MĚŘENÍ A ORÝSOVÁNÍ. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Lubomír Petrla III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu

Transkript

1 MĚŘENÍ A ORÝSOVÁNÍ Název školy Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Autor Lubomír Petrla Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu Měření a orýsování Stupeň a typ vzdělávání SOŠ Vzdělávací oblast Strojírenství Vzdělávací obor Strojní mechanik Tematický okruh Ruční zpracování kovů - Měření a orýsování Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 15 let Anotace Vybavení, pomůcky - Klíčová slova Pravítko, rýsovací jehla, posuvné měřítko, nádrh Datum

2 MĚŘENÍ Měření je základní operací při ručním zpracování kovů. Skutečný rozměr předmětu se porovnává s velikostí měřící jednotky. Měření lze rozdělit na: měření délkových rozměrů měření úhlů měření tvarů Obr.1 Měření délek Obr.2 Měření úhlů Obr.3 Měření tvarů

3 MĚŘENÍ - ROZDĚLENÍ Podle charakteru měření se rozlišuje: Měření skutečných hodnot - skutečnou hodnotu měříme univerzálními měřidly - přímo odečítáme naměřené hodnoty v příslušných jednotkách - obvykle tato měřidla mají stupnici nebo digitální displej Mezi tato měřidla patří např.: ocelové měřítko posuvné měřítko mikrometr Měření porovnáváním - tímto měřením nezjišťujeme skutečný rozměr součásti - porovnáváním zjišťujeme, zda součásti dosahují mezních hodnot skutečného rozměru Mezi tato měřidla patří např.: kalibr číselníkový úchylkoměr

4 CHYBY PŘI MĚŘENÍ Naměřená hodnota se od skutečné odlišuje - vznikají chyby měření. Tyto chyby mohou být způsobeny celou řadou příčin: nedokonalost měřeného předmětu (otřepy), nesprávná manipulace s měřícím přístrojem, nedokonalost měřícího přístroje (malé rozlišení), vlivy okolí (teplota, prašnost, vlhkost, otřesy) neproškolená obsluha. Obr.4 Chyba vzniklá rozdílem teplot součásti a měřidla Obr.5 Chyby vzniklé špatným přiložením

5 DRUHY CHYB MĚŘENÍ Při měření vznikají tyto skupiny chyb: HRUBÉ CHYBY - jsou na první pohled patrné svou velikostí, - vznikají zřídka, dají se snadno odstranit, - např. posun desetinné čárky při zápisu. SYSTEMATICKÉ CHYBY - jsou nebezpečné, lze na ně přijít pouze výměnou měřidla, - tyto chyby mají stále stejnou hodnotu a znaménko, - např. poškozený nebo ušpiněný dotyk měřidla NAHODILÉ CHYBY - vznikají při každém měření, - dají se zmenšit opakovaným měřením a výpočtem průměrné hodnoty, - projevují se tak, že při opakovaném měření stejného rozměru dostaneme pokaždé jinou hodnotu

6 DRUHY MĚŘIDEL - MĚŘÍTKA OCELOVÁ MĚŘÍTKA - používají se k orýsování SKLÁDACÍ METRY - méně přesné měření PÁSMA - měření velkých délek SVINOVACÍ METRY - pro měření středních délek Obr.6 Druhy měřítek

7 DRUHY MĚŘIDEL - HMATADLA Používají se k přenášení rozměru z posuvného měřítka na součásti. Pro přenášení rozměrů do 300mm. Jsou obkročná a dutinová. Obr.7 Obkročná hmatadla Obr.8 Dutinová hmatadla

8 DRUHY MĚŘIDEL - POSUVNÁ MĚŘÍTKA Pro měření vnějších rozměrů, vnitřních rozměrů a hloubek. Vyrábí se s přesností 0,1mm, 0,05mm nebo 0,02mm. Nejpoužívanější dílenské měřidlo. Obr.9 Popis posuvného měřítka

9 DRUHY MĚŘIDEL - POSUVNÁ MĚŘÍTKA Obr.10 Druhy posuvných měřítek

10 DRUHY MĚŘIDEL - POSUVNÁ MĚŘÍTKA Obr.11 Práce s posuvným měřítkem

11 DRUHY MĚŘIDEL - HLOUBKOMĚRY - jsou založeny na stejném principu jako posuvná měřítka, - slouží k měření hloubky děr, osazení, - hlavní měřítko je bez ramen a vedlejší měřítko má místo ramen souměrný můstek, který se při měření přikládá na rovinu obrobku. Obr.12 Analogový hloubkoměr Obr.13 Digitální hloubkoměr

12 ÚHLOVÁ MĚŘIDLA K měření úhlů se používají pevná nebo přestavitelné měřidla. Mezi pevná měřidla patří úhelníky, mezi přestavitelná měřidla patří úhloměry. ÚHELNÍKY Pomocí úhelníků měříme jen určité úhly např. 90. Úchylka od úhlu se projeví jako světelná štěrbina mezi předmětem a plochou měřidla. Obr.14 Druhy úhloměrů

13 ÚHLOVÁ MĚŘIDLA ÚHLOMĚRY Mají obloukovou stupnici, na které lze odečíst velikost jakéhokoliv úhlu. Nejčastěji se používá obloukový nebo univerzální úhloměr. Obr.15 Dílenské úhloměry Obr.16 Univerzální úhloměr

14 NÁŘADÍ PRO ORÝSOVÁNÍ - RÝSOVACÍ JEHLY Hrot rýsovací jehly je obvykle ocelový kalený, pro orýsování velmi tvrdých materiálů se používají rýsovací jehly s hrotem z SK. Obr.17 Druhy rýsovacích jehel

15 NÁŘADÍ PRO ORÝSOVÁNÍ - NÁDRHY Rýsovací nádrhy mají výškově přestavitelnou rýsovací jehlu a rýsování součásti se pak provádí posouváním nádrhu po rýsovací desce. Obr.18 Rýsovací nádrhy

16 NÁŘADÍ PRO ORÝSOVÁNÍ - KRUŽÍTKA Kružítka se používají pro orýsování kružnic a kruhových oblouků. Kružítka se rovněž využívají pro přenos rozměrů na orýsovávané součásti. Obr.19 Dílenská kružítka

17 ZDROJE A PRAMENY [1] DILLINGER, Josef. Moderní strojírenství pro školu i praxi. 1. Vydání. Praha: Europa Sobotáles cz. s.r.o., s. ISBN [2] HUMÁR, Anton. Studijní opory Výrobní technologie II. Dostupné na [3] DRIENSKY, Dušan. Strojní obrábění I. 1. Vydání. Praha: SNTL, s. ISBN [4] ČEJKA, Libor. Zlín: Dostupné na