garant: Doc. MVDr. Vladimíra Pištěková, Ph.D.

Transkript

1 garant: Doc. MVDr. Vladimíra Pištěková, Ph.D.

2

3 Vztah člověka ke zvířat atům Předkové byli na zabíjen jení zvířat závislz vislí.. Kromě masa potřeba kožešin na oděv, kosti pro výrobu nástrojn strojů.. Zvířata je ohrožovala ovala na životě,, později se stala dopravními prostředky a pracovní silou. Reliéf asyrského lučišníka V současn asné době máme me na výběr širší spektrum potravin, způsob sobů přepravy a zdrojů energie přesto se nadále mnohdy lidé ke zvířat atům m chovají jako k nepřátel telům m nebo dokonce k výrobnímu stroji či i surovině.

4 Vývoj vztahu člověka ke zvířat atům Pravěk jediné období,, kdy postavení člověka bylo srovnatelné s postavením m zvířat. Domestikace zvířat před lety př.n.l. p je tradičně viděna jako velký pokrok pro lidstvo. Židovsko křesťanská tradice tvoří kořeny našeho vztahu ke zvířat atům. Bůh řekl: Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím m se po zemi." Křesťanství zdůraznilo rozdíl mezi člověkem a ostatními živočichy.

5 Období Římské říše Římský právn vní řád považoval oval zvíře e za věc, v u nížn jakákoli koli úvaha o utrpení a potřeb ebě ohledů byla bezpředm edmětná. Pythagoras starořecký filosof a matematik nejedl maso, soudil, že e zvířata jsou stejně jako lidé obdařena duší ší,, která může e přechp echázet ze člověka na zvíře e a naopak. Se zvířaty soucítili ve starém Římě i Ovidius, Seneca, Plútarchos ten na rozdíl l od Pythagora nestavěl l na myšlence stěhov hování duší ší.. Prosazoval myšlenku chovat se laskavě ke zvířat atům.

6 Vývoj ve středov edověku. Představitelem křesk esťanského myšlen lení byl Tomáš Akvinský (13. stol.) zvířata jsou zde proto, aby sloužila zájmz jmům m tvorů obdařených vyšší mírou vědomv domí. František z Assisi ( ) 1226) mnich a zakladatel františkánsk nského řádu, který se snažil postoj církve c ke zvířat atům m zlepšovat. Propaguje lásku l a obdiv ke zvířat atům m a květin tinám.

7 Období renesance Toto období bylo charakteristické vyzdvižením člověka a jeho schopností. Zdůrazňován rozdíl mezi člověkem a zvířaty. Odklon od těchto myšlenek: Leonardo da Vinci ( stol.) považoval lidstvo za krutovládné a dovolával se Boha těmito slovy: Boží spravedlnosti! Proč neprohlédneš a nespatříš, jak je stěmito stvořeními zle zacházeno? Michel de Montaigne (16. stol.) francouzský spisovatel otevřeně odmítal antropocentrický postoj a považoval lidi a zvířata za rovnocenné.

8 17. století období mechaniky a racionality Matematik a filosof René Descartes ( stol.) vyslovil názor, n že e vše, v co je tvořeno hmotou, je řízeno mechanistickými zákony z a funguje jako dobře e seřízený stroj. Zvířata jsou pouhé stroje či i automaty, které nejsou schopné pociťovat ovat radost nebo bolest. V 17. a 18. století v Anglii a Sev. Americe vznikají první dílčí zákony a nařízen zení chrání zvířata před p týráním. Voltaire a Jean Jacques Rousseau (18. stol.) kritizovali pokusy na zvířatech. Voltaire

9 Zvětšoval se stále rozsah toho, jak člověk k využíval val zvířata a celou planetu nabývala na aktuálnosti otázka, jak by se měli lidé chovat ke zvířat atům: Vztahem člověka a zvířete se začala ala zabývat ENVIRONMENTÁLN LNÍ ETIKA. Zakladatelem je Albert Schweitzer ( ) 1965) německý n lékař,, hudebník k a filozof. Napsal dílo d Nauka úcty k životu je dobré chránit a milovat život, zlé je ničit it a zraňovat ovat.. Další představitel je Peter Singer Osvobození zvířat at (1975), formuloval zde myšlenky, na kterých stojí moderní ochrana zvířat a jejich práv. Za významnou postavu je považov ován Jeremy Bentham ( ) 1832) britský právn vní teoretik, filosof a zakladatel utilitarismu,, byl jeden z prvních obhájc jců práv v zvířat. Opublikoval dodnes citovanou pasáž o tom, že není důležité,, zda zvířata mohou myslet, ale zda mohou trpět. t.

