Státní informační politika na Slovensku

Transkript

1 Státní informační politika na Slovensku Seminární práce do předmětu KGI/SIPOL Pavel Folta, Miroslav Válek Olomouc 2010

2 Úvod Slovensko je jedna ze zemí bývalého východního bloku, kde byly přísně střeženy hranice a vše prozápadní zde nemělo své místo. Tato historická událost měla velký význam mimo jiné i na vývoji informační politiky na Slovensku. Docházelo k ní zejména až po státním převratu roku 1989, kdy se otevřely hranice a přístup k moderním technologiím. Informační politika je velmi decentralizovaná a není v ní nastolen jasný a přehledný systém. I přesto, že byly na programy informatizace vyčleněny peníze, nedostalo se žádného kvalitního výsledku. Proto se sdružení SAGI (Slovenská asociace pro geoinformatiku) začala do tohoto problému angažovat a navrhuje určitá pravidla ve svém projektu Národní geografické informační infrastruktury (NGII). Informatizace společnosti v SR Politický rámec NGII vytváří prioritní vládní program Informatizace společnosti v SR. V únoru 2002 byla vládou vypracovaná Strategie informatizace společnosti spolu s jeho Akčním plánem a programem eeurope+ s návrhem úkolů na roky a výhledem do roku Ze státního rozpočtu bylo na tyto programy vyčleněno 6,15 mld. slovenských korun. Prioritními oblastmi informatizace byly stanoveny: 1) Vybudování propojené informačně-komunikační infrastruktury 2) Informatizace veřejné správy 3) Informatické vzdělávání a jeho informatizace 4) Elektronické obchodování a elektronické podnikání 5) Vědecko-výzkumné a vývojové aktivity 6) Informační bezpečnost V současné době jsou úkoly související s informatizací zabezpečeny v souladu s kompetencemi státních resortů vyplývajících ze zákona č.575/2001 Sb. o organizaci činnosti vlády a organizaci ústřední státní správy, kde jsou kompetence rozděleny následovně: 1) Telekomunikační infrastruktura (Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací) 2) Regulace telekomunikačních činností (Telekomunikační úřad SR) 3) Vzdělávaní, všechny úrovně a formy (Ministerstvo školství) 4) Bezpečnost, ochrana dat a IT prostředí (Ministerstvo vnitra a Národní bezpečnostní úřad) 5) Elektronický obchod a podnikání (Ministerstvo hospodářství) 6) Výzkum, vývoj (Ministerstvo školství) 7) Informatizace veřejné správy (Ministerstvo vnitra, Úřad vlády) 8) Elektronické bankovnictví (Ministerstvo financí) Takovéto zabezpečení však bylo nedostatečné. Procesu informatizace měly pomoci tyto opatření: 1) Vytvoření institutivní podpory na odborné i administrativnělegislativní úrovni, v rámci které by se mělo zabezpečit optimální

3 rozdělení kompetencí a koordinace domácích a mezinárodních aktivit 2) Zabezpečování zdrojů a financování procesu informatizace společnosti 3) Vytvoření vhodného právního prostředí pro trvale udržitelný a dynamický rozvoj informační společnosti Bylo doporučeno zřízení útvaru s meziresortní působností. Informatizace veřejné správy Informatizace veřejné správy silně ovlivňuje budování NGII v SR. Cílem informatizace veřejné správy je zvýšení účasti občanů na správě věcí veřejných a usnadnit jejich styk s veřejnou správou prostřednictvím informatizace ". Byly stanoveny prioritní oblasti informatizace, a to: transformace výkonů veřejné správy do elektronické formy, zpřístupnění informací a služeb VS občanům a podnikatelské sféře v elektronické podobě on-line a zajištění nepřetržitého bezpečného přístupu ke službám veřejné správy. Východiska pro informatizaci veřejné správy tvoří tři oblasti, a to: 1) legislativa (a to zejména zákon o státním informačním systému s cílem vypracovat a schválit zákon o informačních systémech VS a o základních registrech VZ) 2) integrační nástroje (různé standardy, metodiky, základní registry VS) 3) reforma veřejné správy (decentralizace kompetencí při výkonu veřejné správy na místní státní správu obcí a územní samosprávu) Informační infrastrukturu veřejné správy tvoří: statistická data, resortní a mezi resortní báze (geografických a jiných) dat a čtyři základní registry VS, a to: registr obyvatel, registr ekonomických subjektů a dva registry s přímou geografickou (prostorovou) lokalizací - registr územních jednotek a registr nemovitostí. Komunikační infrastruktura, která tvoří základní technologický předpoklad všech informatizačních procesů, je velkou slabinou a zdaleka nevyhovuje požadavkům, které vyplývají z potřeb veřejné správy a na elektronické služby, které by měla poskytovat občanům spolu s inovacemi dosavadních postupů / metod VS pomocí svých bezpečných informačních systémů. Institucionální řešení informatizace veřejné správy, t. j. konkrétní ústřední orgán státní správy (ministerstvo nebo úřad stanovený zákonem) je kompetenčním zákonem svěřen Ministerstvu vnitra SR, které by mělo zajistit realizaci akčního plánu na základě portfolia úkolů a projektů.

