Textová část O B S A H. strana

Transkript

1 Příprava brownfieldu lokalita A5 Nad Barborou závěrečná zpráva hydrogeologického průzkumu evidenční číslo Geofondu : 259/2011 Zpracovali : Ing. Martin Šmolka odpovědný řešitel Ing. Václav Hotárek odbor hydrogeologie Prověřil : Ing. Pavel Malucha vedoucí odboru hydrogeologie Schválil : Ing. Milan Stoniš vedoucí Divize geologie a bezpečnosti V Paskově 27. května

2 O B S A H Textová část strana 1. ÚVOD, cíl průzkumu, poskytnuté podklady 4 2. Přehled provedených prací, metodiky Přehled provedených prací Metodiky provedených prací a popis pracovních postupů 5 3. Základní charakteristiky ZÚ, geografie, prozkoumanost, využití ZÚ - brownfield, následky hornické činnosti Geografie zájmového území Dosavadní geologická a hydrogeologická prozkoumanost zájmového území Brownfield, původní využití ZL Následky hornické činnosti, dobývací prostor, Velkodůl 1. Máj, poklesy, zátopy Úpravy terénu a rekultivace, výstup metanu na povrch Současné a budoucí využití ZÚ, Územní plán, zastavovací plán Přírodní poměry Geomorfologické údaje Klimatické údaje Hydrologické údaje Geologická stavba ZÚ Průzkumné vrty, geologické řezy Geologická stavba obecně Popis zeminových typů ZÚ Hydrogeologické poměry Zvodnění kolektorů - hloubky hladiny podzemní vody Směry proudění, rozvodnice, hydraulické spády mapa hydroizohyps Hydrogeologické parametry průvodních zemin, zrnitostní analýzy Hydrodynamické testy (vsakovací zkoušky) Chemismus podzemní vody Základové poměry, inženýrsko-geologický průzkum Rozsah prací, odběry vzorků (vzorkovací plán), třídy zemin Základní údaje o způsobu hodnocení a technologických zkouškách Výsledky zkoušek - přehled a hodnocení geotechnických parametrů podloží Antropogenní zeminy a navážky Sprašové hlíny Deluviofluviální hlíny Glacigenní sálské hlíny Glacigenní sálské písky Glacigenní halštrovské hlíny Glacigenní halštrovské štěrkopísky Miocénní jíly 32 2

3 5.4. Zhodnocení plánovaných úprav zájmového území Zastavovací plán Současný stav zájmového území Hodnocení lokality z hlediska vhodnosti pro zakládání Seznam podkladů a publikované i nepublikované literatury Průzkum znečištění geoprostředí a výskytu metanu Kontaminační zdroje Znečištění podzemní vody Znečištění zemin Průzkum výskytu metanu atmogeochemie Obecné informace Provedení a výsledky průzumu Závěry Využití zájmového území z hlediska nakládání s vodami Využití zájmového území z hlediska základových poměrů Využití zájmového území z hlediska znečištění geoprostředí a výskytu metanu 44 Seznam zkratek 45 Seznam literatury 45 Přílohová část Příloha č. 1 : Situace zájmového území, mapa 1 : Příloha č. 2 : Mapa původního využití ZÚ 1 : Příloha č. 3 : Situace ZÚ s vymezením objektů geologické prozkoumanosti Příloha č. 4 : Geologické profily průzkumných vrtů Příloha č. 5 : Geologické řezy Příloha č. 6 : Mapa antropogenních zásahů a mocností navážek Příloha č. 7 : Mapa mocností krycích hlín Příloha č. 8 : Mapa hydroizohyps Příloha č. 9 : Mapa hloubek hladiny pod terénem - naražená Příloha č. 10 : Mapa hloubek hladiny pod terénem - ustálená Příloha č. 11 : Situace ZÚ s vyznačením vhodnosti pro zakládání staveb Dokumentační část Dokumentace č. 1 : Technická zpráva z průzkumného vrtání Dokumentace č. 2 : Měřická zpráva Dokumentace č. 3 : Laboratorní protokoly chemických analýz Dokumentace č. 4 : Protokoly o zkouškách zemin Dokumentace č. 5 : Zpráva z atmogeochemického měření Dokumentace č. 6 : Fotodokumentace Rozdělovník : Výtisk 1 8 Výtisk 9 a 10 Výtisk 11 : C.S.C. spol. s r.o. : Green Gas DPB, a.s. : Geofond ČR 3

4 1. ÚVOD, cíl průzkumu, poskytnuté podklady Akce Příprava brownfieldu, lokalita A5 nad Barborou, hydrogeologický průzkum je zpracována jako dílčí vstup studie proveditelnosti technického řešení průmyslové zóny. Akce je zpracována na základě Smlouvy o dílo č. 1215/041513, uzavřené mezi C.S.C. spol. s r.o. jako objednatelem a Green Gas DPB, a.s. jako zhotovitelem. Rozsah průzkumných prací je uveden jako příloha č. 2 Smlouvy o dílo. Cílem průzkumu je vyhotovení podkladu pro zpracování studie proveditelnosti. Zpracování studie proveditelnosti vychází ze zpracovatelských vstupů řady řešitelských organizací, Green Gas DPB a.s. je jedním z těchto řešitelských subjektů. Koordinujícím subjektem je firma PRODECOM DESIGN s.r.o., generální projektant studie proveditelnosti. Zpracování studie proveditelnosti vychází z Územního plánu Karviné - na základě zařazení zájmového území do souboru ploch, kde změny prověří územní studie. Objednatel poskytl řadu prvotních podkladů, mj. tyto : - Revitalizace Karvinska (draft), zpracováno RPG Real Estate Územní plán Karviné, zpracováno US Brno spol s r.o., 2010 (text a veškeré mapy ve formátu pdf.) - SEA Hodnocení (hodnocení vlivu koncepce na ŽP dle zák. č. 100/2001 Sb. o posouzení vlivů na ŽP a dle přílohy zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), zprac. EKOEX Jihlava, Územní plán Karviné, naturové hodnocení. EKOEX Jihlava Urbanistická studie průmyslových oblastí č.1, č.3, č.4 a Jan-Karel, analytická část, zprac. Ateliér S2, Územní plán obce Karviná, právní stav po schv. změně č. 9, zprac. Urbanistické středisko Ostrava s r.o Územně analytické podklady pro správní obvod úřadu úz. plánování Karviná, 2010 (texty, mapy a legendy) - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, Atelier T-PLAN s.r.o., 2010 (text a mapy) - Zastavovací plán území, varianty A a B, zpracoval PRODECOM DESIGN s.r.o., rok 2011 (hlavní podklad pro lokalizaci průzkumných prací) - Vrstevnicová situace, zpracoval PRODECOM DESIGN s.r.o., rok 2011 Kromě prvotních podkladů objednatel zajistil : - úvodní rekognoskaci zájmového území - úvodní koordinační schůzku s generálním projektantem a dalšími řešitelskými subjekty studie proveditelnosti - jednání s nájemci a uživateli zájmového území za účelem povolení vstupu a provedení průzkumných prací 2. Přehled provedených prací, metodiky 2.1. Přehled provedených prací Práce byly provedeny dle cenové nabídky, zpracované Green Gas DPB, a.s., v září Cenová nabídka obsahuje rozsah projektovaných prací a cenovou kalkulaci. Projektované práce jsou podrobně specifikovány, včetně zásad a metodiky zajištění, provádění a vyhodnocování geologických prací. Rozmístění průzkumných vrtů bylo navrženo jednak s ohledem na rozdělení území ve smyslu Zastavovacího plánu - varianty A a B, zpracovaného generálním projektantem (území je rozděleno na plochy A, B, C a D dle plánovaného využití území, plochy jsou vyznačeny v mapových přílohách této zprávy), jednak s cílem vytvořit v území uzlové body HG průzkumu. Během zpracování akce byl průběžně veden provozní deník, jež je uložen v archívu zpracovatele jako součást prvotní dokumentace. V průběhu zpracování akce byly vyhotoveny 2 dílčí průběžné zprávy, obsahující plán průzkumných prací (rozmístění dle zastavovacího plánu území) a přehled výsledků geologických prací (pro potřeby zpracovatele vodohospodářské části studie proveditelnosti). V rámci této průzkumné akce nemohly být shromážděny údaje o všech aspektech ZÚ, jsou zde například skutečnosti, jejichž původ a rozsah se nepodařilo zjistit např. způsob rekultivace hliniště, betonové plochy při J hranici, původ severních vodních ploch atd. 4

