1) Působnost a uplatňování hlavních směrů

Transkript

1 Česká strana děkuje za možnost se vyjádřit k připravované Revizi a zároveň konstatuje, že přestože oblast zemědělství má specifickou úpravu, tak i připomínky z resortu zemědělství byly do následujícího textu zapracovány. 1) Působnost a uplatňování hlavních směrů Působnost hlavních směrů se dosud omezovala jen na podporu ochrany životního prostředí. S podporou ochrany životního prostředí však souvisí další oblasti, kde se používá obdobná či analogická argumentace pro přiznání podpory. Otázkou je, mimo jiné, zda je třeba zachovat současnou působnost hlavních směrů nebo lze pod ně zahrnout také další oblasti. Bezpečnost a životní prostředí: je třeba do působnosti hlavních směrů zahrnout bezpečnost občanů a jejich životního prostředí, bezpečnost zaměstnanců, zdraví spotřebitelů a zdraví zaměstnanců? Pokud ano, jsou k podpoře ochrany životního prostředí zapotřebí specifická pravidla, která by se lišila od těch současných? Platná pravidla podpory investic do životního prostředí pokrývají podporu investic, která pomáhají snižovat znečištění, které příjemce podpory způsobil sám sobě. Komise cítí jednoznačnou potřebu stanovit jasná pravidla pro podporu investic podniků do ochrany životního prostředí, jejichž cílem je řešit znečištění způsobené jinými podniky. Viz konkrétnější otázky v bodě B7. Současnou působnost hlavních směrů doporučujeme zachovat - oblast podpory ochrany životního prostředí je natolik obsáhlá a specifická, aby oprávněně byla i nadále samostatným hlavním směrem podpory. Bezpečnostní politika, ochrana zaměstnanců, ochrana spotřebitelů nebo péče o zdraví jsou samostatnými autonomními předměty podpory ze strany EU stojícími vedle podpory na ochranu životního prostředí. Z tohoto důvodu také nevidíme nutnost vytváření nových, specifických pravidel než jsou ta současná. Jedná se o velmi konkrétní oblasti a nelze provést zobecnění podmínek. Upřednostňujeme podporu investic podnikům do ochrany ŽP, jejichž cílem je řešit znečištění způsobené jinými podniky, čímž se nevylučuje podpora na opatření k snížení znečištění u původců. Mělo by být vzato v úvahu, že v tomto případě nelze aplikovat zásadu znečišťovatel platí a podpora z veřejných zdrojů by tedy měla být přípustná. Pro hledání specifických řešení podpory ochrany životního prostředí minimálně narušujících hospodářskou soutěž by bylo optimální nejprve dokončit ekologickou daňovou reformu a vyhodnotit její přínosy. Tento problém by pomohl vyřešit systém nebo síť pro odbornou likvidaci odpadů tržním způsobem, znečišťovatelé by tak měli k dispozici kvalifikovanou službu, přičemž by byl zachován princip, že znečišťovatel platí i princip internalizace nákladů. Pravidla by se měla také zaměřit na úpravu veřejné podpory v oblasti nákupu vozidel splňujících nejpřísnější normy (emisní limity) při obnově vozového parku a vozidel na alternativní paliva. Dále jsou stěžejní podpory zaměřené na zvyšování energetické účinnosti, dosažení úspor energie a snižování emisí.

