20.1 Hmotnostní a entalpická bilance krystalizátoru

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "20.1 Hmotnostní a entalpická bilance krystalizátoru"

Transkript

1 20 Krystalizace Vladimír Kudrna, Pavel Hasal, Vladimír Míka A Výpočtové vztahy Krystalizace je poměrně složitý kinetický proces, při kterém se vylučuje pevná látka z kapalného roztoku (krystalizaci z plynných směsí a z tavenin zde nebudeme uvažovat). Při popisu tohoto procesu budeme užívat pouze hmotnostní a entalpické bilance umožňující vypočítat množství a složení jednotlivých proudů, množství potřebného popř. odvedeného tepla a pod. Kinetika krystalizace (resp. soubor vztahů pro výpočet rychlosti růstu krystalů, velikosti zařízení popř. trvání procesu) je poměrně složitá a proto se jí nebudeme v tomto skriptu zabývat. Krystalizace se uskutečňuje v krystalizátorech, které se rozdělují podle způsobu provozování na periodické a kontinuální. Dále se krystalizátory rozdělují především podle způsobu, jakým se v nich dosahuje přesycení, a to na ochlazovací a odpařovací, popř. kombinované. Často pracují s recyklem roztoku či suspenze Hmotnostní a entalpická bilance krystalizátoru Bilanční schémata krystalizačních zařízení jsou rozmanitá v závislosti na způsobu provozování procesu. Zde je proto uvedeno pouze základní schéma (viz. obr 20-1). m F m P m F - hmotnost suroviny m M m P - hmotnost brýdové páry m M - hmotnost matečného roztoku Q i Q e m K - hmotnost krystalů m K Q i - dodávaná energie - odebíraná energie Q e Obr Bilanční schema krystalizátoru Poznámka I: V tomto odstavci uvádíme bilanční rovnice pouze pro periodicky pracující krystalizátory. Pro kontinuální zařízení platí stejné rovnice pouze s tím rozdílem, že hmotnostní a tepelné proudy jsou označeny tečkou nad symbolem. Poznámka II: Na jednoduchém bilančním schématu jsme proudy označili písmeny (F,P,M,K) analogicky jako např. v kapitolách 5, 17 a 19. Na složitějších schématech je budeme často označovat číslicemi, obdobně jako v kapitolách 1 a 10. Krystalizující složku označíme symbolem A, rozpouštědlo symbolem B a nečistoty symbolem N. Označení proudů je zřejmé z obr Celková hmotnostní bilance má tvar: 20-1

2 m F = m K + m M + m P. (20-1) Pro ochlazovací krystalizátor m P 0, tj. množství brýdových par je zanedbatelné. V rovnici (20-1) označuje symbol mk hmotnost suchých krystalů a m M hmotnost odváděného matečného roztoku (zanedbává se množství matečného roztoku, který ulpěl na krystalech). Bilance složky A má tvar: x AF m F = x AK m K + x AM m M, (20-2) kde x AM označuje hmotnostní zlomek krystalizující složky v matečném roztoku, o kterém se předpokládá, že je v termodynamické rovnováze s vyloučenými krystaly při podmínkách na výstupu z krystalizátoru. Hodnota x AM je potom rovna rozpustnosti složky A při teplotě na výstupu z krystalizátoru. Hodnoty rozpustnosti v závislosti na teplotě jsou tabelovány (viz. např. tab. XV-1 [H1]); resp. uváděny ve formě empirických matematických vztahů (tab. XV-2 [H1]). O hmotnostním zlomku x AK se předpokládá, že jeho hodnota je pro látky, které netvoří solváty, rovna jedničce. V opačném případě plyne ze stechiometrie pro krystaly o chemickém vzorci v obecném tvaru ν A A ν B B: x AK ν AMA = ν M + ν M A A B B, (20-3) kde M i je molární hmotnost složky i (i = A,B). V rovnici (20-3) se předpokládá, že koncentrace nečistot v krystalu je zanedbatelná. Bilance nečistot má potom tvar: x NF m F = x NM m M. (20-4) Při přibližných výpočtech se často koncentrace nečistot ve všech proudech zanedbává. Bilance rozpouštědla B je popsána rovnicí: x BF m F = (1 - x AK ) m K + x BM m M + m P. (20-5) Jedna z bilančních rovnic (20-1), (20-2), (20-4) a (20-5) je ovšem závislá. V některých případech bývá nutno vyjádřit koncentraci složky v suspenzi, tj. v proudu o hmotnosti m S, který obsahuje roztok spolu s pevnou krystalovinou. Zavádí se poměr hmotnosti pevné fáze k hmotnosti suspenze α S = m Ss / m S, [m S = m Ss + m Sl ], (20-6) což je vlastně hmotnostní zlomek pevné fáze v suspenzi. Mezi koncentracemi složek v suspenzi x AS a x NS a jejich koncentracemi v kapalné fázi suspenze x ASl a x NSl platí vztahy x NS = x NSl (1 - α S ) = x NM (1 - α S ), (20-7) x AS = x ASs α S + x ASl (1 - α S ) = x AK α S + x AM (1 - α S ), (20-8) kde x ASs = x AK je hmotnostní zlomek složky A v pevné fázi suspenze, x ASl = x AM a x NSl = x NM je hmotnostní zlomek složky v matečném roztoku. 20-2

