Veřejné mínění v politické filozofii historický přehled

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Veřejné mínění v politické filozofii historický přehled"

Štěpán Toman
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Veřejné mínění v politické filozofii historický přehled Filozofické koncepty role veřejnosti a veřejného mínění dva základní proudy, u jejichž zrodu stáli antičtí filozofové: Platónský pohled - preferuje vládu elity, zdůrazňuje malou kompetenci běžných občanů; Aristotelský pohled společný soud veřejnosti je větší zdroj moudrosti než pohledy jednotlivých občanů

filozofové: Platónský pohled - preferuje vládu elity, zdůrazňuje malou kompetenci běžných

2 Platon ( př. Kr.) Obraz jeskyně, obraz lodi Politická moc v rukou menšiny filozofů Lid (dav) je impulsivní, bez znalostí a zkušeností Veřejné mínění je velké a silné domácí zvíře Rizika demokracie, snaha politiků získat podporu občanů Přirozená dělba práce: vládci vojáci řemeslníci Úkolem filozofa je prozkoumat tuto dělbu, povzbudit odpovídající ctnosti a zajistit, aby jednotlivci vykonávali své správné funkce Svoboda neslouží jednotlivci, ale jeho schopnosti plnit roli v univerzu

Veřejné mínění je velké a silné domácí zvíře Rizika demokracie, snaha politiků získat podporu občanů Přirozená dělba

3 Aristoteles ( př. Kr.) Demokracie = rovnost a svoboda Dvě kritéria svobody a) vládnout a být ovládán b) žít podle své volby Rovnost je možná, neboť a) účast na řízení je odměňována b) rovné volební právo c) stejná šance zastávat funkci Svoboda žít podle své volby limitována nemá nespravedlivě omezovat svobodu jiného

b) žít podle své volby Rovnost je možná, neboť a) účast na řízení je odměňována

4 Niccolo Machiavelli ( ) První teoretik moderního státu - snaha najít rovnováhu mezi mocí státu a občanů, zárodky demokratických myšlenek Neexistuje přirozený řád, úkolem politiky je nalézt principy organizace společnosti Politika je zápas o získání, zachování a užívání moci Člověk je přirozeně egoistický, neschopný konat dobro, pokud k tomu není donucen Aby lidé podporovali stát, musí fungovat náboženství a vymahatelnost práva

organizace společnosti Politika je zápas o získání, zachování a užívání moci Člověk je přirozeně egoistický,

5 Niccolo Machiavelli (pokr.) Základem svobody může být konflikt a nesoulad Politický systém uvnitř státu má vyrovnávat zájmy soupeřících frakcí, vytvořit zákonný orgán, který mohou všichni přijmout prvky demokratické vlády Svoboda má přednost před tyranií, i když tyranie je často nutná k udržení svobody Rozlišoval mezi politikou nutnou k nastolení státu (expanze) a politikou nutnou k jeho udržení (demokratické prvky)

soupeřících frakcí, vytvořit zákonný orgán, který mohou všichni přijmout prvky demokratické vlády

6 Thomas Hobbes ( ) Leviatan symbol všemocného státu Člověk je sobecký a požitkářský, jeho podstatou jsou konflikty zájmů a boj o moc V přirozeném stavu je lidská existence stálý boj o přežití každého proti každému Vyhnout se riziku utrpení - přijmout přirozená minimální práva a pravidla: nedělej druhému co nechceš, aby jiní dělali tobě

lidská existence stálý boj o přežití každého proti každému Vyhnout se riziku utrpení

7 Thomas Hobbes (pokr.) Společenská smlouva Dohoda mezi lidmi je neuskutečnitelný cíl, proto se lidé mají vzdát svých práv a přenechat je mocné autoritě vytvořit funkční a zákonnou soukromou a veřejnou sféru, společnost a stát Vytvoří se jediná politická moc, jediný autoritativní vztah vztah vládce k poddanému, občané se vzdaly možnosti nezávislé akce Právo panovníka rozkazovat a povinnost poddaného k poslušnosti jsou výsledkem souhlasu

přenechat je mocné autoritě vytvořit funkční a zákonnou soukromou a veřejnou sféru, společnost a stát Vytvoří