5 Práce byly provedeny dle tohoto chronologického přehledu : 1. Registrace průzkumného úkolu : akce byla zaevidována na Geofondu ČR jako průzkumný úkol č. 259/2011, dle 7 zák. č. 62/1988 (o geologických pracích), evidence akce byla úvodní zpracovatelskou aktivitou. 2. Vyřešení střetů zájmů : dle ustanovení zákona č. 62/1988 (o geologických pracích) byly vyřešeny střety zájmů (resp. zájmy chráněné zvláštními předpisy a obecným zájmem) : pro průzkumné práce, spojené se zásahem do pozemku (vrty hydrogeologické a mapovací ) byly ověřeny, resp. vytyčeny v terénu podzemní sítě a vedení. Tato aktivita byla zajištěna v době přípravy úkolu po stránce smluvní (nutno přihlédnout k cca měsíční lhůtě, jež jednotlivé dotčené subjekty vyžadují vyřízení žádostí k existenci podzemních sítí a vedení). Součástí vyřešení střetů zájmů bylo rovněž vyjádření poradce v oblasti ekologie a životního prostředí - z hlediska možného dopadu prováděných prací na biodiverzitu a ekosystémy. Během této etapy proběhly hlavní rekognoskační práce, zaměřené na místa vhodná pro vrtání, konfiguraci terénu, výskyt zamokřených a zátopových míst, existenci útvarů povrchové vody apod., s pořizováním fotodokumentace. Místa pro vrtání byla vybrána m.j. tak, aby HG vrty tvořily uzlové body HG průzkumu. Doklady o vyřešení střetů zájmů jsou uloženy v archívu zpracovatele jako součást prvotní dokumentace. 3. Koordinační schůzka : setkání zpracovatelských organizací v sídle generálního projektanta s upřesněním chronologie průzkumných prací, priorit pro jednotlivé zainteresované zpracovatelské subjekty, a s ozřejmením zastavovacího plánu území nutného vstupu pro lokalizaci průzkumných vrtů (HG pozorovacích a mapovacích), tj. s ohledem na budoucí zástavbu zájmového území, upřesnění požadavků na prováděné práce dle potřeb ostatních zpracovatelů studie proveditelnosti a generálního projektanta. 4. Předání 1. dílčí zprávy : plán průzkumných prací zasláno generálnímu projektantovi a zpracovatelům 5. Průzkumné vrtání a odběry vzorků zeminy. 6. Měřické práce, hydrogeologická měření a odběry vzorků podzemní vody. 7. Laboratorní práce (základní popisné zkoušky vzorků zemin, mechanické zkoušky vzorků zemin, chemické rozbory vzorků zemin a podzemní vody) probíhaly téměř souběžně s průzkumným vrtáním. 8. Atmogeochemický průzkum zaměřený na výskyt metanu v půdním vzduchu (metanscreening). 9. Předání 2. dílčí zprávy : výsledky prací, shrnuté v rozsahu, potřebném pro realizaci vodohospodářské části studie proveditelnosti, předáno firmě Hydro-Koneko s.r.o. 10. Kamerální práce : zpracování výsledků průzkumných prací, vyhotovení a předání závěrečné zprávy ve formě ucelené koncepce (dle ustanovení Smlouvy o dílo) 2.2. Metodiky provedených prací, popisy pracovních postupů Průzkumné vrtání pozorovací HG vrty (vystrojené) Pozorovací hydrogeologické vrty byly odvrtány vrtnou soupravou Nordmeyer DBS 2/10 na nákladním automobilu. Vrty byly provedeny obdobně jako studny tj. se štěrčíkovým obsypem v mezikruží cca 9 cm, za účelem zachování hydrogeologické funkce i v případě výskytu tekutých zahliněných písků (široký obsyp snižuje pravděpodobnost zapískování vrtu). Vrty byly vrtány pomocí dláta a spirálových soutyčí (šneků) o Ø 290 mm. Během vrtání byla průběžně zapouštěna ocelová manipulační pažnice (rotační zapouštění pomocí pažicího stolu Nordmeyer, pažnice Ø 324 mm). Tímto způsobem byly odvrtány krycí hlíny, štěrkopískové vrstvy a po dosažení jílovitého podloží byl vrt pročištěn šnekovým soutyčím, byla zapuštěna PVC pažnice Ø 110 mm zakončená hrotem a kalníkem (PVC pažnice je trvalou výstrojí vrtu), mezikruží bylo obsypáno štěrčíkem (studnařský kačírek 4 8 mm) po začátek perforovaného úseku, zbytkový úsek (po ústí) byl obsypán bentonitem pro utěsnění mezikruží proti přítoku povrchové vody. Byly vytěženy manipulační pažnice a vrt byl vybaven PVC chráničkou s betonovým límcem a ponechán v ZÚ pro další měření. Během vrtání byla zaznamenána naražená hladina podzemní vody a odebírány vzorky zeminy (porušené). Dokladem o provedených HG vrtech je Technická zpráva z průzkumného vrtání (Dokumentace č. 1). 5

6 Průzkumné vrtání mapovací vrty (nevystrojené) Mapovací vrty byly rovněž vrtány stejnou soupravou Nordmeyer DBS 2/10 (jako HG vrty); průběžné pažení se neprovádělo, neboť vrty byly po odvrtání, dokumentaci a odběru vzorků likvidovány. Vrtání jádrové jádrovkou Ø 156 mm s korunkou. Štěrkopískové polohy byly vrtány šnekem Ø 150 mm. Během vrtání byly odebírány vzorky zeminy, v jádrovaných úsecích byly odebírány neporušené vzorky zeminy s použitím odběrního válce pro mechanické zkoušky zemin (popis odběrního válce dále v textu). Ostatní vzorky zemin byly odebrány jako porušené. Vrty byly likvidovány zasypáním vytěženou zeminou. Dokladem o provedení mapovacích vrtů je rovněž Technická zpráva z průzkumného vrtání (dokumentace č. 1). Měřické práce Měřické práce se týkaly výškového a polohového zaměření 17 míst : nových vrtů hydrogeologických i mapovacích (11 vrtů), starších vrtů (3 staré vrty, v nichž je možno měřit hladinu podzemní vody) a vodočtů (3 útvary povrchové vody). Dokladem o provedených měřických pracích je Měřická zpráva (Dokumentace č. 2). Hydrogeologická měření Hydrogeologická měření se realizovala jako měření hladin podzemní vody ve vrtech (nových i starších, dosud funkčních). 1. řada záměr byla provedena po odvrtání a nastoupání hladiny u jednotlivých vrtů, 2. řada byla provedena jednorázovým změřením hladin všech objektů. Měření bylo provedeno elektroakustickým hladinoměrem G-20 (výrobce NPK Europe Mfg s.r.o., Uhřínov), měření zajistili zpracovatelé akce. Odběry vzorků zeminy Porušené vzorky : byly odebírány z vytěženého jádra vzorkovacím rýčkem a ukládány do PE pytlů. Tyto vzorky byly použity ke stanovení základních fyzikálních vlastností zeminy a zrnitosti. Rovněž byly takto odebírány vzorky zeminy pro chemické analýzy (stanovení obsahu NEL a těžkých kovů) tyto vzorky byly ukládány do laboratorních vzorkovnic. Neporušené a poloporušené vzorky : technologie odběru neporušených vzorků je založena na principu vzorkovacího válce uvnitř jádrovky. Jádrovaná zemina zůstává v neporušeném stavu ve vzorkovacím válci, po vytažení je neprodyšně uzavřena a takto laborovaný vzorek je předán ke zpracování. U neporušených vzorků bylo nutno zachovat původní vlhkost. Odběry neporušených vzorků jsou uvedeny v technické zprávě z průzkumného vrtání (dokumentace č. 1), vzorkované úseky hloubkové jsou vyznačeny v Geologických profilech vrtů (příloha č. 4). Odběry vzorků podzemní vody Vzorky podzemní vody byly odebrány ručním odběrákem. Odběrák je z nerezové oceli o objemu cca 0,5 l. Po odběru vzorku byl odběrák vždy vypláchnutý pitnou vodou (aby nedošlo k ovlivnění parametrů následného vzorku. Odběry vzorků podzemní vody zajistili zpracovatelé akce. Laboratorní práce technologické zkoušky zemin, analýzy vzorků podzemní vody a zemin Zkoušky zemin pro stanovení technologických vlastností byly provedeny v laboratořích Unigeo a.s. středisko laboratoře mechaniky zemin Ostrava Hrabová. Byla provedena základní stanovení fyzikálních vlastností porušených i neporušených vzorků včetně zrnitostních (granulometrických) rozborů, a stanovení geotechnických parametrů na poloporušených a neporušených vzorcích (vlhkost, objemová hmotnost, stlačitelnost, smyková efektivní pevnost, smyk. triaxiální pevnost atd. pro inženýrsko-geologickou část HG průzkumu. Dokladem o provedených zkouškách zemin jsou Protokoly o zkouškách zemin (dokumentace č. 4). Chemické analýzy vzorků zemin a podzemní vody zajistily laboratoře LABTECH s.r.o. Brno, se sídlem na Green Gas DPB, a.s. (Zkušební laboratoř Paskov, akreditovaná ČIA č. 1147). Dokladem jsou Laboratorní protokoly chemických analýz (Dokumentace č. 3). 6

7 Atmogeochemický průzkum upravená metodika Standardní metodika atmogeochemického průzkumu je založena na ověření obsahu metanu v půdním vzduchu, odebraného z vrtaných odběrních sond, na účelově vymezených průzkumných plochách. Na 1 ha připadá cca 100 děr (odběrních sond), zhotovených ruční vrtačkou Makita, s požadavkem stejnoměrného pokrytí plochy. Z těchto děr je odsáván vzduch pomocí přístroje Ecoprobe 5, který v odsávaných vzdušinách vyhodnocuje obsah plynných komponent (metanu, CO 2 atd.). S ohledem na velkou rozlohu ZÚ (92 ha) nebylo možno uplatnit výše uvedenou standardní metodiku (cca 100 bodů na 1 ha), z tohoto důvodu byla stanovena upravená metodika : stanovení koncentrace metanu v okolí nově realizovaných průzkumných vrtů. V okolí nových HG a mapovacích vrtů bylo zhotoveno 9 odběrních sond v pravidelném rozmístění. Takto bylo prozkoumáno okolí uzlových bodů HG průzkumu (s ověřenými geologickými a HG poměry). Vyhodnocení výsledků atmogeochemického průzkumu je v této pojednáno v kapitole č. 6.4., dokladem o provedených pracích je Zpráva z atmogeochemického měření (Dokumentace č. 5). Kamerální práce Kamerální práce zahrnují zpracování a vyhodnocení získaných údajů a vyhotovení závěrečné zprávy včetně příloh. Kromě běžného zpracování textových a tabulkových souborů byl využit program GD Base - zpracování profilů vrtů a geologických řezů, program Surfer - zpracování izolinií, a AutoCad - zpracování výsledných mapových příloh (izolinie na topografickém podkladu, resp. s dalšími podkladovými vrstvami). 3. Základní charakteristiky ZÚ, geografie, prozkoumanost, využití ZÚ - brownfield, následky hornické činnosti 3.1. Geografie zájmového území Z hlediska správního začlenění je zájmové území charakterizováno takto : - kraj Moravskoslezský kód CZ okres Karviná kód katastrální území Karviná - Doly číslo pod správou obce Statutární město Karviná, obec s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Zájmové území (dále rovněž ZÚ) je součástí okresu Karviná, katastrálního území Karviná Doly a je situováno severně od areálu průmyslového komplexu bývalého Velkodolu 1. máj; tento průmyslový komplex tvoří společný areál bývalého Dolu Barbora, energetického závodu Dalkia (dříve TEK) a někdejšího ÚZK (Úpravárenský závod Karviná). Areál bývalého Dolu Barbora je v současnosti majetkem Diamo s.p. Mapové podklady Měřítko Mapový list Název listu 1 : Karviná 1 : Orlová 1 : : , 2-2 Ostrava Začlenění ZÚ v rámci širšího regionu dokládá příloha č. 1 : Situace zájmového území, mapa 1 : (list Orlová). 7

8 3.2. Dosavadní geologická a hydrogeologická prozkoumanost zájmového území Prozkoumanost ve smyslu cílů průzkumu je dána sumou údajů o geologické stavbě kvarterního pokryvu a hydrogeologických poměrech mělké (kvarterní) zvodně. Geologická a hydrogeologická prozkoumanost vychází především z existence starších (archivních) vrtů, jež ověřily kvarterní sedimenty v co nejúplnějším rozsahu a ověřily hladinu podzemní vody mělkého (kvarterního) zvodnění. V roce 2008 byla zpracována akce Barbora : dílčí lokality A1 A6, zhodnocení území pro budoucí využití, archivní rešerše, zpracováno organizacemi Green Gas DPB, a.s., a K-GEO s.r.o., pro objednatele : RPG RE Management, s.r.o. ZÚ je zahrnuto v celkovém hodnoceném území jako dílčí lokalita A 5. Součástí této rešerše bylo shrnutí veškerých archivních podkladů o geologické prozkoumanosti. Archivní rešerše z roku 2008 vyhodnotila ZÚ jako nedostatečně prozkoumané území. V minulosti bylo v ZÚ zrealizováno 21 průzkumných vrtů (HG a IG vrty) do hloubky max. 12 m. Tyto vrty již fyzicky neexistují. Z dřívějších průzkumů se zachovaly 3 vrty jež nejsou přímo v zájmovém prostoru, ale v těsné blízkosti hranic ZÚ; jsou to vrty P-7, P-13 a HV-2, v nichž je možno měřit hladinu podzemní vody a vhodně doplňují geologické a hydrogeologické poznatky HG průzkumu (pro interpretaci geologických řezů, map linií hladin podz. vody atd.). Snímky těchto 3 vrtů jsou uvedeny ve fotodokumentaci (Dokumentace č. 6). 12 vrtů dosavadní prozkoumanosti je doloženo profily v příloze č. 4, byly využity m.j. při konstrukci geologických řezů Brownfield, původní využití ZL ZÚ patří mezi oblasti typu brownfield. Urbanistiský termín označuje opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužitými dopravními stavbami a nefunkčními průmyslovými objekty. ZÚ bylo v minulosti hustě zastavěno a intenzivně využíváno jako obytná zóna a jako základna pro většinu veškerých mimoprovozních aktivit, příslušícím Velkodolu 1. Máj (bydlení zaměstnanců, občanská vybavenost, kultura, zdravotní péče, spotřebitelské zázemí, služby atd.). Největší část byla zastavěna hornickými koloniemi, rodinnými domy a občanskou vybaveností včetně hornické nemocnice. V JV části ZÚ byla v minulosti cihelna, těžebna cihlářských hlín (hliniště), zděné nádrže na technologickou vodu pro potřeby úpravárenského závodu (ÚZK), soustava rybníků a další menší, vesměs průmyslové objekty. 6 funkčních stavebních objektů (včetně 4 domů trvale obývaných) existuje v ZÚ stále, jsou doloženy snímky 1 6. Zájmovým územím vedla tramvajová dráha přibližně ve směru SV JZ (vyznačena v příloze 2). Představu o využití zájmového území v minulosti přibližuje mapa původního využití ZÚ (příloha č. 2). Dosud existující stavební objekty jsou na snímcích v Dokumentaci č. 6 : fotodokumentace Následky hornické činnosti, dobývací prostor, Velkodůl 1. Máj a Důl Darkov, poklesy, poklesové zátopy ZÚ se nachází v dobývacím prostoru (DP) Karviná Doly II. Tento DP sestává z východní a západní části. - Západní část DP Karviná Doly II zahrnuje důlní provozy bývalého Velkodolu 1. Máj - Důl Barbora (v rámci Velkodolu 1. Máj byl závodem I), Důl Gabriela ve východním sousedství ZÚ (v rámci Velkodolu 1. Máj byl Důl Gabriela závodem Mír), a Důl Hohenegger (likvidovaný v 70-tých letech, rovněž nazývaný Honegger). - Východní část DP Karviná Doly II zahrnuje nové důlní provozy : Důl Darkov, ústřední závod (v provozu od roku 1982), a Důl Darkov, pomocný závod. Důl Gabriela je v současnosti již jen důlním polem, těžba byla převedena na Důl Darkov, ústřední závod. Zájmové území je situováno v západní části DP Karviná Doly II. V této části se nachází bývalý Důl Barbora (jižní části ZÚ), Důl Gabriela (severovýchodní okraj ZÚ) a zrušený Důl Hohenegger (severozápad ZÚ). Z uvedených charakteristik je zřejmé, že hornická činnost se v současnosti realizuje především ve východní části DP Karviná Doly II (zde jsou situovány Důl Darkov ústřední závod a Důl Darkov pomocný závod). Západní část DP, v níž je situováno ZÚ, je v poslední době mimo dosah vlivů hornické činnosti. V budoucnosti se poklesy terénu v ZÚ neočekávají. 8

9 ZÚ je postiženo poklesy z vlivů hornické činnosti především v rozmezí let Terén poklesl místy o více než 10 m (při východní hranici ZÚ). Poklesy terénu v minulosti značně změnily reliéf i v okolí ZÚ, zjevným dopadem je nakloněný kostel sv. Petra z Alkantary (foto 13). Poklesy terénu v rámci celého dobývacího prostoru Karviná Doly II jsou v současnosti lokalizovány ve východní části DP, příslušící závodu Darkov II (ústřední závod), mimo hranice ZÚ. 2 hlavní poklesové oblasti v okolí ZÚ jsou : - na západ od ZÚ - důsledek hornické činnosti Dolu Lazy (závodu Lazy Dolu Karviná) - za SV okrajem okraji ZÚ - poklesy v gabrielském důlním poli Dolu Darkov. Specifickým rysem ZÚ jsou poklesové zátopy a vodní plochy (foto 7,8, vyznačeny v mapách): - zátopa na jihu (v JZ části zájmového území) - bezodtoká akumulace povrchové vody o rozměrech cca 100 x 400 m, vzniklá v místě pokleslého terénu, původně v obytné zástavbě - severní vodní plochy 2 menší akumulace v údolí mezi ul. Havlíčkovou a Českou, sycené drobnou vodotečí Úpravy terénu a rekultivace, výstup metanu na povrch Malé rekultivace pokleslých ploch, demolice V ZÚ se v minulosti realizovala řada rekultivačních zásahů, za účelem vyrovnání terénu, pokleslého vlivem důlních škod. Rekultivace byly prováděny zavážením terenních depresí haldovinou, s překryvem výkopovou zeminou (převážně sprašová hlína) a orniční vrstvou. Se ztrátou významu ZÚ docházelo k devastaci opuštěných objektů, ty byly následně srovnány se zemí, zbytky zdiva a suti zčásti zůstaly na původním místě. Terén ZÚ je převážně pokryt vegetací, převažují plochy s přírodním porostem (louky, zahrady, lesní plochy, strže atd.) a pole. Luční porosty jsou převážně na místech bývalé zástavby, vesměs v dobrém stavu, dobře přístupné. Strže a lesní úseky jsou špatně přístupné, často se zde nachází divoké skládky malého rozsahu. V místech, kdy byla v minulosti průmyslová zařízení a stavby technického charakteru jsou nyní plochy s hrubými demoličními povrchy, těžko prostupné, zarostlé křovinami, rovněž s neřízenými malými skládkami (foto 15 prostor zrušených vodních nádrží pro ÚZK, foto 28 příklad drobbné neřízené skládky). Mocnost navážkové vrstvy byla prověřována pomocí nových průzkumných vrtů (hydrogeologických i mapovacích). Řada údajů o výskytu navážek v zeminovém profilu je převzata z archivních vrtů. V rámci možností byly údaje doplňovány pomocí ruční sondáže (informace do hloubky max. 0,5 m). Představu o rozšíření navážek upřesňuje příloha č. 6 Situace ZÚ s vyznačením antropogenních zásahů a mocností navážek. Rekultivace většího rozsahu 1. V největší míře byl terén vyrovnáván v prostoru erozního údolí Karvinského potoka SZ výběžek ZÚ (při severní hranici využití a při západním okraji ZÚ - souběžně se silnicí Horní Suchá Karviná). Údolí Karvinského potoka bylo rovněž z velké míry postiženo poklesy, takže rekultivační práce vyrovnaly jak přirozenou terenní depresi údolního typu, tak poklesovou depresi z vlivů hornické činnosti. V celé ploše byla skryta ornice, proveden výpěch a zvedání terénu za použití návozu hlušiny s následnou biologickou rekultivací - plocha byla překryta rekultivační zeminou a kulturní (orniční) vrstvou a přeměněna na rozsáhlou zemědělskou plochu; v čase zpracování akce zde bylo zorané pole. Navážková formace zde dosahují mocnosti až 10 m. Toto rekultivované území se nachází z větší části na ploše A, JZ výběžek zasahuje do plochy B zastavovacího plánu, a zabírá rozlohu cca 16 ha. Tato původní rekultivace Karvinského potoka je označena jako Rekultivace 1. Karvinský potok je v těchto prostorech zatrubněn a zasypán navážkou. (viz foto 9 a 10) 2. Další podobné území je v JZ výběžku ZÚ - rekultivace obdobného charakteru (na menší ploše, cca 3 ha) je původní rekultivace podél ulice Slezské 2. část. tato rekultivační plocha má rovněž významnější návozy hlušiny, v současnosti je rovněž využívaná jako pole; území je označeno Rekultivace Dalšími rekultivovanýni plochami je oblast bývalé závodní nemocnice zde se nevyskytují návozy hlušiny, plocha je rekultivována navážkovou hlínou, a oblast těžebny cihlářských hlín (zasahuje do ZÚ jen zčásti, v JV výběžku) způsob rekultivace není přesně znám, archivní vrt P-19 ověřil návoz hlušiny 5m (foto 11 a 12). Uvedené rekultivační plochy většího rozsahu jsou vyznačeny v příloze č. 6. 9

