Máme rádi kvalitu, říká nový provozovatel bývalé Lachovy cukrárny na Svatém Kopečku

Transkript

1 Doma na HANÉ Zima 2018 ZDARMA Na návštěvě u... Rozhovory s držiteli regionální značky (str. 2 3) Seznamte se s pravými výrobky a službami z HANÉ Přehled všech certifikovaných výrobků (str. 4 6) Pozvánka na... Tvarůžkový festival v Olomouci (str. 8) Máme rádi kvalitu, říká nový provozovatel bývalé Lachovy cukrárny na Svatém Kopečku Certifikátem Haná regionální produkt se může chlubit Kavárna Na Kopečku. Kdo by ji neznal? Vždyť se jedná o bývalou Lachovu cukrárnu v historické budově nedaleko barokního poutního chrámu na Svatém Kopečku. Sladké pozemské občerstvení v ní poutníci nacházeli už od roku Ne vždy se ale cukrárně dařilo, a když dokonce zkrachovala, rozhodl se Pavel Čep z nedalekých Samotišek, že se jí pokusí vrátit život. A daří se mu! Kdy a proč jste se rozhodl cukrárnu znovu zprovoznit? Koncem roku 2013 jsme si tenkrát ještě cukrárnu pronajali. Několik měsíců trvaly alespoň základní úpravy interiéru a zajištění vybavení dle našich představ. Otevřít se povedlo v lednu Tou dobou mi bylo 28 let. Celý dosavadní profesní život jsem se věnoval rodinné firmě, která provozovala čerpací stanice. Nastala ale doba, kdy jsem se trošičku poohlížel po dalších možnostech podnikání a nových výzvách. A najednou tu byla Lachova cukrárna Posledních několik let se zde nájemci poměrně často střídali, což samozřejmě zákazníky příliš nelákalo. Protože pocházím ze Samotišek a kolem cukrárny jsme s přítelkyní pravidelně chodili se psem, všimli jsme si jednoho dne nabídky prostor k pronájmu. To nás zaujalo a po prohlídce budovy jsme se téměř okamžitě rozhodli zkusit dát místu znovu život. Jste výhradně rodinný podnik? Zatím ano. Ale je to stále náročnější. S přítelkyní děláme vše od nákupu, přes vystavení zboží, výrobu, prodej, úklid, až po e-shop. V nejvytíženějších dnech v roce se nám daří tak tak zajistit na výpomoc brigádníky. Při maximální kapacitě kolem 130 míst i s terasami, je opravdu každá ruka dobrá. Máte k tomu místu i osobní vztah? Určitě ano. Trávíme tu více času než kdekoliv jinde. Už pár let kavárnou žijeme. Jedná se o historickou budovu. Musel jste dodržet nějaká pravidla, když jste zde prováděl úpravy? Rozhodně. I když to samozřejmě padá spíše na hlavu majitele budovy. Veškeré opravy se musí projednávat s památkáři, a to není vždy jednoduché. V čem je kavárna jiná než původní Lachova cukrárna? Změnila se i provozní doba? Historie cukrárny sahá hluboko do minulosti. Dříve celý Svatý Kopeček žil ruchem poutníků, kteří sem hojně jezdili, a Lachova cukrárna byla vyhlášená. Poslední léta ale kvalita služeb upadala a i otevírací doba byla nestálá. Kavárna je jiná v podstatě ve všem. Změnili jsme její vzhled, obměnili nabídku a podle reakcí zákazníků jsme změnili zejména přístup a kvalitu služeb. Orientujete se mimo jiné na regionální výrobky. Proč? Protože nás to baví. Máme rádi kvalitní a dobré věci, které mají příběh. Chceme, aby u nás zákazník objevil věci, které nenajde v každém supermarketu. Chceme znát původ našeho sortimentu a věřit jeho složení. Většinu dodavatelů známe osobně a tak by to mělo být. Samozřejmě se vše časově a logisticky malinko komplikuje, ale zatím zvládáme. Regionální výrobky jsou poměrně široce zastoupeny v naší nabídce, a proto jsme spustili i internetový obchod ( který se rozrůstá. Nyní jste získali certifikaci značky Haná regionální produkt. Co to pro vás znamená? Jsme za to rádi, protože regionální produkty sdružujeme na jednom místě a snažíme se z nich vyrábět vše, co v kavárně nabízíme. Od kávy, přes zákusky, regionální alkohol, domácí limonády až po svoji vlastní zmrzlinu. Na druhou stranu se tím pro nás nic nemění a pokračujeme dál v tom, co nás baví a živí. Marie Šuláková Jíst a žít s rozumem Nedávno vyvrcholily celoroční oslavy osmičkových výročí. Snad ještě nikdy nebyla naše společnost tolik zaměřena na ohlížení do historie. Zkoumaly se události, které změnily naše dějiny, i běžný život před sto, ale také sedmdesáti a padesáti lety. I pamětníci se občas divili. Často zapomínáme, že i před těmi necelými třiceti, která uplynula od sametové revoluce, jsme žili v docela jiném světě. A zdaleka ne jenom politicky. Fenomén místních řemeslných produktů není módní vlnou ani úchylkou blouznivých fanatiků. Je to přirozená reakce na zátěž, kterou si střádáme jako daň za pohodlný život plný nejrůznějších vymožeností a požitků. Šance drobných farmářů nebo řemeslníků změnit současnou konzumní společnost je mizivá, ale i přesto je jejich přínos nedocenitelný. Jsou praktickým dokladem toho, že i dnes je možné vyrábět kvalitní produkty, za nimiž si stojí konkrétní výrobci od fáze nápadu přes výrobu až po prodej. To, že jsou v menšině, má pro ně celou řadu důsledků, včetně toho, že musí čelit legislativnímu i ekonomickému prostředí, které není na tento způsob produkční aktivity připraveno. Jednoduše řečeno, i ten nejmenší zemědělec či výrobce potravin musí splňovat prakticky stejné normy jako velcí producenti. Stejné je to i u řemeslných výrobků, klasickým příkladem jsou hračky. Také regionální značky, mezi nimi i HANÁ regionální produkt, jsou udělovány pouze výrobkům, které povinně splňují kritérium ekologické šetrnosti a soulad s platnými předpisy a normami. Díky tomu víme, že ačkoli se tento požadavek občas blíží kvadratuře kruhu, i ti nejmenší se poctivě snaží. A současně dodávají přidanou hodnotu v podobě své vlastní ruční práce a zodpovědného nakládání se surovinami a často také tradiční postupy, které jsou v řadě jiných zemí oceňovány a kompenzovány nejen vyšší prodejní cenou, ale také specifickou legislativní úpravou. Smyslem regionálních značek je zviditelňovat kvalitní lokální výrobky, služby i zážitky. Už druhým rokem to děláme mimo jiné i ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků, jejímž posláním je podporovat podnikatelský sektor všemi dostupnými prostředky. Společně se podařilo vydat brožuru propagující všechny regionální značky a jejich vybrané nositele a připravuje se i e-learningový kurz určený začínajícím zpracovatelům a výrobcům potravin. Jsou to jen malé kroky, ale snad i ty usnadní fungování zajímavých malých producentů, a zvýší jejich celospolečenské uznání. Kateřina Čadilová, národní koordinátorka Asociace regionálních značek

