ZDE INFORMUJE STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ÈR

Transkript

1 ZDE INFORMUJE STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ÈR PÁTEØ NENÍ JEN TAK NÌJAKÁ OBYÈEJNÁ KOST Ano, i takovým zpùsobem informuje Státní veterinární správa média. Takovýto titulek mìla napøíklad tisková zpráva z letošního 13. února. A o co šlo? V jatkách v Pardubickém kraji bylo 20 kg hovìzích kostí sice správnì uloženo do nádoby s vedlejšími živoèišnými produkty III. kategorie, avšak inspektoøi v nádobì objevili i èást páteøe s míchou, a to je tzv. SRM (specifikovaný rizikový materiál), jenž je klasifikován jako vedlejší živoèišný produkt I. kategorie a patøí do nádoby, která je urèena pro tuto I. kategorii. Krajská veterinární správa zahájila správní øízení za úèelem uložení pokuty. Ve zprávì pak byla uvedena další pochybení, která zjistili veterinární inspektoøipøi kontrolách. Napøíklad že v Plzni v prodejnì chybìlo oznaèení u 38 kg hovìzího masa (doklady neobsahovaly schvalovací èíslo jatek, bourárny, údaje o zemi, kde se jatka a bourárna nachází, chybìlo i uvedení kategorie skotu). U 2,7 kg hovìzí plece v prodejnì ve Zlínském kraji (Morkovice) nebyla k dispozici informace pro spotøebitele. V Liberci u 6 kg mražených kachních stehen z Francie chybìlo oznaèení v èeštinì. Navíc zde inspektoøi zjistili 5 kg prošlého uzeného boku atd. Takovéto zprávy vydáváme zhruba každých 14 dní, aby si veøejnost uvìdomila úèinnost veterinárních kontrol. Z nich je patrné, že veterinární kontroly nedostatky nacházejí, sice ne mnoho, ale pøece. Když se daøí zachytit pomìrnì malá pochybení, svìdèí to zajisté o schopnosti objevit a zachytit i ty vìtší. O tom, že veøejnost zajímá veterinární problematika, aś už jde o chovy zvíøat, èi potraviny živoèišného pùvodu, svìdèí i èísla: za rok 2012 navštívilo webové stránky SVS ( pøes milion tøi sta tisíc návštìvníkù (tedy pøesnì návštìv). Novinky na webových stránkách Novou službu, kterou jsme zøídili v polovinì øíjna, možnost snadného dotazování na veterinární záležitosti, využilo za 4 mìsíce témìø 300 tazatelù (pøesnì 287). Kontaktním formuláøem je návštìvník nasmìrován na patøièný odbor, odkud mu v nejkratším možném termínu odpovìdí na otázky z chovu zvíøat, cestování, welfare, hygieny potravin aj. Je možné se také pøesvìdèit o šíøi informací na zde zveøejòovaných tiskových zprávách, kterých jsme vydali v loòském roce 137 (v roce 2011 celkem 142, v roce 2010 to bylo 151). Letos do poloviny kvìtna pøes 50. V tiskových zprávách je veøejnost informována o úspìších i nedostatcích, popøípadì o závadných potravinách, jak je uvedeno výše, jsou zde varování, osvìtová sdìlení i odpovìdi na aktuální problémy. Za zmínku také stojí též na našich stránkách zveøejnìné platné zákazy a omezení, pøehledy o nákazové situaci, podmínky pro obchodování, cestování, apod. a také publikace s pøehledy výsledkù veterinárního dozoru. Jednou z dalších zajímavých informací je ta pro vèelaøe: Pøipravili jsme pro chovatele vèel mapu, ze které je patrné, jaká je aktuální nákazová situace, pokud jde o mor vèelího plodu.lze ji samozøejmì nalézt na Mor vèelího plodu je na území Èeské republiky, podobnì jako na území jiných evropských zemí, známou nákazou, která trápí vèelaøe bez ohledu na poèet chovaných vèelstev nebo zpùsob jejich chovu. Hrozba zavleèení moru do vèelstev udržuje Státní veterinární správu i vèelaøe v neustálé pozornosti. Pùvodce moru vèelího plodu je vysoce odolný proti bìžným metodám likvidace, zejména jeho spóry, které zùstávají