OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy ZÁKLADY SPORTOVNÍCH HER PRO 1. STUPEŇ ZŠ HANA KLIMTOVÁ 2006

2 Recenzentovali: RNDr. Pavel Ludva RNDr. PaedDr. Eva Volná, Ph.D. PaedDr. Hana Klimtová Ph.D., 2006 ISBN 80-

3 POUŽITÉ SYMBOLY Průvodce studiem - vstup autora do textu, specifický způsob kterým se studentem komunikuje, povzbuzuje jej, doplňuje text o další informace. Příklad - objasnění nebo konkretizování problematiky na příkladu ze života, z praxe, ze společenské reality apod. Pojmy k zapamatování Shrnutí - shrnutí předcházející látky, shrnutí kapitoly. Kontrolní otázky a úkoly - prověřují, do jaké míry studující text a problematiku pochopil, zapamatoval si podstatné a důležité informace a zdaje dokáže aplikovat při řešení problémů. Úkoly k textu - je potřeba je splnit neprodleně, neboť pomáhají dobrému zvládnutí následující látky. Korespondenční úkoly - při jejich plnění postupuje studující podle pokynů s notnou dávkou vlastní iniciativy. Úkoly se průběžně evidují a hodnotí v průběhu celého kurzu. Úkoly k zamyšlení Část pro zájemce - přináší látku a úkoly rozšiřující úroveň základního kurzu. Pasáže i úkoly jsou dobrovolné.

4 OBSAH 1 ÚVOD 5 2 HRA, SPORTOVNÍ HRA Charakteristika hry, sportovní hry Učivo her 7 3 VÝUKA SPORTOVNÍCH HER Výuka sportovních her na 1. stupni ZŠ Základní etapa výuky - herní předpříprava Manipulační cvičení Metodicko-organizační formy NÁCVIK A OSVOJOVÁNÍ TECHNICKÉ STRÁNKY HERNÍCH ČINNOSTÍ Nácvik sportovních her Učivo sportovních her třída Učivo sportovních her třída.36 5 PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ MÍČ UPROSTŘED KRUHU 61 6 PRŮPRAVNÉ HRY Význam a charakteristika průpravných her Průpravné hry pro nácvik basketbalu Průpravné hry pro nácvik házené Průpravné hry pro nácvik fotbalu.70 7 INTEGROVANÝ ZPŮSOB VÝUKY SPORTOVNÍCH HER SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY..74

5 1 ÚVOD Předložený učební text je určen posluchačům studia učitelství pro 1. stupeň základní školy. Opírá se o publikovanou literaturu knižní i časopiseckou a snaží se tento přehled směřovat k praktickému využití v hodinách tělesné výchovy dětí mladšího školního věku. Navazuje na předměty učebního plánu všeobecného základu i specializované tělesné výchovy oboru učitelství 1. stupně základní školy. V seznamu literatury je dostatek pramenů, které zájemcům o další studium umožní hlubší poznání dané problematiky. Doufáme, že skriptum rozšíří vědomosti studentů v oblasti tělesné výchovy a bude mít i příznivý vliv na úroveň výuky sportovních her. Hana Klimtová 5

6 2 HRA, SPORTOVNÍ HRA Dozvíte se význam pojmů hra, sportovní hra Budete schopni uvědomit si význam základních pojmů Obsah lekce 1. Základní pojmy, hra, sportovní hra, učivo her. Klíčová slova Hra, sportovní hra, učivo sportovních her 2.1 Charakteristika hry, sportovní hry Ve sportovním a tělovýchovném hovorovém jazyku se slovem "hra" označují ne vždycky správně velmi různé pohybové činnosti. Jednou je to honička, podruhé přehazovaná nebo štafetový závod, pak zase volejbal, utkání, výkon družstva nebo jednotlivce apod. Hra není jednotnou činností a je téměř vždy definována jako protiklad "vážného" či užitečného, organizovaného chování, její význam v životě je značný. Hra nezahrnuje ani neoznačuje určité specifické pohybové činnosti. Hrou se může stát jakákoliv činnost, která je nositelem určitých charakteristik a jejíž účastník tyto charakteristiky pociťuje a prožívá. Hrou se stává každá činnost, která je vnitřně odměňující. Hrová činnost je odměnou sama o sobě, nepotřebuje vnější odměny. Je produktem, který motivuje k další účasti. Ti, kteří hrají pro hru samotnou, jsou skuteční vítězové, protože jsou odměňováni hrou samou. Toho je možné dosáhnout jen v atmosféře bez konfrontace, při dodržování několika málo pravidel nebo limitů, souvisejících s časem, místem. Významnou charakteristikou hry je dobrovolnost, určitá svoboda výběru a volbou činnosti (DOBRÝ, 1992). Ve hře se uspokojuje touha dětí spolupracovat a přiměřeně soutěžit. Hrová činnost by měla být radostná. Subjektivní zkušenosti ze hry mají osobní význam a důležitost pro setrvalou účast na pohybové činnosti v dalším životě (DOBRÝ, 1992). Sportovní hra (SH) byla definována Stibitzem (1982) a upřesněna Dobrým (1988) jako současná soutěživá činnost dvou soupeřících stran, které se snaží prokázat 6

7 převahu lepším ovládáním společného předmětu boje (míče apod.), za neustále se měnící herní situace, která vyžaduje okamžitou reakci na akci soupeře. Jediným rozhodujícím sportovním měřítkem je konečný výsledek utkání. Utkání probíhá pokud možno ve shodě s pravidly platnými mezinárodně, nebo alespoň celostátně a existuje mezinárodní či nejméně celostátní instituce, která dané soutěže řídí. I když to přímo z definice nevyplývá, jsou sportovní hry úzce spjaty s řízeným sportovním tréninkem a soutěžemi pořádanými danou institucí (SÜSS, 2005). 2.2 Učivo her V souladu s principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu, se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních - státní a školní ( Státní úroveň představují Rámcové vzdělávací programy, které vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy, předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují Školní vzdělávací programy, podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách a budou v horizontu roku a půl uplatněny ve školské praxi. Školní vzdělávací programy si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném Rámcovému vzdělávacím programu. Pro jejich tvorbu mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů, který je vytvářen ke každému Rámcovému vzdělávacímu programu. Manuál seznamuje s postupem tvorby Školního vzdělávacího programu a uvádí způsoby zpracování jeho jednotlivých částí s konkrétními příklady ( V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání je učivo tematických celků sportovních her rozděleno do tří období: 1. období 1.-2.ročník; 2. období 3.-5.ročník; 3 období ročník (představuje výběrové učivo pro předcházející období). 7

8 Rámcový vzdělávací program pro Základní vzdělávání - sportovní hry (MŠMT, 2006): základy herních systémů, herních kombinací a herních činností jednotlivce v podmínkách utkání - ve vybraných hrách podle podmínek školy: basketbal, házená, fotbal, volejbal, florbal, softball, korfbal, ringo, stolní tenis, lakros aj. 1. období zvládá základní činnosti s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti; 2. období zvládá elementární herní dovednosti (míčové, pálkovací) a uplatní je v utkání podle zjednodušených pravidel; 3. období uplatní v utkání základní herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce (u 2-3 sportovních her). Učební osnovy vzdělávacího projektu Základní škola (MŠMT, 1996) rozdělují sportovní hry do jednotlivých období následovně ROČNÍK základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi, náčiním, oblečením pro sportovní hry a částmi sportovního hřiště; základní sportovní hry; základy bezpečnosti a hygieny při sportovních hrách; držení míče jednoruč a obouruč; manipulace s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti (na místě a v pohybu, vyvolenou a opačnou rukou, nohou); základní přihrávky rukou a nohou (vyvolenou i opačnou). Učivo je využíváno spíše jako součást tematických celků Průpravná, kondiční cvičení a Pohybové hry. Co by měl žák umět, vědět zná základní pojmy označující používané náčiní, osvojované dovednosti, části hřiště a nejznámější sportovní hry; zvládá základní způsoby házení a chytání míče (jiného náčiní) odpovídající hmotnosti a velikosti; chápe činnosti s míčem jako vhodné a emotivní činnosti a využívá je v pohybovém režimu (za pomoci učitele i rodičů). 8

