Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 2. schůze

Transkript

1 11. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 2. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 11. funkční období Těsnopisecká zpráva 2. schůze

4

5 Pořad 2. schůze 1. Zahraniční politika ČR ve vztahu k Čínské lidové republice 2. Senátní tisk č. 356 Závěry z jednání Evropské rady konané ve dnech 20. a 21. října Senátní tisk č. 346 Zpráva o vývoji Evropské unie v roce Evropský senátní tisk č. K 109/10 Zpráva Komise Výroční zpráva za rok 2015 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty Evropský senátní tisk č. K 110/10 Zpráva Komise Výroční zpráva za rok 2015 o subsidiaritě a proporcionalitě 5. Senátní tisk č. 347 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 6. Senátní tisk č. 354 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití 7. Evropský senátní tisk č. N 092/10 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb s ohledem na měnící se situaci na trhu 8. Senátní tisk č. 348 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 9. Informaci vlády ČR o změně rámcové pozice k návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce 10. Senátní tisk č. 320 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Seychelské republiky o letecké dopravě 11. Senátní tisk č. 349 Návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti 12. Senátní tisk č. 350 Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti 13. Senátní tisk č. 351 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 14. Senátní tisk č. 352 Návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí 15. Senátní tisk č. 326 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o provedených změnách v Dohodě o zřízení Mezinárodní investiční banky a jejích Stanovách, sjednaný dne 8. května 2014 v Havaně a podepsaný Českou republikou dne 3. prosince 2015 v Hanoji 16. Evropský senátní tisk č. N 100/10 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení 1

6 využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES Evropský senátní tisk č. N 101/10 Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz 17. Evropský senátní tisk č. N 102/10 Návrh nař. EP a Rady o snižování emisí skl. plynů ČS v období pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské doh. a o změně nař. EP a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skl. plynů Evropský senátní tisk č. N 103/10 Návrh nař. EP a Rady o zahrnutí emisí skl. plynů a pohlcování v důsled. využív. půdy,změn ve využív. půdy a lesnictví do rámce pol.v oblasti klimatu a energetiky do r.2030 a o změně nař. EP a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitor.a vykaz.emisí skl. plynů Evropský senátní tisk č. K 104/10 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu 18. Změna v orgánech Senátu 19. Senátní tisk č. 298 Petice "Za dobrý zákon o Národním parku Šumava" 20. Senátní tisk č. 355 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů 21. Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k závěrům z konference "Diaspora jako partner mateřského státu" 22. Senátní tisk č. 353 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 23. Senátní tisk č. 10 Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů 24. Vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů 2

7 11. funkční období Obsah 2. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 30. listopadu Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Petr Šilar... 2 Senátor Petr Šilar... 2 Senátor Petr Šilar... 2 Senátorka Zdeňka Hamousová... 2 Senátorka Zdeňka Hamousová... 3 Senátorka Zdeňka Hamousová... 3 Senátorka Zdeňka Hamousová Zahraniční politika ČR ve vztahu k Čínské lidové republice... 4 Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek... 4 Místopředseda Senátu Jiří Šesták... 9 Senátor Jan Horník Senátor Jiří Čunek Ministr kultury ČR Daniel Herman Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jiří Čunek Senátor Jiří Oberfalzer Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Václav Láska Senátor Zdeněk Brož Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jiří Růžička Senátor Václav Chaloupek Senátor Jan Veleba Senátor Václav Hampl Senátorka Jitka Seitlová Předseda Senátu Milan Štěch Senátor František Bublan Senátor Petr Vícha Senátor Jiří Cieńciała Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Senátor Jan Horník Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Senátor Petr Holeček Senátor Radko Martínek Místopředseda Senátu Jiří Šesták Senátor Jiří Vosecký Senátorka Zuzana Baudyšová Senátor Václav Hampl Senátor Miloš Vystrčil Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek I

8 Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor František Bublan Senátor František Bublan Senátor František Bublan Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech října 2016 (senátní tisk č. 356) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Václav Hampl Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2015 (senátní tisk č. 346) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Václav Hampl Výroční zprávy Komise za rok 2015 o vztazích Komise s vnitrostátními parlamenty a o subsidiaritě a proporcionalitě (evropský senátní tisk č. K 109/10, č. K 110/10) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Václav Hampl Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 347) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Jaroslav Doubrava Senátorka Zdeňka Hamousová Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití (senátní tisk č. 354) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Senátor Jan Horník Senátor Leopold Sulovský Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šesták Senátor Petr Šilar Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb s ohledem na měnící se situaci na trhu (evropský senátní tisk č. N 092/10) II

9 Ministr kultury ČR Daniel Herman Senátor Jaroslav Doubrava Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 348) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Jiří Burian Senátor Václav Láska Senátor František Bublan Senátor Jiří Čunek Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Jiří Burian Informaci vlády ČR o změně rámcové pozice k návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Tomáš Grulich Senátor Václav Hampl Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Tomáš Grulich Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Seychelské republiky o letecké dopravě (senátní tisk č. 320) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Pavel Štohl Senátor Patrik Kunčar Návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (senátní tisk č. 349) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Jaromír Strnad Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jan Horník Senátor Petr Vícha Senátor Michael Canov Senátor Radko Martínek Senátor Patrik Kunčar Senátor Zdeněk Nytra Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Senátor Jan Horník Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaromír Strnad III

10 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti (senátní tisk č. 350) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Jaromír Strnad Senátor Miloš Vystrčil Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 351) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Jiří Hlavatý Návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí (senátní tisk č. 352) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Petr Šilar Senátorka Eliška Wagnerová Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o provedených změnách v Dohodě o zřízení Mezinárodní investiční banky a jejích Stanovách, sjednaný dne 8. května 2014 v Havaně a podepsaný Českou republikou dne 3. prosince 2015 v Hanoji (senátní tisk č. 326) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Jiří Hlavatý Senátor Lubomír Franc Balíček předpisů proti praní špinavých peněz (evropský senátní tisk č. N 100/10, č. N 101/10) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Lumír Aschenbrenner Senátor Václav Hampl Senátorka Zdeňka Hamousová Balíček ke snižování emisí skleníkových plynů (evropský senátní tisk č. N 102/10, č. N 103/10, č. K 104/10) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Jan Látka Senátorka Jitka Seitlová Senátor František Bradáč Senátor Miloš Vystrčil Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera IV