4 Národní geografická informační infrastruktura Národní geografická informační infrastruktura (NGII) by měla tvořit souhrn politických, legislativních, informačně-technologických a organizačních nástrojů pro tvorbu, správu, výměnu a použití geografických dat a informací za účelem: efektivní tvorby, správy a distribuce korektních GI ve vhodné globální, regionální nebo lokální úrovni tvorby základního rámce pro standardy, směrnice, dohody, pravidla a pobídky legislativní rovině (de jure) nebo praktické rovině (de facto) prezentované např. obecně používanými datovými a programovými platformami. Na úrovni SR tvoří bázi NGII celostátní informační systémy s geografickým zaměřením, jejichž tvorbu a provoz koordinují a zajišťují zejména státní nebo státem pověřené soukromé subjekty orientované na jednotlivá odvětví národního hospodářství, životní prostředí, regionální rozvoj a další oblasti, které využívají geografické data a informace. Významnými celostátními informačními systémy jsou v SR zejména informační systémy správy katastru, zemědělství, lesního a vodního hospodářství, ochrana životního prostředí, správa měst a obcí. Služby poskytující prostorové informace Katastrální portál súbor grafických informácií (SGI) súbor popisných informácií (SPI) Katastrální portál umožňuje přístup k údajům katastru nemovitostí, získat základní informace okamžitě a bez návštěvy příslušné správy katastru, získat oprávněným subjektům souhrnné a detailní informace bez složité korespondence. Poskytování informací je realizováno na základě Zákona č.. 346/2007 Sb.z., kterým se mění zákon Národní rady Slovenské republiky č. 215/1995 Sb. z. o geodézii a kartografii ve znění zákona č. 423/2003 Sb. z., který zavádí bezplatné poskytování informací z Informačního systému katastru nemovitostí všem subjektům prostřednictvím katastrálního portálu. Státní orgány a oprávněné právnické osoby mohou na základě úplné registrace a uzavření smlouvy s provozovatelem, využívat další výhody, jako je prohlížení přes celé území Slovenska, spouštění časově a výkonově náročných sestav. Katastrální portál je aktualizovaný v týdenních intervalech z údajů dodávaných příslušnými Zprávami katastru. Katastrální portál je aplikace určená primárně občanům.

5 Dostupný na: katasterportal.sk Provozuje: Geodetický a kartografický ústav Bratislava Geoportál Samostatná webová služba umožňující prohlížení a vyhledávání nad produktami ÚGKK SR, prohlížení jejich vzájemných vztahů a metadat. Služba v maximální míře vyhovuje požadavkům interoperability OGC. Dostupný na: geoportal.sk Provozuje: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