2 Strana 2 Na práci hodně, na zbohatnutí málo. Žijeme ale dobře, říkají Hrbkovi z mléčné farmy. Jaká zvířata dnes chováte? Ivan: Krávy Jersey, kterých máme šest, a jednu malou jalovičku Milušku ve dvoře, pak asi 30 koz. Slepice nám sežrala kuna, ty už zkoušet nebudeme. Ovečky už taky nemáme, protože potřebujeme každé stéblo trávy pro dojená zvířata. A vzdálenější pozemky, které naše ovce vypásaly z těch zbyl jeden celý den, prodáte, neprodáte, ale mléčné výrobky mají omezenou trvanlivost, takže stále řešíte chlazení a jiné problémy. Zavážíme 95 procent naší produkce do obchodů. Neděláme na sklad, ale přesně na objednávky. Ve středu se nám sejdou objednávky z obchodů, dáme si to do tabulky a víme přesně, kolik a jakých jogurtů a sýrů vyrobit. Umíme si Malebná příroda kolem obce Hvozd přilákala v roce 1995 manžele Hrbkovy, kteří se sem přestěhovali z Prahy. Začali chovem slepic, postupně si pořídili kozy a krávy. Z jejich mléka dnes vyrábějí jogurty, tvaroh a sýry. A nejen to. Díky bohatým zkušenostem radí ostatním začínajícím malým mlékárnám, jak efektivně hospodařit. Ivan Hrbek, zakladatel rodinné farmy Amalthea, hospodaří společně s manželkou Blankou a dcerou Barborou. Ta vystudovala střední zemědělskou školu a po bakalářském studiu na Vysoké škole Báňské v Ostravě se vrátila na statek, kterému už dnes velí. Jak to vypadá, když vám velí dcera? Ivan: Řekl jsem jí, vyber si, podřežeme krky, nastěhujeme zvířata do mrazáku a začneme pěstovat obilí a budeme péct chleba. Budeme mít polovinu starostí. Když nenapeču dnes, napeču zítra. Zvířata musím krmit každý den. Jinak mi zdrhnou a půjdou se nažrat na starostovo. Bára: Zase tak moc na výběr jsem teda neměla. Ivan: A já jsem teď konečně čeledín a manželka děvečka. Šéfová přijde a řekne mělo by se přivézt krmení. A já na to: Tak tam někoho pošli. A ona: Tak tam pojedeš ty. Máš naftu v traktoru? Co si od vás lidé mohou koupit? Největší část sortimentu tvoří tvaroh a výrobky z něj. Dezerty na sladko nebo na slano. Tady na Moravě všichni lidi pečou, takže tvaroh je tu důležitý. Pro děti se dělají dezerty sladké s kakao smetanovým krémem, s bio jahodami, bio borůvkami nebo bio vanilkou. Dospělí si víc pochutnají na dezertu s bio bylinkami nebo bio česnekem. Dochucovadla si pěstujete sami? Bylinky ano, bio česnek lze běžně sehnat od jiných biofarmářů. Se sladkými přísadami byl trošku problém v minulosti. Dnes spolupracujeme s čokoládovnou v Troubelicích, která vyrábí bio kakao, a Frujo v Břeclavi začalo dělat bio vanilku, bio jahodu a bio borůvku jako přídavky do jogurtů, tvarohů. Blanka: Prodáváme také mléko a jogurty, nejmenší produkci tvoří sýry, které mě baví nejvíc. Myslím, že je to proto, že se u nás lidi ještě nenaučili jíst sýry a jsou zvyklí jen na eidam. A přitom sýry byly první produkty, které jste začala vyrábět. V čerstvých sýrech je to lepší. Kozí jdou. U kravských je pořád problém toho eidamu, takže se musím stále trefovat. Neustále zkouším něco nového. Ve chvíli, kdy dcera skončila se studiem, jsem si řekla, že budu mít konečně čas zase na nové recepty. Co aktuálně zkoušíte? Aktuálně přecházíme k nové technologii. Je ze Španělska a jde při ní o výrobu sýra, který lze konzumovat od pěti dnů do pěti let. Takže co se neprodá hned, půjde k dozrání. Začala jsem také experimentovat s afinací sýrů to znamená, že je nechám zrát v něčem. V bylinkách, v okvětních lístcích růže, pampeliškovém medu, zkrátka ve všem možném, co mě zrovna napadne. Ne všechno vždycky vyjde, protože sýr má v sobě látky a kyseliny, které v kombinaci se sladkými příchutěmi reagují. A když to nevyjde, hledám zase jinou cestu a vymýšlím špatně přístupný, ale i ten posečeme a použijeme ke krmení. Jste původně specialista na dálkové řízení raket. To je od zemědělství na míle vzdálená profese. Dnes jste zemědělský poradce a pomáháte otvírat malé faremní mlékárny jako je ta vaše. Těch už bude kolem stovky, v České republice určitě 70. Já jim to sice rozmlouvám, ale ti, kteří se přijdou zeptat, už jsou většinou rozhodnutí, že začnou, a přijdou se jen utvrdit, že to zvládnou. Blanka: A když přežijí Hrbka, tak to zvládnou. Smích Kde a jak se prodávají vaše výrobky? Blanka: Trhy už jsme opustili. Podmínky nebyly nikdy ideální. Stojíte tam spočítat, kolik mléka na co potřebujeme, něco navíc necháme na prodej ze dvora a ze zbytku mléka můžeme dělat tvrdé sýry což byl před sedmi tisíci lety způsob konzervace mléka na dobu, kdy nebude. Jak velkou máte produkci? Za týden mléko od šesti krav. S tím, že čtyři dojí, jedna čeká tele a druhá má tele pod sebou. Nadojíme kolem 50 litrů denně, za týden je to 350 litrů, za měsíc 1500 litrů. Kozy jsou sezonně dávají tři litry každá krát dvacet. To je 50 litrů denně za půl roku. Postupně to pak klesá k nule. Na práci je to hodně, na zbohatnutí málo. Ale to nebyl náš záměr a ani není. Žijeme dobře. Marie Šuláková Autorka fotografií Nikol Klapková

3 Strana 3 Na návštěvě v Branné Značkové oblečení si koupíme a značkové jídlo ne? Díra u Hanušovic se vám vybaví při pohledu na krajinu ve Vikanticích, kde pase svá stáda Miroslav Skřivánek. Není divu. Nedaleko Branné na Jesenicku, kde sídlí jeho ekologická farma, se film Miroslava Krobota natáčel. Na život tady musíte být vybaveni jasnou představou, co chcete dělat a hlavně jak. V tom má majitel farmy jasno. Kromě řízení farmy působí na brněnské Mendelově univerzitě, kde učí, jak ekologicky chovat hospodářská zvířata. A aby toho nebylo málo, je nově také starostou Branné. Co vlastně znamená ekologické zemědělství? Že se zemědělec nemusí za svoji činnost stydět. Je asi úplně jedno, jestli je vejce ekologické nebo konvenční. Jistě víte, že vejce je největší pohlavní buňka na světě a musí z ní vzniknout život. Slepice do něj dá vždy jen to nejlepší, bez ohledu na to, jestli žije v biu nebo ne. Nám jde ale i o to, jaký život vede. A když si koupíme bio vejce nebo bio mléko, dáme zvířatům šanci na lepší život. Pokud to nekoupíme, nejsme schopni jinak podpořit farmu, kde se nám líbí, kde slepice běhá po dvoře, kráva má pod sebou