tvofií pfiedev ím pfiíbfieïní porosty, rákosiny (Phragmition communis) a porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis).

Transkript

1 Okres Cheb rezervace Amerika Rybniãní pánev vzdálená asi 2 km jihozápadnû od Franti kov ch Lázní. Katastrální území: Franti kovy Láznû GEOLOGIE Horninov m podkladem pfiírodní rezervace jsou jíly, písky a tûrky Chebské pánve. Z pûd se na území rezervace vyvinuly pfiedev ím typické (arenické) gleje a pseudogleje, smûrem k Franti kov m Lázním se nachází velká lokalita organozemû typické (glejové) s glejem organozemním. KVùTENA Charakteristickou vegetaci rybniãní rezervace Nadmofiská v ka: m V mûra: 58,74 ha Vyhlá eno: 990, novû 999 Hnízdi tû a tahová zastávka celé fiady druhû ptactva, také druhû kriticky ohroïen ch i v evropském mûfiítku. Cílem ochrany je zajistit trvale optimální podmínky pro hnízdûní, rozmnoïování a tah ptactva i dal ích ÏivoãichÛ, zejména obojïivelníkû. tvofií pfiedev ím pfiíbfieïní porosty, rákosiny (Phragmition communis) a porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis). V obou pfiípadech jsou to degradovaná spoleãenstva bez cenologické hodnoty. V znaãn mi druhy rákosin jsou kromû rákosu obecného (Phragmites australis) také orobinec irolist (Typha latifolia), sítina rozkladitá (Juncus effusus), Èovík vodní (Rumex aquaticus), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), kyprej obecn (Lythrum salicaria) a lilek potmûchuè (Solanum dulcamara). ProrÛstající ostfiicová spoleãenstva indikují pfiedev ím ostfiice tíhlá (Carex gracilis), o. ostrá (C. acutiformis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), pcháã bahenní (Cirsium palustre) a halucha vodní (Oenanthe aquatica). Registrovan v skyt ohroïeného bazanovce kytkokvûtého (Naumburgia thyrsiflora) nebyl v posledních letech potvrzen. V návaznosti na pfiíbfieïní vegetaci jsou na jiïním bfiehu vyvinuty ochuzené porosty nekosen ch mokr ch luk (Filipendulenion), které prozrazují bohaté populace druhû, napfi. tuïebníku jilmového (Filipendula ulmaria), skfiípiny lesní (Scirpus sylvaticus), metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa), vrbiny obecné (Lysimachia vulgaris), sítiny rozkladité, pcháãe bahenního a dal ích. Z ohroïen ch druhû se sporadicky objevuje prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Fragmenty druhotn ch baïinn ch ol in (svaz Alnion glutinosae) na jiïním a západním bfiehu zatím pfiedstavují pouze nenasycená sukcesní stadia, jejichï podrost tvofií pfietrvávající luãní druhy. Porosty ostrûvku v západní ãásti rybníka jsou silnû ovlivnûny hnízdi tûm rackû a tvofií je v hradnû ruderalizované typy rákosin. Nebezpeãím pro vegetaãní kryt území je poãínající invaze bol evníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) na severozápadním okraji pfiírodní rezervace. Vzhledem k zamûfiení ochrany na zoologickou sloïku ekosystému nebyl dosud proveden podrobn botanick prûzkum. ZVÍ ENA V souãasné dobû leïí v území pfiírodní rezervace jediná stabilizovaná kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) na Chebsku. Kromû toho zde téï pravidelnû hnízdí kopfiivka obecná (Anas strepera), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), moták pochop (Cir- PR Amerika. CH 7 4

2 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 cus aeruginosus) a dal í. K vzácn m a mizejícím druhûm naopak patfií potápka ãernokrká (Podiceps nigricollis), ãírka obecná (Anas crecca), ã. modrá (A. querquedula) a lïiãák pestr (A. clypeata). Novû se zde objevil moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) jeho první hnízdûní bylo doloïeno 2 PR Amerika leïí v tûsné blízkosti Franti kov ch Lázní a je turisticky a rekreaãnû vyuïívána. v roce 966. V posledním desetiletí k nûmu pfiibyl také slavík modráãek (Luscinia svecica) a cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides). V pfiilehl ch lesích hnízdí mimo jiné vãelojed lesní (Pernis apivorus) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). ada ptaãích druhû se zde objevuje pfii jarním a podzimním prûtahu. Pozoruhodné jsou poãetné populace nûkter ch obojïivelníkû, pfiedev ím zelen ch skokanû (Rana lessonae, R. kl. esculenta) arosniãky zelené (Hyla arborea). VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k intenzivnímu chovu ryb. V souvislosti s tím je nutné usmûràovat kolísání vodní hladiny v dobû hnízdûní ptactva. Turisticky a rekreaãnû je lokalita znaãnû exponovaná. Plavci a rekreanti mohou v létû ru it ptactvo v hnízdi tích. Dal ím ohroïením je pouïívání prûmyslov ch hnojiv na zemûdûlsk ch pozemcích na jiïním okraji rybníka a invaze bol evníku velkolepého ze zamofien ch pozemkû na severu a v chodû od rybníka. POZNÁMKA Rybník Amerika vïdy patfiil k rybáfisky vyu- Ïívan m vodním plochám. Do roku 992 byl souãástí samostatné baïantnice LuÏná, byli zde vypou tûni baïanti a krmné zásypy pro tyto kury byly dokonce i na ostrûvku. Do stejného roku patfiil rybník do vyhrazené honitby Ministerstva lesního a vodního hospodáfiství âsr a ãasto se zde konaly hony na kachny, nezfiídka mimo povolenou dobu lovu. Tato skuteãnost byla hlavní pfiíãinou, proã bylo chránûné území vyhlá eno aï vroce 990, neboè MLVH âsr se zámûry ochrany pfiírody zásadnû nesouhlasilo. Od vzniku Franti kov ch Lázní aï do dne - ní doby je rybník frekventovan m v letním místem lázeàsk ch pacientû. Pro nû byla u rybníka poãátkem 20. století vystavûna v letní restaurace, v 60. letech byl poblíï vybudován chatov kemp a zfiízena pûjãovna lodûk. 42 CH 8

3 Okres Cheb 2 rezervace Bystfiina Okolí fiíãky Bystfiina a potoka Rokytnice od soutoku s LuÏním potokem aï k místu, kde Rokytnice opou tí území âeské republiky. âásti tokû tvofií hranici se SRN. Katastrální území: Hranice, Trojmezí GEOLOGIE Území pfiírodní rezervace patfií zónû ordovick ch bfiidlic. V údolích a na dolních ãástech svahû se nacházejí fluviální jíly, vytvofiené ze zvûtral ch bfiidlic. Podél Bystfiiny, Brodivého a Lesního potoka (Rokytnice) vznikly na nevápnit ch nivních uloïeninách typické gleje, lemované typick mi (kambick mi) pseudogleji. V trvale zamokfien ch depresích a prameni tích do lo ktvorbû ra elinn ch pûd (organozemû glejové a gleje organozemního). Na okolních svazích se nachází kambizem dystrická, místy aï kryptopodzol typick (rezivá pûda). Nadmofiská v ka: m V mûra: 49,02 ha Vyhlá eno: 992, pfiehlá eno 998 DÛvodem ochrany je zachování ekosystému oligotrofních vod s populací perlorodky fiíãní (Margaritifera margaritifera). Doprovodná spoleãenstva vodních tokû tvofií biocentrum, jehoï v znam pfiesahuje rámec âeské republiky. KVùTENA Pomûrnû pestré vegetaãní spektrum této podhorské oblasti bylo negativnû ovlivnûno nepfiíli úspû n mi pokusy o intenzivní zemûdûlské hospodafiení. Lesní spoleãenstva tvofií jednak kulturní smrãiny s podrostem acidofytû, napfi. metliãky kfiivolaké (Avenella flexuosa), borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus), jestfiábníku zedního (Hieracium murorum) apod., jednak druhotné pfiíbfieïní ol iny (Alnus glutinosa) bez vût í vegetaãní hodnoty. Velmi pozmûnûná jsou i luãní spoleãenstva nûkolika typû. PÛvodnû lo zfiejmû o mozaiku spoleãenstev svazû Calthion, Alo- pecurion pratensis, Caricion fuscae a Violion caninae, která se vytvofiila pfiedev ím vlivem rozdílné vlhkosti stanovi È. Dnes jsou pfiirozené porosty luk zastoupeny pouze izolovan mi fragmenty, v nichï se nicménû zachovala fiada zajímav ch druhû rostlin. To platí zvlá tû pro luãní a ra elinná spoleãenstva nízk ch ostfiic tfiídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae, v jejichï porostech byly nalezeny vítod dou kolist (Polygala serpyllifolia), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrba plazivá (Salix repens), pupeãník obecn (Hydrocotyle vulgaris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Také smilkové krátkostébelné louky svazu (Violion caninae) hostí vedle bûïn ch i nûkteré ohroïené druhy. Jsou to prha arnika (Arnica montana) a plavuník zplo tûl (Diphasiastrum complanatum). ZVÍ ENA Nejv znamnûj- ím druhem tohoto chránûného území je perlorodka fiíãní (Margaritifera margaritifera). Îije vbystfiinû a v hraniãním úseku Rokytnice. V obou tocích Ïijí mihule potoãní (Lampetra planeri) arak fiíãní (Astacus astacus), ze vzácnûj- ích váïek páskovec krouïkovan (Cordulegaster boltoni), váïka podhorní (Sympetrum pedemontanum) a v. tmavá (S. danae). Pravidelnû zde hnízdí napfi. bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), byl zji tûn chfiástal polní (Crex crex). LESNICTVÍ Lesní porosty v pfiírodní rezervaci byly zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení. Postupnû se v nich bude usilovat o vytvofiení listnat ch a druhovû bohat ch smí en ch porostû. Jehliãnaté monokultury jsou na nûkter ch místech velmi blízko vodních tokû. Spad a splach jehliãí negativnû ovliv- Àuje kyselost vod a tím i Ïivotní podmínky pro perlorodku fiíãní. VYUÎITÍ V dûsledku intenzivního zemûdûlství v ochranném pásmu pfiírodní rezervace zanikla v posledních desetiletích 20. století fiada krajinotvorn ch prvkû (pfiíkopy, tûnû, meze), mokfiady a podmáãené louky. Prameni tní louky byly omezeny na malé plochy, témûfi vymizela pfiirozená luãní spoleãenstva. âást zatravnûn ch ploch je sekána, ãást vyuïívána jako pastviny. Vzhledem k ochranû perlorodek je v tomto území nutno zamezit uïívání pesticidû, strojen ch hnojiv a dal ích kodliv ch látek. BIBLIOGRAFIE 74 MAPA ÚZEMÍ strana 76 Rokytnice po soutoku s Bystfiinou opou tí území na í republiky v tzv. Trojstátí u b valého hamru. 2 Meandrující potok Bystfiina pfied soutokem s Rokytnicí. CH 9 43

4 PlzeÀsko a Karlovarsko rezervace Dûvín Údolní niva a lev svah údolí LuÏního potoka mezi osadou Dûvín a národní pfiírodní rezervací Soos, asi, km západnû od obce Milhostov v Chebské pánvi. Katastrální území: Dûvín, Milhostov, Nová Ves Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,55 ha Vyhlá eno: 990, novelizováno 998 Posláním pfiírodní rezervace je ochrana a zachování ãásti jednoho z posledních pfiirozen ch vodních tokû v území Chebské pánve. Území s mnoha vzácn mi a ohroïen mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ je cenn m biocentrem a genofondovou plochou místního regionu. GEOLOGIE V údolní nivû LuÏního potoka se nacházejí aï 3 m mocná loïiska ra eliny, smofetami a minerálními prameny. Tok LuÏního potoka lemuje glej typick (organozemní) a organozem typická (glejová). V okrajov ch polohách navazuje ra elinná varieta podzolu, na polygenetick ch hlínách se vytvofiily typické pseudogleje. KVùTENA Znaãnou ãást jádra pfiírodní rezervace pokr vají druhotné mokfiadní ol iny, které jsou vlivem znaãného zamokfiení témûfi pfierûstány spoleãenstvy baïinn ch vrbin (svaz Salicion cinereae). Indikaãními druhy tûchto porostû jsou napfi. vrba u atá (Salix aurita), kru ina ol ová (Frangula alnus), zábûlník bahenní (Comarum palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), bezkolenec modr (Molinia caerulea), smldník bahenní (Peucedanum palustre), violka bahenní (Viola palustris) a dal í. Jedná se zfiejmû o sukcesní v voj, nahrazující níïe popsan vegetaãní typ, kter najdeme na prosvûtleném prameni tním ra elini ti a lze v nûm specifikovat dvû základní, navzájem se prostupující varianty. Vût í ãást pfiedstavují ostfiicomechová spoleãenstva svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis, s fiadou ohroïen ch druhû v indikaãní skupinû. Patfií k ní ostfiice prosová (Carex panicea), o. zobán- katá (C. rostrata), ostfiice je- Ïatá (Carex echinata), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), violka bahenní, suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) as. pochvat (E. vaginatum) a rûzné druhy ra eliníkû (Sphagnum papillosum, S. nemoreum, S. teres). Fragmentárnû jsou vyvinuty porosty svazu Rhynchosporion albae, kde popsanou kombinaci obohacují hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre) a v tûàkách také bublinatka men í (Utricularia minor) a b. bledoïlutá (U. ochroleuca). Vût inu svûtlomiln ch ra elini tních druhû ohroïuje ífiení bezkolence modrého, které patrnû souvisí s ífiením dfievin. Tûmi jsou v tomto pfiípadû borovice lesní (Pinus sylvestris), kru ina ol ová a bfiíza p fiitá (Betula pubescens). Mykologickou raritou nadregionálního v znamu je muchomûrka ol ová (Amanita friabilis). ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace dosud Ïije poãetná populace raka fiíãního (Astacus astacus). Z ostatních druhû skokan ostronos (Rana arvalis), rosniãka zelená (Hyla arborea), zelení skokani (Rana lessonae a R. kl. esculenta), ãolek horsk (Triturus alpestris), ã. obecn (T. vulgaris), bekasina otavní (Gallinago gallinago), moták pochop (Circus aeruginosus), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a lindu ka luãní (Anthus pratensis). LESNICTVÍ Porost podél vodního toku je sloïen z ol e, borovice a bfiízy ve vûkovém rozpûtí let. Vzhledem ktomu, Ïe jde o lesy zvlá tního urãení, není plánována tûïba s v jimkou tûïby kalamitní. VYUÎITÍ Území pfiírodní rezervace není hospodáfisky vyu- Ïíváno. V nûkter ch ãástech dochází k nástupu neofytního celíku kanadského (Solidago canadiensis) a k náletu ol ov ch porostû. Vodní pfiíkop na západní stranû chránûného území zarûstá ruderální vegetací. Podle schváleného plánu péãe je tfieba sledovat pfiedev ím roz ífiení náletû dfievin na ra elini tích avpfiípadû potfieby je odstranit. POZNÁMKA Na chránûném území se projevil zpûsob hospodafiení na pfiilehl ch plochách. V letech probíhalo v Chebské pánvi rozsáhlé odvodnûní zemûdûlsk ch pozemkû a koryto LuÏního potoka bylo v úseku od Velkého Luhu po silnici Nová Ves 44 CH 20