virulentní po mnoho let. Proto si vèelaøi dávají pozor na možnou kontaminaci vèelstev, úlù nebo pomùcek a nástrojù, které pøicházejí do styku se vèelami. Jednou z pøirozených cest šíøení nákazy je zalétávání vèel do nemateøských úlù èi loupeže, kdy silnìjší vèelstva zejména na sklonku léta vyloupí medné zásoby slabších vèelstev. Významnou cestou šíøení nákazy jsou však také pøesuny vèelstev, oddìlkù nebo nástrojù a pomùcek z nedùvìryhodných zdrojù. Právì pro rychlou a úèinnou informaci o aktuální nákazové situaci na celém území republiky jsme pøipravili na webových stránkách SVS mapu. Mapa zobrazuje bodovì aktuální ohniska nákazy a vymezená ochranná pásma, v nichž platí zvláštní režim pro všechny chovatele vèel. Jednotlivá opatøení, která øídí tento režim, jsou vydávána formou mimoøádných veterinárních opatøení krajskými veterinárními správami Státní veterinární správy a mají za cíl zamezení šíøení nákazy do okolí. Mapa se aktualizuje každou hodinu a zdrojovými daty je informaèní systém Státní veterinární správy. Mapu je možné zobrazit na webových stránkách Státní veterinární správy a samozøejmì ji lze vytisknout. Podle Milana Maleny, ústøedního øeditele SVS, by tento zpùsob informování mìl pøispìt k omezení dalšího šíøení nebezpeèné nákazy vèel moru vèelího plodu. Další zajímavou novinkou na webu Státní veterinární správy je možnost dozvìdìt se, jak probíhá obchod s veterinárním zbožím, jaká je situace v obchodování se zvíøaty. Konkrétnì jde o pøehled poètu dovezených a vyvezených zvíøat. Na webových stránkách Státní veterinární správy www. svscr.cz. byla v sekci Obchodování s veterinárním zbožím 104

2 VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK ÈÍSLO 2 Zprávy Obr. 1: Mapa kontrol (v levé èásti) po rozkliknutíuveøejnìna nová záložka Pøehled o poètu dovezených a vyvezených zvíøat. Je oznaèeno jako nové. Zde jsou uvedena data ze systému TRACES v podobì tabulek s poèty dovezených a vyvezených zvíøat. Tabulky jsou nápoètové a budou každý mìsíc aktualizovány. Je možné se podívat pøímo: A poslední novinka: V pátek 10. kvìtna spustila ve spolupráci s Ministerstvem zemìdìlství ÈR Státní veterinární správa webovou aplikaci ukazující pøímo v on-line mapách výsledky veterinárních kontrol na stránkách www. svscr.cz. Za první tøi dny je navštívilo návštìvníkù. Pøi uvedení této aplikace do provozu øekl ministr zemìdìlství Petr Bendl: Mapu s výsledky kontrol spouštíme proto, aby se spotøebitelé sami pøesvìdèili, který výrobce dodržuje pravidla a který nikoliv. V mapì jsou totiž vidìt jednotlivé konkrétní pøípady, kdy nìco nebylo v poøádku. Webová aplikace je další krok ve vìtší informovanosti obèanù o kvalitì potravin s tím, že výhledovì bychom chtìli mít jeden web, kde budou všechna zjištìní dozorových orgánù. Výsledky veterinárních kontrol jsou umístìny na webu pod speciálním odkazem Výsledky kontrol a zahrnují data od poèátku roku 2013 a obsahovaly v polovinì kvìtna pøes kontrolních akcí, z toho pøes 300 pøípadù zjištìní se závadami. Kontroly vycházejí z evropské a èeské legislativy. Jejich hlavním cílem je zajistit vysokou úroveò ochrany lidského zdraví v celém potravinovém øetìzci, poèínaje zemìdìlskou prvovýrobou, pøes zpracování, pøepravu a skladování po prodej živoèišných produktù. Návštìvník si tedy mùže vybrat mezi kontrolami v tržní síti, mùže si ale prohlédnout i výsledky kontrol jatek, zpracoven, výroben, øeznictví, kontrol v tržní síti i v místech urèení, tj. i kontrol zásilek smìøujících do ÈR v rámci intraunijního obchodu. Data