11 Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jan Látka den schůze 1. prosince Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Změna v orgánech Senátu Senátor Luděk Jeništa Petice Za dobrý zákon o Národním parku Šumava (senátní tisk č. 298) Senátor Václav Hampl Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Eliška Wagnerová Senátorka Eva Syková Senátor Jan Horník Pavel Kindlmann Vladimír Dolejský Vladimír Dolejský Antonín Schubert Antonín Schubert Jakub Hruška Ivan Adam Jaromír Bláha Jaromír Bláha Libor Pospíšil Tomáš Hauser Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šesták Senátor Jan Látka Senátor Jan Látka Senátor Jan Horník Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Radko Martínek Senátor Zdeněk Papoušek Senátor Jan Veleba Senátor Zdeněk Berka Senátor Václav Chaloupek Senátor Václav Láska Senátor Václav Hampl Senátorka Jitka Seitlová Senátor Zbyněk Linhart Senátor Zdeněk Papoušek Senátor Jan Horník Senátor Jan Horník Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jan Horník Senátorka Eva Syková V

12 Senátorka Eva Syková Senátorka Eva Syková Senátor Jiří Oberfalzer Senátorka Eva Syková Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jiří Oberfalzer Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jiří Oberfalzer Senátorka Eva Syková Senátorka Eva Syková Senátorka Eva Syková Senátorka Eva Syková Senátorka Eva Syková Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 355) Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Jan Veleba Senátor Jan Horník Senátor Petr Šilar Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Václav Hampl Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Jan Veleba Senátor Tomáš Czernin Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Senátor Jan Veleba Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k závěrům z konference Diaspora jako partner mateřského státu Senátor Tomáš Grulich Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 353) Poslanec Stanislav Huml Senátor Pavel Štohl Senátor Zdeněk Nytra Senátor Jan Horník Poslanec Stanislav Huml Poslanec Stanislav Huml Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon VI

13 č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 10) Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jiří Burian Senátorka Eliška Wagnerová Senátorka Eliška Wagnerová Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Jiří Dienstbier Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Senátor Petr Šilar Senátor Jiří Dienstbier Senátor Miloš Vystrčil Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jiří Burian Vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů Senátor Zdeněk Papoušek Senátor Karel Kratochvíle VII

14 Těsnopisecká zpráva z 2. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 30. listopadu 2016 (Jednání zahájeno v 9.04 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 2. schůzi Senátu. Prosím vás, abyste ukončili hovory. Chci vás požádat, abyste se plně věnovali pořadu této schůze. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1990 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla rozdána ve středu 9. listopadu tohoto roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Peter Koliba, Miroslav Antl, Miroslav Nenutil, Radek Sušil, Emilie Třísková, Jaromír Jermář, František Čuba, Lumír Kantor a Miluše Horská. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. Nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 2. schůze Senátu byli senátoři Michael Canov a Jiří Dušek. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. V současné době je přítomno 60 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 31. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 2. schůze Senátu byli senátoři Michael Canov a Jiří Dušek. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 1 registrováno 60, kvórum 31. Pro návrh 60, proti nikdo. Návrh byl přijat. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Michael Canov a Jiří Dušek. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 2. schůze Senátu. Byl vám rozdán doplněný návrh pořadu, na kterém figuruje 27 bodů. Naše jednání bychom zahájili projednáváním bodu Zahraniční politika České republiky ve vztahu k Čínské lidové republice, který navrhl zařadit Organizační výbor. Následovaly by body předsedy vlády tisky č. 356 a 346. Premiér se ze schůze omluvil. Pověřil zastupováním ministra vnitra. Do tohoto bloku na návrh VEU také navrhuji doplnit senátní tisk č. K 109/10 a K 110/10. O zařazení jako poslední bod dopoledního jednání požádal ministr průmysl a obchodu. 1

15 Do bloku ministra spravedlnosti navrhuji opět na žádost VEU doplnit bod Informace vlády České republiky o změně rámcové pozice k návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Tyto body, společně s body ministra financí, kterého vzhledem k projednávání návrhu státního rozpočtu na schůzi Poslanecké sněmovny zastoupí právě ministr spravedlnosti, a projednáme je odpoledne. Ministr kultury požádal o projednání svého bodu také ve středu odpoledne. Dále navrhuji doplnit 1. čtení senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové senátní tisk č. 10, a to jako bod č. 24 a vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýboru výboru Senátu, a to jako bod č. 25. Ve čtvrtek před zahájením projednávání petice bychom projednali bod Změny v orgánech Senátu. Guvernér ČNB požádal o přeřazení jeho bodu senátní tisk č. 305 na další schůzi Senátu, a to jako první bod odpoledne. Také ministryně školství, mládeže a tělovýchovy požádala o přeřazení svých dvou bodů na pořad 3. schůze Senátu. Takto upravený a doplněný návrh pořadu 2. schůze Senátu vám byl rozdán na vaše lavice. Ptám se, má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu této schůze? Kolega Petr Šilar. Senátor Petr Šilar: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážení páni kolegové. Pane předsedo, vy jste to zmínil, ale já jsem chtěl právě na žádost pana ministra kultury Daniela Hermana, který žádá, jestli by jeho bod nemohl být zařazen jako první odpolední bod. Před kolegu Pelikána. Oni se právě teď domlouvají Předseda Senátu Milan Štěch: Tak teď mi řekněte číslo tisku. Senátor Petr Šilar: Je to bod č. 20, číslo tisku N 092/10. Předseda Senátu Milan Štěch: Bod číslo 20? Senátor Petr Šilar: Bod číslo 20 na první bod odpoledního jednání. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu uzavírám. A můžeme přistoupit k hlasování. Navrhuji následující to, co jste obdrželi na vaše lavice a to, co jsem okomentoval, je návrh organizačního výboru. A z pléna zazněl jediný návrh, a to je, abychom pevně zařadili bod č. 20, tj. tisk N 092/10, a to jako první bod odpoledního jednání dnes. Tak, navrhuji tedy, abychom hlasovali nejdříve o tom pevném zařazení bodu 20. A poté, pokud by nebyly výhrady, bychom odsouhlasili celý pořad schůze tak, jak byl navržen organizačním výborem. Samozřejmě ve znění, jak bude rozhodnuto o tom pevném zařazení bodu 20. Jsou nějaké námitky? Nejsou, takže přistoupíme k hlasování. Aktuálně je přítomno 63, kvórum pro přijetí 32. Nyní budeme hlasovat o pevném zařazení bodu č. 20 jako první bod našeho dnešního odpoledního jednání. Prosím. Paní senátorka Hamousová. Senátorka Zdeňka Hamousová: Dobrý den, já se omlouvám, pane předsedající, kolegové. Teď jednáme o přeložení bodu č. 20 na první bod odpoledního jednání. Nezaregistrovala jsem informaci, protože pan ministr 2

