Politologie venkova. Doc. PhDr. Jaroslav Čmejrek,, CSc.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Politologie venkova. Doc. PhDr. Jaroslav Čmejrek,, CSc."

Gabriela Beranová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Politologie venkova Doc. PhDr. Jaroslav Čmejrek,, CSc.

2 Témata přednp ednášek: 1. Půda a politická moc. 2. Rolnictvo, národ, n geopolitika. 3. Venkov v ideologické perspektivě. 4. Agrárn rní otázka v průmyslov myslové společnosti. 5. Venkov a politické stranictví. 6. Český agrarismus. 7. Družstevn stevní idea jako politický program. 8. Agrárn rní aspekty transformace politických ch systémů. 9. Zemědělstv lství a venkov v českých politických ch programech 90. let. 10. Agrárn rní aspekty evropského integračního procesu. 11. Environmentalismus. 12. Politický proces ve venkovských obcích. ch. 13. Reprezentace zájmz jmů venkova v ČR R a v EU. 14. Rozvoj venkova a výzvyv globalizace.

Agrárn rní aspekty transformace politických ch systémů. 9. Zemědělstv lství a venkov v českých politických ch programech 90. let. 10.

3 Literatura: Čmejrek,, J.: Zemědělstv lství a venkov v politickém m procesu. Praha, PEF ČZU Dostál, V.: Antonín Švehla. Profil československého státn tníka. Praha, SZN Gellner,, A.: Národy N a nacionalismus. Praha, Heywood,, A.: Politické ideologie. Praha Klíma M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích. ch. Praha, Radix Křivský,, P.: Selský stav. In: : Filosofie za mřížemi. m Praha, UK Kříž,, Z.: Organizované zájmy družstevn stevních rolníků v politickém m systému ČSFR. Politologický časopis 1995/1: Kunc, J.: Stranické systémy v rekonstrukci II. In: : Politologická revue 1996/2, s Ortega y Gasset,, J.: Evropa a idea národa. Praha, Mladá fronta Potůč ůček, M. (ed( ed.): Česká společnost na konci tisícilet ciletí.. Praha, Karolinum Sloterdijk,, P.: Na jedné lodi. Pokus o hyperpolitiku. Votobia Urwin,, D. W.: From Ploughshare to Ballotbox.. The Politics of Agrarian Defence in Europe. Oslo Bergen Tromsø, Universitetsforlaget 1980.

In: : Filosofie za mřížemi. m Praha, UK 1996. Kříž,, Z.: Organizované zájmy družstevn stevních rolníků v politickém m systému ČSFR. Politologický časopis 1995/1: 35-42. Kunc, J.

4 Témata seminárních prací Reprezentace venkovských a zemědělsk lských zájmů ve vybraném m regionu Participace občan anů na veřejn ejném životě vybrané obce Problémy zemědělsk lského družstevnictv stevnictví Problémy zemědělsk lského podnikání po vstupu ČR R do EU (případov padová studie) ICT a rozvoj venkova (případov padová studie)

Problémy zemědělsk lského družstevnictv stevnictví Problémy zemědělsk lského

5 Politika, politické myšlen lení, politologie

6 Výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 Politická strana % hlasů Počet mandátů % hlasů Počet mandátů KSČM* 14, ,33 22 ČSSD 6, ,44 61 LSU 6, *** - HSD-SMS 5, *** - KDU-ČSL 6, ,08 18 ODS** 29, ,62 68 ODA 5, ,36 13 SPR-RSČ 5, ,01 18 Poznámka: Za rok 1992 jsou uvedeny výsledky voleb do České národní rady, protože ta se po rozdělení federace přeměnila v Poslaneckou sněmovnu.

6,28 15 8,08 18 ODS** 29,72 76 29,62 68 ODA 5,93 14 6,36 13 SPR-RSČ 5,98 14 8,01 18 Poznámka: Za rok 1992 jsou

7 Výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a ODS KDU- ČSL ODA KSČM ČSSD LSU HSD- SMS 1992-% hlasů 1992-% mandátů 1996-% hlasů 1996-% mandátů SPR- RSČ

8 Vládn dní vs. opoziční strany ,93 52,5 44,06 49, Vláda Opozice % hlasů 39 47,5 44,8 50, % mandátů 1996-% hlasů 1996-% mandátů

9 Psychologické působení pětiprocentní klauzule % 4,59 % 4 % 3 % 2 % 1 % 3,77 % 3,15 % 2,69 % 1,37 % 1,30 % 1,08 % 3,08 % 2,80 % 2,05 % 1,40 % Tabulka porovnává výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 z hlediska počtu subjektů, jež získaly 1-5 procent hlasů. Svůj význam má i rozmístění konkrétních volebních zisků na škále.

porovnává výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 z hlediska počtu

