Komercializace výzkumu a podpora přenosu výsledků výzkumu do praxe

Transkript

1 Komercializace výzkumu a podpora přenosu výsledků výzkumu do praxe Zahraniční zkušenosti a jejich možná aplikace v ČR 11. května 2011

2 Struktura Stručné informace o komercializaci VaV v ČR Podpora komercializace VaV a transferu poznatků VaV do praxe v zahraničí, srovnání s ČR Doporučení pro ČR, která vyplývají ze zahraničních zkušenosti Příloha: Přístup ke komercializaci ve Finsku 2

3 Stručné informace o komercializaci VaV v ČR 3

4 Switzerland Germany Finland Denmark Austria Japan Belgium France EU-27 United States Czech Republic Hungary Slovak Republic Poland Počet přihlášek vynálezů u EPO na 1 mil. obyvatel. Patentová aktivita v ČR (1) Počet přihlášek vynálezů u EPO na 1 mil. obyvatel v roce 2007 (podle roku podání přihlášky). Zdroj: OECD, vlastní dopočty 4

5 Počet patentových přihlášek Patentová aktivita v ČR (2) Celkem ČR ČR 0 Patentová aktivita v ČR v letech Celkový počet patentových přihlášek 5 a počet domácích přihlášek. Zdroj: ÚPV, Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR

6 ZDROJE Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem ve VaV Zdroje a užití finančních prostředků na VaV v ČR v roce 2009 (mil. Kč) SEKTOR UŽITÍ Podnikatelský (BERD) Vládní (GOVERD) Vysokoškolský (HERD) Soukromý neziskový Užití celkem Podnikatelské Veřejné Zahraniční Ostatní národní Zdroje celkem % z celkových podnikatelských zdrojů určených na financování VaV 94.9% 4.6% 0.4% 0.1% 100% % z celkových výdajů na VaV užitých v daném sektoru 72.5% 9.8% 1.1% 8.6% Zdroj: ČSÚ (VTR 5-01) 6

7 Kvalitativní zhodnocení komercializace VaV a transferu znalostí v ČR (1) Komercializace VaV a transfer poznatků VaV do praxe patří mezi slabiny národního inovačního systému ČR. Studie Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR. Projekt 4/04 evaluace RPS (2005) : Nedostatečná motivovanost výzkumných pracovníků k tvorbě poznatků využitelných v praxi Nedostatečná poptávka firem po výsledcích VaV, častý požadavek podniků na dotažení VaV do stádia prototypu Nerozvinutá infrastruktura pro transfer technologií (znalostí) Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro transfer technologií (znalostí) Nedostatek finančních zdrojů pro vznik spin-off firem, zejména pre-seed a seed kapitálu 7

8 Kvalitativní zhodnocení komercializace VaV a transferu znalostí v ČR (2) Zelená kniha VaVaI v ČR (2008): Nízká motivace výzkumníků k vytváření výsledků pro praktické využití a patentovou ochranu, nedostatečné průmyslově právní povědomí Nedostatečná spolupráce VŠ a výzkumných institucí s podniky Nízká inovační aktivita podniků vycházející z výsledků VaV Nedostatečná mobilita mezi akademickou a podnikovou sférou Slabá inovační kultura, nízký podnikatelský duch Nedostatek podpůrných služeb inovační infrastruktury Reforma systému VaVaI v ČR(2008): Jedním ze tří hlavních důvodů Reformy jsou Doposud velmi nízké přínosy výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomiku a společnost ČR 8

9 Pozice ČR v mezinárodním srovnání inovační výkonnosti Business R&D expenditures 150 Community designs Share of med-high/high-tech R&D Community trademarks Triad patents SMEs innovating in-house Innovative SMEs co-operating with others USPTO patents 0 Innovation expenditures EPO patent Early-stage venture capital Med-hi/high-tech manufacturing employment Organisational innovation Sales new-to-firm products Sales new-to-market products Employment in high-tech services Exports of high technology products Porovnání vybraných ukazatelů EIS-2007 (100 = průměr EU). Zdroj: EIS 9