16 Pelikán žádal zařadit jako první bod odpoledního jednání svůj senátní tisk č Tak se chci zeptat, jestli je tady domluva mezi pány ministry. Předseda Senátu Milan Štěch: Určitě domluva není, protože ten bod, který navrhl pan kolega Šilar, tzn. je teď aktuální. Samozřejmě je to změna oproti návrhu organizačního výboru a je na každém z nás, jestli vyhovíme, nebo nevyhovíme. To znamená, že ten návrh může být podán a musíme o něm hlasovat. Senátorka Zdeňka Hamousová: Dobře. A předchozí dohoda mezi ministry, nikdo se o tu dohodu nepokusil? Předseda Senátu Milan Štěch: Prosím? Senátorka Zdeňka Hamousová: Ptám se, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli se někdo o tu dohodu pokusil už teď dopředu, nebo jestli pan ministr Pelikán o tom je informován? Vidím, že není. Předseda Senátu Milan Štěch: Není mi známo. Já jenom chci připomenout, že pan ministr Pelikán tady má 6 bodů, takže poměrně dlouhý pořad. A já věřím, že tento bod, protože to je Evropská směrnice, nepředpokládám, že bychom to projednávali dlouho. Ale nemůžu to vyloučit. Senátorka Zdeňka Hamousová: Dobře, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Rozhodneme hlasováním. Tak, aktuálně přítomno 64, kvórum pro přijetí 33. A budeme nyní hlasovat o pevném zařazení bodu č. 20 jako první bod odpoledního jednání. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 64, kvórum 33, pro návrh 53, proti nikdo. Návrh byl schválen. A nyní bychom hlasovali o pořadu schůze, tak, jak jste obdrželi na vaše lavice a jak jsem v úvodním vystoupení připomněl. To znamená tak, jak bylo navrženo organizačním výborem, ve znění předchozího hlasování. To znamená s tím pevným zařazením bodu 20. (Dotaz z pléna.) Samozřejmě to se posouvá, to je vždycky automatické. Tak děkuji, zopakuji na mikrofon: po bodu č. 20 při odpoledním zahájení budou následovat body pana ministra Pelikána. Tak, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Tak, děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 64, kvórum 33, pro návrh 63, proti nikdo. Návrh byl schválen. A my se budeme pořadem, tak, jak jsme ho nyní schválili, řídit. Děkuji vám. Prvním bodem našeho jednání je 3

17 1. Zahraniční politika ČR ve vztahu k Čínské lidové republice Vítám mezi námi ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Pan ministr je začten. Pane ministře, vítám vás v Senátu a prosím vás o vaše úvodní slovo k bodu, který má název "Zahraniční politika ČR ve vztahu k Čínské lidové republice". Hezký dobrý den. Prosím, máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane předsedo. Dobré ráno, vážené paní senátorky a senátoři, dobré ráno, vážení senátoři. Já jsem se začetl proto, že jsem si četl ten návrh usnesení, který byl podán právě v souvislosti s tímto bodem. Chtěl jsem tedy vědět, co se navrhuje. Děkuji za možnost to komentovat, protože jsem sám říkal, že jsem kdykoli připraven vysvětlit kterýkoli krok české zahraniční politiky. A samozřejmě, že jsem připraven se vyjádřit také ke vztahu k Čínské lidové republice. Já nevidím v těch usneseních, aspoň ty, které mám tady k dispozici, tak v nich nevidím něco, s čím bych musel vést nějakou polemiku. Myslím si ale, že samozřejmě vláda respektuje koncepci zahraniční politiky, včetně bodu, který je tady zmiňovaný Lidská důstojnost včetně lidských práv. A myslím si, že rozhodně sleduje tyto principy také v souvislosti s politikou vůči Číně. Dovolte, abych jenom připomněl, že vztahy mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou se rozvíjejí zhruba, nebo ne zhruba, ale přesně ve třech liniích. Ta první je vztah mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou, kterého je samozřejmě Česká republika součástí. A to je především ta linie, po které se domlouvají pravidla obchodní spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou. Samozřejmě, to se velice těsně týká také ekonomických styků mezi námi a Čínou. Týká se to postavení českých firem na čínském trhu. Takže tady ta linie vztahů mezi Evropskou unií a Čínou je také velmi důležitá. Pak ta druhá linie, na které se rozvíjí vztahy mezi Čínou a ČR, je ten formát 16+1, řekněme, jakési regionální partnerství zemí východní, střední Evropy, které se také rozvíjí na úrovni Čína a těchto 16 zemí. Tam se rozvíjí některé konkrétní sektorové politiky. Je tam finančnictví a celá řada různých oblastí hospodářství těch zúčastněných zemí. A pak je to ta třetí rovina, to je ta bilaterální rovina vztahů mezi ČR a Čínou. Tam došlo k určitému zdvihu politického dialogu v roce 2014, protože do té doby vztahy mezi Čínou a ČR na té politické úrovni byly poměrně velmi zmražené. De facto se na té vyšší úrovni vůbec neodehrávaly. Já sám jsem v té době z pozice opozičního politika se pokoušel něco na tom změnit, po dohodě s tehdejší vládou, to nebylo něco, co bychom činili jako opoziční politici samostatně. Ale nicméně se to nepodařilo, protože čínská strana v té době neměla o politický rozvoj těch vztahů zájem. Ten důvod, proč tomu tak bylo, byla událost, která se stala před několika lety. Bylo to to, že u nás v ČR došlo k návštěvě premiéra Wen Ťia-paa, krátce po té návštěvě došlo i k oficiálnímu přijetí tehdy 14. dalajlámy. Tohle Čína chápala v té době za nekorektní, že takto bez varování došlo k něčemu, co bylo v rozporu s tím, jak Čína chápala politický dialog a partnerství. Ale jak ho, myslím si, víceméně chápou dnes všechny státy, protože dneska k nějakým událostem v této oblasti víceméně nedochází, protože to všechny strany respektují. A dokonce ani samotný 14. dalajláma nemá zájem o politizaci těch vztahů a o to neusiluje. Proto to, co se u nás odehrálo, bylo podle mě něco, co spíš vybočuje 4