2 2) Propracovaný ekonomický přístup V Akčním plánu státní podpory je vysvětlen obecný test vyváženosti, s nímž pracuje politika státní podpory 1. nutno pojmenovat jasně stanovený cíl společného zájmu (např. soudržnost, růst, zaměstnanost, životní prostředí) 2. nástroj podpory musí přesně mířit na pojmenovaný cíl společného zájmu: - vhodným nástrojem politiky je státní podpora - podpůrné opatření má motivační účinek - podpůrné opatření je úměrné řešenému problému 3. narušení hospodářské soutěže a vliv na podmínky obchodu je třeba omezit, aby podpůrné opatření neodporovalo společnému zájmu. Platné hlavní směry už do značné míry vyhovují tomuto testu, ale přezkoumání hlavních směrů poskytování státní podpory na ochranu životního prostředí by se mělo využít k jednoznačnému provedení testu vyváženosti a k lepšímu zdůvodnění navržených pravidel na základě propracovaného ekonomického přístupu. Na základě dosavadních zkušeností se Komise zajímá o názory na zjištěná selhání trhu, která se negativně projevují na ochraně životního prostředí, a která by se dala napravit pomocí státní podpory. Má také zájem o názory na jiná odůvodnění, která posloužila k poskytnutí státní podpory na ochranu životního prostředí. Obecněji řečeno, Komisi zajímají názory na možnost úpravy současného přístupu v hlavních směrech, například má zájem o podrobnější vyjádření o vlivu konkrétních opatření na narušení hospodářské soutěže a podmínky obchodu, případně o diferenciaci pravidel podle ekonomických parametrů (např. struktury trhu, relevantního trhu, tržního podílu příjemce podpory atd.) S vymezením obsahu testu vyváženosti spolu s principem ekonomického přístupu tak, jak jsou v dotazníku formulovány, lze souhlasit, otázkou je zajištění kapacit na provedení navrhovaného dopracování. Ekonomické zájmy mohou vést zaměstnavatele ze zahraničí působící v ČR k zavádění problematických výrobních technologií a postupů, které jsou v jejich domovských zemích omezovány vzhledem k vlivu na životní prostředí a pracovní podmínky zaměstnanců. Zavedení ekonomického přístupu při hodnocení selhání trhu podporujeme. Zjištěná selhání trhu např. externí náklady energetiky a dopravy, problematika odbytu recyklovaných materiálů a následných výrobků z nich, podpora odbytu kompostů. V oblasti zemědělství jsme v ČR identifikovali následující hlavní otázky ve vztahu zemědělské výroby k životnímu prostředí, kdy je nutno tržní mechanismy doplnit podporou z veřejných zdrojů: - snížení produkce polutantů prevencí jejich používání ekologické zemědělství, zavádění IPPC v zemědělských zařízeních

3 - ochrana přírody a krajiny kompenzace za šetrné extenzivní hospodaření v oblastech NATURA 2000, národních parcích a chráněných krajinných oblastech, Tyto podpory jsou vhodně ošetřeny stávajícími pravidly poskytování podpor, pouze v případě podpory ekologického zemědělství by bylo vhodné ze strany Komise zvážit vynětí bioproduktů nebo obdobné zvýhodnění ekologického zemědělství z produkčních kvót některých komodit důležitých pro extenzivní způsob hospodaření (mléko, hovězí a skopové maso atp.). 3) Možná úprava blokové výjimky Jak je uvedeno v akčním plánu státní podpory, u podpory na ochranu životního prostředí lze zavést úpravu blokové výjimky. Kterou kategorii (které kategorie) podpory ochrany životního prostředí by podle Vás měla taková bloková výjimka obsahovat? a) Blokové výjimky by měly upravovat podpory v oblastech, kde je třeba rychle zasáhnout (např. rychlá dekontaminace, zamezení šíření znečištění). Jednalo by se o efektivní a rychlý postup, neboť opatření by po splnění přísných a přesně stanovených podmínek nemusela být standardně notifikována Komisi a stačilo by pouze oznámení Komisi. b) Bloková výjimka na využití brownfield. V současné době existuje řada nevyužitých a zastavěných průmyslových zón. Typicky jde o halu s neznámým obsahem na pozemku ohraničeném oplocením. Podpora využití těchto "brownfieldů" by mohla snížit v současné době značně naddimenzované požadavky na zástavbu zemědělského půdního fondu novými investory. Je však pravděpodobné, že část "brownfieldů" bude nedostupná kvůli nedořešeným majetkovým poměrům (podniky v konkursním řízení, nevyjasněné vlastnické vztahy). Pokud by alespoň 10 % nových podniků vyrostlo na dříve zastavěných plochách, byl by to velký úspěch. Vzhledem k ušetření životního prostředí by mohl mít takový podnik na stanovenou dobu