Strategie, architektury a kompetence jako nástroj řízení ICT ve veřejné správě
|
|
- Nela Kučerová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Strategie, architektury a kompetence jako nástroj řízení ICT ve veřejné správě Tomáš Hrabík ICZ a.s., sekce Veřejné správa Na hřebenech II 1718/10, Praha 4 tomas.hrabik@i.cz Abstrakt: Článek představuje možný přístup k řízení ICT v prostředí veřejné správy postavený na provázaném konceptu strategického řízení (ať už veřejné správy jako celku či resortu nebo územně samosprávného celku jako korporace) jako primárního zadavatele požadavků vůči architektuře a kompetencím jako nástrojům pro dosažení stanovených cílů a zasazuje ICT architekturu do celkového pojetí řízení. Klíčová slova: Katalog služeb, katalog ICT služeb, referenční ICT architektura, egovernment, standardizace, kompetenční model, strategické řízení, řízení rizik. Abstract: The paper describes one of possible attitudes of ICT managing in public sector. Chosen approach is based on interdependence concept of strategic management (either public sector, resort or municipalities), which is primary submitter of requirements for architecture and competence as a tool for declared targets and places ICT architecture into project management. Keywords: Catalogue of services, ICT services catalogue, reference ICT architecture, electronic government, standardization, competency model, strategic management, risk management. 1. Úvod Informační a komunikační technologie (ICT) představují obrovský potenciál pro zefektivnění chodu jakékoli organizace, ať už v rovině podpory poskytování služeb, správy zdrojů nebo v oblasti podpůrných procesů. ICT jsou vždy však pouhým nástrojem umožňujícím managementu organizace realizovat své strategické záměry, proto ICT musí být (a v poslední době je tak stále více) vnímáno jako součást podnikové architektury. Jedině díky porozumění smyslu a účelu organizace může ICT přispět k procesu inovace organizace nebo korporace. V prostředí veřejné správy je však toto pochopení transformované do zadání poněkud složitější, což způsobují zejména ne vždy zcela jasní zadavatelé, dáni strukturou veřejné správy a spojeným (smíšeným) modelem, kdy se mohou u jednotlivých orgánů veřejné moci (OVM) mísit požadavky výkonu státní správy stanovené centrálně a požadavky samosprávy na lokální úrovni. V případě realizace technologických opatření bez zřejmého (jednoznačného a poptávaného) zadání ze strany procesní architektury tak může dojít naopak k obrácenému efektu, kdy výsledek nepodporuje stanovené cíle a může naopak jejich realizaci komplikovat, přičemž si sebou ještě nese zátěž ve formě mandatorních výdajů na provoz vyplývajících ze smluv s dodavateli. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/
2 Tomáš Hrabík 2. Východiska 2.1 Poznání organizace/korporace = zadání pro ICT architektury Vrcholný strategický rámec pro veřejný sektor představuje dokument Národní program reforem České republiky 2014 (dále jen NPR), do kterého se promítají hlavní směry reforem jednotlivých sektorů státní politiky podporující zvyšování konkurenceschopnosti a prosperity ČR. Program je rámcově koncipován na období uskutečňování Strategie Evropa Cílem NPR není tyto sektorové strategie nahrazovat, nýbrž je vůči nim komplementárním dokumentem shrnujícím priority napříč hospodářskou politikou ČR. NPR je navíc synergický s Dohodou o partnerství pro programové období 2014 až 2020, která stanovuje cíle a priority pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Z NPR vychází Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období (dále jen SRRVS), zejména z doporučení Kvalitní a transparentní státní správa a opatření Efektivní veřejná správa a kvalitní legislativní prostředí, přičemž navazuje na strategii z předchozího programového období Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby: Strategie realizace Smart Administration v období , a také navazuje na Analýzu aktuálního stavu veřejné správy. SRRVS přispívá k definici zadání pro ICT zejména požadavkem na zajištění úplného elektronického podání u vybraných agend a elektronizaci agend (např. eeducation, eculture, ehealth, einclusion, ecommerce, ebusiness, ejustice, eprocurement, elegislativa, esbírka), jinak SRRVS má spíše charakter rámce podpory podpůrných a řídících ICT procesů, nikoli podpory konkrétních hlavních služeb (služeb veřejné správy). To se týká zejména strategického cíle 3 Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů egovernmentu resp. specifického cíle 3.1 Dobudování funkčního rámce egovernmentu, kde jsou stanovena opatření typu: realizace bezpečnostních opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti, realizace plošně využitelného, jednotného, státem garantovaného a v rámci EU interoperabilního systému elektronické identifikace, autentizace a autorizace podle principů eidas (Electronic Identification and Signature), prosazování principu open data, koncepční zajištění fungování a řízení egovernmentu posílením role Útvaru hlavního architekta. Z pohledu výše zmiňovaného business zadání je klíčový strategický cíl 1 SRRVS: Modernizace veřejné správy a jeho specifický cíl 1.1 Využívání prvků procesního řízení a zavedení standardů vybraných agend, jehož cílem je pokračování procesní dekompozice, optimalizace a standardizace agend veřejné správy včetně specifikace minimálních parametrů pro jejich realizaci (včetně personálních, informačních a technologických požadavků, jejichž splnění je předpokladem pro kvalitní výkon agendy v přenesené působnosti). Takto stanovený cíl navazuje na již realizované aktivity spojené s implementací Registru práv a povinností (ohlášení a registrace agend veřejné správy a působností) a výstupy projektu Procesní modelování agend, např. (Ministerstvo vnitra, Accenture Central Europe B.V., organizační složka, 2013). Specifikace a standardizace agend, ve kterých se prolínají požadavky resortních 1 Schválen usnesením vlády č. 680 ze dne 27. srpna SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2014
3 Strategie, architektury a kompetence jako nástroj řízení ICT ve veřejné správě strategií a legislativy (národní i evropské), vytváří v podstatě katalog agend veřejné správy, který představuje ono zadání pro ICT architekturu. Bude-li toto zadání navíc standardizované v rámci výkonu agend v jednotlivých segmentech (úrovních vykonavatelů), bude možné přistoupit ke standardizaci ICT architektur. Tento proces můžeme nazvat Od standardizace agend a procesů ke standardizaci ICT architektur. Jak již však bylo naznačeno v úvodu, tento prostor se vymezuje (omezuje) zejména pro agendy výkonu státní správy resp. agendy vykonávané v přenesené působnosti. Agendy vykonávané v samostatné působnosti a zpravidla i podpůrné, řídící procesy a procesy spojené se správou zdrojů jsou zatím odsouvané do následujících etap realizace. I proto, v reakci na potřeby samospráv promítnuté zpravidla na úrovni krajů do Programů rozvoje konkrétního kraje či na úrovní obcí do Strategických plánů či Integrovaných plánů rozvoje měst a do jejich odvětvových strategií, jsou vytvářeny strategie pro rozvoj egovernmentu, např. (Asociace