9 3.-5. ROČNÍK Poznatky a činnosti předcházející etapy jsou dále rozvíjeny a doplňovány následujícím učivem: základní pojmy osvojovaných činností, základní označení a vybavení hřišť; základní role ve hře (obránce, útočník apod.), pravidla zjednodušených sportovních her (miniher minibasketbal, miniházená, minikopaná); základní spolupráce ve hře; základní organizace utkání losování, zahájení utkání, počítání skóre, ukončení utkání; vhodné obutí a oblečení pro sportovní hry; průpravné sportovní hry, utkání podle zjednodušených pravidel; udržet míč pod kontrolou družstva, dopravit míč z obranné poloviny na útočnou a zakončit střelbou, řešit situaci jeden proti jednomu; přihrávka jednoruč a obouruč (vrchní, trčením, přihrávka vnitřním nártem (po zemi, obloukem); vedení míče (driblinkem, nohou); střelba jednoruč a obouruč na koš, střelba jednoruč ze země na branku, střelba vnitřním nártem na branku (z místa i z pohybu, vyvolenou rukou, nohou). Co by měl žák umět, vědět uvědomuje si význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností a herního myšlení (tvořivosti); zná základní pojmy osvojovaných činností; zvládá konkrétní hry se zjednodušenými pravidly a dovede je využívat samostatně nebo za pomoci učitele; dovede zaznamenat výsledek utkání a pomáhat při rozhodování; zvládá elementární herní činnosti a dovede je využít v základních kombinacích i v utkání podle zjednodušených pravidel; chápe základní role a hráčské funkce v družstvu a dodržuje je v utkání (za pomoci učitele), uplatňuje zásady fair play jednání ve hře. 9

10 6.-9. ROČNÍK Vzhledem ke konkrétní výkonnosti žáků je učitel oprávněn zadávat jednotlivcům, skupinám i celé třídě základní nebo prohlubující učivo vyšších ročníků a uplatňovat tak otevřený systém nácviku pohybových dovedností. Vzhledem k předcházejícím úkolům osnov pro ročník, vztahujícím se ke hře družstva jako celku (např. průpravné sportovní hry, utkání podle zjednodušených pravidel, udržet míč pod kontrolou družstva, dopravit míč z obranné poloviny na útočnou a zakončit střelbou, řešit situaci jeden proti jednomu), doporučujeme zařazení učiva, které je označeno tučně: význam sportovních pro rozvoj herních dovedností, herních dovedností, herního myšlení, improvizace; herní role a funkce (brankář, hráč v poli, kapitán, rozhodčí, časoměřič, zapisovatel, atd.); základní pravidla osvojovaných her i jiných, základní smluvená gesta rozhodčích; specifika bezpečnosti a hygieny při sportovních hrách; příprava a organizace utkání; úprava různých povrchů hřišť. Házená Utkání Základy herních systémů: postupný útok proti osobní obraně, postupný útok s jedním pivotem; osobní obranný systém po celém hřišti, územní obranný systém 0-6; herní kombinace: útočná kombinace založené na přihrávání, útočná kombinace založené na přebíhání; obranná kombinace zajišťování, proklouzávání; herní činnosti jednotlivce: uvolňování bez míče, s míčem; přihrávka vrchní jednoruč (z místa, za pohybu, ve výskoku, po uvolnění); střelba vrchní jednoruč: ze země, z náskoku, po uvolnění 2-3 kroky; obsazování hráče s míčem a bez míče; 10

11 postoj brankáře vyrážení a chytání střel z různých prostorů. Fotbal Utkání Základy herních systémů: postupný útok, rychlý protiútok, územní obrana; herní kombinace: útočná kombinace založená na přihrávce, útočná kombinace založená na přihrej a běž ; obranná kombinace založená na zajišťování a přebírání do šířky a do hloubky; herní činnosti jednotlivce: výběr místa (uvolňování, nabíhání), obsazování prostoru; zpracování míče (převzetí, tlumení, vedení míče); přihrávka po zemi na krátkou a střední vzdálenost, přihrávka hlavou na místě; vhazování míče; střelba z místa a po vedení míče; uvolňování, obcházení soupeře s míčem, obsazování; odebírání míče; činnosti brankáře (chytání a vyrážení přízemních a polovysokých střel, výkop, přihrávání rukou). Basketbal Utkání Základy herních systémů: osobní obranný systém; útočný systém založený na rozestavění útočníků bez míče kolem útočníka s míčem; herní kombinace: obranná kombinace založená na proklouzávání; útočná kombinace založená na početní převaze útočníků, na akci hoď a běž ; herní činnosti jednotlivce: uvolňování bez míče a s míčem (driblinkem, obrátkou); 11

12 přihrávka trčením jednoruč a obouruč (na místě a za pohybu); střelba jednoruč a obouruč z místa, vhazování a rozskok; krytí útočníka bez míče, s míčem, prostoru. Co by měl žák umět vědět rozumí základním rozdílům mezi jednotlivými druhy sportovních her; (kolektivní-individuální, brankové, síťové, pálkovací atp.); rozumí základním pravidlům a ovládá základy rozhodování při hře; chápe role v družstvu a jednání při hře v duchu fair play; zvládá základní údržbu náčiní a úpravu hřiště před a po utkání; zvládá základní herní činnosti jednotlivce a kombinace a uplatňuje je ve hře; umí zvolit taktiku hry a dodržovat ji (za pomoci spoluhráčů, učitele). Rozšiřující učivo Házená další způsoby uvolňování, přihrávání (ve výskoku), střelby (ve výskoku, v pádu); trestný hod; vyrážení míče brankářem v pádu. Fotbal osobní obranný systém na vlastní polovině hřiště; další způsoby zpracování míče (nohou, hlavou); přihrávky na dlouhou vzdálenost, hlavou ve výskoku; střelba prvním dotykem, pokutový kop; chytání vysokých míčů, v pádu. Basketbal další způsoby přihrávek; střelba po pohybu, ve výskoku, střelba přes hlavu; trestný hod; doskakování odražených míčů. Škola vybírá podle podmínek minimálně dvě hry. Doporučují se i softball, korfbal, ringo, florbal, lední hokej, ringet, tenis, stolní tenis, lacros aj. (Vzdělávací program Základní škola, 1996). Učivo sportovních her zařazené v osnovách představuje základ pro formulaci odpovídajících dílčích učebních cílů v jednotlivých ročnících. 12