10 Podpora komercializace VaV a transferu poznatků VaV do praxe v zahraničí a srovnání s ČR 10

11 Zahraničí: Strategicko-koncepční dokumenty Strategie a politiky VaVaI kladou důraz na provázanost inovačního procesu a využívání výsledků VaV V dokumentech jsou stanoveny odpovídající cíle, priority, nástroje (systémové i finanční) i způsoby jejich vyhodnocování ČR: Dokumenty odpovídají obdobným dokumentům v zahraničí - zejména NP VaVaI v ČR na léta : Cíl 4: Využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI - vytváření strategií ve VO, stimulace výzkumných pracovníků ke komercializaci,vyhlášení programu na podporu komercializace, rozvoj inovační infrastruktury, podporu spolupráce ve VaVaI,... 11

12 Legislativa zaměřená na komercializaci poznatků VaV Zahraničí: Legislativa týkající se komercializace VaV: stimuluje výzkumné pracovníky k VaV směřujícímu k aplikacím a komercializaci VaV prostřednictvím VO definuje vlastnická práva k duševnímu vlastnictví, které vzniklo z veřejně financovaného VaV vyjasňuje postupy uplatňování práv k duševnímu vlastnictví (termíny, povinnosti,...) stanovuje, jakým způsobem se řeší finanční nároky původců objevu a dalších zúčastněných subjektů ČR: legislativa rámcově odpovídá legislativě v zahraničních zemích 12

13 Podpora komercializace a transferu programech VaVaI (obecně) Zahraničí: Široké spektrum programů, které podporují komercializaci VaV na různých úrovních a různými formam (někdy cíleně, v jiných případech jako součást programu) ČR: V ČR je sice řada programů podporujících VaVaI, z hlediska komercializace VaV není jejich struktura optimální Některé programy obvykle využívané v zahraničí chybí Podpora je rozptýlena do řady programů (zejména v rámci OP) Většina programů nepokrývá celý inovační proces 13

14 Zahraničí: Programy cíleně zaměřené na komercializaci VaV významným nástrojem na úrovni VO jsou programy podporující první fáze komercializace VaV (ověření koncepce, finanční podpora pro další VaV, vznik spin-off apod.) na úrovni VO jsou tyto programy administrované kancelářemi transferu znalostí ( kontaktní místo ) Příklad: program TULI (Finsko) ČR: program tohoto typu zatím chybí (významná slabina) možnost získání finančních prostředků z OP VaVpI (PO 3) mj. je uvedeno vytvoření podobného grantového schématu NP VaVaI opatření (2013, MŠMT) 14

15 Zahraničí: Programy podporující spolupráci VO a podniků ve VaV Významným nástrojem stimulujícím komercializaci VaV jsou: ČR: tematicky zaměřené programy, ve kterých spolupracují VO s podniky (výzkum podle potřeb podniků) programy pro vznik, rozvoj a činnost center, kde spolupracují subjekty z veřejného a soukromého sektoru ve společných projektech (centra bez zaměření nebo oborově zaměřená) programy podporující strategickou spolupráci VO s aplikační sférou zatím chybí Příležitost pro centra budovaná z rámci OP VaVpI (PO-1 a PO-2) NP VaVaI několik opatření (některá již od 2011,TA ČR) 15

16 Programy podporující šíření znalostí z VO Zahraničí: poskytování poukázek, které umožňují MSP získat znalost od institucí veřejného VaV (a navázat spolupráci s veřejným výzkumem, která se může dále rozvíjet) Příklady: Innovation vouchers (Nizozemsko), Knowledge voucher a Research voucher for SMEs (Dánsko) ČR: Programy tohoto typu v ČR chybí (na národní úrovni) Pilotní projekt Inovační poukázky - JIC Brno NP VaVaI opatření (2013, TA ČR) 16