8 John Locke ( ) Přirozený stav je stavem svobody, nikoliv zvůle, není stavem válečným Lidé jsou svobodní a rovní díky rozumu - jsou schopni racionálně myslet a sledovat přirozené zákony Jednotlivci mají právo uspořádat svoji existenci, mají právo na život, svobodu a majetek Přirozený stav má nevýhody řešením je uzavření společenské smlouvy

sledovat přirozené zákony Jednotlivci mají právo uspořádat svoji existenci, mají právo

9 John Locke (pokr.) Společenská smlouva Jednotlivci přenechávají vládu autoritě, aby uskutečňovala cíle ovládaných Na stát se přenáší moc zákonodárná a výkonná, ale stát musí chránit práva a svobody jednotlivců Jednotlivci jsou těmi nejlepšími posuzovateli svých vlastních zájmů a konečnými soudci vlády Stát musí být omezen v rozsahu a činnosti tak, aby zajistil maximum možné svobody pro každého občana

stát se přenáší moc zákonodárná a výkonná, ale stát musí chránit práva a svobody jednotlivců

10 John Locke (pokr.) Morální zákony Tři typy morálních zákonů, podle nichž lidé posuzují dobro a zlo svého počínání: 1. Božský zákon jako míra hříchu a povinnosti (the divine law) 2. Občanský zákon jako míra pro zločiny a nevinnost (the civil law) 3. Zákon veřejného mínění či veřejné pověsti jako míra ctnosti a neřesti (law of opinion or reputation) lidé si podržují moc smýšlet dobře či špatně o počínání těch, mezi nimiž žijí a mezi sebou ustanovovat, co chtějí nazývat ctnost a neřest

Občanský zákon jako míra pro zločiny a nevinnost (the civil law) 3.

11 Jean Jacques Rousseau ( ) Hlavní cíl republikanismu povinnosti a závazky k veřejné oblasti. Role občana je to nejvyšší, o co může jednotlivec usilovat Společenská smlouva předání svrchovanosti lidu není nutné a nemá se uskutečnit. Svrchovanost má původ v lidu a má mu zůstat. Svrchovaná moc je lid tvořící zákony, podle nichž žije (legislativní moc) Ovládáni mají být vladaři, lid jim propůjčil výkonnou moc Aktivní angažované občanství společná shromáždění, kde občané rozhodují, co je pro obec dobré a schválit odpovídající zákon Koncepce samosprávy idea sebeřízení společnosti, záležitosti státu jsou včleněny do záležitostí obyčejných občanů Ideál Ženevské republiky, nevidí rozpory nastupujícího kapitalismu

Svrchovanost má původ v lidu a má mu zůstat.

12 J. J. Rousseau (pokr.) Pojetí svobody a rovnosti Svoboda a rovnost nerozlučně spojeny, všichni musí požívat stejná práva Svobodný občan svobodný od ekonomické závislosti nemusí se obávat vyjádřit svůj soud bez ohrožení svého živobytí Nebyl zastáncem všeobecné rovnosti žádný občan nemá být tak bohatý, aby si mohl koupit druhého člověka a žádný tak chudý, aby byl nucen sám sebe prodat

práva Svobodný občan svobodný od ekonomické závislosti nemusí se obávat vyjádřit svůj soud bez

13 J. J. Rousseau (pokr.) Dvě formy společenské vůle Rozlišuje mezi obecnou vůlí a vůlí všech Obecná vůle veřejně vytvořené koncepce obecného blaha Přihlíží jen k zájmu společnému Uskutečňuje se ve svrchované moci lidu Vůle všech přihlíží k zájmu soukromému Je jen souhrnem jednotlivých vůlí

Obecná vůle veřejně vytvořené koncepce obecného blaha Přihlíží jen k

14 J. J. Rousseau (pokr.) Rozdělení zákonů Zákony státní upravují vztah mezi institucemi Zákony občanské upravují vztah mezi lidmi Zákony trestní stanovují sankce a tresty Zákony založené na mravech, zvycích a zvláště veřejném mínění nejdůležitější ze všech, nepsané, dlící v srdcích občanů Tvoří opravdovou ústavu státu, nahrazují a znovuoživují ostatní zákony, když stárnou a uhasínají

mezi lidmi Zákony trestní stanovují sankce a tresty Zákony založené na mravech, zvycích a

15 John Stuart Mill ( ) Nebezpečí despotické moci a přebujelého státu Obhajoval: Pozvednutí individuální svobody Větší odpovědnost vlády Efektivní vládní administrativa Upozorňoval na rizika: Rostoucí moc vlády v různých společenských oblastech Rostoucí závislost občanů na vládě (jako zaměstnanců, příjemců služeb) Tyranie většiny ve veřejném mínění