tele a ryba žije v přirozeném prostředí, včelám se nestříhají křídla, ovcím nekupírují ocásky, a kde nekastrují beránky. Biovýrobek je potom takový nadstandard. Má jakousi přidanou hodnotu. Žádná potravina by neměla být životu nebezpečná. Všechny by měly být v pořádku. Ale biopotravina vzniká od zvířat a farmáře, který se za svou práci nemusí stydět a zvířata jsou jeho partnerem. To je v ekologickém zemědělství primární. Jak se vysokoškolský učitel, který o ekologickém zemědělství jen neučí, ale který ho hlavně praktikuje, dostal do Branné? Narodil jsem se tady. Nějakou dobu jsem tu sice nežil, ale po smrti bratra jsem se sem nastěhoval. Dnes hospodařím už jen s mámou, protože táta před rokem zemřel. Farma vznikla po roce 1993 po privatizaci části Státního statku Hanušovice VOJ Jindřichov hospodářství Branná. Do té doby byly nemovitosti, majetek a zvířata ve vlastnictví státu. Do roku 1994 si Skřivánkovi zvířata a další zařízení hospodářství až do doby privatizace od státu pronajímali. Později nakoupili od Pozemkového fondu zemědělskou půdu a farma postupně rostla. Protože, jak říká Miroslav Skřivánek, zemědělství stojí a padá na půdě. Co tady původně bylo? Hlavně orná půda. Teď, protože jsme hraniční obec CHKO Jeseníky v takzvané LFA oblasti, a protože máme ekologické zemědělství, což vylučuje používání veškerých pesticidů a brutálnější zásahy do půdy, nevyplácí se nám něco pěstovat. Proto například minerální lizy a jadrná krmiva pro zvířata nakupujeme v nížinách. Sami vyrábíme jen seno a senáž. Zaměřujete se hlavně na živočišnou výrobu. Co všechno na svých loukách pasete? Chováme krávy s tržní produkcí mléka plemene česká straka a kříženci plemen brown swiss a holštýnský skot a skot na maso plemene hereford. Toto plemeno se vyznačuje velice kvalitním masem a vnitrosvalových tukem. Na farmě chováme také ovce plemene zušlechtěná valaška a šumavská ovce. A najdete u nás i drobnochovy drůbeže, králíků, holubů, včel, ryb atd. Rodiče byli zemědělci? Máma pochází ze zemědělské rodiny, která žila na rodinném statku v olomoucké části Neředín. O ten přišli v době kolektivizace. Táta se narodil v Července na Olomoucku, v domku uprostřed lesa. Poznali se jako praktikanti. Táta byl pak hlavním zootechnikem na Státním statku Hanušovice a máma za ním přišla s tím, že děti odrodí v Olomouci a ne v horách. Nakonec tu zůstali, dostali dům, který si později koupili. Máma pak nastoupila do Branné jako zootechnička a po revoluci farmu privatizovali. Dnes se nachází ve třech vesnicích. V Branné, Ostružné a ve Vikanticích. Jak to máte rozdělené? V Ostružné paseme ovečky, máme tam dva ovčíny. V Branné dojné krávy a ve Vikanticích masné. Jak se to tady po privatizaci změnilo? Obrovskou změnou pro krajinu jsou travní porosty, které nahradily ornou půdu. Rozšiřují se lesy. Existují různé dotační programy, takže jich přibývá. Ale to není záležitost vaší farmy... Není. Ale omezuje to zemědělskou prvovýrobu. A farma? Ta zhezkla, modernizovala se, chováme víc druhů zvířat. Už nemáme vazné ustájení, ale volné, automatickou dojírnu, automatický odchov telat. Původně tu pracovalo 60 zaměstnanců, dnes jich máme 16. Práci nám usnadňují nové stroje, traktory, pořídili jsme novou sklízecí linku, používáme novou technologii při sklízení sena, které se lisuje do balíku, což ušetří prostor pro skladování. Co vaše farma lidem nabízí? Ubytování a návštěvu farmy, kde lidem, podobně jako teď vám, vysvětlím, jak to u nás funguje. Mohou si tady také nakoupit. Ovšem jen jednou měsíčně na základě objednávky. Sami si nebouráme, spolupracujeme s ekologickými jatky. Prodáváme také vajíčka a drůbež z našeho malochovu. Biomléko putuje do výkupu, maso se rozváží různě po republice a do zahraničí. Podle zájmu. Máte nějaké plány do budoucna? Velké. Chtěl bych mít druhovýrobu, vlastní výrobky s naší značkou. Máme mléko, med, můžeme dělat jogurty s medem. Máme maso, můžeme vyrábět klobásy. Máme hezkou farmu, surovinovou základnu, máme co nabídnout a trh je nenasycený. Tak proč toho nevyužít? Lidi kupují množství značkových věcí, nosí značkové oblečení, ale už si neuvědomují, že nejdůležitější, co mohou udělat pro své tělo, je ne to, co tvoří jejich zevnějšek, ale to co mají uvnitř. Takže bychom měli jíst značkové jídlo? Ano. Protože z toho stavíme vlastní tělo, budoucí generaci, z toho se budeme dál reprodukovat. Lidi ve značkovém oblečení si k jídlu koupí něco levného a nekvalitního. Však to není vidět, řeknou si. Marie Šuláková Autorka fotografií Nikol Klapková Představujeme vám knižní novinku o biofarmách Lidé, co pracují v ekologickém zemědělství? Proč se rozhodli pro cestu BIO a jak žijí? A jsou šťastní v tom, co dělají? Splnil se jim jejich sen nebo by to chtěli jinak? Všechny tyto otázky spolu souvisí a skoro na všechny dostanete odpověď v nové knížce BIO JE NAŠE CESTA, kterou na podzim vydalo Nakladatelství Kazda. Autorkou čtivých reportáží a rozhovorů je publicistka Marie Šuláková z Olomouce. Od ledna 2018 navštívila celkem 15 tuzemských biofarem, aby zjistila, jak se jim vede a jací lidé na nich vlastně pracují. Na chvíli si na mě udělali čas, odběhli od své práce a mnohdy si nestihli opláchnout ani ruce a tak jsem voněla zvířaty, hlínou, slámou a ta mi pak čouhala i z bot a mně to vůbec nevadilo, říká autorka. Při natáčení jsem občas do něčeho šlápla, hladila jsem kočky, psy, krávy, koně, ovce, obdivovala zeleninu, obilí nebo nasávala vůni levandule a čokolády, líčí a na dotaz, zda vybrané farmy v knížce jsou ty nejlepší u nás, vysvětluje, že vybrat ze zhruba 4500 ekologických farem v České republice nebylo v tak krátkém čase snadné. Jde spíš o náhodný výběr, který se prostě povedl. Šlo mi o pestrost produkce, o zastoupení malých i velkých farem napříč republikou, v knížce nechybí ani biodynamické hospodaření, dodává. A tak se při čtení jednotlivých rozhovorů a reportáží můžete těšit na skutečné lidské a někdy i zvířecí povídání od zemědělců a výrobců, kteří se rozhodli pracovat v bio režimu a už to nějaký pátek i dělají. Většinou v krajině, která je ještě stále krásná, v místech, kam vedou klikaté a kamenité cesty, v půdě do níž se pomalu vrací život broučků, žížal, motýlů nebo ježků.