5 Okres Cheb 2 Dûvín vydláïdûno. Pozdûji byl na základû poïadavku státní ochrany pfiírody úsek okolo chránûného území z odvodnûní vypu tûn, vodní tok byl ponechán v pûvodním stavu a kolem chránûného území bylo odvodnûní zemûdûlsk ch pozemkû svedeno do záchytného pfiíkopu. Pomûrnû blízko chránûného území leïí loïiska kvalitních kameninov ch Ïáruvzdorn ch a pórovinov ch jílû. Ukonãení tûïby by mûlo nastat v prvních letech 2. století. Území pfiírodní rezervace bylo a je ohroïováno odpadními vodami z tûïby jílû, které jsou z ãásti odvádûny do LuÏního potoka. Ke zmírnûní tohoto ohroïení slouïí usazovací vodní nádrï u Nové Vsi, zhruba 3 km proti proudu potoka nad rezervací. BIBLIOGRAFIE 40, 205 MAPA ÚZEMÍ strana 75 Druhotné mokfiadní ol iny a spoleãenstva baïinn ch vrbin. 2 Údolní niva LuÏního potoka, jednoho z posledních pfiirozen ch tokû v území Chebské pánve. CH 2 45

6 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Území pfiírodní památky tvofií úzk nesoumûrn skalnat strukturní hfibet na vypreparované Ïíle ãeského kfiemenného valu, kter probíhá paralelnû s tektonick m zlomem âeského lesa. Zlomové pásmo vyplàuje Ïíla hydrotermálního kfiemene, která v místû Goethovy skalky vystupuje jako nápadn hfibet aï do v ky 5 20 m nad okolní povrch budovan zvûtralou dvojslídnou smrãinskou Ïulou. Kfiemenné balvany byly v pleistocénu rozvleãeny kongeliflukcí. V okolí skalky leïí hnûdé pûdy kyselá kambizem typická a kambizem dystrická, na mûlk ch, skeletnat ch pokryvech ranker typick (litick ) s kambizemí rankerovou a litozemûmi. KVùTENA OstrÛvky borového lesa na kfiemenném hfibetu mají pfiirozen ráz (Dicrano- -Pinion). Borovici lesní (Pinus sylvestris) doplàují v podrostu ãetné acidofyty, li ejníky a mechy. Z v znaãn ch, ale vcelku Mrazové sruby a srázy a dal í skalní útvary vystupují jako úzk nesoumûrn skalnat strukturní hfibet na vypreparované kfiemenné Ïíle. bûïn ch druhû zde rostou metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), jestfiábník hladk (Hieracium laevigatum), brusinka obecná (Rhodococcum vitisidaea), dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula), pukléfika islandská (Cetraria islandica) advouhrotec chvostnat (Dicranum scoparium). Pod skalami v jihozápadní ãásti chránûného území místy pfieva- Ïují druhotné porosty, které pfiipomínají pfiedlesní stadia. Jejich dominantou je bfiíza bûlokorá (Betula pendula) s ojedinûle vtrou en m jefiábem obecn m (Sorbus aucuparia). Byliny patfií vesmûs k druhûm ífiícím se vûtrem. Zbytek chránûného území pokr vají kulturní smrãiny. ZVÍ ENA Na území pfiírodní památky bûïné druhy vázané na lesní biotopy s pfievahou jehliãnanû, napfi. je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), s kora uhelníãek (Parus ater) apod. LESNICTVÍ Lesy v chránûném území nebyly vzhledem ke konfiguraci terénu nikdy intenzivnû vyuïívány, a proto mají charakter pfiirozeného boru. Jsou zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení. památka Goethova skalka Nápadné bílé kfiemenné skalní útvary na kótû GoethÛv vrch (670,3 m n. m.) v raznû vystupující nad okolní terén do v e 5 20 m, asi,5 km jihozápadnû od obce V hledy nedaleko Hazlova v Blatenské vrchovinû. Katastrální území: Skalka u Hazlova VYUÎITÍ Do roku 946 se zde intezivnû tûïil kámen a tûrk v nûkolika mal ch lomech. Nejvût í z nich, nezahrnut do území pfiírodní památky, byl v provozu aï do 60. let 20. století. V dal ím období byla nepravidelnû odváïena ãást zbylého vytûïeného materiálu. Území je turisticky velmi atraktivní, následkem ãehoï je zneãi Èováno odpadky a po kozováno zakládáním ohni È. Skály jsou vyuïívány pro horolezeck v cvik. Nadmofiská v ka: 645 m V mûra: 2,57 ha Vyhlá eno: 972, novû vyhlá eno 998 Bizarní kfiemencové skalky s mrazov mi sruby a srázy, balvanov mi haldami, vûïemi, plo inami, viklany a okny. POZNÁMKA Lokalita pr byla oblíbenou vyhlídkou J. W. Goetha. Tenkrát v ak skály nebyly obklopeny vysok mi lesy. V blízkosti chránûného území, pfii silnici Hazlov A, je tomuto slavnému básníkovi a badateli vûnována pamûtní deska. BIBLIOGRAFIE 56, 57, 89, 395 MAPA ÚZEMÍ strana CH 22

7 Okres Cheb rezervace Hamrnick mokfiad Údolní niva bezejmenného toku mezi Velkou Hleìsebí a Hamrníky, mezi Mal m ostrovním rybníkem na severu aohradsk m rybníkem na jihu. Katastrální území: Ú ovice Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,64 ha Vyhlá eno: 999 Posláním pfiírodní rezervace je ochrana a zachování biotopu poãetn ch populací ohroïen ch a silnû ohroïen ch rostlinn ch druhû s doprovodn mi mokfiadními spoleãenstvy. GEOLOGIE Údolní niva na terciérní v plni Chebské pánve. Pokryv tvofií pestrá katéna hydromorfních pûd od typického (organozemního) gleje a typické (glejové) organozemû aï po celky pseudogleje typického s kambizemí pseudoglejovou. KVùTENA Území rezervace spadá do mezofytika. Nacházejí se zde ol iny, rákosiny, nízkoostfiicové porosty, porosty bfiehû vodního toku, kefiovité vrbové porosty a zra elinûlé plochy. Ke chránûn m druhûm patfií napfi. klikva bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) akru - tík bahenní (Epipactis palustris). ZdruhÛ ohroïen ch zde roste prha arnika (Arnica montana), prstnatec májov prav (Dactylorhiza majalis subsp. majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a upolín nejvy í (Trollius altissimus), kter na území okresu Cheb roste jen ve Slavkovském lese. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum zatím nebyl proveden. VYUÎITÍ Lokalita není hospodáfisky vyuïívána. Do budoucna bude nutná korekce náletû dfievin, zejména v místû zatím poãetné populace kru tíku bahenního. POZNÁMKA Vminulosti byla provedena úprava vodního toku a meliorace luk, která v ak díky místním podmínkám nebyla pfiíli úspû ná. Na místû dfiíve ruãnû kosen ch luk se vyvinula mokfiadní spoleãenstva. V letech byla lokalita vedena jako pfiechodnû chránûná plocha, po doplàujícím botanickém prûzkumu byla vyhlá ena pfiírodní rezervací. SníÏená údolní niva bezejmenného toku mezi Velkou Hleìsebí a Hamrníky. 2 Stafiinec potoãní (Tephroseris crispa). 2 CH 23 47

8 PlzeÀsko a Karlovarsko Národní pfiírodní památka Komorní hûrka Zbytek jedné z nejmlad ích sopek ve Stfiední Evropû pfiibliïnû km od pfiehradní nádrïe Skalka a asi,7 km jiïnû od Franti kov ch Lázní. Katastrální území: Slatina, Skalka Nadmofiská v ka: ,4 m V mûra: 7,08 ha Vyhlá eno: 95, novû 988 Komorní hûrka (503,4 m n. m.) je dokladem pleistocenního vulkanismu v âeském masivu. GEOLOGIE Stáfií sopky je 726 w 59 tisíc let. Její pûvodní vzhled byl silnû poru en tûïbou kamene a sypk ch sopeãn ch vyvrïenin. V chodnû od vrchu byl tûïbou odkryt jedineãn profil s aï 4 m mocn mi sypk mi vyvrïeninami (tefrou). Tefra obsahuje vulkanick materiál (popel, lapillû a men í sopeãné pumy, obvykle do velikosti 2 cm), a také vypálené úlomky hornin z podloïí sopky (fylity, kvarcity, kfiemen). Nápadné je jednak ãervené zbarvení, jednak vodorovné a místy gradaãní zvrstvení nûkter ch poloh tefry. Ulo- Ïení svûdãí o jednofázovém vzniku popelového kuïelu erup- Komorní hûrka patfií k nejmlad ím, ãtvrtohorním, sopkám. 2 Tzv. Velká jáma v NPP Komorní hûrka. cí strombolského typu doprovázenou nevelk m v levem ãediãov ch láv. Îilné horniny tvofií melilitick nefelinit, kter obsahuje drobné vyrostlice olivínu. Sopeãné vyvrïeniny leïí na eluviu fylitick ch bfiidlic smrãinského krystalinika. Na mûlk ch zvûtralinách bazick ch hornin vznikla kambizem eutrofní (rankerová) s rankerem typick m (litick m). Mírnû vlhké lokality jsou tvofieny pseudoglejem kambick m (aï kambizemí pseudoglejovou). KVùTENA PÛvodnû nezalesnûné svahy sopky byly na severní stranû osázeny pfieváïnû bukem lesním (Fagus sylvatica), dubem ãerven m (Quercus rubra) ad. zimním (Q. petraea), na jiïní stranû borovicí ãernou (Pinus nigra) atrnovníkem akátem (Robinia pseudacacia). Substrát svûdãí termofilním a xerofilním druhûm, zejména v nezalesnûn ch ãástech lokality. Su- 2 Èové svahy a dno jámy jsou porostlé nízkou suchomilnou vegetací, v západní ãásti chránûného území v ak zarûstají náletem. Za pozornost stojí masová populace vstavaãe obecného (Orchis morio), na svazích a na dnû jámy rostou dal í teplomilné druhy, napfi. penízek prorostl (Thlaspi perfoliatum), uïanka lékafiská (Cynoglossum officinale), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), pryskyfiník hlíznat (Ranunculus bulbosus), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), rozrazil jarní (Veronica verna), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), rozchodník ostr (Sedum acre) a ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens). Z vegetaãního hlediska lze pozorovat prûbûh sukcese od pion rsk ch spoleãenstev tfiídy Sedo-Scleranthetea do stadia pfiechodû mezi krátkostébeln mi trávníky svazu Violion caninae amezofytními luãními spoleãenstvy svazu Arrhenatherion. ZVÍ ENA Pfii systematickém prûzkumu stfievlíkovit ch broukû bylo na území národní pfiírodní památky zji tûno 73 druhû, také vzácn nosatec Bagous diglyptus a mandelinka Gonioctena olivacea. Pozoruhodn je nález kfiiïáka pru- 48 CH 24

9 Okres Cheb 3 hovaného (Agriope bruennichi) z roku 995. Jde o mediteránnû-subatlantick druh, kter byl v âeské republice donedávna znám jen na jihu Moravy. V posledních letech 20. století byl v bukovém porostu na severní stranû sopeãného kuïelu opakovanû pozorován holub doup- Àák (Columba oenas). LESNICTVÍ Na svazích Komorní hûrky rostou v luãnû druhotné lesy, vysazené koncem 9. století a sloïené z borovice a smrku, na západním okraji tzv. Velké jámy také z akátu. Patfií do kategorie lesa zvlá tního urãení. VYUÎITÍ Okolí sopky bylo osídleno jiï v dávn ch dobách. Ranné fáze vûdeck ch v zkumû Komorní hûrky spadají do 8. století a jsou spjaty se spory neptunistû, ktefií zastávali názor o vzniku ãediãe usazováním v mofii, a plutonistû, ktefií hájili teorii vzniku sopeãnou ãinností. O studium a poznání Komorní hûrky se mimofiádnû zaslouïil básník J. W. Goethe. Pro ovûfiení svého názoru na její vulkanick pûvod inicioval vykopání toly. Objev ãediãového sopouchu potvrdil teorii plutonistû. Podzemí Komorní hûrky bylo pak protkáno hustou sítí chodeb. Financování tûchto nákladn ch kutacích prací se ujal hrabû Ka par ze ternberka. Ústí poslední toly na úpatí sopky bylo opatfieno portálem a v souãasné dobû je zabezpeãeno proti vstupu. Pyroklastické vyvrïeniny (struska) a ãediã se v minulosti tûïily jako stavební materiál. Ve Velké jámû pokraãuje eroze odkryt ch profilû zejména díky náv tûvníkûm, souãasnû se ífií expanzní druhy, napfi. trnovník akát (Robinia pseudacacia), bez ãern (Sambucus nigra), maliník obecn (Rubus idaeus) a bol- evník velkolep (Heracleum mantegazzianum). Pfiístupové cesty jsou udrïovány pro zamezení eroze, tlumí se expanzní druhy, zejména v prostoru Velké jámy, peãuje se o nálety a v sadby cílové druhové skladby dfievin. BIBLIOGRAFIE 2, 9, 23, 53, 60, 90, 208, 209, 327, 363, Mandelinka Gonioctena olivacea Ïije v poãetn ch populacích na janovcov ch porostech. CH 25 49

10 PlzeÀsko a Karlovarsko památka Kosatcová louka Louka se nachází v nejjiïnûj í ãásti okresu Cheb, asi 2 km v chodnû od obce Trstûnice v Tachovské brázdû. Katastrální území: Trstûnice u Mariánsk ch Lázní Nadmofiská v ka: m V mûra:,44 ha Vyhlá eno: 990, novû 999 Posláním pfiírodní památky je ochrana a zachování biotopu poãetné populace kosatce sibifiského (Iris sibirica) s doprovodn mi spoleãenstvy. GEOLOGIE Území pfiírodní památky leïí na plochém dnû Tachovské brázdy. Jeho horninov m podkladem jsou terciérní sedimenty, na nichï vznikly pûdy s vysok m obsahem organick ch látek v celém pfiedním profilu glejové pûdy (glej typick, Vlhká louka s poãetnou populací silnû ohroïeného kosatce sibifiského (Iris sibirica). organozemní), místy organozem glejová a pseudoglej typick. KVùTENA Území pfiírodní památky se vyznaãuje bohatou vegetací. Pozoruhodná je velmi poãetná populace silnû ohroïeného kosatce sibifiského (Iris sibirica). Zdal ích ohroïen ch druhû tu lze najít vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), prhu arniku (Arnica montana) a toliji bahenní (Parnassia palustris). Regionálnû v znamné jsou hadí mord nízk (Scorzonera humilis) a zábûlník bahenní (Comarum palustre). ZVÍ ENA Îijí zde bûïné druhy, kromû nich uïovka obojková (Natrix natrix) a bekasina otavní (Gallinago gallinago). LESNICTVÍ V chodní ãást chránûného území je okrajovû zalesnûna kulturním borem, západní ãást je bezlesá, porostlá ãásteãnû rákosinami a ol inou. VYUÎITÍ Vroce 987 byly odvodnûny louky a zároveà byl proveden záchrann transfer kosatce sibifiského do západní ãásti chránûného území. Pfiesazené rostliny se velmi dobfie aklimatizovaly a postupnû celou plochu zaplnily. Pozoruhodn je postupn návrat kosatce sibifiského do meliorované louky, která není souãástí chránûného území. Ve v chodní ãásti území byly prosvûtleny náletové porosty borovic a dal ích dfievin. POZNÁMKA Pozemkovou drïbou náleïí chránûné území témûfi z poloviny do majetku fiímskokatolického kostela v Trstûnicích, zbytek LesÛm âeské republiky. Na západním okraji na chránûné území navazuje ochranné pásmo vodních zdrojû pro pivovar Chodovar v Chodové Plané. 50 CH 26