10 Definice Politika [řec.], umění řídit stát, resp. vztahy mezi státy, správa věcí veřejných; oblast společenské (veřejné) činnosti. Spočívá v účasti politických subjektů (stran, skupin, jedinců) na státních záležitostech; nástrojem k prosazení cílů a zájmů je politická moc, o jejíž získání usilují různými (násilnými, demokratickými) prostředky.(encyklopedický slovník) Politiku lze stručně definovat jako proces, v němž skupina lidí, jejichž názory a zájmy jsou zpočátku odlišné, dosahuje kolektivních rozhodnutí, jež jsou všeobecně považována pro skupinu za závazná a jsou prosazována jako společný způsob jednání. (Blackwellova encyklopedie) Politologie, politické vědy společenská věda o politice. Předmětem je fungování státu, politických systémů, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti, politické chování lidí, moc a autorita, vztahy mezi státy. Zkoumání politiky má počátek v antickém Řecku a prohloubilo se v renesanci. Jako věda se institucionalizovala koncem 19. století v USA. Encyklopedický slovník

11 Kořeny politického myšlen lení Řecko: Sokrates ( př. Kr.) Platón ( př. Kr.) Aristoteles ( př. Kr.) Středověk a renesance: Tomáš Akvinský ( ) Niccoló Machiavelli ( ) Řím: Polybios Cicero Seneca Tacitus Plinius Mladší Marcus Aurelius Augustin z Hippo Osvícenství: Hugo Grotius ( ) Thomas Hobbes ( ) John Locke ( ) Charles de Montesquieu ( ) Jean-Jacques Rousseau ( )

Seneca Tacitus Plinius Mladší Marcus Aurelius Augustin z Hippo Osvícenství: Hugo Grotius (1583-1645) Thomas

12 Kořeny politického myšlen lení USA: Thomas Jefferson ( ) James Madison ( ) Alexandr Hamilton ( ) Evropa: Immanuel Kant ( ) Georg Wilhlem Friedrich Hegel ( ) Adam Smith ( ) John Stuart Mill ( ) Alexis de Tocqueville ( ) Karel Marx ( ) a Bedřich Engels ( ) Max Weber ( )

Wilhlem Friedrich Hegel (1770-1831) Adam Smith (1723-1790) John Stuart Mill (1806-1859)

13 Půda a politická moc

14 Paleopolitika před vznikem zemědělstv lství neexistovala politika ani stát, t, jen kmenová pravidla (lovecká, sňatková apod.); pravidla typizují protikladné role staroby a mladosti, mužstv ství a ženství,, upravují styk mezi člověkem a cizinci,, mezi živými a mrtvými; mi; smyslem paleopolitiky je zajistit přežitp ití kmene; v předagrární etapě se paleopolitika nemohla rozvinout ve skutečnou politiku, protože e pro ni neexistoval základnz kladní rámec stát; t; tlupy byly příliš malé na to, aby mohlo dojít t k takovému druhu dělby d práce, která vede ke vzniku státu. tu.

mrtvými; mi; smyslem paleopolitiky je zajistit přežitp ití kmene; v předagrární etapě se paleopolitika nemohla rozvinout ve skutečnou politiku,

15 Zrod politiky politika a politická moc se rodí s počátkem obdělávání půdy; v agrárn rní společnosti pokročila dělba d práce natolik, že mohl vzniknout stát; t; stát t je závislz vislý na půdě, p, kterou vlastní; existuje vazba mezi velikostí obce a velikostí jejího pozemkového vlastnictví; plnoprávn vnými občany jsou jen vlastníci půdy p tvoří demos; vlastnictví půdy je rozhodujícím m kritériem riem pro obsazení správn vních i vojenských funkcí; zemědělsk lská práce pokládána za jedinou práci hodnou svobodného občana.

velikostí jejího pozemkového vlastnictví; plnoprávn vnými občany jsou jen vlastníci půdy p tvoří demos; vlastnictví půdy je

16 Agrárn rní společnosti agrárn rní společnosti se od sebe odlišovaly ovaly především m způsobem rozdělen lení půdy; pro západnz padní křesťanství byl charakteristický lenní systém, v němžn panovník k půdu p přidp iděloval jako léno l (lat. feudum - feudalismus); vlastnické vztahy k půděp v oblastech východnv chodního křesťanství se utvářely odlišně,, lenní systém m se vyvíjel se značným m zpožděním: v Rusku byly v soukromém m vlastnictví domy, dobytek, zbraně atd., ale nikoli půda; p ta byla v rámci r obce společná (Masaryk: agrárn rní komunismus).

feudum - feudalismus); vlastnické vztahy k půděp v oblastech východnv chodního křesťanství se utvářely odlišně,, lenní systém m se vyvíjel

17 Přechod k industriáln lní společnosti uvolňov ování feudáln lních vztahů; rozklad středov edověkých správn vních struktur; nové formy vlastnictví a podnikání; změny v politickém m uspořádání společnosti: centralizace politické a vojenské moci; zefektivnění daňov ového systému; moderní úřednický aparát; nové pojetí státu. tu.

změny v politickém m uspořádání společnosti: centralizace politické a vojenské

18 Moderní stát stát t se stává svrchovaným, sebeurčuj ujícím politickým m společenstv enstvím; idea přirozenp irozeného práva; teorie společensk enské smlouvy; stát t se definuje jako institucionáln lní reprezentace vůle v lidu a měním se ve stát národní.

práva; teorie společensk enské smlouvy; stát t se definuje jako

Podobné dokumenty

Politiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU

Politiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politiologie Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Kontakt Katedra humanitních věd PEF ČZU budova PEF místnost č. 173 konzultace Po 14:00-15.30 Čt 14:00-15.30 e-mail cmejrek@pef.czu.cz NetStorage/I/KHV/cmejrek