Strniskové meziplodiny ve struktuře rostlinné výroby

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie Strniskové meziplodiny ve struktuře rostlinné výroby Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Blanka Procházková, CSc. Vypracovala: Bc. Martina Handlířová Brno 2014

2 ČESTÉ PROHLÁŠNÍ Prohlašuji, že jsem práci: Strniskové meziplodiny ve struktuře rostlinné výroby vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.... podpis

3 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala Ing. Blance Procházkové, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce.

4 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá produkčními schopnostmi strniskových meziplodin a jejich vlivem na výnos následného jarního ječmene. Polní pokus byl veden od roku 2006 do roku 2013 v kukuřičné výrobní oblasti na jílovitohlinité fluvizemi glejové. Do pokusu bylo zařazeno deset druhů meziplodin. Porosty meziplodin byly zakládány po sklizni ozimé pšenice ve dvou termínech (bezprostředně po sklizni předplodiny a v polovině září). Po pěstovaných strniskových meziplodinách byl vyséván jarní ječmen. Hnojení dusíkem bylo pro zvýraznění vlivu meziplodin na všech variantách pokusu do roku 2010 vynecháno. V první řadě byla provedena analýza množství čerstvé hmoty a sušiny strniskových meziplodin v letech a v posledním roce sledování byl vyhodnocen vegetační index NDVI. Další část pak patřila klasifikaci výnosu jarního ječmene pěstovaného po meziplodinách. Záporný vztah mezi výnosem meziplodin a výnosem jarního ječmene se projevoval na variantě bez hnojení dusíkem. Při aplikaci dusíku mělo pěstování meziplodin na výnosy jarního ječmene příznivý vliv. Klíčová slova: strniskové meziplodiny, jarní ječmen, výnos, NDVI ABSTRACT This thesis deals with the production capabilities of stubble catch crops and their effect on yield of subsequent of spring barley. The field experiment was conducted on clayey-loamy fluvizem in the maize-growing region from 2006 to Experiments involved altogether ten different catch crops. Vegetation intercropping was established after the harvest of winter wheat in two periods (immediately after harvest crop and in mid-september). Spring barely was sown after these catch crops. Nitrogen fertilization was omitted to highlight the effect of catch crops on all variants in Analysis of the amount of fresh matter and dry matter stubble catch crops was conducted in the years and the vegetation index NDVI was evaluated in the final year of monitoring. Another part belonged to classify the yield of spring barley grown after catch crops. A negative relationship between the yield of catch crop and that of spring barley was observed in the variant without nitrogen fertilization. Growing of catch crops on yield of spring barley had a positive impact in case of application of nitrogen. Keyword: stubble catch crops, spring barely, yield, NDVI

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Meziplodiny ve struktuře rostlinné výroby Přínosy pěstování strniskových meziplodin Obohacení půdy o organickou hmotu Redukce vodní a větrné eroze Redukce vyplavování živin Potlačování plevelů a výdrolu předplodiny Potlačení šíření chorob a škůdců Podpora druhové pestrosti a potravních řetězců v krajině Působení meziplodin na produkci hlavních plodin Negativní důsledky spojené s pěstováním meziplodin Abiotické a biotické faktory ovlivňující pěstování meziplodin Rozdělení meziplodin Ozimé meziplodiny Letní meziplodiny Podsevové meziplodiny Strniskové meziplodiny Význam mulče ze strniskových meziplodin pro ochranu půdy a krajiny Implementace standardů GAEC Podpora pěstování meziplodin Agroekologické nároky pro pěstování strniskových meziplodin Půdní podmínky Klimatické podmínky Rajonizace strniskových meziplodin Charakteristika vybraných meziplodin Technologie pěstování meziplodin Meziplodiny v osevních postupech Založení porostů strniskových meziplodin Vliv opožděného termínu výsevu Hnojení... 29

6 Zapravení meziplodin do půdy Hodnocení porostu na základě jeho odrazivosti JARNÍ JEČMEN Požadavky na prostředí Zpracování půdy k jarnímu ječmeni po strniskových meziplodinách Výživa jarního ječmene Škodlivé vlivy na výnos a kvalitu jarního ječmene Sklizeň a kvalitativní ukazatele MATERIÁL A METODIKA Charakteristika stanoviště Druhy meziplodin Termín výsevu meziplodin Uspořádaní pokusu Sledování VÝSLEDKY Výnosy čerstvé hmoty a sušiny meziplodin Výnosy meziplodin I. termínu výsevu Výnosy meziplodin II. termínu výsevu Srovnání průměrných výnosů meziplodin z I. a II. termínu výsevu Hodnocení porostu meziplodin na základě jeho odrazivosti Výnosy jarního ječmene pěstovaného po meziplodinách Výnosy jarního ječmene po I. výsevu meziplodin bez hnojení dusíkem Výnosy jarního ječmene po II. výsevu meziplodin bez hnojení dusíkem Výnosy jarního ječmene po I. výsevu meziplodin s hnojením dusíkem Výnosy jarního ječmene po II. výsevu meziplodin s hnojením dusíkem Srovnání vlivu meziplodin na výnos následného jarního ječmene v kombinaci s hnojením N DISKUZE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ PŘÍLOHY... 82

7 1 ÚVOD V posledních letech dochází vlivem politických i ekonomických podmínek ke značným změnám v agrární výrobě. Mnohé zemědělské podniky i farmy omezily nebo zcela vypustily chov hospodářských zvířat. Úzce se specializovaly na rostlinnou výrobu a především pak na tržní plodiny jako jsou obilniny a olejniny. Tímto způsobem hospodaření, kdy citelně chybí zúrodňující účinek zlepšujících plodin (jeteloviny, luskoviny) a hnoje, se snižuje přísun kvalitních organických látek do půdy. Trvá-li takový stav déle, klesá úrodnost půdy, její schopnost poutat živiny a tak celkově dochází ke zhoršení fyzikálních, chemických a biologických vlastností. Rovněž intenzifikace zemědělství se negativně podepsala na vzhledu české krajiny. Volně žijící živočichové nemají dostatek možností pro zajištění potravy, úkrytu a chybí jim orientační body v prostoru. Tento devastující systém hospodaření je trvale neudržitelný, a proto musíme pro jeho zlepšení uplatnit inovovanou soustavu hospodaření na půdě. Jednou z možností je větší rozšíření pěstování meziplodin. Pěstování meziplodin je v České republice dotačně podpořeno v rámci agroenvironmentálních opatření Programu rozvoje venkova. Pozitivní vliv meziplodin spočívá především v obohacení půdy o organickou hmotu, omezení eroze a vysychání půdy, zadržení půdní vláhy a živin. Meziplodiny rovněž plní funkci přerušovače obilních sledů. Službou celé společnosti je pak ochrana vzácných druhů rostlin i živočichů a vůbec péče o krajinu jako o kulturní dědictví. Obilniny jsou nejrozšířenější skupinou plodin jak v celosvětovém měřítku, tak i v rámci České republiky. U nás druhou příčku z uvedené kategorie zastupuje jarní ječmen. Rozsahem pěstování tak přímo ovlivňuje ekonomiku většiny zemědělských podniků. Jarní ječmen se využívá jako velmi kvalitní jadrné krmivo. Je ale nezastupitelnou surovinou našeho rozvinutého sladařského průmyslu. Pěstování jarního ječmene má v České republice a obzvlášť na Moravě bohatou historii a dlouholetou tradici. Vzhledem ke krátké vegetační době, slabšímu kořenovému systému a své biologické povaze jarní ječmen citlivě reaguje na stresové podmínky všeho druhu. Rostlinná produkce reprezentuje složitý systém, jehož perfektní poznání je základem pro specifikaci a následné zajištění nejen produkčních, ale i mimoprodukčních funkcí zemědělství. Efektivní zabezpečení obou těchto poslání v rámci zemědělské výroby je 7

8 podmíněno vznikem nových agrotechnických postupů. Ty umožní jak dosažení požadovaných výnosů a kvality rostlinných produktů, tak i zachování a ochranu přírodních zdrojů. 8

9 2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je vyhodnotit produkční schopnosti vybraných druhů strniskových meziplodin pěstovaných na jílovitohlinité fluvizemi glejové v kukuřičné výrobní oblasti a jejich vliv na výnos následního jarního ječmene. 9

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Meziplodiny ve struktuře rostlinné výroby V posledních desetiletí se v zemědělské praxi objevily nové agrotechnické postupy, jejichž snahou je ovlivnit příznivě půdní prostředí a zároveň zlepšit ekonomické poměry při hospodaření na půdě. Jednou z podstatných složek těchto systémů je rozšíření pěstování meziplodin. [2] Meziplodiny Brant a kol. [1] definuje jako plodiny, které lze prostřednictvím jejich biologických vlastností využít pro vytvoření vegetačního pokryvu půdy v meziporostním období. V globální soustavě rostlinné výroby plní meziplodiny dva hlavní úkoly. V této souvislosti je možné citovat text Bendy [3]: Jsou vyrovnávacím faktorem v krmivové základně pro skot, a to růstem produkce krmiv komplexnějším využíváním vegetačního období pro tvorbu biomasy. Jsou vyrovnávacím faktorem v tvorbě a následném využití organické hmoty pro zvýšení úrodnosti půdy a v její protierozní a sanitární ochraně. V minulých letech pícninářský význam ustoupil vlivem rapidního úbytku stavů skotu, do pozadí. Naopak význam meziplodin stoupá ve struktuře rostlinné výroby zásluhou jejich mnohostranného příznivého vlivu. [2] Přínosy pěstování strniskových meziplodin Důležitost pěstování meziplodin je v zemědělské praxi dlouhodobě a všeobecně známá. V současnosti je pozornost věnována především strniskovým meziplodinám, které prodlužují období ozelenění půdy během vegetace, zvyšují biologickou aktivitu půdy a zlepšují její strukturu, snižují riziko eroze a vyplavení nitrátů. Proto jejich pěstování stát dotačně podporuje. [6] Mimo jiné přispívají k druhově pestřejšímu zastoupení pěstovaných plodin, zejména se používají jako přerušovače obilních sledů, kde je oceňován jejich fytosanitární efekt. V konečném důsledku pak strniskové meziplodiny významně zhodnocují produkční potenciál stanoviště. [19] 10

11 Obohacení půdy o organickou hmotu Meziplodiny prostřednictvím zapravení nadzemní biomasy do půdy a rozkladu kořenového systému jsou dodavatelem snadno rozložitelné organické hmoty do půdy. Mají rovněž uplatnění v rámci tzv. biologického zpracování půdy, kdy kořenový systém přispívá ke kypření půdy a zlepšení jejího vodního a vzdušného režimu. [1] Snižují stupeň zhutnění našich půd. Jak uvádí Podrábský [9], po vymrznutí meziplodiny zbylé půdní kanálky využívají následné plodiny k pronikání do hlubších utužených vrstev půdy. Zároveň vytvořením dostatečně zapojeného porostového krytu vzniká stinné garé a omezuje se neproduktivní výpar. [7] Meziplodiny významně přispívají ke zvyšování půdní úrodnosti, podpoře stability půdních agregátu a půdního života a celkovému zlepšení půdní struktury. [10] Redukce vodní a větrné eroze Dalším nepříznivým důsledkem současného stavu vyvolaného ekonomickým tlakem na zemědělce je zvýšené riziko půdní eroze. Jednou z možností, jak zabránit nežádoucímu rozrušování půdního povrchu a odnosu půdních částic, je využití vymrzajících či nevymrzajících meziplodin zasetých po sklizni hlavní plodiny na podzim. [1], [11] Strniskové meziplodiny sehrávají významnou roli právě v obdobích, kdy dochází k velkým ztrátám půdy vodní a větrnou erozí. Svou rozvinutou listovou plochou meziplodiny zachycují a využívají dešťové srážky pro produkci biomasy v meziporostním období a snižují kinetickou energii dopadajících kapek. Zanechávají dostatečné množství organických zbytků v povrchové i podpovrchové vrstvě, které stimulují biologické pochody v půdě. [7], [10] V rámci efektivní protierozní ochrany lze meziplodiny využít také jako mulč, do kterého se vysévá hlavní plodina. V podstatě působí meziplodiny jako protierozní a strukturotvorný činitel. [2] Aktuálně se tyto zásady půdoochranné agrotechniky osvědčily a aplikují především na pozemcích erozně ohrožených a k plodinám s širokými řádky. Nevyšší účinek má porost meziplodin s rychlým růstem, vysokou produkcí biomasy a dlouhou dobou udržení listové plochy na podzim. [1] Dle Vacha a kol. [2] platí v protierozní ochraně obecná zásada, že půda by měla být co největší část roku pod rostlinným pokryvem. 11

12 Redukce vyplavování živin Zemědělství je postaveno před požadavek na maximální efektivnost využití zdrojů a snižování emisí živin do životního prostředí. V rámci zabránění ztrát živin z půdy a ochrany vodních zdrojů plní meziplodiny nezastupitelné poslání z hlediska biologické sorpce. [1] Meziplodiny omezují hlavně ztráty dusíku, který vážou ve své biomase a zabraňují tak jeho transportu do hlubších půdních horizontů mimo kořenovou zónu, kde je pro rostliny nedosažitelný. [2] Četné výsledky prokázaly, že pěstování meziplodin redukuje vyplavení dusičnanů do podzemních vod o 40 až 60 % a výnos 10 t zelené hmoty zajišťuje zadržení okolo 50 kg N na ha. Tento podíl je vysoký zvláště u žita, ředkve, hořčice, svazenky a slézu krmného. [21], [39] Pro účinné zadržení a využití tzv. zbytkového dusíku, zejména po sklizni hlavních obilnin při nadměrném dusíkatém hnojení, by měly být meziplodiny charakteristické intenzivním růstem na podzim a hlubším kořenovým systémem z důvodu kontaktu s co největším možným půdním dusíkem. Dále jejich funkce spočívá v poutání Ca kationtů a v mobilizaci fosforu i dalších prvků z obtížně dostupných forem v půdní zásobě. [2], [13], [43] Strniskové meziplodiny jsou východiskem při řešení daného problému právě v podmínkách mírného klimatu a při nadbytku srážek během podzimního a zimního období. Konkrétně lze pak jejich pěstování účelně využít v ochranných pásmech vodních zdrojů a ve zranitelných oblastech. Prostřednictvím strniskových meziplodin tedy dochází k efektivnějšímu využití dodaného dusíku v hnojivech i uvolňovaného dusíku z půdy pro rostlinnou produkci a k ochraně životního prostředí zásluhou zabránění kontaminace podzemních vod. [1], [2] Potlačování plevelů a výdrolu předplodiny Meziplodiny jsou rovněž součástí systému racionální ochrany rostlin proti plevelům a výdrolu předplodiny. Výrazně omezují zaplevelení půdy zejména v meziporostním období, kdy jejich rychlý počáteční růst a dobře zapojený porost umožňuje účinně konkurovat plevelným rostlinám. Některé z nich za pomocí alelopatického působení účinně snižují počet a biomasu plevelů. [8] Jedná se především o jednoleté plevele jako ptačinec žabinec, rozrazily nebo hluchavky, ale také vytrvalé plevele např. pýr plazivý, pcháč oset. Pravidelné zařazení strniskových meziplodin i v intenzivních 12

13 oblastech rostlinné výroby při vhodně sestaveném osevním sledu zesiluje efekt aplikací herbicidů. [2], [7] Potlačení šíření chorob a škůdců V posledních letech zjednodušená struktura pěstovaných plodin se zaměřením především na tržní plodiny (obilniny, olejniny) působí často i na šíření určitých chorob a škůdců. Tento nepříznivý jev může být kompenzován zařazením meziplodin, mnohdy označovaných za přerušovače zúžených osevních sledů až monokultur. [7] Brant a kol. [1] např. uvádějí, že zařazení hořčice bílé, ředkve olejné, řepky ozimé, slunečnice roční nebo svazenky vratičolisté jako strniskové meziplodiny vede u jarního ječmene ke snížení napadení chorob pat stébel. Často se rovněž udává fytosanitární účinek brukvovitých plodin v souvislosti se snížením populace druhů rodu Fusarium, kdy hlavním principem účinku těchto meziplodin je vysoký obsah glukosinolátů. [41] Obecně lze konstatovat, že širší biodiverzita rostlinných druhů má za následek menší nebezpečí hospodářsky významných výskytů chorob a škůdců. Meziplodiny tedy při vhodné volbě a termínu setí, které musí vycházet z konkrétní situace a podmínek, mají v současných osevních postupech z fytosanitárního hlediska nezastupitelné místo. [1] Podpora druhové pestrosti a potravních řetězců v krajině V meziporostním období představují meziplodiny důležitý zdroj potravy pro obratlovce a bezobratlé. Studie ze západní Evropy [4] uvádí pokles některých druhů ptáků přes zimní období právě snížením dostupností potravin v souvislosti s intenzifikací zemědělství. Hojně kvetoucí nektarodárné druhy (svazenka vratičolistá, hořčice bílá) umožňují nejen pastvu včele medonosné, ale i řadě druhů opylovačů (čmeláci a samotářské včely), stejně tak i mnoha hmyzím predátorům a parazitoidům. Meziplodiny rovněž představují energeticky bohatý substrát pro půdní rozkladače. Častější zařazování meziplodin patří k faktorům, které mohou druhovou pestrost agroekosystémů významně zvyšovat. [1] 13