13 3 VÝUKA SPORTOVNÍCH HER Dozvíte se význam pojmů: rozdělení výuky sportovních her do jednotlivých etap Budete schopni Obsah lekce uvědomit si význam základních pojmů Klíčová slova 1. Charakteristika výuky sportovních her. 2. Herní předpříprava. 3. Manipulační cvičení. Etapy výuky sportovních her, herní předpříprava, manipulační cvičení 3.1 Charakteristika výuky sportovních her Výuka sportovních her na základním stupni je ovlivňována řadou specifických okolností a podmínek. Většina žáků se se sportovními hrami (snad s výjimkou fotbalu u chlapců) setkává poprvé a představuje tak klasické začátečníky. Vyučovací proces probíhá obvykle v početnější skupině, v méně příznivých podmínkách a s horším materiálním vybavením (KLIMTOVÁ, KLIMT, TRTÍK, 1992). Tyto okolnosti determinují stanovení odpovídajících didaktických cílů, které lze formulovat následovně: získat postupně zájem žáků o vybranou sportovní hru; odpovídajícím výběrem učiva, metodicko-organizačních forem postupně zvyšovat individuální výkonnostní úroveň žáků; dostat žáka na takovou úroveň, aby se mohl jako platný člen družstva podílet na jeho úspěchu v průpravných hrách. V časové posloupnosti se doporučuje výuku sportovních her rozdělit do následujících etap: 1. etapa základní etapa výuky herní předpříprava manipulační cvičení pro nácvik dovedností v zacházení s míčem; manipulační cvičení pro nácvik házení a chytání míče; nácvik a osvojování technické stránky vybraných herních činností jednotlivce; 13

14 nácvik individuálního jednání v redukovaných podmínkách hry, nácvik skupinového jednání v redukovaných podmínkách hry. 2. etapa průpravná a herní cvičení pro nácvik základních herních činností. 3. etapa průpravná cvičení typu míč uprostřed kruhu pro nácvik skupinového jednání v redukovaných podmínkách hry; průpravné hry pro nácvik skupinového jednání v komplexnějších podmínkách hry. 3.2 Základní etapa výuky - herní předpříprava Herní předpříprava představuje časový úsek, který předchází vlastnímu nácviku sportovní hry. Její obsah je zaměřen na doplňování a rozšiřování dosavadních herních zkušeností žáků a jejich postupnou přeměnu v herní dovednosti. Každý žák, který se začíná učit jakoukoliv sportovní hru vstupuje do vyučování se souborem výchozích způsobilostí, tj. s určitou výbavou již dříve osvojených způsobů lokomoce (běh, chůze, obraty atd.) a herních dovedností (házení, chytání atd.). Cílem je postupně odstraňovat deficity, doplňovat a rozšiřovat herní dovednosti žáků. Důraz je kladen na zařazování manipulačních cvičení. Předpokládá se, že při jejich nácviku dochází ke komplexnímu rozvoji koordinačních schopností, které jsou považovány za výkonové předpoklady herních činností jednotlivce. Stupeň jejich rozvoje rozhoduje o úrovni individuálních herních dovedností. Ve výuce sportovních her na 1. st. ZŠ představuje tento celek v ročníku závazný vstup do vyučování. Ve ročníku by měl tvořit nejméně jednu čtvrtinu doby věnované nácviku sportovních her (ČEGAN, KLIMT, 1997). 3.3 Manipulační cvičení Manipulační cvičení se charakterizují jako různě složitá cvičení jednotlivců nebo dvojic s míčem. Žáci při jejich provádění získávají potřebné zkušenosti o charakteristikách letu míče a rozvíjejí specifické obratnostní schopnosti, mezi které uvádíme: 14

15 diferenciační (pocit míče); orientační (změny poloh a pohybu těla při různých časových nárocích s ohledem na pohybující se míč); spojovací (organizace dílčích pohybů v souhře časových a prostorových parametrů); reakční (rychlý projev motorických aktů na očekávaný nebo neočekávaný signál) (ČEGAN, KLIMT, 1997). Při klasifikaci cvičení jsme jako základní kritéria zvolili: vztah žáka k míči (cvičení jednotlivců spojené s kutálením míče, držením míče, předáváním míče, obtáčením míče kolem těla, vyhazováním a chytáním míče); vztah žáka s míčem ke spoluhráči (cvičení dvojic, trojic se stejným obsahem jako v předcházející části); cvičení prováděná na místě a cvičení prováděná v pohybu. Inventář manipulačních cvičení s míčem Postup při používání manipulačních cvičení: K základním úkolům učitele patří: vysvětlení vybraného cvičení a provedení ukázky; seznámení žáků s organizací cvičení a organizací celé třídy na ploše; zahájení cvičení; pozorování a následné posuzování chování žáků z hlediska uvedených kritických míst, předání kontrolních zpětnovazebních informací k regulaci nacvičované činnosti, neustálá aktivizace žáků. Při hodnocení hodiny si učitel uvědomuje význam učení, které končí třeba jen dílčím úspěchem. Učební cíl: naučit žáky hrát si s míčem Inventář cvičení pro jednotlivce Kutálení míče 1. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, míče kutálet od levé nohy k pravé z jedné 15

16 ruky do druhé (obměna míč kutálet pouze jen jednou rukou). 2. Stoj rozkročný, pravou vpřed, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet z levé strany na pravou mezi nohama a zpět. 3. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet jednou rukou (pravou, levou) vedle nohy vpřed a vzad tak, aby se míč kutálel před trup a za trup. 4. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet postupně kolem pravé, levé a obou nohou. 5. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, kutálet míč kolem pravé nohy a navázat kutálením kolem levé nohy vytvoření osmičky kolem obou nohou. 6. Klek na pravé, míč kutálet kolem chodidla. 7. Klek na pravé, míč kutálet pod nohou z pravé strany na levou a zpět. Kutálení míče po vlastním těle 1. Mírný stoj rozkročný, spojené paže předpažit a na ně položit míč. Změnou úhlu paží nechat míč po pažích kutálet, míč nesmí spadnout na zem. Mírný stoj rozkročný, míč držet před tělem mezi hřbetem jedné ruky a dlaní druhé ruky,paže pokrčit. Úkolem je míčem točit až do předpažených paží, zpátky opačným směrem. 16

17 2. Mírný stoj rozkročný, míč položit na pravou dlaň, vzpažit pravou zevnitř, levou upažit dolů, mírný předklon. Skutálet míč po pravé paži přes šíji na levou paži a uchopit míč dlaní levé ruky. 3. Sed, skrčit přednožmo, míč položit na nárty. Propnutím nohou v kolenou nechat skutálet míč do klína, uchopit ho rukama a položit na nárty pokrčených nohou. Nedotýkat se země nohama ani rukama. 4. Mírný stoj rozkročný, mírný předklon, položit míč na šíji a nechat skutálet po páteři dolů, uchopit míč na bedrech oběma rukama. Prohodit míč před sebe úderem o zem mezi nohama. 5. Stoj rozkročný, hluboký předklon, položit míč na bedra a nechat ho skutálet po zádech přes hlavu. Úkolem hráče je míč před dopadnutím na zem opět chytit a vzpřímit se. 6. Stoj rozkročný pravou vpřed, mírný předklon, upažit a položit si míč na šíji. Úkolem je přecházet do různých poloh dřepu, kleku, lehu na prsou, cílem je udržet míč na šíji bez držení rukou. 7. Mírný stoj rozkročný, míč držet v prstech ve své silnější paži před sebou. Zápěstím míč roztočit a nechat jej točit v dlani, posléze na kloubech prstů. Poté roztočit míč na polštářku, či nehtu ukazováčku. Postupně střídat ostatní prsty. Předávání míče 1. Sed snožný, předávání míče z ruky do ruky před tělem i za tělem. 17