3 Tzv. výkon krystalizátoru se udává buď jako hmotnost vstupního proudu m F nebo hmotnost získaných krystalů m K. Jako výtěžek (resp. výtěžnost) je udáván poměr hmotnosti složky A ve vystupujících krystalech ke hmotnosti téže složky ve vstupním proudu (tento poměr bývá často udáván v procentech) Entalpická bilance krystalizátoru Entalpická bilance krystalizátoru se zapisuje vztahem h F m F + Q i = h K m K + h M m M + h P m P + Q e. (20-9) Dodaná energie (teplo) Q i se v ochlazovacích krystalizátorech neuplatňuje, Q e zahrnuje ve všech případech ztráty energie do okolí (tepelné ztráty). Hodnoty měrné entalpie vstupního a výstupního roztoku h F a h M se určují z hodnot měrné entalpie čistých složek s přihlédnutím k rozpouštěcí entalpii (viz kap.10). Referenční stav entalpií se volí při 0 o C, voda v kapalném skupenství, aby se dalo využít tabelovaných hodnot její měrné entalpie. Proto h i = [x Ai c pai + x Bi c pbi ] t i + x Ai Δh mix,ai, [i = F,M], (20-10) kde t i je teplota roztoku ve o C, c pa - střední měrná tepelná kapacita rozpuštěné látky v teplotním intervalu 0,t i, c pb - střední měrná tepelná kapacita rozpouštědla v tomtéž teplotním intervalu a Δh mix,ai - integrální rozpouštěcí entalpie. 1) (Vliv nečistot na entalpickou bilanci se zpravidla zanedbává). Měrnou entalpii krystalů vypočteme podle vztahu h K = c pk t K, (20-11) kde t K je teplota krystalů ve o C a c pk jejich střední měrná tepelná kapacita v teplotním intervalu 0, t K. Měrná entalpie brýdové páry h P se udává stejně jako v kapitole 13, tj. předpokládá se, že brýdová pára je nasycená při teplotě a tlaku v krystalizátoru. Dodaná Q i nebo odvedená energie (teplo) Q e v rovnici (20-9) naznačují, že krystalizátory musí fungovat ve velké většině případů rovněž jako výměníky tepla. Předmětem výpočtu je zde obvykle velikost teplosměnné plochy A podle vztahů uvedených v kapitole 12, popř. v kapitole 13. Pro nepřetržitě pracující ochlazovací krystalizátory platí 1) Poznámka: V literatuře o krystalizaci [N1,N2,N3] se často používá jiného postupu při výpočtu měrných entalpií v rovnici (20-9). Namísto integrálních rozpouštěcích entalpií ve výrazech pro h F a h M se ve výrazu pro h K ještě uvažuje aditivní člen - tzv. krystalizační entalpie. Tabelované hodnoty krystalizačních entalpií jsou však obvykle méně přesné než hodnoty rozpouštěcích entalpií. 20-3

4 Q e A = k Δ t ls, (20-12) kde symbol k označuje střední součinitel prostupu tepla a střední logaritmický rozdíl teplot je určen vztahem Δ t ls = Δt1 Δt2 ln( Δt / Δt ) 1 2. (20-13) V krystalizátorech ochlazovaných při protiproudu je rozdíl teplot na "teplém" konci výměníku Δt 1 definován jako rozdíl teploty vstupní suroviny t F a teploty odcházející (ohřáté) chladicí kapaliny t 1. Rozdíl teplot na druhém konci Δt 2 je rozdíl mezi teplotou vystupující suspenze (příp. matečného roztoku) t M a vstupujícího chladiva t 2. V promíchávaných krystalizátorech se obvykle předpokládá ideální promíchávání a tedy všude stejná teplota vsádky, takže platí Δt 1 = t M - t 1 a Δt 2 = t M - t 2. V odpařovacích krystalizátorech se teplosměnná plocha počítá stejně jako v kapitole 13: A Q = kt ( t ) T M kde symbol t T označuje teplotu topné páry., (20-14) B Úlohy U20-1: Na jakou teplotu je zapotřebí ochladit horký vodný roztok KNO 3 o koncentraci 40 hmotn. %, jestliže se má koncentrace KNO 3 v matečném roztoku po ochlazení a vyloučení krystalů rovnat jedné polovině koncentrace roztoku výchozího? Jaký bude výtěžek této operace? Výsledek: Roztok je třeba ochladit na 13,8 o C. Výtěžek operace je 62,5%. U20-2: Jaká hmotnost krystalů se vyloučí při ochlazení 4,2 tuny roztoku uhličitanu sodného z teploty 30 o C na teplotu 12 o C? Roztok obsahuje při teplotě 30 o C 2,5 mol Na 2 CO 3 na 1000 g vody. Uhličitan sodný krystaluje ve formě dekahydrátu. Jaká bude výtěžnost tohoto procesu? Výsledek: Při ochlazení se vyloučí 1445 kg dekahydrátu. Výtěžnost operace je přitom 60,9%. U 20-3: Kolik kg krystalů K 2 CO 3 1,5 H 2 O se získá v ochlazovacím krystalizátoru při ochlazení 9 tun nasyceného vodného roztoku uhličitanu draselného z teploty 80 o C na 33 o C? Předpokládejte, že přitom nedochází k odpaření vody. 20-4