6 Vnější a vnitřní vlivy tvorby NGII a GIS v SR Vnějším vlivem tvorby NGII se stal dokument Rady Evropy o evropské geografické informační infrastruktuře, v němž se deklaruje potřebu vytvoření stabilních celoevropských pravidel, standardů a procedur na tvorbu, sběr, správu, výměnu a využívání geografických dat a informací se zabezpečením spolehlivé identifikace a distribuce dat potenciálním uživatelům. Vnitřními vlivy byly do roku 1989 zákaz dovozu počítačových technologií, přesto byly vytvořeny první prostorové informační databáze. Na základě prvních GIT se začaly tvořit první informační systémy o území. Po vzniku Slovenské republiky pokračovaly v tvorbě GIS a to především v kartografii, geodézii a katastru, životního prostředí a lesního a vodního hospodářství. V roce 1995 se začíná budovat moderní národní geoinformační infrastruktura SR v souladu se současnými celosvětovými a evropskými řešeními v legislativním rámci zákona NR SR č.261/1995 Sb.z. o státním informačním systému (SIS) a zákona NR SR č.. 215/1995 o geodézii a kartografii. Zákony definovali soustavu informací a činností nezbytných k plnění úkolů státu, které jsou budovány a provozovány ze státního rozpočtu. Jednoznačná a nezaměnitelná prostorová identifikace a územní lokalizace GI je nezbytnou podmínkou integrace dat v libovolném GIS. Z tohoto hlediska jsou v SR nejvýznamnější dva státní informační systémy, a to: AIS GKK (Automatizovaný informační systém geodézie, kartografie a katastru) a VISÚ (Vojenský informační systém o území), které vytvářejí lokalizační základ geografických dat z území Slovenska prezentovanou zejména civilním a vojenským státním mapovým dílem (SMD), přičemž jejich tvorba a správa je v kompetenci dvou resortů a jejich mapových "služeb", a to: Úřadu geodézie, kartografie a katastru Slovenské republiky (ÚGKK SR) pro civilní sektor, Ministerstva obrany (MO SR) pro potřeby vojska. Tvorba a aktualizace digitálního katalogu objektů společného pro vojenský a civilní sektor(cpd a ZB GIS) ve funkci základní geografické báze by měla postupně nahradit digitalizaci analogových mapových podkladů. Zájem na vytvoření aktuální, soudržné, bezměřítkové a otevřené lokalizační báze geoinformačních datových struktur mají kromě již zmíněných dnes i další rezorty státní správy SR, které podílely na tvorbě a aktualizaci odvětvových tematických státních mapových děl (Silniční mapa SR, Vodohospodářská mapa SR, Základní lesnická mapa, Společná železniční mapa, Základní mapa dálnic, Mapa základních sídelních jednotek a další). Původní tvorbu SMD by měla postupně nahradit digitální vizualizace a elektronická distribuce primárních a sekundárních geologických. Podmínkou je však dokončení systému nových geodetických základů a referenčních sítí spolu s rozvojem geoportálu, webmapových a dalších souvisejících služeb. Problémy tvorby a provozu GIS Dají se shrnout do těchto bodů: nedostatečná koordinace postupů a činností při tvorbě a integraci GIS, pomalé tempo tvorby, resp. aktualizace GIS a GI, nedostatečná kvalita dat a nedostačující formy distribuce dat, nevyhovující legislativní prostředí aktuálním (geo) informačním trendům a potřebám (Internet, e-služby, e-obchod). V současnosti se

7 těmito problémy zabývá Pracovní skupina pro geografické informační systémy ve státní správě při radě vlády Slovenské republiky pro informatiku. Závěr Systémové problémy rozvoje informační společnosti v SR charakterizuje nedostatečná politická podpora informatizace společnosti, absence strategické vize rozvoje informační společnosti v podmínkách SR, neujasněné kompetence a neexistující koordinace zúčastněných subjektů (stát, samospráva, komerční sféra, atd..) odpovědných za různé aspekty a oblasti procesu informatizace společnosti, absence komplexního regulačního rámce (legislativa, normy, standardy), podporujícího systémové zavádění ICT a roztříštěnost finančních zdrojů. Efektivní využití GIS a GI v SR závisí na splnění zejména těchto kroků: urychlit tvorbu stávajících základních prostorových registrů, dotvoření IS katastru nemovitostí v plném rozsahu popisné i geodetické složky a začít budovat územní identifikační registr na úrovni objektů / budov a adres, urychlit tvorbu žádaných digitálních databází, které by nahradily stávající mapové dílo (zejména velké měřítka) jako podkladů pro efektivní využívání technologií GIS v SR, vytvořit metainformací systémy o zdrojích geologických z území Slovenska a zavést služby / trh pro jejich co nejširší poskytování (geoportálu, webmapové a geoaplikační služby ap.) a zajistit volný a efektivní přístup k národním zdrojům geologických, organizovat odborné akce rozšiřující znalosti a zkušenosti z oblasti GIS a GI se zvláštním zaměřením na oblast veřejné správy, geoinformace vzdělávat a školit lidi, zohlednit zkušenosti a poznatky zejména z České republiky, které jsou zaměřeny na praktické používání GI a geoinformační technologie, a to nejen s ohledem na společnou nedávnou historii, zeměpisnou příbuznost apod.., ale zejména jejich využitelnost v podmínkách SR.

8 Zdroje: 1) Institut geoinformatiky, online [ ], dostupné z: 2) Slovenská asociace pro geoinformatiku, online, [ ], dostupné z: 3) Katastrální portál, online, [ ], dostupné z: 4) Geoportál úřadu geodézie, kartografie a katastru SR, online, [ ], dostupné z: 5) Úřad geodézie, kartografie a katastru Slovenské republiky, online, [ ], dostupné z: 6) Ministerstvo vnitra, online, [ ], dostupné z: