UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

Transkript

1 UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 Barbora Kuželová

2 Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Dentální hygiena dětí předškolního věku Barbora Kuželová Bakalářská práce 2015

3

4

5 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/200 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně. V Pardubicích, dne Barbora Kuželová

6 ANOTACE Bakalářská práce je zaměřena na úroveň dentální hygieny dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá shrnutím nejnovějších poznatků a doporučení v péči o dutinu ústní dětí předškolního věku. V praktické části jsou zhodnoceny výsledky kvantitativního dotazníkového šetření, zaměřeny na faktory ovlivňující orální zdraví předškolních dětí. KLÍČOVÁ SLOVA dentální hygiena, zubní kaz, předškolní věk, programy podporující zubní zdraví TITLE Dental hygiene in pre-school children ANNOTATION The bachelor thesis is focused on the level of dental hygiene in preschool children. The theoretical part summarizes the newest findings and recommendations in dental care in preschool children. The practical part assesses the results of a quantitative questionnaire focused on factors influencing oral health in preschool children. KEYWORDS dental hygiene, dental caries, preschool age, schemes promoting dental health

7 OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ... 8 SEZNAM ZKRATEK... 9 ÚVOD CÍL PRÁCE I TEORETICKÁ ČÁST DUTINA ÚSTNÍ A CHRUP ANATOMIE DUTINY ÚSTNÍ A ZUBU ZUBY DOČASNÉ, MLÉČNÉ Prořezávání dočasných zubů Význam dočasných zubů ZUBY STÁLÉ Rozdíly mezi dočasným a stálým chrupem VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PŘEDŠKOLÁKA MOTORICKÉ DOVEDNOSTI DENTÁLNÍ HYGIENA DENTÁLNÍ HYGIENIK PREVENCE ZUBNÍHO KAZU U DĚTÍ HISTORIE ZUBNÍHO KARTÁČKU A PASTY HYGIENA DUTINY ÚSTNÍ ČIŠTĚNÍ ZUBŮ Metody čištění zubů HODNOCENÍ ÚROVNĚ ÚSTNÍ HYGIENY POMŮCKY K DOMÁCÍ PÉČI O ÚSTNÍ HYGIENU Mechanické pomůcky Doplňkové mechanické prostředky Chemické prostředky Jak vybrat správnou zubní pastu FLUORIDOVÁ PREVENCE... 23

8 4.7 VÝŽIVA Výživa dětí předškolního věku PRAVIDELNÉ PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY U ZUBNÍHO LÉKAŘE Zubní průkaz dítěte PREVENTIVNÍ PROJEKTY A PROGRAMY V OBLASTI ZUBNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE II VÝZKUMNÁ ČÁST VÝZKUMNÉ OTÁZKY METODIKA VÝZKUMU POUŽITÉ METODY VÝZKUMNÝ VZOREK PRŮBĚH VÝZKUMU ZPRACOVÁNÍ DAT A PREZENTACE VÝSLEDKŮ ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DISKUZE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY... 65

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Rozdělení dětí podle věku Obrázek 2 Účast dětí na preventivních programech v MŠ Obrázek 3 Jak rodiče pečují o chrup svých dětí Obrázek 4 Věk dětí při první návštěvě stomatologa Obrázek 5 Pomůcky používané při čištění dětského chrupu Obrázek 6 Jak často si děti čistí zuby Obrázek 7 Samostatnost dětí při čištění zubů Obrázek 8 Kontrola zubů po vyčištění Obrázek 9 Jakým způsobem rodiče kontroluji zuby svých dětí Obrázek 10 Znázornění konzumace sladkostí Obrázek 11 Druh sladkostí Obrázek 12 Častost konzumace sladkostí Obrázek 13 Konzumace sladkých nápojů Obrázek 14 Druh sladkých nápojů Obrázek 15 Častost pití sladkých nápojů Obrázek 16 Počet kazů u dětí Obrázek 17 Jak rodiče pečují o svůj chrup Obrázek 18 Pomůcky používané rodiči při péči o svůj chrup Obrázek 19 Rozdělení rodičů dle věku Obrázek 20 Rozdělení rodičů dle vzdělání Obrázek 21 Dětský zubní kartáček Obrázek 22 Velikost pracovní části zubního kartáčku pro předškolní děti Obrázek 23 Množství zubní pasty vhodné pro předškolní děti Obrázek 24 Elektrický zubní kartáček Obrázek 25 Jednosvazkový kartáček Obrázek 26 Dentální vlákno Obrázek 27 Kartáčky pro mezizubní prostory Obrázek 28 Mezizubní stimulátory Obrázek 29 Stomatologické irigátory Obrázek 30 Párátka Obrázek 31 Zubní průkaz dítěte... 70

10 SEZNAM ZKRATEK NaF ppm MŠ ZŠ fluorid sodný parts per milion 1,0001 % (dílů či částic na jeden milion) mateřská škola základní škola

11 ÚVOD Zubní kaz je i v současné době jednou z nejrozšířenějších chorob v celé populaci a děti jsou vznikem zubního kazu ohroženy mnohem více než dospělí. Dříve existovala systematická péče o chrup školních dětí, která však byla začátkem 90. let zrušena a zodpovědnost v péči o dětský chrup přešla výhradně na rodiče. Nedostatečná informovanost rodičů, někdy i jejich nedůslednost a neochota spolupracovat se bohužel projevují právě na stavu dětského chrupu. Rodiče si zřejmě stále neuvědomují důležitost primární prevence již u dětí s dočasnou denticí. Mezi rodiči bohužel stále převládá nesprávný názor, že zubní kaz na dočasném chrupu není škodlivý, protože zuby dočasné budou nahrazeny zuby stálými. Právě proto je důležité zaměřit se na tuto věkovou skupinu dětí i jejich rodiče. V programu Světové zdravotnické organizace - Zdraví pro všechny v 21. století, je jeden z dílčích cílů Dosáhnout, aby alespoň 80 % dětí ve věku 6 let bylo bez zubního kazu. Situace v České republice je však taková, že skoro polovina předškolních dětí má jeden nebo i více neošetřených kazů. Ačkoli všeobecné i dětské sestry mají kompetence tento stav ovlivnit, Česká republika nedosahuje úrovně prevence a výskytu zubního kazu vyspělých západních zemí. Proto si kladu za cíl vytvořit v části praktické konkrétní výstup pro praxi. V České republice existují preventivní programy zaměřené jak na prevenci zubního kazu, tak na informovanost rodičů o zlepšení úrovně orálního zdraví, ale žádný z těchto programů není státem kontrolovaný a zaleží na každé mateřské škole, zda jej zařadí do svých osnov. Téma bakalářské práce Dentální hygiena dětí předškolního věku jsem zvolila proto, že mě zajímá, jak rodiče v dnešní době pečují o chrup svých dětí. Sama mám syna, který ještě v loňském roce navštěvoval mateřskou školu, kde se také účastnil několika programů zaměřených na prevenci zubního kazu, získání praktických a správných návyků v ústní hygieně. Navíc jsem několik let pracovala ve stomatologické ambulanci a byla jsem překvapena velkou kazivostí chrupu u dětí v tomto věku. 10

12 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem rodiče dětí předškolního věku pečují o chrup svých dětí. 11