18 z normálu, k podobným událostem dnes nedochází, protože na tom nemá nikdo zájem. My jsme v roce 2014 se snažili tady to zmražení vztahů, které bylo tehdy velmi netypické, dokonce bychom možná těžko hledali podobný typ situace, protože jak víte, EU rozvíjí poměrně velmi čile vztahy s Čínou, činila tak i v té době. Nemá cenu jmenovat počty cest komisařů a představitelů EU, které se tomu dialogu politickému velmi intenzivně věnují. Takže v té době spíš ta naše pozice byla atypická, nestandardní a v EU docela ojedinělá. Proto vláda měla zájem tuto situaci změnit, dostat se ke standardu vztahů s Čínou. Ten standard není jenom něčím okrajovým, on je podle mě velice důležitý. Dokázat mluvit a vést politický dialog v současném světě mně připadá úplně klíčové. Dovolte mi, abych připomněl, že žijeme ve světě, ve kterém čelíme, jemně řečeno, určitému nepořádku, ale dokonce by někteří řekli, že se pohybujeme skoro někdy na hranici určitého chaosu. To, na čem máme dnes, a měli bychom mít veliký zájem, je pokoušet se tu linii toho chaosu nebo tu sílu chaosu co možná nejvíce potlačovat, ať formami regionální spolupráce, nebo hledáním pravidel, kterými by se ta spolupráce měla řídit. Protože ten důvod toho chaosu je právě to, že v současné době se řada těch pravidel kolem nás hroutí. Dochází k oslabování toho určitého řádu, který existoval. Ta situace, jak víte, v řadě míst se stává velmi nebezpečnou, a to jak bych mohl jmenovat místa v Asii, tak jsou to i oblasti poměrně velice blízko kolem nás, kde dokonce dochází k úplnému rozpadu, základnímu rozpadu státních útvarů zemí, se kterými jsme ještě donedávna komunikovali. Dnes tam už de facto nenacházíme partnery. Takže snad vůbec nepřeháním, když řeknu, že ta situace je vážná. Když z ní budete hledat cestu ven, tak se pravděpodobně i v textech, které dnes jsou publikovány, dočtete, že základem budoucí stability je, a pilířem, bude schopnost spolupráce a společného postupu mezi zeměmi, jako jsou Spojené státy a Čína. Na tom, že je třeba vést dialog s Čínou, se shoduje Henry Kissinger, stejně jako Zbigniew Brzezinski, jako současný papež František, dokonce i ten minulý papež, a dokonce i samotný 14. dalajláma. To, že je třeba vést s Čínou dialog, že to je úplně základní požadavek, je podle mě princip, na kterém existuje docela neprodyšná shoda. A ten důvod je ten, že Čína je země, která dnes sama má ve vlastním programu se během nejbližších let stát zemí, která se svou, i ekonomickou, silou vyrovná kterékoli jiné zemi světa, to je přímo plán, který má, který chce dosáhnout, potvrdit, v souvislosti s blížícím se 100. výročím Čínské lidové republiky. Je evidentní, že i pro Čínu vzniká otázka, jak se bude v tomto světě s touto novou silou pohybovat a chovat. Dokonce i v Číně si kladou takovou zajímavou otázku, jak asi se na Čínu dnes díváme my, třeba právě ty Spojené státy, jak asi se dívají na to, že se tady vynořuje země, která má nejenom ambici, ale dokonce se ukazuje i schopnost se stát takovouto zásadní zemí, se zásadním významem v současném světě, která jako kdyby může ohrožovat to postavení dosavadních zemí. Tohle je téma, na které se v Číně vede poměrně řada debat. Samozřejmě i v těch debatách jsou názory, které stojí proti sobě. Jsou tam představitelé tvrdšího přístupu a jsou tam představitelé soft přístupu, daleko mírnějšího přístupu. Ten tvrdý, velice riskantní přístup samozřejmě má blízko k určité konfrontaci, která může být v současném světě velice nebezpečná. Takže i v Číně byste našli ty, kteří říkají, že konfrontaci si dnes ve světě nelze dovolit. I když to riziko může být. 5