5 Výsledek: V ochlazovacím krystalizátoru se za uvedených podmínek získá 1401 kg krystalů K 2 CO 3.1,5H 2 O. U20-4: Určete potřebnou velikost teplosměnné plochy protiproudého průtočného krystalizátoru, ve kterém se ochlazuje kg h -1 roztoku obsahujícího 7 mol (NH 4 ) 2 SO 4 na 1000 g vody z teploty 85 o C na 35 o C. Součinitel prostupu tepla je 127 W m -2 K -1. Chladicí voda se ohřívá z 13 o C na 24 o C. Jak by se změnila velikost teplosměnné plochy, kdyby byla vsádka krystalizátoru za jinak stejných podmínek ideálně promíchávána? Určete též spotřebu chladicí vody. Hodnotu integrální rozpouštěcí entalpie pro vodný roztok 50 hmotn. % (NH 4 ) 2 SO 4 uvažujte rovnu 42,8 kj h -1. Výsledek: Potřebná teplosměnná plocha v průtočném protiproudovém krystalizátoru činí 84,4 m 2, v promíchávaném krystalizátoru 203,3 m 2. Spotřeba chladicí vody je v obou případech stejná: 32,1 tun za hodinu. U20-5: Určete množství energie, které je třeba odvádět z ochlazovacího krystalizátoru, v němž se ochlazuje 6000 kg h -1 vodného roztoku NaNO 3 z 90 o C na 40 o C. Roztok na počátku obsahuje 16 mol NaNO 3 na 1000g H 2 O. Při ochlazení roztoku se současně odpaří 3% vody (vztaženo na počáteční roztok). Vypočtěte rovněž velikost potřebné teplosměnné plochy krystalizátoru, je-li součinitel prostupu tepla roven 110 W m -2 K -1, a hmotnostní průtok chladicí vody v kg h -1, která se při průchodu zařízením ohřeje z 15 o C na 40 o C. Vliv rozpouštěcí entalpie NaNO 3 ve vodě zanedbejte. Předpokládejte, že krystalizátor je ideálně promícháván. Výsledek: Z krystalizátoru je nutno odvádět W, na což je třeba 7320 kg h -1 chladicí vody. Velikost teplosměnné plochy krystalizátoru činí 39,5 m 2. U20-6: Do vakuové odparky vstupuje vodný roztok dusičnanu draselného, obsahující 24 g KNO 3 a 1 g nečistot, rozpuštěných ve 100 g vody. Odparka pracuje za jinak stejných podmínek jako v příkladu P Vypočtěte hmotnostní průtok vstupujícího roztoku, výtěžnost zařízení a obsah nečistot v matečném roztoku. Jak se tyto veličiny změní, je-li 40% matečného roztoku recirkulováno zpět do odparky? (Předpokládejte, že přítomnost nečistot významně neovlivní rozpustnost KNO 3.) Výsledek: Při stejné produkci brýdové páry 1500 kg h -1 lze bez recyklu zpracovat 2180 kg h -1 roztoku s výtěžností 76,0%. Matečný roztok přitom obsahuje 4,84 hmotn. % nečistot. V případě 40% recyklu se zpracuje pouze 2058 kg h -1 roztoku, výtěžnost činí 84,1%, avšak matečný roztok obsahuje 7,29% nečistot, což ilustruje tvrzení o hromadění nečistot v systému, uvedené ve výsledku příkladu P U20-7: Do vakuové odparky, která pracuje s roztoky o stejných koncentracích a teplotách jako odparka v příkladu P 20-1 se přivádí 2100 kg h -1 roztoku dusičnanu draselného, který má teplotu 50 o C. Vypočtěte výtěžnost zařízení, hmotnostní průtok odcházející brýdové páry o tlaku 0,055 MPa a hmotnostní průtok topné páry, která má tlak 0,

6 MPa. Jak se tyto veličiny změní, je-li polovina matečného roztoku recirkulována zpět do odparky? (Hodnotu rozpouštěcí entalpie KNO 3 ve vodě a tepelné ztráty v odparce zanedbejte). Výsledek: Bez užití recyklu je výtěžnost zařízení rovna 76,0%, přičemž se odpaří 1420 kg h -1 brýdové páry. Spotřeba topné páry je rovna 1580 kg h -1. V případě, že se recykluje 50% matečného roztoku zpět do odparky, zvýší se výtěžnost zařízení na 86,3%, hmotnostní průtok brýdové páry na 1530 kg h -1 avšak se současným zvýšením spotřeby topné páry na 1710 kg h -1. Tato hodnota ilustruje tvrzení o zvýšení spotřeby energie při recyklu, uvedené při diskusi výsledků příkladu P20-1. U20-8: Vodný roztok síranu amonného obsahující 100 g (NH 4 ) 2 SO 4 ve 100 g vody je přiváděn do vakuového odpařovacího krystalizátoru při teplotě 100 o C. Tlak nad hladinou roztoku v krystalizátoru je 633 Pa. Zvýšení bodu varu nasyceného síranu amonného činí 5 o C. Kolik roztoku je nutno přivádět do krystalizátoru, má-li v něm vzniknout 5 tun za hodinu krystalů (NH 4 ) 2 SO 4? Vypočtěte rovněž hmotnostní průtok, která se přitom odpaří a koncentraci (NH 4 ) 2 SO 4 v matečném roztoku! Předpokládejte, že krystalizátor nevyměňuje teplo s okolím. Hodnotu integrální rozpouštěcí entalpie pro vodný roztok 50 hmotn. % (NH 4 ) 2 SO 4 uvažujte rovnu 42,8 kj h -1. Výsledek: Do krystalizátoru je třeba přivádět 22,8 tun za hodinu roztoku, přičemž se odpaří 2,56 t h -1 vody. Matečný roztok obsahuje 42% hmotn. (NH 4 ) 2 SO 4. U20-9: Krystalická modrá skalice, obsahující 3 hmotn.% nečistot rozpustných ve vodě se čistí překrystalováním v zařízení znázorněném na obr Surovina se s hmotnostním průtokem 150 kg h -1 kontinuálně dávkuje do rozpouštěcího zařízení 2 1 R K S Obr Bilanční schéma krystalizačního zařízení Označení uzlů: R - rozpouštěcí zařízení, K - krystalizátor, S - sušárna; proudy: 1 - surovina, 2 - čerstvá voda, 3 - nasycený horký roztok, 4 - vlhké krystaly, 5 - vysušené krystaly, 6 - odpařená vlhkost, 7 - odváděný matečný roztok, 8 - recykl (čárkování značí, že se tento proud ve variantě výpočtu bez recyklu neuvažuje). spolu s dostatečným množstvím vody tak, aby vznikl roztok nasycený při 75 o C. Tento roztok odtéká do krystalizátoru, kde se ochlazuje na teplotu 23 o C. Vyloučené krystaly CuSO 4.5H 2 O obsahují ještě 10 % matečného roztoku (vztaženo na hmotnost pentahydrátu). Krystaly jsou dále vysušeny tak, aby neobsahovaly volnou (t.j. nekrystalickou) vodu a krystaly vzniklé odpařením matečného roztoku jsou rovněž 20-6