sníženy daně apod. c) Financování projektů v oblasti ochrany přírody, neboť zde se negenerují žádné zisky. Jedná se například o programy na odstraňování starých ekologických zátěží z biocidů, černých skládek, podpory ekovýchovy, apod. d) Blokových výjimek lze také použít pro projekty z oblasti ochrany ovzduší (kvalita ovzduší), ochrany vod (čistírny odpadních vod + kanalizace) a zejména pro oblast obnovitelných zdrojů energie (návrh Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro období ). V případě, že některá tato opatření mohou v budoucnu generovat zisky, lze zisk odečíst od celkového objemu podpory. e) Výjimky by měly být pro ty projekty, které nejvíce zhodnotí vynaložené finanční prostředky. To znamená, že za nízké náklady dojde k vysokému snížení emisí do životního prostředí. Bloková výjimka by měla obsahovat kategorie investice na úsporu energií E 1.3 a příspěvky pro podniky umístěné v podporovaných regionech E 1.4

4 f) Komise by měla apelovat na systémové začlenění ochrany životního prostředí v případech kontaminace z důvodů ukončení průmyslové činnosti nebo ukončení provozu např. důlních zařízení, kde po ukončení těžby dochází k setrvání ekologické zátěže. g) Podpory ekologického zemědělství udílené jinou formou než platbou na plochu v rámci agroenvironmentálních opatření, zde by se hlavní výhoda blokové výjimky vhodně uplatnila. 4) Zásada ať platí znečišťovatel Je třeba posílit zásadu ať platí znečišťovatel? Znamenalo by to poněkud přísnější uplatňování hlavních směrů s tím výsledkem, že by pro znečišťující podniky byl schválen nižší objem podpory. (Jaké důsledky by to mělo například pro daňové odchylky?) Princip znečišťovatel platí byl v 6. Akčním plánu EU pro životního prostředí posílen, a to rozšířením na princip odpovědnosti producenta/výrobce producer responsibility. Případné úvahy o posílení by měly být vedeny tímto směrem. Vzhledem k dobré konkurenceschopnosti, inovačním cyklům, ekonomické prosperitě EU a globalizaci je potřeba více uplatňovat tento princip, a to nejen v rámci EU, ale i v rámci mezinárodního obchodu. Na environmentální programy napravující škody na ŽP a zdraví by měli výrazněji přispívat veškeří znečišťovatelé v míře plných externích nákladů. Je třeba používat tohoto opatření jako nástroje prevence vzniku znečištění. Na druhou stranu je potřeba přihlédnout i k dopadům na ekonomicky slabší podniky (alespoň v určitém přechodném období), mohlo by to vést k omezení výroby a ztráty pracovních příležitostí. Znečišťující podnik do jisté míry sekundárně profituje na znečišťování životního prostředí. Primárně by se měla podpora vztahovat na subjekty odstraňující znečištění, které samy nezpůsobily. Zásadu ať platí znečišťovatel je třeba posílit, souhlasíme s nižším objemem podpory pro znečišťující podniky. Je nutné stanovit, jakým způsobem se bude znečišťovatel určovat (např. u autovraků výrobce, nebo provozovatel?). Uvítali bychom, kdyby byl vytvořen systém podporující hromadnou dopravu před dopravou individuální a kombinovanou dopravu před přímou silniční. 5) Zachovat, snížit či zvýšit současnou míru podpory? Určujícím prvkem platných hlavních směrů je možnost vytvořit motivaci za účelem dosažení vyšší úrovně ochrany, než jakou vyžadují normy Společenství. Měla by se na základě zkušeností přijatá míra podpory podle jednotlivých kapitol hlavních směrů zachovat, zvýšit nebo snížit? Současnou míru podpory je vhodné zvýšit. Hlavním důvodem je především zatím nedostatečné využívání dobrovolných nástrojů ochrany životního prostředí. Ačkoliv ty jsou v dlouhém období prokazatelně ekonomicky efektivní. Samozřejmě je potřeba diferencovat výši podpory podle složky ochrany ŽP (především priority) a dle typu subjektu, zejména pro ekonomicky slabší municipality je nezbytné navýšit míru podpory. Současná úroveň podpory podnikatelské subjekty motivuje pouze omezeně, proto se přikláníme k tomu, že podporu je třeba zvýšit. K jednotlivým kapitolám hlavních směrů je