4 Strana 4 Seznamte se s pravými výrobky z HANÉ Řemeslné a textilní výrobky Užitková keramika kamenina Miluše Hrachovinová Keramika Šmakalova 291, Litovel tel.: milusehrachovinova@seznam.cz Umělecká keramika Mgr. Ivana Bělařová Mariánov 60, Čechy u Přerova tel.: ivana.belarova@gmail.com Originální šperky ze dřeva a přírodních materiálů Petr Bárta Návrhářská, designérská a aranžerská činnost Bouzov 93, Bouzov tel.: Bartici93@seznam.cz Bronzové šperky Bohumila Tomancová Atelier Tomanec Měrotín 11, Slavětín tel.: BohumilaTomancova@seznam.cz Plstěné ruční výrobky Milena Šefčíková Jílová 1082/15, Olomouc tel.: msalkova@volny.cz Tkané výrobky Miloslava Vlková Příkazy 191, Příkazy tel.: vlkova.tkani@seznam.cz Hanácké kraslice Věra Doležalová Albrechtova 33, Horka nad Moravou tel.: dolezal.verunka@seznam.cz Záhorská krajka háčkované symboly Pavla Hučínová Veselíčko 73, Veselíčko tel.: Textilní hračky a kostýmy NOE s.r.o. Ing. Vladimír Beckert Osecká 337, Lipník nad Bečvou tel.: , noe@noe.cz Vitráže ATELIÉR V*S Jarmila Svozilová Cholina 153, Cholina tel.: vitraze.avs@seznam.cz Johanes Skleněné figurky David Johanes Fischerova 705/12, Olomouc tel.: johanes-sklo@seznam.cz Kovářské výrobky Jan Vlk Příkazy 191, Příkazy tel.: kovarvlk@seznam.cz Malované hedvábí a batika Jana Petříková Nová 458/23, Štěpánov tel.: batitex@seznam.cz Textilní výrobky s autorským potiskem Bc. Kateřina Majerová Hruška 54, Němčice na Hané tel.: katerina.petrovska@seznam.cz Krajka a patchwork Spolek ručních řemesel Mohelnice Vlasta Jirásková Kosmonautů 8, Mohelnice tel.: v.jiraskova@centrum.cz Přírodní produkty Přírodní mýdla z Hané Marta Vaníčková Balbínova 5, Olomouc tel.: rucnimydlarna@centrum.cz Dekorativní mýdla z Jívové Miluše Domanská Jívová 137, Dolany u Olomouce tel.: , tdom@seznam.cz Svíčky z Jívové Miluše Domanská Jívová 137, Dolany u Olomouce tel.: , tdom@seznam.cz Produkty z česneku Mgr. Jarmila Bednářová Laškov 107, tel.: allium-zdravi@seznam.cz allium-zdravi.webnode.cz Bylinné tinktury a tinktury z pupenů Mgr. Jarmila Podhorná Brodek u Konice 3, tel.: , info@nadeje-byliny.eu, Bylinné sirupy Radmila Červinková Říkovice 94, Říkovice tel.: , radmilacervinkova@centrum.cz Báťkovy bylinkové sirupy Báťkovy sirupy s.r.o. Holická 1173/49a Budova B, Olomouc, tel.: info@batkovysirupy.cz Moštěnický sirup HKS sirup, a.s. Horní Moštěnice 547, Horní Moštěnice tel.: , naplava@mostenickysirup.cz Přírodní sirupy HERBA LENA group s.r.o. Lenka Zlámalová Plešovec 86, Chropyně tel.: zdrave@prirodnisirupy.eu Pečené čaje HERBA LENA group s.r.o. Lenka Zlámalová Plešovec 86, Chropyně tel.: zdrave@prirodnisirupy.eu Hanácký med přímo od včelaře Ing. Jan Beneš Nám. T. G. Masaryka 238, Náměšť na Hané tel.: jendabenes@centrum.cz Med Včelařství Zapletal Ing. Ludvík Zapletal Osek nad Bečvou 98, Osek nad Bečvou tel.: ludvik.zapletal@seznam.cz Med z rodinné farmy Letocha Ing. Leoš Letocha, Ph.D. Bělkovice-Lašťany 635, Dolany tel.: leosletocha@seznam.cz Včelařství Czabe med Leo Czabe Hvězdné údolí 83, Šternberk tel.: czabe@post.cz Med přímo od včelaře Ing. Jiří Hudeček Vinohrádky 519, Plumlov tel.: jiri.hudecek@dobryvcelar.cz

5 Strana 5 Ovoce z Úsovska ÚSOVSKO AGRO s.r.o. Klopina 33, Úsov tel.: , sklad.velebor@usovsko.cz podatelna@usovsko.cz Jablka Hospodářské družstvo Určice družstvo Určice 463, Určice tel.: , hdurcice@c-box.cz cetkovsky@hdurcice.cz Jablka TAGROS, a.s. Ing. Bohuslav Nevěřil Troubelice 24, Troubelice tel.: , tagros@tagros.cz Přírodní ovocné mošty Ondřej Špunda Moštárna Mezice Náklo 53, Náklo tel.: info@ovocnarstvimezice.cz ovocnarstvimezice.cz Chytré ovoce Orio 21, s.r.o. Tovéř 222, Tovéř tel.: info@chytreovoce.cz Café Gape SacerGape s.r.o. Petr Rajt Svolinského 18/75, Olomouc-Lošov tel.: , prazimekavu@gmail.com Bezděkovská levandule Lukáš Drlík Levandulový statek Bezděkov 6, Úsov tel.: , info@levandulovystatek.cz Josefova Biopovidla Simi Fruit Garden s.r.o. Josef Kropáč Troubelice 52, Troubelice tel.: simifruit@gmail.com Potraviny a zemědělské produkty Zlatá pralinka Jana Klobouková Nová 394, Brodek u Prostějova Tel.: info@zlatapralinka.cz Pralinky Choco Bonté CHOCO BONTÉ Člen skupiny Profi-tisk group, s.r.o. Krakovská 14, Olomouc tel.: obchod@chocobonte.cz Čokolády a kakaové produkty Čokoládovna Troubelice František Bačík Troubelice 10, Troubelice Tel.: info@cokoladovnatroubelice.cz Lenka Glosová Čokoládovna Přerov Lenka Glosová Tylova 231/5, Přerov II-Předmostí tel.: , GlosovaLenka@seznam.cz Fit müsli šťavnatá Fit Bio müsli jablko ÚSOVSKO FOOD a.s. Klopina 33, Úsov tel.: usovskofood@usovskofood.cz clients@usovsko.cz Tvarůžkové moučníky Blanka Poštulková Komenského 325/7, Loštice Denisova 13, Olomouc tel.: , info@tvaruzkovacukrarna.cz Tvarůžková zmrzlina z Loštic Roman Činčara Na Výsluní 78/16, Loštice tel.: romancincara@gmail.com info@kavarna-lostice.cz Zdobený medový perník Eva Luljaková Novosady 169, Dřevohostice tel.: evalul@seznam.cz Pekařské a cukrářské výrobky z Mezic Tomáš Bukva Mezice 15, Náklo-Mezice tel.: , tokva@ .cz; Drásalovy Hubance Petr Souček Havlíčkova 366, Velká Bystřice tel.: cukrarna.galerie@seznam.cz