7 pentahydrátem. Rozpustnost modré skalice ve vodě je dána vztahem [B1] log = x A * f(t), kde x A * je molární zlomek CuSO4 ve vodě, T termodynamická teplota (K) a f(t) = -24, ,4664/T + 8, log T. Ve variantě I se uvažuje činnost zařízení bez recyklace matečného roztoku. Vypočtěte hmotnost nastřikované vody, znečištění produktu v % a výtěžek čistého produktu (t.j. poměr hmotnosti čistého CuSO 4.5H 2 O ve vysušených krystalech k hmotnosti téže čisté sloučeniny v surovině). Ve variantě II se uvažuje recykl matečného roztoku takový, aby znečištění produktu nepřesáhlo 0,5 %. Vypočtěte množství recyklu, čerstvé vody a výtěžek čistého produktu. Výsledek: Ve variantě I se na rozpuštění znečištěné látky spotřebuje 126 kg h -1 vody. Získá se produkt se znečištěním 0,25 % při výtěžku 69,3 % pentahydrátu. Ve variantě II je zapotřebí při povoleném znečištění produktu 0,5 % pouze 60 kg h -1 čerstvé vody spolu s 141 kg h -1 recyklovaného matečného roztoku. Výtěžek pentahydrátu je přitom 86,6 %. Při užití recyklu se tedy zvyšuje výtěžek čisticí operace, avšak zároveň vzrůstá znečištění produktu. (Viz rovněž diskusi výsledku příkladu P 20-1.) U20-10: Krystalická soda (Na 2 CO 3 10H 2 O) se připravuje rozpouštěním bezvodého uhličitanu sodného ve směsi matečného roztoku a vody při teplotě 45 o C tak, aby koncentrace Na 2 CO 3 v roztoku byla 25 hmotn. % (viz obr. 20-5). Roztok se potom ochladí na teplotu 15 o C, přičemž dojde ke tvorbě krystalů dekahydrátu. Vlhké krystaly Na 2 CO 3 10H 2 O se odstředí a na jejich povrchu ulpí 10% matečného roztoku. m V m B m A m F m + m M MK m KV m MR Obr Schéma zařízení pro krystalizaci sody. Označení proudů: A-bezvodý uhličitan sodný; V-voda; F-vstupní roztok; K-krystaly; KV-vysušené krystaly; MK-matečný roztok, lpící na krystalech; MR-recykl; B-brýdová pára Zbylých 90% matečného roztoku se vrací do rozpouštěcí nádrže. Vlhké krystaly se dále vysuší tak, že z ulpělého roztoku se na krystalech právě vytvoří další krystalický dekahydrát. Krystalizace probíhá v zařízení, které se skládá z několika na sobě nezávisle pracujících sekcí, ve kterých proti proudu suspenze teče chladicí voda, ohřívající se ze 7 o C na 25 o C. Teplosměnná plocha každé sekce je 2,8 m 2, hodnota 20-7

8 součinitele prostupu tepla je 200 Wm -2 K -1. Ztráty energie do okolí vlivem nedokonalé izolace a množství odpařené vody zanedbejte. Vypočtěte, kolik kg h -1 vody a kolik kg h -1 bezvodé sody je nutno dávkovat do rozpouštěcí nádrže při produkci 1 tuny vysušených krystalů za hodinu. Kolik energie je nutno odvést při chlazení roztoku a kolik sekcí krystalizátoru je nutno použít? Výsledek: Do rozpouštěcí nádrže se musí dávkovat 356 kg h -1 bezvodé sody a 668 kg h -1 vody. Z potřebných čtyř sekcí krystalizátoru je nutno celkem odvádět 28,25 kw. U20-11: Cukrovar zpracovává 1600 tun řepy za den. Z tohoto množství se získá 8,5 hmotn. % zadinové cukroviny. Tato cukrovina, která má teplotu 80 o C, se v zařízení pracujícím při protiproudu ochlazuje na 35 o C. Přitom se 20% energie odvádí do okolí sáláním. Chladicím mediem je voda, která má na vstupu do zařízení teplotu 17 o C a na výstupu 42 o C. Měrná tepelná kapacita cukroviny je 2000 J kg -1 K -1, součinitel prostupu tepla je 35 W m -2 K -1. Vypočtěte spotřebu chladicí vody a potřebnou teplosměnnou plochu! Z ochlazené cukroviny se sacharizací 94% a čistotou 77% se dále odstředí 830 kg h -1 zadinového cukru o čistotě 95%. Jakou čistotu bude mít zbylá cukrovina po této operaci? (Pojmy sacharizace a čistota jsou vysvětleny v textu zadání příkladu P 20-4). Výsledek: Na ochlazení 1,574 kg s -1 (136 tun za den) zadinové cukroviny je zapotřebí 1,01 kg s -1 (87,5 tun za den) chladicí vody. Teplosměnnou plochou o velikosti 105 m 2 se odvádí 106 kw. Obsah sacharozy ve zbylé cukrovině je 68,5% hmotn. a vody 7,03% hmotn., čemuž odpovídá čistota 73,7%. U20-12: Sacharoza krystaluje v průtočných odpařovacích krystalizátorech (zrničích) zařazených v serii. Do pětistupňového systému se uvádí 750 tun za den cukerného roztoku (kléru) o sacharizaci 79%. Klér se uvádí do všech stupňů systému (viz obr. 20-6). Hodnoty sacharizace za jednotlivými stupni jsou 82% - 85% - 88% - 90% - 92%. Vypočtěte množství kléru ( m Fi ) dodávaného do každého stupně, množství vody ( m Bi ) odpařené v každém stupni a množství cukroviny (suspenze krystalů sacharozy a matečného roztoku - m n ) odváděné ze systému pro dvě varianty: I. Množství odpařené vody v každém stupni je stejné. II. Množství odpařené vody se v každém stupni snižuje a to tak, že v jednotlivém stupni se odpaří 95% množství odpařeného ve stupni předcházejícím. (Krystaly se ze systému jako zvláštní proud neodtahují). m B m Bi i m n 20-8 m Fi m F