13 I TEORETICKÁ ČÁST 1 DUTINA ÚSTNÍ A CHRUP 1.1 Anatomie dutiny ústní a zubu Dutina ústní (cavum oris) se z anatomického hlediska dělí na dvě části: předsíň dutiny ústní (vestibulum oris) a vlastní dutinu ústní (cavum oris proprium). Vlastní dutina ústní je ohraničena zubními oblouky a dásňovými výběžky, její strop tvoří tvrdé a měkké patro. Měkké patro se svažuje dorzálním směrem šikmo dolů a končí kuželovitým výběžkem čípkem (uvula palatina). Nejdůležitějšími orgány dutiny ústní jsou ze stomatologického hlediska zuby, obličejová část kostry (čelistní kosti), svaly včetně svalů jazyka a slinné žlázy. (Mazánek a kol., 2014, s. 25) Zuby (dentes) jsou zasazeny v horní a dolní čelisti a tvoří v dutině ústní dva oblouky horní zubní oblouk (arcus dentalis superior) a dolní zubní oblouk (arcus dentalis inferior). Součástí zubních oblouků jsou i výběžky čelistí a dásně. Soubor všech zubů obou čelistí tvoří chrup. Zub (dens) je tvrdý, mineralizovaný orgán, který vzniká jako specializovaný produkt ústní sliznice. Zuby slouží hlavně k mechanickému zpracování potravy a jsou součástí mluvidel. (Dylevský, 2009, s. 317) Každý zub se skládá z korunky (corona dentis), která vyčnívá z dásně, krčku (collum dentis) a kořene (radix dentis). Zuby jsou vsazeny do jamek v okrajích čelistí, ve kterých jsou zavěšeny pomocí tzv. závěsného zubního aparátu (parodont). Závěsný aparát tvoří svazky kolagenních vláken, které jsou jedním koncem zakotveny v cementu zubního krčku a druhým v okostici jamky nebo ve vazivu dásně. Krček je úzká část zubu mezi korunkou a kořenem a za normálních okolností je kryt dásní. Základní stavební složkou zubu je zubovina (dentium), která je v rozsahu korunky kryta sklovinou (enamelum) a na povrchu kořene a krčku je pak cement (cementum). Uvnitř zubu je dřeňová dutina (cavum dentis), vyplněná zubní dření (pulpa dentis), do které pronikají cévy a nervy kořenovým kanálkem z periodontia. (Dylevský, 2009, s. 318, Lukáš, Žák a kol., 2007, s. 35) Zuby jsou seřazeny do horního a dolního oblouků. Podle tvaru se zuby rozdělují na řezáky (dentes incisivi), jejichž kousací plochu na korunce tvoří jen úzká hrana a mají jeden kořen. Špičáky (dentes canini) kousací plochu těchto zubů také tvoří jen hrana, která vybíhá v hrot, a také mají jen jeden kořen. Zuby třenové (dentes premolares), které mají na kousací ploše 12

14 dva hrbolky a kořen mívají často rozdvojen a stoličky (dentes molares), které jsou vícekořenové (dolní stoličky mají dva a horní tři kořeny) a kousací plocha vybíhá v drobné hrbolky. U člověka existují dvě generace zubů, zuby dočasné a zuby stálé. (Lukáš, Žák a kol., 2007, s. 35) 1.2 Zuby dočasné, mléčné (dentes decidui seulactei) Chrup první dentice se skládá z dvaceti zubů dočasných neboli deciduálních (dentes dentitio), dříve byly také označovány jako zuby mléčné (dentes lactei). (Mazánek a kol., 2014, s. 32) Vývoj všech 20 mléčných zubů začíná okolo 5. měsíce nitroděložního života. Nejdříve se vytváří dočasné řezáky (incisivi), později pak špičáky (canini) a stoličky (molares). Zda budou zuby dítěte zdravé, záleží na zdravotním stavu a výživě matky během těhotenství. (Leifer, 2004, s. 433) Dočasné zuby jsou velikostí, tvarem i počtem přizpůsobeny dětským čelistem. Oproti zubům stálého chrupu je rozdíl v zubních korunkách dočasných zubů, které jsou nižší a okraj skloviny v krčkové části korunky je výrazněji ztluštělý a na obou dočasných horních prvních molárech bývá přítomen nadpočetný hrbolek (tuberculum dentale carabelli). Dřeňová dutina dočasných zubů je relativně prostornější, její stěny jsou tenčí než u zubů stálých a kořeny jsou gracilnější, užší, špičatější a v poměru ke korunce jsou delší než u stálých zubů, více se rozestupují a obemykají základy korunek stálých zubů. (Mazánek a kol., 2014, s. 33) Prořezávání dočasných zubů První zuby se prořezávají během prvních dvou a půl let života. Jedná se o normální proces, který obvykle provází mírný dyskomfort. První zub se objevuje okolo 6. nebo 7. měsíce. Jednoroční děti mívají přibližně šest zubů čtyři nahoře a dva dole. Pořadí v jakém se zuby objevují, je téměř vždy stejné. Zuby také vypadávají ve stejném pořadí, v jakém se prořezaly. (Leifer, 2004, s. 433) Přibližná doba a pořadí prořezávání dočasných zubů: - První řezáky v 6 12 měsících - Druhé řezáky v 8 14 měsících - První stoličky v měsících - Špičáky v měsících - Druhé stoličky kolem dvou až 2 a půl let. (Gregora, 2014, s. 153) 13

15 1.2.2 Význam dočasných zubů Dočasné zuby mají velký význam ve vývoji dítěte umožňují mu postupně přecházet z mléčné na tuhou stravu, jsou důležité pro správný růst a vývoj. Dítě pomocí zubů rozžvýká sousto a pak ho lépe stráví, podstatné jsou také pro správnou výslovnost a rozvoj řeči. Přítomnost dočasných zubů je velmi důležitá pro správnou výslovnost, vývoj čelisti a obličeje. Při jejich předčasné ztrátě může dojít k problémům při prořezávání a postavení stálého chrupu, dítě tak může mít problémy s mluvením a výslovností, bude muset navštívit logopeda a může také získat první negativní zkušenosti se stomatologem. (Ludvíkovská, online, ) 1.3 Zuby stálé Stálý chrup má 32 zubů 8 řezáků, 4 špičáky, 8 zubů třenových a 12 stoliček. Výměna chrupu dočasného za stálý začíná kolem 6. roku a ukončuje se kolem 15. roku. Výjimku tvoří poslední stolička, která se prořezává až v dospělosti a jedná se o tzv. zub moudrosti. (Lukáš a kol., 2005, s ) Rozdíly mezi dočasným a stálým chrupem Dočasný chrup se od stálého liší počtem zubů, jejich tvarem, ale i velikosti zubní korunky. Rozdílná je také barva dočasného a stálého chrupu, mléčné zuby jsou bílé až namodralé, zuby stálé mají spíše nažloutlou barvu. Dočasné zuby obsahují méně minerálních solí, proto se rychleji opotřebovávají a snadněji do nich může proniknout zubní kaz. Období, kdy jsou v dutině ústní zuby dočasné, i stálé se označuje jako období smíšeného chrupu. 14