Upozorňoval na rizika: Rostoucí moc vlády v různých společenských oblastech Rostoucí

16 J. S. Mill (pokr.) Esej O svobodě Vymezuje podstatu a hranice moci, kterou může společnost oprávněně vykonávat nad jednotlivcem Jednotlivec má svrchovanost nad sebou, nad vlastním tělem, vlastní myslí Sociální nebo politické zasahování státu do individuální svobody je ospravedlnitelné jen jako obrana před akcemi, které zasahují do svobody ostatních nebo jim škodí Za nejvýznamnější považoval: svobodu myšlení, diskuse a zveřejňování; svobodu jednat v souladu s vlastním charakterem; svobodu sdružování

svrchovanost nad sebou, nad vlastním tělem, vlastní myslí Sociální nebo politické zasahování státu do individuální svobody je

17 J. S. Mill (pokr.) Koncept svobodného politicky aktivního občana Účast občanů v politickém životě podstatná pro rozvíjení přímého zájmu na řízení státu, informovanosti a rozvíjejícího se občanství Umožňuje občanům odhalit vlastní potřeby, dospět k praxí vyzkoušeným soudům, rozvinout duševní dokonalost intelektuálního, praktického a morálního typu Nejvhodnější formy jsou účast ve volbách, zapojení do místní samosprávy a soudcovských služeb

přímého zájmu na řízení státu, informovanosti a rozvíjejícího se občanství Umožňuje občanům odhalit vlastní

18 Alexis de Tocqueville ( ) Rozšíření volebního práva ohrožuje možnost politické svobody a osobní nezávislost Silný sociální stát udržuje občany v permanentním dětství Konzumní společnost lidé jsou spotřebiteli, nikoliv občany, nepřemýšlejí o věcech veřejných Subtilní despotismus maskovaný suverenitou lidu

permanentním dětství Konzumní společnost lidé jsou spotřebiteli, nikoliv

19 Georg Wilhelm Friedrich Hegel ( ) VM je vyjádření empirické všeobecnosti a myšlenek mnohých Jeho funkcí je racionální utváření panství Je nahodilé, věda do oblasti VM nepatří

20 Veřejné mínění si zaslouží stejně úctu jako opovržení Konflikt zájmů ve společnosti soukromí vlastníci reprezentují pouze partikulární zájmy VM ztrácí základnu jednoty a stává se souhrnem subjektivních mínění mnohých VM je formou zdravého lidského rozumu, je předsudečné, ale přesto vyjadřuje opravdové lidské potřeby a správné tendence

a stává se souhrnem subjektivních mínění mnohých VM je formou zdravého lidského

21 Veřejnost jako vzdělávací prostředek Vladař nevykonává práva veřejnosti, základem jeho moci jsou mravní zákony, světový rozum VM je formou občanské integrace shora vede k pochopení státu a jeho záležitostí, činnosti institucí, lékem proti domýšlivosti úředníků

22 Karl Marx ( ) Zrušení feudálního panství neznamená zrušení panství vůbec Politicky činná veřejnost soukromých vlastníků reprezentuje pouze třídní zájem buržoazie Třídní podstatu veřejnosti zakrývá

23 Veřejné mínění je falešné vědomí Řešením je odstranění třídních rozdílů zespolečenštěním výrobních prostředků Zmizí politická moc jako organizované násilí jedné třídy vůči druhé Demokratická veřejnost bude schopna řídit a kontrolovat chod společnosti

24 James Bryce ( ) Čtyři typy demokracie: 1. Přímá demokracie možné jen v malých komunitách 2. Dominance reprezentativních shromáždění parlament jedná v zájmu země, je schopen ho rozpoznat lépe než veřejnost 3. Americký model volení zástupci jsou reprezentanty skupin, volby v rychlém sledu, podléhání tlaku veřejného mínění (faktická vláda VM) 4. Budoucnost: vláda veřejného mínění zjišťování VM bez mašinérie voleb teoreticky možné, technicky nereálné

Podobné dokumenty

Přednáška č. 10: Demokracie

Přednáška č. 10: Demokracie 03. 12. 2009 Co je demokracie? Demos = lid, kratos = síla, moc, vláda demokracie = vláda lidu Aténská demokracie Platón, Aristoteles: odmítání demokratického způsobu vlády Co