POLAROGRAFICKÉ STANOVENÍ GENOTOXICKÉHO 4-NITROINDANU

Transkript

1 U N I V E R Z I T A K A R L O V A V P R A Z E Pírodovdecká fakulta K a t e d r a a n a l y t i c k é c h e m i e POLAROGRAFICKÉ STANOVENÍ GENOTOXICKÉHO 4-NITROINDANU B a k a l áská práce s t u d i j n í h o o b o r u C h e m i e ž i v o t n í h o p r o s tedí Praha 29 Vendula Burdová

2 Tato bakaláská práce byla vypracována na Katede analytické chemie Pírodovdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze v letech a vznikla v souvislosti s ešením výzkumného zámru MŠMT R (projekty MSM , LC 635 a RP 14/63). Z tchto projekt byla tato bakaláská práce také finann podporována. Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakaláskou práci vypracovala samostatn, pod vedením školitele Mgr. Vlastimila Vyskoila a že jsem všechny použité prameny ádn citovala. Jsem si vdoma toho, že pípadné využití výsledk, získaných v této práci, mimo Univerzitu Karlovu v Praze je možné pouze po písemném souhlasu této univerzity. V Praze dne 1. ervna 29.. podpis 2

3 Podkování Na úvod chci velmi podkovat svému školiteli Mgr. Vlastimilu Vyskoilovi za jeho cenné pipomínky, vedení a pomoc. Dále chci podkovat prof. RNDr. Jiímu Barkovi a lenm Katedry analytické chemie za ochotu a pipomínky k mojí práci. Dkuji svým rodim, že m podporují a umožují mi studium na vysoké škole. Dkuji za podporu. 3

4 Pedmtová hesla: analytická chemie elektrochemie polarografie nitrované polycyklické aromatické uhlovodíky Klíová slova: 4-nitroindan DC tast polarografie diferenní pulsní polarografie klasická rtuová kapková elektroda UV-VIS absorpní spektroskopie 4

5 Seznam použitých zkratek a symbol 4-NI 4-nitroindan A absorbance [AU] BR pufr Brittonv - Robinsonv pufr c molární koncentrace [mol. l -1 ] C.A.S. Chemical Abstract Service DCTP DC tast polarografie DME klasická rtuová kapková elektroda DPP diferenní pulsní polarografie E ½ E p h HMDE I I lim I p plvlnový potenciál [mv] potenciál píku [mv] výška rtuového rezervoáru [cm] visící rtuová kapková elektroda elektrický proud [na] limitní proud [na] proud píku [na] L Q mez stanovitelnosti [mol. l -1 ] m prtoková rychlost rtuti [mg. s -1 ] M r PAH NPAH ph ph * R 2 t t k UV-VIS relativní molekulová hmotnost polycyklické aromatické uhlovodíky nitrované polycyklické aromatické uhlovodíky záporný dekadický logaritmus koncentrace oxoniových iont ph smsného vodn-methanolického roztoku druhá mocnina korelaního koeficientu as [s] doba kapky DME [s] spektroskopie v ultrafialové a viditelné oblasti ε molární absorpní koeficient [mol -1. l. cm -1 ] λ vlnová délka [nm] λ max vlnová délka absorpního maxima [nm] 5

6 Obsah 1. Úvod Cíl práce Studovaní látka Výskyt, vlastnosti a biologické úinky 4-nitroindanu a jeho prekurzoru indanu Elektroanalytické metody stanovení NPAH na rtuových elektrodách Experimentální ást Reagencie Aparatura Použitá pracovní elektroda Pracovní postupy Stálost zásobního roztoku 4-nitroindanu Polarografické stanovení 4-nitroindanu na rtuové kapkové elektrod DC tast polarografie 4-nitroindanu Diferenní pulsní polarografie 4-nitroindanu UV-VIS spektrofotometrické stanovení 4-nitroindanu Závr Literatura

7 1. Úvod 1.1 Cíl práce Cílem práce je nalezení optimálních podmínek pro stanovení 4-nitroindanu (4-NI) na klasické rtuové kapkové elektrod (DME) pomocí použitých metod DC tast polarografie (DCTP) a diferenní pulsní polarografie (DPP) s cílem dosáhnout co nejnižší meze stanovitelnosti (L Q ). Dalším cílem je srovnání meze stanovitelnosti nov vypracovaných polarografických metod s mezí stanovitelnosti dosaženou pi stanovení 4-nitroindanu UV-VIS spektrofotometrií. Tuto bakaláskou práci jsem vypracovávala jako souást dlouhodobého projektu Katedry analytické chemie Pírodovdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze zameného na studium elektrochemických vlastností a chování genotoxických a karcinogenních látek. 1.2 Studovaná látka Studovanou látkou je 4-nitroindan (obr. 1), který patí mezi nitrované polycyklické aromatické uhlovodíky (NPAH) a také se adí mezi potenciáln genotoxicky a karcinogenn nebezpené látky. 4-nitroindan (C 9 H 9 NO 2 ) je bílá krystalická látka s rozsahem bodu varu C a bodu tání C; je dobe rozpustný v methanolu, ve vod je rozpustný omezen. Jeho relativní molekulová hmotnost M r je 163,17; C.A.S. registry number: ; C.A.S. name: 1H-indene, 2,3-dihydro-4-nitro-. NO 2 Obr. 1 Strukturní vzorec 4-nitroindanu 7