14 3.1.2 Působení meziplodin na produkci hlavních plodin Výsledky polních pokusů demonstrovaly, jak uvádějí Vach a kol. [2], že mezi plodinami existují rozdíly v reakci na použitý druh meziplodiny. Dokonce některé druhy meziplodin vykazují následné působení na druhou, popř. na třetí následnou plodinu. Rovněž existuje kumulace účinku meziplodiny a dalších faktorů, jako kvalita půdy, způsob zpracování půdy nebo hnojení na výši produkce následné plodiny. Mimo jiné význam má i délka vegetace meziplodiny Negativní důsledky spojené s pěstováním meziplodin Kromě výše uvedeného pozitivního působení meziplodin může vést jejich pěstování i k nežádoucím důsledkům v případech, kdy volba rostlinného druhu není v souladu s půdně-klimatickými podmínkami stanoviště a technologickými postupy. [6] Dle Branta a kol. [1] za potenciální negativní působení meziplodin lze považovat: - zvýšení energetických nároků na základní zpracování půdy zásluhou přesušení horní vrstvy půdy a celkové snížení zásoby vody v půdě porostem meziplodiny nebo intenzivním zpracováním půdy k meziplodině, - posílení rozvoje chorob a škůdců v důsledku špatné volby meziplodiny v osevním sledu nebo v případech, kdy se meziplodiny podílejí na tvorbě tzv. zeleného mostu pro škůdce a choroby, - při nevhodném zpracování půdy před založením meziplodin nebo v důsledku slabé konkurenční schopnosti porostů meziplodin způsobené použitím nesprávné meziplodiny pro dané půdně-klimatické podmínky či neadekvátním způsobem založení porostů meziplodin zvýšení zaplevelení následných plodin vytrvalými plevely a nárůst půdní zásoby semen, - negativní fytotoxický účinek meziproduktů rozkladu nadzemní a podzemní biomasy meziplodin na následné plodiny v případě jejich zapravení do hlubších vrstev půdy v souvislosti s průběhem dekompozice v anaerobních podmínkách nebo při mělkém zapravení v důsledku vysoké koncentrace biomasy, - ztrátu organické hmoty v různém stupni rozkladu v procesu humifikace vzhledem k intenzivnímu zpracování půdy (aerace půdy) nebo zvýšené činností mikroorganizmů podpořenou zapravením čerstvé fytomasy do půdy, 14

15 - špatnou kvalitu předseťové přípravy půdy a setí, která může být způsobena nevyhovujícím zapravení biomasy meziplodin do půdy či vysokou produkcí biomasy nacházející se již ve stádiu senescence, - zhoršení kvality výsevu a vývoje porostů zakládaných do vymrzajících a nevymrzajících plodin při vysoké produkci biomasy, jejíž opožděný rozklad byl zapříčiněn nevhodnými povětrnostními podmínkami v podzimním a zimním období, nebo vlivem na snížení teploty půdy a jejímu pomalému vysychání v době výsevu hlavní plodiny Pro dosahování pouze pozitivních výsledků v rámci pěstování meziplodin je zapotřebí respektovat jejich výběr dle konkrétních půdních a povětrnostních podmínek stanoviště. Rovněž musíme věnovat pozornost fyzikálnímu stavu půdy, včetně např. opožděnému rozkladu posklizňových zbytků, fytosanitárním hlediskům, volbě vhodné agrotechniky a technologií zpracování půdy v souladu s nároky následné plodiny Abiotické a biotické faktory ovlivňující pěstování meziplodin Jedním z účelů pěstování meziplodin je produkce biomasy. Výslednou hodnotu celkové sušiny lze stanovit jako součin průměrné asimilační plochy, účinnosti fotosyntézy a vegetační doby. [42] Energetický základ procesu fotosyntézy představuje sluneční záření. Dostatečná ozářenost asimilační plochy meziplodin slunečním zářením je základem pro dosažení vysokých hodnot čisté fotosyntézy a následně i produkce biomasy. [1] Společně se zářením je dalším nejdůležitějším vegetačním faktorem ovlivňujícím růst a vývoj rostlin teplota. Při pěstování meziplodin hraje teplota důležitou roli nejen pro klíčení semen, ale rovněž významněji ovlivňuje ukončení vegetace porostů. Meziplodiny lze rozdělit na druhy náročnější na teplotu, jako je např. světlice barvířská, pohanka obecná a lesknice kanárská, a univerzální druhy, kam patří hořčice bílá nebo svazenka vratičolistá. [1] O úspěšnosti pěstování meziplodin rozhoduje rovněž voda. Zde vzniká silná závislost růstu rostlin na dostatku tohoto faktoru. [46] Snížená dostupnost vody vede ke zpomalení klíčení a vzejití porostu a ke zkrácení doby růstu meziplodin v rámci vegetačního období. [1] 15

16 Jednou z hlavních funkcí strniskových meziplodin je přispět k redukci zaplevelení následných plodin na základě snížení potenciálu půdní zásoby semen a případného potlačení či oslabení vytrvalých plevelných druhů. Avšak výskyt plevelů a zaplevelujících rostlin může vést k potlačení samotné meziplodiny, např. výdrol obilnin. U porostů hořčice bílé a svazenky vratičolisté byla zjištěna významná schopnost potlačit právě výdrol obilní předplodiny. [1] Porosty meziplodin mohou být rovněž poškozeny škůdci nebo chorobami, v podzimním období sáním mšic a křísků, u brukvovitých pak žírem dřepčíků či plísní brukvovitou. Mělké zpracování půdy ke strniskovým meziplodinám vede často k podpoře výskytu hraboše polního. [1] Rozdělení meziplodin Široká uplatnitelnost meziplodin na orné půdě ve vztahu k jejich funkcím umožňuje různé pohledy členění. Z hlediska zjednodušení této problematiky je lze rozdělit podle doby výsevu, způsobu pěstování a zařazení v osevním sledu na ozimé, letní, strniskové a podsevové meziplodiny. [1] Ozimé meziplodiny Význam ozimých meziplodin spočívá v zajištění první zelené píce na krmení po zimním období. Jejich předností je efektivní využití zimní vláhy a zpravidla dobré přezimování. [7] Výsev ozimých meziplodin se provádí obvykle v září po sklizni obilnin. Při rozhodování o druhu meziplodiny (např. ozimé žito, vikev setá, ozimá řepice, landsberská směska) je třeba vzít v úvahu požadavky následné plodiny na agrotechnický termín výsevu, na vláhu a živiny. Na základě podmínek stanoviště se v osevním sledu zařazují před kukuřici, brambory a některé druhy zeleniny, které mají značné nároky na organické hnojení. [2] V současné době se však od pěstování krmných ozimých meziplodiny ustupuje z důvodů finanční náročnosti, nižší produkce (10 tun z 1 ha) a kvality biomasy ve srovnání se silážní kukuřicí. Výjimka zůstává pouze v ekologickém systémů hospodaření, kde se významně podílejí nejen na produkci objemných krmiv, ale působí 16

17 jako vhodné přerušovače osevních sledů se zásadním odplevelujícím a fytosanitárním účinkem. [1] Ozimé meziplodiny lze stále častěji vnímat jako zdroj biomasy pro mulč při přímém setí širokořádkových kultur jako slunečnice, kukuřice, cukrovka apod. Další variantou tedy je jejich využití v rámci půdoochranných technologií zakládání porostů plodin. [2] Letní meziplodiny Letní meziplodiny lze využít jak na píci, tak i na zelené hnojení. Jejich význam je podtrhován dobrým rozvojem kořenového systému a tím spojeným příznivým vlivem na půdu. [2] V osevním postupu se zařazují po plodinách, které uvolňují pozemek do první poloviny července, tj. po raných bramborách a rané zelenině. Výnosová jistota pěstovaných letních meziplodin, kam řadíme kukuřici na zeleno, krmnou kapustu, směsky kukuřice se súdánskou trávou, slunečnici, bob nebo pelušku, je podmíněna dostatkem vláhy v období jejich pěstování. Zpravidla následnou plodinou bývá ozimá pšenice, ozimé žito, kukuřice nebo brambory. [2], [7] U této skupiny meziplodin může délka vegetačního období dosahovat až 14 týdnů. Využití letních meziplodin klesá. Důvodem této tendence je výnosová nejistota při krmném využití, drahé osivo luskovin a nekonkurenceschopnost vůči silážní kukuřici. V současné době širší využití lze nalézt pouze v systémech ekologického zemědělství díky odplevelujícímu účinku. [1] Podsevové meziplodiny Podsevové meziplodiny se využívají ve středních a vyšších oblastech České republiky. Předností této skupiny meziplodin je velké množství a dobrá kvalita jejich posklizňových zbytků a kořenů, což má příznivý vliv na půdní vlastnosti. [2] Podsevové meziplodiny, jako je jetel plazivý (bílý), jílek mnohokvětý (italský), popř. tolice dětelová nebo komonice bílá, se zakládají hlavně do obilnin na zrno nebo do některých pícnin na zelené krmení, silážní nebo senážní píce. V případě ozimů se meziplodina seje na jaře (v době odnožování krycí plodiny) a v jařinách tento proces probíhá současně s výsevem krycí plodiny. [14] 17

18 Nejširší užití nacházejí podsevové meziplodiny v rámci systémů ekologického zemědělství. Ojediněle se začínají pěstovat i v integrovaných systémech hospodaření na orné půdě. [1] Strniskové meziplodiny Pěstitelské cíle strniskových meziplodin jsou dány jejich využitím jako zelené hnojení a příležitostního zdroje zeleného krmení. Jak se uvádí výše, jejich význam v rámci rostlinné výroby je mnohostranný. [1] K hlavním strniskovým plodinám se počítá hořčice bílá, jarní a ozimá řepka a řepice, pohanka, svazenka vratičolistá, aj. Sejí se zpravidla po obilninách do podmítnutého strniště (proto název strniskové). Vyžadují vegetační dobu alespoň 6-7 týdnů, kdy předpokladem pro jejich pěstování je dostatek vláhy. [14], [19] V současné době je lze v rámci České republiky považovat za nejčastěji využívané. Oblíbenost strniskových meziplodin je dána tradicí jejich pěstování, jednoduchou pěstební technologií, minimálními pěstebními náklady vycházejícími z přijatelné ceny dostupného osiva a v neposlední řadě dotační pomocí v rámci agroenvironmentálních opatření. [1] Význam mulče ze strniskových meziplodin pro ochranu půdy a krajiny Strniskové meziplodiny nacházejí svoje uplatnění v půdoochranném zpracování půdy. Ochranné zpracování půdy, jak definují Hůla, Procházková a kol. [28], je technologie, která v době vzcházení rostlin zajišťuje nejméně 30 % pokrytí povrchu půdy rostlinnými zbytky. Kromě ponechávání rostlinných zbytků na povrchu půdy nebo blízko povrchu půdy se technologie ochranného zpracování půdy vyznačují rovněž snížením intenzity zpracování půdy. [24] Charakteristickým znakem půdoochranného zpracování je mulč. Jeho původ může být ze dvou základních zdrojů: Mulč z posklizňových zbytků předplodin Mulč z rostlinné biomasy meziplodin, především strniskových [26] Přítomnost mulče ze zbytků rostlin na rozhraní půdy a atmosféry ovlivňuje celkové půdní prostředí. Vytváří tzv. stinné garé, které příznivě působí na řadu půdních 18

19 vlastností. [28] Významně chrání půdu proti erozi a zlepšuje půdní strukturu, zvyšuje druhovou pestrost pěstovaných plodin, ozdravuje osevní postup, zajišťuje přísun organické hmoty do půdy, zadržuje mobilní živiny (N, Ca) a omezuje zaplevelení v meziporostním období tím, že meziplodiny konkurují plevelným rostlinám. Dále omezuje výpar, zlepšuje infiltraci vody, zvyšuje vlhkost a brání vzniku půdní krusty. Mulč sehrává podobnou roli v ochraně půdy jako zapojený porost plodin. [25] Využívání mulče z rostlinné biomasy meziplodin pro zajištění jejich dostatečné produkce nadzemní biomasy a podmínky více než třicetiprocentního zakrytí povrchu půdy musí předcházet dokonalému posouzení všech rozhodujících faktorů a eventualit. Proto je potřebné při zakládání porostů meziplodin přihlížet především: - k podmínkám daného stanoviště (jistota vzejití odpovídajícího počtu rostlin, dostatečně dlouhá vegetační doba, potřebná produkce biomasy), - k výběru vhodné meziplodiny a ke způsobu jejího pěstování, - k organizačně technickým možnostem zemědělského podniku, - k ekonomické efektivnosti, popř. k dalším přínosům, jako je regulace plevelů, chorob a škůdců apod. Z hlediska širších možností využití pro tento účel jsou nejvíce aplikované strniskové meziplodiny. [28] Pro efektivní využití mulče strniskových meziplodin je nejvíce ověřen následující technologický postup: po sklizni obilniny se na strniště nebo na ponechanou rozdrcenou slámu aplikují minerální hnojiva a provede se hlubší podmítka, na kterou ihned navazuje setí strniskových meziplodin. Pak na jaře lze do mulče umrtveného mrazem nebo chemicky vysévat jarní obilniny, zejména jarní ječmen, luskoviny (hrách i sóju) a kukuřici na zrno i siláž, popřípadě i slunečnici. Přezimující plevele a další nežádoucí vegetaci likvidujeme i po strniskových meziplodinách pomocí neselektivního herbicidu. Jarní obilniny a luskoviny se vysévají secími stroji pro setí do nezpracované nebo minimálně zpracované půdy a pro výsev širokořádkových plodin je vhodný secí stroj pro přesné setí s kotoučovými secími botkami. [28] Úroveň využití mulče v pěstebních technologiích polních plodin je rozdílná od možností zemědělských podniků. Jedná se zejména o strojové vybavení a respektování agrotechnické kázně a preciznosti v pěstování plodin. Pokud nejsou 19

20 splněny tyto předpoklady nelze očekávat od uvedených způsobů zakládání porostů plodin s využitím mulče kladné výnosové i ekonomické výsledky. [26] Implementace standardů GAEC V současnosti problematiku ochrany půdy před erozí řeší standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu standardy GAEC 1 (opatření na ochranu půdy na svažitých pozemcích) a GAEC 2 (zásady pěstování vybraných hlavních plodin na erozně ohrožených půdách). [29] Standard GAEC 1 je zaměřen na svažité pozemky s průměrnou sklonitostí nad 7. Žadatel na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny nebo uplatní jedno ze dvou následujících opatření: strniště sklizené plodiny ponechá na pozemku do 30. listopadu, nebo půda zůstane zorána/podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 30. listopadu. [29] Standard GAEC 2 řeší problematiku protierozní ochrany půdy stanovením požadavků na způsob pěstovaní vybraných hlavních plodin na silně (SEO) a mírně (MEO) erozně ohrožených půdách. Na silně erozně ohrožených plochách zemědělci a farmáři nesmí pěstovat širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, čirok a slunečnice). Porosty obilnin a řepky olejné jsou zakládány s využitím půdoochranných technologií. Na mírně erozně ohrožených plochách lze zakládat porosty širokořádkových plodin pouze s využitím půdoochranných technologií. Zde patří přímé setí plodin do nezpracované půdy, setí do mulče, do mělké podmítky a do ochranné plodiny (např. do vymrzající nebo přezimující chemicky likvidované meziplodiny). Především technologie přímého setí plodin do vymrzajících a přezimujících meziplodin patří z pohledu protierozní ochrany mezi nejúčinnější. [29] Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) zabezpečují využití zemědělské půdy ve shodě s ochranou životního prostředí (ŽP). Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých plateb, některých podpor z osy II Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem. Dodržování standardů kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který využívá buď metodu dálkového průzkumu Země (DPZ), 20

21 nebo přímo v terénu ověřuje aktuální stav na veškeré zemědělské půdě obhospodařované vybraným žadatelem. [27], [29] Podpora pěstování meziplodin Pěstování meziplodin bylo legislativně upraveno v nařízení vlády č. 242/2004 Sb. V období pro dotační titul pěstování meziplodin platí nově nařízení vlády č. 79/2007 Sb. ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb. [31] Program rozvoje venkova Osa II. Zlepšování životního prostředí a krajiny Priority II.1 Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělství Opatření II.1.3 Agroenvironmentální opatření Podopatření II Podopatření péče o krajinu Titul II Titul pěstování meziplodin Předmětem dotace v rámci titulu pěstování meziplodin je půdní blok/díl s kulturou orná půda, na kterém má být vyseta meziplodina z následujícího seznamu Tab. 1 Seznam meziplodin Zdroj: [31] Pořadové číslo Meziplodina Minimální výsev (kg.ha -1 ) 1. Srha laločnatá Kostřava červená Žito trsnaté (lesní) Jílek mnohokvětý Jílek jednoletý Jílek jednoletý + jílek vytrvalý Jílek vytrvalý Hořčice bílá Svazenka vratičolistá Pohanka obecná Slunečnice roční Ředkev olejná Řepka jarní Světlice barvířská (saflor) Sléz krmný (malva) Lesknice kanárská Peluška (hrách setý rolní) Lnička setá Lupina žlutá 50 21