se v mapì objevují do 24 hodin od zjištìní, aby veøejnost mìla informace v co nejkratší dobì. Zobrazené informace jsou prvotní zjištìní veterinárního dozoru, která se mohou v prùbìhu úøedního øízení mìnit. Po prvních dnech provozu se ukázalo, že oèekávání Státní veterinární správy se naplnila, neboś návštìvníci mají nejvìtší zájem o kontroly, které probìhly v tržní síti, a to zejména v tìch obchodech, kde nakupují, a zároveò mìli zájem o konkrétní výrobce, jejichž výrobky konzumují. Podle Milana Maleny, ústøedního øeditele Státní veterinární správy, je cílem tohoto nového zpùsobu informování veøejnosti to, aby si lidé uvìdomili úèinnost státního veterinárního dozoru v celé šíøi, a to nejen pokud jde o zjištìní závad, ale i pokud jde o výsledky kontrol bez závad, což bude jistì pro zákazníky vítaným vodítkem pøi nákupu. Snahou také bylo, aby prezentace výsledkù kontrol odpovídala požadavkùm Ministerstva zemìdìlství. Za zmínku stojí, že celý systém informování zpracovali odborníci ze Státní veterinární správy, tudíž celý projekt vznikl v rámci pracovních úkolù, nepodílela se na nìm komerènì žádná soukromá firma. A jaký je postup pøi vyhledávání informací? Pøi práci s mapou nejprve vybrat požadovaný datový soubor a zvolit èasové období. Do mapových výstupù se údaje zapracovávají co nejdøíve po jejich zjištìní, zpravidla do 24 hodin. Je-li napøíklad zvoleno období právì probíhajícího mìsíce, ukážou se v mapì nálezy od poèátku tohoto mìsíce do vèerejška. V mapì se objeví barevné body, z nichž každý pøedstavuje lokalizaci konkrétní akce státního veterinárního dozoru. Zelené bez závad, èervené se závadou. Po kliknutí na konkrétní bod se zobrazí detailní popis kontrolované 105

3 provozovny a souèasnì ve výètu po pravé stranì se pásový kurzor nastaví na tuto provozovnu. Po kliknutí na registraèní èíslo nebo název provozovny je možné se dozvìdìt detaily. Zaèít je možné také v seznamu provozoven vpravo. Podle reakcí návštìvníkù se ukazuje, že systém je srozumitelný a informace prospìšné a žádané. Pomoc zvíøatùm v nouzi má svá ale V poslední dobì je možné se setkat s pomìrnì èastými snahami pomoci zvíøatùm v nouzi, je to jistì chvályhodné, ale má to svá ale. Je potøeba si uvìdomit pøípadná rizika. Ti, kdo se s dobrým úmyslem pokusili dovézt si do ÈR z jiných zemí opuštìné, popøípadì ohrožené pejsky nebo koèky, se setkávají s nepochopením úøadù. Nejde ani tak o nepochopení jako o to, že je tøeba si uvìdomit øadu rizik. Dovážet takováto zvíøata veterinární pøedpisy umožòují, ovšem za podmínky jejich splnìní. Jde totiž o ochranu jednak zdraví lidí, jednak ochranu zdraví zvíøat. V mnoha nejen evropských zemí je stále reálné riziko vztekliny. A u takovýchto zvíøat, èasto bez známého pùvodu, o nìjaké vakcinaci prakticky nelze hovoøit. Je tedy tøeba vzít v úvahu toto riziko, zejména s ohledem na to, že ÈR je této nákazy zvíøat prostá, a to již od roku Likvidace vztekliny v naší republice trvala prakticky 20 let a stála opravdu nemalé peníze. Vzteklina je nebezpeèná nákaza, která ohrožuje i životy lidí. A dalo by se také hovoøit o celé øadì parazitù, zejména pùvodem z exotických zemí. Je tedy dobré takovéto zachránce na reálná rizika upozornit. Pokud opravdu hodlají takovýto dobrý skutek provést, mìli by už v dotyèné zemi pùvodu zajistit oèkování zvíøete, aś psa èi koèky, a pokud jde o dovoz z èlenské zemì EU, zaøídit zvíøeti pas, v nìmž toto oèkování musí být vyznaèeno, a také zvíøe opatøit èipem. Ano, je to zdlouhavé, chvíli to trvá, ale jedinì tak se