16 2 VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PŘEDŠKOLÁKA Předškolním věkem je označováno vývojové období od 3 do 6-7 let. Název je dán sociálním zařazením dítěte ve společnosti a jejím mezníkem, nástupem do školy. Tato vývojová etapa v životě člověka bývá považována za nejšťastnější období. Je to období, kdy dítě je již natolik samostatné, že dokáže být na čas bez rodičů. Mateřská škola se mu rychle stává novým, plně akceptovatelným prostředím znamenající novou dimenzi jeho zdatnosti. (Helus, 2011, s. 285) 2.1 Motorické dovednosti Předškolák je oproti batoleti pohybově zřetelně rychlejší a obratnější. Dokáže své pohyby znatelně lépe koordinovat. To znamená i nové možnosti samostatnosti dítě se dokáže samo obléknout, obslouží se při jídle a na toaletě, je schopné pomoci při uklízení. Posilují-li v něm rodiče či učitelky mateřské školy pocit, že už je pomocníkem, napomáhá to socializačnímu vývoji a podporuje jeho sebevědomí. Čtyř- až pěti- leté děti dokáží utíkat, skákat, stát na jedné noze, lézt po žebříku, stoupat po schodech, házet míčem a míč chytat, podobně jak to vidí u dospělých. To otevírá nové možnosti pro hru a zábavu. (Helus, 2011, s ) Práce s dítětem, zvláště při lékařském vyšetření a ošetření, znamená v mnoha aspektech vidět svět očima dítěte. Základní znalosti z psychologie dětského věku pomohou lékaři pochopit reakci dítěte a najít vhodnou formu, jak jednat nejen s dítětem, ale také s jeho rodiči. V předškolním věku se u dítěte vytváří určitá míra sebedůvěry a nezávislosti. Dítě bývá upovídané a ochotné sdělovat svoje zkušenosti a prožitky. Je také ochotné ke spolupráci, což je významný moment k budování pravidelných hygienických návyků. Těsně před nástupem do školy začíná dítě logicky uvažovat, argumentuje, hledá logická vysvětlení pro různé činnosti. Spolupráce s lékařem se zlepšuje a většina dětí v tomto období je schopna akceptovat zubní vyšetření i případné ošetření. (Merglová, Ivančáková, 2009, s ) Pro předškolní děti jsou jejich rodiče emočně významnou autoritou. V tomto věku přisuzují děti rodičům téměř všemocnost, věří, že si poradí s každou situací. Rodiče pro ně představují vzor, kterému se chtějí podobat ve všech směrech a s nímž se identifikují. Zcela nekriticky akceptují veškeré názory a postoje rodičů a chtějí být přesně jako oni. Děti v tomto období snadno přijímají pravidla, která uznávají a prosazují osobně významné autority, jako jsou rodiče. (Vágnerová, 2012, s. 225, ) 15

17 3 DENTÁLNÍ HYGIENA Jedná se o samostatný obor, který se zabývá preventivní, terapeutickou, ale také estetickou péčí o zuby a dásně. Tyto výkony provádí kvalifikovaný odborník dentální hygienista. Dentální hygiena je důležitou součástí preventivní stomatologie. (Dentální hygiena Ostrava, online, ) 3.1 Dentální hygienik Dentální hygienista je zdravotnický pracovník, který samostatně, ale vždy pod přímým nebo nepřímým lékařským dohledem stomatologa vykonává preventivní, edukační a léčebnou činnost v zubní ambulanci. Výkony, které dentální hygienista poskytuje, jsou rozděleny do dvou skupin. (Ležovič, 2012, s. 168) Do první skupiny patří informace a služby, které souvisí s podporou ústního zdraví, informace o zdravém životním stylu, informace o správných hygienických návycích, o prevenci zubního kazu, o vhodné technice čištění zubů a dásní, doporučení pomůcek a vhodnou dobu pro provádění dentální hygieny. Dále poskytuje rady v oblasti výživy, upozorňuje na potraviny, které představují pro zuby a dásně riziko, radí v oblasti fluoridizace, doporučuje vhodné přípravky, poskytuje také informace těhotným ženám a ženám po porodu v oblasti správných hygienických a stravovacích návyků u dětí. Poskytuje také psychickou přípravu a podporu pacienta při ošetření u stomatologa, informuje a potřebě vyšetření a ošetření. Pravidelně se ve svém oboru dále vzdělává. (Ležovič, 2012, s ) Druhá skupina výkonů se týká klinického vyšetření: dentální hygienická anamnéza zdravotního stavu, hygienických a stravovacích návyků, vyšetření stavu ústní hygieny, zubů, jejich náhrad a parodontu, mukogingiviální oblasti, vyšetřuje riziko vzniku kazu, vyšetřuje kaz, jeho přítomnost, vitalitu zubů, vlivy, které vedou ke ztrátě tvrdých tkání abraze, trauma, bruxismus. Mezi další klinické vyšetření, které dentální hygienista provádí, patří stanovení diagnózy, kterou následně potvrzuje stomatolog, plánuje prevenci a léčbu v rozsahu jeho kompetencí, vede dokumentaci. (Ležovič, 2012, s. 171) 16

18 4 PREVENCE ZUBNÍHO KAZU U DĚTÍ Prevence zubního kazu je aktuální záležitostí z hlediska zdravotnického i ekonomického. V prevenci zubního kazu existují tyto možnosti - hygiena dutiny ústní, použití fluoridů a úprava stravovacích návyků. (Mazánek, a kol., 2014, s. 438) 4.1 Historie zubního kartáčku a pasty První dochovaný záznam o tom, že člověk pečoval o své zuby, pochází z doby babylonské a je starý 3500 let. K očistě chrupu se tehdy používaly žvýkací klacíky. Kolem roku 3500 před Kristem užívali Egypťané párátka a primitivní kartáčky na zuby. K čištění tehdy sloužily hlavně dřevěné třísky, na konci roztřepené žvýkáním. Po tisíciletí byl používaným zubním klacíkem meswak kořen z rostliny v různých zemích nazývaný strom, peelu nebo arak. Meswak má dokonalé leštící a čistící účinky a obsahuje i antibakteriální látky. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 107) První štětinový kartáček zhotovili Číňané asi kolem roku 1400 našeho letopočtu. Držátko bylo kostěné nebo z bambusu a štětiny tvořily chlupy ze šíje sibiřského kance. Tento vynález přivezli do Evropy dobyvatelé nových světů. Zubní kartáček se však v Evropě setkal s velkým nezájmem, protože v té době si lidé zuby nečistili. Pouze někteří používali párátka z husích pírek. Proto měli lidí zanícené dásně a při použití kartáčku docházelo k jejich silnému krvácení. V 18. století vzrostla v Evropě konzumace sladkostí a zubní kaz, který byl léčen jen bolestivým vytržením, byl velmi častým jevem. Lidé měli z vytržení zubů strach a raději začali dbát o ústní hygienu. Ten, kdo zubní kartáček nevlastnil, byl považován za nemoderního člověka. (Kovářová, Zouharová, 2011, s ) První masově vyrobený kartáček produkoval William Addis z Clerkelandu v Anglii. Produkce kartáčků stoupala, až se koncem 19. století rozšířila do Francie a později do USA, kde si nechal kartáček patentovat H. N. Wadsworth. V letech byl v laboratořích USA vynalezen nylon, který se začal používat k výrobě zubních kartáčků s nylonovými vlákny. Jednou z hlavních výhod nylonových vláken na zubním kartáčku bylo, že se mezi vlákny netvořily nežádoucí bakterie. V USA, odkud vynález nylonu pochází, lidé nejevili o očistu chrupu zájem. Až zavedení ústní hygieny jako součást vojenského výcviku v americké armádě přimělo Američany lépe dbát o ústní hygienu. V roce 1939 byl ve Švýcarsku zhotoven kartáček na elektrický pohon, který prodávali Američané pod názvem Braxodent. Vykonával pohyby jako při ručním čištění hlavička kartáčku kmitala v jedné rovině dopředu 17