5 však třeba přistupovat diferencovaně a je potřeba pravidelně sledovat úspěšnost při dosahování stanovených cílů jednotlivých kategorií podpor (dodržování podmínek) a na jejím základě výši podpory případně upravovat. 6) Je odůvodněná vyšší úroveň podpory pro malé a střední podniky? Platné hlavní směry v řadě případů umožňují malým a středním podnikům o 10 % vyšší úroveň podpory ve srovnání s jinými podniky (bod 35). Na malé a střední podniky mohou sice negativně dopadat nedostatky trhu, omezený přístup k informacím a snad i k rizikovému kapitálu, lze však diskutovat o tom, zda o 10 % vyšší úroveň podpory pro malé a střední podniky má nějaký pozitivní účinek na životní prostředí. Podobné otázky je možné položit i v souvislosti s navýšenou pomocí pro podporované regiony, která umožňuje podobná zvýhodnění (body 33-34), jež je možné kumulovat se zvýhodněním pro malé a střední podniky. Má to nějaký pozitivní účinek a mělo by se to nadále umožňovat? Vyšší podporu pro malé a střední podniky nelze podle našeho názoru spojovat jenom s přímými efekty pro životní prostředí. Pokud tam z podhoubí malých a středních podniků vyrostou ekonomicky významné jednotky bude se jednat o nové technologie s významnými přínosy pro životní prostředí a ty budou nahrazovat staré a nevyhovující. V České republice máme dosavadní zkušenost takovou, že malé a střední podniky častěji zavádějí systémy environmentálního managementu než podniky velké. Domníváme se tedy, že navýšení podpory pro malé a střední podniky o 10 % má pozitivní účinek na životní prostředí. Z tohoto pohledu je i malé zvýšení podpory komparativní výhodou. Vyšší úroveň podpory pro malé a střední podniky je nanejvýš odůvodněná, a to v těsném sepětí s podporou méně rozvinutých resp. strukturálně postižených regionů. Míra pozitivního účinku takovéto podpory na životní prostředí je zohlednitelným relativním faktorem, v dané souvislosti však nikoliv faktorem rozhodujícím. Pro subjekty tohoto podnikání je obtížné dosáhnout na potřebný kapitál. Navíc je tento směr podpory malému a střednímu podnikání jistou formou ochrany před monopolizací trhu. Malé a střední podniky jsou při naplňování cílů ochrany životního prostředí a ekologické legislativy přirozeně znevýhodněny vůči velkým podnikům (větší vliv negativních důsledků trhu, omezenější přístup k informacím a kapitálu, personální a kapacitní možnosti). 7) Eventuální podpora pro inovace v oblasti ochrany životního prostředí V akčním plánu státní podpory se konstatuje, že Komise se vynasnaží podporovat ekoinovace a vyšší produktivitu cestou ekologické účinnosti ve shodě s akčním plánem environmentálních technologií (ETAP). Podporu investicím do ochrany životního prostředí lze přiznat, pokud podniky investují do snižování znečištění nad rámec toho, co vyžadují normy Společenství. Normy Společenství se často odvíjejí od nejlepší dostupné techniky, takže lze očekávat, že podpory investic do ochrany životního prostředí povzbudí podniky k zavádění environmentálních inovací do svých výrobních postupů. Stávající hlavní směry

6 nepředpokládají podporu pro investice resp. inovované výrobky, které snižují znečištění, protože jsou to jen přímé substituty více znečišťujících tradičních výrobků. Pokud podpora překračuje rámec současné technologické úrovně, lze to v některých případech považovat za podporu nových technologií. Podpora ochrany životního prostředí nejednou souvisí s inovacemi, třebaže to závisí i na druhu dotyčné technologie. Kterou kategorii podpory ekoinovací byste považovali za nutnou či kompatibilní? Jaká pravidla jsou zapotřebí? Příklady podpory: daňové pobídky? Energetická účinnost? Energetická úspornost? Jiná? Podpora environmentálních technologií a environmentálních inovací veškerého záběru více méně nahrazuje a napravuje stávající nezapočítané náklady a škody na životním prostředí a z hlediska hospodářské soutěže je oprávněná. Navíc je hlavním směrem posílení ekonomického růstu při snižování environmentálních problémů. Za nutnou považujeme podporu energetické účinnosti. Tento ukazatel je měřitelný a závisí i na použité technologii. Za potřebné považujeme kategorie snižování energetické náročnosti a snižování emisí skleníkových plynů. Příklady podpor: snížení objemu odpadů, emisí při výrobě, zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie, čištění odpadních vod a úspory spotřeby vody, dobrovolných aktivit podniků, zejména EPD environmentální profil výrobku (pravidla jsou transparentně vymezena směrnicí 2005/32/ES Ekodesign), aplikace nejlepších dostupných technik (BAT), dosažení nízkých emisí (ovzduší, hluk), tedy podpory nízko-emisních vozidel. 