22 20. Lupina bílá Směsi výše uvedených druhů Podle poměrného zastoupení druhů Sazba dotace činí 104 EUR na hektar orné půdy oseté meziplodiny a je vyplácena v Kč. Celkový rozsah pěstovaných meziplodin musí být minimálně 3 % z plochy orné půdy podniku evidované v LPIS, nejvýše však 10 %. Žadatel musí v průběhu pětiletého závazku v rámci osevního postupu zajistit, že bude v každém roce vyseta vybraná meziplodina v rozsahu 75 % % zařazené výměry. Zemědělec vyseje certifikované osivo meziplodin v období od 20. června do 20. září a neporuší porost minimálně do 15. února následujícího roku od zasetí. Zapravení meziplodiny a následné zasetí hlavní plodiny nebo použití přímého výsevu následné plodiny do vymrzlé nebo přezimující chemicky likvidované meziplodiny provede v období od 16. února do 31. května následujícího roku od zasetí. [31] Výše uvedený titul Pěstování meziplodin bude v platnosti, jen pod jiným názvem opatření Agro-enviromentální a klimatické operace, i od roku 2015 v rámci dalšího dotačního období Rok 2014 je přechodné období. [45] Opět i pro následující období má dotační titul meziplodiny za cíl ochranu půdy a životního prostředí. V první řadě se jedná o zpomalení povrchového odtoku vod na orné půdě a snížení tak rizika eroze půdy. Dalším efektem titulu je redukce průsaku minerálního dusíku do podzemních vod a rovněž zvýšení přísunu organické hmoty do půdy. [29], [31] Agroekologické nároky pro pěstování strniskových meziplodin Půdní podmínky Pěstování většiny strniskových meziplodin není půdními podmínkami nijak výrazně redukováno. Nicméně v oblastech s těžkými půdami se vyskytuje problém především se zakládáním porostů meziplodin. Naopak na lehkých půdách díky jejich slabé vododržnosti je negativně ovlivněno vzcházení, růst a vývoj strniskových meziplodin. Tyto okolnosti se mohou promítnout do celkového rozsahu jejich pěstování, a proto je nutné pečlivěji volit jednotlivé druhy meziplodin i způsoby zakládání porostů, které tyto extrémy lépe překonají. [6] 22

23 Klimatické podmínky Klimatické podmínky, ale zejména průběh počasí, sehrávají pří pěstování strniskových meziplodin významnou roli jak pro růst a vývoj, tak i pro konečnou produkci. Výrazně ovlivňují především délku vegetační doby, která trvá do nástupu nízkých teplot, kdy růst ustává nebo se snižuje na nevýznamné hodnoty (u ozimých plodin). V našich klimatických podmínkách jsou rostliny po prvních silnějších přízemních mrazících na konci října a v průběhu listopadu tak poškozené, že nedokážou plně využít následné teplejší období. Jejich odolnost k nízkým teplotám rovněž závisí na výživě rostlin, vlhkosti půdy, stáří rostlin. [20], [21] Například, jak uvádí Haberle [21], mladé rostliny svazenky vratičolisté v mírných zimách můžou přezimovat, kdežto vývojově starší vymrzají. Vegetační doba, která by měla trvat minimálně 6-8 týdnů, vykazuje pozitivní korelaci ke srážkám, protože vytváří dostatečný časový prostor pro jejich přísun. Je tedy klíčovou podmínkou výnosové jistoty meziplodin. [6] Pro uspokojivé výnosy ve středoevropských poměrech potřebují strniskové meziplodiny mm dešťových srážek a 1200 C teploty vzduchu. V nižších polohách České republiky od srpna do konce října se pohybují dešťové srážky v průměru mm a suma denních teplot vzduchu C. V podhorských oblastech za stejné období je pak k dispozici cca 200 mm srážkové vody a suma teplot vzduchu činí C. Při dané délce vegetační doby jsou v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti tyto nároky v běžných ročnících zabezpečeny. [20] Poslední roky v sušších oblastech byl ale evidován problém s nedostatkem půdní vláhy. Dostatečná vlhkost půdy je totiž podmínkou rychlého vzcházení a dobrého zapojení porostu a v konečném důsledku zvyšuje efektivnost pěstování. Proto je podstatné uchovávat zásluhou zeleného pokryvu půdy nebo vrstvy mulče v půdě vláhu pro následné využití rostlinami a rovněž zásadně uplatňovat rajonizaci pěstování strniskových meziplodin. [6], [21] 23

24 Rajonizace strniskových meziplodin Z hlediska povětrnostních a půdních podmínek zemědělských oblastí České republiky lze odhadnout, která stanoviště jsou vhodnější pro určitou skupinu meziplodin, a s tím spojené termíny sklizně předplodiny. Kromě toho při výběru meziplodin je nezbytné respektovat strukturu plodin v osevním postupu (fytosanitární hlediska) a nároky následné plodiny (technologie zpracování půdy). [2], [21] Kukuřičná výrobní oblast Ředkev olejná, svazenka vratičolistá, hořčice bílá, světlice barvířská, lesknice kanárská, sléz krmný, pohanka, slunečnice. V sušších lokalitách se za nevhodnou meziplodinu považuje svatojánské žito. Řepařská výrobní oblast Ředkev olejná, hořčice bílá, světlice barvířská, svazenka vratičolistá, sléz krmný, lesknice kanárská, pohanka, svatojánské žito. Bramborářská výrobní oblast nižší Hořčice bílá, ředkev olejná, svazenka vratičistá, sléz krmný, svatojánské žito. Zde je nepřijatelná světlice barvířská. Bramborářská výrobní oblast vyšší Svazenka vratičolistá, hořčice bílá, sléz krmný, svatojánské žito. Opět nevhodnou meziplodinou je světlice barvířská, dále pak lesknice kanárská a pohanka. Při stanovení vhodnosti a nevhodnosti meziplodin pro danou výrobní oblast musíme vycházet z místních předpokladů a zkušeností zemědělce. [2] Charakteristika vybraných meziplodin Pro účely strniskových meziplodin lze využít následující meziplodiny: Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) Svazenka vratičolistá patří do čeledi stružkovcovitých. Tato jednoletá bylina je vhodná jako strnisková či vymrzající meziplodina. Seje se v množství 10 až 12 kg.ha -1 (v pozdějších termínech 16 kg.ha -1 ). Zakvétá během 6-7 týdnů. Její větvená drsně srstnatá lodyha s listy lichozpeřenými a s modrými květy v hustých vrcholově 24

25 stočených vijanech sahá do výšky až 70 cm. [2], [12] Svazenka se vyznačuje rychlým růstem a krátkou vegetační dobou, snáší velmi dobře sucho. Na půdu a na osevní postup nemá významné nároky. Právě naopak je charakteristická vysokou předplodinovou hodnotou, netrpí chorobami ani škůdci, nezapleveluje následnou plodinu, avšak vykazuje vysokou konkurenční schopnost vůči plevelům. Díky svému hustému kořenovému systému, který půdu dobře prokypřuje a provzdušňuje, a porostu chrání půdu účinně před větrnou a vodní erozí. [1] V případě ponechání svazenky na pozemku i přes zimu vymrzne a vytvoří na povrchu ochrannou vrstvu mulče. [7] Používá se na zelené hnojení a jako přerušovač obilních sledů. Odrůdy: Větrovská, Lisette, Angelia, Protana, Promoce, Meva. [2] Hořčice bílá (Sinapis alba L.) Hořčice bílá se řadí do čeledi brukvovitých. Je vhodná k využití jako strnisková meziplodina. [2] Z ekonomického hlediska se jedná o výhodnou plodinu díky nízkým nákladům na osivo a pěstování. Vysévá se kg.ha -1 osiva. V příznivých růstových podmínkách vzchází za 2-3 dny a bohatě větvená lodyha roste do výšky až 70 cm. [14], [15] Na klimatické a půdní podmínky má nízké nároky, je rostlinou dlouhého dne. Z důvodu menší výnosnosti a horší kvality píce ve srovnání s např. krmnou řepkou se hořčice bílá více využívá pro zelené hnojení než pro produkci zelené hmoty ke krmným účelům. Lze ji uplatnit rovněž ve směsi s pohankou obecnou, svazenkou vratičolistou nebo luskovinami. U nás jsou registrovány a ve velké míře pěstovány odrůdy české provenience: Zlata, Severka, Veronika a Polarka. [1] Ředkev olejná (Raphanus sativus var. oleiformis) Ředkev olejná patří do čeledi brukvovitých. Tato bylina se uplatňuje zejména jako letní či strnisková meziplodina. Výsev se provádí v množství kg.ha -1. Je charakteristická krátkou vegetační dobou, dobrou odolností proti mrazu a významným fytosanitárním účinkem proti háďátku řepnému. Využívá se jak pro píci, tak i zelené hnojení. Registrována je odrůda Ikarus. [1], [19] Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum Moench.) Pohanka obecná patří do čeledi rdesnovitých. Tato významná medonosná plodina je ceněna zejména pro nažky, jejichž loupáním se získávají kroupy. Méně se pak využívá jako strnisková meziplodina. Výsevek se pohybuje kolem 60 kg.ha -1. Je to teplomilná 25

26 rostlina, citlivá na nízkou teplotu, nedostatek srážek a chlor. Lze ji pěstovat rovněž na méně úrodných půdách. Vykazuje dobrou předplodinovou hodnotu pro obilniny a fytosanitární účinky. Registrována odrůda pohanky je Zita. [1], [2] Žito trsnaté (Secale cereale, var. multicaule) Planá forma žita byla dříve lidově nazývána lesní žito, svatojánské žito, jánské žito, křibice, případně skřípíce. Žito trsnaté lze využít jako nevymrzající meziplodina pro pěstování následné plodiny po likvidaci porostu jarní zaorávkou, případně chemickou cestou. Další možností je sklizeň zelené píce a konečně pěstování na semeno. Vysévá se kg.ha -1 osiva. [16] Trsnaté žito se vyznačuje bohatým kořenovým systémem, značným odnožováním a olistěním, výškou porostu až 200 cm a delší vegetační dobou. Jedná se o nenáročný druh, rostoucí dobře i v půdně a klimaticky nepříznivých podmínkách. [2] Sléz krmný (Malva verticillata L.) Sléz přeslenitý (krmný sléz, malva) patří do čeledi slézovitých. Tento jednoletý druh lze využít jako strniskovou meziplodinu. Po vysetí kg.ha -1 se nejdříve vyvíjí pomalu, ale později roste velmi rychle. Dosahuje výšky až 60 cm. Vytváří značné množství velkých listů. První vyšlechtěna odrůda krmného slézu v České republice je odrůda Dolina. [1], [2], [14] Proso seté (Paniicum miliaceum L.) Proso seté z čeledi lipnicovitých lze pěstovat jako letní, případně strniskovou meziplodinu. Vyznačuje se suchovzdorností, teplomilností a krátkou vegetační dobou. Výsevní množství se pohybuje od 25 do 30 kg.ha -1. Pro proso seté je určující rovněž dobrý strukturní stav, neutrální půdní reakce a dostatek přístupných živin v půdě. [6], [15] Krambe habešská Katrán (Crambe abyssinica L. Hochst.) Krambe, patřící do čeledi brukvovitých, je to jednoletá plodina s krátkou vegetační dobou. Vysévá se v množství kg.ha -1. Rostlina roste vzpřímeně až do výšky 140 cm. Kulovitý kořen s postranními jemnými kořeny proniká mělce do půdy. Krambe habešská je nenáročná na živiny a pro svou relativně dobrou odolnost vůči suchu lze použít jako meziplodinu na zelené hnojení. [6], [17] 26

27 Lesknice kanárská (Phalariscanariensis L.) Lesknici kanárskou z čeledi lipnicovité lze využít jako strniskovou meziplodinu, pro produkci zelené píce nebo sena a na semeno ve výživě exotického ptactva či drůbeže. Doporučený výsevek této trávy se pohybuje kolem 20 kg.ha -1. Roste v malých trsech s širokými listy a mohutnými, až 120 cm vysokými stébly. Není náročná na teplo ani na půdní podmínky. Lesknice kanárská se pouvažuje za dobrou předplodinu. Povolenou odrůdou je Judita. [6], [18] Světlice barvířská (Carthamus tinctorius L.) Světlice barvířská (saflor, kardi) je druh z čeledi hvězdicovitých. Lze ji využít jako strniskovou meziplodinu. Vysévá se v množství kg.ha -1. Tato jednoletá rostlina s přímým stonkem vysokým 50 až 110 cm má velmi rychlý růst a vývoj a vytváří velké množství biomasy. [2] Působí velmi dobře fytosanitárně. Pro odolnost vůči suchu se uplatňuje na píci i zelené hnojení prakticky ve všech výrobních oblastech. Svoji využitelnost nachází i ve směskách s dalšími druhy, jako např. na zelené hnojení se svazenkou vratičolistou, komonicí bílou a tolicí dětelovou. Povolena je odrůda Sabina. [1] Technologie pěstování meziplodin Meziplodiny v osevních postupech Zastoupení meziplodin v osevním postupu závisí nejen na výše uvedených půdně-klimatických podmínkách, ale také na ekonomických a organizačních možnostech zemědělského podniku, kde hraje důležitou roli vybavenost vhodnou mechanizací, dostupnost levného osiva a celková úroveň hospodaření. Mimo jiné je zařazení meziplodin podmíněno strukturou pěstovaných plodin a odrůd a délkou meziporostního období z důvodu co nejefektivnějšího účinku jejich pěstování. [1], [23] Pro splnění podmínek se ve sledu po obilninách využívají hlavně druhy s krátkou vegetační dobou z čeledi brukvovitých a svazenka vratičolistá. Ty během sedmi až devíti týdnů obvykle vytvoří značné kvantum biomasy. V oblastech s vyšší koncentrací pěstování řepky olejky však může nastat problém s rozšířením houbových chorob vyskytujících se u rodu Brassica. Především sem patří Sclerotinia sclerotiorum (hlízenka obecná), Botrytis cinerea (plíseň šedá) a rovněž Plasmodiophora brassicae 27

28 (hlízenka kapustová), způsobující nádorovitost kořenů. Po jarním ječmeni a raných odrůdách ozimé pšenice se zase osvědčuje v polovině srpna výsev např. ředkve olejné. Před případným zařazením cukrovky je možno využít celou řadu odrůd rezistentních vůči háďátku řepnému. Hořčici bílou nebo hořčici sareptskou díky jejich krátké vegetační době lze vyset ještě koncem srpna a počátkem září. Především v suchých oblastech se využívá svazenka vratičolistá, jejíž význam se stupňuje prostřednictvím mohutného kořenového systému a poměrně dobrou snášenlivostí přísušku. [6] Výběr meziplodin je třeba tedy volit tak, aby zpestřovaly strukturu plodin a celkově přispívaly k biologické vyváženosti osevního postupu. [23] Založení porostů strniskových meziplodin Podstatou úspěchu pěstování strniskových meziplodin je založení porostu v co nejkratší době po sklizni obilnin při kvalitní přípravě půdy a setí. [2] Pro jejich uspokojivý výnos nadzemní i podzemní biomasy a příznivý vliv na půdu je zapotřebí zajistit včasný úklid slámy po předešlé obilnině nebo kvalitní rozdrcení a rovnoměrné rozprostření po pozemku. [6] Porosty lze zakládat, jak uvádějí Vach a kol. [2], klasickými nebo minimalizačními technologiemi. U obou technologií je vždy požadavek na urovnání povrchu půdy před setím a uválení po zasetí meziplodiny. V případě minimalizační technologie se jedná o: - přímý výsev po sklizni předplodiny (secími stroji pro přímé setí do nezpracované půdy); - výsev meziplodiny v jedné operaci s mělkým zpracováním půdy (s podmítkou) výsev osiva do půdy, která je v pohybu secími stroji bez botek; - opakované mělké zpracování půdy (podmítka + mělké zpracování půdy); - mělké zpracování půdy (podmítka) + kypření půdy dlátovým kypřičem do hloubky cm s urovnáním povrchu půdy. Minimalizace se využívá tehdy, je-li na pozemku po sklizňové technice méně kolejových stop, slabé zaplevelení pozemku a půda je vlhčí. Půdu lze pak zpracovat jen povrchově radličkovými kypřiči, talířovým nářadím nebo rotačními kypřiči 28

29 do hloubky 5-8 cm. Současně je možno vyset strniskové meziplodiny a využít tak zásobu půdní vláhy i letní dešťové srážky. [6], [20] Kde nejsou splněny výše uvedené podmínky, zejména na méně úrodných půdách, při větším výskytu plevelů a posklizňových zbytků nebo v případě půdní nerovnosti po sklizni obilní předplodiny, je nutné použít tradiční zpracování půdy s orbou. [6] - podmítka, orba, předseťová příprava půdy, setí; - orba, předseťová příprava půdy, setí. Hlubší zpracování půdy orbou je nejen nákladnější, ale také v suchých podmínkách většinou vede ke zhoršení vlhkostních poměrů půdy a tím i vláhového zabezpečení pěstované meziplodiny. [2] Vliv opožděného termínu výsevu V důsledku opožděného termínu výsevu v polovině září se zkracuje období vhodných teplot pro růst a porost tak nestihne před nástupem zimy vytvořit dostatečné množství hmoty. [21] Nejvyšší riziko obecně nastává u teplomilných druhů, kde negativně působí i krátkodobý pokles přízemních teplot na konci léta a na počátku podzimu. Jako příklad lze uvést pohanku, která má rychlý růst, ale první mráz rostliny usmrtí. U dotovaných druhů stanovené období pro optimální termín setí je potřeba upravit podle místních klimatických podmínek. [6] Hnojení U strniskových meziplodin je z hlediska výživy rostlin věnována pozornost především hnojení dusíkem. Jak uvádějí Brant a kol. [1], dávku dusíkatých hnojiv musíme korigovat na základě těchto skutečností: - půdně-klimatických podmínek stanoviště, - předplodiny, - zařazení bobovitých plodin v osevním postupu, - intenzity a zařazení organických hnojiv v osevním postupu, - druhu meziplodiny, 29