krajů České republiky, 2013) 2 či (Svaz měst a obcí, 2014) 3, které doplňují SRRVS o požadavky územních samospráv. Tyto dokumenty však neplní roli zadání vůči ICT, spíše opět vytváří určitý rámec. Faktické zadání lze spatřovat v poslední době vytvářených procesních map a katalozích služeb, které OVM zpracovávají z důvodu nedostatečného popisu a dekompozici agend provedenou v Registru práv a povinností. Jako příklad lze uvést např. agendy A42 Místní poplatky či A1149 Řízení o přestupcích, jejichž rozpad na jednotlivé činnosti je zcela nedostatečný. Vytvářené katalogy služeb jsou realizovány paralelně s projektem Procesní modelování agend realizovaným Ministerstvem vnitra, přičemž využívají finanční podpory Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a v rámci nového programového období lze předpokládat jejich pokračující podporu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost (prioritní osy č. 4 Efektivní veřejná správa, specifický cíl 1: Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy). Všechny výše uvedené požadavky tvoří zadání pro ICT a je třeba je zohlednit při návrhu architektur a specifikaci transformačních projektů. 2.2 Standardizace ICT architektury Organizační a kompetenční struktura veřejné správy vycházející ze spojeného modelu znamená pro ICT architekturu veřejné správy nutnost členit modely podle segmentů (cílových skupin). Z členění faktického výkonu agend lze identifikovat segmenty: ústřední orgán státní správy, kraj, statutární město, obec s rozšířenou působností, obec s pověřeným obecním úřadem a obec. V těchto segmentech je možné hledat referenční modely vzhledem k velmi podobnému až totožnému rozsahu výkonu veřejné správy. Individuální modely jednotlivých OVM se v rámci daného segmentu však mohou lišit, zejména v případě obcí s rozšířenou působností, kdy je možné 2 Strategie schválena usnesením č. 15 Rady Asociace krajů ČR dne 21. března Strategie schválena Svazem města a obcí ČR na 38. zasedání dne 4. dubna SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/
4 Tomáš Hrabík nalézt velké rozdíly z pohledu kupní síly dané rozpočty jednotlivých obcí (reflektující počty obyvatel jednotlivých obvodů od cca 98 tis. po necelých 9 tis.). Aktivity spojené s vytvářením referenčních modelů ICT architektur v minulosti fakticky neprobíhaly s výjimkou krajů, které začaly s 1. etapou informatizace (základní) krajských úřadů, kdy byl vypracován tzv. typový projekt, který byl konkretizován pro jednotlivé kraje prostřednictvím realizačního projektu. Tato aktivita však nevycházela z business zadání (od potřeb výkonu agend veřejné správy), proto byla v roce 2002 zpracována Studie proveditelnosti komplexní informatizace krajů, v rámci které již byl zpracován obecný funkční model systému kraje (předchůdce katalogu agend), který vycházel z provedené analýzy legislativních podmínek, definující oblastí, které musí být pokryty ICT, a specifikující požadavky na funkcionalitu včetně hlediska bezpečnosti. Tato studie (Ministerstvo vnitra, Logica CMG, 2002) zahrnovala nejen návrh aplikačního vybavení resp. požadovaných funkcionalit, ale i požadavky na datový obsah a návrhy pro technologickou a komunikační infrastrukturu. Fakticky tak popisovala ICT architekturu po jednotlivých vrstvách - vznikl tak první referenční model určitého segmentu. Bohužel doporučení daná touto studií proveditelnosti nebyla naplněna, tzv. systémový projekt již nebyl realizován, a tak kraje v rámci společných aktivit v rámci Asociace krajů ČR realizovaly alespoň vybrané typové aktivity prostřednictvím společných projektů (např. epusa, KEVIS, SDZA). Bohužel ani platná legislativa nepřispívá k tvorbě a aktualizaci ICT architektur, protože povinnosti dané OVM zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 529/2006 Sb. 4 jsou zcela nedostatečné a ani nejsou v podstatě kontrolované a vymahatelné. Tato platná právní úprava fakticky nechává na benevolenci příslušného OVM, co zařadí z pohledu aplikačního a technologického vybavení včetně stanovení bezpečnostních opatření a cílů kvality do svého strategického dokumentu a co nechá mimo jeho rámec, fakticky však bez vazby na nějaký standardizovaný katalog služeb. Určitá standardizace ICT v jednotlivých segmentech nastala díky vypisovaným výzvám v rámci Integrovaného operačního programu, kdy prostřednictvím dotačních pobídek byla realizována řada komponent s definovaným rozsahem a obsahem. Nejvýznamnější standardizace nastala opět u krajů, kdy v rámci výzev č. 8 Rozvoj služeb egovernmentu v krajích a č. 19 Krajské služby egovernmentu byly zpracovány typové projekty (typizovaný projektový záměr), čímž byly nastaveny parametry pro realizaci aktivit v oblastech: elektronická spisová služba, negarantované úložiště digitalizace a ukládání (digitální spisovna, repozitář, digitalizační jednotka) zpřístupnění digitálního obsahu z fondu paměťových institucí krajů datové sklady a nástroje Business Intelligence prostorové informace a služby (nástroje pro územně analytické podklady, účelová katastrální mapa, digitální technická mapa) ehealth (zpřístupnění zdravotnické dokumentace, výměna dat se systémy IZS, elektronizace procesů zdravotnických zařízení) 4 Vyhláška o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy) 74 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2014
5 Strategie, architektury a kompetence jako nástroj řízení ICT ve veřejné správě integrace (autorizace, identifikace a autentizace, integrace personálního systému s identitním a autorizačním systémem úřadu, integrace s Portálem veřejné správy a se základními registry, integrace s dalšími centrálními informačními systémy) technologická infrastruktura (síťová a serverová infrastruktura, datové centrum, zálohování, replikace dat a obnova provozu po výpadku) bezpečnost (management bezpečnostních informací a událostí, systémy pro prevenci a detekci průniku, nástroje pro zabezpečení rozhraní sítí a provozu aplikací včetně filtrace komunikace různých typů sítí, nástroje pro sběr a analýzu síťového provozu, Zabezpečení uživatelských sítí a přístupu, bezpečnostní dokumentace a politiky). V ostatních segmentech (ústřední orgány státní správy, statutární města, obce) byly výzvy pojaty volněji, specifikovaly pouze podporované aktivity a uznatelné výdaje bez stanovení jednoznačných požadavků na rozsah, obsah a kvalitu, výjimkou byla výzva č. 9, kdy prostřednictvím koncepčního dokumentu resp. specifické přílohy týkající se komunikační infrastruktury regionů a měst a konektivita byly tyto požadavky stanoveny. Nicméně i některé aktivity vytvořily referenční komponenty architektury (zejména se jednalo o legislativní požadavky), jako je např. integrace se základními registry 5, zavedení elektronické spisové služby 6, plošné zavedení kontaktních míst veřejné správy 7, anebo vytvořily centrální sdílené služby, např. základní registry. 