9 Obr Schéma krystalizačního zařízení. Výsledek: V celém systému se odpaří 106 tun za den vody a odvede se 644 tun za den cukroviny. Ve variantě I se v každém stupni odpaří 21,2 tun za den vody, přičemž se do jednotlivých stupňů nastřikuje (v pořadí rostoucích indexů stupně) 579,4-21,2-21,2-71,9-56,3 tun za den kléru. Ve variantě II se v jednotlivých stupních odpaří 23,4-22,6-21,1-20,1-19,1 tun za den vody a do jednotlivých stupňů se uvádí 641-6,7-6,1-57,9-38,1 tun za den kléru. Literatura B1. Broul M., Nývlt J., Söhnel O.: Tabulky rozpustnosti anorganických látek ve vodě. Academia, Praha H1. Holeček O.: Chemickoinženýrské tabulky. Skriptum, ES VŠCHT, Praha K1. Kubíček M.: Numerické algoritmy řešení chemicko-inženýrských úloh. SNTL/Alfa, Praha N1. Nývlt J.: Výpočty krystalizátorů. Academia, Praha N2. Nývlt J., Söhnel O., Matuchová M., Broul M.: The Kinetics of Industrial Crystallization. Elsevier Amsterdam, Academia Praha N3. Nývlt J., Hostomský J.: Průmyslová krystalizace. Skriptum, VŠChT Praha V1. Valter V., Hampl J., Příhoda J., Bubník Z.: Výpočetní metody a modelování III. Skriptum, VŠCHT Praha

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3 Výpočtový seminář z Procesního inženýrství podzim 2008 Bilance Materiálové a látkové 10.10.2008 1 Tématické okruhy bilance - základní pojmy bilanční schéma způsoby vyjadřování koncentrací a přepočtové

Více

Základy procesního inženýrství Program výpočtových cvičení

Základy procesního inženýrství Program výpočtových cvičení Základy procesního inženýrství Program výpočtových cvičení zimní semestr 2007/2008 vyučující: L. Obalová, M. Večeř, K. Pacultová Literatura: 1) Holeček, O. Chemicko inženýrské tabulky, 2. vydání VŠCHT,

Více

krystalizace výpočty

krystalizace výpočty krystalizace výpočty krystalizace výpočty Základní pojmy: Tabulková rozpustnost: gramy rozpuštěné látky ve 100 gramech rozpouštědla při určité teplotě vyjadřuje složení nasyceného roztoku nasycený roztok

Více

Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu,

Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu, Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu, případně suchost a měrnou entalpii páry. Příklad 2: Entalpická

Více

Chemické výpočty 8. Procvičování krystalizace

Chemické výpočty 8. Procvičování krystalizace Chemické výpočty 8 Procvičování krystalizace Ing. Martin Pižl místnost A213 E-mail: martin.pizl@vscht.cz Web: web.vscht.cz/pizlma Konzultace: Po 14:00 15:30 (po domluvě) Organizace výuky Obsah předmětu

Více

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením). 10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani

Více

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu: Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5

Více

Chemické výpočty 6. Nasycené roztoky, příprava rozpouštěním i zahušťováním; volná krystalizace

Chemické výpočty 6. Nasycené roztoky, příprava rozpouštěním i zahušťováním; volná krystalizace Chemické výpočty 6 Nasycené roztoky, příprava rozpouštěním i zahušťováním; volná krystalizace Ing. Martin Pižl místnost A213 E-mail: martin.pizl@vscht.cz Web: web.vscht.cz/pizlma Konzultace: Po 14:00 15:30

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení. Ing. Miroslav Richter, PhD.

KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení. Ing. Miroslav Richter, PhD. KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení Ing. Miroslav Richter, PhD., EUR ING 2014 Materiálové bilance 3.5.1 Do tkaninového filtru vstupuje 10000

Více

RUŠENÁ KRYSTALIZACE A SUBLIMACE

RUŠENÁ KRYSTALIZACE A SUBLIMACE LABORATORNÍ PRÁCE Č. 5 RUŠENÁ KRYSTALIZACE A SUBLIMACE KRYSTALIZACE PRINCIP Krystalizace je důležitý postup při získávání čistých tuhých látek z jejich roztoků. Tuhá látka se rozpustí ve vhodném rozpouštědle.

Více

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny

Více

1/ Vlhký vzduch

1/ Vlhký vzduch 1/5 16. Vlhký vzduch Příklad: 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 16.11, 16.12, 16.13, 16.14, 16.15, 16.16, 16.17, 16.18, 16.19, 16.20, 16.21, 16.22, 16.23 Příklad 16.1 Teplota

Více

PRŮMYSLOVÉ PROCESY. Přenos tepla II Odparky a krystalizátory

PRŮMYSLOVÉ PROCESY. Přenos tepla II Odparky a krystalizátory PRŮMYSLOVÉ PROCESY Přenos tepla II Odparky a krystalizátory Prof. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D. (e-mail: Tomas.Jirout@fs.cvut.cz, tel.: 2 2435 2681) Poděkování: Při přípravě prezentace byly použity a převzaty

Více

VÝROBA PÁRY. Výroba cukru se vyznačuje vysokou spotřebou páry a mechanické energie spotřeba elektrické energie kwh/t řepy

VÝROBA PÁRY. Výroba cukru se vyznačuje vysokou spotřebou páry a mechanické energie spotřeba elektrické energie kwh/t řepy VÝROBA PÁRY Výroba cukru se vyznačuje vysokou spotřebou páry a mechanické energie spotřeba elektrické energie - 20-30 kwh/t řepy Využití páry k výrobě elektrické energie k čtyř až pěti stupňovému odpařování

Více

Roztok je homogenní (stejnorodá) směs dvou a více látek. Částice, které tvoří roztok, jsou dokonale rozptýleny a vzájemně nereagují.