11 Okres Cheb rezervace Lipovka Kvûtnatá louka vzdálená asi 2,3 km jihozápadnû od Dolního Îandova. Katastrální území: Horní Îandov GEOLOGIE Území pfiírodní rezervace leïí na svahu vrchu Lipovka (670,8 m n. m.) na Nadmofiská v ka: 645 m V mûra:,75 ha Vyhlá eno: 995 Zachování a ochrana kvûtnaté louky s populací vemeníku dvoulistého a pûtiprstky ÏeÏulníku. zlomovém okraji DolnoÏandovské pahorkatiny. Horninov m podkladem jsou slabû pfiemûnû- né usazeniny (svory, pararuly) svrchnoproterozoického aï prvohorního stáfií. PÛdní pokryv tvofií skeletovitá kambizem typická (var. kyselá) s kyselou kambizemí pseudoglejovou, stfiídavû pfiecházející do kambického pseudogleje. KVùTENA Mimofiádnû cenn zbytek kvûtnat ch mezofilních luk (Arrhenatherion) a krátkostébeln ch trávníkû (Violion caninae), jejichï spoleãn m znakem je relativnû vysoká druhová pestrost. Mezi 5 zaznamenan mi druhy trav pfievaïují kostfiava ãervená (Festuca rubra), ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), hojnûj í je i tfieslice prostfiední (Briza media) a lipnice luãní (Poa pratensis). JiÏní orientace svahu s nízk m zásobením Ïivinami a pravideln m kosením podporují (hlavnû v horní ãásti louky) prosperitu nûkter ch teplomilnûj ích druhû a také uveden ch spoleãenstev svazu Violion caninae. âetnûj- í populace tvofií napfi. svízel syfii Èov (Galium verum), kokrhel men í (Rhinanthus minor), pampeli ka srstnatá (Leontodon hispidus), jitrocel kopinat (Plantago lanceolata), pryskyfiník hlíznat (Ranunculus bulbosus), bika ladní (Luzula campestris), tírovník rûïkat (Lotus corniculatus), hrachor horsk (Lathyrus linifolius), ostfiice jarní (Carex caryophyllea) a dal í druhy. Z hlediska ochrany pfiírody jsou tu v znamné tfií druhy na ich orchidejí, vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), bradáãek vejãit (Listera ovata) a pfiedev ím pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). ZVÍ ENA Systematick zoologick prûzkum nebyl zatím proveden. Pfii náhodném pozorování byly zji tûny bûïné druhy, napfi. je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). VYUÎITÍ KaÏdoroãní kosení louky se fiídí poïadavky ochrany pfiírody. Plochu nelze ponechat sukcesnímu v voji to by znamenalo roz ífiení hasivky orliãí (Pteridium aquilinum) arozvoj náletû dfievin, coï by ohrozilo sloïení bylinného patra. BIBLIOGRAFIE 97 PR Lipovka leïí na mírném jiïnû orientovaném svahu. CH 27 5

12 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Nejvût í ãást území národní pfiírodní památky tvofií nepravidelnû páskovan chloriticko-sericitick fylit s hojn m sekreãním kfiemenem, vpramenné oblasti chloritickosericitick fylit s hojn m albitem, oba kambrického aï ordovického stáfií. Pfied ústím LuÏního potoka do Rokytnice jsou nepravidelnû páskované fylitické bfiidlice a rovnoplo e bfiidliãnat chloriticko-sericitick fylit, místy slabû grafitick, ordovického stáfií. Podél vlastního toku leïí kvartérní fluviální písãitojílovité nebo hlinitojílovité náplavy s úlomky hornin a deluviální usazeniny v ech typû, místy také slatiny a ra eliny. V nivû potoka vznikly na nevápnit ch sedimentech gleje (glej typick a organozemní) s organozemí glejovou, které lemují typické pseudogleje. SvaÏité polohy zaujímají asociace kambizemû dystrické a kryptopodzolu typického. Meandry LuÏního potoka. 2 Rdest rdesnolist (Potamogeton polygonifolius). KVùTENA PfieváÏnou ãást území národní pfiírodní památky pokr vají jehliãnaté smrkové nebo borové lesy se vzácnû pfiimí en mi dal ími dfievinami, napfi. bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a bukem lesním (Fagus sylvatica). V ochranném pásmu rostou v hradnû smrkové monokultury. Samotn tok doprovázejí hlavnû porosty ol e lepkavé (Alnus glutinosa), v nûkter ch ãástech jsou bfiehy lemovány smrkov mi lesy. Z nelesních formací se v území nacházejí kosené louky, pastviny, ãásteãnû také pole, vût inu ploch v ak zaujímají v minulosti obhospodafiované mezofilní a mokré louky v rûzném stupni degradace. Porosty v luãní ãásti chránûného území je moïné rozdûlit podle v ky hladiny podzemní vody a mnoïství vody v pûdû na dvû ãásti. Su í partie patfií podle druhového sloïení do tfiídy Nardo-Callunetea, tj. mezi acidofilní spoleãenstva nehnojen ch krátkostébeln ch luk a pastvin, do svazu Violion caninae. Jde o druhotné krátkostébelné smilkové louky a pastviny pahorkatin aï horsk ch poloh. Nivu potoka, pokud zde nejsou smrãiny, vyplàují mozai- Národní pfiírodní památka LuÏní potok Chránûné území v A ském v bûïku, asi 3,5 km západnû od mûsta Hranice. Meandrující LuÏní potok tvofií zhruba polovinou své délky státní hranici se Spolkovou republikou Nûmecko. Katastrální území: Trojmezí, Pastviny Nadmofiská v ka: m V mûra: 23 ha Vyhlá eno: 989 Ochrana kriticky ohroïené perlorodky fiíãní (Margaritifera margaritifera) a ekosystému oligotrofních vod CH 28

13 Okres Cheb 4 místy udrïely podmáãené smrãiny. 3 kovité druhovû chudé porosty patfiící do svazu Phalaridion arundinaceae s dominantní lesknicí rákosovitou (Phalaroides arundinacea), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa) a tu- Ïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria). Fragmentárnû jsou zde dochovány zra elinûlé louky s pfievaïující ostfiicí ãernou (Carex nigra) a o. zobánkatou (C. rostrata). Mezi v znamné druhy, soustfiedûné pfiedev ím na mokfiadní biotopy, patfií klikva bahenní (Oxycoccus palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vítod dou kolist (Polygala serpyllifolia), zevar nejmen í (Sparganium minimum), pupeãník obecn (Hydrocotyle vulgaris), hrachor horsk (Lathyrus linifolius), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), rdest rdesnolist (Potamogeton polygonifolius), prha arnika (Arnica montana), v ivec lesní (Pedicularis sylvatica) a suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium). V LuÏním potoce byl proveden rozbor fiasov ch nárostû ve dvou profilech. V horní ãásti je potok velmi ãist, písãit, s rychle tekoucí vodou. V letním vzorku dominovala ãistomilná rozsivka Diatoma hiemale, jen fiídké byly rozsivky rodû Achnanthes, Navicula, Pinnularia, Surirella a Synedra, a v nárostech na kamenech sinice Heteroleibleinia kuetzingianum a Leptolyngbya cf. foveolarum. Dále byly nalezeny zelené fiasy Vaucheria geminata, Chlorhormidium flaccidum, Draparnaldia acuta, Geminella ordinata a Mougeotia sp. V podzimním odbûru se hojnû objevila vzácná ruducha Batrachospermum moniliforme, rozsivky byly je tû ménû ãetné neï v letním odbûru, sinice a zelené fiasy nebyly zji tûny vûbec. Nad soutokem s Rokytnicí protéká LuÏní potok loukou. V letním vzorku byly jen ojedinûle nalezeny sinice rodu Phormidium a rozsivky rodu Fragilaria, zelené fiasy se objevily nehojnû, ale v iroké druhové rozmanitosti zahrnující druhy typické pro klidné nebo pomalu tekoucí eutrofizované vody aï po rybniãní druhy Actinastrum hantzschii, Coelastrum microporum, Monoraphidium arcuatum, Pediastrum borvanum, Scenedesmus acuminatus, S. bicaudatus, S. quadricauda a Schroederia setigera. V podzimním vzorku opût dominovala vzácná ruducha Batrachospermum moniliforme a sinice Phormidium retzii, P. subfescum, P. amoenum, Heteroleibleinia kuetzingianum a Leptolyngbya cf. foveolarum, hojné byly rovnûï rozsivky rodu Navicula a Melosira, chlorokokální fiasy se ve vzorcích objevovaly jen ojedinûle. ZVÍ ENA Nejv znamnûj- ím zdej ím Ïivoãi n m druhem je perlorodka fiíãní (Margaritifera margaritifera). Pomûrnû hojn je rak fiíãní (Astacus astacus) a mihule potoãní (Lampetra planeri). ZváÏek bylo celkem zji tûno 7 druhû, napfi. páskovec krouïkovan (Cordulegaster boltoni), váïka podhorní (Sympetrum pedemontanum) av. tmavá (S. danae). Hnízdí zde mimo jiné bekasina otavní (Gallinago gallinago) abramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). Opakovanû byl pozorován kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum). Pravidelnû se objevuje ãáp ãern (Ciconia nigra) akrkavec velk (Corvus corax). LESNICTVÍ Lesy území národní pfiírodní památky patfií do kategorie lesa zvlá tního urãení, obm tí je let s obnovní dobou 40 let. V prostoru chránûného území jsou zastoupeny soubory lesních typû chudá jedlová buãina, kyselá jedlová buãina, montánní jasanová ol ina, vlhká jedlová buãina, kyselá smrková jedlina metlicová, chudá smrková jedlina borûvková, bfiezová ol ina, podmáãená jedlová dubina ostfiicová ara elinná borová smrãina. PÛvodní smí ené lesy byly z vût- í ãásti pfiemûnûny na smrkové monokultury. Vût í ãást pramenné oblasti byla odvodnûna povrchov mi pfiíkopy, pfiesto se VYUÎITÍ Území národní pfiírodní památky bylo do 2. svûtové války do znaãné míry zemûdûlsky obhospodafiováno a vybudováním drenáïí do lo k naru ení hydrologick ch pomûrû i ke zmûnám ve vlastním toku. Na pásu ÎTZ, kfiiïujícím LuÏní potok, se mj. pouïívalo znaãné mnoïství chemick ch prostfiedkû. Snahou je vylep it funkci celého ekosystému pfievedením orné pûdy na trvalé travní porosty s následn m extenzivním hospodafiením na v ech nelesních ãástech. Jehliãnaté bfiehové porosty a porosty na podmáãen ch stanovi tích je tfieba pfiemûnit na listnaté s hlavním podílem ol e lepkavé, s jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), vrbou jívou (Salix caprea), bfiízou bûlokorou a topolem osikou (Populus tremula). Ostatní porosty je nutné postupnû pfievést na smí- en les. Pro hraniãní ãást toku je zpracován spoleãn ãesko-bavorsk Plán péãe o vody v hraniãním úseku LuÏního potoka z roku 993. Pro v zkum a posílení populace perlorodky fiíãní (Margaritifera margaritifera) byl vybudován odchovn prvek pro juvenilní stadia boãní rameno potoka, ãásteãnû napájené také vodou z nefunkãních drenáïí aprameni È. BIBLIOGRAFIE 74 MAPA ÚZEMÍ strana 78 3 Pro vnos Ïivin, vyuïiteln ch perlorodkou fiíãní (Margaritifera margaritifera), do LuÏního potoka jsou v dfiíve obhospodafiovan ch mezofilních a mokr ch loukách v rûzném stupni degradace obnovovány potravní struïky. 4 Vítod dou kolist (Polygala serpyllifolia). CH 29 53