Trubička od Svatého Kopečka Mgr. David Zahradník Vybíralova 4/8, Samotišky tel.: , trubičky.ol@gmail.com Svatební koláčky Markéta Nedělová Cukrářská výroba Grňa Lesní 382, Dřevohostice tel.: , zdgrna@volny.cz Kvasové a celozrnné pečivo Luděk Bečica tel.: zdravosti@seznam.cz Hanácká bonboniéra Stanislava Zapletalová Poplužní dvůr Náves 18/35, Bochoř tel.: statek@popluznidvur.cz Bochořské sváteční okurky Stanislava Zapletalová Poplužní dvůr Náves 18/35, Bochoř tel.: statek@popluznidvur.cz Holešovská tatarská omáčka Pochoutková a základní majonéza Drůbežárna Holešov spol. s r.o. Bořenovská 1356/11, Holešov tel.: drubez@drubez.com; Šufánek Lískový ořech čokoláda / Arašídy čokoláda Šufánek s.r.o. Pekařská 485/21, Olomouc tel.: info@sufanek.cz Šufánek Dýňové semínko Pesto z dýňových semínek s kešu ořechy Šufánek s.r.o. Pekařská 485/21, Olomouc tel.: info@sufanek.cz Cibulády Green Tree Food s.r.o. Dolní 3137/100, Prostějov tel.: , info@greentreefood.cz Mléko a mléčné výrobky AMALTHEA s.r.o. Ing. Ivan Hrbek Hvozd 59, tel.: farma.hvozd@centrum.cz Pařené sýry Syrmex spol. s r.o. Jana Lidmilová Osek nad Bečvou 411, Osek n. B. tel.: , info@syrmex.cz krejcirova.syrmex@seznam.cz Mléčné kozí výrobky z Koválovic u Tištína Lenka Kubíková Kozí farma Nikáda Tištín 57, Tištín tel.: kozifarmanikada@seznam.cz

6 Strana 6 Mléčné výrobky z Doubravského dvora MVDr. Václav Osička Nový Dvůr 243, Červenka tel.: , sarka@doubravskydvur.cz Mléčné výrobky z Hané Zemědělské družstvo Senice na Hané Vodní 214, Senice na Hané tel.: zdsenice@zdsenice.cz vitek@zdsenice.cz Mléčné výrobky ze Zlaté farmy Ing. Zlata Mádrová Zlatá farma Dubany 46, Vrbátky Kralice na Hané, 79812, Prostějov tel.: zlatafarma@seznam.cz Šnečí delikatesy BARKONA SNAILS s.r.o. Staškova 520/16, Olomouc-Holice tel.: , snails@barkona-snails.eu Kozí sýry Farma Pohořanská koza Barbara Brogowská Pohořany 060, Dolany-Pohořany tel.: brogowska@kozifarmapohorany.cz Léčivé a jedlé houby sadby / Houbové doplňky stravy s betaglukany BARKONA SNAILS s.r.o. Staškova 520/16, Olomouc-Holice tel.: , snails@barkona-snails.eu Zajíčkova klobása Zajíčkova tlačenka Uzeniny Zajíček s.r.o. Lenka Vacková Vrahovická 517/168, Prostějov-Vrahovice tel.: info@uzeninyzajicek.cz Troubelické masné výrobky TAGROS, a.s. Ing. Bohuslav Nevěřil Troubelice 24, Troubelice tel.: , tagros@tagros.cz Husy Zbyněk Opatrný Husí farma Tovačov Sadová 505, Tovačov tel.: rodinnafarma@ .cz rodinnafarma.wixsite.com/husifarmatovacov/ Kukuřičné kuře z Hané Zbyněk Opatrný Husí farma Tovačov Sadová 505, Tovačov tel.: rodinnafarma@ .cz rodinnafarma.wixsite.com/husifarmatovacov/ Bedihošťské zabíjačkové a uzené speciality Kouřil s.r.o. Vladimír Kouřil Tovární 53, Bedihošť tel.: , kourilvladimir@seznam.cz Tradiční masné výrobky z Újezda Zemědělské družstvo Újezd u Uničova Újezd 336, Újezd u Uničova tel.: sirgel@zodv.cz Troubelické maso z vlastních chovů TAGROS, a.s. Ing. Bohuslav Nevěřil Troubelice 24, Troubelice tel.: , tagros@tagros.cz Svatokopecké pivo Svatokopecké pivo Ing. Ivo Hrdlička St. Krejčího 122/ Olomouc-Svatý Kopeček tel.: sladek@svatokopeckepivo.cz Pivo Kosíř Pivovar Kosíř s.r.o. David Kapsia Lhota pod Kosířem Drahanovice tel.: sladek@pivovarkosir.cz Náměšťské pivo Pivovar Jadrníček Bohdana Jadrníčková Komenského 318, Náměšť na Hané tel.: pivovarjadrnicek@seznam.cz Pivo Chomout Chomout s.r.o. Dalimilova 18/92, Olomouc-Chomoutov tel.: varime@pivochomout.cz Pivo Melichárek Petr Melichárek Pivovárek Melichárek 1. Máje 10, Horka nad Moravou tel.: petr.melicharek@ .cz Bylinný likér JAKAMARUS TŌSH Distillery s.r.o Těšetice 78, Těšetice tel.: , legenda@jakamarus.cz Připojte se k nám a dejte o svém produktu vědět Certifikované služby na Hané Kavárna Na kopečku Provozuje: Petr Čep Kavárna vznikla na místě známé Lachovy cukrárny, která oslazovala návštěvníkům poutního místa život již od roku Kavárna Na kopečku v tomto duchu pokračuje. KAVÁRNA NA KOPEČKU Sadové náměstí 3/3, Olomouc-Svatý Kopeček Tel.: kavarnanakopecku@seznam.cz Regiokavárna a Potraviny Ječmínek Provozují: Monika Blažková a Zdeňka Dvořáková V naší prodejně na náměstí v Litovli je vše dobré z potravin regionálních výrobců a farmářů. REGIO kavárna a potraviny JEČMÍNEK Náměstí Přemysla Otakara Litovel tel.: dvorakova@jecminek-litovel.cz To pravé z Hané i odjinud Posezení v patře Provozuje: Ing. Svatava Bukvová Naleznete zde spousty regionálních a farmářských výrobků, které vyrábějí lidé z našeho okolí, mnohdy i kamarádi a známí. To pravé z Hané i odjinud s.r.o. Adresa provozovny: Úzká ul. 2, Olomouc Sídlo: Náklo-Mezice 76, Ing. Svatava Bukvová Tel.: topravezhane@seznam.cz Hostinec Chomout Provozuje: Michaela Švarcová Neotřelý design hostince zasazený do příjemné atmosféry selského stavení sousedící s pivovarem, prostorná zahrádka, nekuřácký interiér. Vhodné prostředí i pro cyklisty a rodiny s dětmi. Hostinec CHOMOUT Dalimilova 18/ Olomouc-Chomoutov Michaela Švarcová Tel.: hostinec@pivochomout.cz Restaurace ZÁLOŽNA Provozuje: Monika Dolečková Záloženský dům byl postaven olomouckým stavitelem Ing. Janem Hublíkem v letech Od dob svého vzniku tvoří jakési centrum obce, kde se konají různá společenská a kulturní setkání. Monika Dolečková Příkazy 18, Příkazy Sídlo: V Oleškách 286/22, Skrbeň Tel.: info@restauraceprikazy.cz restauraceprikazy.cz