18 Sed pokrčmo, předávání míče po nohama. 2. Sed, přednožit pravou, předávání míče pod nohou a výměna. 3. Klek na pravé, předávání míče kroužkem kolem stehna levé nohy. Střídání nohou. 4. Stoj, pokrčit přednožmo levou, předávat si míč pod nebo kolem kolena. 5. Stoj rozkročný, míč v pravé ruce ve vzpažení, pokrčit paži v lokti, míč za hlavu. Mezi lopatkami předat míč z pravé do levé ruky. Nedosáhne-li žák ke druhé ruce, nechat míč skutálet po zádech. Ruce vystřídat. 6. Ve stoji předpažit pravou, míč držet v dlani. Lehce míč nadhodit, dlaň otočit a padající míč uchopit hřbetem ruky, prsty jsou přitom roztaženy. Obtáčení a kroužení 1. Stoj spatný, obtáčení míče kolem hlavy střídavě v obou směrech. 2. Stoj rozkročný, ohnutý předklon. Kroužení míčem kolem jedné nohy, střídavě oběma směry. Míče předávat z jedné ruky do druhé. 3. Klek na pravé, obtáčení míče kolem stehna levé nohy, výměna nohou. 4. Klek na pravé, obtáčení míče kolem lýtka levé nohy, výměna nohou. 5. Stoj na levé, pravá přednožit pokrčmo, obtáčení kolem stehna zvednuté nohy. 6. Stoj spatný, kroužení kolem celého těla. Začít kroužením kolem pokrčených kolenou, přejít na kroužení kolem pasu, cvik ukončit kroužením kolem hlavy. Měnit směr pohybu kroužení od hlavy směrem ke kolenům. 18

19 7. Stoj rozkročný, míč držet volně obouruč před tělem ve výši pasu. V této výšce předáváním míče z levé ruky do pravé před tělem, z pravé ruky do levé za tělem kroužit míčem kolem těla. Nepohybovat pánví. 8. Podřep rozkročný, rovný předklon. Předáváním míče z jedné ruky do druhé kroužit míčem po dráze osmičky mezi koleny (nácvik obranného postoje, hlava vzhůru). Kutálení ve dvojicích Učební cíl: osvojení sbírání míče obouruč spodní Kritická místa: hřbety rukou jsou nízko nad podlahou (směřují k podlaze), prsty jsou široce roztaženy malíčky směřují k sobě; nízký předklon, žák ztrácí stabilitu a přehled. 1. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, nebo sed roznožný. Jeden i více míčů kutálet mezi sebou různými směry. 2. Sed roznožný, kutálet míč mezi sebou, po uchopení míče provést leh vzad, míče je na prsou nebo ve vzpažených rukou, zpět do sedu. 3. Klek, kutálet jeden nebo více míčů mezi sebou různými směry (lze použít i různé druhy míčů). Po uchopení míče provádět různou manipulaci s míčem. 4. Hráč A je vodič. Úkolem hráče B je napodobovat hráče A v kutálení míče libovolným směrem v předem daném území. 19

20 5. Dvojice ve stoji čelem proti sobě na vzdálenost 3-4 m, kutálení míče po zemi. Každý hráč provede výskok (obrat) před přibližujícím se míčem, a po doskoku zachycení míče na zemi. 6. Dvojice ve stoji čelem proti sobě, předpažit a uchopit se za ruce, míče na předpažených rukou. Úkolem je kutálet míč po napjatých rukou směrem k hráči, který je v podřepu. Podřepy střídat. Kutálení míče ve skupinách 1. Hráči ve stoji v kruhu, 1 hráč uprostřed. Úkolem hráčů jsou vzájemné přihrávky míče kutálením. Hráče uprostřed kruhu střídat. 2. Meta ve vzdálenosti 8-10 m od stojícího hráče, úkolem hráče je běh k metě a kutálení míče vedle sebe, uchopení míče na metě do rukou a běh zpět, předání míče dalšímu spoluhráči (možné různé obměny). 3. Hráč má za úkol probíhat a kutálet míč vedle sebe vytvořenou jednoduchou slalomovou dráhou (6 met). 4. Honěná na vymezeném území. Úkolem honícího hráče i honěných hráčů je pohybovat se vpřed i vzad a současně kutálet míč levou nebo pravou rukou. Předávání míče ve dvojicích 1. Dvojice v sedu roznožném čelem k sobě, chodidla opřít o sebe, nohy propnout. Úkolem je předávat si míč střídavě nad oběma nohama. 2. Dvojice v sedu mírně roznožném, chodidla opřít o sebe, nohy napnout. Úkolem je předávat si míč středem mezi nohama, po předání provést leh na záda, zpět do sedu. 3. Dvojice hráčů ve stoji zády k sobě. Předávání míče zprava i zleva vytočením trupu po dráze osmičky (mezi trupy). 20

21 4. Dvojice hráčů ve stoji rozkročném zády k sobě ve vzpažení. Předávání míče nad hlavou, po předávce míče provést předklon a předat míč mezi nohama (lze využít i dvou míčů najednou). Předávání míče ve skupinách 1. Hráči v zástupu v sedu rozkročném, vzpažit a předávat míč záklonem zepředu dozadu. 2. Hráči v zástupu ve stoji rozkročném, rozestupy 1 až 1,5 m. Úkolem hráče A a B je předat si míč v hlubokém předklonu, hráč A mezi nohama, hráč B do natažených rukou. Vyhazování a chytání míče Dílčí cíl: naučit žáky držet míč jednoruč, obouruč, chytat míč obouruč spodem a obouruč vrchem Při zařazování jednotlivých cvičení učíme postupně jednotlivé druhy držení a chytání míče. Kritická místa: Držení míče jednoruč: míč leží na roztažených prstech ruky, která je vytočena dlaní nahoru. Držení míče obouruč: držení míče v prstech, které jsou roztaženy na míči shora, palce směřují vzhůru dovnitř. Chytání míče obouruč spodní: míč leží na roztažených prstech, malíky směřují k sobě, palce vzhůru zevnitř, paže jsou nataženy před tělem. Chytání míče obouruč vrchní: paže jsou nataženy směrem k míči, palce u sebe, prsty široce roztaženy. 21

22 Manipulační cvičení nadhazování a chytání 1. Stoj rozkročný, předpažit poníž, míč položit na dlaně, vyhazovat míč do výšky (0,5m). Malíčky u sebe. 2. Stoj rozkročný, předpažit pokrčmo, míč je nad hlavou, vyhazovat míč do výšky (0,5m). Palce u sebe. 3. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč pravou, chytit opět pravou rukou. 4. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč pravou, chytit levou a naopak. 5. Stoj rozkročný, nadhazovat míč z držení na prsou obouruč vrchem a následně chytit míč ve vzpažení, palce u sebe (obměna vyhodit a chytit míč po dopadu co nejníže u země). 6. Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout za zády v předklonu za kotníky, chytit míč. 7. Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout před a za tělem, chytit míč. 8. Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout do stehen (hýždí), chytit míč. 9. Mírný stoj rozkročný, míč držet oběma rukama před hlavou. Míč pustit, tlesknout nad ním a opět chytit před dopadem na zem. 10. Mírný stoj rozkročný, nadhodit míč nad sebe, provést obrat o 180º a chytit míč (obměna obrat o 360º, 720º). 22