2.3 Kompetence Správa ICT architektury vyžaduje kompetence, kterými příslušní pracovníci musí disponovat. Tyto kompetence musí být budovány v kontextu poskytovaných ICT služeb, které jsou k dispozici v kontextu poptávky (business zadání). Je tedy nutné disponovat kompetenčním modelem, který definuje požadavky na kompetence (včetně úrovně) ze strany poskytovaných ICT služeb a ty je nutné konfrontovat s kompetencemi dostupnými buď prostřednictvím zaměstnanců organizace, nebo partnery při stanovených parametrech včetně dostupnosti. Součástí požadavků na kompetence je rovněž požadavek na kapacitu, tzn. požadavek na jejich dobu a frekvenci využití. V současnosti v prostředí veřejné správy fakticky nedochází k řízení kompetencí v konfrontaci s požadavky na zajištění ICT služeb, což zpravidla souvisí nejen s neexistencí katalogu ICT služeb, ale také s neexistencí kompetenčního modelu organizace nebo alespoň zaměstnanců zajišťujících procesy a služby v oblasti ICT a informačního managementu. S tím úzce souvisí faktická absence reálného plánu 5 Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů 6 Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů ve znění zákona č. 167/2012 Sb., vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, Národní standard pro elektronické systémy spisové služby. 7 Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/
6 Tomáš Hrabík vzdělávání, tak jak jej např. vyžaduje zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Přestože tento zákon specifikuje rozsah průběžného vzdělávání na nejméně 18 pracovních dnů po dobu následujících 3 let, zpravidla vzhledem k finanční poddimenzovanosti vzdělávání (náklady na vzdělávání v územní samosprávě se pohybují kolem 5 tis. ročně na úředníka) nejsou tyto plány adekvátně naplněny. Navíc pracovníci ICT útvaru nejsou vždy zařazeni jako úředníci. Určitou příležitost ke vzdělávání v programovém období představovaly vyhlášené výzvy Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (např. výzvy č. 38, 40, 53), nicméně nedošlo k naplnění potřeb ve smyslu vytvoření a propojení kompetenčního modelu a katalogu služeb ICT. 3. Možný koncept řešení egovernment je vnímám jako nástroj změn, který prostřednictvím informačních a komunikačních technologií umožňuje inovaci služeb veřejné správy a to tak, že služby jsou kvalitní, dostupné, realizovány a poskytovány s minimálními náklady. Aby se jím však egovernment opravdu stal, je třeba jej vnímat nikoli pouze jako elektronický, ale spíše jako 3E, tedy government: Hospodárný (Economy), znamenající obecně snahu vedoucí k minimalizaci vynaložených zdrojů, a to nejen finančních, ale také lidských a spotřeby majetku a materiálu. Účelný (Effectiveness), znamenající dělání správných věcí, tedy schopnost produkovat požadovaný užitek (efekt, účel, produkt), kdy hodnocení probíhá na výstupu, na úrovni výsledných produktů. Efektivní (Efficiency), znamenající optimální z hlediska poměru množství či kvality výsledných služeb a množství zdrojů vložených jejich realizace. Jedná se tedy o takové použití zdrojů, kterým je dosaženo maximálního objemu a kvality produktů. Zároveň musí být egovernment prospěšný všem cílovým skupinám, ať už na straně veřejné správy, tak na straně veřejnosti jako externích konzumentů služeb, a to za jednoznačně stanovených parametrů poskytování. Musí tedy zohledňovat minimálně požadavky na: Strategické řízení, kdy cílovou skupinou je vedení OVM příp. celého resortu, kdy jsou vyžadovány komplexní informace o zajišťovaných službách (agendách) v kontextu stanovených strategických cílů a jejich nákladů. Operativní řízení, kdy cílovou skupinou je vedení úřadu včetně vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů, vyžadující znalost týkající se kompetence řízené jednotky vůči poskytovaným službám s respektováním požadavků daných legislativou a vnitřních aktů řízení. Řízení ICT architektury ve smyslu umět definovat požadavky na aplikace, data a infrastrukturu v kontextu business požadavků (realizace výkonu agend) a disponovat znalostí potřeb konkrétních uživatelů těchto služeb. 76 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2014
7 Strategie, architektury a kompetence jako nástroj řízení ICT ve veřejné správě Zároveň musí být řízeny požadavky na ICT bezpečnost včetně správy oprávnění v kontextu vykonávaných agend/činností, kdy přidělování práv vychází z pracovních náplní, přičemž jejich tvorba je věcí personalistiky a vedoucích pracovníků věcně příslušných organizačních jednotek). Kvalitu poskytovaných služeb z pohledu externích konzumentů služeb (veřejnosti), kdy musí být k dispozici parametry kvality a dostupnosti těchto služeb v terminologii této cílové skupiny (řešení životních situací). Základem inovace je tedy poznání současného stavu a na základě analýzy potřeb je nutné provést návrh optimalizace (nejen na úrovni vykonávaných procesů), ale také na úrovni ICT architektury a kompetenčního modelu. Pro ICT architekturu je vhodné využít členění na jednotlivé vrstvy popisující procesy, obsah po stránce aplikační, technologii a infrastrukturu. V případě, že je celkový koncept vytvářen pro více než jednu organizační jednotku, resp. se jedná o složitější model typu kraj, resort nebo celá veřejná správa, je vhodné do modelu zahrnout i jednotlivé cílové skupiny (segmenty). V případě, že výskytů v rámci jednotlivého segmentu je více (typicky ústřední orgány státní správy, kraje, obce), je optimální vytvořit referenční modely pro jednotlivé segmenty, čímž se vytváří prostor pro standardizaci a možnosti využití sdílených služeb, viz např. (Ministerstvo vnitra, sdružení e2020, 2014). Při návrhu budoucího stavu je ideální postupovat od znalosti současného stavu a ten konfrontovat s požadavky definovanými prostřednictvím strategií, legislativy, ale také vyhodnocením provozních příp. bezpečnostních rizik. Je vhodné tedy do celkového konceptu zahrnout i systém řízení rizik, v případě veřejné správy se jedná o realizaci požadavků zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, a metodických pomůcek Ministerstva financí 8. Tento zákon přímo ukládá vedoucím pracovníkům povinnost identifikovat rizika, provádět jejich ohodnocení, navrhovat opatření a informovat vedení, a to v kontextu vykonávaných činností (agend). Tyto referenční modely si následně jednotlivé OVM individualizují dle svých specifik. Na základě takto vytvořených individuálních modelů vzniká katalog ICT služeb podporující realizaci služeb příslušného OVM. Vzhledem ke skutečnosti, že ICT služby je potřeba poskytovat a dále rozvíjet, je zřejmé, že je nutné specifikovat požadavky na kompetence a kapacity pro jejich zajišťování. Identifikace těchto potřeb je nutné opět konfrontovat se současným stavem, tzn. s tím, co může ICT útvar nabídnout, čím disponuje. Rozdíl mezi požadovanými a disponibilními kompetencemi je vstupem pro strategickou úvahu o zajištění poskytování těchto ICT služeb, tzn. je vstupem pro rozhodování, které ICT služby je možné (ale také i nutné např. z pohledu strategie) zajišťovat vlastními kapacitami a které je možné zajišťovat externě formou outsourcingu. Zároveň je vstupem i pro úvahu, zda zajišťované služby nenabízet dalším subjektům s cílem rozprostřít investiční a provozní nároky mezi více klientů. 8 Metodická pomůcka k nastavení řídící kontroly podle COSO ERM se zaměřením na řízení rizik v orgánech státní správy. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Praha, Pokyn k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro systém řízení rizik v orgánech veřejné správy (CHJ 6). MINISTERSTVO FINANCÍ ČR: Praha, SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/