14 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninov m podkladem území pfiírodní rezervace jsou biotitické pararuly. Povrch pokr vají nivní sedimenty a ra eliny. rezervace leïí v údolní nivû malého vodního toku s prameni ti. VÛãi okolnímu terénu je niva ostfie ohraniãená údolí je v okolních prudk ch svazích hluboce zaklesnuté. Mezi pûdami pfievládá organozem typická (glejová), po okrajích ra elini tû aokolo prameni È pfiechází do glejû (organozemního, typického). Na svazích se vyvinuly typické (nenasycené) a dystrické kambizemû, v dolních ãástech také kambizem pseudoglejová. KVùTENA Základní ráz dávají vegetaãnímu krytu území pfiírodní rezervace porosty mokfiadních luk a prameni È (Calthion a Caricion rostratae), v nejcennûj í ãásti spoleãenstva ostfiicomechov ch ra elini È, jejichï sloïení odpovídá okruhu spoleãenstev svazu Caricion demissae. V prvním, roz ífienûj- ím typu pfievaïují tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a psineãek psí (Agrostis canina). Tuto indikaãní skupinu druhû doplàují smldník bahenní (Peucedanum palustre), pomnûnka hajní (Myosotis nemorosa), pcháã bahenní (Cirsium palustre), svízel moãálov (Galium uliginosum) a dal í druhy. Ra elini tní porosty vynikají druhovou pestrostí. Mezi diagnostické druhy patfií poãetné populace nûkter ch chránûn ch rostlin, zejména ostfiice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), o. zobánkatá, o. sklonûná (C. demissa) ao. jeïatá (C. echinata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a s. pochvat (E. vaginatum), sítina ãlánkovaná (Juncus articulatus) a s. cibulkatá (J. bulbosus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), bubli- Porosty mokfiadních luk a prameni È a spoleãenstva ostfiicomechov ch ra elini È. natka men í (Utricularia minor) a violka bahenní (Viola palustris). V zkum mechové sloïky ra elini tních porostû zatím nebyl proveden. Byly zde nalezeny dva kriticky ohroïené druhy mûkkynû baïinná (Hammarbya paludosa) ahrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), které zvy ují genofondov v znam rezervace. U prvního z obou druhû jde o znovuobjevení tradované lokality a v souãasnosti také o jednu ze tfií zb vajících lokalit na na em území. Hrotnosemenka byla zatím na Chebsku známa pouze ze Sooské pánve. V nûkter ch ãástech ra elini tû zarûstá kru inou ol ovou (Frangula alnus) a hlavnû ol í lepkavou (Alnus glutinosa), coï by spolu se ífiením bezkolence modrého (Molinia caerulea) mohlo heliofilní vegetaci ohrozit. Lesní pokryv tvofií kulturní smrkové a borové porosty, jejichï podrost místy prozrazuje dfiívûj í pfiíslu nost ke kysel m borov m doubravám (svaz Genisto germanicae-quercion), popfi. kysel m buãinám (svaz Luzulo- -Fagion). Zpfietrvávajících druhû tohoto lesního typu jmenujme alespoà jalovec obecn (Juniperus communis), pryskyfiník hajní (Ranunculus nemorosus), zimostrázek nízk (Polygaloides chamaebuxus), plavuník zplo - tûl (Diphasiastrum complanatum), ãern luãní (Melampyrum pratense) a biku chlupatou (Luzula pilosa). rezervace Mechové údolí Ra elini tû s prameni ti a mokfiadními spoleãenstvy, asi km od Brtné u Dolního Îandova v DolnoÏandovské pahorkatinû na území pfiírodního parku âesk les. Katastrální území: Brtná, Paliã, Salajna ZVÍ ENA Zoologick prûzkum území pfiírodní rezervace je tû nebyl proveden. Dosud byly pozorovány jen bûïné Ïivoãi - né druhy, napfi. ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd (Rana temporaria), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). LESNICTVÍ Území pfiírodní rezervace bylo zafiazeno do lesû zvlá tního urãení s úkolem moãály a litorály nezalesàovat, tedy pfievést do bezlesí. Lesní komplex (kulturní borov a smrkov les jako náhrada acidofilní doubravy, jejíï zbytky se je - tû nacházejí na svahu severnû nad údolím), kter pfiírodní rezervaci obklopuje, poskytuje dostateãnou primární ochranu pfied pfiípadn mi negativními vlivy. Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,64 ha Vyhlá eno: 998 Ochrana a zachování vegetaãnû velmi cenného ra elini tû, které jako genofondová plocha sv m v znamem pfiesahuje hranice regionu. VYUÎITÍ Z historick ch map je patrné, Ïe údolní niva byla vedena jako louka. AÏ s nástupem velkov robního zemûdûlství a souãasnû s vysídlením nejbliï í osady Brtná pfiestala b t pro odlehlost a patnou pfiístupnost vyuïívána. Následnû byla zafiazena do pozemkû urãen ch k plnûní funkcí lesa, av ak klasicky zalesnûna na tûstí nikdy nebyla. Z hlediska ochrany je nezbytné zachovat vodní reïim území a zabránit jakékoliv jeho kontaminaci z okolí. Souãasnû je Ïádoucí tlumit zmlazování náletov ch dfievin na ra elini ti, neboè nejcennûj- í rostlinné druhy patfií mezi heliofyty a vyïadují tedy plné oslunûní. MAPA ÚZEMÍ strana CH 30

15 Okres Cheb rezervace Pomezní rybník Pfiirozenû meandrující V hledsk potok s rybníkem na státní hranici se Spolkovou republikou Nûmecko u hraniãního pfiechodu Pomezí (na území pfiírodního parku Smrãiny, asi,5 km západnû od pfiehradní nádrïe Skalka). Katastrální území: Pomezí nad Ohfií GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií jezerní písky a jíly vild tejnského souvrství Chebské pánve pfiekryté písãitohlinit mi fluviálními naplaveninami. Reliéf chránûného území byl vytvofien dlouhodob m procesem odnosu materiálu terciérní akumulace a zvûtralin krystalinika. V jeho vzhledu se uplat- Àují tvary akumulaãní (údolní niva vodního toku, postupnû pfiecházející do velmi mírn ch svahû) a tvary antropogenní (zbytky pfiíkopu v jv. ãásti území a vlastní Pomezní rybník). Okolo rybníka a podél potoka se vytvofiila mozaika hydromorfních pûd. Hlavnû se jedná o glej typick, varieta zbahnûl, aï glej organozemní s organozemí glejovou (typickou). Na okrajích pfiírodní rezervace leïí pseudogleje (typick, stagnoglejov ). Nadmofiská v ka: 454 m V mûra:,76 ha Vyhlá eno: 990, novû 998 Pfiedmûtem ochrany potoka, rybníka a doprovodn ch mokfiadû jsou nûkteré vzácné a ohroïené rostlinné a Ïivoãi né druhy, pfiedev ím ìáblík bahenní (Calla palustris). Chránûné území bylo vyhlá eno mj. na popud nûmeck ch ochráncû pfiírody (rezervace na nûmecké stranû byla vyhlá- ena jiï pfied rokem 989). KVùTENA Souãasn vegetaãní kryt území pfiírodní rezervace pfiedstavuje souvislou fiadu od hydrick ch pfies hygrofilní aï k mezofilním spoleãenstvûm. Vzhledem k tomu, Ïe chránûné území zahrnuje pfiítokovou zónu a okolí rybníka, je vegetace pomûrnû diferencovaná a pestrá. Nalezneme zde druhy vodní hladiny rdest vzpl vav (Potamogeton natans), bublinatku jiïní (Utricularia australis), b. men í (U. minor) ab. bledoïlutou (U. ochroleuca), dále mokfiadní spoleãenstva nezpevnûn ch, ãásteãnû zra elinûl ch pûd v akumulaãním pásmu vodních nádrïí (Caricion rostratae afiád Phragmitetalia), spoleãenstva ba- Ïinn ch ol in a vrbin (Alnion glutinosae a Salicion cinereae) a porosty krátkostébeln ch ostfiicov ch a vlhk ch luk (Caricion fuscae a Calthion). Prakticky v echny vyjmenované vegetaãní typy se mozaikovitû prostupují a na okrajích vzájemnû prorûstají. V pfiíbfieïní zónû rybníka nelze pfiehlédnout mohutné rostliny orobince írolistého (Typha latifolia), sítiny rozkladité (Juncus effusus) a pu kvorce obecného (Acorus calamus), ani men í, ale v razné druhy, mezi nûï patfií ohroïen ìáblík bahenní v pfiírodní rezervaci tvofií rozsáhlé porosty, zevar vzpfiímen (Sparganium erectum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), karbinec evropsk (Lycopus europaeus) a zábûlník bahenní (Comarum palustre). Na zra elinûl ch plochách vzrûstá podíl ostfiice zobánkaté (Carex rostrata), o. prosové (C. panicea), o. edavé (C. canescens), pfiesliãky pofiíãní (Equisetum fluviatile), bafiiãky bahenní (Triglochin palustre), rozrazilu títkovitého (Veronica scutellata), svízele bahenního (Galium palustre) a violky bahenní (Viola palustris). V pfiítokové ãásti pfierûstají podrost kefie vrby popelavé (Salix cinerea) a v. u até (S. aurita), které na okrajích doplàuje bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Porosty luãního typu odli uje kombinace skfiípiny lesní (Scirpus sylvaticus), pfiesliãky bahenní (Equisetum palustre), vrbiny obecné, blatouchu bahenního (Caltha palustris), ãertkusu luãního (Succisa pratensis), ostfiice obecné (Carex nigra) a kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica). Nalezeny zde byly také silnû ohroïené druhy rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a zevar nejmen í (Sparganium minimum). kálu ohroïen ch druhû doplàuje klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a prha arnika (Arnica montana). Relativnû nejménû hodnotn je fragment degradované ba- Ïinné ol iny, kter pfiímo sousedí s frekventovanou silnicí k hraniãnímu pfiechodu Pomezí/Schirding. ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace bylo zji tûno celkem 9 druhû váïek z vzácnûj ích váïka podhorní (Sympetrum pedemontanum) av. tmavá (S. danae). Byl tu také nalezen ãolek velk (Triturus cristatus) a ojedinûle byla pozorována uïovka obojková (Natrix natrix). Dále byla zji tûna fiada bûïn ch Ïivoãi n ch druhû. VYUÎITÍ Rybník ani louky v chránûném území nemohou b t intenzivnû vyuïívány. Louky jsou sporadicky koseny a pro zachování bylinn ch spoleãenstev zbavovány dfievinného náletu. Také ostatní travinné porosty navazující na chránûné území jsou vyuïívány extenzivnû. Je nutné dbát, aby zde nebyla pouïívána prûmyslová hnojiva. Území se nachází na velmi exponovaném místû pfii komunikaci I. tfiídy k hraniãnímu pfiechodu do Nûmecka. MAPA ÚZEMÍ strana 79 PR Pomezní rybník. CH 3 55

16 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE rezervace leïí v údolí Ohfie a jejích pfiítokû, zãásti zasahuje na území pfiehradní nádrïe Skalka. Horninov m podkladem jsou sedimenty tfietihorního vild tejnského souvrství Chebské pánve, pfiekryté písãitohlinit mi fluviálními naplaveninami. Na nich vznikly typické (variety zbahnûlé) gleje s typick mi pseudogleji. Na okolních svazích leïí kyselé a nasycené kambizemû. KVùTENA Lesní porosty na údolních svazích mají charakter pfiirozen ch acidofilních eka Ohfie s bfiehov mi porosty. 2 Samec mot lice lesklé (Calopteryx splendens). doubrav (Genisto germanicae- -Quercion), na nûkter ch místech aï suèov ch lesû (Tilio- -Acerion). Dafií se v nich populacím kokofiíku pfieslenatého (Polygonatum verticillatum), kter b vá hojnûj í v buãinách, plicníku tmavého (Pulmonaria obscura) a podbílku upinatého (Lathraea squamaria). Zbytky bfiehov ch ol in (podsvaz Alnenion glutinoso-incanae) lze interpretovat jen jako rekonstrukãní vegetaãní typ. Právû bfiehové porosty byly postiïeny v razn mi zmûnami, které se projevily nástupem nitrofilních druhû kopfiivy dvoudomé (Urtica dioica), svízele pfiítuly (Galium aparine), chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea), invazního neofytu net kavky Ïláznaté (Impatiens glandulifera) atd. Pfiesto zde byly zaznamenány jinak neãetné druhy omûj pestr (Aconitum variegatum) a piïmovka mo usová rezervace Rathsam Komplex pfiirozen ch vodních tokû v pfiíhraniãní oblasti mezi obcemi Pomezí a Libá v pfiírodním parku Smrãiny. Katastrální území: Cheb, Pomezí nad Ohfií, Pomezná, Rybáfie u Libé (Adoxa moschatellina). Vmrtv ch ramenech Ohfie mûïeme pozorovat hydrofilní vegetaci. Hlavním druhem je tu stulík Ïlut (Nuphar lutea). Znaãnou Nadmofiská v ka: m V mûra: 49,3 ha Vyhlá eno: 990, novû 998 Tok Ohfie a pfiítokû a jejich doprovodná mokfiadní, luãní a lesní spoleãenstva a hnízdi tû ohro- Ïen ch druhû ptactva. Území je regionálním biocentrem, které v znamem a polohou pfiesahuje hranice státu. plochu v PR zaujímají degradované luãní porosty, jejichï v voj zfietelnû ovlivàuje pfieru ené obhospodafiování. Spoleãenstva svazû Calthion a Alopecurion 56 CH 32

17 Okres Cheb ria), s. krátkonoh (R. lessonae), s. zelen (R. kl. esculenta), ãolek horsk (Triturus alpestris), ã. obecn (T. vulgaris) a ã. velk (T. cristatus). V minulosti byla v pískovnû také kolonie bfiehule fiíãní (Riparia riparia) a hnízdil zde v r velk (Bubo bubo). Na pfiírodní rezervaci navazuje pfiehradní nádrï Skalka, která má v znam zejména pro protahující vodní ptactvo. LESNICTVÍ Lesní porosty se nacházejí na mírném aï prudkém svahu ke státní hranici. V nejbliï í dobû jsou chystány jen asanaãní zásahy, v západní ãásti území pfiírodní rezervace je navrhována slabá probírka kpodpofie dubu, ostatní plochy, pfiedev ím pfiíbfieïní porosty, budou ponechány bez zásahu. Lesní porosty jsou zafiazeny mezi lesy zvlá tního urãení. 2 pratensis, dfiíve velmi pestrá, se tak sukcesnû promûnila v pomûrnû jednotvárné porosty statn ch trav a bylin, kter m vévodí tu- Ïebník jilmov (Filipendula ulmaria) a psárka luãní (Alopecurus pratensis). Místy expanduje dal í vysoká tráva chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea). Naopak poãetnû slábnou nebo mizí populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), kakostu bahenního (Geranium palustre) a ole níku kmínolistého (Selinum carvifolia). Na vyv en ch místech se je tû fiídce objevuje rozchodníkovec nachov (Hylotelephium triphyllum), jehoï areál je u nás omezen na západní a jihozápadní ãást âech. ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace byl opakovanû potvrzen v skyt vydry fiíãní (Lutra lutra), pravidelnû se objevují cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). Zoologicky v znamnou lokalitou je téï pískovna v Pomezné v ochranném pásmu pfiírodní rezervace. TûÏba písku v ní byla zastavena jiï pfied nûkolika lety. Pfii prûzkumu bylo v pískovnû a jejím blízkém okolí nalezeno 2 druhû váïek napfi. váïka tmavá (Sympetrum danae), v. podhorní (S. pedemontanum), ídlatka hnûdá (Sympecma fusca) a. krouïkovaná (S. paedisca). Lokalita je dûleïitá také pro rozmnoïování obojïivelníkû, z nichï zde byli zji tûni ropucha krátkonohá (Bufo calamita), r. obecná (B. bufo), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan ostronos (Rana arvalis), s. hnûd (R. tempora- VYUÎITÍ Rezervace není bezprostfiednû ohroïena lidskou ãinností. Na jejím v chodním okraji byla obnovena malá vodní elektrárna, která stimuluje stabilitu hladiny. Ryby a hnízdící ptactvo jsou ohroïeny usazeninami rtuènat ch slouãenin staré ekologické zátûïe z chemické továrny v Marktredwitz ve Spolkové republice Nûmecko. V posledních letech byla trvale sníïena hladina pfiehradní nádrïe Skalka. Vzhledem k tomu, Ïe hladina nekolísala, nebyla hnízdi tû vodního ptactva ohro- Ïena. Tato skuteãnost patrnû také omezila expanzi net kavky Ïlaznaté. Pravidelná péãe musí respektovat státní hranici a pfiirozen charakter tokû. Kosení travnat ch ploch by mûlo vést k obnovení pfiirozen ch luãních kvûtnat ch spoleãenstev vlhk ch luk. POZNÁMKA Vpfiedváleãném období se na stranû státní hranice nacházela osada Rybáfie (Fischern) a na fiece Ohfii stál v západní ãásti dne ní pfiírodní rezervace velk ml n. Po obojím zûstaly pouze základy, na Ohfii zbytky ml nského náhonu a zdr- Ïovacího jezu. Na v chodním okraji chránûného území stojí zachovalé zbytky stfiedovûké hraniãní hlásky. MAPA ÚZEMÍ strana 75 CH 33 57

