5/2017 POZEMNÍ STAVBY

Transkript

1 5/2017 POZEMNÍ STAVBY

2 SPOLEČNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ ČASOPIS CO NAJDETE V TOMTO ČÍSLE SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR K Cementárně 1261, Praha 5 tel.: , fax: svcement@svcement.cz REKONSTRUKCE VRBATOVY BOUDY /8 12 / 3/ NOVOSTAVBA VILY NOVÁ KOULKA KOTELNA PARK RADLICE PĚT BETONOVÝCH MUZEÍ /32 24 / ARCHITEKTONICKO STAVEBNÍ ÚPRAVY V AREÁLU PEF ČZU V PRAZE TŘI STAVBY Z POHLEDOVÉHO BETONU PRO VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUM /15 SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR Na Zámecké 9, Praha 4 tel.: svb@svb.cz 56/ POČÁTKY VÝSTAVBY AUTOMOBILOVÝCH GARÁŽÍ A PALÁC CITY V LIBERCI SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ Veveří 331/95, Brno tel.: ssbk@ .cz ČESKÁ BETONÁŘSKÁ SPOLEČNOST ČSSI Samcova 1, Praha 1 tel.: tel.: cbsbeton@cbsbeton.eu 28/ ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA FIRMY BRUSIVO 51/ PRVNÍ ŽELEZOBETONOVÉ BUDOVY V ČESKÝCH ZEMÍCH MŮJ DŮM, MŮJ BETON ČÁST 7 /69

3 OBSAH CONTENT ÚVODNÍK ŠEDÝ, NEBO BAREVNÝ? Kristýna Vinklerová / 2 SANACE A REKONSTRUKCE KOTELNA PARK RADLICE Yvetta Nekvasilová, Jakub Hába / 3 REKONSTRUKCE VRBATOVY BOUDY Tomáš Hradečný, Jan Škopek / 8 STAVEBNÍ KONSTRUKCE NOVOSTAVBA VILY NOVÁ KOULKA Milan Kopeček, Tomáš Felix / 12 TŘI STAVBY Z POHLEDOVÉHO BETONU PRO VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUM Miroslav Pospíšil, Jan Lukáš, Ondřej Foukal, Pavel Kardinál, Stanislav Barák, František Balcárek / 15 ARCHITEKTONICKO STAVEBNÍ ÚPRAVY V AREÁLU PEF ČZU V PRAZE Luka Križek, Radek Bláha / 24 ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA FIRMY BRUSIVO Jiří Zábran, Jan Skočík / 28 SPEKTRUM PĚT BETONOVÝCH MUZEÍ Petr Šmídek, Marie Čáslavská / 32 MATERIÁLY A TECHNOLOGIE Z HISTORIE A SOUČASNOSTI LITÉHO TERACA Jan Pochman / 42 BEDNĚNÍ A DETAILY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ ČÁST 11 Petr Finkous / 46 JAK (NE)PRACOVAT S BETONEM TÉMA 5 VÝROBA, DOPRAVA A UKLÁDÁNÍ BETONU Vladimír Veselý / 48 HISTORIE PRVNÍ ŽELEZOBETONOVÉ BUDOVY V ČESKÝCH ZEMÍCH Lukáš Beran / 51 POČÁTKY VÝSTAVBY AUTOMOBILOVÝCH GARÁŽÍ A PALÁC CITY V LIBERCI Jaroslav Zeman, Josef Franc / 56 VĚDA A VÝZKUM NÁVRH VÝZTUŽE BÍLÉ VANY S OHLEDEM NA ŠÍŘKU TRHLINY Marek Vinkler, Jaroslav Procházka / 60 AKTUALITY BRASÍLIA MĚSTO SEN (info o knize) / 45 FIBRE CONCRETE 2017 / 68 MŮJ DŮM, MŮJ BETON ČÁST 7 / 69 SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA / 72 FIREMNÍ PREZENTACE Jordahl & Pfeifer / 25, 31 Redrock / 45 Fine / 49 Stavba