8 Tomáš Hrabík Z výše uvedeného je zřejmé, že klíčové je provázání jednotlivých oblastí. Pro zasazení do celkového rámce je možné využít zobrazení prostřednictvím hexagonu veřejné správy, viz Obrázek 1. Obrázek 1: Provázanost jednotlivých komponent konceptu architektury prostřednictvím hexagonu veřejné správy (Zdroj: Hrabík, 2014) Zdroje pro naplnění tohoto komplexního systému představují globální výstupy z: Registru práv a povinností identifikující část 9 agend veřejné správy včetně dekompozice na činnosti s vazbou na legislativu, která by měla být v budoucnu nahrazena esbírkou, projektu Procesního modelování agend zaměřeného na detailní dekompozici agend s cílem jejich optimalizace a standardizace, projektu Efektivní tvorba a implementace vládních strategií v oblasti egovernmentu, zejména vytvořených referenčních ICT architektur pro jednotlivé segmenty. Tyto vstupy musí následně příslušný OVM individualizovat, tzn. doplnit agendy veřejné správy o další poskytované služby a tento katalog upravit podle lokálních specifik, upravit referenční model ICT architektury na individuální, k takto vytvořenému katalogu ICT služeb zmapovat požadavky na jejich zajištění (kompetenční, kapacitní), namapovat jednotlivé činnosti na konkrétní pracovní pozice v rámci organizační struktury, doplnit kompetence, identifikovat rizika současného stavu, navrhnout 9 Registr práv a povinností nepokrývá úplný rozsah činností zajišťovaných OVM (např. nejsou zohledněny podpůrné či řídící procesy jednotlivých organizací, úkoly vyplývající z usnesení vlády, mezinárodních smluv). 78 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2014
9 Strategie, architektury a kompetence jako nástroj řízení ICT ve veřejné správě opatření a ta transformovat do projektů. Po realizaci projektů následně provést aktualizaci celého modelu. Na úrovni státu by měl tento model existovat alespoň na úrovni propojení katalogu služeb veřejné správy s katalogem strategií (a Registru práv a povinností a esbírky) a referenčních modelů ICT architektur jednotlivých segmentů. 4. Možnosti realizace a financování Představený koncept je v souladu s cíli Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období , zejména: strategickým cílem 1: Modernizace veřejné správy a jeho specifickým cílem 1.1 Využívání prvků procesního řízení a zavedení standardů vybraných agend, strategickým cílem 3: Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů egovernmentu a jeho specifickým cílem 3.1 Dobudování funkčního rámce egovernmentu. Dále je plně v souladu s Operačním programem Zaměstnanost, kde je do prioritní osy č. 4 Efektivní veřejná správa alokováno 6% prostředků, tedy cca 3,5 mld. Kč, do čehož není započteno spolufinancování ze strany ČR. Tento program tak vytváří prostor pro implementaci výše uvedeného systému (modelu). 5. Shrnutí Celý koncept je navržen tak, aby posunul vnímání egovernmentu z roviny elektronizace veřejné správy do pozice komplexního nástroje pro inovaci služeb veřejné správy s cílem poskytovat služby kvalitně, s minimálními náklady a s maximální dostupností. Proto jsou v celkovém konceptu zohledněny oblasti strategického řízení, procesního řízení, řízení kvality, řízení rizik, řízení zdrojů (včetně kompetencí) a také řízení projektů jako transformačního mechanismu ze současného stavu k budoucímu. Koncept je navržen tak, aby bylo možné nalézt odpovědi na otázky: ČEHO chceme dosáhnout (tím co děláme)? Jaká je vazba na dlouhodobou strategii, cíle, záměry? CO vše se dělá? Na základě ČEHO (kterého zákona)? KDO to dělá a KDO za to ZODPOVÍDÁ? CO k tomu potřebujeme (aplikační podporu, kompetence)? Zároveň koncept vnímá jako zásadní pro vytvoření a správu ICT architektur business zadání - chceme-li jít cestou optimalizace nákladů a stanovení jednotné úrovně poskytování služeb, musíme jít cestou standardizace, a to standardizace agend. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/
10 Tomáš Hrabík Seznam literatury Asociace krajů České republiky, 2013: Strategie rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT) regionů ČR v letech (Digitální strategie krajů) [Online] Dostupné na: [staženo 28 ledna 2015] Hrabě P, 2010: Úloha služeb v rámci podnikové architektury (Enterprise Architecture), Systémová integrace 1/2010, str Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014: Operační program Zaměstnanost Verze červen [Online] Dostupné na: [staženo 28 ledna 2015] Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014: Dohoda o partnerství pro programové období 2014 až 2020 [Online] Dostupné na: 411d-99c4-efbc0b9a07a8/Dohoda_o_partnerstvi.pdf [staženo 28 ledna 2015] Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014: Integrovaný regionální operační program. Verze k [Online] Dostupné na: fondy.cz/getmedia/866fee e-a586-e7c8ea374ca8/pd-irop pdf?ext=.pdf [staženo 28 ledna 2015] Ministerstvo vnitra, Accenture Central Europe B.V., organizační složka, Metodika procesního modelování agend veřejné správy [Online] Dostupné na: [staženo 28 ledna 2015] Ministerstvo vnitra, Logica CMG, 2002: Studie proveditelnosti komplexní informatizace krajů Ministerstvo vnitra, sdružení e2020, 2014: Efektivní tvorba a implementace vládních strategií v oblasti egovernmentu Ministerstvo vnitra, 2007: Strategie realizace Smart Administration v období [Online] Dostupné na: [staženo 28 ledna 2015] Ministerstvo vnitra, 2012: Analýza aktuálního stavu veřejné správy [Online] Dostupné na: [staženo 28 ledna 2015] Ministerstvo vnitra, Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období [Online] Dostupné na: [staženo 28 ledna 2015] Svaz měst a obcí, 2014: Digitální strategie pro rozvoj měst a obcí [Online] Dostupné na: [staženo 28 ledna 2015] Úřad vlády České republiky, 2014: Národní program reforem České republiky 2014 [Online] Dostupné na: pdf [staženo 28 ledna 2015] 80 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2014
Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě
Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Tomáš Hrabík ICZ a.s. Konference Řízení informatiky v soukromém a veřejném sektoru 1 Otázky 1. Je egovernment o elektronizaci
VíceKoncepce rozvoje ICT ve státní a veřejné správě. Koncepce rozvoje ICT ve státní a veřejné správě (materiál pro jednání tripartity)
Koncepce rozvoje ICT ve státní a veřejné správě (materiál pro jednání tripartity) Praha Listopad 2014 OBSAH 2. Rekapitulace stávajícího stavu a jeho nedostatků... 2 3. Cíle v oblasti ICT a navrhovaná opatření
VíceObčani a občanky miniblok ministerstva vnitra o egovernmentu
Občani a občanky miniblok ministerstva vnitra o egovernmentu Sekce informačních a komunikačních technologií Ministerstvo vnitra Roman Vrba ředitel Odbor egovernmentu Petr Kuchař ředitel Odbor hlavního
VíceMINISTERSTVO VNITRA ČR
Standard agendy 20.3.2016 A 3 Verze 1.0 (Návrh standardu) Úroveň: ústřední správní úřady Odbor egovernmentu MINISTERSTVO VNITRA ČR OBSAH 1 STANDARDIZACE AGEND... 2 1.1 CÍLE A DŮVODY PRO VYTVÁŘENÍ STANDARDŮ...