7 Doma na HANÉ Zima 2018 Místní akční plán vzdělávání propojujeme regionální značky se školami v území Strana 7 Soužití s domorodci mi otevřelo oči, říká Monika Michaelová z Hané území příklady dobré praxe ve vzdělávání z území, které navštívíme. Vždy se zaměřujeme na výměnu a sdílení zkušeností. Protože navštěvujeme vždy jiný region, je velmi praktické propojit tyto exkurze i s návštěvnou certifikovaných zařízení, ochutnávkou certifikovaných produktů nebo ukázkou tradičních ře- Místní akční skupina (MAS) Moravská cesta, která je koordinátorem značení HANÁ regionální produkt, realizuje od roku 2016 projekt místní akční plán (MAP) vzdělávání. Od roku 2018 je to konkrétně MAP vzdělávání pro ORP Litovel II. Po celou dobu realizace projektu se snažíme o vzájemnou spolupráci s regionálním značením. Nejedná se přitom jen o HANÁ regionální produkt, ale o značení v nám blízkých územích. A jak to děláme? No nejlépe zábavnou a naučnou formou! Projekt MAP je zaměřen na rozvoj kvalitního vzdělávání v území. Zaměřuje se na všechny formy vzdělávání dětí a žáků do patnácti let a právě děti, žáci, pedagogové, rodiče a další dotčení projektem jsou vhodnou cílovou skupinou, která by regionální značení měla znát a posouvat dál. První velké propojení projektu MAP s regionální značkou bylo vytvoření plyšového Tydýta, který pochází z dílny výtvarnice Martiny Beckertové a firmy NOE s.r.o., která je právě držitelem značení HANÁ regionální produkt. Tydýt je hodně netypické jméno! A kdo to vůbec je ten Tydýt? Je růžový, má chobot slona, ruce a nohy jako opička, a navíc je i tak trošku pomalejší. Je ale dobrý kamarád a rozesměje malé i velké! Dagmar Kalendová k postavičce vytvořila a ilustrovala Příběh pana Tydýta, který byl spouštěčem pro MAS a olomoucké Sdružení D, které pro náš projekt vytvořilo interaktivní představení pro mateřské a základní školy se stejnojmenným názvem. Vypracovalo ma- teriály a metodiku, jak pracovat ve školních kolektivech s dětmi, které jsou tak trochu jiné, stejně tak jako náš Tydýt. Hlavním cílem programu je, aby děti v kolektivu pochopily a přijaly fakt, že jejich nebo druhých odlišnost je součástí běžného života. Program, v čele s plyšovým Tydýtem, se v území uchytil a stal se jedním z hlavních rysů našeho projektu, který přebírají nyní i ostatní ORP v České republice. V rámci projektu také pořádáme exkurze za vzděláváním. Smyslem těchto exkurzí je ukázat pedagogům z našeho mesel pro danou navštěvovanou oblast. Toto propojení se nám velmi osvědčilo. Pedagogové přenášení dál do území nejen získané zkušenosti z navštívených škol, ale také propagují získané zážitky v souvislosti s regionálním značením. Vznikají tak spolupráce, které vytváří přidanou hodnotu. Například, že škola vyrazí do daného regionu na výlet, kde navštíví výrobce, využije certifikované zařízení nebo si domluví spolupráci při odběru nějakého značeného výrobku. Stejně tak se snažíme spojovat akce pořádané pro výrobce s akcemi pořádanými v rámci projektu MAP. Na těchto akcím panuje vždy skvělá atmosféra a dáváme tak prostor k náhodnému propojení mezi cílovou skupinou projektu MAP a držiteli regionálních značení napříč oblastmi. Děkujeme za přízeň a doufáme, že Vás toto propojení hřeje u srdce stejně tak, jako nás. Mgr. Barbora Koutná Projektová manažerka administrátorka MAP Pomůžeme vašim blízkým odcházet v kruhu rodiny Nejste sami mobilní hospic, z.ú. poskytuje mobilní specializovanou paliativní péči v Olomouci a okolí (dojezdová vzdálenost do 40 km od Olomouce). Nabízí profesionální lékařské a sesterské zajištění umírajícím dospělým i dětem v přirozeném rodinném prostředí, v kruhu nejbližších. Hospic rovněž pomáhá s odborným sociálním, psychologickým i duchovním poradenstvím. Služba funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce. Hlavním cílem naší péče je v konečných stádiích nemoci a umírání snížit nemocným utrpení spojené s nesnesitelnou bolestí. Naše služby pacientům zlepšují kvalitu života a umožňují jim strávit poslední dny a týdny v jejich nejpřirozenějším prostředí, tedy doma. Jsme si vědomi toho, že skutečně důstojný odchod jsou schopni zajistit jen ti nejbližší, kterým to umožňuje náš multidisciplinární tým. Kromě léčby a kontroly bolesti, zajištění příjmu tekutin a potravy, ošetřování pacienta, tak nabízíme i poradenství sociálního pracovníka, psychologa, zprostředko- vání návštěvy kněze, pomoc rodině při péči o zesnulého, zajištění důstojného rozloučení v domácím prostředí, návštěvu a poradenství pro pozůstalé. Náš mobilní hospic poskytuje péči jak dospělým osobám, tak dětským pacientům a jejich rodinám. A právě pomoc osobám pečujícím o své blízké je druhou stranou naší práce. Zajistíme registrované sociální služby, kterými jsou odborné sociální poradenství a odlehčovací služba. Ty pomohou pe- čujícím celou komplikovanou situaci zvládat v domácím prostředí s doprovodem odborných služeb. Službou mobilního hospice, jehož posláním je zajistit důstojný odchod dospělým i dětským pacientům, zčásti finančně podporuje většina zdravotních pojišťoven, dále nadace, nadační fondy, lékaři, drobní přispěvovatelé, obecní úřady, ale i firmy. Na území MAS Moravská cesta realizujeme projekt s názvem Mobilní hospic Nejste sami na území MAS Moravská cesta reg.