8 1.3 Výskyt, vlastnosti a biologické úinky 4-nitroindanu a jeho prekurzoru indanu 4-Nitrondan patí do skupiny nitrovaných polycyklických aromatických uhlovodík (NPAH) s ne pln aromatickou strukturou. Prekurzorem 4-nitroindanu je uhlovodík indan jedna ze složek benzínu 1. NPAH mohou vznikat pímo pi spalovacích procesech, nap. v benzínových i dieslových motorech, nebo v zemské atmosfée reakcí svých mateských polycyklických aromatických uhlovodík (PAH) s OH i NO 3 radikály 2 ; celkov je množství NPAH vytvoených v atmosfée podstatn vyšší, než množství NPAH vzniklých pímo pi spalovacích procesech 3. V okamžiku, kdy bylo zjištno, že mono- a dinitro-pah vykazují nkolikanásobn vtší mutagenitu i karcinogenitu než jejich matené PAH, stává se analýza tchto nebezpených polutant pedmtem moderní environmentální analytické chemie 2. Jak již bylo uvedeno výše, výskyt mateného PAH indanu v životním prostedí je spojen pedevším s prmyslovým zpracováním a využitím benzínu. U indanu byl prokázán mírný inhibující vliv na methanogenezi (anaerobní respiraní metabolická dráha, využívající jako alternativní elektronový akceptor oxid uhliitý) pdních mikroorganism 1. Pi prsacích benzínu do pdy mohou být pdní kyslíkové rezervy rozloženy; tyto pdní kyslíkové rezervy podporují aerobní heterotrofní respiraci. Pokud spoteba kyslíku pevýší jeho pirozenou infiltraci, peváží v pd anaerobní podmínky 4. V anaerobním prostedí musejí mikroorganismy využívat alternativní elektronové akceptory jako dusinany, sírany nebo oxid uhliitý, aby mohly pemovat pítomné substráty. Vliv PAH obsažených v benzínu na pdní methanogenezi je jedním z kritérií pro hodnocení jejich toxicity 5. Chemickými látkami, obsaženými v tekutých fosilních palivech (tj. i indanem), však nejsou ohroženy pouze mikroorganismy žijící v jejich bezprostední blízkosti, ale také nap. mnozí moští mlži, v jejichž tkáních dochází k prokázané akumulaci tchto látek 6. Již díve pak bylo prokázáno, že pímé umlé psobení vtvených aromatických uhlovodík, jako jsou nap. alkylbenzeny, alkyltetraliny, alkylindany i indeny, vykazovalo u tchto mlž znaný toxický úinek 7. Stejn jako PAH, jsou i jejich nitroderiváty v životním prostedí prakticky všudypítomné a své mateské sloueniny zpravidla doprovázejí. NPAH jsou pak pedmtem toxikologického výzkumu zejména pro svoje mutagenní a karcinogenní úinky 2. Chemická struktura 4-nitroindanu 8 je blízká struktue dnes mnohem více toxikologicky prozkoumaného 1-nitronaftalenu 9-15 a pedpokládá se, že genotoxické psobení 4-nitroindanu bude v mnoha ohledech podobné; orientace nitroskupiny je dležitým rysem, který výrazn ovlivuje metabolismus, mutagenitu, tvorbu DNA adukt a karcinogenitu tchto slouenin 16. 8

9 Koplanární orientace nitroskupiny vzhledem k aromatickému systému (nap. u 1-nitronaftalenu i práv 4-nitroindanu) zejm umožuje redukci NPAH na nitroso- nebo hydroxylaminoderiváty, které jsou píinou zvýšené mutagenity. Naproti tomu kolmá orientace (nap. u 2-nitronaftalenu) zpsobuje stérické zakrytí nitroskupiny, které redukci inhibuje, a proto mají tyto isomery mutagenní úinky jen slabé Elektroanalytické metody stanovení NPAH na rtuových elektrodách V dsledku nárstu výskytu toxikologicky významných NPAH v životním prostedí stoupá poptávka po co nejcitlivjších metodách jejich stanovení. Do popedí se tak dostávají finann nenákladné citlivé elektroanalytické metody, pi nichž se využívá snadné elektrochemické redukce nitroskupiny na aromatickém jáde NPAH 17, 18. Mimoádn významná je skutenost, že pedstavují nezávislou alternativu k pevládajícím spektrometrickým a chromatografickým metodám 2, 19. Pravidla Evropské unie totiž vyžadují v pípad nebezpených polutant dkaz jejich pítomnosti ve vzorku ve smyslu právnického termínu "nade vší rozumnou pochybnost", což zpravidla vyžaduje použití více nezávislých metod. Proto je v poslední dob celosvtov vnována zvýšená pozornost vývoji nových polarografických a voltametrických metod stanovení NPAH v ekosystému. Uritou nevýhodu moderních polarografických a voltametrických metod, kterou je ponkud menší selektivita, lze úspšn kompenzovat jejich kombinací s pedbžnou separací pomocí kapalinové extrakce i extrakce tuhou fází Pes obrovský pokrok ve vývoji nových typ elektrod a elektrodových materiál zstává faktem, že klasické rtuové elektrody i 8 let po jejich zavedení do analytické chemie patí stále k nejspolehlivjším a nejcitlivjším senzorm; visící rtuová kapková elektroda (HMDE) v kombinaci s tzv. adsorpní rozpouštcí voltametrií umožuje stanovení nanomolárních koncentrací genotoxických nitroslouenin a mže tak hrát významnou roli v této oblasti 22, 23. Stejn tak klasická kapající rtuová elektroda (DME) má proti jiným elektrodám výhodu naprosto istého a atomárn hladkého povrchu, nebo se neustále obnovuje. Další výhodou je jednoduchá konstrukce a spolehlivost. Povrch kapek je tak malý, že množství látky, které se na elektrod pemuje, je nepatrné koncentrace analyzovaného roztoku se pi mení prakticky nemní. Nástupem novjších voltmetrických metod, jako jsou pulsní techniky, cyklická voltametrie, elektrochemická rozpouštcí analýza atd., se namísto DME stále víc používají stacionární (nebo statické, i visící) rtuové elektrody 22. Pulsní techniky pitom umožují 9

10 stanovení až do koncentrací 1-8 mol l -1, techniky s pedbžným nahromadním stanovované látky na povrchu pracovní elektrody až do koncentrací 1-1 i 1-12 mol. l -1. Mez stanovitelnosti adsorpní rozpouštcí voltametrie se pohybuje od 1-8 do 1-11 mol. l -1, v pípad využití katalytických reakcí dokonce až okolo 1-12 mol. l I když polarografie umožuje dosáhnout pi stanovení NPAH meze stanovitelnosti ádov okolo 1-7 až 1-8 mol. l -1, je i pesto stále používanou analytickou metodou, o emž svdí ada nedávno publikovaných prací 22. Mezi nejpoužívanjší moderní elektroanalytické metody, využívající DME jako pracovní elektrodu, patí zejména DC tast polarografie (DCTP) a citlivjší diferenní pulsní polarografie (DPP) ; ob tyto metody byly také použity pro stanovení studované látky 4-nitroindanu. Na HMDE jsou pak pro stopovou analýzu NPAH nejastji používané techniky diferenní pulsní voltametrie, square-wave voltametrie a adsorpní rozpouštcí voltametrie 2, 22, 23. Moderní polarografické metody na rtuových elektrodách skýtají mnoho výhod. A je teba si uvdomit, že kombinaci nízké meze stanovitelnosti polarografie s jinými mimoádn úinnými dlicími moderními chromatografickými technikami (nap. semipreparativní vysokoúinná kapalinová chromatografie i vysokoúinná kapalinová chromatografie s polarografickou detekcí) lze využít pro další rozmr analýzy, nap. vícesložkových smsí. 1