Roztok je homogenní (stejnorodá) směs dvou a více látek. Částice, které tvoří roztok, jsou dokonale rozptýleny a vzájemně nereagují. ROZTOKY Roztok je homogenní (stejnorodá) směs dvou a více látek. Částice, které tvoří roztok, jsou dokonale rozptýleny a vzájemně nereagují. Roztoky podle skupenství dělíme na: a) plynné (čistý vzduch)

Více

Chemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky

Chemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky Chemické výpočty 11 Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky Ing. Martin Pižl Skupina koordinační chemie místnost A213 E-mail: martin.pizl@vscht.cz Web:

Více

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací

Více

Rafinérie. Krystalizace svařování cukrovin

Rafinérie. Krystalizace svařování cukrovin Rafinérie Krystalizace svařování cukrovin 1 Krystal sacharosy Jednoklonná soustava Tři krystalografické osy +A-A klinodiagonála a +B-B ortodiagonála b +C-C svislá c Poměr šířky : délce : výšce = a : b

Více

Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení:

Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení: Příklad 1: Bilance turbíny Spočítejte, kolik kg páry za sekundu je potřeba pro dosažení výkonu 100 MW po dobu 1 sek. Vstupní teplota a tlak do turbíny jsou 560 C a 16 MPa, výstupní teplota mokré páry za

Více

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy 1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců Výpočty z chemických vzorců 1. Hmotnost kyslíku je 80 g. Vypočítejte : a) počet atomů kyslíku ( 3,011 10 atomů) b) počet molů kyslíku (2,5 mol) c) počet molekul kyslíku (1,505 10 24 molekul) d) objem (dm

Více

CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM

CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM Co to je vlhký vzduch? - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní páry okupující společný objem - vodní pára ve směsi může měnit formu z plynné na kapalnou

Více

Otázky Chemické inženýrství I ak. rok 2013/14

Otázky Chemické inženýrství I ak. rok 2013/14 Otázky Chemické inženýrství I ak. rok 2013/14 1. Principy bilancování. Bilancovatelné veličiny. Pojmy: bilanční systém a jeho hranice, bilanční období, proud, složka, akumulace, zdroj, fiktivní proud,

Více

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní.

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní. Sebrané úlohy ze základních chemických výpočtů Tento soubor byl sestaven pro potřeby studentů prvního ročníku chemie a příbuzných předmětů a nebyl nikterak revidován. Prosím omluvte případné chyby, překlepy

Více

Rafinérie. Krystalizace svařování cukrovin

Rafinérie. Krystalizace svařování cukrovin Rafinérie Krystalizace svařování cukrovin 1 Krystal sacharosy Jednoklonná soustava Tři krystalografické osy +A-A klinodiagonála a +B-B ortodiagonála b +C-C svislá c Poměr šířky : délce : výšce = a : b

Více

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 2

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 2 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AULTA APLIOVANÉ INORMATIY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení iltrace část 1 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

Směsi, roztoky. Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace

Směsi, roztoky. Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace Směsi, roztoky Disperzní soustavy, roztoky, koncentrace 1 Směsi Směs je soustava, která obsahuje dvě nebo více chemických látek. Mezi složkami směsi nedochází k chemickým reakcím. Fyzikální vlastnosti

Více

5. CHEMICKÉ REAKTORY

5. CHEMICKÉ REAKTORY 5. CHEMICÉ REAORY 5.1 IZOERMNÍ REAORY... 5.1.1 Diskontinuální reaktory... 5.1. Průtočné reaktory... 5.1..1 Průtočné reaktory s pístovým tokem... 5.1.. Průtočné reaktory s dokonale promíchávaným obsahem...4

Více

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C? TERMOCHEMIE Reakční entalpie při izotermním průběhu reakce, rozsah reakce 1 Kolik tepla se uvolní (nebo spotřebuje) při výrobě 2,2 kg acetaldehydu C 2 H 5 OH(g) = CH 3 CHO(g) + H 2 (g) (a) při teplotě

Více

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty) Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2

Více

Potravinářské a biochemické technologie

Potravinářské a biochemické technologie Potravinářské a biochemické technologie část Technologie cukru P.Kadlec, E. Šárka - PTB-cukr 1 P.Kadlec, E. Šárka - PTB-cukr 2 VÝROBA CUKRU V ČR A VE SVĚTĚ Počátky průmyslové výroby cukru u nás - rok 1831

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí. Mgr. Kateřina Dlouhá. Student a konkurenceschopnost

CHEMIE. Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí. Mgr. Kateřina Dlouhá. Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Kateřina Dlouhá Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké

Více

METODY ČIŠTĚNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK

METODY ČIŠTĚNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK METODY ČIŠTĚNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK Chemické sloučeniny se připravují z jiných chemických sloučenin. Tento děj se nazývá chemická reakce, kdy z výchozích látek (reaktantů) vznikají nové látky (produkty).

Více

Vypočtěte, kolikaprocentní roztok hydroxidu sodného vznikne přidáním 700 g vody do 2,2 kg 80%ního roztoku hydroxidu.

Vypočtěte, kolikaprocentní roztok hydroxidu sodného vznikne přidáním 700 g vody do 2,2 kg 80%ního roztoku hydroxidu. Kolik g bromidu sodného potřebujeme na přípravu pěti litrů roztoku této látky o molární koncentraci 0,20 mol/l? Ar: Na 23; Br 80 NaBr; V = 5 l; c = 0,20 mol/l c = n/v n = m/m c = m / (M. V).m = c M V MNaBr

Více

Kosmická technologie v galvanizovnách

Kosmická technologie v galvanizovnách Kosmická technologie v galvanizovnách Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Využívání galvanických povlaků vyloučených ze slitinových lázní v současné době nabývá na významu vzhledem k požadavkům

Více

Vynález se týká zařízení odluhu vody druhého okruhu jaderných elektráren typu WER.