18 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Národní pfiírodní rezervace leïí v centrální ãásti Chebské pánve, v dílãí sooské pánvi. Horninové podloïí kvartérní (holocenní) v plnû pánve tvofií hrubozrnné písky a jíly von ovsk ch jílû tfietihorního (pliocenního) stáfií. Po erozním dotvofiení podloïí ve star- ím kvartéru (pleistocén) byla kotlina postupnû zaplavena. Organické sedimenty se poãaly utváfiet pfied asi 2 0 tisíci lety. Vznikaly slatiny, v jihozápadní ãásti chránûného území s pfiímûsí kfiemeliny. Pfiítoky minerálních vod vedly ke vzniku aï stfiednû slan ch vod, umoïàujících siln rozvoj rozsivek. Vzniklo zde pomûrnû rozsáhlé tûleso kfiemeliny ve formû Unikátní spoleãenstva v NPR Soos. tzv. kfiemelinového títu. V severní ãásti území s men ím pfiísunem solí se vyvíjely a dosud vyvíjejí ra eliny. TûÏba humolitû a kfiemeliny negativnû ovlivnila vodní reïim a vedla ke vzniku silnû zasolen ch pûd bez vegetace. V rony suchého oxidu uhliãitého mofety jsou soustfiedûné v tzv. mofetovém poli. Mezi v vûry kyselek jsou nejmohutnûj í Císafisk pramen a pramen Vûra. Vydatnûj í v vûry minerálních vod leïí v centrální ãásti na tektonick ch liniích, podél nichï do lo k hrásèovitému zdvihu krystalinického podloïí. Povrch pokr vá pfieváïnû pfiechodová, oligotrofní organozem typická (glejová), s typick mi (zbahnûl mi, organozemními) gleji a typick mi (stagnoglejov mi) pseudogleji, s náznaky zasolení. Po okrajích rezervace se nachází podzolované variety kambizemû s pfiechody ke ra elinn m podzolûm. Národní pfiírodní rezervace Soos Ra elini tû a slatiny na kfiemelinovém títû, v rony plynû, minerálních vod, v kvûty solí. Katastrální území: Nov Drahov, Dvorek, Nová Ves Nadmofiská v ka: m V mûra: 22 ha Vyhlá eno: 964, pfiehlá eno 987 Unikátní mokfiadní, slanomilná a reliktní spoleãenstva s pestrou mozaikou slani È, ra elini È, slatini È, ol in, ostfiicov ch porostû a rákosin v nichï rostou kriticky ohroïené druhy, napfi. hadí mord maloúborn (Scorzonera parviflora) nebo sivûnka pfiímofiská (Glaux maritima). KVùTENA Unikátní soubor mokfiadních, slanomiln ch areliktních spoleãenstev. V pfiirozenû vznikl ch lesních porostech s pfievahou bfiízy p fiité (Betula pubescens) a borovice lesní 58 CH 34

19 Okres Cheb cinna). Opakovanû byl potvrzen mech drobnolístek nah (Discelium nudum). Nález fiasy Percursaria percursa pfiinesl nov druh do seznamu flóry âr. (Pinus sylvestris) rostou také bfiíza bûlokorá (Betula pendula), borovice blatka (Pinus rotundata), smrk ztepil (Picea abies), ol e lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea) a jedle bûlokorá (Abies alba). Nelesní ãást tvofií pestrá mozaika slani È, ra elini È, slatini È, ol in, ostfiicov ch porostû a rákosin. Rostou zde kriticky ohroïené druhy bublinatka bledoïlutá (Utricularia ochroleuca), hadí mord maloúborn, hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), kufiinka solná (Spergularia salina) asi- vûnka pfiímofiská a silnû ohroïené druhy jednokvítek velekvût (Moneses uniflora), ostfiice mokfiadní (Carex limosa), rdest alpsk (Potamogeton alpinus) arosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), z hub klouzek Ïlutav (Suillus flavidus) a ou ko citronové (Otidea con- ZVÍ ENA Pfii ãetn ch faunistick ch prûzkumech území vdruhé polovinû 20. století bylo zji tûno 73 druhû stfievlíkovit ch broukû, napfi. Agonum ericeti, Bembidion nigricorne, B. humerale, B. lunatum a Cymindis vaporariorum, ze vzácn ch nosatcû zde byl objeven Rhynchaenus calceatus a Coeliodes nigritarsis. Dále zde bylo zji tûno 296 druhû mot lû, ze zvlá tû chránûn ch druhû napfi. batolec duhov (Apatura iris), bûlopásek topolov (Limenitis populi), otakárek fenyklov (Papilio machaon) ao. ovocn (Iphiclides podalirius). Zajímav je také v skyt perleèovce severního (Boloria aquilonaris). Orozmanitosti biotopû na tomto území svûdãí zji tûní, Ïe napfi. mezi mot ly se zde vedle druhû horsk ch objevují také druhy vyslovenû teplomilné. Ze vzácnûj ích druhû pavoukû byl na území rezervace zji tûn lovãík vodní (Dolomedes fimbriatus). Îijí zde také poãetné populace ropuchy krátkonohé (Bufo calamita), rosniãky zelené (Hyla arborea) azelen ch skokanû (Rana lessonae, R. ridibunda a R. kl. esculenta). Pravidelnû se tu vyskytuje skokan ostronos (Rana arvalis), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ãolek horsk (Triturus alpestris), ã. obecn (T. vulgaris) a ã. velk (T. cristatus). Celkem zde bylo zji tûno 46 ptaãích druhû, z toho 00 hnízdících. Od roku 992 zde pravidelnû hnízdí pár jefiába popelavého (Grus grus), dále vodou rudonoh (Tringa totanus), moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal kropenat (Porzana porzana), ch. vodní (Rallus aquaticus) apod. Dosud je zde hojná bekasina otavní (Gallinago gallinago). Poslední roky se tu také pravidelnû objevuje slavík modráãek (Luscinia svecica). LESNICTVÍ Lesy patfií do kategorie lesa zvlá tního urãení. Byl zpracován návrh na zlep- ení stavu borovice blatky, na jehoï základû probíhají pokusy oreintrodukci. VYUÎITÍ Ra elina a slatina se zde tûïila od 9. století zprvu jako topn materiál, pozdûji pfiedev ím pro lázeàské úãely. TûÏbou bylo zasaïeno témûfi celé území národní pfiírodní rezervace. Vybudování odvodàovacích kanálû zpûsobilo sníïení hladiny podzemní vody. Souãasnû se tûïila kfiemelina na v robu Ïáruvzdorn ch cihel, izolaãních obkladû a prá kû. LoÏisko kfiemeliny bylo do roku 936 vyuïíváno téï firmou Mattoni, která v solivaru vyluhovala z kfiemeliny minerální soli. Císafisk pramen byl poprvé jímán v roce 874 a jeho voda se rovnûï pou- Ïívala k v robû koupelov ch solí. Od vyhlá ení národní pfiírodní rezervace ve kerá tûïební ãinnost ustala a plochy postupnû regenerují. âást chránûného území je zpfiístupnûna nauãnou stezkou vybavenou bezbariérov m mûstkov m chodníkem v délce, km a deseti vysvûtlujícími tabulemi. U vstupu na nauãnou stezku stojí budova muzea se stálou expozicí Pfiíroda Chebska a ochrana pfiírody, informaãní stfiedisko, sociální zafiízení a parkovi tû. V areálu muzea je od roku 989 umístûna stanice pro handicapované Ïivoãichy, rovnûï pfiístupná vefiejnosti. Náv tûvnost se pohybuje v souãasné dobû kolem osob roãnû. BIBLIOGRAFIE, 28, 32, 58, 59, 6, 62, 68, 76, 78, 8, 87, 88, 9, 5, 35, 44, 45, 67, 68, 94, 200, 205, 206, 225, 29, 292, 294, 328, 370, 382, 390, 39, 396, 44, 427, 432, 437 MAPA ÚZEMÍ strana Mofeta na slani ti. Císafisk pramen. 2 3 CH 35 59

20 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninov podklad tvofií porfyrická biotická smrãinská Ïula. Rezervace zabírá lev pfiíkr erozní svah údolí fieky Ohfie s mrazov mi sruby pfii státní hranici se Spolkovou republikou Nûmecko pod kótou Stránû (567,8 m n. m.) ve Vojtanovské pahorkatinû. PÛdní pokryv tvofií pfieváïnû kyselá kambizem typická a dystrická, na mûlk ch pfiekryvech ranker typick (litick ) s kambizemí rankerovou. Podél hraniãního potoka se vyvinul glej typick (kambick ). KVùTENA Vegetaãní kryt pfiíkr ch strání nad údolím Ohfie je tvofien specifickou kombinací xerotermních travních porostû s relativnû rozmanitou a vyváïenou strukturou, které jsou v regionu v této formû ojedinûlé. PfieváÏná ãást pfiítomn ch luãních fytocenóz pfiíslu í svazu Arrhenatherion a Violion caninae. Porosty jsou v ak zfietelnû obohaceny fiadou teplomilnûj ích prvkû. Z ménû bûïn ch charakteristick ch druhû uvádíme napfi. prhu arniku (Arnica montana), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens), váleãku prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kostfiavu sivou (Festuca pallens), k. ovãí (F. ovina), smolniãku obecnou (Steris viscaria), zimostrázek nízk (Polygaloides chamaebuxus) a hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), kter proniká do území údolím Ohfie z oblasti nûmeck ch Smrãin. Neobhospodafiované svahové palouky mají tendenci zarûstat trnit mi kfiovinami (fiád Prunetalia), místy je naznaãen dal- í sukcesní v voj k rozvolnûn m borov m doubravám (svaz Genisto germanicae-quercion). ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace je pomûrnû hojná saranãe vrzavá (Psophus stridulus). Pravidelnû zde hnízdí napfi. Èuh k obecn (Lanius collurio), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis). Na pfiilehl ch zemûdûlsk ch plochách byla zji tûna kfiepelka polní (Coturnix coturnix) a chfiástal polní (Crex crex). LESNICTVÍ Koncem 80. let 20. století byl proveden neúspû - n pokus o zalesnûní smrkem ztepil m. V souãasné dobû je porost, zastiàující bylinné patro, postupnû odstraàován. VYUÎITÍ Území pfiírodní rezervace není hospodáfisky vyu- Ïíváno. Urãit m nebezpeãím pro cenné bylinné patro je moïná eutrofizace z v e poloïen ch obhospodafiovan ch luk, zesílení dfievinn ch náletû a provedená smrková v sadba. Do budoucna se uvaïuje o pravidelném kosení nebo spásání travnat ch ploch. rezervace StráÀ u Dubiny Louky, pastviny a vfiesovi tû asi 3 km od obce Libá pfii státní hranici se SRN v pfiírodním parku Smrãiny. Katastrální území: Dubina Nadmofiská v ka: m V mûra: 9,89 ha Vyhlá eno: 990, novû 997 Ochrana a zachování pfiirozen ch spoleãenstev nehnojen ch krátkostébeln ch luk, pastvin a vfiesovi È a travinn ch xerothermních spoleãenstev. StráÀ u Dubiny stfiední ãást rezervace. 2 Hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus). POZNÁMKA Svahové louky, tvofiící území pfiírodní rezervace, byly aï do konce 2. svûtové války jako souãást obce Dubina pravidelnû obhospodafiovány. Po odchodu nûmeck ch usedlíkû a vytvofiení pohraniãního pásu podél státní hranice zûstaly plochy leïet ladem. Chránûné území bylo vyhlá eno z podnûtu 2 bavorsk ch ochráncû pfiírody bezprostfiednû po uvolnûní státních hranic v roce CH 36

21 rezervace Studna u LuÏné Soustava rybníkû v zalesnûné oblasti km severozápadnû od obce LuÏná a,2 km severnû od pfiehradní nádrïe Skalka v Chebské pánvi. Katastrální území: Bfiíza nad Ohfií, LuÏná GEOLOGIE Chránûné území leïí na území Chebské pánve, vyplnûné terciérními jílovit mi a písãit mi sedimenty na fylitech. Vznikly tu hydromorfní pûdy typick glej a typick (stagnoglejov ) pseudoglej, ve svaïitûj ích polohách pfiecházející do kambizemû pseudoglejové. Soustava rybníkû vyuïívá pfiirozené akumulace vody z fiady prameni È i z atmosférick ch sráïek v terénních depresích. KVùTENA Zalesnûní území pfiírodní rezervace je druhotné, z ãásti se ale objevují Nadmofiská v ka: m V mûra: 23,90 ha Vyhlá eno: 997, novû 998 Populace fiídk ch a vzácn ch rostlinn ch a Ïivoãi n ch druhû v relativnû pfiirozen ch spoleãenstvech. pfiirozené typy lesních cenóz (pûvodnû zfiejmû bory, pfiípadnû borové doubravy svazy Dicrano-Pinion a Genisto germanicae-quercion a baïinné ol iny svaz Alnion glutinosae). V porostech lesû zaujmou pfiedev ím icha ãerná (Empetrum nigrum), která byla je tû donedávna povaïována na Chebsku za druh vyhynul a dále vfiesovec pleèov (Erica herbacea), hru tiãka men í (Pyrola minor), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica) a kru tík irolist (Epipactis helleborine). V ol inách patfií k nejzajímavûj ím druhûm ostfiice prodlouïená (Carex elongata) a kosatec Ïlut (Iris pseudacorus). Pestrou vegetaãní mozaiku lze nalézt na plochách extenzivnû vyuïívan ch nebo opu tûn ch rybníkû. Na hladinû vyuïívan ch vodních ploch roste napfi. leknín bûlostn (Nymphaea candida), na písãitém dnû doãasnû vypu tûn ch nádrïí napfi. pomnûnka trsnatá (Myosotis caespitosa), ostfiice áchorovitá (Carex bohemica), rozrazil títkovit (Veronica scutellata), kde vytváfií spoleãenstva inklinující ke svazu Eleocharition ovatae. V pfiíbfieïní zónû jsou vyvinuty rákosiny (svaz Phragmition communis) a porosty vysok ch ostfiic (svazy Caricion gracilis a Caricion rostratae). Také v nich lze nalézt fiadu vzácnûj- ích druhû rostlin, mj. ostfiici plstnatoplodou (Carex lasiocarpa), skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) a ptaãinec bahenní (Stellaria palustris). Dlouhodobû nevyuïívané a vypu tûné rybníky vût inou zarûstají porosty pfiechodov ch ra elini È. Vegetaãnû nejhodnotnûj í jsou dvû plochy na jihov chodním okraji pfiírodní rezervace. Zcela zarostlému, vypu tûnému rybníãku dominují psineãek psí (Agrostis canina), ostfiice dvoumuïná (Carex diandra), o. obecná (C. nigra), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a violka bahenní (Viola palustris), které spolu s dal ími druhy evokují zafiazení do spoleãenstva Agrosti caninae Caricetum diandrae. Jde o spoleãenstvo, které je na Chebsku velice vzácné. Druh rybníãek se zmûnil v ra- elinné jezírko, v nûmï na ly dobré podmínky bublinatky. Rostou zde témûfi v echny druhy Chebska bublinatka v chodní (Utricularia australis), b. men í (U. minor), b. prostfiední (U. intermedia) ab. bledoïlutá (U. ochroleuca), coï je opravdu v jimeãné. Okraje rybníãku porûstají spoleãenstva svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis, která hostí ohroïené druhy rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), zevar nejmen í (Sparganium minimum) a klikvu bahenní (Oxycoccus palustris). Okres Cheb ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace Ïije rosniãka zelená (Hyla arborea) a skokan ostronos (Rana arvalis) a poãetná populace zelen ch skokanû (Rana lessonae a R. kl. esculenta). Hnízdí tu napfi. potápka malá (Tachybaptus ruficollis), kopfiivka obecná (Anas strepera) a chfiástal vodní (Rallus aquaticus). LESNICTVÍ PÛvodnû tu rostly bory a borové doubravy, dnes pfievaïuje smrk s pfiímûsemi. Lesy jsou zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení s omezením tûïby na mrazivé mûsíce, aby nedocházelo k po kozování pûdního povrchu a vegetaãního pokryvu. VYUÎITÍ Vminulosti rybníky slouïily k chovu ryb s rûzn m stupnûm intezinty, dnes jsou pro tyto úãely vyuïívány extenzivnû. Nûkteré men í rybníãky byly zru eny, nûkteré uï nejsou vyuïívány. V lesních porostech jsou patrné stopy pûstitelsk ch experimentû, v sadby borovice vejmutovky (Pinus strobus), dubu ãerveného (Quercus rubra) a topolu ãerného (Populus nigra), které v ak nemûly na charakter území podstatn vliv. V ochranném pásmu pfiírodní rezervace byly provedeny zemûdûlské meliorace luk. Celkovû je lokalita odlehlá od intenzivnû vyuïívan ch zemûdûlsk ch ploch a patnû pfiístupná, coï pfiispûlo k uchování jejího jedineãného pfiírodního charakteru. MAPA ÚZEMÍ strana 75 2 V vrat v Okouním rybníce. 2 Ostfiice dvoumuïná (Carex diandra). CH 37 6