30 - termínu výsevu meziplodiny, délky vegetační doby a předpokládaného výnosu meziplodiny. Podle literárních údajů u nevikvovitých plodin dosahuje dávka dusíku 30 až 50 kg.ha -1. Na úrodných půdách při vysoké úrovni hnojení dusíkem k obilninám (zejména k ozimé pšenici) se dusíkem nehnojí, protože mimo jiné úkolem strniskových meziplodin je snížení obsahu (imobilizace) volných nitrátů v půdě a zamezení tak vyplavování dusíku z půdy. [20] Při výživě ostatními elementy je nezbytné provádět korekci ph vápněním a hnojení P, K, Mg systematicky v rámci osevního sledu. Jednotlivé dávky živin se zjistí na základě zásoby v půdě a výnosové hladiny hlavních plodin. [1] Zapravení meziplodin do půdy Vzrostlé porosty strniskových meziplodin se doporučuje před zaoráním uválet kotoučovými válci nebo rozřezat talířovými bránami z důvodu jejich dokonalejšího zapravení do půdy. Při zapravení biomasy strniskových meziplodin lze aplikovat fosforečná a draselná hnojiva. [30] Strniskové meziplodiny zaoráváme co nejpozději na podzim, až průměrná denní teplota klesne pod 10 C. Podzimním zaoráním, především vhodným pro následné jařiny, se šetří půdní vláha, posouvá se rozklad biomasy do jejich vegetačního období a omezují se tak ztráty dusíku vyplavením do spodních vod. [2], [23] Nebo pro snadnější zapravení a rychlejší rozkládání na jaře je účelné uválenou a pořezanou zelenou hmotu nechat přemrznout. Po dotovaných strniskových vymrzajících i přezimujících (na jaře chemicky likvidovaných) meziplodinách je v našich zemědělských podnicích nejčastěji pěstována kukuřice a jarní ječmen, v menším rozsahu pak cukrovka, slunečnice, mák a další. [28] Vzhledem k problémům s jarní orbou řeší většina podniků založení porostů uvedených plodin pomocí různých forem minimalizačních technologií, které nicméně vyžadují větší preciznost i kvalitu prováděných operací a vyšší nároky na vybavení speciální technikou. [6] 30

31 Hodnocení porostu na základě jeho odrazivosti Z agronomického hlediska jsou nejvýznamnějšími monitorovanými vlastnostmi hustota porostu, výživný stav rostlin, poškození rostlin a zaplevelení. Vedle tradičních metod (anorganické rozbory rostlin) lze aplikovat senzory, které ve většině případů využívají měření spektrálních vlastností rostlin a porostů. [5] Jak uvádí Lukas [12], rostliny totiž vykazují specifickou odrazivost v jednotlivých pásmech elektromagnetického záření (příloha 1). Modrá a červená část záření jsou v převážné většině spotřebovávány při procesu fotosyntézy. Část spektra zeleného je odrážena, a proto se nám rostliny jeví jako zelené. Blízce infračervené spektrum (NIR), ve kterém se většina záření odráží, je ale pro lidské oko neviditelné. V této souvislosti lze využít vegetační index NDVI, tzv. normalizovaný diferenční vegetační index. NDVI hodnotí porost poměrem odrazivosti v červeném (R) a blízce infračerveném spektru (NIR) a vypovídá o obsahu chlorofylu a množství biomasy. [5] Výsledek výpočtu NDVI je bezrozměrná veličina a nabývá hodnot v rozmezí -1 až 1. Pozitivní hodnoty NDVI představují zelenou vegetaci a vysoké hodnoty jsou spojeny s vyšší hustotou porostu. Hodnoty NDVI kolem nuly značí holou půdu a skály a záporné pak vodní plochu a stavby. [15] Vztah mezi hustotou porostu a NDVI ale není zcela dokonalý, protože vegetační index vykazuje negativní vlastnost tzv. nasycení při vysoké hustotě porostu. Při dosažení určitého stupně LAI (listová pokryvnost) se již NDVI nemění, kdy zvyšující se hustota porostu již není pomoci NDVI indikována. Příčinou je nedostatečná citlivost NDVI na změny v obsahu chlorofylu, zejména střední a vyšší koncentrace. [12] 31

32 3.2 JARNÍ JEČMEN Jarní ječmen je tradiční tržní komoditou, důležitou krmnou obilovinou a nezastupitelnou surovinou našeho rozvinutého sladařského průmyslu. Pěstování jarního ječmene má v České republice a obzvlášť na Moravě bohatou historii a dlouholetou tradici. [36] Oseté plochy, jak ukazuje níže uvedený obrázek, se od roku 1993 pohybovaly v rozmezí od 340 do 490 tis. ha. V roce 2010 se oseté plochy jarního ječmene dostaly pod hranici 300 tis. ha a tento trend trval i v následujících letech. Kromě toho obrázek dokumentuje výnos ječmene. V posledních pěti letech tato plodina trvale překonává výnos 4 t.ha -1, který nebyl v předešlých letech dosahován s výjimkou roku Vývoj ploch (tis. hā 1 ) Osevní plocha a výnos jarního ječmene v České republice 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 Průměrný výnos (t.hā 1 ) 100 1, ,00 Osevní plocha Výnos Rok Obr. 1 Vývoj osevní plochy a výnosů jarního ječmene v České republice Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [47] Všechny kulturní druhy ječmene patří do jediného diploidního druhu (n=14) Hordeum vulgare L. ječmen setý. Při jeho členění pro praktické účely nejlépe vyhovuje rozdělení na convariety: H. v., convar. vulgare ječmen setý, víceřadý. U něj se rozlišují dva typy: šestiřadý hexastichon a čtyřřadý tetrastichon. Víceřadé ječmeny jsou v našich podmínkách pěstovaný jako ozimy. 32

33 H. v., convar. intermedium ječmen setý, přechodný. Tento ječmen se pěstuje ve východní Asii a v oblasti Tibetu, ve Skandinávii, případně ve Skotsku. H. v. convar. distichon ječmen setý, dvouřadý. Vyskytuje se v několika varietách, kdy například do variety nutans (ječmen nicí, háčkující) patří většina sladovnických odrůd. [33], [34] Způsob využití ječmene je mnohostranný. V současné době lze ječmen rozdělit podle užitkových směrů na: Sladovnický - u nás převažuje jarní, na jehož kvalitu mají zpracovatelé řadu požadavků z důvodu zařazení ječmene do kategorie sladovnický, resp. nesladovnický. Krmný - sem patří ječmeny víceřadé i dvouřadé, formy ozimé i jarní, pluchaté i bezpluché. Průmyslový jedná se především o výrobu etanolu, kdy se ječmen pěstuje jako náhradní plodina za vymrzlé nebo poškozené porosty ozimých obilnin, ale využití této kategorie je zatím nízké. Potravinářský je stanoven pro produkci funkčních potravin. Odrůdy výlučně potravinářského typu ječmene nejsou v České republice prozatím registrovány. Pícninářský - jarní ječmen se tradičně využívá jako krycí plodina pro výsev víceletých pícnin. [33], [28] Požadavky na prostředí Jarní ječmen je charakteristický jemnějším a mělčím kořenovým systémem a potřebou intenzivního příjmu živin a vody z půdy během krátkého vegetačního období. Proto při pěstování jarního ječmene po strniskových meziplodinách představují významnou roli agroekologické podmínky. [32], [34] Jarní ječmen je plodinou náročnou na dobrý fyzikální a strukturní stav půdy, dostatek vzduchu a pohotových živin v půdě. Růst ječmene negativně ovlivňuje kyselé prostředí a zaplevelený pozemek. [33], [34] Vedle půdních podmínek se na výnosu zrna uplatňují rovněž klimatické podmínky. Zejména v posledních letech je stále více limitujícím prvkem voda - nedostatek srážek. 33

34 I proto se ječmenům daří v úrodných rajonech řepařské oblasti, kde převažují půdy typu černozemního a hnědozemního s dostatkem jílu. Těmto požadavkům se musí přizpůsobit základní zpracování a příprava půdy k setí. [35] Zpracování půdy k jarnímu ječmeni po strniskových meziplodinách Jarní ječmen je plodinou staré půdní síly. Zjednodušení struktury pěstovaných plodin, jak ukazuje obrázek, vede k poklesu zastoupení okopanin v osevním sledu jako vhodných předplodin pro jarní ječmen. Ten se pak vysévá po obilnině. [34], [36] 57,2% Plocha osevů v České republice v roce ,7% 19,8% Pícniny Zelenina konzumní Ostatní plocha Okopaniny Obilniny Luskoviny Technické plodiny 3,4% 1,0% 0,3% 17,5% Obr. 2 Plocha osevů v České republice v roce 2013 Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [40] Jedním z dalších současných problémů je omezení chovu hospodářských zvířat, především skotu. Citelně tak chybí zúrodňující účinek jetelovin a hnoje. Z to vyplývá nutnost využívání náhradních zdrojů organické hmoty. [36] Při zakládání porostu jarního ječmene po strniskových meziplodinách jsou většinou využívány minimalizační technologie. Na jaře v případě nedostatečně vymrzlé meziplodiny nebo většího zaplevelení se aplikuje neselektivní herbicid. Následuje, jak to podmínky na pozemku dovolí, mělké celoplošné prokypření půdy s následnou předseťovou přípravou a setí dostupnou secí technikou. Jen mimořádně jsou u jarního ječmene používány přímé výsevy. [6], [37] Velké množství posklizňových zbytků strniskových meziplodin může vést k dočasnému snížení dostupnosti dusíku, přestože se vyznačují relativně dobrý poměrem C:N. Jako východisko lze uvést aplikaci dodatkového dusíku na posklizňové zbytky. Opravou poměru C:N se vyřeší nedostatek dusíku pro rozklad meziplodiny 34

35 a tak nevyrovnaná výživa vzcházejícího jarního ječmene. [24] Další problém může nastat s proteplením a pomalým vysycháním půdy v případě nepříznivých půdních podmínek na jaře. To má za následek opožděný výsev jarního ječmene a v samotném důsledku zkrácení vegetační doby a snížení výnosu jarního ječmene. [37] Jarní ječmen by se měl vysévat co nejdříve na jaře, jakmile to počasí a stav půdy dovolí. Dalším doporučením je tzv. mělké setí do hloubky 2-3 cm a šířka řádku 12,5 15 cm. I tyto faktory významně ovlivňují výši sklizně a kvalitu sladovnického ječmene. [33], [35] Výživa jarního ječmene Pro vysoký výnos jarního ječmene je jedním ze základních stavebních kamenů hnojení dusíkem. U jarního ječmene se počítá kg pohotového dusíku na hektar při výnosu 5 t zrna.ha -1. Intenzivní odběr dusíku probíhá do konce sloupkování. Nejvíce dusíku jarní ječmen odebere v době odnožování, proto je vhodné dávku dusíku dělit do dvou aplikací: 1. před setím nebo nejlépe hnojením pod patu dle předplodiny % dusíku předpokládané dávky 2. ve fázi dvou listů až počátku odnožování do 30 % - dávka by neměla přesáhnout 25 kg.ha -1. [35] Využití aplikované dávky dusíku pro tvorbu a kvalitu výnosu závisí na půdních vlastnostech (především na půdním druhu, vláhovém režimu, obsahu organických látek v půdě, biologické aktivitě) a stejnou měrou na sumě a rozložení srážek během vegetačního období a na teplotě půdy. [28] Jarní ječmen během vegetace vedle vysoké spotřeby dusíku odčerpá také značné množství P, K, Mg a ostatních prvků. Hnojení prvky P, K a Mg by mělo být provedeno jako základní. [33], [35] Sladovnický ječmen s ohledem na krátkou vegetační dobu a zvýšené nároky na kvalitu vyžaduje pozorně sledovat jeho vývoj a na základě obsahu živin v půdě a chemického složení rostlin korigovat jeho výživný stav. [36] 35

36 3.2.4 Škodlivé vlivy na výnos a kvalitu jarního ječmene Škodlivých vlivů, které mohou vážně ohrozit výnos i kvalitu jarního ječmene, je celá řada. K nejzávažnějším patří poléhání, výskyt chorob, plevelů a škůdců. Polehání Jedním z rozhodujících limitujících faktorů v intenzivních technologiích pěstování ječmene je omezení poléhání. Poléháním dochází např. k zahnědnutí špiček, porůstání, zvýšení infekce fuzarióz a obsahu mykotoxinů, výskytu plísní. V samotném důsledku způsobuje jednak výnosové ztráty, ale také znehodnocuje sladovnickou kvalitu. [35] Porosty lze ošetřit přípravky proti poléhání. Mimo jiné k zabránění tohoto problému je třeba sledovat vlastnosti pěstovaných odrůd, růstové charakteristiky a jejich realizaci při pěstování v dané oblasti a na určitém pozemku s konkrétní technologií pěstování. [34] Plevele Vysoká konkurenční schopnost, rychlý růst kořenové a nadzemní biomasy, jarního ječmene je závislá nejen na průběhu počasí, ale především na přípravě půdy, termínu a kvalitě výsevu, odrůdě a obsahu živin v půdě. V rámci obilnin patří jarní ječmen k nejcitlivějším druhům na poškození herbicidy, proto je nutné tuto ochranu proti plevelům jako např. heřmánkovité, svízel přítula zvažovat pečlivěji. Jarní ječmen reaguje kladně na ochranu proti plevelům přírůstkem výnosu, usnadněním a zvýšením efektivnosti sklizně, zlepšením kvalitativních parametrů zrna a snížením kontaminace zrna příměsí plevelných semen. [33] Škůdci Přes široké spektrum živočišných škůdců, kteří mohou způsobit významné výnosové ztráty, se škůdci na jarním ječmeni vyskytují sporadicky. Tudíž ochrana proti mšicím, kohoutkům nebo bejlomorkám je aktuální jen při invazním napadení v jednotlivých letech. [34], [35] Choroby Současná praktická škodlivost chorob (např. hnědá skvrnitost ječmene, Fusarium, padlí travní, rez ječná) jarního ječmene je velmi diferencovaná podle odrůd, ročníku a způsobu pěstování. V podstatě nepřímý vliv (narušení metabolismu a omezení 36

37 asimilační plochy) negativně ovlivňuje transport asimilátů do zrna, tím se snižuje i HTZ a výtěžnost předního zrna. Dobrý zdravotní stav porostu je potřebné zajistit v průběhu celé vegetace. Ochranu rostlin lze považovat za velmi důležitou část pěstebních technologií jarního ječmene vzhledem k jejím zásadním dopadům na výnos, sladovnickou jakost, bezpečnost produkce a ekonomickou efektivnost pěstování. [34], [35] Sklizeň a kvalitativní ukazatele Sklizeň je vyvrcholením veškerých operací celé výroby kvalitního zrna. Jedna z hlavních zásad při organizování sklizně jarního ječmene je správné určení termínu. Sklízí se v plné zralosti (DC 92). V této fázi už ustala asimilační činnost, zárodek obilky plně vyspěl a zásobní látky v zrně se nachází zpravidla v optimálním poměru. K nejmenšímu poškození během sklizně dochází při vlhkosti zrna okolo 15 %. Předčasná sklizeň nebo přezrání porostu způsobuje ztráty na výnosu i kvalitě. [34], [33] Jakostní požadavky na sladovnický ječmen se odvíjejí od normy Ukazatel sladovnické jakosti (USJ) klasifikuje kvalitu jednotlivých odrůd. Úroveň dílčích znaků je efektem interakce mezi genotypem a prostředím. [35] Tab. 2 Hodnoty jakostních ukazatelů zrna sladovnického ječmene Zdroj: [35] Jakostní ukazatele Základní jakost (%) Závazná jakost (%) Vlhkost 15,0 nejvýše 16,0 Přepad zrna nad sítem 2,5 x 2,2 mm 90,0 nejméně 70,0 Zrna poškozená 2,0 nejvýše 5,0 Zrna se zahnědlými špičkami 2,0 nejvýše 6,0 Zrna porostlá 0,0 nejvýše 0,5 Celkový odpad, z toho: neodstranitelná příměs zelená zrna 3,0 - - nejvýše 7,0 nejvýše 1,0 nejvýše 1,0 Klíčivost 98,0 nejméně 92,0 Obsah N-látek (N x 6,25) 11,0 nejvýše 12,5 Barva zrna světle žlutá žlutá, i méně vyrovnaná Plucha Jemně vrásčitá i méně jemně vrásčitá Tyto parametry upravují výkupci. Hlavním a nosným kritériem je klíčivost, bez které nelze vyrobit slad. Ostatní nákupní parametry se výrazně liší v různých letech. [35] 37

38 Výnos a kvalita zrna je těsně spjata s povětrnostními a půdně klimatickými podmínkami, lokalitou, působením předplodiny, agrotechnickými zásahy, počínaje předseťovou přípravou půdy, hnojením, ošetřením proti chorobám a škůdcům, sklizní a v neposlední řadě také velmi významnou posklizňovou úpravou zrna. [35] Jak uvádí společnost Selgen [38]: Každé opomenutí nebo chyba se vymstí, protože jarní ječmen je fajnovka, která nese každé příkoří velmi nelibě. 38

39 4 MATERIÁL A METODIKA Hodnocení produkčních schopností vybraných druhů meziplodin a jejich vlivu na výnos následného jarního ječmene probíhalo na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích. 4.1 Charakteristika stanoviště Polní pokus byl založen v roce 2006 v kukuřičné výrobní oblasti. Pozemek se nachází na jílovitohlinité, fluvizemi glejové, s obsahem humusu 2,97 %, obsahem přístupného P 112 mg.kg -1, K 217 mg.kg -1, Ca 4289 mg.kg -1 a ph/kcl 6,8. Průměrný roční úhrn srážek je 480 mm a průměrná roční teplota 9,3 C. 4.2 Druhy meziplodin Do pokusu bylo zařazeno deset druhů meziplodin, a to hořčice bílá, ředkev olejná, svazenka vratičolistá, pohanka obecná, žito svatojánské, proso seté, krambe habešská, sléz krmný, lesknice kanárská a světlice barvířská. U téměř všech druhů meziplodin proběhla klasifikace jedné odrůdy. Výjimka nastala při hodnocení tří odrůd u hořčice bílé a dvou odrůd u svazenky vratičolisté. Tab. 3 Zařazené meziplodiny do polního pokusu Pořadí Meziplodina Odrůda Výsevek Hloubka setí kg.ha -1 Cm 1 Hořčice bílá Veronika Hořčice bílá Severka Hořčice bílá Ascot Ředkev olejná Ikarus Svazenka vratičolistá Větrovská Svazenka vratičolistá Angelia Pohanka obecná Pyra Elita Žito svatojánské Lesan Proso seté Hanácké mana Krambe habešská Browska Sléz krmný Dolina Lesknice kanárská Judita Světlice barvířská Sabina Kontrola bez mezipl