č. CZ /0.0/0.0/01_004/ Jeho cílem je nabídnout pomoc neformálním pečovatelům, kteří se starají doma o vážně nemocného bližního nebo umírajícího. Mají možnost bezplatně využít sociálního poradenství, podpůrnou psychologickou péči, naučí se, jak správně a účinně pečovat o blízkého nemocného. Součástí projektu je i pracovní a finanční poradenství. Tuto možnost lze využít až do Podrobnější informace o službě naleznete na V případě zájmu o službu nás kontaktujte na telefonním čísle nebo na mobilnihospic@nejstesami.eu. Mezi indiány kmene Kogi prožila Monika Michaelová řadu let. Rodačka z Beskyd se nyní vrátila na Moravu, kde postupně nachází svůj nový úkol, jemuž se zde chce věnovat. Jaký? Hodlá například vrátit vodu krajině nedaleko Bouzova, kde bydlí, a obnovit tam skládkou zasypaný pramen. A to není všechno Z Kolumbie jste se vrátila na Moravu, ovšem ne do svých rodných Beskyd, ale k nám na Hanou. Proč právě sem? Žijí zde mí nejbližší přátelé. Jednou z výzev indiánů je najít místa s významem pro udržování rovnováhy v přírodě, pečovat o ně a pochopit jejich původní význam. Hned po návratu od Kogi jsem se velmi rychle ocitla právě tady. Místa, o kterých mluvím, jsme s přáteli našli ještě před mým nastěhováním. Na internetu o vás čtu, že jste šamanka, terapeutka, spisovatelka, vyrábíte peříčkové náušnice. Co nám přinášíte? Rodina kmene Kogi a Uaí, se kterými máme dlouholeté spojenectví, mě učí, jak pečovat o zdroje a kultivovat životní síly. Říkají tomu očista vnějších a vnitřních vod života. A to je to, co tady předávám dál. Spolupracuji s čajovnou Kratochvíle v Olomouci, kde pořádáme besedy, večery autorského čtení a individuální setkání. Čím jste původní profesí? Učila jsem na základní škole. Prošla jsem pak mnoha dalšími profesemi, ale na tu první teď chci navázat. Spolu s Martou Kocvrlichovou a Libuší V. Bečicovou nabízíme pro děti ze školek, škol, pro jejich učitele a rodiče program s názvem O zemi a pro zemi. V každé vsi, kde bude o tento program zájem, připravíme setkání formou lidsko-ptačího povídání, spřádání předmětů z peří, divadla a vyprávění pohádek. Ty jsou od nepaměti zdrojem přírodní moudrosti naší země. Pro přemostění programu ze škol přímo k zemi hledáme partnery a lidi, kteří spolu s námi obnoví starý pramen a vytvoří pohádkový háj v bouzovských lesích. Jaký to má význam? Co tato práce může přinést? Soužití s domorodci mi otevřelo oči, abych mohla nahlédnout přes zdi svého domu. Toto není podnikatelský záměr. Jde o vyčištění pramene. Oživení vody v přírodě se propojuje s očištěním našich vnitřních vod. Potenciál místa není v ekonomickém zisku, ale v možnosti propojit nás, lidi tohoto kraje, s prastarou modrostí v nás, v přírodě, v příbězích, které vyprávíme a které žijeme. Jak se mohou zájemci dozvědět více a případně se zapojit? Nadační fond Mosty Puentes se se mnou stěhuje sem na Hanou. Budeme vypisovat sbírku. Ze všeho nejdůležitější je osobní účast a zapojení těch, kteří sem patří a cítí volání ke spolupráci. Zá- jemci se mohou propojit na stránkách či na facebooku Ptačí ateliér Moniky Michaelové. To je pozoruhodný počin, ke kterému vám přeji mnoho sil a neutuchajícího odhodlání. Děkuji za rozhovor. Marie Šuláková Veškeré informace o všech certifikovaných výrobcích a službách včetně kontaktních údajů naleznete na znacky.cz

8 Strana 8 Pozvánka na tradiční Olomoucký tvarůžkový festival 2019 V Čechách pod Kosířem se rekapituloval další rok značky Haná Ve dnech se v Olomouci bude konat již 4. ročník Olomouckého tvarůžkového festivalu. Tato akce spojená s ochutnávkou tvarůžkových specialit a regionálních piv přiláká na bohatý kulturní program na Horním a Dolním náměstí. Prostor zaplní nejen prodejci tvarůžkových specialit, ale i jarmarečníci. Na Horním náměstí se uskuteční hlavní program, ve kterém nebudou chybět vystoupení folklórních souborů, známých hudebních kapel či cooking show. Na Dolním náměstí budou akce opět zaměřeny více na rodiny s dětmi. Program festivalu doplní ještě zajímavá nabídka připravená k zahájení turistické sezony, kterou město Olomouc tímto víkendem odstartuje. V minulých letech na festivalu zahrály kapely Buty, O5 a Radeček, The Tap Tap, dále pak vystoupily kulinářské hvězdy jako Karolína z pořadu Vaříme s Karolínou apod. Akci pořádá město Olomouc ve spolupráci se společností A.W. spol. s r.o. Loštice, dále pak se Střední Moravou Sdružením cestovního ruchu, která zastřešuje projekt Ochutnejte Hanou. Na jarmarku budete moct zakoupit převážně regionální produkty pyšnící se značkou Haná regionální produkt. Více informací a detaily k programu naleznete na: olomouc.eu Těší se na vás organizátoři festivalu. Foto: Archiv statutárního města Olomouce V kavárně zámku v Čechách pod Kosířem si v úterý 6. listopadu dali dostaveníčko certifikovaní výrobci z regionu Haná. Na přátelském setkání spojeném s ochutnávkami regionálních produktů se dozvěděli například o nových dotačních možnostech, které mohou využít. O příjemné završení programu se postarala šamanka a terapeutka Monika Michaelová ze Střemeníčka. 