11 2. Experimentální ást 2.1 Reagencie A) Studovaná látka: Pro výzkum byl použit 4-nitorindan v 99% istot, zakoupený od firmy Sigma- Aldrich, Praha. Zásobní roztok o koncentraci mol. l -1 byl pipraven rozpuštním,1631 g 4-nitroindanu ve 1 ml methanolu (p.a., Lachema, Brno). Roztoky s nižšími koncentracemi 4-nitroindanu byly pipravovány pesným edním zásobního roztoku methanolem. Zásobní roztok byl uchován ve tm a chladu v lednici. B) Chemikálie použité pro pípravu Britton-Robinsonových pufr: a) zásaditá složka: roztok,2 mol. l -1 hydroxidu sodného (p.a., Lach-Ner, Neratovice), b) kyselá složka: roztok,4 mol. l -1 kyseliny borité (p.a., Lachema, Brno),,4 mol. l -1 kyseliny fosforené (p.a., Lach-Ner, Neratovice) a,4 mol. l -1 octové kyseliny (p.a., Lach-Ner, Neratovice). Brittonovy-Robinsonovy (BR) tlumivé roztoky 27 o píslušném ph byly pipraveny smísením zásadité a kyselé složky. Pesná hodnota ph roztok byla mena digitálním ph-metrem Jenway 351 (Jenway, Velká Británie) s kombinovanou sklennou elektrodou (typ 924 5). C) Ostatní chemikálie: Kyselina chlorovodíková (p.a., Lachema, Brno),,5% želatina, deionizovaná voda (Millipore Milli-Q plus system, Millipore, USA). 2.2 Aparatura Pi všech polarografických stanoveních byla použita sestava Eco-Tribo Polarograf se softwarem PolarPro verze 5.1, firma Polaro-Sensors, Praha. Software pracoval v operaním systému Windows XP (Microsoft Corporation, USA). Jednotlivá mení byla provádna ve tíelektrodovém zapojení, kdy byla jako referentní použita argentochloridová elektroda (1mol. l -1 KCl) typu RAE 113, Monokrystaly, Turnov. Jako pomocná elektroda byla použita platinová drátková elektroda. Charakteristika pracovní elektrody kapající rtuové elektrody (DME) viz kapitola 2.3. Pi práci s DME za použití techniky DCTP a DPP byla použita rychlost polarizace 4 mv. s -1 a elektronicky ízená 11

12 doba kapky 1 s; pi pulsní technice DPP byly na elektrody vkládány pulsy o šíce 8 ms a modulaní amplitud -5 mv. Spektrofotometrická mení byla provádna na pístroji HP 8453 Diode Array Spectrophotometer (Hewlett-Packard, Nizozemí) s ovládacím programem UV-Visible ChemStation (ver. 9.1) v kemenných kyvetách o mrné tloušce,1 cm. Všechna mení ph byla provádna na digitálním ph-metru Jenway 351 (Jenway, Velká Británie) s kombinovanou sklennou elektrodou (typ 924 5). Pístroj byl kalibrován pomocí standardních kalibraních pufr. 2.3 Použitá pracovní elektroda Pro studium polarografického chování 4-NI byla použita jako pracovní elektroda DME. Pi práci s DME byla použita rychlost polarizace 4 mv. s -1, elektronicky ízená doba kapky 1 s a výška rezervoáru 64 cm. Doba kapky (t k ) pi zvolené výšce rezervoáru (h) byla mena pi vloženém nulovém naptí proti argentochloridové elektrod (1mol. l -1 KCl). Kapilára byla ponoena do roztoku,1mol. l -1 KCl. Prtoková rychlost rtuti (m) byla stanovena ponoením ústí kapiláry do pedem zvážené nádobky s malým množstvím rtuti po dobu 3 s pi dané výšce rezervoáru. Po uplynutí této doby byla nádobka se rtutí znovu zvážena a z rozdílu hmotností byla vypotena hmotnost rtuti prošlé za 1 s 28. Konstanty použité rtuové kapkové elektrody jsou uvedeny v tabulce I. Tabulka I Konstanty klasické rtuové kapkové elektrody DME, h je výška rezervoáru, t k doba 1 kapky a m prtoková rychlost Hg pi zvolené výšce rezervoáru. h, cm t k, s 8,6 6, 4,3 3,3 2,6 m, mg. s -1,95 1,49 1,93 2,63 3,9 12

13 2.4 Pracovní postupy Pi promování vlivu ph základního elektrolytu na polarografické chování 4-NI bylo postupováno tak, že do 1ml odmrné baky bylo odpipetováno 5 ml BR pufru o píslušném ph (prostedí o hodnot ph 1. bylo vytvoeno nahrazením BR pufru roztokem,1mol. l -1 HCl), následn pidáno malé množství methanolu (1 až 2 ml, aby se vytvoilo vodnmethanolické prostedí, bránící vysrážení 4-NI po pidání jeho koncentrovaného methanolického zásobního roztoku do vodného pufru), odpipetován 1 ml roztoku 4-NI a roztok byl následn doplnno do 1 ml methanolem. Pi promování závislosti polarografických kivek 4-NI na koncentraci byly pipravovány vzorky 4-NI tak, že do 1ml odmrné baky bylo odpipetováno 5 ml BR pufru o daném ph, pidáno malé množství methanolu, odpipetován píslušný potebný objem zásobního roztoku 4-NI a vzniklý roztok byl doplnn do 1 ml methanolem. Takto pipravené vzorky byly po promíchání pelity do polarografické nádobky a zbaveny kyslíku probubláváním dusíkem po dobu 5 min. Ped vstupem dusíku do polarografické nádobky byla zaazena promývaka obsahující sms vody a methanolu ve stejném objemovém pomru jako analyzovaný roztok, tj. 1:1. Poté byl proveden záznam polarografické kivky. Všechny kivky byly promeny tikrát. Ped každým mením další kivky byl roztok probubláván dusíkem po dobu 3 sekund. Pro promování spektrofotometrických kivek byly pipravovány roztoky 4-NI o píslušné koncentraci tak, že do 1 ml odmrné baky bylo odpipetováno potebné množství zásobního roztoku 4-NI a doplnno do 1 ml methanolem. Takto pipravené roztoky byly promovány oproti methanolu a to vždy tikrát. Všechna mení byla provádna za laboratorní teploty. K provádní potebných výpot a tvorb graf uvedených v této práci bylo použito program OriginPro 8 (OriginLab Corporation, USA) a Microsoft Excel 23 (Microsoft Corporation, USA). Konfidenní pásy (na hladin významnosti,5) 29 u kalibraních pímek byly vyhodnoceny a sestrojeny pomocí programu OriginPro 8 (OriginLab Corporation, USA). Mez stanovitelnosti (L Q ) byla poítána jako desetinásobek smrodatné odchylky (propoet mení n = 1) stanovení sledované látky o koncentraci odpovídající nejnižšímu bodu píslušné kalibraní pímky 3. 13