23 11. Mírný stoj rozkročný, nadhodit míč na sebe, provést dřep, klek, sed, leh vztyk a chytit míč ve výchozí pozici nebo ve dřepu, v sedu, v lehu. 12. Stoj rozkročný, upažit, přehazovat míč z levé ruky do pravé přes hlavu. 13. Mírný stoj rozkročný, míč držet oběma rukama před tělem. Vyhodit míč nad hlavu a chytit jej oběma rukama za zády, přehodit míč zpět před tělo, nepředklánět se (obměna: míč vyhodit vysoko nad hlavu, nechat jej jedenkrát dopadnout na zem a po odrazu chytit za zády). 14. Mírný stoj rozkročný, míč držet za hlavou v mírném záklonu. Upustit míč za zády, provést hluboký předklon a padající míč chytit zepředu mezi nohama. 15. Mírný stoj rozkročný, míč držet jednou rukou před tělem, druhou rukou za tělem mezi lýtky pokrčených nohou. Pustit míč a měnit pozici rukou, snažit se nenechat míč dopadnout na zem (obměna cvičení provádět za současné výměny postavení nohou na místě). 16. Mírný stoj rozkročný, vzpažit, míč držet v rukou. Paže mírně pokrčit za hlavu, pustit míč, vykonat obrat a chytit padající míč (obměna, do cviku vložit po puštění míče z rukou tlesknutí před tělem). 17. Podřep rozkročný, míč držet oběma rukama před koleny. Míč lehce nadhodit směrem dozadu mezi koleny a chytit před dopadem na zem oběma rukama za tělem. Cvik provádět i opačným směrem. 23

24 18. Leh na zádech, držet míč v úrovni prsou. Trčením vyhodit míč vzhůru, převalit se o 360º a chytit míč před dopadem na zem. 19. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč vzhůru před sebe, provést kotoul, chytit míč před nebo po jednom dopadu na zem. 20. Podřep rozkročný, pravou rukou prohazovat míč zepředu pod levou nohou, po prohození míč chytit levou rukou. Cvik opakovat prohozením míče levou rukou pod pravým kolenem, míč chytit pravou rukou (obměna míč prohazovat mezi nohama zezadu). 21. Stoj rozkročný, v předklonu prohodit míč zepředu mezi nohama do výšky, rychlý vzpřim a chytit míč zepředu ve stoji. Chodidla na místě. Vyhazování a chytání míče se dvěma míči 1. Mírný stoj rozkročný, v každé ruce držet před sebou míč, oba míče současně nadhazovat a zpětně chytat do rukou. 2. Mírný stoj rozkročný, v každé ruce držet před sebou míč, oba míče současně vyhodit nad sebe, provést obrat o 360º, po obratu míče opět chytit. 3. Mírný stoj rozkročný, jeden míč pravou rukou vyhodit, druhý míče předat z levé ruky do pravé (popř. předat míč za tělem), volnou levou chytit vyhozený míč (CHLUBNOVÁ, 2006). Vyhazování a chytání míče ve dvojicích Dílčí cíl: naučit chytat míč obouruč vrchem Kritická místa: paže jsou nataženy směrem k míči, palce u sebe, prsty široce roztaženy. 24

25 1. Dvojice hráčů ve stoji čelem k sobě, vzdálenost dva až tři m od sebe, oba s míčem v rukou. Úkolem hráče A je přihrát míč hráči B, úkolem hráče B je nadhodit svůj míč nad sebe, chytit míče od spoluhráče, vrátit jej zpět a chytit svůj nadhozený míče. Výměna úloh. 2. Dvojice hráčů v postavení jako u cvičení 1. Cvičení provádět se třemi míči. Úkolem hráčů je nadhazovat své míče a s třetím míčem si přihrávat. 3. Dvojice hráčů ve stoji čelem proti sobě ve vzdálenosti 3 m od sebe. Úkolem obou hráčů je současně vyhodit na znamení své míče do výšky před sebe, míče nasměrovat k vzájemnému odrazu od sebe zpět do svých rukou (CHLUBNOVÁ, 2006). Inventář cvičení pro fotbal Učební cíl: ovládání míče 1. Manipulace s míčem na místě a v chůzi. Žák válí míč různými způsoby: a. chodidlem; b.vnějším, vnitřním a přímým nártem (VOTÍK, 2005). 25

26 2. Rychlé nohy Žák odehrává míč mezi vnitřními nárty: a. na místě; b. za pomalého pohybu vpřed, c. otáčením na místě i za pohybu (VOTÍK, 2005). 3. Žonglování s míčem Hráč odehrává míč nohou: po dvou dopadech míče na zem, po jednom dopadu míče na zem, po vlastním nadhozu žák odehrává míč hlavou po vlastním nadhozu (VOTÍK, 2005). 4. Hlavičkování ve dvojici Žáci si ve dvojici přihrávají hlavou míč v sedu proti sobě: po vlastním nadhození, po nadhození partnerem, soutěž dvojic o největší počet odhlavičkovaných míčů bez přerušení (VOTÍK, 2005). 26

27 Doporučení pro práci s inventářem Po zvládnutí uvedených cvičení zvyšujeme jejich náročnost: - změnami výchozích poloh; - změnami vnějších podmínek (kombinace cvičení); - změnami velikosti a hmotnosti míče; - vykonáváním osvojeného cvičení v maximálním tempu (soutěže); - vykonáváním osvojeného cvičení s omezením příjmu informací (částečné nebo úplné vyloučení zrakového analyzátoru). Naše doporučení: v 1. a 2. třídě používat tenisové míčky, pěnové odlehčené míče, míče na odbíjenou; v 3. až 5. třídě používat pěnové odlehčené míče, míče na volejbal, míče na minibasketbal, miniházenou, minikopanou (velikost míče č. 5). Pokuste se sestavit inventář manipulačních cvičení pro 1. a 2. třídu, 3. až 5. třídu. Jaké míče jsou vhodné pro tyto věkové skupiny? 3.4 Metodicko-organizační formy Výuka základních herních činností jednotlivce sportovních her na 1. stupni základní školy je realizována především prostřednictvím nácviku. V jeho obsahu jsou zahrnuty metodicko-organizační formy, metody nácviku, vyučovací formy a vyučovací styly (KLIMTOVÁ, 2004). Efektivita nácviku a osvojování učiva vybrané sportovní hry závisí především na vhodném výběru metodicko-organizačních forem. Tyto umožňují na všech stupních výkonnosti (v třídě) vytvářet vhodné podmínky pro efektivní učení žáků. Jejich obsah je tvořen různě složitými herními činnostmi, které jsou obsaženy v osnovách a plní se jejich prostřednictvím jednotlivé úkoly výše uvedených tématických celků. Za určující hledisko se považuje způsob účelného uspořádání vnějších herních situačních podmínek a obsahu, tvořeného herními činnostmi jednotlivce, s cílem umožnit realizaci daných požadavků formulovaných jako konkrétní herní úkoly. 27