8) Prahové hodnoty individuálních notifikací Měly by se přehodnotit prahové hodnoty z bodu 76 výše, při jejichž překročení se individuální případy musí oznamovat samostatně v souladu se schválenými režimy podpory? Je třeba mít různé prahové hodnoty pro různé druhy případů? Prahové hodnoty z bodu 76 Pokynů Společenství, doporučujeme ponechat ve výši uvedené v tomto článku. Není však v rozporu s názorem České republiky jejich případné navýšení. Pro různé druhy případů není nutno mít různé prahové hodnoty. 9) Investiční podpora a) Měla by se malých a středních podniků nadále týkat přechodná podpora investic až do výše 15 % způsobilých nákladů po dobu 3 let od přijetí nových norem Společenství? Obvykle nelze přiznat podporu na splnění norem Společenství, ale z podpory lze pokrýt až 30 % způsobilých nákladů vynaložených na zdokonalení norem Společenství. Existuje záruka, že přechodná podpora investic malých a středních podniků do výše 15 % má nějaký účinek anebo by se tato míra podpory měla snížit či eventuálně zvýšit? Podpora pro malé a střední podniky ve výši 15% z nákladů na přizpůsobení se normám Společenství by měla být zachována, a to v případech kdy se malý či střední podnik přizpůsobuje platným normám. V případě, že se malý či střední podnik přizpůsobuje známým

7 normám by měla být podpora zvýšena na 20 25%. K této úvaze nás vede skutečnost, že v případě některých projektů jsou stanoveny normy (emisní limity), které vstoupí v platnost v relativně vzdálené budoucnosti (2010, 2016). Např. v případě realizace projektu spočívajícím v snížení emisí těkavých organických látek v roce 2005 se projekt přizpůsobí normám platným od roku Životnost investice je 10 let, což znamená, že polovinu životnosti se projekt de fakto nejen přizpůsobuje, ale zároveň zlepšuje nad platné normy. Avšak maximální možná veřejná podpora danému projektu je dle současných pravidel stejná jako u stejného projektu realizovaném v roce 2013, což není správné. b) Pro obnovitelné zdroje a kombinovanou výrobu energie a tepla lze schválit podporu až do výše 40 % způsobilých nákladů a v některých případech obnovitelných zdrojů dokonce až 100 %. Kterou oblast obnovitelných energetických zdrojů, která by zdůvodnila vyšší míru podpory, považujete za nejvíce experimentální či nejvzdálenější od dosažené vyspělosti trhu? Považujete 100 % míru podpory nadále za odůvodněnou? Měla by se úroveň podpory snížit či výšit? Domníváme se, že vzhledem k dynamickému růstu emisí (a spotřebě fosilních paliv) z dopravních prostředků si v současné době nejvyšší pozornost zasluhují technologie poskytující alternativní obnovitelné zdroje energie pro dopravní prostředky. Rovněž velmi nadějným, avšak na investice a vývoj náročným systémem, je kogenerační výroba elektrické energie a tepla z bioplynu získaného zplynováním hmoty energetických bylin, příp. různých zbytků organického původu. Vzhledem ke svému potenciálu pro výrobu energie, decentralizaci trhu s energií, rozvoji venkovských oblastí a celkové environmentální šetrnosti si tento způsob využití biomasy zaslouží maximální pozornost. Vzhledem ke společenskému přínosu i velkým nákladům je vysoká míra podpory namístě, měla by však být zachována spoluúčast na projektech, tzn. podpora ve výši 100 % uznatelných nákladů by měla být poskytována pouze výjimečně. Stávají výše přípustné podpory pro obnovitelné zdroje a kombinovanou výrobu el. energie a tepla se nám jeví přiměřená. Obecně 100%ní dotace je problematická z hlediska tlaku na snížení investičních nákladů na realizaci akce, což vzhledem k omezeným prostředkům není koncepční. Navrhujeme zvážit možnost zvýšení podpory v případě realizace pilotních projektů. Případnou podporu (cenovou výši) při využívání dřevní biomasy (štěpky, hobliny, piliny aj.) jako obnovitelného zdroje pro výrobu tepla a energie je nutno stanovit tak, aby elektrárny nevykupovaly ve velkém biomasu, protože ta musí sloužit v první řadě příslušným organizacím pro výrobní účely (např. výroba dřevotřískových desek, desek s orientovanou třískou OSB aj.). Ve výrobním procesu je tento dřevní odpad mnohem lépe zhodnocen než pouhým spalováním. Podpora pro obnovitelné zdroje a kombinovanou výrobu energie a tepla do výše 40 % způsobilých nákladů je postačující. Vyšší míra podpory je odůvodnitelná zvláště pro oblast solární energie, jejíž nákladovost je stále ještě velmi vysoká, přestože se jedná o oblast HighTech s nejčistším způsobem získávání obnovitelné energie. 100 % míru podpory nepovažujeme nadále za odůvodněnou, zejména z pohledu ztráty jakékoliv motivace pro inovace a snižování nákladů.