19 a dozadu, čímž bylo dosaženo kvalitnějšího čistícího efektu. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 108) Stejně zajímavou minulost jako zubní kartáček má i zubní pasta. V minulosti byly pasty práškovité konzistence. Tyto prášky byly směsí různých bylin a jejich hlavním úkolem bylo osvěžení dechu. První známky o zubní pastě pocházejí z Egypta a to ze 4. stol. př. n. l. Skládala se ze soli, pepře, mátových listů a květů kosatce. Zubní pasta nebo pudr se však rozšířily až v 19. století, kolem roku 1800 se používal zubní kartáček pouze s vodou, ale na popularitě již získávaly zubní pudry. Zpravidla doma vyrobené, skládaly se zejména z křídy, rozdrcených cihel a soli. Okolo roku 1900 se začala zubní pasta vyrábět z peroxidu vodíku a sody, ale až do první světové války nedosáhla popularity zubního pudru. V roce 1914 se do zubní pasty začal přidávat fluorid. K používání zubního kartáčku v českých zemích se nevztahují téměř žádné prameny. Kartáčky v Čechách byly rozšířeny již začátkem 19. století, ale není známo jak široce. Uvádí se, že napříč populací se kartáčky v Evropě i v USA rozmohly po první světové válce, kdy patřily k vojenskému vybavení. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 110) 4.2 Hygiena dutiny ústní Nejdůležitější roli v zabránění vzniku zubního kazu hraje čištěné zubů. Dokonale si vyčistit zuby není jednoduchá věc a proto je zapotřebí se čištění zubů dobře naučit. Osvojení si správných návyků už od dětství vede k udržení vysoké úrovně ústní hygieny po celý život. Rodiče by především měli jít svým dětem příkladem. Když dítě od raného věku doma uvidí, že si jeho rodiče čistí zuby nejen ráno a večer, ale také po každém sladkém jídle, čištění zubů i během dne se pro něj stane naprosto přirozenou věcí. V předcházení vzniku zubního kazu platí velmi jednoduché pravidlo: na čistém a hladkém povrchu zubu se neusadí zubní povlak, a proto riziko vzniku zubního kazu je zcela minimální. Z toho vyplývá, že nejdůležitější je odstranit zubní povlak ze zubu, hlavně mechanicky. (Tůmová, Mach, 2003, s. 23) S ústní hygienou u dítěte by měli rodiče začít co nejdříve po prořezání prvních dočasných zubů do dutiny ústní, tzn. Asi v 6 8 měsících věku. Zpočátku není nezbytně nutné používat zubní kartáček. Po prořezání prvních dočasných zubů stačí odstraňovat měkký zubní povlak a zbytky mléka vlhkým malým kouskem gázy, bavlněnou plenkou nebo gumovým prstovým kartáčkem, tzv. prsťáčkem. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 63) 18

20 4.3 Čištění zubů Čištění zubů odstraňuje zubní povlak a podstatně snižuje množství mikrobů v dutině ústní, zlepšuje prokrvení dásní a předchází vzniku jejich zánětů. Má-li být čištění účinné, mělo by se k němu přistoupit co nejdříve po požití ulpívajících potravin. Ráno by se zuby měly čistit až po snídani. Vhodné je čištění zubů i během dne po každém jídle nebo alespoň po konzumaci sladkostí či jiných potravin nebezpečných pro zuby. Nejdůležitější je však důkladné čištění zubů večer před spaním. Po posledním čištění zubů by se už nemělo jíst. Pít by se měly pouze neslazené nápoje, např. čaje, minerálky nebo čistá voda. (Tůmová, Mach, 2003, s. 23) Metody čištění zubů Pro čištění zubů má velký význam technika čištění. Dnes již existuje celkem šest dlouhodobě osvědčených metod čištění zubů, které závisí na věku pacienta, jeho schopnostech a dovednostech, na typu hygienických pomůcek a na zdraví a stavu chrupu. (Tůmová, Mach, 2003, s. 23) Metoda vhodná pro děti je metoda podle Foneho, kdy při postavení řezáků hranou na hranu se čistí současně oba zubní oblouky na bukální straně krouživými pohyby. Vlákna kartáčku jsou postavena k podélné ose zubů v pravém úhlu. Po vyčištění bukálních plošek se při otevřených ústech čistí kruhovými pohyby nejprve horní, a pak dolní zuby z orální strany. Následuje vyčištění okluzních plošek horizontálními pohyby. Tato technika je vhodná především pro děti a pacienty, kteří preferují jednoduchou a snadnou metodu. Nevýhodou této metody je riziko klínových defektů. (Kilian, 1999, s. 76) Frekvence a doba čištění je zcela individuální. Každý si jí musí přizpůsobit podle svých potřeb a je nutné přihlédnout i ke kazivosti chrupu. Stalo se pravidlem čistit si zuby nejméně dvakrát denně, a to ráno po snídani a večer před spaním. Čištění by mělo trvat nejméně 3 minuty. Rozhodující však není doba, ale účinnost čištění. Pro zpříjemnění chvil u čištění zubů si malé děti mohou zuby čistit třeba po dobu jedné písničky a nemusí to být vždy jen v koupelně. K tomu, aby byly zuby vyčištěny ze všech stran, většinou nestačí jen klasický zubní kartáček. Je nutné použít i řadu doplňkových mechanických pomůcek, jako např. mezizubní kartáčky, párátka a jiné speciální pomůcky. Používání těchto pomůcek na čištění zubů se řídí věkem, daným stavem dutiny ústní, ale také schopnostmi a dovednostmi jejich uživatelů. (Tůmová, Mach, 2003, s. 25) 19

21 Děti ve věku 3 6 let se učí čistit chrup drobnými krouživými pohyby za dohledu rodičů. Ti dbají, aby čištění bylo pravidelné (ráno po snídani a večer před usnutím) a aby v dětech vypěstovali návyk na ústní hygienu. Dětem chrup po vyčištění zkontrolují a dočistí. Důležitý je osobní příklad rodičů. Na kartáček je vhodné nanést množství zubní pasty zhruba velikosti hrášku a učit děti vyplachovat ústa. Na kartáček aplikují zubní pastu rodiče, a to tak, že ji nanesou na vlákna příčně. Vhodná zubní pasta pro tuto věkovou kategorii obsahuje ppm fluoridů. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 65) 4.4 Hodnocení úrovně ústní hygieny Rozhodujícím kritériem ústní hygieny je rozsah plaku. Plak se vyskytuje vždy a pokrývá povrch zubů i gingivu. Lokalizace a rozsah plaku poskytují představu o úrovni hygieny konkrétního člověka. Periodické hodnocení těchto jevů pak dovoluje posoudit, jak pacient respektuje odborné pokyny ke zkvalitnění domácí péče o chrup. (Kilián, 1999, s. 67, Slezáková a kol., 2008, s. 164) Detekce plaku je možná dvojím způsobem: - Mechanicky, tj. seškrabáváním nánosu plaku - Vizuálně, tj. obarvením plaku speciálním činidlem Z obou uvedených metod hodnocení plaku je přesnější seškrabávání. Cílem tohoto vyšetření je objektivizace plaku pro lékaře, ale také motivací pro pacienta k důkladnější péči o chrup. (Kilián, 1999, s. 68) 4.5 Pomůcky k domácí péči o ústní hygienu Pomůcky, které se používají k domácí péči o ústní hygienu, se dělí na skupinu mechanickou a chemickou. Obě skupiny se používají současně, přičemž skupina prostředků mechanických si stále zachovává prioritu, protože plak lze dokonale odstranit pouze mechanicky. Většinu chemických prostředků (s výjimkou fluoridů) nelze používat trvale pro nežádoucí vedlejší účinky. (Kilián, 1999, s. 69) Mechanické pomůcky Mezi mechanické pomůcky (příloha A) patří ruční zubní kartáček a elektrický zubní kartáček, speciální kartáčky pro čištění snímatelných protetických náhrad, kartáčky pro pacienty s fixními ortodontickými přístrojky, kartáčky pro mezizubní prostory, párátka, mezizubní stimulátory, dentální vlákna i pásky a stomatologické irigátory. (Kilián, 1999, s. 69) 20