Vynález se týká zařízení odluhu vody druhého okruhu jaderných elektráren typu WER. ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA (1») POPIS VYNALEZU К AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (22) Přihlášeno 14 07 88 (21) PV 5086-88.Z 265 650 Ol) (BI) Á13) (51) Int. Cl. 4 G 21 D 1/00 FEDERÁLNÍ ÚŘAD PRO VYNÄLEZY

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

Třecí ztráty při proudění v potrubí

Třecí ztráty při proudění v potrubí Třecí ztráty při proudění v potrubí Vodorovným ocelovým mírně zkorodovaným potrubím o vnitřním průměru 0 mm proudí 6 l s - kapaliny o teplotě C. Určete tlakovou ztrátu vlivem tření je-li délka potrubí

Více

1) PROCENTOVÁ KONCENTRACE HMOTNOSTNÍ PROCENTO (w = m(s) /m(roztoku))

1) PROCENTOVÁ KONCENTRACE HMOTNOSTNÍ PROCENTO (w = m(s) /m(roztoku)) OBSAH: 1) PROCENTOVÁ KONCENTRACE HMOTNOSTNÍ PROCENTO (w = m(s) /m(roztoku)) 2) ŘEDĚNÍ ROZTOKŮ ( m 1 w 1 + m 2 w 2 = (m 1 + m 2 ) w ) 3) MOLÁRNÍ KONCENTRACE (c = n/v) 12 příkladů řešených + 12příkladů s

Více

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku. Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak páry po expanzi ve vysokotlaké části turbíny

Více

CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU

CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU Co to je Molliérův diagram? - grafický nástroj pro zpracování izobarických změn stavů vlhkého vzduchu - diagram je sestaven pro konstantní

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu. Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3

Více

Potravinářské a biochemické technologie

Potravinářské a biochemické technologie Potravinářské a biochemické technologie část Technologie cukru P.Kadlec, E. Šárka - PTB-cukr 1 P.Kadlec, E. Šárka - PTB-cukr 2 VÝROBA CUKRU V ČR A VE SVĚTĚ Počátky průmyslové výroby cukru u nás - rok 1831

Více

různorodé suspenze (pevná látka v kapalné) emulze (nemísitelné kapaliny) pěna (plynná l. v kapalné l.) mlha (kapalná l. v plynné l.

různorodé suspenze (pevná látka v kapalné) emulze (nemísitelné kapaliny) pěna (plynná l. v kapalné l.) mlha (kapalná l. v plynné l. Obsah: 6_Směsi... 2 7_Roztoky, složení roztoku... 3 8_PL_Složení roztoku - příklady... 4 9_Rozpustnost látky... 8 10_ PL_Rozpustnost ve vodě... 9 11_ Dělení směsí... 11 1 6_ Směsi - jsou látky složené

Více

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6 3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně

Více

10. Chemické reaktory

10. Chemické reaktory 10. Chemické reaktory V každé chemické technologii je základní/nejvýznamnější zařízení pro provedení chemické reakce chemický reaktor. Celý technologický proces se skládá v podstatě ze tří typů zařízení:

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 Termodynamika reálných plynů část 1 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní

Více

Fyzikální parametry oleje: dynamická viskozita je 8 mpa s a hustota 850 kg m 3.

Fyzikální parametry oleje: dynamická viskozita je 8 mpa s a hustota 850 kg m 3. Ocelová deska o ploše 0,2 m 2 se pohybuje rovnoměrným přímočarým pohybem na tenkém olejovém filmu rychlostí 0,1 m s 1. Tloušt ka filmu je 2 mm. Vypočtěte sílu F, kterou musíte působit na desku, abyste

Více

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku. Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 4. cvičení Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán

Více

26 Krystalizace Úvod

26 Krystalizace Úvod 26 rystalizace Hlavní cíle kapitoly: Seznámit s uplatněním krystalizace, s typy krystalizátorů, vyložit bilanční rovnice a mechanizmus krystalizace. Požadované znalosti: Rozpustnost pevných látek v kapalinách,

Více

Látky, jejich vlastnosti, skupenství, rozpustnost

Látky, jejich vlastnosti, skupenství, rozpustnost - zná zásady bezpečné práce v laboratoři, poskytne první pomoc a přivolá pomoc při úrazech - dokáže poznat a pojmenovat chemické nádobí - pozná skupenství a jejich přeměny - porovná společné a rozdílné

Více

SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2012. Ročník: osmý

SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2012. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková SLOŽENÍ ROZTOKŮ Datum (období) tvorby: 12. 4. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi 1 Anotace: Žáci se seznámí se složením roztoku a s veličinou

Více

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty) 1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve

Více

Chemie. 8. ročník. Úvod do chemie. historie a význam chemie

Chemie. 8. ročník. Úvod do chemie. historie a význam chemie list 1 / 5 Ch časová dotace: 2 hod / týden Chemie 8. ročník Úvod do chemie historie a význam chemie Pozorování, pokus a bezpečnost práce CH 9 1 01 určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek

Více

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku

Více

12 Prostup tepla povrchem s žebry

12 Prostup tepla povrchem s žebry 2 Prostup tepla povrchem s žebry Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček Základní vztahy a definice V případech, kdy je třeba sdílet teplo z média s vysokým součinitelem přestupu tepla do média s nízkým součinitelem

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4 UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

h nadmořská výška [m]

h nadmořská výška [m] Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za

Více

2 - Kinetika sušení vybraného materiálu (Stanice sušení)

2 - Kinetika sušení vybraného materiálu (Stanice sušení) 2 - Kinetika sušení vybraného materiálu (Stanice sušení) I Základní vztahy a definice Sušení je děj, při kterém se odstraňuje kapalina obsažená v materiálu. Sušením se nejčastěji odstraňuje voda (složka

Více

LABORATORNÍ PRÁCE č.2

LABORATORNÍ PRÁCE č.2 LABORATORNÍ PRÁCE č.2 Téma: Dělení směsí II Úkol č.1: Destilace směsi manganistan draselný voda Teorie: Jedná se o jeden z nejdůležitějších způsobů oddělování složek kapalných směsí a jejich čištění. Složky

Více

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25. Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace

Více

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.