28 Vnější podmínky zahrnují přítomnost nebo nepřítomnost soupeře a stupeň proměnlivosti situačně herních podmínek (KLIMTOVÁ, KLIMT, TRTÍK, 1992). Kombinace těchto podmínek vede k vyčlenění následujících typů metodickoorganizačních forem: - průpravná cvičení 1. typu; - průpravná cvičení 2. typu; - herní cvičení 1. typu; - herní cvičení 2. typu; - průpravné hry. Tématický celek nácvik technické stránky herních činností Průpravná cvičení 1. typu Jsou charakterizována nepřítomností soupeře a předem určenými relativně neměnnými podmínkami. Mají obvykle danou přesnou organizaci (přemísťování hráčů a míče), která má umožnit opakování daného herního úkolu. Při opakování se postupně zdůrazňuje organizace a vývoj obsahu. Průpravná cvičení 2. typu Jsou charakteristická nepřítomností soupeře a náhodně proměnlivými, avšak limitovanými podmínkami. Proměnlivé podmínky vedou hráče k variabilním pohybovým odpovědím příznačným krátkou dobou k přípravě, k reakcím spojeným s následným rozhodováním vzhledem k vytvořeným vnějším vlivům. Tématický celek nácvik individuálního jednání v redukovaných podmínkách hry Herní cvičení 1. typu Jsou charakteristická přítomností soupeře, předem určenými herními podmínkami a určeným průběhem řešení herní situace. Činnost obránce je omezena, tj. předem je určen způsob jeho činnosti průběhu cvičení. Situačně determinované podmínky herních cvičení 1. typu dovolují soustředit pozornost na: a) pohybové vykonání herní činnosti situačně adekvátním způsobem; b) vnímání herní situace a identifikaci klíčových situačních faktorů; c) poznávání vztahů ke spoluhráčům a soupeřům. Hráč jako jednotlivec nebo člen skupiny není nucen rozhodovat o volbě nejvhodnější alternativy řešení. Ta je dána předem. Instrukce k hernímu cvičení 28

29 obsahuje pokyny k vykonání pohybu, upozornění na důležité situační faktory a směrnice pro činnost soupeře. Mají klíčovou funkci ve vývoji psychických výkonových determinant. Hráč se učí situačně vnímat, zvětšuje vizuální objem pohybových a prostorových percepcí a částečně proniká i do náročných situačních anticipací. K využívání těchto kognitivních procesů dochází v podmínkách, které se proměňují předem určeným způsobem bez časového tlaku bez nutnosti rychle se rozhodovat. Herní cvičení 2. typu Jsou charakteristická náhodně se proměňujícími podmínkami z různě vyjádřeným odporem soupeře. Mají charakter situační neočekávanosti. Tato cvičení umožňují opakovaně řešit různě složité herní úkoly. Složitost úkolů je dána počtem zúčastněných žáků ve cvičení, prostorovými a časovými podmínkami a omezeními. Z hlediska počtu hráčů se rozlišují herní cvičení na: - herní cvičení s početní převahou útočníků nad obránci; - herní cvičení s početní převahou obránců nad útočníky; - herní cvičení s vyrovnaným počtem útočníků a obránců. Herní cvičení s převahou útočníků nad obránci se používají na všech výkonnostních úrovních. U začátečníků však mají prioritu, neboť usnadňují požadované řešení zvoleného herního úkolu (DOBRÝ, 1988). Tématický celek nácvik skupinového jednání v redukovaných podmínkách hry Průpravné hry Jsou charakteristické přítomností soupeře, neočekávaností herních situací a souvislým herním dějem, v němž dochází k časově a situačně nečekaným změnám. Jejich popis a význam při nácviku je uveden v dalším textu. Problematiku metod nácviku, vyučovacích forem a vyučovacích stylů jsme zpracovali v učebním textu Didaktika tělesné výchovy pro učitele primárního vzdělávání (KLIMTOVÁ, 2004). V čem spočívá rozdíl mezi průpravným a herním cvičením? Co znamená pojem průpravná hra? 29

30 4 NÁCVIK A OSVOJOVÁNÍ HERNÍCH ČINNOSTÍ JEDNOTLIVCE Dozvíte se význam pojmů: obsah a nácvik učiva v jednotlivých etapách výuky Budete schopni Obsah lekce uvědomit si význam základních pojmů Klíčová slova 1. Učivo sportovních her pro ročník, učební cíle, kroky nácviku, kritická místa provedení. 2. Učivo sportovních her pro ročník, učební cíle, kroky nácviku, kritická místa provedení. Postupy nácviku jednotlivých herních činností ve sportovních hrách, učební cíle, dílčí cíle, kroky nácviku, kritická místa provedení. 4.1 Nácvik sportovních her Následující uvedené postupy nácviku předepsaného učiva osnov zahrnují výběr konkrétního učiva, stanovení učebního cíle a na něj navazujících dílčích cílů, kroky nácviku a kritická místa provedení. Zařazená průpravná cvičení jsou charakterizována nepřítomností soupeře a předem určenými relativně neměnnými podmínkami. Mají obvykle danou přesnou organizaci (přemísťování hráčů a míče), která má umožnit opakování daného herního úkolu. Při opakování se postupně zdůrazňuje organizace a vývoj obsahu. Nácvik po jednotlivých krocích se provádí v optimálních podmínkách (na místě, v chůzi, v pomalé rychlosti, po vlastním nadhozu atd.), čímž se dává žákovi možnost k rozvoji vztahů mezi nim a míčem. Učební situace se postupně rozvíjí tak, aby docházelo k rozvoji vztahů mezi spoluhráči. Kritická místa představují požadavky na správné provedení činnosti, nácvik směřuje k tomu, aby žák dosahoval postupnou změnu v herním výkonu odpovídající jeho možnostem. 30

31 Preferovaným vyučovacím postupem je modifikace komplexního postupu která, zdůrazňuje opakování celku (přihrávání, driblink, střelba) s postupným zdůrazňováním jednotlivých kritických míst. 4.2 Učivo sportovních her třída manipulace s míčem odpovídající velikosti (viz. předcházející kapitola); držení míče jednoruč a obouruč; základní přihrávky rukou a nohou (vyvolenou i opačnou). Manipulační cvičení pro nácvik dovedností zacházení s míčem pro 1. a 2. třídu Předávání (doporučujeme tenisový míč) 1. Stoj spatný pokrčit připažmo, předávání míčku z pravé ruky do levé. Obměna: předávání míčku v různých polohách např. v kleku, v sedu aj. 2. Sed pokrčmo, předávání míčku pod nohama. 3. Sed snožný, předávání míčku z ruky do ruky před tělem i za tělem. Obtáčení 1. Stoj spatný, obtáčení míčku kolem hlavy střídavě v obou směrech. 2. Kroužení míčkem kolem jedné nohy, střídavě oběma směry. Míček předávat z jedné ruky do druhé. Výměna nohou. 3. Klek na pravé. Obtáčení míčku kolem stehna levé nohy. Výměna nohou. 4. Klek na pravé. Obtáčení míčku kolem lýtka levé stojné nohy. Výměna nohou. 5. Stoj na levé, pravá přednožit pokrčmo, obtáčení kolem stehna zvednuté nohy. Výměna nohou. 6. Stoj spatný, kroužení kolem celého těla. Začít kroužením kolem pokrčených kolenou, přejít na kroužení kolem pasu, cvik ukončit kroužením kolem hlavy. Měnit směr pohybu kroužení od hlavy směrem ke kolenům. 7. Stoj rozkročný míček držet volně před tělem oběma rukama ve výši pasu. V této výšce předáváním míčku z levé ruky do pravé před tělem a z pravé ruky do levé za tělem, kroužit míčkem kolem těla. Nepohybovat pánví. 8. Podřep rozkročný, rovný předklon, předáváním míčku z jedné ruky do druhé, kroužit míčkem po dráze osmičky mezi koleny. 31