40 4.3 Termín výsevu meziplodin Porosty meziplodin byly zakládány ve dvou termínech. První termín se uskutečnil po sklizni předplodiny a platil pro všechny druhy a odrůdy meziplodin. Kdežto ve druhém termínu, v měsíci září, bylo vyséváno jen šest druhů meziplodin: hořčice bílá odrůda Severka, ředkev olejná, svazenka vratičolistá odrůda Větrovská, žito svatojánské, sléz krmný a lesknice kanárská. V obou případech byla do pokusu zařazena kontrolní varianta bez meziplodiny. Tab. 4 Termín výsevu meziplodin Termín výsevu/rok I. termín výsev II. termín výsevu Uspořádaní pokusu Polní pokus v prvním i druhém termínu výsevu byl založen metodou znáhodněných bloků ve čtyřech opakování. Celková velikost pokusné parcely je 1,5 x 10 m = 15 m 2. Porosty meziplodin byly zakládány po sklizni ozimé pšenice. Bezprostředně po sklizni slámy z pozemku následovala podmítka a příprava půdy pro setí. Setí meziplodin zajistil bezezbytkový secí stroj OYORD se záběrem 1,5 m. V obou termínech byl pozemek po zasetí uválen. Po meziplodinách byl pěstován jarní ječmen. V jarním období bylo provedeno na všech variantách pokusu jednotné hnojení fosforem a draslíkem (90 kg P 2 O 5 a 130 kg K 2 O na hektar). Hnojení dusíkem bylo v začátku pokusu pro zvýraznění vlivu meziplodin na následný jarní ječmen vynecháno. Ale od roku 2010 byly jednotlivé parcely rozděleny na dva díly. Na jedné části bylo hnojení dusíkem vynecháno a na druhé části byl použit dusík v dávce 60 kg N na hektar. Po aplikaci hnojiv následovala předseťová příprava půdy a setí jarního ječmene (odrůda Bojos). Sladovnická odrůda Bojos je preferovaná téměř všemi sladovnami a doporučena Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu piva. Rostliny jsou středně vysoké a méně odolné proti poléhání. Ve všech výrobních oblastech i ročnících dosahuje vysokého podílu předního zrna. V kukuřičné výrobní oblasti pro termín setí platí zásada oset co nejdříve na jaře do optimální hloubky 2-4 cm při množství 3,5-4 mil. klíčivých semen na hektar. [44] 40

41 Na rozdíl od meziplodin byla ochrana v případě jarního ječmene proti chorobám a plevelům realizována, a to dle platných metodik Státní rostlinolékařské správy a jejich aktuálního výskytu. 4.5 Sledování Na všech variantách pokusu byl hodnocen výnos čerstvé nadzemní hmoty a sušiny strništních meziplodin. Pro toto stanovení byly po cca 45 dnech vegetace ( , , , , , , , ) odebrány vzorky nadzemní biomasy z plochy 0,5 x 0,5 m (tj. 0,25 m 2 ) u každé parcely. Ke statistickému vyhodnocení výsledků byla použita analýza rozptylu a následně Fischerův LSD test. Diagnostika porostu strniskových meziplodin byla měřena bezkontaktně pomocí vegetačního indexu NDVI (Normalized Diference Vegetation Index) přístrojem Trimble GreenSeeker Handheld (příloha 5). Trimble GreenSeeker Handheld využívá aktivní záření LED diod pro měření odráženého záření nad porostem v červeném R (660 nm) a NIR spektru (780 nm) a následný výpočet vegetačního indexu NDVI. V podmínkách polního pokusu byly na každé variantě získány 3 hodnoty NDVI. Toto hodnocení bylo uskutečněno pouze v roce 2013 na všech variantách prvního i druhého termínu výsevu strniskových meziplodin. Sledování vlivu meziplodin na výnosy následného jarního ječmene bylo provedeno na všech variantách pokusu ve čtyřech opakování. Statistické vyhodnocení výsledků bylo provedeno za použití programu Statistica CZ v. 12, konkrétně pak pomocí analýzy variance s následným testováním dle Tukeye. 41

42 5 VÝSLEDKY 5.1 Výnosy čerstvé hmoty a sušiny meziplodin Výnosy meziplodin I. termínu výsevu Výsledky sledování výnosů čerstvé hmoty a sušiny strniskových meziplodin prvního termínu výsevu v letech ukazuje tabulka 5. Pravidelně ve všech letech nejvyšších výnosů dosahovala ředkev olejná, svazenka vratičolistá, krambe habešská a hořčice bílá. Podstatně nižší výnosy byly zaznamenány u pohanky obecné, žita svatojánského, prosa setého, slézu krmného, lesknice kanárské a světlice barvířské. U všech meziplodin v jednotlivých letech množství vytvořené biomasy značně kolísalo. Nejnižší výnosy dokumentuje rok Naopak v roce 2012 dokonce hranici 25 t.ha -1 čerstvé hmoty a 2 t.ha -1 sušiny překonala ředkev olejná, obě odrůdy svazenky vratičolisté a krambe habešská. Tab. 5 První výsev: průměrné výnosy čerstvé hmoty a sušiny meziplodin (t.ha -1 ) Meziplodina Průměr Průměrný výnos čerstvé hmoty (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Veronika 19,29 6,47 8,07 7,20 9,29 3,97 19,90 18,84 11,63 Hořčice bílá - Severka 25,04 6,09 6,10 4,62 10,09 4,99 16,50 17,38 11,35 Hořčice bílá - Ascot 16,45 7,60 5,59 4,43 8,34 4,50 24,20 19,88 11,37 Ředkev olejná - Ikarus 40,34 16,10 12,20 3,63 8,95 7,45 25,60 15,57 16,23 Svazenka vratičolist.- Větrovská 12,47 13,05 8,61 9,64 11,73 6,15 25,80 21,44 13,61 Svazenka vratičolistá - Angelia 15,02 15,72 10,53 7,98 14,66 6,97 26,00 26,57 15,43 Pohanka obecná - Pyra Elita 2,04 2,36 2,21 0,00 7,23 1,15 9,30 4,55 3,61 Žito svatojánské - Lesan 1,05 3,00 1,70 0,00 1,45 2,02 7,30 8,90 3,18 Proso seté - Hanácká mana 1,72 0,97 1,64 0,00 0,84 1,52 9,80 1,08 2,20 Krambe habešská - Borowska 14,82 12,78 8,00 6,82 15,14 6,15 25,70 19,47 13,61 Sléz krmný - Dolina 4,05 4,03 3,43 0,23 7,21 4,03 19,70 9,03 6,46 Lesknice kanárská - Judita 1,02 2,07 1,37 0,00 0,47 0,34 6,30 8,88 2,56 Světlice barvířská - Sabina 2,90 4,17 1,39 0,00 1,95 4,29 15,50 19,14 6,17 Průměr za jednotlivé roky 12,02 7,26 5,45 3,43 7,49 4,12 17,82 14,67 9,03 Průměrný výnos sušiny (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Veronika 2,51 1,27 1,50 1,22 1,47 1,04 2,98 3,67 1,96 Hořčice bílá - Severka 3,04 1,10 1,06 0,77 1,82 1,13 2,50 3,16 1,82 Hořčice bílá - Ascot 2,26 1,27 0,91 0,74 1,62 1,06 4,28 3,67 1,98 42

43 Ředkev olejná - Ikarus 4,77 2,20 2,18 0,60 1,34 1,33 2,25 2,09 2,10 Svazenka vratičolist.- Větrovská 1,92 1,53 0,99 1,57 1,83 1,22 2,80 2,49 1,79 Svazenka vratičolistá - Angelia 1,84 1,87 1,65 1,30 2,71 1,29 2,78 4,11 2,19 Pohanka obecná - Pyra Elita 0,76 1,07 0,30 0,00 2,35 0,64 3,65 1,09 1,23 Žito svatojánské - Lesan 0,26 0,60 0,42 0,00 0,50 0,54 1,40 1,92 0,71 Proso seté - Hanácká mana 0,32 0,36 0,30 0,00 0,19 0,89 1,98 0,22 0,53 Krambe habešská - Borowska 1,72 1,56 1,03 1,12 2,60 1,19 2,90 2,59 1,84 Sléz krmný - Dolina 0,65 0,60 0,38 0,04 1,16 0,88 2,25 1,33 0,91 Lesknice kanárská - Judita 0,22 0,46 0,20 0,00 0,14 0,14 0,78 1,16 0,39 Světlice barvířská - Sabina 0,33 0,48 0,17 0,00 0,43 0,63 1,53 3,70 0,91 Průměr za jednotlivé roky 1,59 1,10 0,85 0,57 1,40 0,92 2,47 2,40 1,40 Při statistickém vyhodnocení rozdílů výnosů meziplodin v prvním termínu výsevu (obrázek 3 a 4) byl zaznamenán průkazný rozdíl mezi velikostí produkce biomasy nejen u druhů meziplodin, ale i v jednotlivých letech. Podle obrázku 5 byla rovněž zjištěna závislost mezi výnosem čerstvé hmoty a sušiny strniskových meziplodin. Jak je patrné z obrázku 3, výnos čerstvé hmoty ředkve olejné, svazenky vratičolisté, krambe habešské a hořčice bílé dosahuje průkazně vyšších hodnot než v případě ostatních strniskových meziplodin. Z uvedené skupiny meziplodin nejvyšší výnos pak zaznamenala ředkev olejná. F(12, 396)=29,618, p=0,0000 Čerstvá hmota (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Veronika Hořčice bílá - Severka Hořčice bílá - Ascot Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Svazenka vratičolistá - Angelia Pohanka obecná - Pyra Elita Žito svatojánské - Lesan Proso seté - Hanácká mana Krambe habešská - Borowska Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Světlice barvířská - Sabina Meziplodina Obr. 3 První výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) 43

44 Rozdělení výnosu sušiny meziplodin do dvou skupin lze pozorovat na obrázku 4. Ředkev olejná, krambe habešská, obě odrůdy svazenky vratičolisté a všechny odrůdy hořčice bílé dosahují signifikantně vyšších výnosů sušiny než pohanka obecná, žito svatojánské, proso seté, slez krmný, lesknice kanárská a světlice barvířská. Významně nejvyšší obsah sušiny vykazuje svazenka vratičolistá - odrůda Angelia. 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 F(12, 396)=22,470, p=0,0000-0,5 Hořčice bílá - Veronika Hořčice bílá - Severka Hořčice bílá - Ascot Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Svazenka vratičolistá - Angelia Pohanka obecná - Pyra Elita Žito svatojánské - Lesan Proso seté - Hanácká mana Krambe habešská - Borowska Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Sušina (t.ha -1 ) Světlice barvířská - Sabina Meziplodina Obr. 4 První výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů sušiny meziplodin (t.ha -1 ) Zaznamenána byla silná závislost výnosu sušiny a čerstvé hmoty meziplodin (obrázek 5). 44

45 Sušina (t.ha -1 ) Sušina =, ,12437 * zelená hmota r =, Čerstvá hmota (t.ha -1 ) Obr. 5 První výsev: model závislosti výnosů sušiny a čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) Jak již bylo uvedeno, rozdíl ve velikosti výnosu čerstvé hmoty meziplodin byl zaznamenán i v jednotlivých letech. V letech 2006, 2012 a 2013 byly dosaženy průkazně vyšší výnosy meziplodin než v letech Čerstvá hmota (t.ha -1 ) F(7, 396)=49,521, p=0, Rok Obr. 6 První výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) ve sledovaných letech 45

46 5.1.2 Výnosy meziplodin II. termínu výsevu Níže prezentované výsledky čerstvé hmoty a sušiny vybraných meziplodin pocházejí z druhého termínu výsevu. Téměř ve všech letech lze vidět dobré výnosové schopnosti hořčice bílé, svazenky vratičolisté a ředkve olejné. U poslední vyjmenované meziplodiny byla ale zaznamenána nulová hodnota v letech 2009 a Tento fakt však není překvapivý u žita svatojánského, slézu krmného a lesknice kanárské, které prakticky ve všech sledovaných letech dosahovaly nižších výnosů biomasy. Tab. 6 Druhý výsev: průměrné výnosy čerstvé hmoty a sušiny meziplodin (t.ha -1 ) Meziplodina Průměr Průměrný výnos čerstvé hmoty (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Severka 4,06 6,08 1,74 2,14 0,90 3,27 17,50 8,03 5,46 Ředkev olejná - Ikarus 1,99 11,43 1,36 0,00 0,00 5,17 16,50 10,47 5,86 Svazenka vratičolist.- Větrovská 1,73 6,10 0,46 1,86 0,58 3,00 18,90 4,59 4,65 Žito svatojánské - Lesan 0,23 1,04 0,22 0,00 0,00 1,60 6,40 2,15 1,45 Sléz krmný - Dolina 0,39 1,30 0,29 0,00 0,00 1,29 1,40 0,46 0,64 Lesknice kanárská - Judita 0,19 0,35 0,16 0,00 0,08 0,00 1,70 0,69 0,40 Průměr za jednotlivý roky 1,43 4,38 0,70 0,67 0,26 2,39 10,40 4,40 3,08 Průměrný výnos sušiny (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Severka 0,55 0,87 0,23 0,36 0,11 0,50 1,48 0,79 0,61 Ředkev olejná - Ikarus 0,25 1,25 0,13 0,00 0,00 0,65 1,53 0,76 0,57 Svazenka vratičolist.- Větrovská 0,29 0,74 0,05 0,32 0,08 0,47 1,55 0,33 0,48 Žito svatojánské - Lesan 0,05 0,22 0,05 0,00 0,00 0,33 0,85 0,33 0,23 Sléz krmný - Dolina 0,07 0,25 0,05 0,00 0,00 0,08 0,16 0,05 0,08 Lesknice kanárská - Judita 0,03 0,08 0,04 0,00 0,01 0,00 0,23 0,06 0,06 Průměr za jednotlivý roky 0,21 0,57 0,09 0,11 0,03 0,34 0,96 0,39 0,34 Statistické vyhodnocení jednoznačně ukazuje průkaznou diferenci ve velikosti biomasy meziplodin a závislost výnosu sušiny na výnosu čerstvé hmoty meziplodin. Rovněž je patrný signifikantní rozdíl výnosů meziplodin mezi jednotlivými roky. Obrázek 7 naznačuje, mezi kterými meziplodinami byl zaznamenán průkazný rozdíl ve výnosu čerstvé hmoty. Na jedné straně stojí hořčice bílá, ředkev olejná a svazenka vratičolistá se signifikantně vyššími výnosy a na druhé straně žito svatojánské, sléz krmný a lesknice kanárská s nižšími výnosy. 46

47 F(5, 179)=23,719, p=0,0000 Čerstvá hmota (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Severka Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Žito svatojánské - Lesan Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Meziplodina Obr. 7 Druhý výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) Obdobně je tomu i u výnosů sušiny (obrázek 8), kdy žito svatojánské, sléz krmný a lesnice kanárská dosahují průkazně nižších výnosů sušiny ve srovnání s hořčicí bílou, ředkví olejnou a svazenkou vratičolistou. F(5, 179)=27,251, p=0,0000 Sušina (t.ha -1 ) 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0-0,1-0,2 Hořčice bílá - Severka Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Žito svatojánské - Lesan Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Meziplodina Obr. 8 Druhý výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů sušiny meziplodin (t.ha -1 ) 47

48 I v druhém termínu výsevu byla zaznamenána velmi silná závislost mezi výnosem sušiny a čerstvé hmoty meziplodin (obrázek 9). Sušina (t.ha -1 ) 2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 Sušina =, ,08893 * zelená hmota r =, , Čerstvá hmota (t.ha -1 ) Obr. 9 Druhý výsev: model závislosti výnosů sušiny a čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) Průkazně vyšší výnos čerstvé hmoty meziplodin byl dosažen v roce 2012 oproti ostatním sledovaným rokům. Čerstvá hmota (t.ha -1 ) F(7, 179)=32,773, p=0, Rok Obr. 10 Druhý výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) ve sledovaných letech 48

49 5.1.3 Srovnání průměrných výnosů meziplodin z I. a II. termínu výsevu Srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny meziplodin z prvního a druhého výsevu za období let ukazuje tabulka 7. S přehledem lze konstatovat, že u druhého termínu výsevu bylo u každé sledované meziplodiny dosaženo nižšího výnosu než v rámci prvního termínu výsevu. Tab. 7 První a druhý výsev: srovnání průměrných výnosů meziplodin (t.ha -1 ) Meziplodina I. výsev (t.ha -1 ) II. výsev (t.ha -1 ) čerstvá hmota sušina čerstvá hmota sušina Hořčice bílá - Severka 11,35 1,96 5,46 0,61 Ředkev olejná - Ikarus 16,23 2,10 5,86 0,57 Svazenka vratičolistá - Větrovská 13,61 1,79 4,65 0,48 Žito svatojánské - Lesan 3,18 0,71 1,45 0,23 Sléz krmný - Dolina 6,46 0,91 0,64 0,08 Lesknice kanárská - Judita 2,56 0,39 0,40 0,06 Lepší přehlednost průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny uvádí obrázek 11. Z výsledků je patrné, že u všech meziplodin byly dosaženy vyšší výnosy čerstvé hmoty i sušiny v prvním termínu výsevu. Výnos (t.ha -1 ) 18,00 17,00 16,00 15,00 14,00 13,00 12,00 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Hořčice bílá - Severka Srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny meziplodin I. a II. termínu výsevu meziplodin Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Žito svatojánské - Lesan Sléz krmný - Dolina I. výsev - čerstvá hmota II. výsev - čerstvá hmota I. výsev - sušina II. výsev - sušina Lesknice kanárská - Judita Obr. 11 První a druhý výsev: srovnání průměrných výnosů meziplodin (t.ha -1 ) Meziplodina 49