19 Teď nedávno ve své knize Uspořádání světa Henry Kissinger píše, že z 15 takovýchto situací, které v minulosti byly, když se začala vynořovat země podobně silná, jako je Čína, tak z 15 jich 10 vedlo k válce. To je dnes velmi často citovaný údaj, že vlastně ta situace sama o sobě je poměrně velmi riziková, že bude záležet velice na tom, jak s ní dokážeme zacházet, jestli dokážeme takové konfrontaci předejít. Podle mě ta konfrontace dnes je mimořádně nebezpečná z důvodu, že v současném světě je řada věcí daleko těžších, než byla v minulosti. Protože my dnes často mluvíme o kontrole zbraní, víte, že v minulosti bylo teoreticky možné o něčem takovém mluvit a usilovat o to, ale díky současným technologiím se možná i kontrola zbraní stává problém, protože například ty tzv. kyberzbraně, u nich je dost těžké mluvit o kapacitách těchto zbraní, tudíž je dost těžké uzavírat dohody na kontrole těchto zbraňových systémů. Já vám to říkám jako jeden příklad toho, proč v současném světě to dosahování rovnováhy, tak jak to bylo v minulosti, kombinací diplomatických a vojenských kroků, nebo kroků v oblasti obrany, nemusí být tak jednoduché nebo se nemusí tak dařit, jako se to dařilo ještě v těch desetiletích minulých. Ta situace je v tomto složitější. A to všechno jsou argumenty pro to, proč dialog s Čínou a schopnost rozvíjet s ní spolupráci je klíčová. Naše role je, abychom i v Číně posilovali ty, kteří jsou stoupenci toho soft řešení, to znamená toho řešení, že jediná šance v takovéto poměrně rizikové situaci je, že se bude spolupracovat, že se nepůjde cestou ke konfrontaci. Já bych jenom prosil, abyste vnímali i ten čínský terén jako terén, který není úplně jednoznačně se ubírající nějakým směrem, ale že je to prostředí, které se také nějak vyvíjí, kde se stejně, možná v nějaké jiné situaci, ptají podobně jako my. A teď jde o to, abychom v tomto prostředí nacházeli spojence, abychom společně se snažili prosazovat uspořádání, které bude dávat šanci na mírové uspořádání světa. Mír, to už se v této zemi stalo díky socialismu, skoro se z toho stalo profanované slovo, aby se to člověk skoro bál říct. Mírové uspořádání. Ale já doufám, že si zvykneme na to, že mírové uspořádání světa vůbec zprofanovaná věc není, mělo by nás to zajímat, protože to je to, oč se dnes v podstatě hraje. Věřím, že už to řadě i těch, kteří sledují politiku, dochází. Takže když mluvím o nutnosti dialogu s Čínou, tak nemluvím o něčem, co mi připadá, že je na okraji, ale dokonce bych si přál, aby na tom existovala shoda, aby v tomto třeba politika současné vlády měla pokračování, protože já tvrdím, že zmražení vztahů a neschopnost se bavit s někým je do budoucna velice nebezpečná věc. A dovolím si říci tady poněkolikáté, že to bylo něco, k čemu mě nabádal před lety i samotný 14. dalajláma, který mi říkal: Základní zásada je, musí se s nimi mluvit. To znamená, ta situace, kdy jsme s nimi nemluvili, byla, tvrdím, nepřirozená a ne úplně normální. Nebylo to prostě pochopení toho, kde se nacházíme. A proto jsem jako člen vlády v roce 2014 po určité době otevřel tuto debatu na vládě a navrhoval jsem, abychom to změnili a abychom se snažili o dialog za podobných podmínek, jako ho vede celá řada dalších zemí, skoro téměř všechny země v Evropské unii a klíčové země světa. A výsledek se samozřejmě dostavil, tedy samozřejmě ne, ale řekl bych spíš, zaplaťpánbu, že bilaterální rovina, jak jsem jmenoval z těch tří, se skutečně začala prosazovat daleko výrazněji. Já sám jsem odcestoval do Pekingu v Číně v dubnu 2014, setkal jsem se tam s ministrem zahraničí panem Wang. Dovoluji si ještě zmínil, že z tohoto rozhovoru si pamatuji, že jsem snad třetinu tohoto rozhovoru věnoval právě tématu a problematice lidských práv, 6