14 2.5 Stálost zásobního roztoku 4-nitroindanu Stálost zásobního roztoku studované látky o koncentraci mol. l -1 v methanolu byla sledována spektrofotometricky v kemenných kyvetách o mrné tloušce,1 cm. Referentní kyveta byla naplnna methanolem. Absorbance zásobního roztoku byla mena pi vlnové délce, kde mla studovaná látka absorbní maximum ( =267 nm, = 7, dm 3. mol. l -1. cm -1 ). Výsledky mení stálosti zásobního roztoku jsou shrnuty v tabulce II a absorbní spektrum je uvedeno na obr. 2. Z výsledk vyplývá, že bhem 66 dn nedošlo k výraznému poklesu koncentrace studované látky. Je tedy vidt, že zásobní roztok je pi uchovávání ve tm a v lednici dostaten stálý. Tabulka II Spektrofotometrické studium stálosti zásobního roztoku 4-NI o koncentraci mol. l -1 v methanolu pi vlnové délce 267 nm. íselné hodnoty udávají relativní hodnotu koncentrace v % proti hodnot koncentrace erstv pipraveného roztoku. Meno v kemenných kyvetách o mrné tloušce,1 cm. Den mení íslo Absorbance, AU Procentuální stabilita, %,796 1, 1,799 1,3 2,798 1,2 3,799 1,3 4,795 99,8 7,86 98,9 1,841 15,6 17,789 99, 21,857 17,6 25,796 99,9 28,82 1,7 66,819 12,8 14

15 1,,75 A, AU,5,25, λ, nm Obr. 2 Absorpní spektrum roztoku 4-NI (c = mol.l -1 ) v methanolu. Promováno proti methanolu v kemenných kyvetách o mrné tloušce,1 cm. 15

16 3. Polarografické stanovení 4-nitroindanu na rtuové kapkové elektrod 3.1 DC tast polarografie 4-nitroindanu Vliv ph na chování 4-NI (c = mol. l -1 ) pi DCTP na DME byl sledován v prostedí BR pufr methanol (1:1), v ph škále BR pufru od 2,4 do 13,. Pro sledování polarografického chování 4-NI v siln kyselém a siln zásaditém prostedí byla dále použita pro siln kyselé prostedí sms,1mol. l -1 HCl (ph 2,) methanol (1:1) a pro siln zásadité prostedí sms,1mol. l -1 NaOH (ph 12,) methanol (1:1). 4-NI poskytuje v celé oblasti ph jednu dobe vyvinutou polarografickou vlnu a druhou polarografickou vlnu s plvlnovým potenciálem negativnjším oproti vln první; druhá vlna je patrná pouze v kyselém prostedí (ph BR pufru 2,4 až 5,). Zaznamenané polarografické kivky ukazují obr. 3 a 4. Pozorování dvou polarografických vln v kyselem prostedí je v souladu s polarografickým chováním pozorovaným u podobných mononitroderivát PAH elektrochemická redukce na DME probíhá ve dvou následných redukních krocích 31. První vlna odpovídá 4-elektronové redukci nitroskupiny 4-NI na skupinu hydroxylaminovou, druhá vlna pak odpovídá 2-elektronové redukci hydroxylaminové skupiny na skupinu aminovou. V souladu s tímto pedpokladem je také ten fakt, že pomr výšky první a druhé vlny je pibližn 2:1, což uruje, že v prvním redukním kroku se redukce úastní dvojnásobné množství elektron oproti druhému reduknímu kroku. V neutrálním a alkalickém prostedí pak redukce nitroskupiny probíhá jen v jednom 4-elektronovém redukním kroku a finálním produktem je 4-hydroxylaminoindan 31. V kyselém a neutrálním prostedí se na polarografických kivkách objevovala maxima, které se dála potlait pídavkem 3 kapek želatiny (obr. 5). Zjištné závislosti I lim a E 1/2 na ph jsou zaznamenány v tabulce III. Graficky je závislost E 1/2 na výsledném ph vodn-methanolického roztoku (ph * ) znázornna na obr. 6. Plvlnový potenciál všech vln se s rostoucím ph posouvá k zápornjším hodnotám, v alkalických prostedích, BR pufr ph 1, až 13, methanol (1:1), již plvlnový potenciál první vlny zstává konstantní a na ph nezávislý. Metodou lineární regrese byl pro závislost plvlnového potenciálu první vlny E 1 1/2 na ph * roztoku v rozmezí hodnot ph BR pufru 2,4 až 9, vypoten vztah: E 1 1/2 [mv] = -11,2-6,7 ph * (R 2 =,9913), pro závislost E 1 1/2 na ph * roztoku v rozmezí ph BR pufru 1, až 13, vypoten vztah: E 1 1/2 [mv] = -773,2-1,5 ph * (R 2 =,815). 16

17 -2-15 I, na E, mv Obr. 3 Polarogramy 4-NI (c = mol. l -1 ) mené technikou DCTP na DME v prostedí BR pufr methanol (1:1); zobrazeny sudé hodnoty ph BR pufru 2,4 (1); 4, (3); 6, (4); 8, (5); 1, (6); 12, (7). A DCT polarogramy 4-NI získané na DME v prostedí,1mol. l -1 HCl (ph 2,) methanol (1:1) (2) a v prostedí,1mol. l -1 NaOH (ph 12,) methanol (1:1) (8) I, na E, mv Obr. 4 Polarogramy 4-NI (c = mol. l -1 ) mené technikou DCTP na DME v prostedí BR pufr methanol (1:1); zobrazeny liché hodnoty ph BR pufru 3, (1); 5, (2); 7, (3); 9, (4); 11, (5); 13, (6). 17

