Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB

Transkript

1 Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB Prezentace pro Rozpočtový výbor PS Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady ČNB Praha, 7. listopadu 2007

2 Obsah Současný stav Legislativní úkoly Organizačně-technické úkoly Postavení a funkce ČNB v NKS Přijetí eura z hlediska finančního trhu Inflační kritérium ERM II Sladěnost ekonomiky

3 Současn asná situace Není stanoveno pevné datum, ČNB preferuje konkretizaci data až podle vývoje relevantních ekonomických veličin (zejména veřejných financí) a jejich udržitelnosti Mnoho úkolů však nemá těsnou vazbu na datum vstupu (zejména příprava zákonů a podzákonných norem) Posloupnost úkolů s vazbou na datum vstupu ( ) je sestavena relativně k tomuto datu. Všechny tyto úkoly se nacházejí v intervalu mezi ( -4) až.

4 Role ČNB v procesu zavádění eura 1) Úkoly ČNB v oblasti legislativní Spolupráce na zákonech, vytváření příslušných vyhlášek 2) Organizačně-technická role Koordinace a adaptace přechodu subjektů finančního trhu, zavedení bezhotovostního i hotovostního oběhu, komunikace s veřejností atd. 3) Role v oblasti makroekonomické Plnění inflačního kritéria, dále doporučení načasování vstupu do ERM II (včetně stanovení centrální parity po dohodě s ECB), kontinuální sledování sladěnosti

5 1. Legislativní oblast Participace na novém Zákonu o ČNB Některé klíčové pravomoci budou přesunuty z ČNB na ECB Navrženo upravení vnitřních poměrů (např. snížení počtu členů BR) Účinnost až ode dne zavedení eura, platnost směřována před konvergenční zprávy posuzující sladěnost legislativy Participace na Obecném zákonu o zavedení eura Očekávaná platnost již v (T-2) Přizpůsobení právních předpisů týkajících se finančního sektoru, vyhlášek ČNB atd.

6 2. Začlen lenění ČNB do procesu zavedení eura (organizačně-technick technické úkoly) Člen BR je místopředsedou NKS pro zavedení eura v ČR (předseda NKS je zástupce MF, dále v NKS zástupci MPO, MSpravedlnosti, MVnitra, MZV, Úřad místopřed. vlády pro evrop. záležitosti) ČNB je gestor pracovní skupiny NKS pro finanční sektor úkoly týkající se finančního trhu Spolugestor (společně s MF) ve skupině pro komunikaci (komunikace zavedení hotovostního, převedení účtů a platebního styku na apod.)

7 Struktura NKS Vláda ČR Národní koordinátor zavedení eura v ČR (zástupce ministerstva financí) Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR Ministerstvo financí (předseda) Česká národní banka (místopředseda) Ministerstvo průmyslu a obchodu (místopředseda) Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo informatiky Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Úřad místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Organizační výbor NKS (MF ČR; koordinace, organizace, administrace činnosti NKS a PS) Pracovní skupina pro finanční sektor Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu Pracovní skupina pro legislativu Pracovní skupina pro informatiku a statistiku Pracovní skupina pro komunikaci (gestor: ČNB) (gestor: MPO) (gestor: MF) (gestor: MSpr) (gestor: MInf) (spolugesce: MF a ČNB)

8 Zvedení eura do hotovostního oběhu Zajištění dodávek eurobankovek (od partnerské národní centrální banky Eurosystému) Prvotní předzásobení bank (frontloading, -3M) Druhotné předzásobení ostatních subjektů (subfrontloading, - 1M) Výběr národní strany euromincí, zajištění jejich výroby (časově náročné cca 3 roky) Logistická podpora (skladování, transport, ostraha) Stažení českých bankovek a mincí a jejich následné zničení

9 Zvedení eura do bezhotovostního oběhu Konverze účtů, platebních karet a dalších platebních nástrojů vč. produktů elektronického bankovnictví Komerční banky: paralelní příprava a implementace SEPA (= Single Euro Payment Area) Napojení ČNB na platební systém TARGET (provádění měnových operací v rámci eurozóny, provádění mezibankovních plateb)

10 Adaptace subjektů finančního trhu na jednotnou měnum Konverze cenných papírů a dalších produktů finančního trhu (akcie, dluhopisy, cenné papíry kolektivního investování atd.) Konverze IT - časově velmi náročná oblast Aplikace duálního označování cen a peněžních částek ve finančním sektoru (ceníky produktů, u výpisů z účtů pouze koncové položky, atd.), aplikace dalších opatření spojených s ochranou spotřebitele

11 Vnitřní úkoly ČNB Začlenění do struktur Eurosystému (převedení částí pravomocí na ECB, plné zapojení do práce Výborů ESCB, účast guvernéra v Radě guvernérů ECB atd.) Adaptace IT systémů a účetnictví Přepočet statistik a datových řad ČNB Změna způsobu fungování měnové politiky (přechod od stahování likvidity k dodávání likvidity, proběhne po vstupu do eurozóny)

12 3. Makroekonomické úkoly ČNB Inflaci udržet nebo stlačit pod úroveň požadovanou maastrichtskými kritérii Důraz však je nyní kladen i na udržitelnost inflace na této úrovni Doporučení vládě ohledně data vstupu do ERM II (po dohodě s ECB) Doporučení centrální parity (nutná dohoda s ECB) případně její úpravy Kontinuální vyhodnocování míry sladěnosti