22 Ruční zubní kartáček - zůstává stále nejběžnější pomůckou domácí péče o chrup. V roce 1973 byly stanoveny zásady pro konstrukci kartáčku, kdy doporučená délka funkční části čili hlavy kartáčku pro dospělého má být 25 mm a pro dítě 15 mm. Tvrdost je dána průměrem vláken, jejich délkou, elasticitou a teplotou vody (měkké, středně tvrdé a tvrdé kartáčky). Zástřih vláken tvoří buď rovnou plochu, která dobře čistí plochý povrch nebo tvoří tvar V, který dobře čistí mezizubní prostory. Dvojí délka měkčí a delší zevně masíruje dásně (inovace barevný indikátor délky používání kartáčku - jakmile barva zmizí, je nutné kartáček vyměnit). Držadlo má s hlavou kartáčku tvořit přímku. Nyní jsou dostupné kartáčky, jejichž držadlo je jedenkrát či vícekrát zalomené (tyto kartáčky umožňují snazší manipulaci v ústech a lepší čištění zubů). (Kilián, 1999, s. 69, Slezáková a kol., 2008, s. 164) Elektrický zubní kartáček - jsou rotační a vibrační. Tyto kartáčky mají různě tvarované hlavice s nylonovými vlákny. Výhodné je využití těchto kartáčků u handicapovaných klientů a klientů s nízkou kazivostí chrupu a nepostiženým parodontem. (Slezáková a kol., 2008, s. 164) Jednosvazkový kartáček - je určen pro čištění špatně přístupných míst, jako jsou např. vnitřní plošky zubů nebo poslední stoličky, a používá se také u ortodontických fixních aparátků. Každý zub se čistí zvlášť Bassovou technikou, kdy se vlákna tohoto kartáčku zavedou pod úhlem pod dáseň, kde jemnou a šetrnou vibrací rozrušují povlak na zubu. Tento zubní kartáček se používá bez zubní pasty. (Kovářová, Zouharová, 2011, s , Tůmová, Mach, 2003, s. 32) Doplňkové mechanické prostředky Doplňkové mechanické prostředky slouží jednak k dokonalejšímu vyčištění mezizubních prostorů, ale také ke stimulaci nebo masáži dásní. Používají se zásadně až po vyčištění zubů kartáčkem a zubní pastou, na které navazují a nemohou je nahradit. (Kilián, 1999, s. 71) Dentální vlákno (dentální nit) vyrábí se jako voskované (lépe prochází mezizubním prostorem) nebo nevoskované vlákno. Používá se k vyčištění mezizubního prostoru. Každý mezizubní prostor by se měl čistit dentálním vláknem alespoň dvakrát. Použitím nepřiměřené síly může dojít k poranění gingivy. Dentální vlákno se doporučuje používat večer jako doplněk hygieny dutiny ústní. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) 21

23 Kartáčky pro mezizubní prostory jsou určeny k čištění dostatečně širokých mezizubních prostor, vlákna jsou nylonová. Existují různé velikosti, výběr se řídí podle šíře vlastních mezizubních štěrbin. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Kovářová, Zouharová (2011) nedoporučují používání mezizubních kartáčků a dentální nitě u dětí mladších 12 let. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 118) Mezizubní stimulátory různě dlouhé kuželíky z umělé hmoty nebo měkké gumy nasazené na držadlo. Stimulace gingivy se provádí tak, že se kuželík zavede do mezizubního prostoru v úhlu 45 ke žvýkací ploše zubu a posouvá se ve směru mezizubního prostoru 3 4 x z obou stran. Orientace kolmo na dlouhou osu zubu je chybná, vede k oploštění papil. Často se využívají v parodontologii k masážím, ale ne u zánětů. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Stomatologické irigátory - neodstraňují plak, odstraňují zbytky potravy a vrstvu plaku uvolněnou předchozím mechanickým čištěním. Využívají se zejména u chrupu ošetřeného fixními aparáty, k masáži gingivy a výplachům dutiny ústní s přidáním medikamentů. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Párátka - užívají se k odstranění zbytků potravy z mezizubních prostor bezprostředně po jídle, lze je užít k masážím (párátko obalené vatou). (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Chemické prostředky Chemické prostředky určené pro domácí hygienu mají splňovat následující požadavky: - Zvyšovat odolnost tvrdých zubních tkání - Zamezit tvorbě plaku - Likvidovat již vytvořený plak - Usnadnit mechanické odstranění plaku (Kilián, 1999, s. 72) Zubní pasty slouží ke snadnějšímu mechanickému odstranění plaku a současně jsou nosičem léčebných prostředků. Skládají se z abraziva, které slouží k čištění a zároveň i leštění povrchu zubů a fakultativní složky, která zvyšuje odolnost tvrdých tkání proti zubnímu kazu a působí proti zubnímu plaku - fluoridy, minerály, enzymy, antiseptika, adstringencia, antiflogistika. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Zubní prášky a želé jedná se o přípravky, které se také používají k čištění zubů, aplikují se pomoci zubního kartáčku na povrch zubů. V posledních letech se stále více uplatňují jako 22

24 lokální prevence zubního kazu a parodontopatií. Nejsou však využívány tak často jako zubní pasty. (Kilián, 1999, s. 74, Slezáková a kol., 2008, s. 165) Roztoky jsou vhodné pro primární až terciární prevenci. Žádný roztok trvale nenahrazuje mechanické čištění zubů. Roztoky mají antibakteriální, antiflogistické a adstringentní účinky. Přípravky těchto lékových skupin lze využít i pro speciální péči o dutinu ústní po operacích, u zvýšené kazivosti a ulcerózního postižení gingivy. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Ústní vody obsahují léčivé nebo jiné látky podle druhu použití (antimikrobiální, fluoridové, adstringentní, deodorační, kosmetické). (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Žvýkačky bez cukru podporují tvorbu slin a tím snižují tvorbu plaku. V žádném případě nenahrazují pravidelné čištění zubů. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Jak vybrat správnou zubní pastu Do doby než se dítě naučí vypláchnout a vyplivnout obsah dutiny ústní, by pasta neměla obsahovat fluoridy, protože by ji dítě polykalo, předávkovalo se fluoridem a mohlo by si tím na stálých zubech vytvořit matné bílé skvrnky nebo proužky fluorózu, která je neestetická. Existují tzv. cvičné zubní pasty, které obsahují mimo jiné vápník a fosfát (např. Firstteeth, Odol, Perlička, Elmex). Pasty se používá jen malé množství pouze ušpinit vlákna kartáčku. Děti, které už umějí vyplachovat ústa, musejí používat až do věku, kdy mají mléčné zoubky, pastu s obsahem fluoridu do 500 ppm v množství asi malého hrášku. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 121) 4.6 Fluoridová prevence Centrální úlohu v prevenci zubního kazu zaujímá fluoridace. Fluor lze podávat systémově či aplikovat místně, přičemž lokální fluoridace by měla vždy převažovat nad fluoridací celkovou. Fluoridy lze do organizmu podávat celkově, a to ve formě fluoridových tablet, fluorizované pitné vody, fluorizované soli či fluorizovaného mléka. K fluoridaci pitné vody se běžně používá fluorid sodný. Koncentrace fluoru v pitné vodě by se měla pohybovat v rozmezí 0,7 1,2 mg fluoru na 1 litr. Fluoridování soli bylo navrženo v roce 1950 ve Švýcarsku a krátce poté zavedeno v Curychu. Fluoridovaná sůl obsahuje 250 ppm fluoru. Nevýhodou je, že dávkování fluoru není přesně kontrolovatelné a malé děti a těhotné ženy konzumují jen velmi málo soli. V České republice je fluorizovaná sůl na trhu od roku Fluoridace mléka byla zavedena v roce 1962 opět ve Švýcarsku. Provádí se přidáním 2,2 % roztoku NaF do 100 ml před jeho pasterizováním. V současné době je fluorizované mléko 23

