Výživa kojenců MUDr. Miroslav Toms

Transkript

1

2 Výživa kojenců MUDr. Miroslav Toms

3 říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 3

4 Cíle optimální výživy nerušený růst vývoj motorický, mentální, kognitivní vývoj imunity a snížení nemocnosti navození optimální spánkové aktivity minimalizace rozvoje alergických onemocnění prevence chorob s narušeným vztahem k příjmu potravy (obezita, anorexie, bulimie) říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 4

5 Fyziologie kojence vyšší metabolický obrat, rychlý růst a vývoj do 1 roku ztrojnásobí váhu do 1 roku o polovinu zvětší výšku potřebuje 3x více energie na kg do 6 měs. 115kcal/kg, nad 6 měs. 105kcal/kg říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 5

6 Fyziologie kojence renální funkce kolem 4.měs. získávají ledviny kojence schopnost vyloučit větší solutovou nálož mléko mosmol/l MM 93 formule 135 KM 308 říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 6

7 Fyziologie kojence imunita nezralá slizniční bariéra vyšší citlivost k potravinovým antigenům MM dodává ochranné faktory pro GIT z toho vyplývá vyšší zranitelnost poškození GIT potravou, jejími antigeny a bakteriemi říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 7

8 Kvantitativní osídlení GI traktu Celkové počty baktérií (cfu/ml) žaludek jejunum ileum tlusté střevo Podle Simon & Gorbach, 1984 říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 8

9 Osídlen dlení střevn evní mikroflóry ry prenatální narození 4 den 20 den 4-6 měsíc orální iniciace střevní/vaginální flórou matky vliv výživy aseptické různorodá flora kojené děti: bifidus-dominantní flóra příkrmy: přechod na flóru, která je obdobná jako u dospělých nekojené děti: různorodá flora Podle Stark & Lee, 1982; Orrhage & Nord, 1999; Harmsen et al., 2000

10 Rozdílný vývoj mikroflóry ry u kojených a nekojených dětí Kojené děti Nekojené děti % z celk.počtu mikroorg. ve stolici % z celk.počtu mikroorg. ve stolici Bifidobacteria E. coli Bacteroides den den Podle Harmsen et al., 2000

11 Kojení jediný fyziologický a nejsprávnější koncept MM je svým složením referenční pro vývoj kojeneckých formulí rozhodnutí kojit je nutno podporovat už v těhotenství říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 11

12 Kojení příprava v těhotenství denní hygiena, udržovat bradavky v suchu vpáčené bradavky v posledních týdnech těhotenství lze použít formovače bradavek, nebo trénink pomocí odsávací pumpy pestrá strava bez redukčních diet při alergii nebo nesnášení KM přídavek 1000 mg Ca denně eliminační diety pravděpodobně nesnižují riziko narození atopického dítěte říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 12

13 Kojení perinatální období podporovat časné přiložení do 1 hod. vyprázdnění žaludku kolísavé (1-4 hod.) kojení ponechat na samoregulaci dítětem spavé dítě (žloutenka) je nutno budit a přikládat po 3-4 hod. navázat kontakt s rodinou po propuštění vysvětlit možné budoucí problémy s kojením zahrnout otce do rozhovoru nechat čas na otázky, odbourat obavy, strach říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 13

14 Kojení nejlepší výživa do 6 měsíců od 1 měs. získá většina dětí pravidelný režim křik neznamená jenom hlad!! plná plena potřeba kontaktu horko/zima kolika nemoc správná poloha a přisátí prevence potíží krmit, když má dítě opravdu hlad říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 14

15 Kojení nejlepší výživa do 6 měsíců -2 90% mléka vypije za 4 min v prvních týdnech kojit z obou prsů kojení dříve než za 2 hod. je nevhodné při nutném odloučení je vhodné OMM odsávačky (tvorba zásoby, léčba ragád) nápoje (pitná voda) jen výjimečně pocení, horečka, nechutenství dítě spí 2-4 hod., váha stoupá = O.K. říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 15

16 Výhody kojení optimální složení pro zralé dítě vždy dostupné, bez přípravy, správná teplota posílení vazby matka-dítě podporuje správné složení mikroflóry GIT ovlivňuje vývoj imunity nižší frekvence alergických onemocnění nižší výskyt GIT problémů (koliky,cmpa/i) nižší morbidita na infekce říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 16

17 Kontraindikace kojení VVV metabolismu dítěte (galaktosémie, PKU, MSUD) těžká nemoc matky sepse, ca prsu, TBC aktivní, malárie, tyfus HIV u matky Herpes infekce léze na prsu jinak stačí přísná hygienická opatření psychotické onemocnění drogová intoxikace říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 17

18 Kontraindikace kojení - léky jen výjimečně důvodem k přerušení/ukončení kojení, matky by měly mít jen nejnutnější léky absolutní cytostatika, radiofarmaka, imunosupresiva, INH, lithium, thyreostatika, námelové preparáty relativní při delší a vyšší dávce CHLM, sulfonamidy, sedativa, antiepileptika, diuretika, estrogeny, metronidazol říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 18