18 -2-15 I, na E, mv Obr. 5 Polarogramy 4-NI (c = mol. l -1 ) mené technikou DCTP na DME v prostedí BR pufr ph 7, methanol (1:1) bez pídavku želatiny (1) a s pídavkem tí kapek želatiny (2). Polarografické maximum na kivce (1) je pídavkem povrchov aktivní látky potlaeno (2) E 1/2, mv ph * Obr. 6 Závislost plvlnového potenciálu (E 1/2 ) 4-NI (c = mol. l -1 ) na výsledném ph roztoku (ph * ), meno technikou DCTP na DME v prostedí BR pufr methanol (1:1); zobrazeny závislosti E 1/2 první vlny v rozmezí ph BR pufru 2,4 až 9, (1), první vlny v rozmezí ph BR pufru 1, až 13, (2) a druhé vlny v rozmezí ph BR pufru 2,4 až 5, (3). 18

19 Tabulka III Vliv ph na DCT polarogramy 4-NI (c = mol. l -1 ) na DME, meno v prostedí BR pufr methanol (1:1). ph BR pufru ph * E 1 1/2, mv I 1 lim, na E 2 1/2, mv I 2 lim, na 2,4 2, , 3, , 4, , 5, , 6, a - a 7, 7, a - a 8, 9, a - a 9, 9, a - a 1, 11, a - a 11, 11, a - a 12, 12, a - a 13, 13, a - a E 1 1/2 plvlnový potenciál první vlny, E 2 1/2 plvlnový potenciál druhé vlny, I 1 lim limitní difusní proud první vlny, I 2 lim limitní difusní proud druhé vlny, a druhá vlna nebyla pozorována. Pro druhou vlnu byl metodou lineární regrese pro závislost proudu vlny na ph * roztoku v rozmezí ph BR pufru 2,4 až 5, vypoten vztah: E 2 1/2 [mv] = 382,2-234,5 ph * (R 2 =,9193). Vzhledem k rozdílnému polarografickému chování 4-NI v prostedích o rzném ph byla pro promení koncentraní závislosti vybrána dv prostedí o rzných ph *. Jako optimální byla vybrána prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1) a prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Pro prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1) byly koncentraní závislosti promeny v rozmezí (2 1). 1-5 mol. l -1 (obr. 7, píslušná kalibraní závislost viz obr. 8) a v rozmezí (2 1). 1-6 mol. l -1 (obr. 9, píslušná kalibraní závislost viz obr. 1). Pro prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1) byly poté koncentraní závislosti promeny v témže v rozmezí (2 1). 1-5 mol. l -1 (obr. 11, píslušná kalibraní závislost viz obr. 12), a v rozmezí (2 1). 1-6 mol. l -1 (obr. 13, píslušná kalibraní závislost viz obr. 14). 19

20 -2-15 I, na E, mv Obr. 7 Polarogramy 4-NI mené technikou DCTP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu I lim 1, na c, µmol.l -1 Obr. 8 Závislost limitního proudu první vlny I lim 1 na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DCTP na DME v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 2

21 -3-2 I, na E, mv Obr. 9 Polarogramy 4-NI mené technikou DCTP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu I lim 1, na c, µmol.l -1 Obr. 1 Závislost limitního proudu první vlny I lim 1 na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DCTP na DME v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 21

22 -2-15 I, na E, mv Obr. 11 Polarogramy 4-NI mené technikou DCTP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu Ilim, na c, µmol.l -1 Obr. 12 Závislost limitního proudu I lim na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DCTP na DME v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 22

23 I, na E, mv Obr. 13 Polarogramy 4-NI mené technikou DCTP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu Ilim, na c, µmol.l -1 Obr. 14 Závislost limitního proudu I lim na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DCTP na DME v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 23

24 Parametry kalibraních pímek pro stanovení 4-NI metodou DCTP na DME jsou uvedeny v tabulce IV (pro prostedí,1mol. l -1 HCl methanol, 1:1) a v tabulce V (pro prostedí BR pufr ph 12, methanol, 1:1). Ze srovnání kalibraních závislostí v obou prostedích je patrné, že v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1) jsou absolutní hodnoty smrnic kalibraních pímek vyšší stanovení 4-NI má v tomto prostedí vtší citlivost. Dosažené meze stanovitelnosti (L Q ) jsou pak v obou zkoumaných prostedích srovnatelné. Vypotené hodnoty L Q jsou nižší než nejnižší mená (vyhodnotitelná) koncentrace 4-NI 2. l -6 mol. l -1 ; toto jest dáno zpsobem výpotu L Q, který je poítán z opakovatelnosti mení koncentrací. Prakticky je však nejnižší stanovitelná koncentrace 4-NI 2. l -6 mol. l -1. Tabulka IV Parametry kalibraních pímek pro stanovení 4-NI metodou DCTP na DME v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Reprodukovatelnost mení nejnižší mené koncentrace 4-NI v rámci jednoho vzorku je 3,56 % (n = 1). Koncentraní rozmezí, mol. l -1 Smrnice, na. mol. l -1 Úsek, na R 2 L Q, mol. l -1 (2 1) ,2 2,,9967 (2 1) ,2 8,8,9728,51 Tabulka V Parametry kalibraních pímek pro stanovení 4-NI metodou DCTP na DME v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Reprodukovatelnost mení nejnižší mené koncentrace 4-NI v rámci jednoho vzorku je 2,96 % (n = 1). Koncentraní rozmezí, mol. l -1 Smrnice, na. mol. l -1 Úsek, na R 2 L Q, mol. l -1 (2 1) ,5 24,2,9972 (2 1) ,3-1,9,9899,65 24