20 ochrany důstojnosti jednotlivce a zvyšování kvality života. Já to tady nezmiňuji jenom náhodou, říkám to proto, že jsem vždy říkal, že vztahy s Čínou nemohou být pouze pragmatické a nemohou být založeny pouze na ekonomické bázi, protože jsem přesvědčen, že máme-li mluvit o dialogu, že jeho součástí musí být také něco, co bych nazval intercivilizačním dialogem, protože jestliže nám jde o to vyhnout se konfrontaci s touto rostoucí silou, jde také o to vést onen dialog, který je něco víc než jenom výměna zboží. A proto jsem od prvního okamžiku při této první návštěvě věnoval, dovolím si tvrdit, poměrně dost, mimořádnou porci právě debatě o tom, co souvisí s ochranou jednotlivce, s ochranou nejenom v politickém smyslu, ale i v existenčních věcech, jako je ochrana oblasti sociální a ochrana jednotlivce, protože víte, jak velkým problémem je v Číně například životní prostředí. Politická práva byla součástí debaty, ale samozřejmě i v daleko širším pojetí, protože je dost těžké vést a rozvíjet s někým obchod, pokud u něho např. podmínky jsou naprosto nesrovnatelné. To by znamenalo naprosto nekompetitivní prostředí. Nebylo to poprvé, co jsem se s čínskými představiteli na toto téma bavil, to vás ujišťuji, protože jsem měl možnost se setkat ještě v době, kdy jsem sám nebyl v této funkci, s premiérem Wen Ťia-paaem v souvislosti s jeho návštěvou před řadou let. A tehdy jsme na podobné téma ztratili možná více než polovinu rozhovoru. Říkám to proto, abych vás přesvědčil, že od prvního okamžiku jsem měl v úmyslu víc než jenom obchodní výměnu, na kterou se často debata scvrkává. A domnívám se, že se to povedlo, protože politický dialog a otevřená výměna názorů se staly součástí i toho, co je dohodou, která byla učiněna mezi ČR a Čínskou lidovou republikou, takže od prvního okamžiku jsme nejenom v jednáních, ale i v dokumentech, které se přijímaly, měli jako součást toho právě závazek k politickému dialogu. A to bylo potom také vtěleno do posledního dokumentu, kterým byl dokument o strategickém partnerství, toto společné prohlášení, které bylo vydáno v březnu 2016 v souvislosti s historicky první návštěvou čínského prezidenta v České republice. Nebudu tady asi mluvit o tom, co je všechno součástí tohoto dialogu, protože tam byla především témata rozvoje spolupráce v konkrétních oblastech, jako je zdravotnictví, letectví, finančnictví, cestovní ruch, energetika a další. To je něco, co se dá najít, protože od prvního okamžiku to bylo k dispozici veřejně, všechno, co se tady společně prohlásilo. A toto prohlášení samozřejmě opět zmiňuje to, co tady nazývám politickým dialogem, např. právě otázku podpory lidských práv. Zatímco do roku 2014 jsme se o těchto věcech mohli bavit jenom mezi sebou, od okamžiku, kdy jsme zahájili tyto rozhovory, mohli jsme to učinit součástí našeho vzájemného dialogu, což mi připadá kvalitativně jako zásadní změna k lepšímu, dovolím si říct. A to, co pravděpodobně vyvolalo tuto debatu, byla situace, za kterou si vláda samozřejmě může sama, a to asi moc úplně hájit nemohu, protože to je věc, o které mi řeknete, že jsme si ji měli vyřešit a vyjasnit, tak se to bohužel stávalo nyní až dodatečně po tom, co se to odehrálo. A výsledkem je, že se dnes ve vládě dohodlo, že se bude ještě lépe konzultovat to, jakým způsobem se chováme v některých citlivých oblastech. To zdaleka není jenom Čína. Musím bohužel řešit různé kolize zájmu mezi státy s Českou republikou poměrně často a někdy se to ani nedostane na veřejnost, dokonce spíš se to nedostane, takže to je něco, co je pravidelná součást práce diplomacie v zahraniční politice. A v tomto případě se to stalo proto, že došlo k oficiální schůzce mezi 7

21 představitelem vlády a 14. dalajlámou. A pro mě nebyla novinka, že k tomuto setkání může dojít. Problém byl v tom, že jsem měl informaci od začátku, že se to bude konat na Fóru 2000, ale že to nebude mít charakter oficiálního přijetí. Pro Čínu to je zcela zásadní věc, protože když se podíváte na historii Číny, je to docela dlouhá a těžká historie bojů o základní jednotu a celistvost země. To není jenom součást posledních let politiky Číny. Toto je něco, co je v Číně řekněme citlivé už mnohem déle. A proto politický dialog a spolupráce je podmíněna ze strany Číny právě tím, aby se respektovala politika jedné Číny, s tím, že to znamená, že oficiální styky probíhají s oficiálními představiteli této země. A byl jsem přesvědčen, že pokud by i došlo ke kontaktu představitele vlády, ale nemělo to charakter oficiálního přijetí, nemuselo by to mít žádné dramatické důsledky. A tady došlo spíš k něčemu, co si myslím, že bylo chybou na naší straně. A proto bylo vydáno prohlášení, které vám zřejmě připadalo netypické a neobvyklé. Nicméně byla to snaha dát čínské straně jasně najevo, že to není tak, že to, k čemu jsme se přihlásili v minulých dvou a půl letech, třech letech, by najednou neplatilo, protože respektování oficiálního charakteru vztahů a formálního charakteru toho, že se oficiálně stýkáme s oficiálními představiteli, je něco, co se obecně spíš respektuje, nebo nepamatuji si, že by v poslední době došlo k něčemu podobnému v okolí. Vydali jsme prohlášení proto, abychom ujistili, že se v tomto nic neděje. Toto prohlášení samotné tím, co obsahuje, nemá v sobě nic jiného, než potvrzení formulací, které už byly deklarovány v minulosti a jsou veřejně přístupné. A domnívám se, že smysl byl jediný. Tady se sice mluvilo o servilitě. Pro mě to bylo spíš dát najevo, že držíme slovo a že to, co se řeklo, platí. Myslím si, že je asi těžké to vnucovat, když to někdo vidí jinak. Ale já si myslím, že to souvisí s obrazem Číny, který se v této zemi vytvořil a který mi připadá, že často je poměrně zjednodušený, třeba právě proto, že v něm není jednak ochota si uvědomit, že vztahy mezi státy jsou vždy založeny na určitém kompromisu. Je sice možné, že my vidíme 14. dalajlámu jako duchovního představitele, nicméně tady chceme s někým vést dialog a on ho vidí ještě nedávno jako představitelé snah, které byly spojeny s tendencí separovat určitou oblast Číny. A těžko asi můžeme našemu partnerovi vysvětlovat, že náš pohled je jediný správný a jediný, který i oni mají brát v potaz. Oni pocit ohrožení mají, a dialog záleží na tom, že já jejich názory beru právě vážně. Je to stejný princip, na kterém funguje tento Senát, že se musí vedle sebe respektovat různé názory, pokud se vůbec chceme i v našich komorách někam pohnout. A stejně tak to funguje i mezi státy. Pokud se chceme navzájem bavit, musíme respektovat jejich vidění věci. To neznamená, že se musíme tomu přizpůsobovat, to neznamená, že je musíme přejímat, a to neznamená, že tento výsledek není vždy určitý kompromis. Dokonce i v tomto případě bych si dovolil tvrdit, že to není úplné akceptování stanoviska. Myslím, že jsem schopen to snadno prokázat. Je to určitý kompromis, který, když se dodrží, tak dialog je možný. Podobným způsobem se musíme chovat, chceme-li rozvíjet vztahy i s řadou jiných zemí. Nemyslím si, že je šťastné v jisté chvíli kompromis frajersky vyhodit do povětří a abychom si ukázali, jak jsme principiální a zásadoví. Myslím si, že to je právě ten klam, o který tady jde. Jsem přesvědčen, že pokud chcete s někým rozvíjet vztahy, pokud je na tom shoda, pokud si myslíte, že to má smysl, máte pro to důvody, pak je dobré držet slovo, které se přijalo. Opak pak vidím jako něco, co je nesrozumitelné a působí to nesolidně. 8