dá pøedejít pøípadným problémùm i postihùm. Samozøejmì musejí být zvíøata pro pøepravu zdravotnì a fyzicky zpùsobilá. Také stojí za zamyšlení, zda není vhodnìjší pomoci u nás, ujmout se èeského nalezence, kterých jsou plné útulky, a nepøidìlávat problémy v ÈR dovozem dalších zvíøat. Farmáøské trhy S jarem se opìt zaèalo hovoøit o tzv. farmáøských trzích. Proti pøedchozím letùm se zdá, že pøibývá trhù, kde lze nakoupit potraviny živoèišného pùvodu. V roce 2012 provedli inspektoøi krajských veterinárních správ a Mìstské veterinární správy v Praze celkem 446 kontrolních akcí na 179 schválených tržištích a tržnicích, kde se konaly farmáøské trhy. Ve 128 pøípadech inspektoøi vymìøili pokuty za více než pùl milionu korun (pøesnì Kè). Je tøeba si uvìdomit, že nešlo o závadná tržištì, ale o jeden èi dva subjekty z øádu dvaceti tøiceti, které produkty na trhu nabízejí! Nelze øíci, že by pochybení zjišśovaná pøi prodeji znamenala pøímo ohrožení zdraví lidí, ale za urèitých specifických podmínek by tomu tak mohlo být. Nejvíce závad bylo zaznamenáno pøi prodeji výrobkù, u kterých byla zjištìna nevyhovující teplota pøi prodeji (72 pøípadù), dále v 58 pøípadech šlo o neschopnost doložit pùvod zboží (tj. šlo o zboží neznámého pùvodu), v 53 pøípadech byla zjištìna nedostateèná ochrana pøed kontaminací z okolního prostøedí, v 52 pøípadech šlo o zboží se špatným znaèením a v 10 pøípadech bylo nabízeno zboží s prošlým datem minimální trvanlivosti, popøípadì nebyla uvedena doba spotøeby. I v letošním roce Státní veterinární správa poèítá s peèlivými kontrolami schválených trhù a tržišś, kde se potraviny živoèišného pùvodu nabízejí. Po prvotních dìtských krùècích se ukazuje, že se pouèili jak prodejci, tak zákazníci. Vìtšina prodejcù si dobøe uvìdomuje, že musejí doložit pùvod svého zboží a že je musejí nabízet podle podmínek stanovených veterinárními pøedpisy, popøípadì výrobcem. A samozøejmì dbát hygieny a ochrany zboží pøed kontaminací z vnìjšího prostøedí. Antibiotika stále v centru pozornosti Stále aktuálním tématem je používání antibiotik. Pøestože na základì monitoringu cizorodých látek lze potvrdit, že rezidua antibiotik nejsou ani v mase drùbežím, vepøovém, hovìzím, ani ve vejcích, nespokojuje se Státní veterinární správa tímto konstatováním. Jelikož se poslední dobou mluví o vzrùstu rezistence nìkterých mikroorganismù vùèi antibiotikùm, uskuteènilo se v bøeznu o této problematice jednání, kterého se kromì zástupcù Státní veterinární správy úèastnili soukromí veterinární lékaøi, chovatelé, lidé z Agrární komory, Ministerstva zemìdìlství, Ministerstva zdravotnictví a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátù. Hovoøilo se zejména o problematice drùbežího masa a vajec, neboś jednání se uskuteènilo na podnìt Èeskomoravské drùbežáøské unie. Státní veterinární správa potvrdila dlouhodobý trend, ze kterého vyplývá bezpeènost produktù, tj., masa i vajec, kde rezidua antibiotik dlouhodobì nebyla zjištìna. Na druhou stranu je tøeba pøiznat, že se veterinární léèiva na bázi antibiotik používají, ale pouze v indikovaných pøípadech z léèebných dùvodù, veterinárním lékaøem pøedepsaná, pøièemž pøed uplynutím ochranné lhùty nelze produkty léèeného zvíøete využít pro lidskou spotøebu. A o tom, že se tak dìje, svìdèí výsledky monitoringu, který ostatnì každý rok zasíláme Komisi, a ta naše výsledky hodnotí velmi vysoko. Rostoucí rezistence mikroorganismù vùèi antibiotikùm je známým problémem. O pøítomnosti reziduí antibiotik v prostøedí se ví, mimo jiné i v