10 Moderní doba Od 19. stol. zvířata chována ve stoupajících ch počtech a ve stoupající intenzitě rozvoj velkochovů v pol. 20. stol. Další tlak na zvířata představuje p šlechtění na stále větší užitkovost. Na druhé straně se objevila i otázka humánn nního zacházen zení se zvířaty (spíš íše e menšina). J. Bentham, Arthur Schopenhauer, Samuel Coleridge 19.stol. V roce 1824 byla také v Anglii založena první organizace na ochranu zvířat, ze které se později stala Královsk lovská organizace na ochranu zvířat před p krutostí (Royal Society for Prevention of Cruelty to Animals RSPCA).

11 20.stol. L.N. Tolstoj, G.B. Shaw, M. GándhG ndhí V 60. a 70. letech 20. stol. hnutí za rovnoprávnost vnost žen, ras a vyvstává problém diskriminace a zneužívání zvířat organizace na ochranu zvířat. Velikost národa n a jeho moráln lní pokrok se můžm ůže e měřm ěřit podle způsobu zacházen zení se zvířaty. Mahátma GándhG ndhí

12 Organizace na ochranu zvířat zaujímaj mají své místo ve společnosti a začínaj nají řešit témata t nejzáva važnější chov hospodářských ských zvířat (organizace RSPCA). Veřejnost ejnost se dozvídá o situaci ve velkochovech a laboratořích.

13 Důležité aspekty vztahu člověka ke zvířat atům Specismus zpochybňuje přesvp esvědčení, že e všechny v mimolidské bytosti jsou podřízeny potřeb ebám člověka, který mám právo s nimi libovolně nakládat. (Peter( Singer) Antropocentrismus člověk k se vidí jako střed všeho dění, d, zvířata a přírodu p bere jako pouhý nástroj k realizaci svých cílů. c. DělenD lení zvířat na oblíben bená a neoblíben bená,, na užiteu itečná a škodlivá. Antropomorfismus zvířat atům, přírodp rodě i neživým věcem jsou přisuzovp isuzovány lidské vlastnosti.

14 Náboženství a zvířata Křesťanství ze v ze všech křesk esťanských církvc rkví pravděpodobn podobně evangelická církev projevovala nejvíc soucitu se zvířaty. Andrew Linzey britský profesor, pravd britský profesor, pravděpodobně nejvýznamnější postava dnešní filosofie a teologie, která se věnuje v vztahu křesk esťanství a postoje člověka ke zvířat atům. mecký teolog Eugen Drewermann, s i Erazim Koh V současnosti německý teolog u nás n i Erazim Kohák.

15 Islám Bůh h dal člověku moc nad ostatními zvířaty. Avšak chovat se k těmto zvířat atům špatně znamená neuposlechnout Božího přání. p Korán n praví, Mohamed učil, u že e zvíře e můžm ůže e být zabito, jen pokud je to nezbytné,, a bez zbytečného utrpení í. Ve vztahu ke zvířat atům m kladl důraz d na ochranu života jako takového a zárovez roveň na ochranu před p utrpením. Tento aspekt islámu se však v v praxi postupem času vytrácel.

16 Východní náboženství Hinduismus a budhismus založeny na zcela odlišné myšlence. Člověk k zde nemá privilegované postavení, živé bytosti mají stejnou podstatu, zvířata mají duši jako lidé.. DůleD ležitá je zde myšlenka nenásil silí zvířata nemají být zbytečně zabíjena rozvoj vegetariánstv nství (od 3. stol př.n.l.). p Představitelem v moderní době Mahátma GándhG ndhí zasazoval se nejen za lidská práva a svobodu, ale i za lásku a soucit k živým tvorům.

17 Názorové proudy v ochraně zvířat Práva /svoboda zvířat zvířata by se neměla využívat, vat, mají svá práva, svou hodnotu, nejsou tu pro nášn užitek. Mají právo na svobodný život. Welfare (životn( ivotní pohoda) zvířat zvířata se smějí využívat vat a také zabít, ale za předpokladu, p že e jim umožníme me vést v důstojný d život a budeme s nimi zacházet zet ohleduplně.. Měly M by být stanoveny hranice pro toto využit ití zvířat.

18 Diference mezi Animal Welfare a Animal Rights (Gary Varner) Welfare zvířat Umírn rněnýný Revize exploatace Systematický Racionáln lní Vědecký Peter Singer Politická charakteristika Práva zvířat (Animal Rights) Radikáln lní,, extrémn mní Zrušen ení exploatace Nesystematický Emoční Nevědecký Základní představitelé Tom Regan Ten Reasons for Animal Rights