25 3.2 Diferenní pulsní polarografie 4-nitroindanu Podobn jako u DCTP na DME, byl vliv ph na chování 4-NI (c = mol. l -1 ) pi DPP polarografii na DME byl sledován v prostedí BR pufru od ph 2,4 do ph 13,. Pro sledování polarografického chování 4-NI v siln kyselém a siln zásaditém prostedí byla dále také použita pro siln kyselé prostedí sms,1mol. l -1 HCl (ph 2,) methanol (1:1) a pro siln zásadité prostedí sms,1mol. l -1 NaOH (ph 12,) methanol (1:1). 4-NI poskytuje v celé oblasti ph jeden dobe vyvinutý pík a menší, druhý pík, který se objevuje jen v kyselém prostedí (ph BR pufru 2,4 až 6,). Zaznamenané polarografické kivky ukazují obr. 15 a 16. Toto chování je zcela v souladu s polarografickým chováním 4-NI pi DCTP na DME. Potenciál druhého píku je v siln kyselém prostedí velmi blízký potenciálu prvního píku, ímž dochází k ástenému splynutí obou pík 4-NI. S rostoucí hodnotou ph * prostedí se pak oba píky zcela oddlují, k druhému reduknímu kroku (2-elektronová redukce 4-hydroxylaminoindanu na 4-aminoindan) je tedy zapotebí vložení mnohem negativnjšího potenciálu, nežli v siln kyselém prostedí, kde redukce probíhá bezprostedn po prvním redukním kroku (4-elektronová redukce 4-nitroindanu na 4-hydroxylaminoindan). V kyselém a neutrálním prostedí se na polarografických kivkách objevovaly negativní poklesy signálu pod základní linii; tyto poklesy jsou v DPP na DME odrazem polarografických maxim 4-NI pozorovaných pi DCTP na DME (kapitola 3.1). Vzniklý negativní pokles signálu lze potlait pídavkem 3 kapek želatiny (obr. 17). Vyhodnocené závislosti I p a E p na ph jsou zaznamenány v tabulce VI. Graficky je závislost E p na výsledném ph vodn-methanolického roztoku (ph * ) znázornna na obr. 18. Potenciál pík se s rostoucím ph posouvá k zápornjším hodnotám, v alkalických prostedích, BR pufr ph 9, až 13, methanol (1:1), již potenciál prvního píku zstává konstantní a na ph nezávislý. Metodou lineární regrese byl pro závislost potenciálu prvního píku E p1 na ph * roztoku v rozmezí ph BR pufru 2,4 až 8, vypoten vztah: E 1 p [mv] = -11,8-6,7 ph * (R 2 =,974), pro závislost E 1 p na ph * roztoku v rozmezí ph BR pufru 9, až 13, vypoten vztah: E 1 p [mv] = -848,2 + 6,1 ph * (R 2 =,4864). Pro druhý pík byl metodou lineární regrese pro závislost proudu píku na ph * roztoku v rozmezí ph BR pufru 2,4 až 6, vypoten vztah: E 2 p [mv] = 238,8-27,8 ph * (R 2 =,9442). 25

26 I, na E, mv Obr. 15 Polarogramy 4-NI (c = mol. l -1 ) mené technikou DPP na DME v prostedí BR pufr methanol (1:1); zobrazeny sudé hodnoty ph BR pufru 2,4 (2); 4, (3); 6, (4); 8, (5); 1, (6); 12, (7). A DP polarogramy 4-NI získané na DME v prostedí,1mol. l -1 HCl (ph 2,) methanol (1:1) (1) a v prostedí,1mol. l -1 NaOH (ph 12,) methanol (1:1) (8) I, na Obr. 16 Polarogramy 4-NI (c = mol. l -1 ) mené technikou DPP na DME v prostedí BR pufr methanol (1:1); zobrazeny liché hodnoty ph BR pufru 3, (1); 5, (2); 7, (3); 9, (4); 11, (5); 13, (6) E, mv 26

27 -12 I, na E, mv Obr. 17 Polarogramy 4-NI (c = mol. l -1 ) mené technikou DPP na DME v prostedí BR pufr ph 6, methanol (1:1) bez pídavku želatiny (1) a s pídavkem tí kapek želatiny (2). Negativní pokles signálu pod úrove základní linie na kivce (1) je pídavkem povrchov aktivní látky potlaen (2) E p, mv ph * Obr. 18 Závislost potenciálu píku (E p ) 4-NI (c = mol. l -1 ) na výsledném ph roztoku (ph * ), meno technikou DPP na DME v prostedí BR pufr methanol (1:1); zobrazeny závislosti E p prvního píku v rozmezí ph BR pufru 2,4 až 8, (1), prvního píku v rozmezí ph BR pufru 9, až 13, (2) a druhého píku v rozmezí ph BR pufru 2,4 až 5, (3). 27

28 Tabulka VI Vliv ph na DP polarogramy 4-NI (c = mol.l -1 ) na DME, meno v prostedí BR pufr methanol (1:1). ph BR pufru ph * E 1 p, mv I 1 p, na E 2 p, mv I 2 p, na 2,4 2, , 3, , 4, , 5, , 6, , 7, a - a 8, 9, a - a 9, 9, a - a 1, 11, a - a 11, 11, a - a 12, 12, a - a 13, 13, a - a E 1 p potenciál prvního píku, E 2 p potenciál druhého píku, I 1 p proud prvního píku, I 2 p proud druhého píku, a druhý pík nebyl pozorován. Jako optimální podmínky byly zvoleny podmínky shodné s DCTP na DME. Byla zvolena prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1) a prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Pro prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1) byly koncentraní závislosti promeny v rozmezí (2 1). 1-5 mol. l -1 (obr. 19, píslušná kalibraní závislost viz obr. 2), v rozmezí (2 1). 1-6 mol. l -1 (obr. 21, píslušná kalibraní závislost viz obr. 22) a v nejnižším koncentraním rozmezí (2 1). 1-7 mol. l -1 (obr. 23, píslušná kalibraní závislost viz obr. 24). Pro prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1) byly poté koncentraní závislosti promeny v témže v rozmezí (2 1). 1-5 mol. l -1 (obr. 25, píslušná kalibraní závislost viz obr. 26), v rozmezí (2 1). 1-6 mol. l -1 (obr. 27, píslušná kalibraní závislost viz obr. 28) a v nejnižším koncentraním rozmezí (2 1). 1-7 mol. l -1 (obr. 29, píslušná kalibraní závislost viz obr. 3). Parametry kalibraních pímek pro stanovení 4-NI metodou DCTP na DME jsou uvedeny v tabulce VII (pro prostedí,1mol. l -1 HCl methanol, 1:1) a v tabulce VIII (pro prostedí BR pufr ph 12, methanol, 1:1). 28