VíceE-government 20:14 + Mgr. Jiří Zmatlík, náměstek ministra vnitra pro ekonomiku, strategie a evropské fondy. Mikulov, září 2014
Mgr. Jiří Zmatlík, náměstek ministra vnitra pro ekonomiku, strategie a evropské fondy Mikulov, září 2014 vize CESTA na ISSS v Hradci Králové (duben 2014) představena náměstkem ministra vnitra JUDr. Jaroslavem
VíceKATALOG VEŘEJNÝCH SLUŽEB
KATALOG VEŘEJNÝCH SLUŽEB Catalogue of public services Ing Renáta Halásková, PhD Vysoká škola logistiky v Přerově, Katedra ekonomických, právních a společenských disciplín e-mail: renatahalaskova@vslgcz
VícePlán dalšího postupu procesního modelování a standardizace agend veřejné správy a způsob jeho financování
Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. července 2015 č. 565 Plán dalšího postupu procesního modelování a standardizace agend veřejné správy a způsob jeho financování 1.0 Úvod: strategické zakotvení a základní
Více3.6 Elektronizace odvětví: sociální služby, pojištění, dávky, sociálně- právní ochrana dětí
Karta projektového okruhu 3.6 Elektronizace odvětví: sociální služby, pojištění, dávky, sociálně- Číslo a název projektového okruhu: právní ochrana dětí Garant karty projektového okruhu: Spolupracující
VíceISSS 2016. Národní architektura ehealth
ISSS 2016 Národní architektura ehealth Ing. Ji í Borej, CGEIT Koordinátor Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví České republiky Hradec Králové 4. dubna 2016 Agenda 1.
VíceOPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST. Mgr. Lenka Kaucká Odbor podpory projektů Ministerstvo práce a sociálních věcí
OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST Mgr. Lenka Kaucká Odbor podpory projektů Ministerstvo práce a sociálních věcí 9. 12. 2015 FINANČNÍ ALOKACE NA JEDNOTLIVÁ TÉMATA PROGRAMU Celkový objem financí vyčleněný pro
VíceKA 1 Strategická mapa výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
KA 1 Strategická mapa výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Tento výstup byl vytvořen v rámci realizace projektu Zefektivnění činnosti Technologické agentury ČR v oblasti podpory výzkumu, vývoje a
VíceEfektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby
Company LOGO Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Strategie realizace Smart Administration v období 2007 2013 České republiky Content Vize a cíle Strategie Hexagon veřejné správy Charakter
Více1.1. Správa a provozní podpora APV ROS, HW ROS a základního SW
Příloha č. 4 - Specifikace a informace o předmětu veřejné zakázky Předmětem veřejné zakázky je řízení projektu, správa a údržba programového vybavení pro informační systém Základní Registr osob (dále rovněž
VíceSTUDIE PROVEDITELNOSTI
STUDIE PROVEDITELNOSTI A ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ ŢÁDOSTI DLE VÝZVY Č. 08 K PŘEDKLÁDÁNÍ ŢÁDOSTÍ O FINANČNÍ PODPORU V RÁMCI INTEGROVANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NA "ROZVOJ SLUŢEB EGOVERNMENTU V KRAJÍCH EGOVERNMENT
VíceÚčel dokumentu. Uveřejnění jakékoli části tohoto dokumentu podléhá schválení příslušných pracovníků Ministerstva vnitra České republiky.
Czech POINT Účel dokumentu Tento PŘ stanovuje základní pravidla provozu systému Czech POINT v prostředí CMS, stanovuje odpovědnosti jednotlivých subjektů zúčastněných na přenosu dat a základní bezpečnostní
VíceVýzva k předkládání žádostí o podporu
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor realizace programů ESF - veřejná správa a sociální inovace vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního
VíceKoncepce budování informačních systémů veřejné správy
NÁVRH Koncepce budování informačních systémů veřejné správy Obsah: Strana 1. Úvod 2 2. Problémy, cíle, podmínky a prostředky pro realizaci Koncepce.. 3 2.1. Problémy ISVS 3 2.2. Cíle ISVS. 3 2.3. Podmínky
VíceKomise pro informatizaci
Komise pro informatizaci veřejné správy Rady AK Zdeněk Ryšavý, předseda komise radní kraje Vysočina pro informatiku Územní plánování a životní prostředí 11/08/2009 egovernment a kraje V rámci projektu
VíceDOPLNĚK. Projekt Informační systém základních registrů je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ DOPLNĚK Projekt Informační systém základních registrů je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Obsah 1 Cíle dokumentu...3 2
VíceVýčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:
Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 9. Elektronizace podpůrných procesů Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí Správa
VícePrioritní témata řešená v rámci Národní strategie elektronického zdravotnictví. Martin Zeman, Jiří Borej ehealth Day 2015 Brno 22.
Prioritní témata řešená v rámci Národní strategie elektronického zdravotnictví Martin Zeman, Jiří Borej ehealth Day 2015 Brno 22. října 2015 Osnova Základní údaje Etapy tvorby strategie Dílčí výstupy Soustava
VíceStrategický dokument se v současné době tvoří.
Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra
VíceJAK SE TAM DOSTANEME?
egovernment na MV Kam putujeme a jak to uděláme? Mgr. Jiří Kárník vedoucí oddělení procesního řízení a standardizace agend veřejné správy Odbor egovernmentu Ministerstvo vnitra ČR Tel.: 974 816 623 e-mail:
VíceGarant karty projektového okruhu:
Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.5 Elektronizace odvětví: eeducation Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
VíceVýzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů
Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů Ministerstvo vnitra Odbor strukturálních fondů Ing. Radka Soukupová 7.4.2009 Ministerstvo vnitra ČR tzv. zprostředkující subjekt pro Integrovaný operační
VíceVýčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období
Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 6.3 Sdílitelné služby technologické infrastruktury Ministerstvo vnitra, Ministerstvo
VíceNÁRODNÍ PLÁN. ehealth je zásadním předpokladem pro udržitelnost. Motto: a rozvoj českého zdravotnictví
NÁRODNÍ PLÁN ROZVOJE ehealth Motto: ehealth je zásadním předpokladem pro udržitelnost a rozvoj českého zdravotnictví České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha
VíceAnalýza absorpční kapacity projektů spadajících do oblasti Smart Administration v rámci PO 1, PO 2 IOP a PO 4 OP LZZ.