odpadních vodách apod., proto se shodli úèastníci jednání na koordinovaném postupu, další spolupráci a na návrzích, jak omezovat využívání antibiotických preparátù k léèení hospodáøských zvíøat. A tím pøispìt, pokud je to možné, k omezení rùstu rezistentních mikroorganismù. Je to také téma, kterým se zabývá Komise a Ministerstvo zemìdìlství za tímto úèelem jmenuje pracovní komisi, ve které je také zastoupena Státní veterinární správa. Tasemnice, témìø zapomenutý problém Pøedstava tohoto cizopasníka v útrobách není vùbec pìkná. Pøestože na severní Moravì (na Opavsku) bylo nakaženo 17 lidí, lze konstatovat, že výskyt tasemnic u èlovìka za poslední léta významnì klesá. Porovnáme-li situaci pøed dvaceti lety, tj. v roce 1993, kdy bylo zaznamenáno celkem 93 pøípadù, pak v roce 106

4 VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK ÈÍSLO 2 Zprávy 2012 pouze 6 pøípadù. Vyjma ojedinìlých importovaných pøípadù lidských nákaz tasemnicemi se obvykle jednalo o pøípady s jedním zdrojem infekce v podobì masa, které pocházelo od omezeného poètu kusù infikovaného skotu z jednoho chovu. Výskyt infekèních stadií tasemnice bezbranné u skotu (tzv. cysticerkù, boubelù èi uhrù) se dlouhodobì sleduje na jatkách pøi veterinární prohlídce masa. U každého poraženého kusu se po naøíznutí hojnì prokrvených svalových partií, tj. zejména žvýkaèù a srdce, hledají pouhým okem viditelné bìlavé mìchýøky (cysticerky). Doposud není k dispozici metoda citlivìjší, nicménì je doporuèena evropskou legislativou a je používána pro monitoring výskytu cysticerkózy skotu ve všech zemích EU (naøízení EC 854/2004). V 60. letech minulého století byl výskyt cysticerkù u nás hlášen u 9 % poráženého skotu, v 90. letech u asi 1 % a v roce 2012 byly potvrzeny cysticerky v ani ne 60 pøípadech z kusù poraženého skotu. U souèasného výskytu, prakticky v jednom okrese na Opavsku, se hovoøí o tom, že zdrojem infekce tasemnicí bylo požití syrového hovìzího masa ve formì tatarského bifteku. Mìlo jít o tasemnici bezbrannou, tj. beze zbraní, bez háèkù na hlavièce. Státní veterinární správa obdržela informaci o nakažení tasemnicí u nìkolika lidí od Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje s tím, že bylo na základì sdìlení postižených lidí vysloveno podezøení, které místnì pøíslušná krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj okamžitì zaèala provìøovat. Snad lze zopakovat to, co jsme již pøi øadì vyjádøení vždy zdùrazòovali, že nikdy není možné riziko nákazy prostøednictvím syrového masa zcela vylouèit. Pokud si nìkdo chce na syrovém tatarském bifteku pochutnat, musí být maso škrábané, pøièemž se pøípadnì se vyskytnuvší boubele naruší a nejsou již èlovìku nebezpeèné. Pokud pak jde o mleté hovìzí maso, lze pro jistotu doporuèit nechat takovouto surovinu v mraznièce nìkolik dní pøemrznout. V souvislosti s diagnostikovanými pøípady výskytu tasemnic u lidí v Moravskoslezském kraji naøídil Milan Malena, ústøední øeditel Státní veterinární správy, provìøit chovy, jež dodávají maso do øetìzce, který napadení uvedli jako možný zdroj. Šlo o 17 chovù v 6 krajích. Zde veterinární inspektoøi organizovali odbìry krve k vyšetøení ve Výzkumném ústavu veterinárního lékaøství v Brnì. Šlo o mimoøádnou kontrolní akci, která je koordinována se soukromými veterinárními lékaøi. Žádná pozitivní zjištìní z 1200 odbìrù dosud nejsou známa (v dobì psaní tohoto pøíspìvku). Je tøeba ale také uvést, že dalším možným zdrojem jsou domácí porážky skotu, a zde je nutné pøipomenout, že maso z tìchto