22 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Chránûné území leïí v nivû a na svahu údolí Hazlovského potoka na plá ti smrãinského Ïulového plutonu, kter intrudoval do krystalinika smrãinsko-kru nohorského antiklinoria. Erlany, které vznikly kontaktní metamorfózou z pûvodních krystalick ch vápencû, obsahují unikátní paragenezi nerostû. Nerost vesuvian, zde zvan egeran, je sloïit m alumosilikátem Ca, Mg a Fe. Je tu nalézán spoleãnû s dal ími typick mi nerosty (diopsidem, anortitem, kfiemenem) erlanû. Povrch je pokryt hnûd mi pûdami kambizemí typickou (kyselou i nasycenou), místy kambizemí dystrickou. KVùTENA památka má z botanického hlediska malou hodnotu. Severní ãást území tvofií umûle obnovená louka v nivû Hazlovského potoka a mez s vysázen mi stromy dub letní (Quercus robur), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), asremízem tvofien m náhodnou smûsí dfievin kromû dubu a jasanu navíc javor klen (Acer pseudoplatanus), líska obecná (Corylus avellana), trnka obecná (Prunus spinosa). Údolní svah v jiïní ãásti je pokryt smí en m, pfieváïnû listnat m lesem se star mi exempláfii buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu a nûkolika jedlemi bûlokor mi (Abies alba). Pfiedstavu buãiny naru uje nitrofilní podrost lesa (druhy tfiídy Galio- -Urticetea). Chránûné ani regionálnû v znamné druhy rostlin nebyly zji tûny. Minerál vesuvian, jeho forma egeran. 2 Celkov pohled na nalezi tû egeranu od západu ze silnice Hazlov A. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl proveden. LESNICTVÍ Na prudkém údolním svahu nad potokem roste smí en lesní porost. Do dal- ích let se neuvaïuje o zásazích s v jimkou likvidace pfiípadn ch kalamit. VYUÎITÍ V severní ãásti území pfiírodní památky jsou dvû mûlké r hy, kde byl v minulosti patrnû hledán egeran. Dnes jsou zarostlé kefii a zasypané úlomky erlanu a Ïuly. Sbûratelé minerálû otevfieli v nedávné minulosti v této ãásti chránûného území vandalsk m zpûsobem nûkolik odkryvû. Nebezpeãí pfiedstavuje zájem o tûïbu wolframu, jehoï loïisko bylo nalezeno v severním ochranném pásmu pfiírodní památky. POZNÁMKA Hazlovské nalezi tû je první známou lokalitou egeranu v âechách. Název egeran byl zvolen podle nûmeckého názvu mûsta Cheb Eger. I kdyï se pozdûji ukázalo, Ïe tento minerál je sloupcovitou odrûdou vesuvianu a byl také nalezen na jin ch lokalitách v âechách i na Moravû, zûstalo toto nalezi tû jedineãné sv m prvotním nálezem. Lokalita má také kulturnû-historickou hodnotu, neboè nález minerálu je spjat s pobytem J. W. Goetha na Chebsku. památka U cihelny Nalezi tû egeranu asi km severnû od Hazlova na území pfiírodního parku Hal trov ve Smrãinách. Katastrální území: Hazlov Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,25 ha Vyhlá eno: 989, novû 998 Klasické nalezi tû unikátní odrûdy minerálu vesuvianu, kterou v roce 822 hrabû Ka par ternberk nazval (podle Warnerova mineralogického systému) egeran CH 38

23 2 rezervace U sedmi rybníkû Soustava rybníkû potoãního luhu a mokfiadní spoleãenstva asi,2 km jihov chodnû od obce Vojtanov a 2 km západnû od osady Star Rybník v Chebské pánvi. Katastrální území: Vojtanov Nadmofiská v ka: m V mûra: 5,29 ha Vyhlá eno: 990, novû 998 Ochrana a zachování zdej ích vodních a pobfieïních spoleãenstev se zvlá tû chránûn mi a regionálnû v znamn mi druhy ÏivoãichÛ a rostlin. Soustava rybníkû je rovnûï povaïována za technickou památku. GEOLOGIE Rezervace leïí vúvalovitém údolí pravého pfiítoku Von ovského potoka v Chebské pánvi. Horninov m podloïím ãtvrtohorních usazenin údolní nivy potoka jsou jílovité a písãité sedimenty Chebské pánve tfietihorního stáfií. V okolí rybníkû se vyvinula mozaika hydromorfních typû pûd, pfiedev ím glej typick a organozemní. Na okrajích rezervace leïí typické pseudogleje s kambizemí pseudoglejovou, v smrkov ch porostech kambizem dystrická. KVùTENA Rostlinn kryt soustavy rybníkû, jejich okolí i lesní porosty, které je obklopují, v souãasnosti zcela postrádají pfiirozen ráz. Zjevnou pfiíãinou je zpûsob hospodafiení na rybnících i v lese. Lesní porost je tvofien z rûzn ch typû smrkov ch a borov ch kultur, svûtliny mají druhotn pasekov vzhled. Dfiívûj í pfiirozené sloïení lesa nelze ani odhadnout. Zbytky pfiíbfieïních spoleãenstev fiádû Magnocaricetalia a Scheuchzerietalia palustris (tento pfiedpoklad lze vyvodit z v skytu nûkter ch druhû a z vegetaãních pomûrû na jin ch podobn ch místech regionu) jsou silnû postiïeny eutrofizací rybníkû a prorûstají druhy spoleãenstev svazu Bidention tripartitae. Pfiítomnost ohroïen ch druhû, klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) avfie- sovce pleèového (Erica herbacea), je jen sporadická. Dfiíve Okres Cheb uvádûn v skyt pfiesliãky nejvût- í (Equisetum telmateia) nelze z posledních let potvrdit. ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci se rozmnoïují ãolek horsk (Triturus alpestris), ã. obecn (T. vulgaris), ã. velk (T. cristatus), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha obecná (Bufo bufo), rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan ostronos (Rana arvalis), s. hnûd (R. temporaria) azelení skokani (R. lessonae a R. kl. esculenta). Pomûrnû hojn je rak fiíãní (Astacus astacus). LESNICTVÍ Na území rezervace lesy nejsou, ale z vût í ãásti ji obklopují porosty rûzného vûku a sloïení na severní stranû doubrava, na v chodní ol ina a na jiïní smrãina s pfiímûsí listnáãû a borovice. VYUÎITÍ Nûkteré z rybníkû jsou vyuïívány k extenzivnímu chovu ryb. UvaÏuje se o obnovení alespoà jednoho ze dvou jiï zanikl ch rybníkû, které jsou v souãasnosti zarostlé náletem ol í a pomalu ztrácejí otevfien mokfiadní charakter. Velk m potenciálním ohroïením je od západu postupující invaze bol evníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Jeho porosty jsou jiï nûkolik let tlumeny v ochranném pásmu pfiírodní rezervace a do vlastního chránûného území zatím nepronikly. POZNÁMKA Na severním okraji chránûného území stávala dfiíve hájovna (dnes je na jejím místû pouze vãelín). RybníkÛ v soustavû bylo pûvodnû sedm, od toho je také odvozen místní historick název lokality. Byly vybudovány poãátkem 9. století. Do dne ní doby se zachovala nûkterá v pustní zafiízení a spojovací kanály z pfielomu 9. a 20. století. Jeden ze soustavy rybníkû potoãního luhu s mokfiadními spoleãenstvy. 2 Samec blatnice skvrnité (Pelobates fuscus). CH 39 63

24 PlzeÀsko a Karlovarsko památka Vernéfiovské doly Odval v Hal trovském lese km severov chodnû od Vernéfiova u A e. Katastrální území: Vernéfiov Nadmofiská v ka: 638 m V mûra: 0,26 ha Vyhlá eno: Odval ze starého dûlního díla s Ïilníkem. Svûtovû v jimeãn typ mineralizace. GEOLOGIE Území pfiírodní památky je tvofieno Ïilníkem sloïen m z kfiemene, amblygo- Odval ze starého dûlního díla. 2 Îilník z kfiemene, amblygonitu a K-Ïivce. nitu a K-Ïivce uloïen m v horninách smrãinského krystalinika. Mezi akcesorické minerály Ïil patfií dále kasiterit, sfalerit, stannin, kesterit a dal í sulfidy. Zajímavé jsou také produkty hydrotermální pfiemûny amblygonitu augelit, apatit, crandalit aj. Podobné parageneze jsou známy pouze z Portugalska azuralu v Rusku. Dodnes zachoval dûlní odval se nachází na jiïním svahu. Na odvalech po tûïbû vznikla sekundárnû antropozem, na kterou navazují rostlé profily kambizemû dystrické s pfiechodem do kryptopodzolû (typického, rankrového). KVùTENA Lokalita je bez vegetaãního pokryvu. ZVÍ ENA Zoologické prûzkumy dosud neprobûhly. VYUÎITÍ Území pfiírodní památky není Ïádn m zpûsobem vyuïíváno. PrÛbûÏnû jsou odstraàovány z odvalu dfievinné nálety. Technické zabezpeãení díla probûhlo v roce CH 40

25 rezervace Ztracen rybník Ra elini tû u státní hranice se Spolkovou republikou Nûmecko asi 5 km od Hazlova ve Smrãinách. Katastrální území: Polná Nadmofiská v ka: 550 m V mûra:,43 ha Vyhlá eno: 997, novû 998 Ra elini tû je mimofiádnû cenn m vegetaãním reliktem v rámci Chebska i celé âeské republiky. GEOLOGIE rezervace leïí na holorovinû Studánecké vrchoviny (okrsek Smrãiny). Horninov m podkladem je smrãinsk porfyrick biotitick granit. Plochu ra elini tû zaují- má organozem typická a glejová, pfiecházející po okrajích do gleje organozemního. V okolí le- Ïí silnû kyselé hnûdé pûdy (kambizem dystrická) s rankery (typick m, litick m) a litozemûmi. KVùTENA Jádrem území pfiírodní rezervace je pfiechodové ra elini tû se znaãnou pfiímûsí borovice blatky (Pinus rotundata). Centrální plochu ra elini tû obklopuje les, kter vzhledovû pfiipomíná trvalá sukcesní stadia pfiirozen ch podmáãen ch smrãin (svaz Piceion excelsae). Tuto domnûnku podporuje pfiítomnost tfitiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), sedmikvítku evropského (Trientalis europaea) a teprve nedávno objeveného bradáãku srdãitého (Listera cordata) na bohatém mechovém podrostu ra eliníkû a mechû (prûzkum mechového patra dosud nebyl proveden). Na ménû zastínûn ch místech se ve smrãinû objevuje také prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata). Obû orchideje nebyly zatím jinde na ãeské stranû Smrãin nalezeny, v Nûmecku rostou v mnohem vy ích polohách. V ostfiicomechovém ra elini ti mají pomûrnû vysok podíl trávy psineãek psí (Agrostis canina), tfitina chloupkatá a ostfiice, mezi nimiï pfievaïují ostfiice obecná (Carex nigra), o. zobánkatá (C. rostrata) a silnû ohro- Ïená o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa). Podstatnû vzácnûj í jsou dal í silnû ohroïené druhy, ostfiice Okres Cheb mokfiadní (Carex limosa) a ostfiice dvoumuïná (C. diandra). Velmi bohatá je populace klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), violky bahenní (Viola palustris), ãetné jsou suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a s. pochvat (E. vaginatum). Kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) byla zaznamenána naopak pouze na jediném ploníkovém trsu. K vegetaãnímu zafiazení porostû ra elini tû bude potfiebné provést prûzkum mechového patra, v úvahu pfiipadá pomûrnû vzácná varianta svaz Eriophorion gracilis. ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace byly pozorovány jen bûïné druhy, napfi. ãolek horsk (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), je - tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) apod. LESNICTVÍ Lesy v chránûném území nebyly nikdy (vzhledem ke konfiguraci a podmáãení terénu) intenzivnû hospodáfisky vyuïívány. Rostou tu kyselá jedlová buãina, chudá smrková jedlina, svûïí ra elinná smrãina a kyselá ra elinná smrãina. Jsou zafiazeny do lesû zvlá tního urãení. VYUÎITÍ Dfiíve zde b val rybník jeho hráz je jasnû patrná na jiïním okraji chránûného území. Po vytvofiení pohraniãního pásma zûstalo území relativnû nedotãeno pro svoji odlehlost a patnou pfiístupnost. Jedin m zásahem posledních let je kalamitní tûïba smrku a zalesàování po poïáru severnû od chránûného území poãátkem 90. let 20. století. Ra elini tû u hráze b valého rybníka. CH 4 65