22 Jsem tedy přesvědčen, že to, že jak jsme korigovali tuto událost, která mohla vyvolat dojem, že Česká republika nebere vážně to, co se jinak obecně bere jako princip, který se respektuje, se podařilo aspoň do značné míry, neříkám stoprocentně, dát najevo, že my držíme to, co se dohodlo a že od toho neustupujeme a že vztahy pokračují zhruba v tom směru, který jsme nastavili. Dá se tedy říct, že za těmito kroky si stojím. Nesouhlasím s tím, že by to znamenalo opouštění principů, ke kterým se česká zahraniční politika dlouhodobě hlásí, především proto, že všechno, co činíme, ať se to týká obchodu nebo politického dialogu, se skutečně řídí těmi principy, které jsou součástí toho, co je koneckonců i oficiálně uvedeno v našich dokumentech. My hájíme nejenom naše zájmy v oblasti ekonomiky, my hájíme také určité hodnoty, způsob života a to, jak tady žijeme. Toto je také něco, na čem nám záleží a co se snažíme prosazovat v současném světě. Ale zároveň se to musíme snažit prosazovat i s určitým respektem k tomu, že ti jiní mají v řadě věcí jiné vidění a že mají jiné strategie a že my přesto chceme spolupracovat. V tom je podle mne řeč o kompromisu, který je podstatou a základem politiky. A dovolám se toho, že bez tohoto kompromisu politický dialog v současném světě možný není. A pokud bychom tento přístup změnili, obávám se, že se jako ČR spíš budeme podílet na zvyšování chaosu, který mi dnes připadá, že je největším ohrožením, které máme kolem sebe. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane ministře, děkuji. Dříve, než otevřeme rozpravu, měli bychom určit zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor František Bublan, kterého se zároveň ptám, zda s tímto návrhem souhlasí. Ano, souhlasí. Navrhuji, abychom o tomto návrhu hlasovali. Ti, co jste přihlášeni, předpokládám, že jste přihlášeni do rozpravy. (Souhlas.) Budeme nyní hlasovat o návrhu, aby zpravodajem k tomuto bodu byl pan senátor František Bublan, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Aktuálně je přítomno 63 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 32. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 4, registrováno 63, kvórum 32, pro návrh 60, proti nikdo. Návrh byl schválen. Žádám pana senátora Františka Bublana, aby se ujal role zpravodaje, a táži se ho, zdali se chce jako zpravodaj nyní vyjádřit úvodním slovem. Nechce. Otevírám rozpravu. Jako první s přednostním právem bude hovořit pan senátor Jiří Šesták, místopředseda Senátu. Místopředseda Senátu Jiří Šesták: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, velevážený Senáte. O zařazení úvodního bodu Zahraniční politika České republiky ve vztahu k Čínské lidové republice požádal senátorský klub Starostů a nezávislých zvláště s ohledem na nedávné společné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které vzniklo jako bezprostřední reakce na oficiální přijetí jeho svátosti dalajlámy ministrem kultury Danielem Hermanem dne 18. října Děkuji, že se projednávání tohoto bodu účastní ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, kterému tím pádem můžeme položit řadu dotazů s touto věcí spojených. Jeho svátost dalajláma jezdí do ČR řadu let, byl zván v minulosti i oficiálně nejvyššími místy a váže ho k naší zemi řada přátelských vazeb, kterých ve svých 9