porážek není povinné veterinárnì vyšetøit, neboś jde o domácí porážku pro úèely využití masa v domácnosti chovatele. Takovýto chovatel mùže o vyšetøení požádat, ale také nemusí. Takovéto maso nelze uvádìt do obìhu! Je urèeno výluènì pro využití v domácnosti chovatele. Stále aktuální je i riziko PCB A vìc, která je bohužel stále aktuální, je PCB. Pøipomnìli jsme to již chovatelùm a je jistì dobré, aby na toto riziko pøi své práci v chovech hospodáøských zvíøat chovatele upozoròovali i soukromí veterinární lékaøi. V loòském roce jsme již chovatelùm pøipomínali, že od 1. ledna 2012 platí nový limit pøípustného obsahu polychlorovaných bifenylù (PCB) 40 nanogramù na gram tuku pro maso prasat, skotu a ovcí, drùbeže, ale i#pro mléko a mléèné výrobky a vejce, a to podle naøízení Komise (EU) è. 1259/2011. Jde o snížení z pùvodnì národního maximálního limitu 200 nanogramù na gram tuku. V dùsledku této zmìny mùže být v ojedinìlých pøípadech pøekroèen limit kontaminace PCB v tkáních zvíøat a v jejich produktech, pøedevším pøi chovu v provozech, kde nebyly odstranìny staré nátìry používané pøed rokem 1986 na vnitøní kovové konstrukce stájí a se kterými zvíøata pøicházejí do pøímého styku. V loòském roce orgány veterinární správy odhalily celkem tøi farmy, letos jeden pøípad, kde obsah PCB v mase hospodáøských zvíøat byl nad hranicí maximálního limitu. Je tedy na místì opìt toto riziko pøipomenout! Co to znamená pro chovatele? Že se takové maso, popøípadì produkty nesmí použít k výživì lidí a musí se tzv. neškodnì odstranit. Chovatel èi producent, kde ke zjištìní došlo, musí pochopitelnì poèítat s kontrolními odbìry a s pátráním po pøíèinì. Polychlorované bifenyly (PCB) jsou látky škodlivé pro zdraví lidí i zvíøat, jsou schopny se kumulovat v tukové tkáni a dlouhodobì setrvávat v prostøedí. Problémy s nimi se týkaly zvláštì velkokapacitních kravínù s kovovými konstrukcemi, silážních jam, senážních vìží a jiných konstrukcí, které byly natírány barvami s obsahem PCB. Jak se ukazuje, je možné, že dosud existují zemìdìlské stavby ošetøené materiály s obsahem PCB, pøestože byly zakázány už v roce 1986, a proto Státní veterinární správa znovu upozoròuje chovatele na tuto skuteènost a na pøípadné riziko kontaminace potravin živoèišného pùvodu. U staveb vzniklých pøed rokem 1986 je dùvodné pøedpokládat, že nátìrové a stavební hmoty obsahují PCB. Pøekrýt novým nátìrem nestaèí, to se ukázalo již vícekrát! Je tedy nutné chovatelùm doporuèit, aby si ovìøili, zda nebyly použity materiály s obsahem PCB, napø. nátìrové hmoty na bázi chlorkauèuku s oznaèením H1000, H2001, H2003, H2006, H2008, barva na znaèení silnic H2202, barva k nátìru bazénù H2203, epoxyesterová barva S2363, sanitární barva S2993, polystyrenový lak S1815, polyuretanové barvy S2802, S2803, S2850, S2851. Pokud použity byly, je nutno stavby se starými nátìry asanovat! Také je možné nechat vzorek podezøelých nátìrù (barvy, omítky) vyšetøit ve Státním veterinárním ústavu v Praze, Jihlavì a Olomouci na obsah PCB (zhruba 2000 Kè za vzorek). Opravdu i pomìrnì malé množství olízané barvy, izolaèní hmoty nebo pozøení kontaminovaného krmiva mùže zpùsobit z hlediska platného maximálního limitu PCB jeho pøekroèení, èímž se stává živoèišný produkt nepoživatelným. V pøípadì kontaminovaných chovù nelze uvolnit surovinu nebo potravinu do obìhu a zvíøata musejí být utracena a neškodnì odstranìna. Likvidace technických materiálù musí být konzultována s referáty (odbory) životního prostøedí pøíslušných okresních a mìstských úøadù. 107