13 Inflační kritérium rium Současný režim měnové politiky (cílování inflace) je vhodný ke splnění inflačního kritéria soustředí se přímo na budoucí inflaci i na její udržitelnost Koordinace úprav nepřímých daní a deregulací s MF úpravy směrovány před posuzované období Od roku 2010 upraven bodový inflační cíl. Snížení inflačního cíle inspirováno především praxí v zahraničí, ale také zvyšuje pravděpodobnost splnění inflačního kritéria

14 Inflační kritérium rium (pokra( pokrač.) Výši inflačního kritéria mohou ovlivnit i země, které nejsou v eurozóně Podle aktuální interpretace se do kritéria nezapočítávají země s deflací Součástí inflačního kritéria je i podmínka udržitelnosti nízké inflace Pozn.: Rok 2007 zatím údaje za leden až září, ostatní jsou roční průměry

15 Nový inflační cíl ČNB Cíl pro meziroční inflaci v % 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 eurozóna Švýcarsko Slovensko Kanada Nový Zéland Švédsko UK Austrálie Norsko Polsko ČR Pásmo Cíl Zdroj: národní centrální banky; Wyplosz (2006) Nový 2% (± 1 %) cíl platný od ledna 2010; Přiblížení praxi vyspělých ekonomik; Vyšší pravděpodobnost splnění kritéria cenové stability.

16 Kurzový vývoj během b ERM II signalizace parity vstup do ERM II parita pásmo (+10,-2.25) rovnovážný kurz tržní kurz revalvace parity vstup do eurozóny kurz ; čas Asymetrické pásmo

17 Splnění kurzového kritéria ria - Irsko Graf 7: Odchylka irské libry vůči mediánové měně 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% -6% Apreciace Vyhodnocení kritéria Komisí Revalvace parity Pohyb od 4 % pod paritou do 11 % nad paritou; Povolení revalvace centrální parity o 3 %.

18 Splnění kurzového kritéria ria - Řecko Graf 8: Odchylka řecké drachmy vůči mediánové měně (1998) a euru ( ) 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Apreciace Revalvace parity Vyhodnocení kritérií Komisí 16.III.98 8.V.98 1.VII VIII.98 9.X XI I III V.99 6.VII VIII X XII.99 2.II III V VII.00 4.IX X XII.00 Pohyb do 9 % nad paritou; Povolení revalvace centrální parity o 3,6 %.

19 Průběh členství v ERM II na Slovensku Odchylka slovenské koruny vůči centrální paritě % 12,0 10,0 8,0 Apreciace 6,0 Vstup do ERM II 4,0 2,0 0,0 Revalvace parity ,0-4, Pohyb do 12 % nad paritou; Povolení revalvace centrální parity o 7,8 %.

20 Inflation rate IMPOSSIBLE TRINITY period Maastricht exchange rate Inflation target Maastricht inflation t-12 t t+12 t+24 EMU entry IR for Maastricht exchange rate IR for national inflation target IR for Maastricht inflation

21 Sladěnost hospodářsk ského cyklu 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0-0,2-0,4-0,6-0,8-1,0 Klouzavý korelační koeficient (čím blíže k 1, tím vyšší sladěnost) CZ HU PL SK DE AT SI IV/00 IV/01 IV/02 IV/03 IV/04 IV/05 IV/06 ČNB každoročně připravuje analýzu sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Sladěnost českého hospodářského cyklu s cyklem eurozóny se v čase zvýšila Statisticky významnou se však stala až v posledních 2 letech

22 Sladěnost poptávkových a nabídkových šoků Poptávkové šoky Nabídkové šoky Poptávkové i nabídkové šoky nejsou sladěny s eurozónou Ale tato nesladěnost není větší než např. v Rakousku a Slovinsku

23 Pružnost trhu práce Elasticita mezd na míru nezam. Variač. koef. míry nezam. pro regiony (v %, čím blíže 0, tím jsou si regiony podobnější) Mzdy se snižují v reakci na nezaměstnanost pouze málo, ale hodnoty podobné i v jiných zemích Prohlubují se regionální rozdíly v nezaměstnanosti, regionální rozdílnost největší ze srovnávaných zemí = známka nepružnosti

24 Strategie přistoupenp istoupení ČR R k eurozóně Zavedení eura není cíl sám o sobě reformy jsou prospěšné pro rozvoj ekonomiky Při načasování jde o zvážení dosažení výhod z jednotné měny a eliminace rizik s ní spojených Postupné snižování tzv. strukturálního deficitu na 0,5 1 % HDP

25 Shrnutí (i) Úkoly ČNB lze rozčlenit do 3 oblastí: legislativní, organizačně-technické, makroekonomické V legislativě především spolupráce na zákonech o ČNB + na Obecném zákoně o přijetí eura Participace na činnosti NKS ČNB gestorem PS pro finanční trh a spolugestorem PS pro komunikaci Dále: vnitřní úkoly ČNB (přepočty statistik, úpravy metodik, zapojení do výborů ESCB)

26 Shrnutí (ii) Makroekonomické úkoly: inflační kritérium, ERM II, dlouhodobé sledování sladěnosti ekonomiky Inflační kriterium koordinace s MF ohledně úprav nepřímých daní, snížení cíle napomůže splnění kritéria Možný tlak na nominální apreciaci během ERM II; Částečný precedens: Irsko, Řecko a Slovensko; Sladěnost hospodářského cyklu se postupně zvyšuje, poptávkové i nabídkové šoky však zatím zcela nesladěné Mzdy nepružně reagují na nezaměstnanost (podobně jako v jiných zemích), prohlubují se regionální rozdíly v nezaměstnanosti (opačný trend než v jiných zemích)

27 Děkuji za pozornost. Vladimír r Tomší šík Vladimir.Tomsik Tomsik@cnb.czcz