32 Vyhazování a chytání 1. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míček pravou, chytit oběma. 2. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míček pravou, chytit pravou. 3. Stoj spatný, vyhodit míček do výšky, tlesknout před tělem, chytit míček. 4. Stoj spatný, vyhodit míček do výšky, tlesknout za tělem, chytit míček. 5. Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout do stehen (hýždí), chytit míč. 6. Mírný stoj rozkročný, nadhodit míč nad sebe, provést dřep, klek, sed vztyk a chytit míč ve výchozí pozici (šikovnější děti) nebo ve dřepu, v sedu, v lehu. Manipulační cvičení ve dvojicích Kutálení ve dvojicích 1. Sed roznožný, jeden i více míčků kutálet mezi sebou různými směry. 2. Sed roznožný, kutálet míček mezi sebou, po uchopení míčku provést leh vzad, míček je ve vzpažených rukou, zpět do sedu. 3. Klek, kutálet dva míčky mezi sebou. Po uchopení míčku provádět různou manipulaci s míčkem. 4. Žák A leh na zádech, úkolem žáka B je kutálek míček po kruhové dráze kolem žáka A. Vystřídat. Předávání ve dvojicích 1. Dvojice žáků ve stoji rozkročném zády k sobě ve vzpažení. Úkolem je předávat si míček nad hlavou, po předávce míčku provést předklon a předat míček mezi nohama. 2. Dvojice žáků v lehu na břiše hlavami k sobě, ve vzpažení předávat míček, trup co nejvýše. Po předání míčku převal do lehu na záda a zpět na břicho. Cvičení opakovat. 3. Dvojice ve stoji rozkročném zády k sobě, hluboký předklon. Úkolem je předání míčku mezi nohama: první žák levou rukou do levé ruky druhému žákovi; druhý žák kolem své levé nohy do pravé ruky zpět prvnímu žákovi. Nácvik herních činností jednotlivce Postup při nácviku. K základním úkolům učitele patří: 32

33 vysvětlení učebního cíle, provedení ukázky; výběr průpravného cvičení, seznámení žáků s organizací průpravného cvičení a organizací celé třídy na ploše; zahájení cvičení, postup podle jednotlivých kroků; pozorování a následné posuzování chování žáků z hlediska uvedených kritických míst, předání kontrolních zpětnovazebních informací k regulaci nacvičované činnosti; neustálá aktivizace žáků. Při hodnocení hodiny si učitel uvědomuje význam učení, které končí třeba jen dílčím úspěchem. Přihrávání a chytání (basketbal, házená) Přihrávání je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je hodit míč tak, aby jej spoluhráč mohl snadno chytit. K základům techniky patří: držení míče, polohy a pohyby paží spojené s držením míče a vlastním hodem, postoj a změny postoje při přihrávce. Neoddělitelnou součástí této herní činnosti je chytání míče. Učební cíl: nácvik přihrávky vrchní jednoruč a chytání obouruč vrchem na místě (basketbal, házená) Kroky: 1. Ukázka celé přihrávky a chytání míče, procvičování. 2. Zdůraznění postoje a postavení paží při chytání, procvičování Kritická místa: uvolněný postoj, v mírném podřepu rozkročném, nesouhlasná noha je mírně předkročena; 33

34 natažení obou paží vpřed palce směřují k sobě, prsty jsou roztaženy (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980). 3. Zdůraznění držení míče a pohybu paže, ztlumení chyceného míče, procvičování. Kritická místa: míč je nad ramenem, loket směřuje od těla; přihrávající ruka je za míčem, druhá jej přidržuje zepředu; postupné tlumení míče krčením paží do žádané polohy; neustálá kontrola míč zrakem. 4. Zdůraznění práce zápěstí, procvičování přihrávky. Kritická místa: paže švihá vpřed, zápěstí se klopí, prsty směřují za míčem. 5. Zdůrazníme přenesení váhy, procvičování přihrávky. Kritická místa: pohyb se dokončuje mírnou rotaci trupu a přenesením váhy na přední nohu. Po zvládnutí přihrávky lepší rukou, nacvičujeme přihrávku i opačnou rukou. Nácvik se postupně zaměřuje na přihrávání nejrůznějším směrem, přihrávání z místa s následným pohybem bez míče. Průpravná cvičení: žáci jsou ve dvojicích na delší straně hřiště a podle pokynů učitele nacvičují přihrávku a chytání míče; žáci jsou rozestaveni v zástupech proti sobě. Přihrávají do protějšího zástupu a po přihrávce se zařadí na konec svého zástupu, na konec protějšího zástupu; 34

35 žáci jsou rozděleni do pětic. Čtyři žáci vytvoří kruh pátý se postaví doprostřed kruhu (rozestaveni 2-1-2). Úkolem žáka stojícího uprostřed je postupně přihrávat každému ze spolužáků, kteří mu míč vracejí. Po splnění úkolu se žák vymění s jedním ze spolužáků a cvičení se opakuje až do doby vystřídání všech žáků (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980). Učební cíl: osvojení přihrávky vnitřní stranou nohy, převzetí míče zastavením vnitřní stranou nohy (fotbal) Dílčí cíl: nácvik přihrávky vnitřní stranou nohy, převzetí míče zastavením vnitřní stranou nohy na místě (fotbal) Kroky: 1. Ukázka přihrávky a převzetí míče, procvičování. 2. Zdůraznění postoje stojné nohy, pohybu kopající nohy a nohy, která přebírá míč, procvičování přihrávky. Kritická místa: stojná noha je v okamžiku kopu na úrovni míče; před převzetím míče je noha dostatečně předsunuta a při styku s míčem se pohybuje zpět. 3. Zdůraznění zpevnění kolena a kotníku v okamžiku přihrávky, procvičování přihrávky. Kritická místa: podélná osa kopající nohy je kolmo na směr přihrávky; zásah do míče je proveden vnitřní stranou nohy; Průpravná cvičení: žáci jsou ve dvojicích na delší straně hřiště a podle pokynů učitele nacvičují přihrávku a převzetí míče; 35

36 žáci stojí ve třech zástupech ve tvaru trojúhelníka. Obsah cvičení je stejný jako u předešlého (KLIMT, KLIMTOVÁ, 1980). Průpravné hry Míčová válka Žáci jsou rozděleni do dvou družstev a rozestaveni za koncovou čárou. volejbalového hřiště. Každý hráč má míč, který na signál koulí míč na soupeřovu polovinu a snaží se co nejrychleji vracet jeho míče. Jeden žák kutálí jen jeden míč. Po uplynutí časového limitu, vítězí družstvo, na jehož straně je méně míčů. Obměna: žáci hází míč. 4.3 Učivo sportovních her třída Poznatky a činnosti předcházející etapy jsou dále rozvíjeny a doplňovány následujícím učivem: přihrávka jednoruč a obouruč (vrchní, trčením, přihrávka vnitřním nártem), vedení míče (driblinkem, nohou); střelba jednoruč a obouruč na koš, střelba jednoruč ze země na branku, střelba vnitřním nártem na branku (z místa i z pohybu, vyvolenou rukou, nohou); průpravné sportovní hry, utkání podle zjednodušených pravidel; základní role ve hře (obránce, útočník apod.), pravidla zjednodušených sportovních her (miniher minibasketbal, miniházená, minikopaná); základní spolupráce ve hře; základní organizace utkání - losování, zahájení utkání, počítání skóre, ukončení utkání; udržet míč pod kontrolou družstva, dopravit míč z obranné poloviny na útočnou a zakončit střelbou, řešit situaci jeden proti jednomu. Manipulační cvičení vhodná pro třídu Kutálení 1. Stoj rozkročný, hluboký, ohnutý předklon, míč kutálet postupně kolem pravé, levé a obou nohou. 2. Stoj rozkročný pravou vpřed, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet z levé strany na pravou mezi nohama a zpět. 36