roku 2017 / 67 Dlubal Software / 72 Beton University / 3. strana obálky Pontex / 3. strana obálky ČBS / 4. strana obálky ROČNÍK: sedmnáctý ČÍSLO: 5/2017 (vyšlo dne ) VYCHÁZÍ DVOUMĚSÍČNĚ VYDÁVÁ BETON TKS, S. R. O., PRO: Svaz výrobců cementu ČR Svaz výrobců betonu ČR Českou betonářskou společnost ČSSI Sdružení pro sanace betonových konstrukcí VYDAVATELSTVÍ ŘÍDÍ: Ing. Michal Števula, Ph.D. ŠÉFREDAKTORKA: Ing. Lucie Šimečková REDAKTORKA: Mgr. Barbora Sedlářová REDAKČNÍ RADA: prof. Ing. Vladimír Benko, PhD., prof. Francesco Biasioli, prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., Ing. Václav Brož, CSc., doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, prof. Ing. Petr Hájek, CSc. (před seda), prof. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo předseda), Ing. arch. Jitka Jadrníčková, Ing. Zdeněk Jeřábek, CSc., Ing. Milan Kalný, prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc., FEng., doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., doc. Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Milada Mazurová, doc. Ing. Martin Moravčík, PhD., Ing. Stanislava Rollová, Kryštof Rössler, Ing. arch. Jiří Šrámek, prof. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc., Ing. Michal Števula, Ph.D., Ing. Vladimír Veselý, prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng. GRAFICKÝ NÁVRH A SAZBA: Ing. Jiří Šilar ILUSTRACE NA TÉTO STRANĚ: Mgr. A. Marcel Turic TISK: Libertas, a. s. Drtinova 10, Praha 5 VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE: Beton TKS, s. r. o. Na Zámecké 9, Praha 4 Redakce a inzerce: redakce@betontks.cz Předplatné (i starší výtisky): predplatne@betontks.cz Časopis je zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice schválený Radou pro výzkum a vývoj. ROČNÍ PŘEDPLATNÉ: základní: 720 Kč bez DPH, 792 Kč s DPH snížené pro studenty, stavební inženýry do 30 let a seniory nad 70 let: 270 Kč bez DPH, 297 Kč s DPH pro slovenské předplatitele: 28 eur bez DPH, 30,80 eur s DPH (všechny ceny jsou včetně balného a distribuce) Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E ISSN Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZ Střední Čechy, Praha 1, čj. 704/2000 ze dne Autoři odpovídají za původnost příspěvků a jsou povinni respektovat autorská práva třetích stran. Označené příspěvky byly lektorovány. FOTOGRAFIE NA TITULNÍ STRANĚ: Aplikační centrum BALUO Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci detail fasády s horolezeckými chyty Foto: Lukáš Pelech 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 1