5 Této problematice se vìnují místnì pøíslušné krajské veterinární správy a snaží se vytipovat staré stavby a konzultovat s chovateli pøípadná rizika, která se pro nì mohou ukázat i jako ekonomicky velmi nebezpeèná. A pozor pøi dovolených A jelikož je již doba dovolených, je dobré zmínit i další riziko. Na letišti totiž cestující mohou pøijít o svaèinu. Cestující ze zemí mimo EU by mohli mít na letišti problém se svaèinou. Tedy pokud jde o potraviny živoèišného pùvodu. Nyní, v období letních dovolených a zvýšeného cestování, je vhodné opìt pøipomenout, jaká pravidla platí pøi dovozu potravin ze tøetích zemí do EU. Dovoz produktù živoèišného pùvodu pro osobní spotøebu ze tøetích zemí je v rámci EU harmonizovaný naøízením Komise (ES) è. 206/2009: Do EU není možné dovážet ze tøetích zemí maso a masné výrobky a mléko a mléèné výrobky pro osobní spotøebu. Podrobnìjší informace k podmínkám dovozu produktù pro osobní spotøebu je možné nalézt na webových stránkách Nicménì tyto informace budou v nejbližší dobì zmìnìny, a to v souvislosti s pøijetím Chorvatska do EU. Od se dovoz produktù živoèišného pùvodu pro osobní spotøebu z Chorvatska øídí stejnými pravidly platícími v rámci EU. Dodržování uvedeného naøízení v ÈR zabezpeèují celní úøady, které na mezinárodních letištích kontrolují zavazadla cestujících pøilétajících ze tøetích zemí. Produkty živoèišného pùvodu, které nemohou být v souladu s naøízením è. 206/2009 do EU propuštìny, jsou pøedány k likvidaci. Pro tyto úèely slouží na mezinárodních letištích speciální sbìrné nádoby, které jsou jasnì oznaèeny. Zabavené produkty jsou následnì likvidovány jako materiál 2. kategorie. Také zásilky zaslané ze tøetích zemí, aś už poštou, nebo kurýrní službou, podléhají výše uvedeným kontrolám. O úspìšnosti kontrol na letištích a poštì svìdèí také množství zabavených produktù. V roce 2012 bylo celními úøady zabaveno 1736,41 kg masa a masných výrobkù, 169,87 kg mléka a mléèných výrobkù a 14,81 kg ostatních produktù. Na mezinárodní poštì bylo v roce 2012 zabaveno 233 zásilek, ze kterých se k likvidaci pøedalo 138,96 kg masa a masných výrobkù, 64,34 kg mléka a mléèných výrobkù a 0,26 kg ostatních produktù. Tyto pøedpisy nejsou samoúèelné, na jejichž základì by mohli èi mìli být cestující šikanováni. Je to z dùvodù ochrany státního území pøed zavleèením nìkterých nebezpeèných nákaz. Jako pøíklad lze uvést, že pøesnì takovýmto zpùsobem byla pøed nìkolika lety z Afriky zavleèena do Velké Británie slintavka a kulhavka, a tato nákaza pak ohrozila i kontinentální Evropu a její likvidace stála miliardy eur. Cestujícím mezi èlenskými zemìmi by nikdo svaèinu z veterinárních dùvodù odebrat nemìl. Jsou však známy pøípady, napø. z Paøíže, kde z bezpeènostních dùvodù mìly celní orgány výhrady k mìkkým sýrùm jako potenciálnímu úkrytu zakázaných látek (napø. trhavin èi drog). Josef Duben 108

6 VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK ÈÍSLO 2 Zprávy ZDE INFORMUJE STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ÈR KOÒSKÁ SOAP OPERA Na poèátku roku se v EU rozhoøel problém s nedeklarovaným koòským masem v nìkterých výrobcích. A dále trvá. Posléze jsme i v ÈR prokázali nedeklarované koòské maso v lasagních, švédských kulièkách èi pøedsmaženém hamburgeru. Dokonce v jednom pøípadì byla u dovezeného koòského masa prokázána pøítomnost zakázaného léku fenylbutazonu. Byly i uloženy pokuty. Jak se ukázalo, šlo o problém do ÈR zavleèený. Pokud jde o naši republiku, i u nás se konì porážejí, ale toto