50 5.2 Hodnocení porostu meziplodin na základě jeho odrazivosti Uvedené výsledky sledování výnosů biomasy strniskových meziplodin z prvního výsevu za rok 2013 prakticky potvrzuje i vegetační index NDVI. Nejvyšší výnos čerstvé hmoty a sušiny, tak i hodnotu NDVI blížící k 1, zaznamenala svazenka vratičolistá, krambe habešská, hořčice bílá, ředkev olejná a světlice barvířská. Z nich nejvyšší index 0,84 vykazovala svazenka vratičolistá Angelia. Avšak velmi zajímavě se jeví výsledky slézu krmného a pohanky obecné. U pohanky obecné, která měla sice vyšší produkční schopnost než proso seté, nebyl vegetační index NDVI naměřen. Sléz krmný, i přes nižší výnos biomasy, dosáhl hodnoty NDVI až 0,82. Tab. 8 První výsev: srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin Meziplodina NDVI Čerstvá hmota Sušina (t.ha -1 ) (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Veronika 0,74 18,84 3,67 Hořčice bílá - Severka 0,75 17,38 3,16 Hořčice bílá - Ascot 0,76 19,88 3,67 Ředkev olejná - Ikarus 0,67 15,57 2,09 Svazenka vratičolistá - Větrovská 0,78 21,44 2,49 Svazenka vratičolistá - Angelia 0,84 26,57 4,11 Pohanka obecná - Pyra Elita 0,00 4,55 1,09 Žito svatojánské - Lesan 0,66 8,90 1,92 Proso seté - Hanácká mana 0,56 1,08 0,22 Krambe habešská - Borowska 0,81 19,47 2,59 Sléz krmný - Dolina 0,82 9,03 1,33 Lesknice kanárská - Judita 0,76 8,88 1,16 Světlice barvířská - Sabina 0,82 19,14 3,70 Kontrola - bez meziplodiny 0, Průměr 0,68 14,67 2,40 Při statistickém vyhodnocení byla zjištěna pozitivní závislost mezi výnosem čerstvé hmoty a hodnotou vegetačního indexu NDVI (obrázek 12). 50

51 NDVI 0,90 0,85 NDVI =, ,00686 * Čerstvá hmota (t.ha -1 ) r =, ,80 0,75 0,70 0,65 0,60 0,55 0,50 0, Čerstvá hmota (t.ha -1 ) Obr. 12 První výsev: model závislosti výnosů čerstvé hmoty (t.ha -1 ) a NDVI Lepší přehlednost již zmíněné situace dokumentuje následující obrázek. U sledovaných meziplodin vegetační index NDVI téměř odpovídá množství jejich vytvořené biomasy. Srovnání NDVI a čerstvé hmoty a sušiny meziplodin za rok 2013 Výnos (t.ha-1) 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 NDVI 0,00 0,00 Hořčice bílá - Veronika Hořčice bílá - Severka Hořčice bílá - Ascot Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Angelia Svazenka vratičolistá - Větrovská Pohanka obecná - Pyra Elita Žito svatojánské - Lesan Proso seté - Hanácká mana Krambe habešská - Borowska Sléz krmný - Dolina Světlice barvířská - Sabina Lesknice kanárská - Judita Kontrola - bez meziplodiny Meziplodina Čerstvá hmota Sušina NDVI Obr. 13 První výsev: srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin za rok

52 V rámci II. termínu výsevu nejvyšší hodnoty NDVI 0,85 a vysokého výnosu čerstvé hmoty a sušiny dosáhla ředkev olejná. Následovala hořčice bílá, svazenka vratičolistá a žito svatojánské. Sléz krmný sice dosáhl nejnižšího množství vytvořené biomasy, ale nejnižší hodnota indexu NDVI 0,29 byla zaznamenána u lesknice kanárské. Tab. 9 Druhý výsev: srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin Meziplodina NDVI Čerstvá hmota Sušina (t.ha -1 ) (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Severka 0,83 8,03 0,79 Ředkev olejná - Ikarus 0,85 10,47 0,76 Svazenka vratičolistá - Větrovská 0,79 4,59 0,33 Žito svatojánské - Lesan 0,73 2,15 0,33 Sléz krmný - Dolina 0,51 0,46 0,05 Lesknice kanárská - Judita 0,29 0,69 0,06 Kontrola - bez meziplodiny 0, Průměr 0,59 4,40 0,39 Obrázek 14 dokumentuje statisticky průkazný vztah mezi indexem NDVI a výnosem čerstvé hmoty strniskových meziplodin. NDVI 1,0 0,9 NDVI =, ,04201 * Čerstvá hmota r =, ,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0, Čerstvá hmota (t.ha -1 ) Obr. 14 Druhý výsev: model závislosti výnosů čerstvé hmoty (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin Na následujícím obrázku lze s přehledem vidět, že index NDVI odpovídá výši výnosů biomasy strniskových meziplodin. Výjimka nastala u slezu krmného. 52

53 Výnos (t.ha -1 ) 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Hořčice bílá - Severka Srovnání NDVI a čerstvé hmoty a sušiny meziplodin za rok 2013 Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Žito svatojánské - Lesan Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Kontrola - bez meziplodiny Meziplodina 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 NDVI Čerstvá hmota Sušina NDVI Obr. 15 Druhý výsev: srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin za rok

54 5.3 Výnosy jarního ječmene pěstovaného po meziplodinách Výnosy jarního ječmene po I. výsevu meziplodin bez hnojení dusíkem V polním pokusu byl testován vliv meziplodin z I. výsevu na výnos jarního ječmene. Jak ukazuje tabulka 10, za období let vyšší výnosy jarního ječmene byly dosaženy po méně výnosných meziplodinách (proso seté, lesknice kanárská, světlice barvířská, pohanka obecná, sléz krmný) a u kontrolní varianty bez meziplodiny. Naopak nižší výnosy jarního ječmene byly zaznamenány po meziplodinách s vyšší produkční schopností (ředkev olejná, hořčici bílá, svazenka vratičolistá). Výjimka nastala na variantě krambe habešská a žito svatojánské. Výnosy jarního ječmene významně ovlivňoval ročník. Nejvyšší průměrný výnos byl dosažen v roce 2008 a nejnižší v extrémně suchém roce Tab. 10 Průměrné výnosy jarního ječmene (t.ha -1 ) po I. výsevu meziplodin Meziplodina Průměr Průměrný výnos (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Veronika 3,81 5,62 5,23 4,60 4,82 1,83 4,57 4,35 Hořčice bílá - Severka 3,93 5,49 4,72 4,33 4,77 1,89 4,70 4,26 Hořčice bílá - Ascot 3,44 4,95 4,85 4,53 4,98 1,81 4,77 4,19 Ředkev olejná - Ikarus 2,65 5,32 5,92 4,71 5,41 1,78 5,10 4,41 Svazenka vratičolistá - Větrovská 3,40 5,67 5,32 4,68 4,25 1,79 4,44 4,22 Svazenka vratičolistá - Angelia 3,09 5,61 5,39 4,45 4,44 1,75 4,53 4,18 Pohanka obecná - Pyra Elita 3,86 7,17 5,41 4,83 5,54 2,41 4,73 4,85 Žito svatojánské - Lesan 3,56 4,42 5,77 4,40 4,39 1,78 4,07 4,05 Proso seté - Hanácké mana 4,33 6,84 5,00 4,59 7,43 2,96 5,54 5,24 Krambe habešská - Borowka 4,33 6,23 5,14 4,52 6,59 2,11 5,97 4,99 Sléz krmný - Dolina 4,10 5,82 4,38 4,68 5,96 2,10 5,37 4,63 Lesknice kanárská - Judita 4,59 6,52 5,20 4,53 6,76 3,48 5,60 5,24 Světlice barvířská - Sabina 4,28 6,44 5,20 4,47 7,25 2,27 5,90 5,11 Kontrola - bez meziplodiny 4,24 7,14 4,82 4,32 6,84 3,48 5,60 5,21 Průměr za jednotlivé roky 3,83 5,95 5,17 4,55 5,67 2,25 5,06 4,64 54

55 Jak ukazují obrázky 16 a 17, výnos jarního ječmene byl významně ovlivněn meziplodinou a ročníkem. Průkazně vyšší výnos, než po hořčici bílé, ředkvi olejné, svazence vratičolisté a žitu svatojánském, dosahoval jarní ječmen po prosu setém, lesknici kanárské, světlici barvířské, krambe habešské a pohance obecné. Z posledně uvedených meziplodin pak nejvyšší výnos zaznamenal jarní ječmen na variantě lesknice kanárská, proso seté a kontrola bez meziplodiny. F(13, 294)=8,8640, p=, ,8 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 4,6 4,4 4,2 4,0 3,8 3,6 3,4 Hořčice bílá - Veronika Hořčice bílá - Severka Hořčice bílá - Ascot Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Svazenka vratičolistá - Angelia Pohanka obecná - Pyra Elita Žito svatojánské - Lesan Proso seté - Hanácká mana Krambe habešská - Borowska Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Světlice barvířská - Sabina Kontrola - bez meziplodiny Výnos (t.ha -1 ) Meziplodina Obr. 16 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) po jednotlivých meziplodinách Na obrázku 17 je patrný statisticky významný rozdíl ve výnosu jarního ječmene mezi všemi roky. Tento fakt nenastal mezi rokem 2008 a 2011, dále 2009 a

56 Výnos (t.ha -1 ) 7,0 6,5 6,0 5,5 F(6, 294)=140,05, p=0,0000 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1, Rok Obr. 17 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) ve sledovaných letech Vliv meziplodin na výnos jarního ječmene názorně ukazuje obrázek 18. Z průměrných hodnot výnosů meziplodin a jarního ječmene je na první pohled evidentní, že po nižším množství biomasy pohanky obecné, slézu krmného, lesknice kanárské, prosa setého a světlice barvířské dosáhl jarní ječmen vyššího výnosu. Po posledních dvou meziplodinách předčil i kontrolu bez meziplodiny. Naopak po meziplodinách s vyšším výnosem biomasy byly dosahovány nižší výnosy jarního ječmene. Zajímavá je však kombinace vyššího výnosu jak krambe habešské, tak i následného jarního ječmene. Výnos meziplodin (t.ha -1 ) 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Hořčice bílá - Severka Hořčice bílá - Veronika Hořčice bílá - Ascot Průměrné výnosy meziplodin z I. výsevu a jarního ječmene Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolist.- Větrovská Pohanka obecná - Pyra Elita Svazenka vratičolistá - Angelia Žito svatojánské - Lesan Proso seté - Hanácká mana Krambe habešská - Borowska 56 Sléz krmný - Dolina Světlice barvířská - Sabina Lesknice kanárská - Judita Kontrola Meziplodina 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 Výnos jarního ječmene (t.ha -1 ) Meziplodina - čerstvá hmota Meziplodina - sušina Jarní ječmen Obr. 18 Průměrné výnosy meziplodin I. výsevu a následného jarního ječmene (t.ha -1 )

57 5.3.2 Výnosy jarního ječmene po II. výsevu meziplodin bez hnojení dusíkem Jarní ječmen byl vyset i po II. termínu výsevu vybraných druhů meziplodin hořčice bílá, ředkev olejná, svazenka vratičolistá, žito svatojánské, sléz krmný, lesknice kanárská a na kontrole bez meziplodiny. Po výnosnějších meziplodinách (hořčice bílá, ředkev olejná, svazenka vratičolistá) byl průměrný výnos jarního ječmene nižší, pohyboval se kolem hodnoty 5,30 t.ha -1. Po méně produkčních meziplodinách (sléz krmný, lesknice kanárská) byl průměrný výnos jarního ječmene naopak vyšší (6,10 t.ha -1 a více) a předstihl i kontrolu - bez meziplodiny. Opět výnos jarního ječmene byl v jednotlivých letech rozdílný. Tab. 11 Průměrné výnosy jarního ječmene (t.ha -1 ) po II. výsevu meziplodin Meziplodina Průměr Průměrný výnos (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Severka 3,57 7,07 5,33 6,66 6,37 2,33 5,60 5,27 Ředkev olejná - Ikarus 3,41 6,50 5,29 6,83 6,98 2,76 5,97 5,39 Svazenka vratičolistá - Větrovská 2,95 7,42 5,40 6,88 6,57 2,62 5,70 5,36 Žito svatojánské - Lesan 3,48 8,62 4,98 6,86 7,86 2,51 4,04 5,48 Sléz krmný - Dolina 4,83 9,43 5,24 6,87 7,38 3,07 5,90 6,10 Lesknice kanárská - Judita 4,72 9,85 5,17 6,54 7,96 3,25 5,30 6,11 Kontrola - bez meziplodiny 4,90 9,87 5,09 5,90 7,71 3,08 5,60 6,02 Průměr za jednotlivé roky 3,98 8,39 5,22 6,65 7,26 2,80 5,44 5,68 Vliv meziplodin a ročníku na výnos jarního ječmene byl statisticky průkazný. Výsledky statistického hodnocení uvádí obrázek 19 a 20. Signifikantní rozdíl ve výnosu jarního ječmene byl zjištěn mezi variantou - sléz krmný, lesknice kanárská, kontrola bez meziplodiny (výsledek průkazně vyšší) a variantou - hořčice bílá, ředkev olejná, svazenka vratičolistá. 57

58 F(6, 147)=5,2810, p=,00006 Výnos (t.ha -1 ) 6,6 6,4 6,2 6,0 5,8 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 4,6 Hořčice bílá - Severka Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Žito svatojánské - Lesan Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Kontrola - bez meziplodiny Meziplodina Obr. 19 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) po jednotlivých meziplodinách Statisticky významný rozdíl ve výnosu jarního ječmene nastal mezi všemi roky (s výjimkou roku 2009 a 2013). Výnos (t.ha -1 ) F(6, 147)=134,61, p=0, Rok Obr. 20 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) ve sledovaných letech 58

59 Vztah mezi výnosem meziplodin a výnosem jarního ječmene ukazuje obrázek 21. Po vyšší produkční schopnosti hořčice bílé, ředkve olejné a svazenky vratičolisté dosahoval jarní ječmen nižšího výnosu. Naopak po variantách s menším množství biomasy meziplodin (sléz krmný a lesknice kanárská) byl zaznamenán vyšší výnos jarního ječmene. Průměrné výnosy meziplodin z II. výsevu a jarního ječmene Výnos meziplodin (t.hā 1 ) 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Hořčice bílá - Severka Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolist.- Větrovská Žito svatojánské - Lesan Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Kontrola Meziplodina 8,00 7,50 7,00 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 Výnos jarního ječmene (t.hā 1 ) M eziplodina - čerstvá hmota M eziplodina - sušina Jarní ječmen Obr. 21 Průměrné výnosy meziplodin II. výsevu a následného jarního ječmene (t.ha -1 ) 59

60 5.3.3 Výnosy jarního ječmene po I. výsevu meziplodin s hnojením dusíkem V období let byl hodnocen vliv pěstovaných meziplodin na výnos jarního ječmene v kombinaci s hnojením dusíkem. Výsledky sledování jsou uvedeny v tabulce 12. Mezi jednotlivými variantami meziplodin nebyly ve výnosech následného jarního ječmene zaznamenány větší rozdíly. Tab. 12 Průměrné výnosy jarního ječmene (t.ha -1 ) po I. výsevu meziplodin s hnojením N Meziplodina Průměr Průměrný výnos (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Veronika 6,74 8,19 2,04 6,74 5,93 Hořčice bílá - Severka 6,50 8,21 2,09 6,83 5,91 Hořčice bílá - Ascot 6,59 8,13 2,17 6,73 5,90 Ředkev olejná - Ikarus 6,74 8,17 2,19 6,97 6,02 Svazenka vratičolistá - Větrovská 6,46 7,71 2,37 6,67 5,80 Svazenka vratičolistá - Angelia 6,58 7,64 2,37 6,34 5,73 Pohanka obecná - Pyra Elita 6,38 8,42 2,92 6,43 6,04 Žito svatojánské - Lesan 6,18 6,90 2,54 5,27 5,22 Proso seté - Hanácké mana 6,27 8,30 3,67 6,80 6,26 Krambe habešská - Borowka 6,46 7,88 2,55 7,07 5,99 Sléz krmný - Dolina 6,52 8,51 2,31 6,90 6,06 Lesknice kanárská - Judita 6,25 8,78 3,37 6,43 6,21 Světlice barvířská - Sabina 6,17 8,63 2,67 6,77 6,06 Kontrola - bez meziplodiny 6,00 8,95 3,72 6,43 6,28 Průměr za jednotlivé roky 6,42 8,17 2,64 6,60 5,96 Ze statistického vyhodnocení je patrný průkazný vliv meziplodin a jednotlivých roků na výnos jarního ječmene (obrázek 22 a 23). Ale při bližším prozkoumání působení meziplodin lze však zjistit, že se jedná pouze o významně nižší výnos jarního ječmene po žitu svatojánském oproti ostatním variantám. 60