333 značkových obcí Značka Haná regionální produkt v současné době pokrývá území 333 obcí a čítá kolem 80 certifikovaných výrobků. V několika číslech to uvedl předseda certifikační komise Miroslav Mačák. Teď už se nejedná jen o výrobky, ale také o služby a zážitky, kterých je kolem šesti, řekl s důrazem na nově otevřenou cukrárnu a kavárnu na Svatém Kopečku. Máme radost z obnovené Lachovy cukrárny, která se nachází v blízkosti baziliky. Prodávají zde desítky regionálních produktů, chválil Miroslav Mačák. S dotacemi je dřina, ale bez nich už to nejde Hledáme mezi vámi spojence, obrátila se na výrobce hned v úvodu svého vstupu koordinátorka značky Julie Zendulková s cílem povzbudit je k větší vzájemné spolupráci. Z novinek posledních doby ji potěšila větší otevřenost olomouckého informačního centra, které si kvůli prodeji regionálních potravin pořídilo chladící zařízení. Zmínila rovněž několik veřejných akcí, jichž se měli možnost výrobci účastnit. Velký prostor podle ní dostala značka na olomouckém Tvarůžkovém festivale a v závislosti na počasí byly úspěšné i Garden food festivaly v Olomouci, Zlíně, Rožnově a Ostravě. Pro značku už jsou tradiční také setkání na farmářských trzích v Litovli, na Podzimní slavnosti na fortu v Křelově či Adventní slavnost v Bílé Lhotě, jež každoročně završí naše celoroční aktivity, řekla Julie Zendulková. Informovala také o nových dotačních možnostech pro výrobce, jmenovala několik úspěšných žadatelů, kterým se podařilo získat peníze z Programu rozvoje venkova. V této souvislosti se představil i Lukáš Drlík z Levandulového statku v Bezděkově, jenž ve svém příspěvku shrnul, že s dotacemi je sice dřina, ale bez nich už to nejde. Zajímavou inspirací mohla být pro mnohé i prezentace Tomáše Chudoby z občanského sdružení Edukol, jež se orientuje na vzdělávání a pomoc lidem, kteří chtějí začít podnikat a od rekvalifikačních kurzů mohou dojít až k regionální značce. Výrobky tady umíme dělat dobré! Na setkání dorazila i ředitelka regionálního odboru Státního zemědělského intervenčního fondu Kateřina Mračková, která akci zaštítila. Zmínila v úvodu význam místních akčních skupin, které od počátku u zrodu regionálních značek stály a díky nimž i dobře fungují. Je dobře, že se podporuje tradice. Výrobky tady umíme dělat opravdu dobré, zdůraznila. Přítomní si vyslechli i Hanu Olejníkovou ze sousední MAS Horní Pomoraví, která spravuje značku JESENÍKY originální produkt. Představila, jak výrobci žádají o dotace prostřednictvím MAS, a v číslech uvedla, že na území 162 obcí už evidují 114 certifikátů. Řada se ovšem netýká výrobků, ale certifikovaných zážitků, řekla s tím, že horský region s certifikací zážitků začal jako vůbec první. Zaměřte se na aktuálnost Jak se dobře prezentovat navenek a v médiích prozradila publicistka Marie Šuláková. Pro značku v minulosti napsala například knížku Máme značku Haná, kde v čtivých rozhovorech představila 50 výrobců. Méně je více. Nevydávejte kvanta letáků a vizitek a zaměřte se raději na výstižné a čtivé texty na svých webech či v médiích. A hlavně na aktuálnost a pravopis, zdůraznila ve své prezentaci. I pomoc zasypanému prameni může znamenat vztah k regionu O příjemné završení se v závěru postarala pozoruhodná žena Monika Michaelová, která strávila několik let mezi indiány kmene Kogi v Kolumbii. Od smyslu jejího pobytu mezi přírodními lidmi se dostala až k vyprávění o hledání úkolu v regionu Haná, kde nyní žije a pracuje. V krátkosti představila projekt na záchranu kdysi výtečného vodního pramene v místě zvaném Roklinka nedaleko Střemeníčka. Ráda bych vrátila vodu této krajině a nyní pátrám po možnostech, jak toho dosáhnout, řekla posluchačům, kteří její aktivitu přivítali. Obnova pramene zasypaného tunami skládky je podle ní jednou z možností, jak také projevit sounáležitost s regionem. juz Projekt regionálního značení HANÁ regionální produkt finančně podpořil Olomoucký kraj. Doma na HANÉ Zpravodaj regionální značky HANÁ regionální produkt Vydává: MAS Moravská cesta, z. s., Náklo 12, ve spolupráci s ARZ, z. s. Náklad: ks Kontakt: Julie Zendulková, tel , julie.zendulkova@moravska-cesta.cz, PhDr. Kateřina Čadilová, tel: , cadilova@arz.cz Grafický návrh: 2123design s.r.o. Sazba a tisk: Ondřej Havlík, tel Váš výrobek nebo služba si zaslouží značku HANÁ regionální produkt Jste živnostníkem, firmou, organizací, zemědělcem působícím na Hané? Jste hrdí na původ svých výrobků, stravovacích nebo ubytovacích služeb, na jejich kvalitu a jedinečnost? Chcete pomoci s jejich propagací a zviditelněním? Využijte výhod, které tato značka nabízí! Vše potřebné ohledně získání značky HANÁ regionální produkt naleznete na nebo u regionální koordinátorky. Rádi Vám poskytneme bližší informace. Regionální koordinátorka: Julie Zendulková, tel.: , julie.zendulkova@moravska-cesta.cz