Analýza absorpční kapacity projektů spadajících do oblasti Smart Administration v rámci PO 1, PO 2 IOP a PO 4 OP LZZ Výstupy projektu Srpen 2009 1. Obsah 1. Obsah...2 2. Úvod...3 3. Manažerské shrnutí...4
VíceBudování a využívání cloudových služeb ve veřejné správě. leden 2015
Budování a využívání cloudových služeb ve veřejné správě leden 2015 Agenda Koncept sdílených služeb Výhled využívání sdílených služeb ve veřejném sektoru Současná situace využívání sdílených služeb ve
VíceInformace o aktuálním dění v oblasti otevřených dat v ČR
Informace o aktuálním dění v oblasti otevřených dat v ČR Martin Tajtl Ministerstvo vnitra Odbor Hlavního architekta egovernmentu Obsah 1. Co se doposud povedlo 2. Připravovaná legislativa 3. Plány MV ČR
Vícevyhlašuje: pro: Kraje ČR
Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo vnitra České republiky Název odboru/úseku (vyhlašovatele): Odbor strukturálních fondů Role v implementační struktuře OP LZZ: Zprostředkující subjekt vyhlašuje:
VíceStrategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020. (GeoInfoStrategie)
Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020 (GeoInfoStrategie) Eva Kubátová Konference GI VS 2013, 27.- 28. květen 2013, Praha Obsah - Dohoda o spolupráci - Usnesení vlády
VíceIMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 2: Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 2020 IMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 2: Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území Verze 3 k 15. 12. 2014 Obsah
VíceMOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ EGOVERNMENTU A KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI Z INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU (IROP) V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ
MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ EGOVERNMENTU A KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI Z INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU (IROP) V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 8. 9. 2015 Mikulov INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ
VícePřístup k řízení GIS jako součásti Enterprise Architecture
Přístup k řízení GIS jako součásti Enterprise Architecture Tomáš Hrabík, ICZ a. s. Konference Internet ve státní správě a samosprávě 5.4.2016 ALDIS, Hradec Králové Motivace Stupňující se požadavky na standardizaci
VíceSTRATEGIE REALIZACE SMART ADMINISTRATION V OBDOBÍ 2007-2015
1 / 76 Verze: Datum vydání: 2.0 13. 10. 2010 STRATEGICKÉ PROGRAMY MV ČR STRATEGIE REALIZACE SMART ADMINISTRATION V OBDOBÍ 2007-2015 EFEKTIVNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA A PŘÁTELSKÉ VEŘEJNÉ SLUŽBY STRATEGIE SMART ADMINISTRATION
VíceZhodnocení průběžného plnění Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 (Cesta k e-praze) Duben 2009
Zhodnocení průběžného plnění Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 (Cesta k e-praze) Duben 2009 Agenda 1 2 3 4 5 6 7 8 Manažerské shrnutí Strategické podněty Plnění programů a projektů Financování
VíceSTRATEGICKÝ RÁMEC ROZVOJE VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY Mgr. Bohdan Urban
STRATEGICKÝ RÁMEC ROZVOJE VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY 2014+ Mgr. Bohdan Urban Mikulov, 3.9.2013 Východiska Návrh koncepce reformy veřejné správy Usnesení vlády ČR ze dne 30. března 1999 č. 258 Koncepce
VíceÚnor 2010. Akronym (zkratka projektu) ČR Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. 932/6, 110 15 Praha IČ: 66002222 DIČ: CZ66002222
Identifikace dokumentu Název projektu Akronym (zkratka projektu) Žadatel Kontaktní osoba projektu Variantní studie proveditelnosti, včetně varianty nulové, CBA a vymezení optimálního řešení. Studie byla
VíceVERZE k 28. 2. 2014 v rozsahu šablony
VERZE k 28. 2. 2014 v rozsahu šablony 1 Informace k verzi PD IROP ze dne 28. 2. 2014 Programový dokument je zpracován v rozsahu šablony pro programový dokument, definované Metodickým pokynem pro přípravu
VíceAktuální situace čerpání v oblasti egovernmentu a kybernetické bezpečnosti v Integrovaném regionálním operačním programu 4. 4.
Aktuální situace čerpání v oblasti egovernmentu a kybernetické bezpečnosti v Integrovaném regionálním operačním programu 4. 4. 2016 PROGRAM 2 STRUKTURA IROP Prioritní osa 1 - Infrastruktura Konkurenceschopné,
VíceVÝZVU k předkládání INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ v rámci OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. 1. Identifikace výzvy
Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo vnitra České republiky Název odboru/úseku (vyhlašovatele): Odbor strukturálních fondů Role v implementační struktuře OP LZZ: Zprostředkující subjekt vyhlašuje:
VíceRizika implementace rozvoje IS HMP Josef Beneš. Úspěšné řízení úspěšných projektů
Rizika implementace rozvoje IS HMP Josef Beneš Úspěšné řízení úspěšných projektů Praha a okolí Kdo jsem, odkud přicházím, co vím o IS HMP Cíl: předcházení rizik rozvoje systému, v kontextu egovernment,
VíceJAK SE PŘIPOJIT K EGOVERNMENTU? Michal Polehňa, Jiří Winkler
JAK SE PŘIPOJIT K EGOVERNMENTU? Michal Polehňa, Jiří Winkler AGENDA Asseco Central Europe Komunikace s úřadem Tři klíčové oblasti Architektura resortního IS Shrnutí ASSECO CENTRAL EUROPE Představení společnosti
VíceImplementace GeoInfoStrategie
Implementace GeoInfoStrategie Eva Kubátová, odbor egovernmentu, MV 16. října 2015, seminář sdružení Nemoforum, Praha Obsah Úvod o Rámce GeoInfoStrategie GeoInfoStrategie o Základní informace o projektu
VíceDigitální mapa veřejné správy
Studie proveditelnosti Digitální mapa veřejné správy Příloha žádosti č.1 Integrovaný operační program Výzva číslo 08 Rozvoj služeb egovernmentu v krajích Část II. Digitální mapa veřejné správy Obsah 1.