61 F(13, 168)=2,4442, p=,00466 Výnos (t.ha -1 ) 6,8 6,6 6,4 6,2 6,0 5,8 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 4,6 Hořčice bílá - Veronika Hořčice bílá - Severka Hořčice bílá - Ascot Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Svazenka vratičolistá - Angelia Pohanka obecná - Pyra Elita Žito svatojánské - Lesan Proso seté - Hanácká mana Krembe habešská - Borowska Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Světlice barvířská - Sabina Kontrola - bez meziplodiny Meziplodina Obr. 22 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) po jednotlivých meziplodinách s hnojením N Výnos (t.ha -1 ) F(3, 168)=670,26, p=0, Rok Obr. 23 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) s hnojením N ve sledovaných letech 61

62 Následující obrázek 24 názorně ukazuje působnost meziplodin na výnos jarního ječmene v souvislosti s hnojením dusíkem. Výnos meziplodin (t.ha -1 ) 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 Průměrné výnosy meziplodin z I. výsevu a jarního ječmene 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 Výnos jarního ječmene (t.ha -1 ) 2,00 2,50 0,00 2,00 Hořčice bílá - Severka Hořčice bílá - Veronika Hořčice bílá - Ascot Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Angelia Svazenka vratičolist.- Větrovská Žito svatojánské - Lesan Pohanka obecná - Pyra Elita Proso seté - Hanácká mana Sléz krmný - Dolina Krambe habešská - Borowska Světlice barvířská - Sabina Lesknice kanárská - Judita Kontrola Meziplodina M eziplodina - čerstvá hmota M eziplodina - sušina Jarní ječmen Obr. 24 Průměrné výnosy meziplodin I. výsevu a následného jarního ječmene (t.ha -1 ) s hnojením N 62

63 5.3.4 Výnosy jarního ječmene po II. výsevu meziplodin s hnojením dusíkem Následující část se věnuje již uvedené problematice, avšak zde jsou zařazeny meziplodiny II. termínu výsevu v kombinaci s hnojením dusíkem k jarnímu ječmeni. Za sledované období se průměrný výnos jarního ječmene pohyboval na všech variantách v rozmezí 5,58 6,30 t.ha -1, kdy nejvyšší výnos vykazoval jarní ječmen po slézu krmném (překonal i kontrolu bez meziplodiny) a nejnižší po žitu svatojánském. Jak ukazuje tabulka 13, nejproduktivnější byl rok 2011 a nejméně produktivní pak rok Tab. 13 Průměrné výnosy jarního ječmene (t.ha -1 ) po II. výsevu meziplodin s hnojením N Meziplodina Průměr Průměrný výnos (t.ha -1 ) Hořčice bílá - Severka 5,37 8,80 2,46 7,00 5,91 Ředkev olejná - Ikarus 5,64 8,30 2,67 6,97 5,89 Svazenka vratičolistá - Větrovská 5,83 8,93 2,89 6,97 6,16 Žito svatojánské - Lesan 6,58 7,76 2,64 5,33 5,58 Sléz krmný - Dolina 6,63 8,67 2,95 6,97 6,30 Lesknice kanárská - Judita 6,61 7,60 3,02 6,93 6,04 Kontrola - bez meziplodiny 6,60 8,12 2,54 7,14 6,10 Průměr za jednotlivé roky 6,18 8,31 2,74 6,76 6,00 Ze statistického hlediska je patrná významná diference ve výnosu jarního ječmene mezi jednotlivými roky (obrázek 26). Vliv meziplodin na výnosy jarního ječmene v kombinaci s hnojením dusíkem byl statisticky neprůkazný (obrázek 25). 63

64 F(6, 84)=1,0172, p=,41984 Výnos (t.ha -1 ) 7,0 6,8 6,6 6,4 6,2 6,0 5,8 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 Hořčice bílá - Severka Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolistá - Větrovská Žito svatojánské - Lesan Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Kontrola - bez meziplodiny Meziplodina Obr. 25 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) po jednotlivých meziplodinách s hnojením N Výnos (t.ha -1 ) F(3, 84)=180,44, p=0, Rok Obr. 26 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) s hnojením N ve sledovaných letech 64

65 Pro lepší přehlednost následující obrázek ukazuje působnost meziplodin na výnos jarního ječmene v kombinaci s hnojením dusíkem. Vliv různé velikosti biomasy meziplodin se ve výnosu jarního ječmene neprojevil. Průměrné výnosy meziplodin z II. výsevu a jarního ječmene Výnos meziplodin (t.ha -1 ) 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Hořčice bílá - Severka Ředkev olejná - Ikarus Svazenka vratičolist.- Větrovská Žito svatojánské - Lesan Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita Kontrola Meziplodina 8,00 7,50 7,00 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 Výnos jarního ječmene (t.ha -1 ) Meziplodina - čerstvá hmota Meziplodina - sušina Jarní ječmen Obr. 27 Průměrné výnosy meziplodin II. výsevu a následného jarního ječmene (t.ha -1 ) s hnojením N 65

66 5.3.5 Srovnání vlivu meziplodin na výnos následného jarního ječmene v kombinaci s hnojením N Následující tabulka 14 ukazuje průměrné výnosy meziplodin (I. a II. termín výsevu) a výnosy následného jarního ječmene v kombinaci s hnojením a bez hnojení dusíkem za období let Nejnižší výnosy jarního ječmene byly zaznamenány po meziplodinách s vyššími výnosy biomasy (I. termín výsevu) v kombinaci bez hnojení dusíkem. Při aplikaci dusíku došlo k navýšení výnosů jarního ječmene v obou termínech výsevu meziplodin (výrazněji po I. termínu). Hnojení dusíkem překrývalo negativní vliv vyššího výnosu biomasy meziplodin na výnos následného jarního ječmene. Statistické vyhodnocení vlivu meziplodin (I. a II. výsev) v kombinaci s hnojením dusíkem na výnosy jarního ječmene ukazuje obrázek 28. Tab. 14 Srovnání průměrných výnosů meziplodin a následného jarního ječmene (t.ha -1 ) v kombinaci s hnojením N Výnos (t.ha -1 ) Hnojení N Hnojení N I. výsev II. výsev Nehnojeno Hnojeno Nehnojeno Hnojeno meziplodina a jarní ječmen Mezip. Ječmen jarní Mezip. Ječmen jarní Hořčice bílá - Severka 9,05 3,92 5,91 5,95 5,27 5,91 Ředkev olejná - Ikarus 11,41 4,25 6,02 5,42 5,39 5,89 Svazenka vratičolistá - Větrovská 13,33 3,79 5,80 6,08 5,36 6,16 Žito svatojánské - Lesan 2,69 3,66 5,22 2,00 5,48 5,58 Sléz krmný - Dolina 7,79 4,53 6,06 0,67 6,10 6,30 Lesknice kanárská - Judita 1,78 5,09 6,21 0,45 6,10 6,04 Kontrola bez meziplodiny 0,00 5,06 6,28 0,00 6,02 6,10 Průměr 7,68 4,21 5,87 3,43 5,62 5,98 66

67 Výnos (t.ha -1 ) 7,0 6,5 6,0 F(1, 380)=8,8666, p=, ,5 5,0 4,5 4,0 3,5 I. výsev II. výsev Výsev Hnojení nehnojeno Hnojení hnojeno Obr. 28 Statistické vyhodnocení výnosů jarního ječmene (t.ha-1) po výsevech meziplodin v kombinaci s hnojením N 67

68 6 DISKUZE Výsledky našich sledování jednoznačně ukazují na rozdíly ve výnosu biomasy strniskových meziplodin v závislosti na druhu, termínu výsevu a průběhu povětrnostních faktorů. Kukuřičná výrobní oblast, jak uvádí Vach a kol. [2], je z hlediska povětrnostních a půdních podmínek vhodná pro ředkev olejnou, svazenku vratičolistou, hořčici bílou, světlici barvířskou, lesknici kanárskou, sléz krmný a pohanku obecnou. V rámci prvního termínu výsevu nejvyšších výnosů jak čerstvé hmoty, tak sušiny dosahovala ředkev olejná, svazenka vratičolistá Angelia, svazenka vratičolistá - Větrovská, krambe habešská a hořčice bílá, u jejichž odrůd - Severka, Veronika, Ascot se pořadí v jednotlivých letech měnilo. Naopak sléz krmný, pohanka obecná, světlice barvířská, proso seté, žito svatojánské a lesknice kanárská vykazovaly nižší produkční schopnost. V druhém termínu výsevu bylo hodnoceno pouze šest vybraných druhů meziplodin. Průměrně vyšších výnosů zde dosahovala ředkev olejná, hořčice bílá, svazenka vratičolistá a nižších výnosů pak žito svatojánské, slez krmný a lesknice kanárská. Výsledky sledování ukazují na velký význam včasného setí strniskových meziplodin. Větší množství biomasy meziplodin bylo ve všech letech zaznamenáno v prvním termínu výsevu. Naše zjištění potvrzují výsledky Haberleho a kol. [22], kteří uvádí, že skupina strniskových meziplodin s vyšší produkční schopností (hořčice bílá, svazenka vratičolistá, ředkev olejná a krambe habešska) se vyznačuje rychlým růstem a nenáročností na půdní a klimatické podmínky. Jak prezentují Brant a kol. [1], lze meziplodiny rozdělit na univerzální druhy, kam patří hořčice bílá nebo svazenka vratičolistá, a teplomilné druhy jako např. světlice barvířská, pohanka obecná, lesknice kanárská. Sléz krmný, pohanka obecná, světlice barvířská, proso seté, žito svatojánské a lesknice kanárská jsou rizikovou skupinou, kdy dle Haberleho [21] na ně negativně působí i krátkodobý pokles přízemních teplot. Při srovnání obou termínů výsevu důvodem nižších výnosů pozdějšího termínu je především zkrácené období vhodných teplot pro růst meziplodin a porost tak nestihne před nástupem zimy vytvořit dostatečné kvantum hmoty. 68

69 Výnosy meziplodin v našem sledování silně kolísaly v závislosti na průběhu počasí v jednotlivých letech. Jak uvádějí Vach a kol. [20], pro uspokojivé výnosy ve středoevropských poměrech potřebují strniskové meziplodiny mm dešťových srážek a 1200 C teploty vzduchu. Dle našeho pozorování jsou v kukuřičné výrobní oblasti tyto nároky v běžných ročnících zabezpečeny. Například rok 2012 i 2013 se vyznačoval optimální dostupností vody a teplotou po celou dobu vegetace strniskových meziplodin, což se odrazilo na jejich konečném výnosu. Naopak v roce 2009 důsledkem sucha bylo zhoršené vzcházení a nerovnoměrné zapojení porostu a tak snížená možnost fixace slunečního záření. Obecně nedostatečná produkční schopnost meziplodin, jak uvádějí Brant a kol. [1], je evidentně z hlediska plnění jejich základních pěstebních cílů (produkce biomasy a vytvoření vysoké pokryvnosti půdy) jak ve vztahu k ochraně půdy, tak z ohledu regulace plevelů, negativní. V roce 2013 byl hodnocen vegetační index NDVI a porovnán s výnosem strniskových meziplodin. V rámci prvního termínu výsevu strniskových meziplodin výše hodnot NDVI téměř odpovídala výnosům meziplodin. Určitá nedokonalost nastala především u meziplodin s vysokým množstvím vytvořené biomasy. Možným vysvětlením je tzv. nasycení při vysoké hustotě porostu, jak prezentuje Lukas [12], kdy při dosažení určitého stupně listové pokryvnosti se již NDVI nemění. V druhém termínu výsevu bylo vytvořeno celkově menší množství biomasy a hodnoty NDVI odpovídaly výnosům strniskových meziplodin. U obou termínů výsevu ale nastala výjimka na variantě se slézem krmným. Sléz krmný se vyznačoval nižší produkční schopností, avšak index NDVI dosahoval vyšších hodnot. To lze dát do souvislosti, jak uvádějí Vach a kol. [2], s tvorbou značného množství velkých listů. Dále fakt, že hodnoty NDVI kolem nuly značí holou půdu [15], nebyl v případě kontroly - bez meziplodiny zcela splněn z důvodu výskytu plevelů. Celkově vzcházení a růst strniskových meziplodin závisí na délce vegetační doby, kterou limituje pozdější termín výsevu a nástup nízkých teplot. Vedle těchto faktorů má značný význam i dostatek vody v době setí a v následujícím vývoji meziplodin. 69

70 Jednotlivé strniskové meziplodiny ovlivňovaly výnos následného jarního ječmene v závislosti na jejich termínu výsevu a hnojení či nehnojení dusíkem. Mimo jiné se na výnosu jarního ječmene významně podílel i ročník. V případě prvního termínu výsevu meziplodin byl vyšší výnos následného jarního ječmene při vynechání hnojení dusíkem dosahován po méně výnosných meziplodinách (proso seté, lesknice kanárská, světlice barvířská, pohanka obecná a sléz krmný). Naopak nižší výnosy jarního ječmene byly patrné na variantách s vyšší produkční schopností meziplodin (ředkev olejná, hořčice bílá, svazenka vratičolistá). Zajímavý je vyšší výnos jarního ječmene po krambe habešské, která se zároveň řadí do skupiny s největším množstvím vyprodukované biomasy. Obdobná situace nastala i po druhém termínu výsevu vybraných meziplodin, kdy byl také vyšší výnos jarního ječmene zaznamenán po meziplodinách s nižším kvantem vytvořené biomasy. Po obou termínech výsevu byl výnos jarního ječmene po žitu svatojánském (s nižší produkční schopností) nižší. Dle Vacha a kol. [2] se žito svatojánské do sušších lokalit nehodí. Rovněž byl vyhodnocen vliv pěstovaných meziplodin na výnos jarního ječmene v kombinaci s hnojením dusíkem. Při aplikaci dusíku (60 kg.ha -1 ) nebyly po jednotlivých variantách meziplodin (v obou termínech výsevu) zaznamenány větší rozdíly ve výnosech následného jarního ječmene. Za sledované období nejnižší výnosy jarního ječmene byly zjištěny po meziplodinách s vyšší produkční schopností (I. termín výsevu) a bez hnojení dusíkem. Při aplikaci dusíku došlo k navýšení výnosů jarního ječmene po obou termínech výsevu meziplodin (výrazněji po I. termínu). Hnojení dusíkem překrývalo negativní vliv vyššího výnosu biomasy meziplodin na výnos následného jarního ječmene. Jarní ječmen, jak prezentuje Benada [34], je charakteristický jemnějším a mělčím kořenovým systémem a potřebou intenzivního příjmu živin a vody z půdy během krátkého vegetačního období. Jak ukazují předešlé výsledky, výnosovou depresi jarního ječmene lze dát do souvislosti s vyšším množstvím organické hmoty meziplodin (především se vznikem konkurenčního vztahu o vodu a živiny mezi rozkládající mikroflórou a následnou plodinou). Velké množství posklizňových zbytků meziplodin může vést k dočasnému snížení dostupnosti dusíku a rovněž ke zhoršení kvality 70

71 založení následné plodiny. [24] Jak uvádí Zimolka a kol. [33], u jarního ječmene je nutné dodržet agrotechnický termín setí a přesné umístění jeho osiva do půdy. Hnojení dusíkem k jarnímu ječmeni vede k rychlejšímu rozkladu zbytků meziplodin a eliminuje tak jejich inhibiční vliv na vzcházení a počáteční vývoj rostlin jarního ječmene. Velký podíl na výši výnosu jarního ječmene má i průběh povětrnostních podmínek. Podle Černého [35] v posledních letech je stále více limitujícím prvkem výnosu nedostatek srážek. To se projevilo např. v roce 2012, kdy sucho v jarním období negativně ovlivnilo výsledek jarního ječmene. Uvedený úbytek výnosu ale nebyl tak významný na variantách s menším množstvím biomasy meziplodin a především pak na kontrole bez meziplodiny. Dále v roce 2007 po mírné zimě meziplodiny nevymrzly, což způsobilo vážnější problémy při zakládání porostů i vzcházení následného jarního ječmene. Výsledky sledování celkově ukazují, že výnos jarního ječmene je vedle ročníku ovlivněn množstvím vytvořené biomasy meziplodin. Avšak při aplikaci dusíku se tato působnost minimalizuje. 71

72 7 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo hodnocení produkčních schopností vybraných druhů meziplodin a jejich vlivu na výnos následného jarního ječmene. Pokus byl založen v roce 2006 na jílovitohlinité fluvizemi glejové v kukuřičné výrobní oblasti. Porosty meziplodin, tři odrůdy hořčice bílé, ředkev olejná, dvě odrůdy svazenky vratčiolisté, pohanka obecná, žito svatojánské, proso seté, krambe habešská, sléz krmný, lesknice kanárská a světlice barvířská, byly zakládány po sklizni ozimé pšenice ve dvou termínech. První termín výsevu (bezprostředně po sklizni předplodiny) se uskutečnil u všech uvedených druhů meziplodin, ve druhém termínu (září) byly vysety vybrané druhy meziplodin (hořčice bílá, ředkev olejná, svazenka vratičolistá, sléz krmný, žito svatojánské a světlice kanárská). V obou termínech byla do pokusu zařazena kontrolní varianta bez meziplodiny. Po cca 45 dnech vegetace byly odebrány vzorky nadzemní biomasy z každé varianty pro klasifikaci výnosů jejich čerstvé nadzemní hmoty a sušiny. V roce 2013 byl u strniskových meziplodin vyhodnocen vegetační index NDVI. V jarním období následovalo na všech variantách pokusu jednotné hnojení fosforem a draslíkem a od roku 2010 bylo přidáno i hnojení dusíkem. Po aplikaci hnojiv byla provedena příprava půdy a setí jarního ječmene. Výsledky sledování ukazují na velký význam délky vegetační doby meziplodin, kterou limituje pozdější termín výsevu a nástup nízkých teplot, a dostatku vody v době setí a v následujícím vývoji meziplodin. Z hlediska výnosové jistoty i ozelenění a ochrany půdy (pokrytí půdy) dosahují v daných půdně-klimatických podmínkách nejvyšších výnosů ředkev olejná, hořčice bílá, krambe habešská a svazenka vratičolistá. Avšak po větším množství vytvořené biomasy meziplodin dosáhl jarní ječmen nižších výnosů než v případě variant s nižší produkční schopností pohanka obecná, žito svatojánské, proso seté, sléz krmný, lesknice kanárská a světlice barvířská. Celkově pak při srovnání obou termínů výsevu byl dopad pěstování meziplodin na výnos jarního ječmene pozitivnější po pozdějším termínu výsevu. Příznivější vliv nižšího množství biomasy meziplodin na výnos jarního ječmene lze dát do souvislosti s potřebou vody a dusíku a se zajištěním lepší kvality založení porostu. Velmi vhodným opatřením se jeví aplikace dusíku před setím jarního ječmene jak v případě po prvním, tak i druhém termínu výsevu strniskových meziplodin. 72