17 Zahraničí: Podpora komercializace v aplikačním sektoru poradenství pro podniky, podpora VaV (Grant for Research and Development - UK) zlepšení znalostí lidských zdrojů, horizontální mobilita (Knowledge Transfer Partnerships - UK) zlepšení přístupu k soukromých finančním zdrojům pro VaVaI a rozvoj podniků (rizikový kapitál, business angels) podpora spolupráce podniků ČR: nízká absorpční kapacita podniků pro poznatky VaV - příčina nízké účinnosti využívání nových poznatků v praxi NP VaVaI poradenství, spolupráce,... (2011, MPO, TA ČR) 17

18 Zahraničí: Přístup finančním zdrojům (rizikový kapitál) Snaha státu podporovat investice rizikového kapitálu (VC) různými způsoby: ČR: vytváření veřejných investičních společností (DK, FI) vytváření investičních fondů s účastí veřejných a soukromých zdrojů (například UK) vytváření stimulačního daňového prostředí pro VC (UK) patří mezi země s nejnižším využíváním VC, což snižuje úspěšnost programů podporujících vznik spin-off firem NP VaVaI navrhuje pouze vyhodnotit možnosti zakládání fondů VC... 18

19 Nepřímá podpora (daňové úlevy) Zahraničí: Nepřímá podpora je poskytována ve větším rozsahu než v ČR: ČR: nepřímá podpora zahrnující náklady na výzkum prováděný v podniku a na externí VaV (UK, Francie,...) úlevy pro investory rizikového kapitálu a business angels (UK) úlevy vztahující se na daň ze mzdy a sociální pojištění (WBSO - Nizozemsko) poskytována od roku 2005, ale týká se jen na VaV prováděného v podniku (nikoli VaV nakupovaného od VO) nestimuluje podniky ke spolupráci s VO 19

20 Zahraničí: Inovační infrastruktura Významnou roli mají pro komercializaci: ČR: centra, která provádějí VaV podle potřeb podniků a který je využíván podnikových inovacích (GTS ústavy DK) inovační infrastruktura (inkubátory, vědecké parky apod.) VaV infrastruktura poskytující VaV a expertní služby je nedostatečná (možná příčina - privatizace rezortních ústavů) inovační infrastruktura je poněkud roztříštěná, vazby na VO nejsou dostatečné, rozsah poskytovaných služeb je nižší než v zahraničí, chybí systémová podpora VaV infrastruktura OP VaVpI (PO 2) NP VaVaI (2012, MŠMT, MPO) 20

21 Evaluace (1) Hodnocení dopadů VaV na ekonomický a sociální rozvoj Hodnocení není v analyzovaných zemích prováděno na stejné úrovni, hodnocení dopadu VaV je prováděno spíše sporadicky. Hodnocení VaV je zapracováno do strategických dokumentů. Hodnocení jsou prováděna na různých úrovních: na úrovni VO - zejména kvalita VaV, méně přínosy a dopady VaV (aplikační výstupy, vazby institucí na společnost, spolupráce s podniky) - metodika The Higher Education Impact Model (UK) na úrovni projektů a programů kromě výsledků také přínos a dlouhodobý dopad VaV aktivit. Výsledky těchto hodnocení jsou využívány pro zlepšování programů a návrh nových opatření - hodnocení prováděné finskou agenturou Tekes 21

22 Evaluace (2) (pokračování) na úrovni národního inovačního systému - hodnoceny jsou dílčí faktory i funkčnost celého národního inovačního systému s ohledem na socioekonomické potřeby země (např. Finsko a Rakousko) Sledování (hodnocení) komercializace: pravidelné zveřejňování výsledků komercializace VaV na univerzitách a dalších výzkumných organizacích v Dánsku (každoroční zpráva o výsledcích komercializace všech univerzit a dalších VO). 22