26 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Îelezná hûrka (622,4 m n. m.) je zbytkem pleistocenního vulkánu (59 w 5 tisíc let). Kruhová deprese na vrcholu pahorku povaïovaná za kráter, se do dne ní doby nezachovala. Na struktufie Îelezné hûrky se podílejí minimálnû dvû Polohy pyroklastick ch hornin vznikly pfii star í z erupcí, pfii následné erupci pak nezfietelnû zvrstvené tufy. erupce. Pfii star í erupci strombolského typu vznikly asi 5 m mocné polohy pyroklastick ch hornin. Erupce vytvofiily kváry (tefry) s velk m podílem vypálen ch fragmentû hornin z podlo- Ïí, zejména fylitû. Polohy tufû jsou slabû uklonûny k severov chodu a ukazují na pulzaãní, postupnû zesilující charakter sopeãné erupce. Na tomto sledu diskordantnû leïí pod úhlem sled nezfietelnû zvrstven ch tufû s mal m podílem litick ch úlomkû, vyvrïen ch následnou erupcí havajského typu. Národní pfiírodní památka Îelezná hûrka Zbytek sopky asi,2 km jiïnû od obce v HrozÀatovské pahorkatinû, na území pfiírodního parku âesk les. Katastrální území: M tina Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,50 ha Vyhlá eno: 96 Îelezná hûrka je pozûstatkem nejmlad ího projevu vulkanismu v âeském masivu. 66 CH 42

27 Okres Cheb KVùTENA Malá enkláva obklopená zemûdûlsky obhospodafiovan mi plochami. Z druhû, kter m stanovi tní podmínky lávového odkryvu vyhovují, zde jsou ménû bûïné napfi. prvosenka jarní (Primula veris), zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus) mochna jarní (Potentilla tabernaemontani). Dfiívûj í nálezy vstavaãe obecného (Orchis morio) se v poslední dobû nepodafiilo potvrdit. Lokalita zarûstá náletov mi dfievinami, zejména javorem mléãem (Acer platanoides) a bfiízou bûlokorou (Betula pendula). ZVÍ ENA Lokalita pfiedstavuje refugium nûkter ch zvlá tû chránûn ch ÏivoãichÛ uprostfied zemûdûlsky vyuïívané krajiny. Zajímav je v skyt je tûrky obecné (Lacerta agilis) a j. Ïivorodé (Zootoca vivipara) na relativnû malém území. Byla tu zji tûna také zmije obecná (Vipera berus). VYUÎITÍ Sopku objevil vroce 823 básník J. W. Goethe a od té doby byla zkoumána fiadou vûdeck ch pracovníkû. Vroce 928 proslul vulkanolog H. Reck doporuãil urychlenou ochranu sopky dokud je je tû co chránit. Sopeãn materiál v ak byl dále tûïen pro místní potfiebu. Vroce 957 se na Îelezné hûrce provádûl geologick prûzkum se zamûfiením na v poãet zásob. TûÏba sopeãné hmoty ke stavebním úãelûm byla v ak na základû odborn ch posudkû vûdeck ch institucí ministerstvem kultury zamítnuta a souãasnû byl zformulován návrh na ochranu lokality. V souãasné dobû se odstra- Àuje nálet, aby se obnaïil profil sopky. BIBLIOGRAFIE 23, 60, 207, Úlomky hornin v tufu mají sloïení olivinicko-sodalitického melilitu. Sopka leïí na fylitech chebsko-dyleàského krystalinika. Profil vytvofien sopeãn mi vyvrïeninami je dobfie patrn v malém lomu v jiïní ãásti nev razného pahorku. Na podloïí bazick ch hornin vznikla kambizem eutrofní v asociaci s nasycenou kambizemí typickou. MAPA ÚZEMÍ strana 78 2 Celkov pohled na NPP Îelezná hûrka. CH 43 67

28 PlzeÀsko a Karlovarsko park âesk les Byl vyhlá en ONV v DomaÏlicích, Chebu a Tachovû vroce 990 jako tzv. oblast klidu a v r. 994 pfiehlá en na pfiírodní park. Zaujímá rozlohu ha v pfiíhraniãní oblasti se sousední SRN. Zasahuje do okresû DomaÏlice, Cheb a Tachov. V jeho nejcennûj í ãásti se pfiipravuje zfiízení CHKO. Park zahrnuje ãást âeského lesa a okraj Chebské pánve. âesk les je ãlenitá vrchovina a hornatina kerného aï klenbovitého typu. Nejvy ím vrchem âeského lesa je domaïlick âerchov (04,8 m n. m.), dal í dominantou je DyleÀ (940,3 m n. m.). PodloÏí budují ruly a pararuly, podruïnû i granit, na nûkolika místech vystupují na povrch amfibolity, v okolí Dylenû svory. Územím prochází ãesk kfiemenn val, pfii okraji leïí cyprisové a slo- jové pásmo vild tejnského souvrství Chebské pánve. U osady Háj nad Starou Vodou leïí atypické lo- Ïisko krystalick ch vápencû a u Nového HrozÀatova loïisko slatin. park pfiíslu í do fytogeografick ch okresû âesk les a Tachovská brázda. Podle Mapy potenciální pfiirozené vegetace âr pokr valy vût inu území pfiedev ím acidofilní buãiny (svazu Luzulo- -Fagion). V silnû podmáãen ch polohách se zfiejmû pfiirozenû vyskytovaly rohozcové a ra elinné smrãiny. Ol iny zachované v nûkter ch potoãních údolích namnoze pfiipomínají pûvodní luhy. V odlesnûn ch polohách mokfiadû se lokálnû vyskytují ostfiicová spoleãenstva. Typick mi druhy v místní flófie jsou napfi. kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), bika chlupatá (Luzula pilosa), Èavel kysel DyleÀ je v raznou krajinnou dominantou chebské ãásti pfiírodního parku âesk les. 68 CH 44

29 Okres Cheb (Oxalis acetosella), svízel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), p eníãko rozkladité (Milium effusum), místy rostou v buãinách áron plamat (Arum maculatum), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosná (D. bulbifera). Na mokfiadech a ra elini tích v severní ãásti âeského lesa roste mûkkynû baïinná (Hammarbya paludosa), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), zdrojovka potoãní (Montia hallii), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), bublinatka jiïní (Utricularia australis), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a p. listenat (D. longebracteata), kru - tík bahenní (Epipactis palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka prostfiední (Drosera intermedia) ar. okrouhlolistá (D. rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), rojovník bahenní (Ledum palustre), icha ãerná (Empetrum nigrum), suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum), s. úzkolist (E. angustifolium) a vrba plazivá (Salix repens). Na vlhãích stanovi tích prosperuje bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), omûj pestr (Aconitum variegatum), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v severní ãásti v jimeãnû pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a plavuàka zaplavovaná (Lycopodiella inundata). V lesních porostech mûïeme nalézt dekorativní kapradinu Ïebrovici rûznolistou (Blechnum spicant). V severní ãásti parku se stává problémem invaze bol evníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). UDobré Vody a v nivû fiíãky Odravy se expanzivnû ífií net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera). Zvífiena pfiírodního parku patfií ke stfiedoevropské horské a podhorské faunû hercynského pûvodu s pfiímûsí nûkter ch atlantsk ch druhû (zejména bezobratl ch plïû, broukû, dvoukfiídl ch). V znaãnûj ími druhy hmyzu jsou stfievlík jedlov (Carabus irregularis) a mravenci rodu Formica, ktefií tvofií hojné populace pfii hranicích s Bavorskem. Z dal ích bezobratl ch zde Ïijí keble rybniãná (Anodonta cygnea) a rak fiíãní (Astacus astacus). V fiadû vodních tokû Ïije vzácná mihule potoãní (Lampetra planeri) a jelec jesen (Leuciscus idus). Kromû bûïn ch druhû obojïivelníkû se tu setkáváme se skokanem krátkonoh m (Rana lessonae), ropuchou krátkonohou (Bufo calamita), skokanem zelen m (Rana kl. esculenta), ãolkem obecn m (Triturus vulgaris) a ã. horsk m (T. alpestris). Z plazû zde Ïijí zmije obecná (Vipera berus), je tûrka obecná (Lacerta agilis), j. Ïivorodá (Zootoca vivipara) a slep kfiehk (Anguis fragilis). Hnízdí tu mj. moták pochop (Circus aeruginosus), krahujec obecn (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (A. gentilis), s c rousn (Aegolius funereus) a kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum). Vodní ptactvo Ïije zejména v severní ãásti, napfi. morãák velk (Mergus merganser), potápka rudokrká (Podiceps griseigena), p. ãernokrká (P. nigricollis), p. malá (Tachybaptus ruficollis), ãírka obecná (Anas crecca), hohol severní (Bucephala clangula), kormorán velk (Phalacrocorax carbo). Na území pfiírodního parku pravidelnû hnízdí nûkolik párû ãápa bílého (Ciconia ciconia) av hlubok ch hvozdech také ãáp ãern (C. nigra). Pro území âeského lesa je v znamn v skyt napfi. kfiepelky polní (Coturnix coturnix), holuba doupàáka (Columba oenas), lejska malého (Ficedula parva), l. ãernohlavého (F. hypoleuca), l. edého (Muscicapa striata), h la rudého (Carpodacus erythrinus), kfiivky obecné (Loxia curvirostra), Èuh ka obecného (Lanius collurio) a È. edého (L. excubitor), bramborníãka hnûdého (Saxicola rubetra), bekasiny otavní (Gallinago gallinago), sluky lesní (Scolopax rusticola), lindu ky luãní (Anthus pratensis), cvrãilky zelené (Locustella naevia), vodou e kropenatého (Tringa ochropus), skorce vodního (Cinclus cinclus) a ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis). Z hlodavcû se zde vyskytuje napfi. rejsek horsk (Sorex alpinus), na mokfiadních stanovi tích rejsec ãern (Neomys anomalus) a my ka drobná (Micromys minutus). âesk les je velmi malebn. Doposud zde najdeme pfiirozené toky, relativnû pfiirozené lesní porosty a místy také obhospodafiované pastviny. Malebnost krajiny specificky dotváfiejí areály opu - tûn ch vesnic. K v znamn m zvlá tû chránûn m územím patfií NPP Îelezná hûrka u obce Lipová, kde se nachází tûleso ãtvrtohorní sopky, tvofiené porézní ãediãovou lávou a sopeãn mi tufy, a ra elini tû s mûkkyní baïinnou v PR Mechové údolí. K turistick m zajímavostem patfií památné stromy vdoubravû a Lipové, Vald tejnûv dub v Okrouhlé nebo duby a javor nad zámkem ve Starém Hroz- Àatovû. K dominantám okresu Cheb patfií DyleÀ (940,3 m n. m.) s televizní a rozhlasovou vûïí, k historick m památkám zde patfií zámek a vûï hradu ve Starém HrozÀatovû, poblíï pak barokní Loreta, poutní místo, a panské sídlo v Okrouhlé. Zachovalé ukázky lidové architektury, tzv. chebské hrázdûnky, spatfiíme zejména v Doubravû, kde je také soukromé muzeum zemûdûlského v voje, a dále v Lipové a Salajnû. CH 45 69

30 PlzeÀsko a Karlovarsko park park Hal trov Vyhlá en ONV Cheb v roce 984. park zaujímá rozlohu ha v A ském v bûïku pfii hranici se SRN. Území parku náleïí pfieváïnû k Hazlovské pahorkatinû a v severní ãásti k A ské vrchovinû. Horninov podklad je v jiïní ãásti tvofien hlavnû biotitick mi Ïulami, v severní ãásti pfieváïnû fylity. Vernéfiovské doly jsou nalezi tûm amblygonitu (jinak je v Evropû je znám pouze z Portugalska a Uralu), Goethova skalka je malebn m v chozem vypreparovaného a ského kfiemenného valu, U cihelny je nalezi tû minerálu egeranu a nedaleko Hazlova loïisko wolastonitu. Hazlovská pahorkatina je ãlenitá kerná pahorkatina. Její povrch je vût inou holorovina ve stfiední nadmofiské v ce 55 m, nejvy ím bodem je Zá- hofi (744, m n. m.). Hájská vrchovina má ãlenitûj í georeliéf s kupovit mi vrchy a rozvodními hfibety se zbytky holoroviny ve v kách m n. m. Hluboká rozevfiená údolí Bílého Hal trova a jeho pfiítoku sledují zlomové linie na hranicích ker. Nejvy ím bodem parku je vrch Háj (757,6 m n. m.) u A e. Centrální ãástí parku je Hal trovsk les s prameni tûm Bílého Hal trova (Weisse Elster), kter protéká stfiedem území a u Doubravy opou- tí âr. Na Bílém Hal trovu leïí vodárenská nádrï Hal trov. Zajímavostí parku je rozvodí nûkolika tokû u státní hranice severnû od Hazlova. Nebesk potok (Plesná), Sázek, Hazlovsk potok a Bíl Hal trov pramení nedaleko od sebe a odtékají kaïd jin m smûrem. 70 CH 46

31 Okres Cheb Vût í ãást území pfiírodního parku je zalesnûna. Pfievládají sice smrkové monokultury, ale s pfiímûsemi modfiínû, javorû, dubû a bukû. Na svazích pastvin rostou bfiezové háje, v nivách vodních tokû místy podmáãené ol iny. PfieváÏná ãást lesû je zafiazena do kategorie zvlá tního urãení. Fytogeograficky se území rozkládá v mezofytiku, ve fytogeografickém okrese Hal trovské hory. V parku Ïije ochuzená hercynská fauna pfiedhûfií. V fiíãce Bíl Hal trov a jejích pfiítocích prosperovaly poãetné populace perlorodky. V 9. století vznikl v blízkém saském mûstû Adorf dokonce perleèáfisk prûmysl a velmi známé byly tzv. elsterské perly. Perlorodka fiíãní (Margaritifera margaritifera) Ïila také v horní ãásti toku Bílého Hal trova, tedy na ãeském území (historické prameny uvádûjí v skyt u Doubravy a Dolních Pasek). V. polovinû 20. století odtud zcela vymizela. Nepatrné zbytky je tû pfieïívají ve dvou pfiítocích na saské stranû povodí Bílého Hal trova. V ãeské ãásti povodí se dosud dafií rakovi fiíãnímu (Astacus astacus) a mihuli potoãní (Lampetra planeri). Park je jedin m místem na A sku, kde trvale hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). Zemûdûlské usedlosti jsou rozpt leny v krajinû, ale jen ojedinûle se zachovaly v pûvodní podobû. Víceménû historick krajinn ráz je ve zdej ím pfiírodním parku dochován díky trvale extenzivnímu zemûdûlství, pfieváïnû zamûfienému na pastvináfiství. 2 park Hal trov u obce V hledy. 2 Kfiemenn val tvofien Ïílou hydrotermálního kfiemene navazuje na PP Goethova skalka. CH 47 7