73 Ta způsobila vyrovnání a navýšení výnosů jarního ječmene oproti variantám bez hnojení dusíkem. Vegetační index NDVI prakticky odpovídal množství vytvořené biomasy jednotlivých meziplodin. Tradiční postup diagnostiky vlastností porostu strniskových meziplodin je možno nahradit senzorovými metodami využívajícími spektrální charakteristiky porostů. Vzhledem k poskytovaným dotacím na meziplodiny a potřebou dodržování dobrého zemědělského a environmentálního stavu (standardy GAEC) se předpokládá trvalý zájem pěstitelů o využití strniskových meziplodin. Mezi dotované druhy nepatří např. krambe habešská, která měla na výnos jarního ječmene kladný účinek. Tak jako ředkev olejná, hořčice bílá je krambe habešská řazena mezi brukvovité meziplodiny a při aktuální situaci s orientací na tržní plodiny by nemusela naplňovat svoji důležitost v místech s vyšší koncentrací řepky. Vedle těchto strniskových meziplodin svoji významnost v kukuřičné výrobní oblasti podtrhává i svazenka vratičolistá. Při včasném výsevu ředkve olejné, svazenky vratičolisté, hořčice bílé a krambe habešské a zajištění dostatečné výživy jarního ječmene dusíkem může mít pěstování uvedených strniskových meziplodin příznivý vliv na výnosy jarního ječmene. Pro zvýšení rozmanitosti pěstovaných plodin lze do osevního postupu před jarní ječmen zařadit i další sledované druhy pohanka obecná, sléz krmný, žito svatojánské, lesknice kanárská, světlice barvířská nebo proso seté. Strniskové meziplodiny nelze posuzovat pouze z hlediska ekonomické působnosti na výnos ječmene, ale je nutné brát v úvahu zmírnění nepříznivých vlivů hospodaření (citelně chybějící zúrodňující účinek zlepšujících plodin a chlévského hnoje), které zapříčiňují devastaci půdního prostředí. Nejvyšší účinek má porost s rychlým růstem, vysokou produkcí biomasy a dlouhou dobou udržení listové plochy na podzim. Strniskové meziplodiny se pak vyznačují přímým vlivem, tj. obohacení půdy o organickou hmotu a zlepšení půdních vlastnosti a jako přerušovače v dnešní době tak častých obilních sledů. Důležité jsou i mimoprodukční funkce, např. omezení větrné a vodní eroze půdy, zamezení vyplavování živin a znečišťování podzemních vod, podpora druhové pestrosti v krajině a potravních řetězců. Využití strniskových meziplodin musíme chápat v celkové soustavě hospodaření. Je vhodné citovat F. D. Roosevelta [28]: Národ, který ničí půdu, ničí sám sebe. 73

74 8 POUŽITÁ LITERATURA [1] BRANT, V. a kol. Meziplodiny. 1. vyd. České Budějovice: Kurent, s. ISBN [2] VACH, M. a kol. Pěstování meziplodin v různých půdně-klimatických podmínkách České republiky. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, s. ISBN [3] BENDA, J. Meziplodiny v soustavě rostlinné výroby. 1. vyd. Praha: SZN, s. [4] GOŁAWSKI, A. a kol. The importance of winter catch crops compared with other farmland habitats to birds wintering in Poland [online]. Polish journal of ekology, 61(2), 2013, s [cit ]. [5] LUKAS, V., NEUDERT, L., KŘEN, J. Mapování variability půdy a porostů v precizním zemědělství:metodika pro praxi. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 34 s. ISBN [6] VACH, M. a kol. Pěstování strniskových meziplodin: metodika pro praxi. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, s. ISBN [7] FLOHROVÁ, A. Význam meziplodin v systému hospodaření na půdě = The importance of catch crops in the system of land management. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, s. ISBN [8] KRASKA, P. Effect of tillage systém and catch crop on weed infestation of spring wheat stands [online]. Acta Sci. Pol, Agrikultura, 11(2), 2012, s [cit ]. [9] PODRÁBSKÝ, M. Přínos meziplodin na našem poli. Úroda. 2012, LX, 10, s. 50. ISSN [10] BayWa Deutschland. Vorteile von Zwischenfrüchten [online]. [cit ]. Dostupné z: < zwischenfrucht/vorteile_von_zwischenfruechte/>. 74

75 [11] BADALÍKOVÁ, B., HRUBÝ, J. Sledování erozního smyvu půdy u variant s různými meziplodinami [online]. [cit ]. Dostupné z: < cz/dok_server/slozka.pl?id=45392;download=61492>. [12] LUKAS, V. Stanovení a optimalizace diferencovaných dávek dusíkatých hnojiv v precizním zemědělství:metodika pro praxi. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012, 45 s. ISBN [13] Baltic Deal. Catch crops [online]. [cit ]. Dostupné z: < [14] HUMPÁLOVÁ-BLECHTOVÁ, A. Význam a možnosti využití zeleného hnojení v zemědělské praxi:= Importance and possibilities of utilization of green manure in agricultural practice. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, s. ISBN [15] SHANWAD, U. K. a kol. Watershed Management through Remote Sensing and GIS Technologies. In: AFITA 2006: The fifth international conference of the Asian Federation for Information Technology in Agriculture, JN Tata Auditorium, Indian Institute of Science Campus, Bangalore, India, 9-11 November, 2006.Macmillan India Limited, p [16] PELIKÁN, J. Metodika pěstování trsnatého žita Secale cereale [online]. [cit ]. Dostupné z: < [17] STRAŠIL, Z. Základy pěstování a možnosti využití krambe [online] [cit ]. Dostupné z: < pdf > [18] LUKAS, V. a kol. Hodnocení porostů pšenice ozimé na základě kontaktního a bezkontaktního spektrálního měření. Úroda 12/2013, vědecká příloha časopisu, s [19] PROCHÁZKOVÁ, B. a kol. Organické hnojení při hospodaření bez živočišné výroby. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, s. ISBN

76 [20] VACH, M. a kol. Hospodaření na půdě bez chovu zvířat [online] [cit ]. Dostupné z: < 7.pdf>. ISBN [21] HABERLE, J. Agrometeorologické podmínky pro efektivní pěstování meziplodin [online]. [cit ]. Dostupné z: < [22] HABERLE, a kol. Vliv termínu setí a průběhu počasí na biomasu strniskových meziplodin [online]. [cit ]. Dostupné z:< meziplodiny_uroda.pdf>. [23] KOSTELANSKÝ, F. Obecná produkce rostlinná. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN [24] eamos. Půdoochranná technologie pěstování plodin [online]. [cit ]. Dostupné z: < [25] JANEČEK, M. a kol. Ochrana zemědělské půdy před erozí [online]. 1. vyd. Praha: Povwerprint, [cit ]. Dostupné z: < /metodiky/metodika_ochrana_zemedelske_pudy_pred_erozi.pdf> ISBN [26] ProfiPress. Zakládání porostu některých polních plodin ochranným zpracováním půdy s využitím mulče [online]. [cit ]. Dostupné z: < [27] SZIF. Agroenvironmentální opatření [online]. [cit ]. Dostupné z: < [28] HŮLA, J., PROCHÁZKOVÁ, B. Minimalizace zpracování půdy. 1. vyd. Praha: Profi Press, s. ISBN [29] Ministerstvo zemědělství. Příručka ochrany proti vodní erozi [online]. [cit ]. Dostupné z: < _vodni_erozi. pdf>. [30] RICHTER, R., ŘÍMOVSKÝ, K. Organická hnojiva, jejich výroba a použití. 1. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, s. ISBN [31] Ministerstvo zemědělství. Titul pěstování meziplodin. [online]. [cit ]. Dostupné z: < 76

77 cr/dobihajici-a-ukoncene-dotace/horizontalni-plan-rozvoje-venkova-2004/ html>. [32] PROCHÁZKOVÁ, B. a kol. Vliv pěstování strniskových meziplodin na výnosy jarního ječmene [online]. Úroda 12/2011, vědecká příloha, s [cit ]. Dostupné z: < _2011.pdf>. [33] ZIMOLKA, J. Ječmen - formy a užitkové směry v České republice. 1. vyd. Praha: Profi Press, s. ISBN [34] BENADA, J. Metodika pěstování jarních obilnin: [ječmen jarní, oves, pšenice jarní]. Kroměříž: Zemědělský výzkumný ústav, s. ISBN [35] ČERNÝ, L. Jarní sladovnický ječmen: pěstitelský rádce. Vyd. 1. České Budějovice: Kurent, 2007, 39 s. ISBN [36] BADALÍKOVÁ, B. Aktuální otázky pěstování, šlechtění, hodnocení jakosti a obchodu se sladovnickým ječmenem. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, s. ISBN [37] PROCHÁZKOVÁ, B. Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy a krajiny: uplatněná certifikovaná metodika. Brno: Mendelova univerzita, s. ISBN [38] Selgen. Ječmen jarní [online]. [cit ]. Dostupné z: < /agrotechnicka-doporuceni-2/jecmen-jarni/>. [39] ZANIEWICZ-BAJKOWSKA, A. a kol Catch crops for green manure: biomass yield and macroelement kontent depending on the swing date [online]. Acta Sci. Pol, Agrikultura 12(1) 2013, s [cit ]. [40] Český statistický úřad. Vývoj osevních ploch a hektarových výnosů [online]. [cit ]. Dostupné z: < [41] PROKINOVÁ, E. Nebezpečné fuzariózy obilnin. Úroda. 2013, LXI, 4, s ISSN [42] NÁTR, L. Fotosyntetická produkce a výživa lidstva. 1. vyd. Praha: ISV, s. ISBN

78 [43] SAPKOTA, B. T. a kol. Effects of catch crop type and root depth on nitrogen leaching and yield of spring barely [online]. Field Crops Research, 125, 2013, s [cit ]. [44] DVOŘÁČKOVÁ, O. a kol. Seznam doporučených odrůd vyd. Brno: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, s. ISBN [45] DOVRTĚL, J. Dotační politika v letech [online]. [cit ]. Dostupné z.: < =81&Itemid=87>. 78

79 10 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Seznam meziplodin Tab. 2 Hodnoty jakostních ukazatelů zrna sladovnického ječmene Tab. 3 Zařazené meziplodiny do polního pokusu Tab. 4 Termín výsevu meziplodin Tab. 5 První výsev: průměrné výnosy čerstvé hmoty a sušiny meziplodin (t.ha -1 ) Tab. 6 Druhý výsev: průměrné výnosy čerstvé hmoty a sušiny meziplodin (t.ha -1 ) Tab. 7 První a druhý výsev: srovnání průměrných výnosů meziplodin (t.ha -1 ) Tab. 8 První výsev: srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin Tab. 9 Druhý výsev: srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin Tab. 10 Průměrné výnosy jarního ječmene (t.ha -1 ) po I. výsevu meziplodin Tab. 11 Průměrné výnosy jarního ječmene (t.ha -1 ) po II. výsevu meziplodin Tab. 12 Průměrné výnosy jarního ječmene (t.ha -1 ) po I. výsevu meziplodin s hnojením N Tab. 13 Průměrné výnosy jarního ječmene (t.ha -1 ) po II. výsevu meziplodin s hnojením N Tab. 14 Srovnání průměrných výnosů meziplodin a jarního ječmene (t.ha -1 ) v kombinaci s hnojením N 79

80 11 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Vývoj osevní plochy a výnosů jarního ječmene v České republice Obr. 2 Plocha osevů v České republice v roce 2013 Obr. 3 První výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) Obr. 4 První výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů sušiny meziplodin (t.ha -1 ) Obr. 5 První výsev: model závislosti výnosů sušiny a čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) Obr. 6 První výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) ve sledovaných letech Obr. 7 Druhý výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) Obr. 8 Druhý výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů sušiny meziplodin (t.ha -1 ) Obr. 9 Druhý výsev: model závislosti výnosů sušiny a čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) Obr. 10 Druhý výsev: statistické vyhodnocení rozdílu výnosů čerstvé hmoty meziplodin (t.ha -1 ) ve sledovaných letech Obr. 11 První a druhý výsev: srovnání průměrných výnosů meziplodin (t.ha -1 ) Obr. 12 První výsev: model závislosti výnosů čerstvé hmoty (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin Obr. 13 První výsev: srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin za rok 2013 Obr. 14 Druhý výsev: model závislosti výnosů čerstvé hmoty (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin Obr. 15 Druhý výsev: srovnání průměrných výnosů čerstvé hmoty a sušiny (t.ha -1 ) a NDVI meziplodin za rok 2013 Obr. 16 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) po jednotlivých meziplodinách Obr. 17 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) ve sledovaných letech Obr. 18 Průměrné výnosy meziplodin I. výsevu a následného jarního ječmene (t.ha -1 ) 80

81 Obr. 19 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) po jednotlivých meziplodinách Obr. 20 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) ve sledovaných letech Obr. 21 Průměrné výnosy meziplodin II. výsevu a následného jarního ječmene (t.ha -1 ) Obr. 22 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) po jednotlivých meziplodinách s hnojením N Obr. 23 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) s hnojením N ve sledovaných letech Obr. 24 Průměrné výnosy meziplodin I. výsevu a následného jarního ječmene (t.ha -1 ) s hnojením N Obr. 25 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) po jednotlivých meziplodinách s hnojením N Obr. 26 Statistické vyhodnocení rozdílu výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) s hnojením N ve sledovaných letech Obr. 27 Průměrné výnosy meziplodin II. výsevu a následného jarního ječmene (t.ha -1 ) s hnojením N Obr. 28 Statistické vyhodnocení průměrných výnosů jarního ječmene (t.ha -1 ) po výsevech meziplodin v kombinaci s hnojením N 81

82 12 PŘÍLOHY Příloha 1 Spektrální chování vegetace, půdy a vody ve vybrané části elektromagnetického záření [12] Příloha 2 Průměrná teplota vzduchu ( C), Žabčice, Měsíc/rok Leden -6,1 3,8 1,8-3,3-3,9-0,4 1,0-1,0 Únor -2,2 4,1 2,6 0,4-0,6-0,9-3,4 0,7 Březen 1,9 7,1 4,8 5,0 4,8 5,4 7,0 1,8 Duben 11,1 12,2 10,1 14,5 10,2 12,4 10,8 10,6 Květen 14,7 16,7 15,4 15,6 14,0 15,3 16,9 14,7 Červen 18,7 20,3 19,8 17,3 18,7 19,4 19,8 18,3 Červenec 22,6 20,9 20,4 20,7 21,9 19,2 21,4 21,9 Srpen 16,8 20,8 20,0 21,1 19,3 20,5 21,1 20,3 Září 16,8 13,2 14,3 17,2 13,7 17,1 16,2 13,9 Říjen 11,1 8,6 9,8 8,9 7,3 9,3 9,4 10,1 Listopad 6,4 2,8 6,5 5,7 6,7 2,5 6,5 5,3 Prosinec 2,7-0,2 1,8 0,1-3,9 2,2-1,2 2,1 Roční průměr 9,5 10,9 10,6 10,3 9,0 10,2 10,5 9,9 82

83 Příloha 3 Úhrn srážek (mm), Žabčice, Měsíc/rok Leden 22,3 22,7 15, ,8 21,4 27,2 20,2 Únor 26,4 42,2 10,4 57,6 22,8 4,6 7,4 42,1 Březen 46,2 80,8 32,9 78,1 9,8 39,3 2,4 40,8 Duben 50,5 4,4 29,3 3,6 53,1 33,2 19,8 20,2 Květen 75,3 24,8 53,5 42,4 102,4 46,2 21,4 109 Červen 71,4 71,7 19,6 114,7 79,8 42,9 101,2 147,4 Červenec 78,4 31,6 49, ,9 79,8 64,6 4,7 Srpen 151,3 39,5 55,9 29,6 75,8 42, ,6 Září 9 103,8 46,1 24,7 57,8 31,1 40,2 63,2 Říjen 13,9 37,9 27,3 21,2 10,4 22,6 49,2 35,2 Listopad 21,4 30,5 22,1 55,4 32,8 1,6 19,4 20,4 Prosinec 20, ,1 35,4 11,1 14,6 35,6 6,2 Roční úhrn 586,9 515,9 393,8 556,7 590,5 379,7 431,4 553 Příloha 4 Plánek pokusu meziplodin Příloha 5 Přístroj GreenSeeker Handheld [18] 83