4 ÚVODNÍK EDITORIAL ŠEDÝ, NEBO BAREVNÝ? Léto zas uteklo rychle a chmurné počasí přineslo podzim o něco dříve. Já podzim nemám ráda, přijde mi šedý a ponurý. Na druhou stranu znám plno lidí, pro něž je to oblíbený čas, prý nejhezčí část roku. Argumentují, že je to krásně barevné období, kdy se listy stromů zbarví všemi možnými odstíny žluté, oranžové, červené až do hněda; je to čas vína a dozrávání ovoce... Možná je tento odlišný názor způsoben tím, kde se ten či onen člověk pohybuje a žije. Já jsem odjakživa vyrůstala ve velkoměstě, na sídlišti. Můj pohled z okna tvořila jiná sídliště, budova kotelny, chodníky, silnice, protihlukové zdi, schody k mostku přes silnici Zkrátka byla jsem vždy obklopena povětšinou nezakrytým betonem. A tak když nastal podzim, dny se krátily a obloha byla spíše zatažená, bylo vše ještě šedší a pochmurnější než jindy. Naštěstí přišla doba zateplování budov a někoho napadlo, že by se nakonec mohly panelové domy omítnout barevně a že by ve městech mohlo přibýt zeleně. Tento trend přišel jak jinak než ze zahraničí. A ve stejnou dobu, kdy se u nás začalo s těmito proměnami a beton v podobě socialistických památníků, soch a hřišť byl pomalu odstraňován z veřejného prostranství, začaly k nám pronikat z časopisů informace a fotografie realizací z probarveného betonu. Přitom je to tak prosté do betonu stačí přidat barevný pigment a voilá: máme vizuálně úplně jiný materiál. Pokud navíc takovému betonu vtiskneme nějakou konkrétní texturu, pak jistě můžeme běžného smrtelníka nebetonáře zmást natolik, že bude váhat, o jaký materiál jde, neboť v povědomí veřejnosti je beton stále šedou a těžkopádnou hmotou. Od doby, kdy před asi 70 lety v USA přišli s nápadem beton obarvit, se mnoho nezměnilo. Stále jsou nejčastěji používanými pigmenty podzimní barvy, tedy železité pigmenty v odstínech žluté, červené, hnědé a černé. Trochu se změnila forma pigmentů, v rámci zjednodušení dávkování se přešlo od granulátu přes práškové pigmenty až k pastovitým emulzím. Je možné volit i barvu kameniva ve směsi, což má však smysl jen tehdy, pokud bude povrch vymývaný nebo bude broušen až na zrno. V tomto ohledu jsou nyní velkou novinkou svítící fosforescenční kamínky, které lze do směsi přidat, a tak když v noci zhasnete světla, bude vám beton na cestě svítit. Velký potenciál ovšem vidím v bílém cementu. Běžný cement je šedý a je velmi obtížné jej obarvit pigmenty. I při použití maximálních dávek pigmentů budou výsledné barevné tóny vždy jaksi tlumené a zašedlé. Naopak s bílým cementem je to jako malovat na bílý papír, barvy jsou plnější a zářivější. Nakonec i samotná bílá barva betonu působí velice luxusně a čistě. Zajímavé je také, že není bílá jako bílá a bílé cementy od různých výrobců mají i rozdílnou bělost. Škoda jen, že bílý cement se v České republice nevyrábí a je nutné jej dovážet. Obecně si však myslím, že možnosti barevných betonů mohou být velice zajímavým nástrojem pro odvážné architekty, kteří rádi experimentují. Již sám běžný šedý pohledový beton je ve výsledku překvapením, které vyloupnete z bednění, a pokud ještě navíc užijete pigmentovaný beton, zaručeně vždy vás čeká originální výsledek, který nelze kopírovat. Použití nezakrytého, a navíc barevného betonu je výzva a jsem ráda, že i u nás existují architekti a investoři, kteří se takových výzev nebojí, a že tak vznikají unikátní díla, jako je např. červené divadlo v Plzni nebo interiéry nově vznikající administrativní budovy Paláce Národní v Praze. V poslední době vyrábíme velmi často barevný beton pro drobné realizace opěrných stěn, chodníčků, teras či vnitřních schodišť odvážným majitelům rodinných domů, a proto doufám, že v budoucnu přibude využití barevných betonů i u veřejných staveb. Proč by navíc barevný beton vedle estetické funkce nemohl plnit i roli čistě praktickou? Nedávno mne např. při řešení zpevněné plochy okolo tenisového hřiště napadlo navrhnout investorovi, zda nechce místo běžného betonu použít beton probarvený v odstínu antuky. Vždyť by to mohl být velice výhodný počin z hlediska úklidu a údržby. Proč tedy nevymýtit hanlivé označení šeď velkoměsta a nemít chodníky zelené, silnice hnědé a domy barevné? Nakonec i šedé vlasy máme ve zvyku barvit. 1b Ing. Kristýna Vinklerová TBG Metrostav, s. r. o. Obr. 1 Palác Národní v Praze: a) barevný vodopád v 1. NP (černý, hnědý, cihlový a bílý pigment), b) schodiště (stupně schodů s černým pigmentem a stěny z betonu s bílým cementem) 1a 2 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