32 PlzeÀsko a Karlovarsko park Kamenné vrchy Vyhlá en Okresním úfiadem Cheb v roce 995. Park zaujímá ha pfii hranici se SRN v prostoru od Vojtanova k LubÛm na rozhraní Smrãin a Chebské pánve. Zahrnuje území Lubské vrchoviny s nejvy í Li ãí horou (657,7 m n. m.). Navazuje na pfiírodní park v sousedním Sasku. V severní ãásti tvofií horninov podklad krystalinikum Kru - n ch hor s fylity prostoupen mi vloïkami fylitick ch kvarcitû. JiÏní ãást parku na rozhraní Smrãin a Chebské pánve tvofií smrãinsk pluton s dvojslídn m granitem, svory a rulami a fluviální náplavy Chebské pánve s písãitojílovit m vild tejnsk m souvrstvím a s cyprisov mi jíly. TûÏí se zde keramické jíly a písky. V území pfiírodního parku doznívá tektonická ãinnost. Pásmo seismick ch otfiesû probíhá od Skalné v chodnû smûrem k Novému Kostelu. V parku pramení fiada vût ích potokû Pstruhov, Rokytník, LuÏní a Sázek, centrální ãástí protéká Plesensk potok. Vût í vodní plochy tvofií rybníky Ml nsk a neck a zatopené kaolinové lomy u Velkého Luhu, vyhledávané rekreanty. V parku vyvûrá mnoho minerálních pramenû, pfiedev ím v okolí Plesné a Lomniãky. Vût inu plochy pûvodnû zaujímaly borové doubravy, dnes pfievaïují kulturní smrãiny a borové lesy s bohat m bylinn m patrem. Místy nalezneme zbytky letit ch bukov ch porostû, lze se setkat s bfiízou p fiitou (Betula pubescens) a dubem zimním (Quercus petraea). Park zasahuje do tfií odli n ch fytogeografick ch celkû do Smrãin, Hal trovské vrchoviny a Horního Poohfií. Díky tomu je i vegetaãní pokryv znaãnû pestr. Zahrnuje jak ãetná mokfiadní spoleãenstva, tak ekotopy se suchomilnou kvûtenou. Druhová pestrost fauny odpovídá druhové pestrosti rostlinstva. Poãetná je populace ãolka horského (Triturus alpestris) a potvrzen je v skyt ã. hranatého (T. helveticus). UVelkého Luhu se dafií populaci tfií druhû zelen ch skokanû (Rana lessonae, R. ridibunda a R. kl. esculenta). Vroce 986 bylo v lokalitû Velk Rybník poprvé na Chebsku doloïeno hnízdûní vodou e kropenatého (Tringa ochropus). Na území parku pravidelnû hnízdí v r velk (Bubo bubo). Mezi turistické zajímavosti patfií památné stromy Lubská lípa v Horních Lubech, duby a javory u kaple na lubském hfibitovû a buk u zbrojnice vplesné. U Plesné stojí vila továrníka Geippela se zahradou arboretem, kde rostou mj. dva liliovníky tulipánokvûté (Liriodendron tulipifera). Ve Skalné se zachoval stfiedovûk vodní hrad, u Plesné stfiedovûké tvrzi tû, v Horních Lubech zbytky barokního zámeãku, lidová architektura, tzv. chebské hrázdûnky ve Skalné, Lomniãce a dal ích místech. park Kamenné vrchy pohled pfies Luby. 72 CH 48

33 Okres Cheb park Leopoldovy Hamry Byl vyhlá en Okresním úfiadem Cheb v roce 995 a OÚ Sokolov v roce 986 jako tzv. oblast klidu. Zaujímá ha v západním v bûïku Kru n ch hor pfii hranici se SRN. Horninov podklad v severní ãásti tvofií krystalinikum Kru n ch hor s fylity a fylitick mi kvarcity, jiïní ãást je tvofiena sedimenty tfietihorní Chebské pánve. Styk krystalinika a terciéru je tektonick, s epicentrem v okolí Nového Kostela. Park leïí v Jindfiichovské vrchovinû, která tvofií jihozápadní ãást Klínovecké hornatiny v Kru n ch horách. Je to ãlenitá kerná vrchovina silnû rozãlenûná hlubok mi údolími zejména Libockého potoka a jeho pfiítokû. Její povrch se sklání od státní hranice s Nûmeckem z v ek kolem 800 m (Poãáteck vrch 88,0 m n. m.) na severu a severozápadû k jihov chodu. Jihozápadní okraj parku u Nového Kostela tvofií v razn zlomov svah. Na rozvodních hfibetech jsou zachovány malé plo iny holoroviny. Pleistocénní kryogenní modelace je zejména v razná na Vysokém kameni (773,6 m n. m.). Území pfiírodního parku náleïí do povodí Ohfie, hraniãním tokem pfiírodního parku je Lubinka (na chebském okrese), mezi okresy Cheb a Sokolov hluboce zahlouben tok Zadní Liboc, na kterém je vybudována pfiehradní nádrï Horka. V sokolovské ãásti pfiírodního parku je vymezena pfiírodní památka Vysok kámen. PÛvodní pfiirozené doubravy a buãiny byly pfieváïnû pfiemûnûny v kulturní smrãiny. Základní dfievinou je smrk, nejvíce zastoupen mi pfiímûsemi jsou buky, borovice, bfiízy a ol e. Území parku fiadíme do fytogeografického podokresu Hal trovská vrchovina. Îije zde ãolek hranat (Triturus helveticus) a pravidelnû hnízdí v r velk (Bubo bubo). K turistick m zajímavostem patfiil nûkdej í barokní zámeãek v Lesné (Valdovû) u Nového Kostela (jeho ruiny byly odstranûny v roce 999), v jehoï b valém parku stojí tfii památné stromy Valdovské duby. Dal ími památn mi stromy pfiírodního parku jsou dva buky v Kopaninû. Zachovalou lidovou architekturu zemûdûlsk ch usedlostí najdeme napfi. vkopaninû a BoÏetínû. Z Horních LubÛ vede turistická pfieshraniãní stezka. V parku se provozuje extenzivní zemûdûlství se zamûfiením na pastvináfiství a pícnináfiství. park Leopoldovy Hamry leïí v Jindfiichovské vrchovinû, opodál je patrn hlavní hfibet Klínovecké hornatiny. CH 49 73

34 PlzeÀsko a Karlovarsko park Smrãiny Byl vyhlá en ONV Cheb v roce 990. Zaujímá ha v A ském v bûïku pfii hranici se SRN od Trojmezí pfies Krásnou, západní okraj A e, Libé a Pomezí aï po fiíãku Odravu na jihu. Horninov podklad severní ãásti tvofií pfieváïnû fylity, ve stfiední ãásti biotitické Ïuly, místy ruly. V ãásti náleïející do Chebsko-sokolovského bioregionu leïí písãitohlinité fluviální naplaveniny, mnohde s vysok m podílem tûrku. Území parku tvofií úzk pruh pahorkatinného a vrchovinného georeliéfu geomorfologického celku Smrãiny podél státní hranice s Nûmeckem. Je to soustava ker sloïen ch z krystalick ch hornin omezen ch zlomov mi svahy a se zbytky plo in holoroviny. V pfieváïnû zalesnûném terénu zde leïí zbytky tropick ch zvûtralin a ãetné tvary zvûtrávání a odnosu skalních hornin (Ïokovité balvany, skalní útvary). U obce Libá se zvedá v razn sopeãn stolov vrch Blatná (640,5 m n. m.) na zbytku tfietihorního lávového proudu s vrcholovou plo inou a pfiíkr mi okrajov mi svahy. Nejvy ím vrcholem parku je títarsk vrch (76,0 m n. m.) severnû od A e. Perlorodkové toky LuÏní potok, Rokytnice abystfiina odtékající severní ãást parku do Bavorska jsou souãástí národní pfiírodní památky LuÏní potok a pfiírodní rezervace Bystfiina. Na Rokytnici leïí vodárenská nádrï Dolí ka. Z centrální ãásti parku odtékají fieky Ohfie a Reslava. V jiïním okraji parku teãe fiíãka Odrava. V parku sice pfievládají smrkové monokultury, ale ãetná jsou ra elini tû, nûkterá s porostem borovice blatky, napfi. v pfiírodní rezervaci Ztracen rybník. V okolí Libé najdeme zbytky pûvodních doubrav, zejména v pfiírodní rezervaci Rathsam. Území je fiazeno do fytogeografick ch okresû Smrãiny a Horní Poohfií. Flóra území není pfiíli bohatá, av ak obsahuje specifické enklávy, napfi. pseudostepní spoleãenstva v pfiírodní rezervaci StráÀ u Dubiny a ra elini tû pfiírodní rezervace Ztracen rybník. V posledních letech se stává váïn m problémem invaze net kavky Ïlaznaté (Impatiens glandulifera), zejména podél Ohfie a Odravy. V parku Ïije typická hercynská fauna, s bohat m i unikátním druhov m spektrem. V severní ãásti pfiírodního parku se nacházejí NPP LuÏní potok a PR Bystfiina chránící perlorodku fiíãní (Margaritifera margaritifera). Chránûná území byla u tûchto hraniãních tokû vyhlá ena také na nûmecké stranû. V lokalitû Îìár u A e Ïijí ãolek velk (Triturus cristatus) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). U Lipné leïí nejv e poloïená ãeská lokalita (570 m n. m.) ropuchy krátkonohé (Bufo calamita). Pozoruhodná je také populace skokana krátkonohého (Rana lessonae) v lokalitû Strouha s v skytem albinistické formy. Je tu jediné doloïené sídlo my ice temnopásé (Apodemus agrarius) v Západních âechách (roku 969 u Dubiny). V posledních letech se na fiíãce Odrava v pfiíhraniãí s Bavorskem usídlil bobr evropsk (Castor fiber). V severní ãásti pfiírodního parku jsou roztrou eny zemûdûlské usedlosti, v jiïní ãásti parku napfi. v Polné a v Hraniãné, se zachovaly tzv. chebské hrázdûnky. Turistické stezky pfiekraãují hranici do sousedního Bavorska v A i a v Libé, kde bavorsk hrad Hohenberg tvofií dominantu pohledu z ãeské strany (je vyuïíván nûmeck mi ochránci pfiírody jako ekologicko-v chovné centrum). Rokytnice po soutoku s Bystfiinou opou tí území âeské republiky u Trojmezí, v nejsevernûj í ãásti pfiírodního parku Smrãiny. 74 CH 50

35 Okres Cheb DùVÍN STR. 44 RATHSAM STR. 56 STUDNA U LUÎNÉ STR. 6 CH 5 75

36 PlzeÀsko a Karlovarsko SOOS STR. 58 BYST INA (), STR. 43 LUÎNÍ POTOK (2) VIZ MAPA STR CH 52

37 Okres Cheb CH 53 77

38 PlzeÀsko a Karlovarsko LUÎNÍ POTOK STR. 52 ÎELEZNÁ HÒRKA STR CH 54

39 Okres Cheb MECHOVÉ ÚDOLÍ STR. 54 POMEZNÍ RYBNÍK STR. 55 GOETHOVA SKALKA STR. 46 CH 55 79

40 PlzeÀsko a Karlovarsko Památné stromy (kromû CHKO Slavkovsk les). Buk lesní, k. ú. Doubrava u Lipové, p. ã. 600, /3, v západní ãásti obce u skanzenu. O: 385 cm, Vs: 26 m, S: 30 let. 2. Buk lesní a dub letní, k. ú. Doubrava u Lipové, p. ã. /5, 600, na jihozápadním okraji obce za skanzenem. O: 290 a 30 cm, Vs: 22 a 23 m, S: cca 200 let. 3. Stromofiadí z 2 lip a dubû, k. ú. Doubrava u Lipové, p. ã. 592/2 a 599, na jiïním okraji obce. O: cm, Vs: 8 24 m, S: let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Horní Luby, p. ã. 34, u posledního stavení v severozápadní ãásti obce. O: 778 cm, Vs: 20 m, S: cca 400 let. 5. Dub letní, k. ú. Hranice u A e, p. ã. 249, hráz vodárenské nádrïe Dolí ka jihov chodnû od mûsta pfii silnici do Pastvin. O: 430 cm, Vs: 24 m, S: 300 let. 6. Dub letní, k. ú. Cheb, p. ã. 82, 824/, vlevo u cesty do Chlumeãku ze silnice I/2 Cheb Franti kovy Láznû. O: 502 cm, Vs: 9 m, S: cca 300 let. 7. Dub letní, k. ú. Cheb, p. ã. 2593/3, pfii pravé stranû cesty do Klá terního Dvora. O: 385 cm, Vs: 27 m, S: cca 250 let. 8. Dub letní, k. ú. Chodovská HuÈ, p. ã. 443/, v zahradû b valého polesí Chodovská HuÈ. O: 438 cm, Vs: 34 m, S: 200 let. (NavrÏeno zru ení ochrany.) 9. Dub letní, k. ú. Jedliãná, p. ã. 94, na louce u kfiiïovatky silnic na v chodním okraji osady Dvoreãek. O: 435 cm, Vs: 20 m, S: cca 300 let. 0. Dva buky lesní, k. ú. Kopanina, p. ã. 342, u cesty na severním okraji obce. O: 320 a 355 cm, Vs: 25 m, S: cca 200 let.. Skupina 3 dubû letních, k. ú. Lesná u Nového Kostela, p. ã. 68, v kfiovinaté stráni na jihov chodním okraji osady Lesná, v b valém parku zaniklého zámku Valdov. O: 380, 560, 570 cm, Vs: m, S: let. 2. Dub letní, k. ú. Luby u Chebu, p. ã. 705, u hfibitovní kaple v jiïní ãásti mûsta. O: 367 cm, Vs: 24 m, S: let. 3. Skupina 3 javorû klenû, k. ú. Luby u Chebu, p. ã. 705, u hfibitovní kaple v jiïní ãásti mûsta. O: 375, 380 a 43 cm, Vs: m, S: let 4. Stromofiadí z 225 javorû, k. ú. Mostov, p. ã. 299, pfii cestû zmostova do Vinohrad. O: cm. 5. Dub letní, Vald tejnûv dub, k. ú. Okrouhlá u Chebu, p. ã. 9/, uprostfied obce na okraji b valého zámeckého parku. O: 674 cm, Vs: 26,5 m, S: cca 400 let. 6. Buk lesní, k. ú. Plesná, p. ã. 5/, ve stfiedu obce u poïární zbrojnice. O: 36 cm, Vs: 7 m, S: 250 let. 7. Dub letní, Dub v Jedliãné, k. ú. Poustka u Franti kov ch Lázní, p. ã. 282/2, v poli po pravé stranû cesty ze Dvoreãku do Krapic. O: 505 cm, Vs: 24 m, S: cca 300 let. 8. Dob letní (2) a javor mléã, k. ú. Star HrozÀatov, p. ã. 020/5, pfii cestû od zámku k poutnímu místu Loreta. O: 365, 292 a 440, S: 80, 250, a 50 let. 9. Dub letní, k. ú. Ú ovice, p. ã. 028, mezi Hamrnick m zámeãkem a objektem Nové Karny. O: 380 cm, Vs: 25 m, S: cca 200 let. 2 2 Vald tejnûv dub v Okrouhlé. Dvojice bukû s kfiíïkem na severním okraji obce Kopaniny. 80 CH 56