha I: Právní
VíceÚstavní soudnictví v komparativním pojetí
Ústavní soudnictví v komparativním pojetí JUDr. Tomáš Pezl Pojem kontrola vykonávaná orgánem soudního typu kontrola souladu obecně závazných právních aktů s ústavou kontrola souladu individuálně závazných
VíceVýchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu Mediální výchova
Název ŠVP Motivační název Datum 15.6.2009 Název RVP Verze 01 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Platnost od 1.9.2009 Forma vzdělávání Koordinátor Délka studia v letech: denní forma
VíceImmanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz
ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická
VíceZáklady práva, 15. listopadu 2016
lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního
VíceEtika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE
Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE Obsah prezentace 1. Vymezení pojmu etika 2. Důvody hodnotových soudů v ekonomii 3. Amartya Sen a jeho pojetí etické ekonomie 4. AmitaiEtzioni: paradigma JÁ a MY
VíceTeorie argumentace Pavel Arazim
Teorie argumentace Pavel Arazim Druhá lekce Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK) Otázky v argumentaci
VíceStruktura a druhy
Právní normy Struktura a druhy 7. 11. 2011 Složky právní normy Subjekt Objekt Obsah Subjekt právní normy Normotvůrce Adresát Stát Fyzická osoba Právnická osoba Reálné teorie Fiktivní teorie Objekt Předmět
VíceStrategický management a strategické řízení
Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceStát právo vytváří na základě společenských vztahů právo tyto vztahy upevňuje
Otázka: Právní řád a právní ochrana Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Bambuca - pojem práva, prameny práva, právní normy, právní předpisy, systém práva - uspořádání právního řádu ČR - soustava
VíceÚvod do základů práva. Ing. Mgr. Tomáš Klusák
Úvod do základů práva Ing. Mgr. Tomáš Klusák Ignorantia iuris neminem excusat (Paulu) Ing. Mgr. Tomáš Klusák 2 bsah přednášky Pojem právo Normativní systémy Základní právní pojmy Prameny práva Právní norma
VíceImplementace inkluzívního hodnocení
Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu
VíceMEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 510 OBSAH. Předmět standardu... 1 Datum účinnosti... 2 Cíl... 3 Definice... 4 Požadavky
MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD PRVNÍ AUDITNÍ ZAKÁZKA POČÁTEČNÍ ZŮSTATKY (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec
VíceŠkola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)
Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor
VíceFinanční právo v soudní praxi. Úvodní seminář
Finanční právo v soudní praxi Úvodní seminář 1 Postavení judikatury v systému práva Od počátku rozdílný přístup common law x kont. právní systém Za příklad může posloužit - Pruský kodex zemského práva
VíceZákladní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 7. ROČNÍK Člověk a morálka zná rozdíly mezi morální a právní normou, umí co je mravnost na příkladech
VícePrimární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5.
Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. 2012 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší
VíceVeřejná správa. Úvod do předmětu
Veřejná správa Úvod do předmětu 2.10.2010 Výstupy předmětu Na konci tohoto předmětu student: zná základní koncepty a instituty veřejné správy; uvědomuje si charakter právní úpravy veřejné správy v kontextu
Více