Vynález nestačí chránit je třeba jej i využít!

Transkript

1 SYMPOZIUM Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu Sychrov května 2011 Vynález nestačí chránit je třeba jej i využít! Kamil Krč Mendelova univerzita v Brně 1

2 Přednášející Kamil Krč, MBA Jihomoravské inovační centrum (JIC): Správce fondů / konzultant Mendelova univerzita v Brně: Interim projektový manažer pro transfer technologií 2

3 Cíle přednášky 1. Lépe si uvědomit souvislosti: a) Jaké náklady a nevýhody přináší patentování b) Jak je možné tyto náklady a nevýhody vyvážit c) Co vše může přinášet komercializace vynálezu 2. Získat argumenty ke kolegům a nadřízeným 3

4 Zajímavé citace Prof. Jiří Zlatuška; Masarykova univerzita: Náklady na patent musí zaplatit jeho komerční přínos, nikoli stát (jen pro patentování jako takové). Prof. Václav Hořejší; Ústav molekulární genetiky AV: Patent není něco, co automaticky přináší peníze podle hesla: když budeme mít tolik patentů na hlavu jako Japonsko nebo Německo, budeme dobří jako oni. Ne, je to obráceně: oni jsou tak dobří, a proto mají tolik patentů. Prof. Oldřich Jirsák; Elmarco: Zkušenosti z praxe jsou užitečné pro úspěch v akademické kariéře. 4

5 Ochrana vynálezu A. Utajení (obchodní tajemství) B. Patent (užitný vzor) C. Výroba + rychlé a masivní obsazení trhu Důležité se ptát: PROČ chceme vynález chránit? = COs ním chceme dále podnikat? 5

6 Výdaje na patent Získání patentu v ČR. cca tis. Kč (i více) Udržování patentu (20 let) -jen ČR cca 169 tis. Kč Patentová přihláška PCT. cca tis. Kč Určení ve vybraných zemích statisíce / miliony Kč Náklady na úřední a soudní spory.. statisíce / miliony Kč 6

7 Co z toho vyplývá: Získat patent v ČR je nákladné Získat patent ve světě je nákladnější Prosadit svá patentová práva je (někdy) nejnákladnější! 7

8 Má cenu patentovat? J. Bessen& M. J. Meurer; Patent Failure: How Judges, Bureaucrats, and LawyersPut InnovatorsatRisk, Princeton University Press, 2008: Analýza evropských iamerických dat vedla kzávěru, že ze srovnání nákladů na získávání a udržení patentů oprotipřínosům z patentových licencí vyplývá celková společenská ztrátovost fungování celého systému 8

9 Patent co přináší; co odnáší Nevýhody patentování: Finanční náklady (získání + udržování + vymáhání) Časové náklady Starosti se zajištěním informací a partnerů Informování potenciálních konkurentů / imitátorů Přínosy patentování: Ochrana před konkurencí (právní monopol) Stimul k dostatečnému dopracování vynálezu Publicita a image (vědecká publicita, marketing, PR) Vyšší vnímaná hodnota vynálezu u nabyvatele licencí 9

10 Shrnutí faktů Získaný patent nepředstavuje absolutní ochranu Získaný patent není zárukou komerčního úspěchu Zveřejněným patentem dáváme návod konkurenci Patent představuje náklady = investice Investice musí být návratné Investovat do patentu je rozumné jen v případě, že máme jasný plán dalšího využití = např. komercializace Úsilí o širší patentovou ochranu je rozumné jen v případě vyšších potenciálních výnosů Někdy je výhodnější komercializovat bez patentování! 10

11 Proč usilovat o využití? Patent bez využití je plýtváním: 1. Vynaloženého úsilí vědce / původce 2. Finančních a časových investic do patentování 3. Využitelných zdrojů univerzity / VaV instituce 4. Státních finančních prostředků (RIV) 11

12 S jakým cílem patentujeme? PATENT JE 2 základní cílení využití patentu: CÍL A. K formálnímu získání patentu = RIV body B. K ochraně před konkurencí = komercializace Základní otázka / dilema: PATENT JE PROSTŘEDEK Usilovat o patenty kvůli RIV bodům NEBO kvůli komercializaci? (kvantitu NEBO kvalitu?) 12