8 c) Daly by se lépe přísněji definovat způsobilé náklady, aby se předešlo potížím? Ano, jasná definice přijatelných nákladů vede ke zvýšení transparentnosti rozhodování Evropské komise. d) Měla by se přiznávat 100 % podpora na obnovu znečištěných průmyslových areálů, jakož i 15 % podpora pracovních nákladů? Je to příliš vysoká či příliš nízká úroveň? Souhlasíme s podporou na obnovu znečištěných průmyslových areálů, doporučujeme preferovat účelové dotace se zpětnou časovou kontrolou. 100 % podporu však vyhradit spíše jako výjimku a usilovat o spoluúčast (např. v oblasti vodního hospodářství doporučujeme výši podpory snížit na max. 80 % způsobilých nákladů). Konkrétně podpora ve výši 100 % na obnovu znečištěných průmyslových areálů by měla být povolená pouze v případě, kdy se jedná o staré zátěže a znečišťovatele nelze zjistit. 15 % podporu pracovních nákladů shledáváme jako přiměřenou. e) Působnost norem upravujících přemístění výroby je omezena a vyhrazena jen na účely ochrany životního prostředí. Měla by se tato působnost uvolnit či rozšířit a zahrnout i další kritéria, např. bezpečnost v městských aglomeracích? Ano, domníváme, se, že přemístění některých výrobních kapacit z důvodů bezpečnosti městských aglomerací je důvodné a působnost norem upravujících přemístění výroby by se měla rozšířit i na městské aglomerace. f) Měla by se přiznávat vyšší podpora na splnění vnitrostátních norem než na splnění norem Společenství? Často dochází k situaci, že naše normy jsou přísnější než normy Společenství v těchto případech považujeme za nejlepší řešení upravit české normy tak, aby odpovídaly normám Společenství. Ve výjimečném případě, kdy opodstatněný národní zájem požaduje přísnější normu, doporučujeme výrazně vyšší míru podpory při plnění těchto národních cílů (jelikož jsou nad rámec požadavků Společenství a podniky na uzemí ČR jsou plněním těchto požadavků znevýhodněny). g) Co se týče podpory výdajů na transfer technologií: vyjadřují 3 podmínky aktuální realitu trhu nebo by se měly změnit? Podmínky, za kterých může být nárokována podpora na převod technologie, jsou stále aktuální. Transfer technologií patří mezi oblasti, kterým by se Evropská společenství měla plně věnovat. Transfer technologií je jedním z nejčastějších požadavků vyslovovaných zástupci daných zemí v rámci implementace a plnění MEAs, které hrají velmi důležitou úlohu v ochraně globálního životního prostředí.