VíceČeská republika MINISTERSTVO FINANCÍ
Česká republika MINISTERSTVO FINANCÍ Letenská 15, 118 10 Praha 1 Tel.: 257 041 111 Fax: 257042609 IČO 00006947 V Praze dne 30. prosince 2015 Č. j.: MF- 57876/2015/6602-1 Věc: Výzva více zájemcům o veřejnou
VíceMetodické postupy tvorby architektury
Metodické postupy tvorby architektury Název Metodické postupy tvorby architektury Datum zhotovení 14. 3. 2016 Zhotovitel KPMG Česká republika, s.r.o. Zpracoval za zhotovitele Tomáš Martinka Verze 2.1 Veřejná
VíceIII. Systemizace. služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016. Strana 1 (celkem 23)
III. Systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016 Strana 1 ( 23) OBSAH 1. ÚVOD 2. SYSTEMIZAČNÍ ÚDAJE 2.1. Služební a pracovní místa 2.2. Místa představených a vedoucích zaměstnanců
VíceMAS KRÁLOVÉDVORSKO nové příležitosti našemu regionu Strategická část
MAS KRÁLOVÉDVORSKO nové příležitosti našemu regionu Strategická část 1 Východiska pro zpracování strategické části... 3 2 Motto, Mise, principy rozvoje a dlouhodobá vize... 4 3 Klíčové oblasti rozvoje
VíceStátní informační politika na Slovensku
Státní informační politika na Slovensku Seminární práce do předmětu KGI/SIPOL Pavel Folta, Miroslav Válek Olomouc 2010 Úvod Slovensko je jedna ze zemí bývalého východního bloku, kde byly přísně střeženy
VíceSTRATEGIE A PROJEKTY ODBORU INFORMATIKY MHMP
STRATEGIE A PROJEKTY ODBORU INFORMATIKY MHMP Ing. Ivan Seyček Vedoucí oddělení realizace řešení a provozu Odbor informatiky MHMP 1 / 30. dubna 2009 AGENDA PREZENTACE 1. Strategie Odboru informatiky MHMP
VíceDigitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat
Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat Eva Kubátová Nemoforum - seminář Digitální mapa veřejné správy Seminární hotel Akademie Naháč, Chocerady 20. říjen
VíceROZVOJ SPOLEČNÉ PARTNERSKÉ SPOLUPRÁCE VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČESKO-BAVORSKÉM REGIONU
ROZVOJ SPOLEČNÉ PARTNERSKÉ SPOLUPRÁCE VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČESKO-BAVORSKÉM REGIONU / ENTWICKLUNG DER GEMEINSAMEN PARTNERSCHAFTLICHEN ZUSAMMENARBEIT DER ÖFFENTLICHEN VERWALTUNG IN DER TSCHECHISCH-BAYERISCHEN
VíceVýzva k předkládání žádostí o podporu
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor realizace projektů ESF sociální začleňování vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu
VíceStrategie rozvoje Digitální mapy veřejné správy Plzeňského kraje
Strategie rozvoje Digitální mapy veřejné správy Plzeňského kraje Autor: Michal Souček, Plzeňský kraj Konzultace: Mgr. Martin Schejbal, Ing. Antonín Procházka, Ing. Eliška Pečenková Verze: 1.3 Datum: 9.
VíceStrukturální fondy EU
Strukturální fondy EU Unikátní příležitost pro rozvoj egovernmentu v České republice Jan Hřídel Konference ISSS 2008, Hradec Králové, 7.-8. dubna 2008 Kapacity a myšlenky: Telefónica O2 jako partner projektů
VíceŘízení ICT služeb na bázi katalogu služeb
Řízení ICT služeb na bázi katalogu služeb Jiří Voř katedra IT, IT, VŠE vorisek@vse.cz nb.vse.cz/~vorisek 1 Služby fenomén současné etapy rozvoje společnosti 2 Vlastnosti služeb služby se od produktů liší
VíceJsme sdílní. Ing. Miroslav Tůma, Ph.D. vrchní ředitel sekce provozu ICT, MV ČR 12. června 2014, Boskovice
Sdílená infrastruktura a sdílené služby v portfoliu MV ČR Kdy a za jakých podmínek využije samospráva konkrétní projekty MV ČR? Ing. Miroslav Tůma, Ph.D. vrchní ředitel sekce provozu ICT, MV ČR 12. června
VíceOtevřená data veřejné správy z pohledu České republiky
Otevřená data veřejné správy z pohledu České republiky Mgr. Tomáš Kroupa Ministerstvo vnitra - Samostatné oddělení hlavního architekta egovernmentu Agenda Proč to všechno děláme Co máme za sebou Co nás
VícePRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015
VícePříloha č. 1 usnesení vlády ze dne 2. listopadu 2015 č. 889. Strategie rozvoje ICT služeb veřejné správy a její opatření na zefektivnění ITC služeb
Příloha č. 1 usnesení vlády ze dne 2. listopadu 2015 č. 889 Strategie rozvoje ICT služeb veřejné správy a její opatření na zefektivnění ITC služeb 1 Obsah 1. Úvod 3 2. Rekapitulace stávajícího stavu a
VíceElektronizace veřejné správy v budoucí kohezní politice
Elektronizace veřejné správy v budoucí kohezní politice Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj VIZE 2014+ 14. listopadu 2012, Praha Obsah 1. Elektronizace a ICT v evropských podmínkách 2. Elektronizace
VíceVýčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:
Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.1 Úplné elektronické podání Ministerstvo vnitra Správa základních registrů, OSS,
VíceZÁSADY TVORBY A POUŽÍVÁNÍ
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN NOK ZÁSADY TVORBY A POUŽÍVÁNÍ INDIKÁTORŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 Verze: 1.0 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán
VíceMinisterstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj VÝZKUMNÝ PROGRAM MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NA LÉTA 200 2011 Název: VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI
VícePodnikání a živnosti. Obor státní služby č. 42. Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
Podnikání a živnosti Obor státní služby č. 42 Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky 1. Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (regulatory
VíceRozvoj informační společnosti v centrální i územní veřejné správě IOP
Konference Městský rok Informatiky Pardubice 7. 6. 2007 Rozvoj informační společnosti v centrální i územní veřejné správě IOP Bc.. Jiří Paulů Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. 6 110 15 Praha
VíceELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY
ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY ANDREA SCHELLEOVÁ Právnická fakulta Masarykovy univerzity Abstract in original language Článek se zaobírá problematikou elektronizace veřejné správy s důrazem na elektronické
VícePředpoklady a stav prací. Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha 17. 2.
Předpoklady a stav prací Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha 17. 2. 2015 1 AGENDA Předpoklady k naplnění Národní strategie ehealth Aktuální
VíceMinisterstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci. IOP Integrovaný operační program
Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu NA ROZVOJ SLUŽEB EGOVERNMENTU V KRAJÍCH 1. Identifikace výzvy Číslo
VíceHodnocení založené na důkazech: je možné u ex-ante hodnocení?