10 Výskyt metanu v půdním vzduchu, atmogeochemický průzkum Skutečnost, že ZÚ je ve velké míře poddolováno a že stará důlní díla mohou být v komunikaci s činnými podzemními prostorami Dolu Darkov (resp. závodu Gabriela Dolu Darkov), dává možnosti výstupu metanu na povrch a jeho výskytu a šíření v půdním vzduchu. S ohledem na další využití ZÚ byl proveden orientační atmogeochemický průzkum Stanovení koncentrace metanu v půdním vzduchu v prostoru nových vrtů. Pro potřebu této akce byla upravena metodika provádění atmogeochemického průzkumu - s cílem pokrýt ZÚ v maximální míře s požadavkem vhodně interpretovatelných výsledků. Tomuto požadavku nejlépe vyhovuje způsob stanovení koncentrace metanu v okolí nových průzkumných vrtů - tedy v místech aktuálně ověřených geologických a hydrogeologických poměrů. V pravidelné síti kolem vrtů bylo zrealizováno 9 vrtaných děr s odběrem vzorku vzdušin, viz kapitola č popis metodik. Podrobný popis atmogeochemického průzkumu a výsledků je obsahem samostatné kapitoly Průzkum výskytu metanu Současné a budoucí využití ZÚ, územní plán, zastavovací plán V současnosti je zájmové území využíváno v minimální míře. Většina z původní zástavby je již odstraněna, zbývají pouze 4 rodinné domy z původní zástavby se stálým osídlením - v prostoru ulic Havlíčkova - Svatopluka Čecha a Svobody (při hranici s areálem Dolu Barbora), a 2 domy, jež jsou pravděpodobně využity jako sklady. V centrální části je několik fungujících zahrádek se zahradními domky (foto 16). Na západním okraji - při hranici ZÚ, je stále funkční ubytovna bývalého Dolu Barbora (Průkopník) s větším množstvím obyvatel tento objekt je mimo ZÚ. Současné využití zájmového území je převážně dáno příležitostnými aktivitami místního obyvatelstva, rozebíráním demolic na cihly, zahrádkářskými pracemi, rovněž je rovněž prostor pro průjezdy a stání automobilů. Území je průjezdné, původní asfaltové komunikace jsou v poměrně dobrém stavu, s možností příjezdu po několika komunikacích, projíždí zde autobus karvinského dopravního podniku (Havlíčkova ulice). Severozápadní část ZÚ pokrývá na ploše cca 16 ha polní kultura (Rekultivace 1); obdobně obhospodařovaná plocha, cca 3 ha, se nachází v JV výběžku ZÚ (Rekultivace 2). Současný stav ZÚ dokumentují fotosnímky v Dokumentaci č. 6. Využití území v budoucnosti je určeno Územním plánem Karviné (dále rovněž ÚP) a dokumentem Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, zpracováno v prosinci 2010 firmou Atelier T-plan s.r.o. Návrh změn podoby a využití ZÚ předkládá Komplexní koncepce revitalizace území Karvinska - předpoklad zpětného začlenění obdobných lokality typu brownfield do přirozené struktury ostravsko karvinské aglomerace. Územní plán Karviné (zpracovala US Brno spol. s r.o.) zařazuje ZÚ do souboru územních ploch, kde změny prověří územní studie (tj. předmětná studie proveditelnosti), urbanistická koncepce ÚP předpokládá využití ZÚ jako plochy smíšené výrobní. V severovýchodní části ZÚ je územním plánem stanoven prvek ÚSES lokální biokoridor, určený jako lesní porost (dle dokumentu Zásady územního rozvoje atd. ). Studie proveditelnosti předpokládá využití ZÚ ve sféře lehkého průmyslu, logistiky a dopravy výstavba v budoucnosti bude tedy zaměřena pravděpodobně na dopravní strukturu, parkovací a skladovací objekty a prostory a kancelářské objekty a stavby. Prvotním podkladem pro zpracování této akce je Zastavovací plán zájmového území, vytvořený generálním projektantem ve variantách A a B, jež vymezuje zóny dle plánované zástavby. Z hlediska cílů této akce byl zastavovací plán vodítkem pro situování průzkumných prací; je zde vymezena také plocha bez plánovaného využití pás území při severní hranici plocha je určena Územním plánem jako rozšíření dopravní infrastruktury, pro které je zde vymezeno ochranné pásmo. Podrobný rozbor zastavovacího plánu a současného stavu ZÚ dle jednotlivých ploch, je uveden v kapitole 5.4. Zhodnocení plánovaných úprav území (součást kapitoly o inženýrsko geologickém hodnocení). 10

11 4. Přírodní poměry 4.1. Geomorfologické údaje Z hlediska geomorfologického členění území dle J. Demka (Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Praha 1987) platí toto zařazení ZÚ : Provincie : Karpaty Soustava : Západní Karpaty Podsoustava : VIII Vněkarpatské sníženiny VIII B Severní Vněkarpatské sníženiny Celek : VIII B-1 Ostravská pánev Podcelek : VIII B-1c Karvinská plošina Zájmové území je geomorfologického hlediska akumulační plošinou, tvořenou převážně ledovcovými sedimenty. Terén ZÚ je zvlněný, postižený poklesy a v minulosti na řadě míst vyrovnaný rekultivacemi a navážkami. Nadmořské výšky jsou v rozmezí od 275 m B.p.v. (jižní část území) do cca 235 m B.p.v. (SV výběžek) - místo, kde Karvinský potok odtéká ze ZÚ dále na východ. V ZÚ a okolí existuje několik útvarů povrchové vody, z nichž nejdůležitější je zátopa na jihu (poklesová akumulace v místech bývalé zástavby) - cca 100 x 400 m bezodtoká akumulace, a severní vodní plochy 2 menší akumulace povrchové vody v severní erozní kotlině mezi ulicemi Havlíčkova a Česká protéká jimi drobná vodoteč. Morfologii terénu dokumentují snímky v Dokumentaci č. 6 (fotodokumentace), útvary povrchové vody jsou zakresleny v mapové dokumentaci mapy 1 : Hlavním podkladem, dokumentujícím nadmořské výšky terénu, je vrstevnicová situace, zpracovaná generálním projektantem. Vrty a hladiny povrchové vody byly geodeticky zaměřeny pro potřebu této akce Klimatické údaje Klimatologie : Dle členění ČR E. Quitta spadá ZÚ do oblasti MT-10 : mírně teplá oblast s dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým a mírně teplým jarem a podzimem, s krátkou a mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické poměry širšího území jsou sledovány stanicemi HMÚ Karviná Staré Město (do roku 2007), Havířov - Bludovice a Dolní Lutyně - Nerad; měsíční srážkové úhrny uvádíme jako Tabulku č. 1 : Tabulka č. 1 : Měsíční srážkové úhrny (Karviná-Staré Město, Havířov-Bludovice a Dolní Lutyně-Nerad) B 2009 N 2010 N 2011 N leden 9,3 27,5 26,4 56,8 47,3 62,9 34,1 33,2 63,2 31,8 únor 22,8 7,8 64,3 63,9 35,6 45,5 19,2 56,8 35,4 17,9 březen 24,0 10,6 89,5 37,1 63,2 67,2 31,8 97,9 25,4 26,4 duben 26,8 28,5 23,7 35,7 71,9 12,2 21,7 4,2 58,1 39,3 květen 125,2 61,0 59,0 87,5 79,8 45,1 81,7 86,2 285,7 - červen 99,4 43,9 150,6 79,1 48,7 64,7 48,8 132,0 102,5 - červenec 132,0 88,9 53,8 134,7 28,3 79,8 177,4 142,6 112,7 - srpen 48,5 47,0 37,5 126,8 150,6 48,7 75,0 45,9 91,3 - září 77,7 35,7 27,5 47,2 27,4 127,6 80,3 16,4 105,4 - říjen 102,6 64,8 53,2 6,4 19,6 46,7 30,4 88,5 17,5 - listopad 35,9 22,0 67,4 47,9 73,1 91,9 29,2 62,8 65,4 - Prosinec 47,6 38,1 15,3 121,6 28,1 33,1 60,1 52,7 63,9 - Celkem 751,8 475,8 668,2 844,7 673,6 725,4 689,7 819,2 1026,5 - B stanice Bludovice N stanice Nerad 11

12 Hydrologické údaje jsou odvozeny ze Základní vodohospodářské mapy ČSR 1 : , klasifikace oblastí je dle Vyhlášky č. 292/2002 ministerstva zemědělství O oblastech povodí. Platí toto zařazení ZÚ : Hydrologické údaje povodí hlavního toku I. řádu dílčí povodí hlavního toku detailní hydrografická ploška Karvinský potok je hlavní místní vodotečí ZÚ : levobřežní přítok Olše hlavní místní vodoteč ZL, hlavní recipient povrchové vody a místní drenážní struktura podzemní vody významná vodohospodářská vodoteč recipientem pro vypouštěné důlní vody pramení v severních partiích ZÚ, v místech plochy Rekultivace 1 (viz kapitola 3.5.), vytéká zde ze zatrubněného toku, teče na východ směrem ke kostelu sv. Petra z Alkantary a zde se rozlévá do upravené poklesové akumulace, nazvané Rybník pod farou. Karvinský potok teče dál na SV a S, navazuje na něj řada vodních ploch, mj. systém odkalovacích nádrží Dolu Darkov a Dolu ČSA; místo výtoku ze zatrubněného toku a hladina Rybníka pod farou byly geodeticky zaměřeny pro potřebu akce viz Dokumentace č. 2). Další místní vodotečí je Solecký potok, jež protéká jižně od ZL; při jižním okraji ZL (v prostoru ÚZK) protéká jeho zatrubněný levostranný přítok, jež dále vtéká do vodní akumulace Mokroš a těsně před zaústěním do odkalovacích nádrží Pilňok se slévá se Soleckým potokem. Po odtoku z Pilňoku teče na sever a slévá se s Karvinským potokem. Karvinský potok se vlévá do Olše v oblasti Kozince. Erozivní bází a odvodňovací strukturou podzemní i povrchové vody je Olše. Vodohospodářskou (VH H) situaci zachycuje výsek uvedené vodohospodářské mapy (obrázek č. 1). Karvinský potok a další VH skutečnosti jsou uvedeny v Dokumentaci č. 6 (fotodokumentace). Obrázek č. 1 : Vodohospodářská situace : povodí Odry : Olše : /2067/2 Karvinský potok, plocha 20,605 km 2 Kromě povrchových vodotečí existují v prostoru ZÚ další útvary povrchové vody - bezodtoká akumulace, nazvaná zátopa na jihu a severní vodní plochy (obojí popsané v předchozí stati a zakreslené v mapových přílohách). 12

13 4.4. Geologická stavba ZÚ Geologická stavba obecně Z hlediska cílů HG průzkumu je hlavní součástí geologické stavby kvarterní sedimentační sled. Kvarterní sedimenty jsou zastoupeny vrstvami hlín, písků a antropogenních materiálů (navážek). Navážky se vyskytují jednak v nesoudržné formě jako sypké navážky (haldovina, škvára atd.), jednak v soudržné formě jako hlinité navážky (výkopové a rekultivační zeminy). Specifickým typem navážek jsou terenní pokryvy s různorodými příměsemi a demoličními sutěmi demoliční povrchy. Průzkum geologické stavby ZÚ byl zaměřen na kvarterní útvar. Kvarterní útvar je tvořen zeminami pleistocenního a holocenního stáří, navážkami a terenními pokryvy. V prostoru ZÚ je kvartér vyvinut v mocnostech až 20 m (místy i více), stratigrafie je složitá a obtížně interpretovatelná. Průzkumné vrty (hydrogeologické, mapovací i archivní) ověřily značnou proměnlivost kvarterní stavby v horizontálním i vertikálním smyslu. V rámci stratigrafických jednotek jsou identifikovány faciální změny a přechody, rovněž vrstvy zemin (zejména glaciálních) mají proměnlivé mocnosti a často vykliňují. Většina vrtů, realizovaných pro tuto akci, vykazuje vzájemně výrazně odlišné profily a nelze je zcela jednoznačně korelovat. Celková mocnost kvarterního útvaru je rovněž proměnlivá. V jižní polovině ZÚ mocnost kvartéru přesahuje 20 m, směrem k severu mocnosti kvarterních zemin klesají. Při severním okraji ZÚ je mocnost kvarterního útvaru pouze cca 3 m (toto je doloženo archivními vrty P-10 a S-34). Podložní jednotka, zastoupená tercierními miocenními jíly, je na většině ZÚ ve značné hloubce, pouze při severním okraji ZÚ se jíly nacházejí dosti mělce pod terénem (cca 3 m - dle výše uvedených P-10 a S-34). Karbonské podloží je zde v hloubkách m, karbon je zde denudován na úroveň sušských vrstev. Geologickou stavbu ZÚ ilustruje Geologická mapa kvarterních útvarů 1 : , list N D-b b- Havířov, vydaná ÚÚG v roce Výsek mapy uvádíme jako obrázek č. 2. Obrázek č. 2 : Geologická mapa kvarterní útvary navážky sprašové hlíny glaciální hlíny glaciální písky 13

14 Průzkumné vrty, geologické řezy V rámci této akce byly zrealizovány 2 typy průzkumných vrtů : 1. HG vrty (NBV) jsou vystrojeny pažnicí, za účelem odběrů vzorků podzemní vody a zemin (porušených), dokumentace geologické stavby a měření hladiny podzemní vody. Délky 14 17m. 2. Mapovací vrty (NBM) jsou nevystrojené, za účelem odběrů vzorků zeminy (neporušených i porušených), upřesnění geologické stavby a dokumentace naražené hladiny, po odvrtání byly zlikvidovány zasypáním. Geologická stavba byla upřesněna dle profilů starších vrtů (archivních - z dřívějších průzkumů). Profily veškerých vrtů (nových i archivních) jsou uvedeny v příloze č. 4, pozice vrtů v terénu jsou vyneseny v příloze č. 3 Situace ZÚ s vyznačením objektů geologické prozkoumanosti. V dalších mapových přílohách jsou vyznačeny pouze vrty nově zrealizované a v terénu existující starší vrty. Veškeré vrty, jež se fyzicky nacházejí v ZÚ (nově odvrtané i staré), jsou zdokumentovány fotosnímky (Dokumentace č. 6). Geologickou stavbu ZÚ dokumentují geologické řezy, uvedené jako příloha č. 5, včetně legendy. Pro konstrukci těchto řezů byly využity i archivní vrty. Linie geologických řezů jsou vyznačeny v mapové příloze č. 3. Významné skutečnosti, týkající se využití území v minulosti, s dopadem na stav zeminového pokryvu, jsou vyznačeny v příloze č. 2 mapa původního využití ZÚ Popis zeminových typů ZÚ Uvedené zeminové typy jsou popsány v pořadí shora dolů (všechny zeminy, ověřené v ZÚ). V tomto rozsahu však nebyly ověřeny všude : v severních částech ZÚ je mocnost kvarterního pokryvu snížena na 3 m a vyskytují se zde pouze hlíny; naopak v JV výběžku ZÚ jsou glaciální uloženiny v téměř kompletním sledu. Detailní popis zemin včetně geotechnických vlastností je uveden v kapitole č. 5 (Základové poměry atd.). Mapová dokumentace pokryvu ZÚ Představu o složení terenních pokryvů ZÚ, resp. připovrchové vrstvy, a o složení materiálů (zemin) v nejbližším podloží, dokládají příloha č. 6 : Mapa antropogenních zásahů a mocností navážek a příloha č. 7 : Mapa mocností krycích hlín. V mapě mocností krycích hlín jsou vymezeny hlinité sedimenty jako jednotné souvrství je zde zahrnuta celková mocnost hlinitého pokryvu, jež na některých místech sestává ze tří různých genetických typů hlín : navážkových hlín, sprašových hlín a nejnižších glaciálních hlín. Povrch terenní pokryv, demoliční povrchy : Většina ZÚ je pokryta kulturní vrstvou, tvořenou směsí sypkého černého návozu a ornice, nebo i ornice bez příměsi navážky. Na tuto kulturní vrstvu navazují hlíny s příměsí cizorodých materiálů, tj. původní hlinitý povrch promísený se zbytky zdiva a demoliční sutí. Značnou část povrchu dosud tvoří pozůstatky demolic, zbytky zdiva a základů budov, jež zde byly v minulosti. V JV výběžku ZÚ byly v minulosti zděné jímky pro úpravnu vody pro potřebu sousedního ÚZK; v současnosti jsou zde demoliční zbytky a ruiny zařízení (betonové bloky a kusy zdiva), s vrstvami hlušinových navážek na ploše cca m m 2. Místo je zarostlé vegetací a těžko přístupné (vyznačeno v příloze č. 6 Mapa antropogenních zásahů a mocností navážek). V dalších částech ZÚ je možno najít obdobná místa s demoličními povrchy, tato místa mají menší rozsah než uvedené území bývalých nádrží. Mocnost demoličních povrchů běžného typu je dle předpokladu max. 1m, v prostorech bývalých zděných jímek je mocnost demoličních povrchů vyšší - cca 2 m. Pro hodnocení geotechnických vlastností podloží se tato zemina pokládá za typ navážky. Z hlediska cílů průzkumu je podstatné, že tyto demoliční povrchy jsou nevhodné pro zakládání staveb a v rámci další výstavby v ZÚ bude nutno je odtěžit. Orientační přehled o typovém zastoupení terenních pokryvů dává příloha č. 6 : Mapa antropogenních zásahů a mocností navážek. Významné partie ZÚ z hlediska terenních pokryvů jsou rovněž uvedeny v Dokumentaci č. 6 (fotodokumentace). V jižní části území (dílčí plocha C), se nachází souvislá zpevněná plocha (cca 50 x 50 m, beton), zřejmě pozůstatek průmyslové zástavby, na sousední louce jsou betonové patky zřejmě pozůstatek potrubního vedení. 14

15 Antropogén nesoudržné navážky : Nesoudržné (sypké) navážky jsou tvořeny převážně haldovinou (karbonská hlušina), aktuálně ověřené mocnosti nepřesahují 1 m. Nejvyšší mocnosti jsou v SZ okraji ZÚ (Rekultivace 1 nyní polní kultura) dle informací je zde terén nadvýšen sypkými navážkami o mocnostech až 10 m; tento předpoklad nebylo možno ověřit, neboť plocha je zemědělsky obhospodařovaná a vrtné práce zde není možno provádět. Nejnižší mocnosti sypkých navážek byly ověřeny v centrálních partiích ZÚ jsou zde i místa zcela bez navážek. Rovněž v prostoru severních vodních ploch v kotlině údolního typu se předpokládá nepřítomnost navážek. Z hlediska cílů průzkumu je důležitá skutečnost, že sypké navážky jsou průlinově propustné a mohou být zvodněny. Antropogenní zvodnění jsou vyvinuta lokálně, na malých plochách (pojednáno v kapitole 4.5.). Antropogén soudržné navážky : Soudržné (hlinité) navážky jsou tvořeny hlínou běžného typu (převážně sprašová hlína) s cizorodými příměsemi (cihly, škvára atd.), vždy však převládá hlinitý charakter materiálu. Od podložních hlín přirozeného původu se odlišují rovněž barvou i konzistencí - na rozdíl od krycích sprašových hlín zde není vrstevnatá stavba. Hlinité navážky se vyskytují v celé ploše ZÚ, průzkumnými vrty byly ověřeny mocnosti cca 0,5 1,5 m. Navážková hlína se v zeminovém profilu ZÚ vyskytuje pod vrstvami sypkých navážek i nad nimi; nejsouvislejší výskyt je na dvou hlavních rekultivovaných plochách (Rekultivace 1 a Rekultivace 2) zde je navážková hlína podkladem pro kulturní (orniční) vrstvu. Z hlediska složení a mechanických vlastností jsou hlinité navážky podobné krycím sprašovým hlínám a lze je považovat za jednotnou vrstevní formaci se sprašovými hlínami - (pokud jsou v profilu v sousedících vrstvách. Rozdíl je v HG vlastnostech - z důvodů narušení struktury a zonality při manipulaci (těžba, redepozice atd.) je průlinová propustnost navážkových hlín výrazně nižší a nejsou tudíž vhodné pro vsakování vody (což bylo pojednáno i ve 2. průběžné zprávě). Pro hodnocení geotechnických vlastností podloží se ve skupině hlinitých navážek vymezují navážky charakteru místní hlíny, tj. hlína smíšená s demoliční sutí. Holocén sprašové hlíny : Výskyt na většině ZÚ, vyjma údolí Karvinského potoka, erozní kotliny a velkých rekultivací. Hloubka uložení 0,3 2,6 m, mocnosti cca 0,7 3,4 m. Žlutohnědé a rezavohněné, prachovité, s vrstevnatou strukturou (světlešedé polohy). Z HG hlediska jsou sprašové hlíny poloizolátor - což má význam pro projektování vsakovacích struktur a jímek : vsakování vody se předpokládá hlavně do vrstev sprašových hlín. Holocéní deluviofluviální hlíny : vyskytují se v prostoru údolí Karvinského potoka a pravděpodobně i v severní erozní kotlině - údolí mezi ulicemi Česká a Havlíčkova. V těchto místech nahrazují sprašové hlíny. Pleistocén - glaciální sedimenty : Glaciální sedimenty (glacilakustrinní hlíny, písky, glacifluviální štěrky a štěrkopísky) tvoří dominantní část kvarterního vrstevního sledu. Vyskytuje se zde několik zeminových typů, původem ze dvou kontinentálních zalednění (glaciálů) : staršího halštrovského a mladšího sálského zalednění. V kvarterním profilu ZÚ je možno identifikovat 4 hlavní druhy glaciálních sedimentů. 1. Glacilakustrinní hlíny sálské stáří : Vyskytují se na celé ploše ZÚ, mocnost formace 1 7 m. Žlutohnědé, světle hnědé i šedé, písčité až jílovité, zde bez zřetelné vrstevnaté struktury. Determinačním prvkem jsou drobné úlomky severských hornin (živce, žula, rohovce), opracované během postupu ledovce do tvaru souvků. Z hlediska cílů průzkumu tyto hlíny fungují jako izolátor; jsou sice písčité, mají však vyšší obsah jemných jílovitých komponent než nadložní sprašové hlíny. V geologickém profilu se sálské hlíny vyskytují v podloží sprašových hlín, pod nimi jsou uloženy sálské glacilakustrinní písky. Sálské hlíny jsou v některých místech i v podloží sálských písků. Dle geologické mapy (obr. č. 2) se v centrálních částech ZÚ nachází především glacilakustrinní sálské hlíny. Geologicko-průzkumné vrty ověřily glaciální písky pod těmito hlínami i centr. částech ZÚ (v hloubkách m). 15

16 2. Glacilakustrinní písky sálské stáří : Výskyt v celém ZÚ, mocnosti 0,7 6,5 m. Hloubka uložení je velmi proměnlivá, cca 5 14 m (povrch jednotky). Vykazují variabilní mocnosti a proměnlivý vývoj : většinou žlutohnědé, rezavohnědé, místy silně zahliněné, v severní části ZÚ (oblast vrtů NBV-1, NBV-3 a NBV-5) zvodněné, s charakterem tekutého písku, v jižní části ZÚ málo zvodněné, při JV okraji ZÚ nezvodněné. Zahlinění písků je rovněž proměnlivé projevuje se i jako faciální přechody, kdy silně zahliněné písky nabývají charakteru písčitých hlín bez výrazného zvodnění, zatímco při nižším stupni zahlinění jsou zvodněné, s charakterem tekutého písku. V podloží těchto písků se rovněž vyskytují polohy glacilakustrinních hlín. Zřejmě je zde vyvinuto více plošně omezených hlinitých poloh, jež mohou být na obdobných výškových úrovních vzájemně izolované na zónách vyklínění či faciálních přechodů. 3. Halštrovské glacilakustrinní hlíny : převážně jílovité, šedé, šedohnědé, v některých případech mají charakter miocenních jílů. Tyto hlíny mohou být při interpretaci geologické stavby ZÚ použity jako pomocný stratigrafický (korelační) horizont. Tyto hlíny nebyly ověřeny ve všech vrtech, což je mj. důsledek hloubky uložení povrchu jednotky v jižních částech ZÚ víc jak 10 m; na severu ZÚ se vyskytují mělce - až do 3,5 m pod povrchem. Mocnost vrstvy je cca 1 2 m. 4. Halštrovské glacilakustrinní štěrkopísky : střední až hrubé písky, mocnosti až 5 m, přecházející do poloh štěrkovitých - hrubé, špatně vytříděné, valouny až 5 cm, zahliněné, směrem k bázi vrstvy převládá hrubý typ. Celková mocnost formace je až 8 m. V prostoru ZÚ jsou na většině plochy nesouvisle vyvinuty, v severních částech ZÚ zcela chybí. V plné mocnosti byly ověřeny v jihovýchodním výběžku ZÚ (vrt NBV-6 ověřil 8,8 m). Z hlediska cílů průzkumu jsou tyto zeminy významné především v JV výběžku ZÚ zde jsou bez zvodnění a lze je využít pro vsakování dešťové vody - vzhledem k značné hloubce uložení pomocí vsakovacího vrtu. (Toto bylo uvedeni i ve 2. průběžné zprávě, zaměřené na vodohospodářské řešení zájmového území.) 5. Jílovité hlíny na bázi glaciálních sedimentů : polohy jílovitých hlín, podobných miocenním jílům. Byly ověřeny pouze v JV partiích ZÚ (vrt NBV-6). Z hlediska cílů průzkumu je možno považovat je za zeminu rovnocennou miocenním jílům (izolátor v bezprostředním nadloží miocenních jílů). Terciér miocenní jíly : Miocenní vápnité jíly jsou vyvinuty v regionálním měřítku na většině území ostravské pánve - monotónní souvrství dosahuje mocností několika stovek metrů. V ZÚ jsou vyvinuty v mocnostech m. Směrem na severovýchod od ZÚ souvrství vykliňuje a v prostoru Dolu ČSA (a bývalé koksovny ČSA) tyto jíly zcela chybí (pozn.: tento prostor bez miocénu, kde kvartér nasedá přímo na karbon se nazývá karbonské okno ). Směrem k jihu mocnost jílovitého souvrství narůstá, v areálu bývalého ÚZK (úpravárenský závod Karviná) v jižním sousedství ZÚ, dosahuje jílovité souvrství cca 250 m. Vrty na většině ZÚ (s výjimkou severní části) miocenní jíly nezastihly - z důvodů hloubky uložení (20 m i více). Na severu ZÚ jsou miocenní jíly v hloubce 3-6 m pod povrchem ověřeno vrtem NBM-8 a archivními S-34 a P-10. Miocenní jíly tvoří nepropustnou bázi kvartéru. Z hlediska cílů průzkumu je významné, že při severním okraji ZÚ je povrch jílů cca 3 m pod terénem, což může být limitující pro plánované vsakování děšťové vody Hydrogeologické poměry Charakteristika hydrogeologických poměrů je hlavním vstupem jak pro realizaci staveb v zájmovém území (hloubka hladiny podzemní vody v prostoru základů) tak pro projektování VH zařízení, zejména vsakovacích struktur pro nakládání se srážkovou vodou. Níže popsané HG parametry byly uvedeny rovněž ve 2. průběžné zprávě tohoto HG průzkumu (vyhotovena za účelem shrnutí podkladů pro VH řešení zájmového území). Hydrogeologické poměry jsou charakterizovány těmito údaji : - hydrogeologické a hydrodynamické vlastnosti zvodnění (hloubka hladiny, směry proudění atd.) - hydrogeologické parametry průvodních zemin (koeficienty filtrace kolektorů a izolátorů) - chemismus podzemní vody 16

17 Geologicko průzkumné práce, provedené v rámci tohoto průzkumu poskytly tyto údaje: - hloubka hladiny podzemní vody 1. zvodně : doloženo mapou hloubky hladiny ustálené a mapou hloubky hladiny naražené - směry proudění podzemní vody 1. zvodně : doloženy mapou hydroizohyps - hydraulické spády : doloženy mapou hydroizohyps - filtrační vlastnosti zemin : doloženy koeficienty filtrace výsledky granulometrických rozborů a vsakovacích zkoušek - chemické složení podzemní vody ZÚ : doloženo výsledky laboratorních analýz podzemní vody Zvodnění kolektorů - hloubky hladiny podzemní vody Hydrogeologická prostředí ZÚ náleží k průlinově propustným kolektorům těchto hlavních typů : - písky, štěrkopísky a štěrky, - polohy v hlínách s vyšší propustností, - sypké navážky Hloubky hladiny pozemní vody jsou naražené a ustálené. Naražené hladiny byly ověřeny (zaznamenány) během vrtání HG vrtů i mapovacích vrtů - jako mokré či zvodněné polohy. Ustálené hladiny byly ověřeny po vystrojení vrtu (změřeny hladinoměrem). Značná proměnlivost geologické stavby se projevuje i na hydrogeologických poměrech - rozptylem hloubek hladin. V některých vrtech byl identifikován značný výškový rozdíl mezi naraženou a ustálenou hladinou. Byly ověřeny dosti nesourodé hydrogeologické specifika v jednotlivých vrtech, jako např. : - ve vrtu NBV-4 nebyla naražená hladina ověřena, ustálená hladina nastoupala po vystrojení vrtu - vrt NBV-6 neověřil žádné zvodnění, a to až do konečné hloubky 17 m (byl zlikvidován jako suchý) - ve vrtech NBV-2 a NBM-8 byly ověřeny 2 naražené hladiny náležící navážkové a kvarterní zvodni - ve vrtu NBM 11 byly rovněž ověřeny 2 naražené hladiny obě náležící kvarternímu zvodnění Přehled hloubek hladin podzemní vody dokládá tabulka č. 2. V tabulce jsou uvedeny 3 starší vrty (HV-3, P-7 a P-13), jež dosud existují a byly použity ke změření hladiny podzemní vody pro potřebu konstrukce mapy hydroizohyps; tyto starší vrty jsou za hranicemi ZÚ (v blízkém sousedství) a upřesňují průběh izolinií. Některé již neexistující vrty byly využity jako pomocné body - znalost o hloubce hladiny podzemní vody z dřívějška je možno aplikovat pro upřesnění průběhu izolinií; to je např. vrt UZ-1, jež byl situován na území ÚZK (úpravárenský závod Karviná). Tabulka č. 2 : Hloubky hladiny podzemní vody Název vrtu lokalizace Naražená hladina Ustálená hladina Poznámka (metry pod terénem) (metry pod terénem) NBV-1 střed -SZ území 8,00 8,27 NBV-2 JV zájm. území 0,50 1. hlad. - zvodněné navážky 8,00 13,11 2. hlad. - běžné zvodnění NBV-3 střed území 13,80 4,49 tekuté písky NBV-4 Z - JZ území - 6,23 výskyt vody se zpožděním NBV-5 SV zájm. území 14,50 13,57 NBV-6 jih území - - hloubka 17 m, bez vody NBM-8 sever území 0,80 - zvodněné navážky 3,00 - likvidován mapovací NBM-9 západ území 3,80 - likvidován mapovací NBM-10 střed-v území 7,60 - likvidován mapovací NBM-11 západ území 4,90 - likvidován mapovací 5,50 - NBM-12 JV zájm. území 6,90 - likvidován mapovací HV-3 SZ hranice ZÚ - 2,4 starší vrt P-7 JZ hranice ZÚ 13,20 14,5 starší vrt P-13 SV hranice ZÚ 8,20 8,88 starší vrt 17

18 Z hodnot hloubek naražených a ustálených hladin byly zkonstruovány mapové přílohy Mapa hloubky naražené hladiny pod terénem (příloha č. 9) a Mapa hloubky ustálené hladiny pod terénem (příloha č. 10). Obě mapy byly původně vyhotoveny jako podklad pro projektování zařízení pro nakládání s vodami (resp. pro navrhování parametrů vsakovacích struktur), mohou poskytnout orientační podklad i pro projektování staveb. Odtok podzemní vody ze ZÚ : Karvinský potok plní funkci odvodňovací struktury pro severní část území. Jižní část ZÚ je odvodňována bezejmenným přítokem Soleckého potoka (pozn.: vodoteč protéká územím ÚZK v zatrubněném toku směrem k JV, do akumulace Mokroš a posléze do Soleckého potoka) Směry proudění, rozvodnice, hydraulické spády mapa hydroizohyps Směry proudění podzemní vody a hydraulické spády jsou odvozeny z mapy hydroizohyps (příloha č. 8). Mapa je zkonstruována z výškových úrovní ustálených hladin dle výše uvedené tabulky č.1. Nadmořské výšky vycházejí z aktuálního geodetického zaměření ústí vrtů, zrealizovaného pro potřebu tohoto průzkumu. Směry proudění jsou dány odvodňovacími strukturami - Karvinským potokem na severu ZÚ a přítokem Soleckého potoka na J. V prostoru ÚZK je přítok Soleckého potok zatrubněn v hloubce cca 2 m pod terénem. Z výše uvedené tabulky je patrná absence ustálené hladiny v místech mapovacích vrtů (NBM) a v místě suchého vrtu NBV-6. Pro konstrukci mapy hydroizohyps byla tato skutečnost upravena : - pro mapovací vrty (NBM) - doplněním pomocné úrovně ustálené hladiny v odpovídajících úrovních - dle analogie s nejbližšími HG vrty (NBV) - v místě suchého vrtu je pomocná ustálená hladina doplněna na cca m (dle vrtu UZ-1 zlikvidovaný vrt na území bývalého ÚZK) - hladina zde byla zhruba na téže úrovni. Interpretací mapy hydroizohyps je možno odvodit tyto skutečnosti : 1. Zájmovým územím prochází rozvodnice podzemní vody v 1. zvodni. Linie prochází cca ve směru V-Z, v jižní polovině ZÚ, přibližně na spojnici vrtů NBM-11, NBM-4 a NBM Severně od linie rozvodnice mají směry proudění generelně SSV směr, orientace je souhlasně k toku odvodňovací struktury - Karvinskému potoku. Hydraulické spády jsou v rozmezí : I = 0,07 0,03. - Jižně od rozvodnice mají směry proudění směry v rozmezí JJV - JJZ, orientace přibližně k toku odvodňovací struktury bezejmennému přítoku Soleckého potoka (protéká zatrubněný areálem ÚZK), v JZ výběžku ZÚ jsou směry proudění patrně usměrněny k poklesovým zátopám v jižním sousedství Dolu Barbora. Hydraulické spády jsou v této oblasti povlovnější : I = 0,03 0, Nejvyšší úrovně ustálené hladiny (+262 m B.p.v.) jsou identifikovány v prostoru poklesové vodní akumulace zátopy a jihu. Je pravděpodobné, že zde dochází k určité dotaci kolektoru povrchovou vodou. Pro plánované vsakování může tato skutečnost působit jako limitující faktor. Navážkové zvodnění : Výrazné zvodnění navážek bylo indikováno ve vrtech NBV-2 a NBM-8. Místa se zvodněnými navážkami v prostoru těchto vrtů jsou vyznačena v mapových přílohách. Plošný rozsah těchto míst je určen odhadem na základě terenních indicií (vizuelní zamokření a drobné vodní akumulace v blízkosti obou vrtů s antropogenním zvodněním, jež s tímto zvodněním dle předpokladu komunikují). V případě vodních akumulací zátopa na jihu a severní vodní plochy platí hydraulická komunikace hladin těchto povrchových útvarů a ustálené hladiny podzemní vody. Průběh hydroizohyps je přizpůsoben výškové úrovni břehové linie těchto akumulací (zátopa na jihu je zaměřena geodeticky, výšková úroveň břehové linie severních vodních ploch je upravena dle Vrstevnicové situace, zpracované generálním projektantem pro potřebu Studie proveditelnosti. 18