29 I, na E, mv Obr. 19 Polarogramy 4-NI mené technikou DPP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu I p 1, na c, µmol.l -1 Obr. 2 Závislost produ píku I p 1 na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DPP na DME v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 29

30 -12 I, na E, mv Obr. 21 Polarogramy 4-NI mené technikou DPP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu Ip 1, na c, µmol.l -1 Obr. 22 Závislost proudu prvního píku I p 1 na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DPP na DME v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 3

31 -5 I, na E, mv Obr. 23 Polarogramy 4-NI mené technikou DPP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu. -1, -7,5 Ip 1, na -5, -2,5,,,3,6,9 1,2 c, µmol.l -1 Obr. 24 Závislost proudu prvního píku I p 1 na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DPP na DME v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 31

32 -8 5 I, na E, mv Obr. 25 Polarogramy 4-NI mené technikou DPP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu Ip, na c, µmol.l -1 Obr. 26 Závislost proudu píku I p na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DPP na DME v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 32

33 -6 5 I, na E, mv Obr. 27 Polarogramy 4-NI mené technikou DPP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu Ip, na c, µmol.l -1 Obr. 28 Závislost proudu píku I p na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DPP na DME v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 33

34 -1, I, na -7,5-5, -2, , E, mv Obr. 29 Polarogramy 4-NI mené technikou DPP na DME v rozmezí koncentrací mol. l -1 v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5); erná kivka náleží základnímu elektrolytu Ip, na -2-1,,3,6,9 1,2 c, µmol.l -1 Obr. 3 Závislost proudu píku I p na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno technikou DPP na DME v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). 34

35 Ze srovnání kalibraních závislostí v obou prostedích je patrné, že v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1) jsou absolutní hodnoty smrnic kalibraních pímek vyšší stanovení 4-NI má v tomto prostedí vtší citlivost. Dosažené meze stanovitelnosti (L Q ) jsou pak v obou zkoumaných prostedích srovnatelné a nižší než u stanovení 4-NI pomocí DCTP na DME. Hodnoty L Q okolo mol. l -1 jsou asté pro použití metody DPP na DME ke stanovení NPAH. Dalšího snížení L Q pi stanovení 4-NI by pak bylo možné dosáhnout pomocí užití vhodné prekoncentrace analytu, nap. pomocí extrakce tuhou fází 22. Tabulka VII Parametry kalibraních pímek pro stanovení 4-NI metodou DPP na DME v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1). Reprodukovatelnost mení nejnižší mené koncentrace 4-NI v rámci jednoho vzorku je 8,3 % (n = 1). Koncentraní rozmezí, mol. l -1 Smrnice, na. mol. l -1 Úsek, na R 2 L Q, mol. l -1 (2 1) ,1-35,7,995 (2 1) ,8-2,6,9886 (2 1) ,8 -,7,971,22 Tabulka VIII Parametry kalibraních pímek pro stanovení 4-NI metodou DPP na DME v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1). Reprodukovatelnost mení nejnižší mené koncentrace 4-NI v rámci jednoho vzorku je 3,89 % (n = 1). Koncentraní rozmezí, mol. l -1 Smrnice, na. mol. l -1 Úsek, na R 2 L Q, mol. l -1 (2 1) ,8-22,1,995 (2 1) ,5-2,9,9936 (2 1) ,2 -,2,9826,1 35

36 4. UV-VIS spektrofotometrické stanovení 4-nitoindanu Spektrofotometrické stanovení 4-NI v UV-VIS oblasti bylo provedeno za úelem srovnání s pedchozími polarografickými stanoveními 4-NI (kapitola 3). Cílem bylo pedevším porovnání mezí stanovitelnosti jednotlivých stanovení. Výsledek srovnání vypracovaných metod lze využít pedevším k optimalizaci náklad na jednu analýzu a k volb vhodné doplkové instrumentace. Závislost absorbance na koncentraci 4-NI byla sledována v prostedí methanolu, kde 4-NI poskytuje v oblasti 19 1 nm jeden dobe vyvinutý pík pi vlnové délce 267 nm a dva menší píky, které se objevují pi vlnových délkách 22 nm a 31 nm (obr. 2). Methanolické roztoky 4-NI byly promovány v rozmezí koncentrací mol. l -1 ; koncentraní závislosti v rozmezí (2 1). 1-5 mol. l -1 jsou zobrazeny na obr. 31 (píslušná kalibraní závislost viz obr. 32), koncentraní závislosti v rozmezí (2 1). 1-6 mol. l -1 jsou pak zobrazeny na obr. 33 (píslušná kalibraní závislost viz obr. 34). Charakteristiky kalibraních kivek jsou shrnuty v tabulce IX. 1, A, AU,75,5, , λ, nm Obr. 31 Absorpní spektra 4-NI v prostedí methanolu v koncentraním rozmezí mol. l -1. Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5). Spektrum promováno v rozmezí 19 1 nm v,1cm kemenné kyvet proti methanolu. 36

37 1,,75 A, AU,5,25, c, µmol.l -1 Obr. 32 Závislost absorbance λ = 267 nm na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno v,1cm kemenné kyvet proti methanolu. Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). A, AU,75,5, , λ, nm Obr. 33 Absorpní spektra 4-NI v prostedí methanolu v koncentraním rozmezí mol. l -1. Koncentrace 4-NI (mol. l -1 ): (1), (2), (3), (4), (5). Spektrum promováno v rozmezí 19 1 nm v,1cm kemenné kyvet proti methanolu. 37

38 ,1,75 A, AU,5,25, c, µmol.l -1 Obr. 34 Závislost absorbance λ = 267 nm na koncentraci 4-NI v koncentraním rozmezí mol. l -1. Meno v,1cm kemenné kyvet proti methanolu. Konfidenní pásy jsou sestrojeny na hladin významnosti,5 (n = 3). Tabulka IX Parametry kalibraních pímek pro UV-VIS spektrofotometrické stanovení 4-NI v methanolu pi = 267 nm. Reprodukovatelnost mení nejnižší mené koncentrace 4-NI v rámci jednoho vzorku je 1,21 % (n = 1). Koncentraní rozmezí, mol. l -1 Smrnice, na. mol. l -1 Úsek, na R 2 L Q, mol. l -1 (2 1). 1-5,75 -,111,9989 (2 1). 1-6,67,37,8652,37 Z uvedených výsledk je patrné, že hodnota L Q dosažená pi UV-VIS spektrofotometrickém stanovení 4-NI je srovnatelná s L Q získanou pi použití DPP na DME (tabulka VII a VIII) ke stanovení 4-NI. Hodnotám L Q mol. l -1 se blíží i hodnoty L Q získané pi stanovení 4-NI metodou DCTP na DME (tabulka IV); jak již však bylo zmínno v kapitole 3.1, nejnižší vyhodnotitelná koncentrace 4-NI pi použití této metody je pouze mol. l -1. Pro stanovení 4-NI, z hlediska hodnocení L Q jednotlivých metod, je tedy nejvhodnjší DPP na DME v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1) (L Q = mol. l -1 ). 38