Hodnocení založené na důkazech: je možné u ex-ante hodnocení? RNDr. Jan Vozáb, PhD partner, principal consultant Cíle hodnocení založeného na důkazech Zvýšit dopady a přidanou hodnotu intervencí politiky
VíceVěstník vlády OBSAH. Usnesení vlády České republiky ze dne 27. srpna 2014 č. 681 o Národním dokumentu k územní dimenzi
Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Ročník 12 Vydán dne 22. září 2014 OBSAH Usnesení vlády České republiky ze dne 14. července 2014 č. 585 k postupu při procesním modelování agend a tvorby standardů
VíceImplementace egovernment do měst a obcí. Josef Beneš. Úspěšné řízení úspěšných projektů
Implementace egovernment do měst a obcí Josef Beneš Úspěšné řízení úspěšných projektů Co řeší egovernment? Reálnou potřebu veřejné správy Všechny stupně veřejné správy včetně organizací Prioritní osy -
VíceRole MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020
Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020 Konference e-government 20:10 Mikulov, 8. 9. 9. 2015 Mgr. Jiří Zmatlík náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských
VícePROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE 2014-2020 A NEZISKOVÝ SEKTOR. Ing. Michal Rozkopal
PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE 2014-2020 A NEZISKOVÝ SEKTOR Ing. Michal Rozkopal Program rozvoje Jihočeského kraje 2014-2020 Vize PRK 2014 2020: Jihočeský kraj bude atraktivním regionem posilujícím
VíceReferenční model řízení města podle standardu CIMAF
Český institut efektivního managementu Systémová podpora řízení kvality v územní veřejné správě Referenční model řízení města podle standardu CIMAF Roman Fišer CIEM Český institut efektivního managementu
VíceStrategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec Ministerstvo vnitra Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly e-mail: tomas.jirovec@mvcr.cz tel.:
VícePŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
PŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE I. MINISTERSTVO DOPRAVY STRATEGIE, POLITIKY A PROGRAMY NA NÁRODNÍ ÚROVNI I.1 Příspěvek národních politik,
VíceAKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU
AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ PRO ROK 2016 Tato aktualizace plně vychází z Dlouhodobého záměru strategie rozvoje Ostravské univerzity v Ostravě 2016 2020 a rozpracovává
VíceDigitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika
Digitální šance pro byznys Nová vláda ČR a digitální ekonomika ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Základní sdělení Jakákoli reforma VS se v současném světě nemůže
VíceQUO VADIS GEOINFORMATIKO?
QUO VADIS GEOINFORMATIKO? Renáta Horáková MV ČR Odbor egovernmentu GEOINFOSTRATEGIE V POLOČASE CO SE UDĚLALO CO DĚLÁME DNES CO BUDE V ROCE 2020 GEOINFOSTRATEGIE Současný stav (východiska, informační systémy,
Více1. Aplikační architektura
1. Aplikační architektura Kapitola popisuje s použitím typové architektury požadavky na architekturu aplikace. Cílem standardizace v této oblasti je optimalizace využití zdrojů, snížení nákladů na provoz
VíceAkční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí III.
Akční plán České republiky III. I. Úvodem Akční plán České republiky O připojení k mezinárodní iniciativě Partnerství pro otevřené vládnutí rozhodla vláda České republiky svým usnesením ze dne 14. září
VíceZpůsob řízení architektury ve Skupině ČEZ
Způsob řízení architektury ve Skupině ČEZ Seminář ČSSI 3.12.2010, VŠE Praha Pavel Sládek, ČEZ ICT Services, Skupina ČEZ O Skupině ČEZ Skupina ČEZ v číslech (výroční zpráva 2009) Celkem 185 společností
VíceVÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPPI ICT v podnicích
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Sekce strukturálních fondů Řídicí orgán OPPI VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPPI ICT v podnicích Identifikace výzvy Prioritní osa Číslo výzvy ICT v
VíceDodávka a implementace informačního systému pro dohled nad hazardními hrami
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon nebo ZVZ ) ve znění Dodatečných informací č. 9 Zadávací řízení:
VícePrůběh čerpání strukturálních fondů
Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2004 -. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje
VíceMOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ ROZVOJE SPISOVÉ SLUŽBY A ZAJIŠTĚNÍ JEJÍ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI Z IROP. PhDr. Aleš Pekárek, Řídicí orgán IROP
MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ ROZVOJE SPISOVÉ SLUŽBY A ZAJIŠTĚNÍ JEJÍ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI Z IROP PhDr. Aleš Pekárek, Řídicí orgán IROP 25. 2. 2016 PRAHA INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Program schválen
VíceZpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy
Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy Téma: Administrativní podpora obcí Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím
VíceZakázka Vnitřní integrace úřadu v rámci PROJEKTU Rozvoj služeb egovernmentu ve správním obvodu ORP Rosice
Zakázka Vnitřní integrace úřadu v rámci PROJEKTU Rozvoj služeb egovernmentu ve správním obvodu ORP Rosice Příloha č. 1 Výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace na realizaci veřejné zakázky
VíceDOTACE EU 2014+ PRO VZDĚLÁVÁNÍ
DOTACE EU 2014+ PRO VZDĚLÁVÁNÍ 30. DUBNA 2014 PROGRAMY PRO OBDOBÍ 2014+ EFRR + ESF + FS EZFRV Cíl: Investice pro růst a zaměstnanost Cíl: Evropská územní spolupráce Program rozvoje venkova OP Podnikání
VíceProblematika čerpání ve Specifickém cíli 3.2 Integrovaného regionálního operačního programu (SC 3.2 IROP)
Problematika čerpání ve Specifickém cíli 3.2 Integrovaného regionálního operačního programu (SC 3.2 IROP) 10. 6. 2016 Zasedání Rady vlády pro informační společnost Praha SC 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti
VíceStrategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 2020
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 2020 IMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 4: Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě Verze 5 k 30. 6. 2015
VíceSPECIFICKÝ CÍL 3.2 IROP. 26. výzva. egovernment I Praha
SPECIFICKÝ CÍL 3.2 IROP 26. výzva egovernment I. 7. 12. 2016 Praha PRIORITNÍ OSA 3: DOBRÁ SPRÁVA ÚZEMÍ A ZEFEKTIVNĚNÍ VEŘEJNÝCH INSTITUCÍ 2 SC 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy
VíceHarmonogram výzev pro IROP na rok 2016 (k 10.9.2015)
Harmonogram výzev pro IROP na rok 06 (k 0.9.05) Číslo Název Identifikace Základní plánované údaje o výzvě Zacílení Alokace plánové (podpora) zahájení Vybrané úseky silnic II. a III. třídy.: Zvýšení regionální
VíceKorporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011
Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011 Východiska projektu KSŘ SML Výzvy vedení města: Transparentnost Efektivita Profesionalita K naplnění těchto výzev bude muset
Více*MVCRX02M4TJ1* MVCRX02M4TJ1 prvotní identifikátor
*MVCRX02M4TJ1* MVCRX02M4TJ1 prvotní identifikátor Zápis č. 13 z jednání Řídicího výboru pro modernizaci veřejné správy konaného dne 10.9.2015 Přítomni: dle prezenční listiny Nepřítomni: dle prezenční listiny
VíceStav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji
Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji Zpracoval(a): Ing. Tomáš Vašica Datum: 23. 9. 2015 Obsah prezentace 1. Představení projektového záměru 2. Co očekává Moravskoslezský kraj od
VíceVýuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení)
Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení) Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky Ekonomická fakulta VŠB Technická univerzita Ostrava
Více