25 dostupné v USA, v některých oblastech Anglie, Španělska, Chile, Bulharska a Švýcarska. V České republice není povoleno hygieniky. Nevýhoda spočívá především ve spotřebě mléka, která je u každého individuální. V ČR se v dohledné době s touto metodou ani nepočítá. (Dostálová, 2008 s ) Zdroje fluoru Fluoridové tablety v současné době jsou v České republice dostupné tablety Natrium fluoratum Slovakofarma, Bobřík (Wolmark) a Zymafluor Novartis s obsahem 0,25 mg fluoridu v jedné tabletě. Podávání fluoridových tablet v prevenci zubního kazu dětem v předškolním věku se v současné době nepovažuje za významné. Dlouhodobé podávání fluoridových tablet vyžaduje dobře spolupracující a motivované rodiče. Prevence zubního kazu pomocí fluoridových tablet vyžaduje velkou pozornost a lze ji v současné době doporučit pouze dětem na základě analýzy rizika vzniku zubního kazu, zhodnocení celkového zdravotního stavu dítěte a příjmu fluoridů z ostatních alimentárních zdrojů. (Merglová, Ivančáková, 2009, s ) Fluoridované zubní pasty fluoridy lze na tvrdé zubní tkáně také aplikovat lokálně. Nejpřístupnější formou je pravidelné používání fluorizovaných zubních past. Podle obsahu fluoru se zubní pasty rozdělují na pasty dětské, které obsahují ppm fluoru, pasty kosmetické s obsahem fluoru ppm a pasty terapeutické s obsahem ppm fluoru. (Dostálová, 2008 s. 183) Fluoridové výplachy jsou ideální prevencí zubního kazu pro děti starší 6 let. Lze je aplikovat jak při domácí péči o chrup, tak při skupinovém užití v rámci školních preventivních programů. (Dostálová, 2008 s. 184) Fluoridové laky jsou také určeny pro děti a jedince s vysokou kazivostí zubů a jejich aplikaci provádí lékař ve své ordinaci. Po jejich aplikaci byla prokázána redukce zubního kazu až o 50 %. (Dostálová, 2008 s. 184) 4.7 Výživa Správná výživa je vzhledem k prevenci zubního kazu velmi důležitou součástí preventivní stomatologie. Její velká část je věnována dětem, protože zubní kaz se objevuje záhy po prořezání zubu do dutiny ústní. (Kilián, 1999, s. 90) 24

26 Zubní kaz vzniká nejen jako důsledek nedostatečné hygieny, ale také jako důsledek nesprávného stravování. Strava by měla být pestrá a obsahovat kromě vyvážených dílů sacharidů, tuků a bílkovin také minerály, vitamíny, stopové prvky a vlákninu. (Tůmová, Mach, 2003, s. 20) U dětí je potřeba dodržovat pitný režim a zajistit jim dostatečný příjem tekutin po celý den, je vhodné naučit děti pít neslazené čaje, minerálky namísto ovocných džusů, slazených limonád a kolových nápojů. Po večerním čištění zubů a během noci by děti měly pít pouze neslazené nápoje nebo čistou vodu. (Tůmová, Mach, 2003, s ) Pro zdraví zubů nejen dětí by na jídelníčku mělo být zařazeno spíše čerstvé ovoce, zelenina, neslazené minerální vody, chléb, máslo, sýry, mléko a další zdravé potraviny namísto sladkostí. I při dodržování zásad správné a zdravé výživy si může dítě občas zamlsat, ale držet se hesla: Všeho s mírou!. Po každém mlsání by bylo dobré si zuby vyčistit. Když během dne není dostupný zubní kartáček, jako jeho částečná náhrada může u větších dětí posloužit třeba i žvýkačka bez cukru. Žvýkačka bez cukru po jídle zvýší ph v ústech a zvýšením tvorby slin alespoň částečně očistí povrch zubů a rozpustí cukry. (Tůmová, Mach, 2003, s. 21) Výživa dětí předškolního věku (od 3 do 6 let) Děti tohoto věku rychle rostou. Pokud dostanou na výběr, je pro ně charakteristické, že si v jídle vybírají. Obvykle preferují sladké pokrmy, které podporují pocit rychlého nasycení. Není vhodné podporovat podávání sladkostí, ale neodpírají se dětem za trest, k pití se doporučují neslazené nápoje a nezakazují se žvýkačky. Při každé příležitosti je důležité rodiče informovat o rizicích požívání sladkostí a tepelně upravených škrobových potravin ve spojitosti s nedostatečnou ústní hygienou. Je-li dítě v opatrování jiné osoby nebo v kolektivním zařízení, je nutné, aby se informace dostaly i tam. (Kilián, 1999, s ) 4.8 Pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře Pravidelné preventivní prohlídky v zubní ordinaci by měly probíhat v půlročních intervalech. U dětí s vysokým rizikem vzniku zubního kazu by tento interval měl být ještě kratší, tzn. 3 4 návštěvy v roce. Při pravidelných preventivních prohlídkách je nutné opakovaně informovat rodiče dítěte o všech aspektech prevence zubního kazu. Preventivní prohlídky rovněž slouží k časnému záchytu zubního kazu i ostatních chorob a poruch orofaciální soustavy. Důležité jsou také z psychologického hlediska, protože dítě si při opakovaných návštěvách v zubní 25

27 ordinaci zvyká na zubního lékaře, prostředí ordinace a na vyšetřování dutiny ústní. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 68) Zubní průkaz dítěte Zubní průkaz dítěte (příloha B) vydává Česká stomatologická komora jako jediná v ČR, od roku 2005 a slouží k podpoře preventivní péče o děti. Důvodem k zavedení průkazu byl podprůměrný stav orálního zdraví a malá dostupnost informací o nástrojích a možnostech primární prevence zubního kazu u batolat a předškolních dětí. Spolu se Zdravotním a očkovacím průkazem dítěte a mladistvého, dostávají zubní průkaz matky při odchodu z porodnice. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 68) Zubní průkaz dítěte obsahuje předtištěné stránky, které jsou určeny pro záznamy o prořezávání zubů, riziku vzniku kazu či případném výskytu zubního kazu a o užívání fluoridových preparátů. Rodičům poskytuje informace, od jakého věku a v jakých časových intervalech navštěvovat se svým dítětem zubního lékaře. Měli by ho nosit s sebou na každou preventivní prohlídku dítěte u zubního lékaře i na pravidelné prohlídky u dětského lékaře. Zubnímu a dětskému lékaři slouží k přehlednému zápisu informací o tom, zda je dítě v pravidelné péči zubního lékaře, jak se jeho chrup vyvíjí, jaký je jeho stav a zda užívá některou z forem fluoridové prevence. Původně zubní průkaz obsahoval záznamy o prohlídkách od 1 roku věku až do věku 6 let, tedy do předpokládaného nástupu do školy, ale v roce 2010 byl rozšířen o stránky určené pro vyšetření dětí do 10 let a krátkou informaci, jak postupovat v péči o zoubky dětí starších 10 let. (Česká stomatologická komora, online, ) 26

28 5 PREVENTIVNÍ PROJEKTY A PROGRAMY V OBLASTI ZUBNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče v ČR jsou zaměřeny převážně na prevenci zubního kazu u dětí a mládeže, na informovanost jejich rodičů, na zlepšení orálního zdraví a získání praktických a správných návyků v ústní hygieně. Česká stomatologická komora nemá dostatek finančních prostředků na realizaci vlastních preventivních projektů, proto vítá každou iniciativu v této oblasti, preventivní programy sleduje, podporuje a řadě z nich propůjčuje značku kvality - Pečeť České stomatologické komory. (Preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče v ČR, online, ) Zoubky jako perličky Projekt Zoubky jako perličky je jedním z edukačních projektů společnosti Nechci kazy. Je určen dětem v mateřských školách a na 1. stupni základních škol, reaguje na špatný stav dětské zubní hygieny a klade si za cíl zlepšit úroveň péče o zuby u dětí v mateřských školách a 1. stupni škol základních. (Nechci kazy, online, ) Zdravé zoubky dětem Projekt Zdravé zoubky dětem vznikl jako rozšíření projektu Zoubky jako perličky. Jeho cílovou skupinou jsou děti v mateřských a základních školách. Náplní projektu je preventivně-interaktivní program, který je rozvržen do několika bloků. První blok je zaměřen na dokonalé pochopení pravidel ústní hygieny, zdravé stravy a používání dentálních pomůcek s ohledem na stáří dětí. Druhý blok je spojen s odbouráváním strachu ze zubního lékaře. (Nechci kazy, online, ) Zdravý zoubek Preventivní program pro děti mateřských a základních škol organizovaný v Libereckém, Jihomoravském, Severomoravském a Jihočeském kraji. Cílem je naučit děti v mateřských a základních školách pravidlům ústní hygieny, zmapovat informovanost rodičů dětí v MŠ o prevenci zubního kazu, získat rodiče dětí v MŠ ke kvalitnímu a hlubšímu zájmu o prevenci, motivovat rodiče dětí v MŠ a žáky ZŠ k pravidelným lékařským prohlídkám u svého stomatologa a vytvořit výchovně edukační materiál. Každá mateřská a základní škola se může do projektu přihlásit na internetových stránkách programu. (Zdravý zoubek 2012, online, ) 27