23 Komercializace výzkumu na VŠ a dalších VO (1) Strategicko-koncepční dokumenty a vnitřní předpisy Zahraničí: vytvoření podmínek pro komercializaci pravidla a postupy,... (jednoduchost, operativnost) rozdělení potenciálních příjmů z komercializace poznatku VaV (stimulace VaV k tvorbě a komercializaci) ČR - dotazníkové šetření: úroveň strategií se liší, v některých případech není určeno rozdělení příjmů z komercializace, často chybí strategie marketingu a komunikace s aplikační sférou, některé VŠ strategie nebo směrnice zpracovány zatím nemají. Možnost využití finančních prostředků z OP VaVpI (PO 3) pro zlepšení systému komercializace na VO 23

24 Komercializace výzkumu na VŠ a dalších VO (2) Infrastruktura pro komercializaci na VO: Zahraničí: Spektrum služeb a aktivit je obvykle širší a komplexnější než v ČR (zvýšení úspěšnosti komercializace). ČR - dotazníkové šetření: na většině VŠ jsou založena centra TT, která poskytují služby související komercializací a transferem poznatků nedostatečné rozvinutí poskytovaných služeb jsou zajišťovány obvykle poradenské služby, vytváření metodik, vzdělávací akce (IPR, komercializace) a realizace některých dalších aktivit (burzy apod.) v některých případech personálně poddimenzované (nejsou expertní skupiny hodnotící komerční potenciál výsledků VaV) 24

25 Komercializace výzkumu na VŠ a dalších VO (3) Aktivity center a kanceláří transferu znalostí v zahraničí: Poradenství pro komercializaci VaV a další aktivity související s transferem poznatků do praxe Zajišťování vzdělávacích kursů a dalších aktivit Zajišťování vazeb na další subjekty (soukromé i veřejné) - kontaktní body, smluvní vztahy, prodej licencí apod. Zajištění VaV pro potřeby jiných subjektů - identifikace výzkumné skupiny ve VO, některá centra mají VaV kapacity pro realizaci VaV (např. dceřiné společnosti VO) Vytváření vlastní inovační infrastruktury, kterou mohou využívat společnosti vytvořené na univerzitě (spin-off) i další subjekty (inkubátory a vědecké parky). 25

26 Komercializace výzkumu na VŠ a dalších VO (4) Služby a další aktivity center a kanceláří transferu znalostí (pokračování): Poskytování a zprostředkování finančních zdrojů pro komercializaci VaV vytváření fondů rizikového kapitálu Aktivity související s rozvojem podnikání, podpora spin-off firem, vlastní programy na podporu vzniku firem založených na nových poznatcích VaV apod. Publicita VaV a šíření informací - zveřejňování poznatků vhodných ke komercializaci (internetové portály), někde mají podniky možnost uveřejnit na těchto stránkách své náměty Vytváření sítí kanceláří a center transferu znalostí - zvýšení atraktivity pro aplikační sféru (společné nabídky a prezentace pro podniky), vzájemné sdílení zkušeností. 26

27 Doporučení pro ČR 27

28 Doporučení pro ČR (1) Hlavní předpoklady pro účinný transfer poznatků do praxe 1. Národní inovační systém stanovení odpovědností, účinné řízení, zajištění vazeb mezi jeho jednotlivými aktéry 2. Legislativa, která vyjasňuje práva k duševnímu vlastnictví. 3. Zařazení využívání výsledků VaV mezi priority strategicko-koncepčních dokumentů a implementace příslušných nástrojů: nástroje podporující první fáze komercializace (ověření potenciálu) nástroje stimulující šíření nových poznatků VaV z veřejného výzkumu do aplikační sféry nástroje podporující spolupráci veřejného sektoru s podniky ve VaVaI nástroje zvyšující schopnosti aplikační sféry přijímat nové poznatky VaV 28