Více

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par 1/18 12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par Příklad: 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 12.7, 12.8, 12.9, 12.10, 12.11, 12.12,

Více

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší

Více

5. PRŮTOČNÉ HOMOGENNÍ REAKTORY

5. PRŮTOČNÉ HOMOGENNÍ REAKTORY 5. PRŮTOČNÉ HOMOGENNÍ REAKTORY Úloha 5-1 Diskontinuální a průtočný reaktor s pístovým tokem... 2 Úloha 5-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 5-3 Protisměrné reakce

Více

Agrochemie - cvičení 05

Agrochemie - cvičení 05 Agrochemie - cvičení 05 Hmotnostní zlomky a procenta Relativní atomová hmotnost (Ar) bezrozměrná veličina veličina Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti Relativní

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 52. ročník 2015/2016. ŠKOLNÍ KOLO kategorie D. časová náročnost 60 min ŘEŠENÍ ŠKOLNÍHO TESTU

Ústřední komise Chemické olympiády. 52. ročník 2015/2016. ŠKOLNÍ KOLO kategorie D. časová náročnost 60 min ŘEŠENÍ ŠKOLNÍHO TESTU Ústřední komise Chemické olympiády 52. ročník 2015/2016 ŠKOLNÍ KOLO kategorie D časová náročnost 60 min ŘEŠENÍ ŠKOLNÍHO TESTU KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) Vaše odpovědi a výsledky zapisujte do

Více

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry Úvod Znalosti - klíč k úspěchu Materiál přeložil a připravil Ing. Martin NEUŽIL, Ph.D. SPIRAX SARCO spol. s r.o. V Korytech (areál nádraží ČD) 100 00 Praha 10 - Strašnice tel.: 274 00 13 51, fax: 274 00

Více

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Složení roztoků udává vzájemný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se:

CHEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Složení roztoků udává vzájemný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se: CEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ Teorie Složení roztoků udává vzájený poěr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se: MOTNOSTNÍM ZLOMKEM B vyjadřuje poěr hotnosti rozpuštěné látky k hotnosti

Více

Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing.

Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing. Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o Diagram chladícího okruhu Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK 2010-01 Ing. Jiří Brož Úvod k prezentaci Tato jednoduchá

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

kde k c(no 2) = 2, m 6 mol 2 s 1. Jaká je hodnota rychlostní konstanty v rychlostní rovnici ? V [k = 1, m 6 mol 2 s 1 ]

kde k c(no 2) = 2, m 6 mol 2 s 1. Jaká je hodnota rychlostní konstanty v rychlostní rovnici ? V [k = 1, m 6 mol 2 s 1 ] KINETIKA JEDNODUCHÝCH REAKCÍ Různé vyjádření reakční rychlosti a rychlostní konstanty 1 Rychlost reakce, rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek Rozklad kyseliny dusité je popsán stechiometrickou

Více

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného

Více

Soli - skupina látek podobných vlastností jako chlorid sodný (kuchyňská sůl)

Soli - skupina látek podobných vlastností jako chlorid sodný (kuchyňská sůl) 1. Soli I podívejte se na všechny pokusy se solemi! 1) Pojem sůl, charakteristika kuchyňské soli 2) Vlastnosti roztoků solí, kryoskopický a ebulioskopický efekt 3) Rozpouštění, rozpustnost a její závislost

Více

Destilace

Destilace Výpočtový ý seminář z Procesního inženýrství podzim 2007 Destilace 18.9.2008 1 Tématické okruhy destilace - základní pojmy rovnováha kapalina - pára jednostupňová destilace rektifikace 18.9.2008 2 Destilace

Více

Bezpečnost chemických výrob N111001

Bezpečnost chemických výrob N111001 Bezpečnost chemických výrob N111001 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Specifická rizika chemických reakcí Reaktivita látek Laboratorní měření reaktivity Reaktory s

Více

Digitální učební materiály slouží k zopakování a k testování získaných znalostí a dovedností.

Digitální učební materiály slouží k zopakování a k testování získaných znalostí a dovedností. Tematická oblast: (VY_32_INOVACE_03_2) Autor: Mgr. Jaroslava Vrbková, Mgr. Petra Drápelová Vytvořeno: únor 2013 až květen 2013 Anotace: Digitální učební materiály slouží k zopakování a k testování získaných

Více

Krása fázových diagramů jak je sestrojit a číst Silvie Mašková

Krása fázových diagramů jak je sestrojit a číst Silvie Mašková Krása fázových diagramů jak je sestrojit a číst Silvie Mašková Katedra fyziky kondenzovaných látek Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Praha Pár základích pojmů na začátek Co jsou fázové diagramy?

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

Základy chemických technologií

Základy chemických technologií 8. Přednáška Extrakce Sušení Extrakce extrakce kapalina kapalina rovnováha kapalina kapalina pro dvousložkové systémy jednostupňová extrakce, opakovaná extrakce procesní zařízení extrakce kapalina pevná

Více

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) Úloha 1 Ic), IIa), IIId), IVb) za každé správné přiřazení po 1 bodu; celkem Úloha 2 8 bodů 1. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a dalšího produktu.

Více

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní

Více

Obrázek 3: Zápis srážecí reakce

Obrázek 3: Zápis srážecí reakce VG STUDENT CHEMIE T É M A: SRÁŽENÍ, IZOLACE SRAŽENIN Vypracoval/a: Spolupracoval/a: Třída: Datum: ANOTACE: V této laboratorní práci se žáci seznámí s pojmem sraženina a srážení, provedou srážení jodidu

Více

STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Zadání: 1. Stanovte oxygenační kapacitu a procento využití kyslíku v čisté vodě pro provzdušňovací porézní element instalovaný v plexi válci následujících rozměrů:

Více

2.07 Krystalizace. Projekt Trojlístek

2.07 Krystalizace. Projekt Trojlístek 2. Vlastnosti látek a chemické reakce 2.07 Krystalizace. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je

Více

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) III. Chemické vzorce 1 1.CHEMICKÉ VZORCE A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny Klíčová slova této kapitoly: Chemický vzorec, hmotnostní zlomek w, hmotnostní procento p m, stechiometrické

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 7 Seminář z termomechaniky

Cvičení z termomechaniky Cvičení 7 Seminář z termomechaniky Příklad 1 Plynová turbína pracuje dle Ericsson-Braytonova oběhu. Kompresor nasává 0,05 [kg.s- 1 ] vzduchu (individuální plynová konstanta 287,04 [J.kg -1 K -1 ]; Poissonova konstanta 1,4 o tlaku 0,12 [MPa]

Více