37 3. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, míč kutálet postupně kolem pravé, levé a obou nohou. 4. Klek na pravé, míč kutálet pod nohou z pravé strany na levou a zpátky. Kutálení po vlastním těle 1. Stoj rozkročný, hluboký předklon, položit míč na bedra a nechat ho skutálet po zádech přes hlavu. Před dopadnutím míče na zem ho opět chytit a vzpřímit se. 2. Mírný stoj rozkročný, spojené paže předpažit a na ně položit míč. Změnou úhlu paží nechat míč po pažích kutálet, nesmí spadnout na zem. 3. Sed, skrčit přednožmo, míč položit na nárty. Propnutím nohou v kolenou nechat skutálet míč do klína, uchopit ho rukama a položit na nárty pokrčených nohou. Nedotýkat se země nohama ani rukama. Kutálení ve dvojicích 1. Žák A leh (na zádech), úkolem žáka B je kutálet míč po kruhové dráze kolem žáka A (možno kutálet po obrysové dráze, andělíček). Vystřídat. 2. Žák A vodič, úkolem žáka B je napodobovat žáka A v kutálení míče libovolným směrem v předem daném území. 3. Žák A vodič, úkolem žáka B je napodobovat žáka A v kutálení míče libovolným směrem v předem daném území. 4. Dvojice stojí čelem proti sobě, předpažit a uchopit se za ruce, míč na předpažených rukou. Úkolem je kutálet míč po napjatých rukou směrem k žákovi, který je v podřepu, podřepy střídat. 5. Stoj rozkročný, hluboký ohnutý předklon, jeden i více míčů kutálet mezi sebou různými směry. 6. Sed roznožný, jeden i více míčů kutálet mezi sebou různými směry. 7. Sed roznožný, kutálet míč mezi sebou, po uchopení míče provést leh vzad, míč je na prsou nebo ve vzpažených rukou, zpět do sedu. Držení míče 1. Stoj rozkročný, pokrčit předpažmo, míč držet obouruč vrchem před obličejem. V poklusu na místě opakovaně sklápět zápěstí. 2. Stoj spojný, míč držet obouruč nad hlavou. Přednožit pravou, výpon na levé, současně předpažit, špičkou nohy se snažit kopnout do míče, přinožit pravou a vzpažit. Totéž levou nohou. 37

38 3. Stoj rozkročný, ruce v týl, míč nad hlavou, střídavě otáčet trup vpravo a vlevo s hmitem. 4. Stoj rozkročný, míč držet obouruč volně před tělem. Střídavě hluboký ohnutý předklon, ruce mezi nohama (míč co nejdál vzad), hmit a prohnutý předklon se vzpažením, hmit. Předávání míče 1. Stoj spatný pokrčit připažmo, předávání míče z pravé ruky do levé. Obměna: v kleku, sedu nebo poklusu. 2. Sed pokrčmo, předávání míče pod nohama. 3. Sed, přednožit pravou, předávání míče pod nohou a výměna. 4. Stoj, pokrčit přednožmo levou, předávat si míč pod nebo kolem kolena. 5. Stoj rozkročný, míč v pravé ruce ve vzpažení, pokrčit paži v lokti, míč za hlavu. Mezi lopatkami předat míč z pravé do levé ruky. Nedosáhne-li žák ke druhé ruce, nechat míč skutálet po zádech. Ruce vystřídat. Předávání míče ve dvojicích 1. Dvojice žáků ve stoji zády k sobě. Úkolem je předávat si míč zprava i zleva vytočením trupu po dráze osmičky (mezi trupy). 2. Dvojice žáků ve stoji rozkročném zády k sobě ve vzpažení. Úkolem je předávat si míč nad hlavou, po předávce míče provést předklon a předat míč mezi nohama. 3. Dvojice v sedu roznožném čelem k sobě, chodidla opřít o sebe, nohy napnout. Úkolem je předávat míč střídavě nad oběma spojenýma nohama. 4. Dvojice v sedu mírně roznožném, chodidla opřít o sebe, nohy napnout. Úkolem je předávat si míč středem mezi nohama, po předání míče provést leh na záda, zpět do sedu. Předávání ve skupinkách 1. Žáci v zástupu v kleku, vzpažit a předávat míč záklonem zepředu dozadu. Obměna: sed rozkročný. 2. Žáci v zástupu v sedu roznožném. Úkolem prvního žáka v zástupu je leh a předání míče vzpažením do předpažení žáka sedícího v hlubokém předklonu za ním. Způsob předání míče dalšímu žákovi opakovat. 3. Žáci v zástupu ve stoji rozkročném, rozestupy (1 1,5 m). Úkolem žáka A a B je předat si míč v hlubokém předklonu, žák A mezi nohama, žák B do natažených rukou. Úkolem žáka B je předat míč záklonem žákovi C. 38

39 Obtáčení 1. Stoj spatný, kroužení kolem celého těla. Začít kroužením kolem pokrčených kolenou, přejít na kroužení kolem pasu, cvik ukončit kroužením kolem hlavy. Měnit směr pohybu kroužení od hlavy směrem ke kolenům. 2. Klek na pravé. Obtáčení míče kolem stehna levé nohy. Výměna nohou. 3. Klek na pravé. Obtáčení míče kolem lýtka levé stojné nohy. Výměna nohou. 4. Stoj spatný, kroužení kolem celého těla. Začít kroužením kolem pokrčených kolenou, přejít na kroužení kolem pasu, cvik ukončit kroužením kolem hlavy. Měnit směr pohybu kroužení od hlavy směrem ke kolenům. 5. Stoj rozkročný, míč držet volně obouruč před tělem ve výši pasu. V této výšce předáváním míče z levé ruky do pravé před tělem a z pravé ruky do levé za tělem kroužit míčem kolem těla. Nepohybovat pánví. 6. Podřep rozkročný, rovný předklon, předáváním míče z jedné ruky do druhé kroužit. Stoj spatný, obtáčení míče kolem hlavy střídavě v obou směrech. 7. Leh na zádech, nohy přednožit, míč předávat z jedné ruky do druhé po kruhové dráze kolem nohou. Vyhazování a chytání 1. Mírný stoj rozkročný, míč držet pravou rukou za tělem a přehazovat za zády přes levé rameno. Míč chytit levou rukou. Cvik provádět i opačným směrem. 2. Mírný stoj rozkročný, míč držet za hlavou v mírném záklonu. Upustit míč za zády, provést hluboký předklon a padající míč chytit zepředu mezi nohama. 3. Mírný stoj rozkročný, míč držet jednou rukou před tělem, druhou rukou za tělem mezi lýtky pokrčených nohou. Pustit míč a měnit pozici rukou, snažit se nenechat míč dopadnout na zem. 4. Mírný stoj rozkročný, vzpažit, míč držet v rukou. Paže mírně pokrčit za hlavu, pustit míč, vykonat obrat a chytit padající míč. 5. Stoj rozkročný, předpažit poníž, míč položit na dlaně, vyhazovat míč do výšky (0.5 m). Malíčky u sebe. 6. Stoj rozkročný, předpažit pokrčmo, míč je nad hlavou, vyhazovat míč do výšky (0,5 m). Palce u sebe. 7. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč pravou, chytit pravou. 8. Mírný stoj rozkročný, vyhodit míč pravou, chytit levou. 9. Stoj spatný, vyhodit míč do výšky, tlesknout před tělem i za tělem, chytit míč. 39