29 Doporučení pro ČR (2) 4. Inovační infrastruktura (inkubátory, inovační centra, vědecké parky apod.) podporující komercializaci a vazby subjektů 5. Dostupné (soukromé) finanční zdroje, zejména pro pozdější fáze komercializace 6. Účinný systém pro komercializaci VaV vytvořený na úrovni vysokých škol a dalších výzkumných organizací 7. Pravidelné a účinné monitorování a evaluace politiky VaVaI a jejích nástrojů na různých úrovních, kde jsou hodnoceny také přínosy a dopady VaVaI. Tato hodnocení musejí zároveň vytvářet účinnou zpětnou vazbu pro modifikaci stávajících a návrhy nových opatření i celé politiky VaVaI. 29

30 Systém komercializace VaV na VO (1) Pro vytvoření systému pro komercializaci VaV musí VO: Přijmout rozhodnutí, že vytvoří systém pro komercializaci, ujasnit si představu, čeho chce v této oblasti dosáhnout, příslušné cíle, strategii a způsob, jak ji bude realizovat (a sledovat její plnění) Institucionálně zabezpečit proces komercializace: organizačně zajistit proces komercializace, tj. vytvořit Centrum transferu technologií (výkonná složka) a Radu pro komercializaci (rozhodovací složka) vytvořit pravidla a postupy pro komercializaci VaV (stanovit odpovědnosti, rozhodovací mechanismy v procesu komercializace, termíny,...) vytvořit dokumenty pro komercializaci VaV (strategie VO, směrnice pro komercializaci, příručka pro komercializaci, ) 30

31 Systém komercializace VaV na VO (2) zajistit finanční zdroje pro podporu a rozvoj komercializace využívat dostupné finanční zdroje (národní programy, finanční prostředky ze SF, regionální zdroje,...) vytvářet vlastní finanční zdroje ( fond pro komercializaci ) postupně vytvářet další infrastrukturu pro komercializaci inkubátory, vědecké parky zajišťovat vazby na další subjekty podniky, poskytovatele (rizikového kapitálu), jiná centra TT, do zahraničí... stimulovat výzkumné pracovníky ke komercializaci VaV a využívání jeho výsledků v praxi (finanční a další stimuly vs. sankce z nedodržení stanovených postupů). 31

32 Hlavní informační zdroje Projekt EF-TRANS: Erawatch: INNO-Policy TrendChart: Národní dokumenty připravené v jednotlivých zahraničních zemích Analýzy, studie a další dokumenty zaměřené na politiku VaVaI Odborné publikace a články 32

33 Michal Pazour & Zdeněk Kučera Technologické centrum AV ČR 33

34 Příloha - Case study Přístup ke komercializace VaV ve Finsku 34

35 Strategie Strategie a politiky VaVaI přijaté na úrovni vlády kladou důraz na komercializaci VaV a využívání výsledků VaV: Vládní strategie mezi cíle finské vlády je zařazena příprava Národní inovační strategie. Národní inovační strategie: orientace inovací na uživatele ( demand and user orientation ) zlepšení interakce univerzit s podniky a společností zlepšení využívání duševního vlastnictví větší zaměření VaV investic do sektorů, které hraji ve Finsku významnou roli zlepšení financování Strategických center vědy, technologií a inovací s cílem zvýšit jejich dopad 35

36 Právní rámec Zákon o právech v zaměstnaneckých vynálezech (Act on the Right in Employee Inventions, 656/1967) a Zákon o právech k univerzitním vynálezům (Act on the Right to University Inventions, 369/2006) definují práva k duševnímu vlastnictví, které vzniklo ve veřejně financovaném výzkumu a postup jejich uplatňování; Výzkumný pracovník, který pracuje na základě pracovní smlouvy, má povinnost informovat zaměstnavatele o všech objevech, které lze patentovat, zůstává však stále zůstává vlastníkem objevu. Zaměstnavatel má možnost převést na sebe práva k vynálezu, zaměstnanci však náleží odpovídající kompenzace za daný vynález. 36