množství je prakticky zanedbatelné. V roce 2012 bylo poraženo celkem 407 koní (rok koní), a to na 49 porážkách po celé ÈR (rok porážek). Kromì koòského masa tuzemského pùvodu se na èeský trh dostává i maso z jiných státù mimo ÈR (napø. Francie, Bulharsko, Belgie aj.). Veterinární dozor má informace o všech zásilkách potravin živoèišného pùvodu pøicházejících do ÈR ze zemí EU, pøedávání tìchto informací se øídí naøízením vlády è. 125/2011. A pokud jde o konì urèené na porážku k lidské spotøebì, musí splòovat stejné podmínky zdravotní nezávadnosti jako všechna jateèná zvíøata. Koním se pro jejich urèitá specifika vìnuje na jatkách velká pozornost a u každého konì jsou kontrolovány záznamy o léèbì zapsané v prùkazu konì, který ho na jatka musí doprovázet, (kùò bez prùkazu nesmí být poražen), informace o potravinovém øetìzci, popøípadì jsou odebírány vzorky. Konì, jimž byla podána léèiva, která nejsou povolena pro potravinová zvíøata, jsou vylouèeni z potravinového øetìzce na základì záznamu v prùkazu konì a neškodnì odstranìni jako VŽP 1. kategorie. Odbìry vzorkù v roce 2012 V rámci monitoringu cizorodých látek bylo odebráno 47 vzorkù (sval, játra a ledviny) ze 41 poražených koní na rezidua antibiotik, nesteroidních protizánìtlivých léèiv, anthelmintik, hormonálních látek a kontaminantù a byly zjištìny 3 nevyhovující výsledky (nadlimitní obsah kadmia v ledvinách a játrech a rtuti v ledvinách). A v rámci hygienického dozoru bylo odebráno 61 vzorkù (sval, játra, ledviny) z 21 poražených koní vše vyhovující. Z uvedeného je zøejmé, že výrobky od èeských zpracovatelù splòují podmínky zdravotní nezávadnosti a vše je dosledovatelné, jak vyplývá z veterinární legislativy. Ovšem v nìkterých zemích EU je situace odlišná. Byl odhalen další zpùsob, jak šidit zákazníky, ano, jde o zamìòování dražšího hovìzího masa levnìjším Obr. 1: Pøehled porážených koní od roku

7 Tab.: Poèty konfiskovaných koní na jatkách v letech rok celkem poraženo nepoživatelné koòským, nakonec lze konstatovat, že aféra svìdèí o tom, že kontrolní systémy a dozor fungují. Je jen otázkou, zda by nemohly být úèinnìjší, popøípadì rychlejší. Pro èeské zákazníky je dobrá zpráva to, že takovéto spiknutí podvodníkù u výrobcù v ÈR prakticky není možné. Na jatkách je stálý veterinární dozor a ve výrobì musí být výrobce schopen doložit pùvod používaných surovin. A to státní veterinární dozor kontroluje. Je dobré zopakovat, že falšování dražšího levnìjším sice neznamená zdravotní ohrožení zákazníkù, nicménì je to bezesporu vážné klamání spotøebitele. Rafinovanost podvodníkù je v pøípadì koòského masa v tom, že se soustøedili na podvod u smíšených výrobkù, tj. tìstovin s pøímìsí masa, jako jsou lasagne èi špagety s omáèkou s malým obsahem masa nebo ravioli, a zde oèekávali, že bude dozor jaksi slabší. Ukázalo se nakonec, že i zde je dozor s to problémy diagnostikovat a šizení odhalit. Korunu všemu posléze dala v polovinì dubna informace z Holandska, ze které vyplynulo, že od ledna 2011 nemají k dispozici informace o pùvodu tun masa (hovìzího masa, které mìlo osahovat i koòské maso), jež smìøovalo 502 zákazníkùm, zejména holandským, ale i do Nìmecka, Francie, Portugalska a Španìlska. Celou kauzou se zabývá Komise a sleduje ji peèlivì i Státní veterinární správa. Zdá se, že dohledání bude stát velké peníze, které pøislíbila na vyšetøování Komise uvolnit. Na tomto pøípadì s koòským masem se ukazuje, že problém falšování byl sice identifikován, ale s odhalováním ještì bude spousta práce. Josef Duben 110