29 Dětský úsměv Projekt Dětský úsměv je zaměřený na školní děti a realizuje jej Český zelený kříž, o. p. s. Probíhá pod záštitou České společnosti pro dětskou stomatologii a Asociace dentálních hygienistek ČR. Kvůli zjištění, že děti v ČR mají 2,5 krát více zkažených zubů než děti ve státech jako je Švýcarsko nebo Dánsko, byl připraven a do praxe uveden projekt pro školní děti, jehož cílem situaci u nás zlepšit. Během pravidelných setkání v rámci školního rozvrhu představují odborné pracovnice projektu dětem srozumitelně a hravou formou souvislosti mezi účinným čištěním zubů, výživou a vznikem zubního kazu. Nejdůležitější částí každé návštěvy je praktický nácvik správného čištění chrupu. Děti dostanou na začátku školního roku zubní kartáček, se kterým nácvik provádějí. Pro názornost a upoutání pozornosti dětí jsou používány obrázky Miloše Nesvadby, výukové omalovánky, kvízy, pracovní listy, modely chrupu, jednotlivých zubů apod. Systematičnost výuky je podpořena pracovním sešitem. Zahraniční zkušenosti ukazují, že opakovaný praktický nácvik čištění je základem úspěchu podobných akcí. (Český zelený kříž, online, ) Veselé zoubky Preventivní program péče o zuby Veselé zoubky realizuje od roku 2011 dm drogerie markt, s. r. o., pro žáky 1. tříd základních škol v ČR. Jeho cílem je vzdělávat děti, rodiče i pedagogy a vést je ke správnému nácviku péče o chrup. Program je tematicky zaměřen na správnou péči o zuby a prevenci vzniku zubního kazu. (DM-Veselé zoubky, online, ) Zdravé zuby Výukový program Zdravé zuby, vznikl jako komplexní celorepublikový výukový program péče o chrup z iniciativy odborníků z oblasti školství a stomatologie. Jeho cílem je zlepšení zubního zdraví a je určen dětem prvního stupně základních škol. Zabývá se nejenom prevencí zubního kazu, ale ochranou a podporou zdraví vůbec. V rámci programu je pořádána soutěž o ceny. Zapojit do hry se v průběhu školního roku mohou všechny děti, které absolvují stomatologickou prohlídku a odevzdají soutěžní kartičku. Soutěžní kartu obdrží děti v rámci školního výukového programu. V rámci programu je provedeno dotazníkové šetření spolu s odborným vyšetřením stomatologem ve vybraných školách na vybraném vzorku dětí. (Zdravé zuby, online, ) 28

30 Každá škola bez požadavku přihlášení obdrží základní metodický balíček metodickou příručku Zdravé zuby pro učitele, pracovní listy pro jednotlivé ročníky, soutěžní kartu. Vše na počet žáků. Další materiály si mohou školy zdarma objednat interaktivní hry, další pracovní listy. Veškeré materiály jsou dostupné v elektronické podobě - pracovní listy, metodika a omalovánky. (Zdravé zuby, online, ) Zdravý úsměv Preventivní projekt Zdravý úsměv byl zahájen v roce 1999 z iniciativy Stomatologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové a Česko-slovensko-švýcarské lékařské společnosti. Cílem projektu je naučit děti předškolního a školního věku v České republice správné technice čištění chrupu, obecné péči o orální zdraví, nápomoci ke vzniku celoživotního návyku spojeného s péčí o dutinu ústní, podle možností ovlivnit i rodiče dětí tím, že se správný postup naučí, pochopí jeho význam a budou v čištění chrupu a ochraně orálního zdraví své děti podporovat. V posledních letech získávají preventivní programy na významu, protože výskyt zubního kazu a dalších onemocnění dutiny ústní, jimž je možné správnou preventivní péčí předcházet, je v České republice vyšší než u dětí ve vyspělých zemí Evropy. Zásadní roli v péči o chrup dítěte hraje v současné společnosti rodina, proto jsou prostřednictvím zapojených mateřských a základních škol o správné péči o orální zdraví informováni i rodiče. (Zdravý úsměv, online, ) Jedná se o výchovně preventivní program, který v současné době zajišťují převážně studentky SZŠ, dentální hygienistky a preventistky. Studentky středních zdravotnických škol děti připravují jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické. Teoretická výuka je připravena pro dvě skupiny dětí. První skupinu tvoří děti mateřských škol a mladší děti základních škol (1. 4. třída). Zde se dětí seznamují s tím, proč a jak si mají čistit zuby, se stavbou zubu, úlohou výživy v prevenci zubního kazu, se škodlivostí cukrů, kdy a jak sladkosti konzumovat a s významem fluoridů. Druhou skupinou jsou starší děti základních škol (5. 9. třída), kde se již hovoří o stavbě závěsného aparátu zubu, významu odstraňování měkkého zubního povlaku a technice čištění mezizubních prostorů (zubní nit). Praktická část je zaměřena na nácvik správné techniky čištění zubů a pravidelnou ochranu zubní skloviny pomoci fluoridového gelu Elmex gel. Každá mateřská a základní škola se může do projektu přihlásit zasláním vyplněného kontaktního formuláře. Na webu projektu, je k volnému stažení motivační pohádka, veršované říkanky i pracovní listy. (Zdravý úsměv, online, ) 29

31 Ve zdravé ČR zdravý zub Preventivní program Ve zdravé ČR zdravý zub organizuje Sdružení studentů stomatologie ČR. Budoucí zubní lékařky a zubní lékaři v univerzitních městech České republiky (Praha, Brno, Hradec Králové, Olomouc, Plzeň) nabízejí v ulicích rady ohledně ústní hygieny. Cílem tohoto projektu je naučit veřejnost správnou techniku čištění a vyvrátit mýty a polopravdy, které má většina z lidí zažité. (Sdružení studentů stomatologie České republiky, online, ) Měsíc zdravých zubů Hlavním cílem programu je zvýšit zájem veřejnosti o preventivní prohlídky a informovat o zásadách správné ústní hygieny. Jedná se o celostátní vzdělávací projekt zubní prevence organizovaný společností Colgate-Palmolive ČR, s.r.o. Projekt je nositelem Pečeti České stomatologické komory. Probíhá v měsíci září. (Měsíc zdravých zubů Colgate, online, ) 30

32 II VÝZKUMNÁ ČÁST 6 VÝZKUMNÉ OTÁZKY 1. Jak rodiče realizují hygienu dutiny ústní u svých dětí? 2. Jak dodržují rodiče preventivní stomatologické prohlídky u svých dětí? 3. Jak hodně konzumují děti sladkosti a sladké nápoje? 4. Jak pečují rodiče o své zubní zdraví? 31