37 Nástroje na podporu VaVaI (1) Program TULI - přímá podpora komercializace VaV na VO (od 1993): Úvodní evaluace (ověření potenciálu poznatku pro komercializaci) - do 5000 na několik týdnů, přiděleno okamžitě po podání žádosti kontaktní osobou, která působí na VO (pracovník CTT) Hlubší evaluace (analýza trhu a konkurence, návrh modelu komercializace) - do na 1 až 3 měsíce), přidělení během 1 měsíce Zvýšení komerční hodnoty poznatku VaV (překonání kritických míst, vývoj prototypu, ověření funkčnosti, optimalizace finálního produktu) - do na1 až 6 měsíců, přidělení do 1 měsíce. 37

38 Nástroje na podporu VaVaI (2) Programy TEKES (dříve Technologické programy, od 1983) tematicky zaměřené programy v perspektivních oborech a strategických oblastech identifikovaných VO a podniky realizace VaV s potenciálem pro aplikace a využitím v podnicích zapojení výzkumných týmů z veřejného výzkumu a podniků Strategická centra pro vědu, technologie a inovace (od 2006): multidisciplinární centra, kde působí společně VO a podniky (nezisková společnost vlastněná partnery ) zaměření výzkumu je stanoveno podniky a VO a odpovídá potřebám aplikační sféry a společnosti v horizontu 5 až 10 let Centra znalostí (OSKE, od 90. let) regionální centra a klastry: projekty podle potřeb podniků, stimulující spolupráci ve VaVaI a transferu poznatků a know-how do aplikací 38

39 Přístup k finančním zdrojům Nejvýznamnějšími poskytovateli rizikového kapitálu jsou státem vlastněné společnosti: Sitra (Finský národní fond pro výzkum a vývoj) - financování technologicky zaměřených firem v počátečních fázích existence (financováno ze zisků z vlastního kapitálu a výnosů z investic). Finnvera - rizikové financování a další finanční produkty (půjčky a záruky, včetně záruk na úvěry související s exportem) zejména pro MSP. Finnish Industry Investment Ltd. - investice výnosů z privatizace státně vlastněných společností do fondů rizikového kapitálu nebo přímo do podniků s vysokým růstem, včetně spin-off firem (společně se soukromými investory). 39

40 Inovační infrastruktura YRKE (Technology Incubator Delepoment Programme , Sitra): rozvoj 12 existujících regionálních inkubátorů vznik nových inkubátorů zkvalitnění služeb, výšení úspěšnosti Vědecké parky - koordinované Asociací finských vědeckých parků TEKEL (ve Finsku působí více než 30 parků) nezávislé společnosti, vlastněné podniky, univerzitami, místní samosprávou, finančními institucemi, nadacemi, soukromými investory v univerzitních městech, spolupracují s podniky, působí v nich inkubátory 40

41 Evaluace Hodnocení politik a programů na podporu VaVaI: Finsko je země s rozvinutou evaluační kulturou hodnocení je prováděno důsledně již řadu let (včetně hodnocení dlouhodobého dopadu VaV) na úrovni projektů, programů, vědních oborů a národního inovačního systému (TEKES, Finská akademie) výsledky evaluací jsou využívány zlepšení stávajících a návrhy nových strategií a jejich jednotlivých nástrojů. 41

42 Srovnání pozice ČR a Finska v ukazatelích inovační výkonnosti Business R&D expenditures 250 Community designs Share of med-high/high-tech R&D Community trademarks SMEs innovating in-house Triad patents Innovative SMEs co-operating with others USPTO patents 0 Early-stage venture capital EPO patent Employment in high-tech services Med-hi/high-tech manufacturing employment Sales new-to-firm products Exports of high technology products Sales new-to-market products Srovnání 11. listopadu vybraných 2010ukazatelů EIS-2007 pro ČR a Finsko (100 = průměr EU) Zdroj: EIS