39 5. Závr 1) Bylo prostudováno chování 4-nitroindanu pi DC tast polarografii na klasické rtuové kapkové elektrod. Byly nalezeny optimální podmínky pro jeho stanovení v koncentraním rozmezí mol. l -1. Optimálním prostedím pro stanovení 4-nitroindanu je sms,1mol. l -1 HCl methanol (1:1), kde 4-nitroindan poskytuje nejvyšší vlnu, L Q dosahuje nejnižší hodnoty mol. l -1. Dále bylo vypracováno stejnou metodou ve stejném koncentraním rozmezí i stanovení 4-nitroindanu v prostedí BR pufr ph 12, methanol (1:1); toto stanovení však jeví ve srovnání s pedchozím menší citlivost a i vyšší hodnotu L Q mol. l -1. 2) Bylo dále prostudováno chování 4-nitroindanu pi diferenní pulsní polarografii na klasické rtuové kapkové elektrod. Byly nalezeny optimální podmínky pro jeho stanovení v koncentraním rozmezí mol. l -1. Optimálním prostedím pro stanovení 4-nitroindanu je sms BR pufr ph 12, methanol (1:1), kde 4-nitroindan poskytuje nejvyšší pík, L Q dosahuje nejnižší hodnoty mol. l -1. Dále bylo vypracováno stejnou metodou ve stejném koncentraním rozmezí i stanovení 4-nitroindanu v prostedí,1mol. l -1 HCl methanol (1:1); toto stanovení jeví ve srovnání s pedchozím sice vyšší citlivost, avšak hodnota L Q je vyšší mol. l -1 ; horší je také reprodukovatelnost mení nejnižší mené koncentrace 4-nitroindanu. 3) Bylo provedeno srovnávací stanovení 4-nitroindanu pomocí UV-VIS spektrofotometrie pi vlnové délce 267 nm proti methanolu. L Q tohoto stanovení iní mol. l

40 6. Literatura 1. Mormile M. R., Suflita J. M.: Anaerobe 2, 299 (1996). 2. Zielinska B., Samy S.: Anal. Bioanal. Chem. 386, 883 (26). 3. Librando V., Fazzino S. D.: Chemosphere 27, 1649 (1993). 4. Suflita J. M., Gibson S. A., Beeman R. E.: J. Indust. Microbiol. 3, 179 (1988). 5. Borden R.C. G. C. A., Becker M.T.: Ground Water 33, 18 (1995). 6. Booth A. M., Sutton P. A., Lewis C. A., Lewis A. C., Scarlett A., Chau W., Widdows J., Rowland S. J.: Environ. Sci. Technol. 41, 457 (27). 7. Rowland S., Donkin P., Smith E., Wraige E.: Environ. Sci. Technol. 35, 264 (21). 8. Fuller J. F., Valente E. J.: J. Chem. Crystallogr. 26, 815 (1996). 9. Rasmussen R. E.: Toxicology 41, 233 (1986). 1. Boyes B. G., Rogers C. G., Stapley R.: Mutat. Res. 259, 111 (1991). 11. Verschoyle R. D., Carthew P., Wolf C. R., Dinsdale D.: Toxicol. Appl. Pharmacol. 122, 28 (1993). 12. Price R. J., Renwick A. B., Wield P. T., Beamand J. A., Lake B. G.: Arch. Toxicol. 69, 45 (1995). 13. Wheelock A. M., Boland B. C., Isbell M., Morin D., Wegesser T. C., Plopper C. G., Buckpitt A. R.: Am. J. Respir. Cell Mol. Biol. 33, 13 (25). 14. Azmi J., Connelly J., Holmes E., Nicholson J. K., Shore R. F., Griffin J. L.: Biomarkers 1, 41 (25). 15. Lin C. Y., Boland B. C., Lee Y. J., Salemi M. R., Morin D., Miller L. A., Plopper C. G., Buckpitt A. R.: Proteomics 6, 972 (26) staženo 2. dubna Barek J., Pumera M., Muck A., Kadeábková M., Zima J.: Anal. Chim. Acta 393, 141 (1999). 18. Barek J., Mejstík V., Muck A., Zima J.: Crit. Rev. Anal. Chem. 3, 37 (2). 19. Barek J.: Chem. Listy 91, 138 (1997). 2. Vyskoil V., Barek J., Jiránek I., Zima J., v knize: Progress on Drinking Water Research (Lefebvre M. H., Roux M. M., eds.), kap. 5. Nova Science Publishers, New York Vyskoil V., Jiránek I., Barek J., Pecková K., Zima J., v knize: Sensing in Electroanalysis (Vytras K., Kalcher K., eds.), sv. II. University of Pardubice, Pardubice 27. 4

41 22. Vyskoil V., Barek J.: Crit. Rev. Anal. Chem. 39, (29); v tisku. 23. Barek J., Pecková K., Vyskoil V.: Curr. Anal. Chem. 4, 242 (28). 24. Bard A. J., Faulkner L. R.: Electrochemical Methods: Fundamentals and Applications. Wiley, druhé vydání, New York Rajeshwar K., Ibanez J. G.: Environmental Electrochemistry: Fundamentals and Applications in Pollution Sensors and Abatement. Academic Press, London Wang J.: Analytical Electrochemistry. John Wiley & Sons, tetí vydání, Hoboken Sýkora V., Zátka V.: Píruní tabulky pro chemiky, str SNTL, Praha Heyrovský J., Kta J.: Základy polarografie, str. 66. SNTL, Praha Matthias O.: Chemometrics: Statistics and Computer Application in Analytical Chemistry, str Wiley-VCH, druhé vydání, Weinheim Harvey D.: Modern Analytical Chemistry, str. 96. McGraw-Hill, Toronto Zuman P.: Collect. Czech. Chem. Commun. 58, 41 (1993). 41