33 7 METODIKA VÝZKUMU 7.1 Použité metody Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Pro potřeby této práce byl použit nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Dotazníková metoda byla využita z důvodu jednoduché a přehledné prezentace výsledků. Před zahájením samotného výzkumu byla provedena pilotáž, pro zjištění srozumitelnosti otázek, která probíhala od do a vzorek činil 10 respondentů. Pilotáž byla provedena v jedné z mateřských škol, kde pak probíhal i celý kvantitativní výzkum. Na začátku vlastní studie byl vypracován prvotní dotazník, který obsahoval 18 otázek, které byly převážně uzavřené, polouzavřené a identifikační. Po provedení a zhodnocení předvýzkumu, byly některé otázky přepracovány nebo doplněny, např. v otázce č. 5 a 18 byl do možností odpovědí doplněn jednosvazkový zubní kartáček, v otázce č. 11 a 14 byly rozšířeny možnosti odpovědí o další typy sladkostí a druhy nápojů, které jsou u dětí v oblibě a konzumují je, a jedna otázka byla přidána. Konečná verze dotazníku obsahovala 20 otázek (příloha C), z toho devět otázek bylo uzavřených, deset a jedna otevřená, z čehož jedna otázka uzavřená a jedna otevřená byly otázky identifikační. 7.2 Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvořily děti předškolního věku a jejich rodiče, kteří dotazník vyplňovali. Limitem výzkumu bylo, že jsem zuby sama nevyšetřovala, dotazníkové šetření bylo subjektivním hodnocením rodičů. Rozdáno bylo celkem 100 dotazníků (100 %). Návratnost činila 95 dotazníků (95 %), z čehož byly 2 dotazníky vyřazeny pro neúplné vyplnění, tudíž konečný výzkumný vzorek byl 93 respondentů (93 %). 7.3 Průběh výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo ve čtyřech mateřských školách v Hradci Králové, jejichž vedení tento výzkum povolilo. V každé mateřské škole bylo rozdáno 25 dotazníků. Výzkum byl realizován v průběhu měsíce ledna Proškolené učitelky, stran metodiky dotazníku, poptávaly rodiče, kteří byli ochotní dotazník vyplnit a dali ústní souhlas s následným použitím dotazníku pro potřeby této práce. Rodiče vyplněný dotazník vložili do přiložené obálky, zalepili a vhodili do označené krabice, která byla umístěna v každé školce. Tímto byla zajištěna anonymita rodičů i následné zpracování dotazníků. 32

34 7.4 Zpracování dat a prezentace výsledků Výsledky empirického výzkumu byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel 2007 pomocí kontingenční tabulky. Výsledky dotazníkového šetření jsou zaznamenány graficky prostřednictvím sloupcových a pruhových grafů a slovně vyhodnoceny. 33

35 8 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ V této kapitole jsou vyhodnoceny graficky jednotlivé otázky dotazníku. Každá otázka z dotazníku je vyhodnocena na samostatné straně. 1) Kolik má Vaše dítě let? 35% 33,3% 30% 25% 25,8% 24,7% 20% 15% 16,2% 10% 5% 0% 0,0% 3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let Obrázek 1 Rozdělení dětí podle věku Na obrázku 1 je graficky znázorněn věk dětí. Největší počet dětí je ve skupině tříletých, 33,3 % (n=31). Čtyřletých a pětiletých je téměř stejný počet, a to 25,8 % (n=23) čtyřletých a 24,7 % (n=24) pětiletých. Šestiletých dětí je 16,2 % (n=15). 34

36 2) Účastní se Vaše dítě v mateřské škole preventivních programů pro zlepšení hygieny dutiny ústní? 100,0% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ano 0,0% Ne Obrázek 2 Účast dětí na preventivních programech v MŠ Na obrázku 2 je patné, že se všechny děti v mateřské škole účastní preventivních programů pro zlepšení hygieny dutiny ústní. 35

37 3) Jak pečujete o chrup svého dítěte? Jiné Nijak 0,0% 0,0% Žvýká žvýkačky 17,2% Dohlížím, aby si dítě čistilo zuby 32,3% Dočišťuji zuby 87,1% Návštěva dentálního hygienisty 7,5% Pravidelné preventivní prohlídky 83,9% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Obrázek 3 Jak rodiče pečují o chrup svých dětí Na obrázku 3 je graficky znázorněno, jak rodiče pečují o chrup svého dítěte. Nejvíce rodičů, 87,1 % (n=81) dětem zuby dočišťuje a 83,9 % (n=78) dětí dochází na pravidelné preventivní prohlídky. 32,3 % (n=30) rodičů dohlíží na děti, aby si zuby čistily, 17,2 % (n=16) dětí žvýká žvýkačky. Dentálního hygienistu navštívilo 7,5 % (n=7) dětí. 36

38 4) Od kolika let chodíte se svým dítětem na preventivní stomatologické prohlídky? 35% 30% 29,0% 31,2% 29,0% 25% 20% 15% 10% 10,8% 5% 0% 0,0% V 6 měsících V 1 roce Ve 2 letech Ve 3 letech Jinak Obrázek 4 Věk dětí při první návštěvě stomatologa Obrázek 4 znázorňuje, od kolika let chodí rodiče se svým dítětem na preventivní stomatologické prohlídky. Nejméně respondentů, 10,8 % (n=10) navštívilo se svým dítětem stomatologa v 6 měsících věku dítěte. Další možnosti jsou podobné, s jednoletým dítětem bylo poprvé u stomatologa 29 % (n=27) rodičů, což je stejné jako ve skupině tříletých dětí. Nejvíce byla zastoupena skupina dětí, které navštívily poprvé stomatologa ve dvou letech, 31,2 % (n=29). 37

39 5) Jaké pomůcky používá Vaše dítě při čištění zubů? Jiné 0,0% Ústní vodu 24,7% Kartáček mezizubní Zubní nit 0,0% 1,1% Zubní pasta 88,2% Kartáček jednosvazkový Kartáček elektrický 3,2% 4,3% Kartáček mechanický 94,6% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Obrázek 5 Pomůcky používané při čištění dětského chrupu Jaké pomůcky používají děti při čištění zubů je znázorněno na obrázku 5. Nejvyužívanější pomůckou při čištění zubů je mechanický kartáček, ten používá 94,6 % (n=88) dětí a zubní pasta, 88,2 % (n=82). Výrazněji je zastoupená ještě ústní voda, kterou používá 24,7 % (n=23) dětí. Elektrický kartáček používá 4,3% (n=4) dětí, 3,2 % (n=3) dětí používají jednosvazkový kartáček a 1,1 % (n=1) používá zubní nit. 38

40 6) Jak často si Vaše dítě čistí (nebo mu čistíte) zuby? 90% 88,2% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3,2% 5,4% 3,2% 0,0% 1x denně 2x denně Po hlavních jídlech Po každém jídle Zuby si nečistí vůbec Obrázek 6 Jak často si děti čistí zuby Obrázek 6 znázorňuje, jak často si děti čistí zuby. Nejvíce dětí si čistí zuby 2x denně, jedná se o 88,2 % (n=82) dětí, 5,4 % (n=5) dětí si čistí zuby po hlavních jídlech. Po každém jídle si zuby čistí 3,2 % (n=3) dětí, stejný počet dětí si zuby čistí 1x denně. 39

41 7) Čistí si Vaše dítě zuby samo? 60% 50% 50,5% 40% 36,6% 30% 20% 12,9% 10% 0% Ano, úplně Ano, ale pak mu je dočišťujeme Ne, zuby mu čistíme Obrázek 7 Samostatnost dětí při čištění zubů Obrázek 7 znázorňuje, zda si děti čistí zuby samy. Úplně samo si čistí zuby 12,9 % (n=12) dětí, dalších 50,5 % (n=47) dětí si čistí zuby samy a následně jim je rodiče dočišťují. V 36,6 % (n=34) případech čistí zuby dětem rodiče. 40

42 8) Kontrolujete Vašemu dítěti zuby po vyčištění? 53% 52% 51% 50% 49% 48% 47% 46% 45% 44% Ano 52,7% 47,3% Ne Obrázek 8 Kontrola zubů po vyčištění Na obrázku 8 je graficky znázorněno, zda dětem kontroluji rodiče po vyčištění zuby. Po vyčištění kontroluje zuby svému dítěti 52,7 % (n=49) rodičů, naopak 47,3 % (n=44) rodičů zuby svému dítěti po vyčištění nekontroluje. 41