23 minulých vystoupeních na území ČR nikdy nezneužil, aby vystupoval nepřátelsky k Čínské lidové republice. Vnímání Číny osobnosti dalajlámy je věc Číny, nikoliv naše. Podle informací, které se objevily v tisku, čínská strana usilovala o nepřijetí dalajlámy našimi představiteli a zabránění jeho veřejnému vystoupení. Po oficiálním přijetí dalajlámy ministrem Hermanem následovala reakce v podobě tzv. prohlášení čtyř nejvyšších ústavních představitelů. Tato reakce překvapila jak svou formou, tak obsahem. Ještě nikdy se v polistopadové sféře nestalo, aby čtyři nejvyšší ústavní představitelé reagovali na jednání člena vlády tímto způsobem. Tato neúměrná reakce podpořená velmi omluvným až servilním tónem vůči jinému státu nemile překvapila velkou část občanů ČR, ale i politiků. Proč byla nutná tato neúměrná reakce, kterou jedna z autorit nejvyšších této země, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, okomentoval pro Aktuálně Dnes 27. října těmito slovy: Od okamžiku, kdy se rozdělila federace, a vznikl samostatný český stát, jsme nikdy nebyli svědky společného prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů. To je něco zcela bezprecedentního a já si dovedu představit potřebu takovéhoto prohlášení v okamžiku mohutné krize, mnichovské krize, invaze Varšavského paktu, v předvečer války, při výrazném ohrožení, při přírodní katastrofě. Co tedy bylo důvodem této reakce? Byla to reakce svobodná či vynucená? Byla připravena na patřičných místech či vznikala mimo legitimní prostor ministerstva zahraničí? Jsou v tomto zájmy nadnárodních korporací či jednotlivců? Byl to pouze nešťastný manévr naší politické reprezentace a diplomacie, či se jedná o trend navazující na aktivity především prezidenta republiky? Tyto a další otázky je dnes třeba položit a žádat na ně odpovědi, a to z několika důvodů. Jsme liberální demokracie a žijeme v rodině států podobného politického uspořádání. Jsme provázáni řadou smluv partnerských, politických, obchodních i bezpečnostních. Jsme provázáni vzájemnou loajalitou. Toto partnerství je vzácné, protože přináší naší zemi prosperitu a dosud nám nepoznanou bezpečnost. Jsme svobodná země a musíme velmi dbát, abychom jako občané pěstovali v sobě sebeúctu a sebevědomí. Submisivní reakce vůči cizím státům tomuto imperativu neprospívá. Ve společné demokratické společnosti, v liberálně demokratické společnosti neexistují omezení, kdo s kým se má setkat. Pro nás politiky je jediné omezení smíme jen to, co nám dovoluje zákon. A co nezakazuje zákon, to nám zakazuje slušnost. Jsem rozhodně zastáncem toho, abychom respektovali země jiné, s jinou kulturou, s jinou hierarchií hodnot, aby pro nás to nebyly země na okraji. Ale i tyto země musí respektovat naše hodnoty, naše vidění světa a principy, podle kterých spravujeme naši zemi a ve kterých vidíme naši budoucnost, a to nejen v budování případných kulturních a obchodních kontaktů, ale především zde na našem území, kde jsme my vlastními pány, protože nás k tomu vede jak naše hodnotové zaměření, ale i několika set let tradice zakotvené v humanismu a respektování lidských práv. Vede nás k tomu i dlouhodobé směřování naší země jako liberálně demokratického státu. Česká republika je liberálně demokratický stát, tudíž silně akcentuje základní lidská práva všech tří generací a výrazem toho je připojení k řadě mezinárodních smluv. Za všechny zmiňme Evropskou listinu lidských práv a svobod. Parlament ČR sám v minulých letech přijal 10

24 usnesení, ve kterých se zcela jasně vymezil k dodržování lidských práv v Číně. Tato usnesení dosud platí a nebyla zrušena. Jsou dosud trvajícím dědictvím étosu, který vznikl se sametovou revolucí, a ten je třeba znovu připomínat a k němu se vracet. A nyní si dovolím panu ministrovi zcela konkrétní otázky. Pane ministře, v čem byla situace natolik výjimečná, že bylo nutné prohlášení nejvyšších ústavních představitelů zákonodárné, ale i výkonné moci? Kde prohlášení vzniklo a kdo ho napsal? Komu bylo prohlášení určeno? Byl před příjezdem dalajlámy činěn z čínské strany tlak na jeho nepřijetí? Byla požadovaná tato reakce nejvyšších ústavních činitelů na přijetí dalajlámy z čínské strany? Byla požadovaná tato reakce na přijetí dalajlámy z nejbližšího okolí prezidenta republiky? A kolik neveřejných prohlášení tohoto druhu, o kterých veřejnost neví, za dobu této vlády se uskutečnilo? A jakým způsobem byli ústavní představitelé osloveni a jak se připojili a komu prohlášení vlastně bylo směřováno? Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. S přednostním právem nyní vystoupí pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Dobré dopoledne, pane předsedo, dobré dopoledne, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já musím říct, že jsem si vyslechl to, co tady říkal pan ministr Zaorálek, a byl jsem trochu zděšen. Nejdříve musím říct, že to byla jeho korektní řeč, na druhou stranu v ní nebylo ani trochu nějakého pokání. Já se domnívám, že jsme svébytný samostatný národ, ke kterému já se hlásím. A jehož jsem tady jednou jednaosmdesátinou občanů České republiky za volební obvod č. 1 Karlovy Vary. Pane ministře, všiml jsem si, když jste dostával ty otázky od pana místopředsedy, že jste si nedělal poznámky. Čili asi si to budete všechno pamatovat. Ale já bych vás přesto poprosil, já taky dám nějaké otázky Jo, pardon, vy jste mě na to upozornil, to, co já si nechám pro sebe, pane ministře, na rozdíl od vás, jsem žádné prohlášení nepodepsal. Chci se zeptat, proč byla nutná ona rychlost onoho prohlášení? Proč to prohlášení najednou muselo vzniknout osmnáctého, to bylo úterý, kdy my jsme tady měli výbory a komise a další záležitosti, devatenáctého jsme měli plénum. Proč to nemohlo zůstat minimálně u jednoho ústavního činitele? Toho druhého nejvyššího, pana předsedy Štěcha v té době, proč to nemohlo zůstat na devatenáctého, kdy by se s námi byl poradil. A minimálně, aspoň stejně jako u dopisu paní Merkelové, by nás o tom informoval na organizačním výboru, tak proč nás takhle neinformoval tady na tomto plénu? A proč se nezeptal, jestli tento postup je správný? Proč to šlo formou nějaké esemesky? A ještě v domnění aspoň tedy tak to potom vyplývalo z tisku že to měly být věci, a to prohlášení, věcí v podstatě jdoucí diplomatickou poštou a nemělo se to dostat na veřejnost. Pana Ovčáčka nemusím, jako stejně pana prezidenta, nicméně respektuji; ale pan Ovčáček udělal obrovskou službu, že se to veřejnost dozvěděla. Protože zveřejněním na stránkách hrad.cz jsme se dozvěděli, že takovéto prohlášení vůbec vzniklo. Už tady byl dotaz, kolik takovýchto prohlášení bylo předtím? Já jsem tato prohlášení hledal, nějaká jsem našel, ale z těch sedmi osmi, kdy se scházíte v tomto formátu čtyř nejvyšších Nebo když se scházejí ve formátu čtyř nejvyšších ústavních činitelů, tak jsem našel jenom dva nebo tři tyto materiály. 11