13 S jakým cílem patentujeme? Výhody 1. Efektivní využití stávajícího (neefektivního) systému hodnocení univerzit / VaV institucí 2. Rychlé finanční výsledky 3. Relativně jistý zdroj financování Výhody 1. Dlouhodobý efekt, opakovanost příjmů 2. Přispívá k dlouhodobé finanční udržitelnosti 3. Teoreticky neomezená výše budoucích příjmů 4. Zdroj nových podnětů pro výzkum 5. Kvalitnější výuka a větší uplatnitelnost absolventů na trhu práce 6. Vyšší prestiž instituce A.: RIV body Nevýhody 1. Často na úkor jiných potenciálně dosažitelných hodnot a přínosů pro univerzitu / VaV ústav 2. Pouze krátkodobý výnosový efekt (jednorázový výnos) 3. Chybí další přidaná hodnota pro univerzitu (mimo finančního výnosu) 4. Nezvyšuje se skutečná hodnota instituce / vědce 5. Nepřispívá k dlouhodobé finanční udržitelnosti B.: Komercializace Nevýhody 1. Delší doba k dosažení prvních významnějších výsledků 2. Úspěch není u všech projektů jistý 3. Nutnost zavedení nových procesů, postupů a směrnic 4. Nezkušenost institucí; nevyhnutelnost chyb a rizik 13

14 Dilema Přísluší vůbec univerzitě / VaVinstituci KOMERCIALIZACE? 14

15 Univerzita jako továrna? Univerzita NENÍ továrna! OBVYKLÉ POSLÁNÍ TOVÁRNY : Definovat zákazníky a zjišťovat jejich potřeby Vyvíjet a vyrábět výrobky = produkty Nabízet a prodávat produkty zákazníkům = komercializovat 15

16 Co je posláním univerzity PRIMÁRNÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY: Výuka Výzkum SEKUNDÁRNÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY: Šíření znalostí a výsledků mimo univerzitu 1. Publikace a přednášky 2. Transfer technologií (komercializace výsledků VaV) Může komercializace pomáhat naplňovat i primární poslání univerzity? 16

17 Přínosy komercializace: Vedlejší zdroj financí pro univerzity, fakulty a VaV pracovníky POSLÁNÍ Výuka: Kvalitnější výuka Lepší uplatnitelnost absolventů v praxi POSLÁNÍ Výzkum: Ověření výsledků výzkumu v praxi Nové zdroje informací a podnětů pro další výzkum Nové zdroje financí pro výzkum POSLÁNÍ - Šíření znalostí a výsledků mimo univerzitu: Zvyšování prestiže a kredibility univerzity i jednotlivých vědců 17

18 Univerzita jako továrna? Univerzita NENÍ továrna! ale může s výhodou produkovat (a komercializovat) podobné výstupy = PRODUKTY 18

19 Co můžeme komercializovat? 1. Jaké produkty vznikají na univerzitě? 2. Které z těchto produktů je možné nabízet a prodávat = komercializovat? Výsledky vědeckého bádání Výstupy z výuky Schopnosti a znalosti vědeckých pracovníků Technické, vývojové a přístrojové kapacity 19

20 Formy komercializace vynálezu A. Nabídka a prodej licencí k vynálezu průmyslu B. Založení spin-off společnosti + inovační podnikání C. Zakázkový (kontrahovaný) aplikovaný výzkum D. Vklad nehmotného majetku do projektu ext. partnera E. Vývoj zařízení a využití k poskytování služeb průmyslu 20

21 Obvyklé námitky proti komercializaci Hlavním posláním univerzity je výuka / výzkum Ano a právě úspěšná komercializace může univerzitě pomoci toto poslání naplňovat Komercializace brání vědci publikovat Nebrání naopak je někdy možné téma dále rozvinout směrem do zrealizovaných aplikací; jen je třeba respektovat jinou časovou posloupnost Komercializace mě odvádí od samotného výzkumu Naopak poznatky a otázky od zákazníků mohou být novými podněty pro navazující nebo související výzkum Komercializace je pro mě další administrativní zátěží Je úkolem univerzit a institucí správně nastavit procesy a odlehčit vědcům od administrativy Vědečtí pracovníci nemají čas něco komercializovat Komercializace musí být zajišťována hlavně specialisty; vědci investují jen minimum času Za práci na komercializaci nedostanu adekvátní odměnu Opět je úkolem univerzit a institucí zavést dostatečně motivující odměňování původců 21

22 Závěry: Patentovat (chránit IPR)? ANO, ale: 1. Orientovat se na výzkumné záměry umožňující budoucí využití v praxi 2. Zajistit ochranu IPR v souladu s charakterem a možnostmi využití 3. Vytvořit ve své instituci podmínky umožňující komercializaci 4. Komercializovat(má to smysl i při nízkých výnosech!) 5. Čerpat z komercializace nejen finanční příjmy, ale i další přínosy! 22

23 Děkuji za pozornost! Kamil Krč Mendelova univerzita v Brně krc@jic.cz 23