19 Přídavky ke kojení vitamin D 400 IU od 2 týdne do 12 měs. a v zimě v 2.roce vitamin K 1 mg p.o./i.m./i.v. po porodu 1 mg p.o. po 1 týdnu do 1 měsíce 1 mg p.o. po 1 měsíci do 6 měs. jód ve stravě matky 200 ug/den nebo 2xtýdně mořská ryba (fortifikace MM pro děti < 1500g) říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 19

20 říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 20

21 Umělá výživa výhradně mléčné období 4-6 měs. počáteční mléka (0-12 měs.) dávka cca ml/kg/den přechodné období další 4-6 měs. pokračovací mléka (5-36 měs.) kašovité příkrmy lžičkou období smíšené stravy další 4-6 měs. pokračovací mléka přechod na upravenou stravu dospělých říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 21

22 Počáteční mléka bílkovina KM neadaptovaná (syrovátka/kasein 20:80) adaptovaná (nejméně 50:50), stravitelnější cukry výhradně laktóza správnější, obdoba MM přídavek jiných sacharidů větší zasycení říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 22

23 Pokračovací mléka podávají se po 4. měs. po zavedení příkrmu nejsou adaptovaná mají snížený obsah bílkovin proti KM obohacení Fe, Zn, J obohacení vitamíny (A,C,D,E) říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 23

24 Speciální mléčné formule antirefluxová mléka nízkolaktózová mléka mléka pro nedonošené děti (do 3500 g) sójová mléka CMPA/I, galaktosémie, deficit laktázy, vegani hydrolyzáty KM částečné (phf) k prevenci alergie úplné (extenzivní, ehf) k terapii elementární výživa směs aminokyselin říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 24

25 říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 25

26 Neupravené KM nevhodné pro děti do 12 měs. vysoký obsah bílkovin - 3x více o 50% více natria vyšší zátěž ledvin nízký obsah Fe + způsobuje O.K. do stolice nízký obsah k.linolové (vývoj CNS, sítnice) vyšší antigenicita chybí suplementace vitaminy a prvky KM se sníženým množstvím tuku je zcela nevhodné pro děti do 2 let říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 26

27 Alternativní výživa kozí mléko - nevhodné vysoké množství bílkovin, solí malé množství vit.c, D, B 12, k.listové, Fe až 70% zkřížených alergií s bílkovinou KM kobylí mléko nevhodné nízký obsah tuku ovčí mléko nevhodné vysoký obsah bílkovin, kalorií a minerálů stejná schopnost alergizace jako KM říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 27

28 Příkrmy začít po 4.měs a do 6.měs dříve nemá smysl vyšší zátěž ledvin i alergeny dítě kontroluje pohyb hlavou zásadně lžičkou nejdříve monokomponentní zeleninové pyré další druhy po 3-4 dnech, do měsíce i maso ovocné pyré (nepřislazené) obilné kaše v 6. měs., lepkové po 6. měs. jogurt je možný, tvaroh se nedoporučuje říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 28

29 Cereálie základní potrava většiny populace sacharidy 65-75% bílkoviny 6-12% tuky 1-5% hlavní složkou škrob, ale i vláknina mikronutrienty jsou v zevních obalech zrn syrové obsahují pomalu trávitelný škrob, vařením se jeho stravitelnost zvyšuje říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 29

30 Zelenina a ovoce obsahují vitamíny, minerály, škrob, vlákninu, antioxidanty nízký obsah tuků prevence deficitu mikronutrientů ovocné šťávy obsahují glukózu, fruktózu a sacharózu říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 30

31 Luštěniny vysoký obsah proteinů, sacharidů dostatečné množství vitaminů a minerálů říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 31

32 Potraviny živočišného původu zdroj kvalitních bílkovin, vit. A, železa, kys.listové maso a ryby zdrojem zinku ryby zdrojem LC PUFA vejce zdrojem bílkovin, fosfolipidů, LC PUFA mléčné produkty bohaté na kalcium jsou drahý zdroj energie říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 32

33 Čaj obsahuje tanin, který váže Fe a jiné minerály oslazený snižuje chuť k hodnotnějším jídlům heřmánek a zelený čaj snižuje vstřebávání železa bylinnéčaje není dostatek dat o vhodnosti pro kojence říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 33

34 Podávání čaje Procházka, B., Halašková H.: Výživa dětí v prvním roce života, Vox Ped., 10, 2001: říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 34

35 Přídavky k výživě kojeneckým mlékem vitamin D 400 IU od 2 týdne do 12 měs. a v zimě v 2.roce fluorid (od 6.měs. věku) pokud voda obsahuje méně než 0,7mg/l F fluoridová pasta snižuje dávku o 1 tbl. říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 35

36 Zubní kaz Baby Bottle Caries říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 36

37 Zubní kaz Baby Bottle Caries způsoben opakovaným nebo protrahovaným pitím slazených nápojů, ale i mléka stagnující laktóza fermentuje kolem zubů nejrizikovější je pití ve spánku noční krmení po 8.měs není nutné učit pít z hrnečku co nejdříve v měs. ukončit krmení z lahve 6 měs. po erupci 1.zubu navštívit zubaře říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 37

38 říjen

39 Podzim má také své krásy říjen 2004 M.Toms, Jindřichův Hradec 39