19 Hydrogeologické parametry průvodních zemin, zrnitostní analýzy HG parametry průvodních zemin jsou důležitým vstupem při posuzování ZÚ jak z hlediska vhodnosti pro plánované nakládání s vodami (vsakování do zeminového prostředí), tak z hlediska vhodnosti k zakládání staveb. Pro potřebu základních hydrogeologických stanovení jsou prvotním podkladem tyto parametry : - koeficient filtrace k f : je hlavním hydrogeologickým parametrem průvodních zemin, udává míru propustnosti pórovitého prostředí pro vodu. Stanovuje se z výsledků granulometrických (zrnitostních) rozborů a z hydrodynamických zkoušek. V rámci tohoto průzkumu byly koeficienty filtrace stanovovány : - z výsledků granulometrických rozborů vzorků zemin, odebraných při průzkumném vrtání - výpočtem na základě výsledků hydrodynamických testů (vsakovacích zkoušek) - aktivní pórovitost µ je pomocným parametrem, je určena tabelárně a přiřazuje se odhadem dle typu zeminy. Koeficienty filtrace uvedené v tabulce č. 3, stanovené z granulometrických analýz, slouží pro orientační určení HG vlastností průlinově propustných kolektorů a zemin. Skutečná propustnost zeminy je v mnoha případech odlišná (vyšší); důvod je tento : zrnitostní analýza hodnotí pouze procentuální zastoupení zrnitostních frakcí vzorku, bez ohledu na původní strukturu a texturu zkoumané vrstvy, resp. na možný výskyt zón s vyšší propustností (což jsou zpravidla drobné písčité polohy). Takto se dochází k zařazení zeminy jako nepropustné (a tedy pro vsakování nevhodné), zatímco v podmínkách původních úložných poměrů je zemina do jisté míry propustná a za podmínky malých přítoků (z jednotlivých objektů) je možno v ní založit vsakovací strukturu. Ke zkreslení dochází zejména u sprašových hlín, které vykazují určitou průlinovou propustnost díky své vrstevnaté stavbě (prachovité šedé polohy mají nízký obsah jílovitých materiálů), a je možné považovat je za poloizolátor. Dle výsledků granulometrických rozborů se však tyto hlíny zařazují zpravidla jako nepropustné (izolátor). Výjimky tvoří vzorky NBM-9 : 2,0 2,1 a NBM-10 : 1,0 1,2, jež vykázaly propustnost, klasifikovanou jako velmi slabá (dle J. Jetela), což lze připustit jako podmíněně vhodnou zeminu pro vsakování. U nesoudržných zemin (písků a štěrků), poskytuje granulometrie poměrně hodnověrné výsledky. Aby byly eliminovány výše uvedené nepřesnosti, vyplývající ze zrnitostních rozborů, je potřebné ověřit skutečné parametry příslušné části zeminového profilu hydrodynamickými testy (vsakovacími zkouškami); tato oblast průzkumných prací je pojednána v následující kapitole č Zrnitostní analýzy - přehled : Při vrtání průzkumných vrtů hydrogeologických i mapovacích byly odebírány z vrtných jader vzorky zeminy pro zrnitostní (granulometrické) rozbory. (Vzorky odebrané z těchto poloh byly využity i pro další fyzikálně mechanické zkoušky). Výsledkem analýz jsou křivky zrnitosti (granulometrické křivky), udávající zastoupení jednotlivých zrnitostních frakcí ve vzorku. Z křivek zrnitostí jsou odvozeny koeficienty filtrace; vyhodnocení granulometrických křivek metodou Carman Kozeny je součástí analýz, hodnoty k f jsou uvedeny v protokolech). Celkem bylo provedeno a vyhodnoceno 35 zrnitostních analýz. Přehled koeficientů filtrace a dalších HG parametrů analyzovaných vzorků je uveden v tabulce č. 3, dokladem o původu uvedených údajů jsou protokoly o zkouškách zemin (Dokumentace č. 4). V tabulce č. 3 jsou rovněž uvedeny odkazy na vsakovací zkoušky v řádcích příslušným k hloubkám odběrů. Slovní zařazení míry propustnosti je dle klasifikace J. Jetela. 19

20 Tabulka č. 3 : Hydrogeologické parametry průvodních zemin VZOREK název vrtu / materiál mocnost koeficient k f zařazení dle Jetela vhodnost vsakovací test 1 hloubka odběru (m) vrstvy* (m) (m.s) vsaku - ověření k f NBV-1 : 2,0 2,5 hlína prachovitá 3,10 2, nepatrně propustné ne - NBV-1 : 6,0 6,5 písek střední 2,50 1, slabě propustné ano - NBV-1 : 10,0 10,5 písek hrubý, tekutý 4,00 2, mírně propustné ano - NBV-2 : 2,5 3,0 hlína prachovitá 3,90 3, nepatrně propustné ne Vsak NBV-2 NBV-2 : 8,0 8,5 hlína písčitá 0,50 4, nepatrně propustné ne - NBV-2 : 12,5 13,0 písek střední 2,00 1, mírně propustné ano - NBV-3 : 2,5 3,0 hlína prachovitá 3,40 3, nepatrně propustné ne Vsak NBV-3 NBV-3 : 5,0 5,5 hlína písčitá 4,80 2, nepatrně propustné ne - NBV-3 : 13,8 14,0 písek hrubý, tekutý neověřena 1, mírně propustné ano - NBV-4 : 1,0 1,5 hlína prachovitá 3,00 3, nepatrně propustné ne Vsak NBV-4 NBV-4 : 4,5 5,0 hlína písčitá 1,10 5, nepatrně propustné ne - NBV-4 : 6,3 6,6 písek zahliněný 5,20 5, nepatrně propustné ne - NBV-5 : 4,0 4,2 jílovitá hlína jíl 1,30 1, nepatrně propustné ne - NBV-5 : 10,2 10,5 písčitá hlína 2,00 1, dosti slabě propustné ano - NBV-5 : 14,0 14,2 hlína jílovitá 0,50 3, nepatrně propustné ne - NBV-6 : 7,0 7,6 písek střední 0,90 2, dosti slabě propustné ano - NBV-6 : 8,4 8,8 hlína prachovitá 0,40 4, nepatrně propustné ne - NBV-6 : 15,0 15,5 štěrkopísek hrubý 2,80 1, dosti slabě propustné ano - NBM-12 : 0,4 0,5 hlína prachovitá 1,30 9, nepatrně propustné ne** Vsak NBV-2 NBM-12 : 1,6 1,8 hlína prachovitá 1,30 1, nepatrně propustné ne - NBM-12 : 3,7 3,8 hlína prachovitá 0,80 2, nepatrně propustné ne - NBM-12 : 4,5 4,7 hlína prachovitá 1,60 3, nepatrně propustné ne - NBM-12 : 6,0 6,1 písek střední, zahlin. 0,60 4, nepatrně propustné ne - NBM-9 : 1,0 1,2 hlína prachovitá 1,50 3, nepatrně propustné ne - NBM-9 : 2,0 2,1 hlína prachovitá 5,00 1, velmi slabě propustné ano*** - NBM-9 : 2,3 2,5 hlína prachovitá " (stejná) 3, nepatrně propustné ne - NBM-10 : 1,0 1,2 hlína prachovitá 1,00 1, velmi slabě propustné ano*** - NBM-10 : 2,0 2,2 hlína písčitá 0,50 4, nepatrně propustné ne - NBM-10 : 3,0 3,3 písek hlinitý 1,30 4, nepatrně propustné ne - NBM-8 : 1,5 1,6 hlína jílovitá 0,70 3, nepatrně propustné ne - NBM-8 : 3,5 3,6 hlína prachovitá 2,50 1, nepatrně propustné ne - NBM-8 : 4,4 4,5 hlína prachovitá " (stejná) 1, nepatrně propustné ne - NBM-11 : 1,1 1,2 hlinitá navážka 1,50 2, nepatrně propustné ne - NBM-11 : 2,2 2,3 hlinitá navážka 0,90 3, nepatrně propustné ne - NBM-11 : 3,0 3,2 hlína prachovitá 0,70 2, nepatrně propustné ne - * mocnost úseku dle charakteristického rysu např. v souvrství písků úsek konstantního zahlinění nebo zrnitosti atd. ** Koeficient filtrace se blíží hranici (velmi slabě propustné) ukazuje na velmi omezenou možnost vsakování. Test Vsak NBV-2 byl proveden ve stejné ploše jako NBM-12 a je možno jej považovat za platný pro oba vrty *** podmíněně vhodná vrstva pro vsakování možnost vsaku při malém množství vody (z jednotl. objektů) 1 údaje o provedených vsakovacích testech, metodika a postupy, jsou uvedeny v následující kapitole 20