9 Chybí však dopracovanost legislativy a transparentnost atestů a norem a nařízení států EU, srovnatelnost tržního prostředí, obchodní politiky apod. h) Jak je uvedeno výše (v bodě A.1), Komise cítí potřebu stanovit jasná pravidla pro podporu investic podniků do ochrany životního prostředí, jejichž cílem je řešit znečištění způsobené jinými podniky. Může se to týkat širokého spektra různých situací, např. podpory investic do zpracování odpadu nebo do kapacit na recyklaci, investic do dopravní infrastruktury, např. ropovodů, investic do výrobních kapacit ekologicky šetrných výrobků, které nahrazují tradiční výrobky. Nová pravidla budou muset zajistit, mimo jiné, aby se nedala obcházet zásada ať platí znečišťovatel, a aby environmentální přínosy byly reálné. Která pravidla jsou zapotřebí a jak vysokou podporu lze povolit? V otázce podpory investic podniků do ochrany životního prostředí, jejichž cílem je řešit znečištění způsobené jinými podniky, by bylo třeba pro každou kategorii odpadů a nebezpečných látek včetně emisí určit technologický postup likvidace a pro každou oblast určit metodu a výši finanční podpory při realizaci investičních opatření s ohledem na ekologický efekt. Např. v oblasti rybářství je v současnosti největším problémem, způsobeným jinými podniky, odstraňování sedimentů z rybníků. Jedná se o důsledky chyb zemědělské a vodohospodářské politiky i důsledky přírodních faktorů. Bez podpory na následné odstraňování sedimentů nelze očekávat, že by rybníkáři byli sami schopni situaci finančně zvládnout. Souhlasíme s tím, aby pravidla nedovolila obcházet zásadu znečišťovatel platí. Podporu zvolit v takové výši, aby bylo dosaženo požadovaných přínosů s maximální možnou spoluúčastí znečišťovatele. i) Výpočet způsobilých nákladů se zohledněním čistých přínosů za pět let může být v určitých případech dost komplikovaný. Je potřebná a proveditelná zjednodušená kalkulace (snad omezující se pouze na případy do určitého objemu)? Souhlasíme s názorem, že je třeba potřebné zavedení jednodušší kalkulace čistých přínosů za pět let. Zjednodušenou kalkulaci lze do určitého objemu připustit pouze u malých firem, střední a velké znečišťovatele nelze v ekonomických ukazatelích zjednodušovat (tím méně u environmentální problematiky). Dále navrhujeme v rámci revize stávajících pravidel posoudit možnost stanovení jednoznačného postupu při stanovení nákladů na přizpůsobení se normám. Jedná se zejména o případy, kdy v rámci projektu dochází nejen k přizpůsobení se normám, ale zároveň i k zlepšení nad tyto normy. Stanovení těchto nákladů na přizpůsobení je obtížné zejména v případech, kdy pro danou technologii jsou stanoveny emisní limity pro více sloučenin či skupin látek (např. TZL, SO 2, NO X a CO) přičemž dochází k překračování pouze jednoho emisního limitu. SFŽP využívá v těchto případech náklady na alternativní investici, jejíž instalací by bylo norem právě dosaženo. V případech kdy pro danou technologii je však stanoveno více norem není v mnoha případech možné alternativní investici, která by veškeré normy právě dosahovala nalézt (reálně takové zařízení není na trhu). 10) Provozní podpora odpadové hospodářství, úspora energie, obnovitelné zdroje, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, daňové úlevy a výjimky.

10 Měla by se působnost pravidel upravujících provozní podporu rozšířit za rámec odpadového hospodářství, energetických úspor, obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektrické energie a tepla, daňových úlev a výjimek, anebo by se jejich působnost měla naopak omezit či změnit? Provozní podpora by se měla rozšířit dle charakteru činností, které naplňují cíle národních politik životního prostředí (např. na akční plány v oblasti ochrany ovzduší, které řeší okamžité překračování imisních limitů). Dle environmentálních specifik přistoupivších zemí do EU, by měly být programy podpory zaměřeny na ukončení spalování neušlechtilých paliv (především uhlí) v lokálních topeništích, kde je též spalován domácí odpad a vznikají tak velmi nebezpečné látky, a tyto způsoby vytápění nahrazeny environmnetálně šetrnějšími způsoby. Jedná se o program drobných projektů podporující škálu řešení s významným podílem obnovitelných zdrojů energie. V otázce daňových úlev je třeba připomenout absenci kroků směřujících k řešení problematiky nákladní automobilové dopravy. Tato doprava rozhodujícím způsobem negativně ovlivňuje životní prostředí, a to za situace, kdy železniční doprava není vůbec vytížená. Pokud by se uvažovalo o zavedení daňových úlev, mělo by se to týkat především železniční dopravy. Působnost pravidel upravujících provozní podporu by se měla rozšířit na působnost odpadového hospodářství, spotřeby vody a znečišťování odpadních vod, energetických úspor, obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektrické energie a tepla.