5 SANACE A REKONSTRUKCE REHABILITATION AND RECONSTRUCTION KOTELNA PARK RADLICE KOTELNA PARK RADLICE OFFICE HOUSE 1 Yvetta Nekvasilová, Jakub Hába Díky odvaze investora s jasnou vizí dostal areál kotelny v bývalé továrně Walter, pozdější Motorlet, šanci na další využití. V budovách, které byly téměř odsouzeny k demolici, se po úspěšné rekonstrukci nachází sídlo dvou společností. V maximální možné míře zůstaly zachovány původní budovy, příp. jejich části, což přispělo k zachování genia loci. Kotelna Park Radlice získala titul Stavba roku The boiler house in the former Walter manufacture, later named Motorlet, got a chance for new life thanks to a courageous investor with a clear vision. After successful remodelling, two companies found their headquarters in buildings condemned to demolition. The original buildings or their parts remained to the maximum extent possible which contributed to preserve the genius loci. Kotelna Park Radlice was awarded the 2017 Construction of the Year title. Na počátku záměru nazvaného Kotelna Park Radlice stála ještě v roce 2014 industriální, zdánlivě nevyužitelná opuštěná ruina, která byla pro většinu investorů odsouzená ke snadnějšímu řešení totální demolici. Bývalé energetické centrum, srdce, které kdysi pumpovalo energii do mimořádně úspěšné továrny na výrobu leteckých motorů. Ostrov technicistní zástavby v téměř opuštěném údolí, z jihu sevřený železniční tratí Pražský Semmering, ze severu rušnou Radlickou ulicí, ovšem na dosah centru městské části Praha 5. Plánovaný sjezd z Radlické ulice do Radlické radiály projektova ný nedaleko od západní hranice areá lu spolu s chystanými projekty od stavby centrály ČSOB po areál továrny Walter v Jinonicích na značuje budoucí nový velkolepý rozmach celého údolí, vizionářsky se očekává proměna Radlické ulice v živý městský bulvár. Obr. 1 Kotelna Park Radlice Fig. 1 Kotelna Park Radlice office house HISTORIE VÝVOJE LOKALITY Stavba Kotelna Park je rekonstrukcí několika objektů, jejichž původní funkcí a úko lem bylo zajištění dodávky tepla pro celý rozlehlý areálový komplex továrny Walter, nesoucí od 50. let do roku 1990 název národní podnik Motorlet. Jednalo se o bizarní slepenec několika do sebe vzájemně zaklenutých staveb, jehož podoba vznikala úměrně s expanzí celé továrny postupně od 50. let minulého století až do roku 1990, kdy bylo celé energetické centrum výrazně přebudováno. Teplo v podobě páry putovalo k jednotlivým výrobním halám hustou sítí kolektorů, primární zdroj energie se postupem času měnil od spalování uhlí přes mazutový olej až k zemnímu plynu. Jako první byly na místě někdejší role v těsném sousedství železniční tratě začátkem 50. let minulého století postaveny pevné železobetonové stavby, objekty nazývané E1 a E4 (obr. 2). V hlavní kotelně objektu E1 byly umístěny samotné kotle, do objektu E4, neboli dle tehdejšího pojmenování do bunkru, byla po uměle vytvořeném náspu odkloněna ze železniční tratě tovární vlečka. Vagony naplněné uhlím tak zajížděly v úrovni dnešního 3. NP přímo do objektu E4 a přes mohutné železobetonové násypky pod vagony bylo uhlí dopravováno po dopravních pásech ke kotlům. Při západní fasádě následoval objekt E2a, který naposledy sloužil pro umístění kogenerační jednotky, a objekt E2b, ve kterém byla zřízena areálová rozvodna vysokého napětí. V roce 1990, v době zřejmě největšího rozmachu továrny, byla dokončena přístavba nové moderní plynové kotelny objektu E3, velkorysé ocelové stavby, a do areálu byl přiveden zemní plyn. Odkouření z plynových kotlů bylo odvedeno do 120 m vysokého železobetonového komína, který byl a stále je jednou z nejvyšších staveb v Praze a který i dnes zůstává výraznou dominantou celého údolí, v tichosti vyčkávající na svůj nový úkol. 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 3

6 SANACE A REKONSTRUKCE REHABILITATION AND RECONSTRUCTION 3 2a 2b DRUHÝ DECH KOTELEN Od samého počátku byla snahou investora proměna tohoto zajímavého brownfieldu, oživení opuštěných industriálních objektů, jejich nové využití, a to současně s maximální snahou o zachování genia loci místa, se snahou o využití výjimečnosti každého z objektů, jejich tvarů, nosného systému ad. Ve stejné době společnosti Robert Bosch odbytová, s. r. o., a BSH domácí spotřebiče, s. r. o., hledaly pro svá vedení v ČR nová sídla. Vize revitalizovaného brownfieldu velmi konvenovala s představami společností o jejich nových prostorách, zejména společnosti BSH. Volba pro stavbu Kotelna Park Radlice byla s ohledem na tehdejší stav objektů zdánlivě trochu riskantním rozhodnutím, avšak v souvislosti s rozvojem celého území rozhodnutím prozíravým. Ještě v projektové dokumentaci byly prostory přímo šité na míru novým uživatelům, přičemž společnosti si objekty dle svých potřeb rozdělily. Vznikly dva nezávislé celky, každý se samostatným technickým zázemím. REALIZACE Z nejstarší části stavby kotelny objektu E1 byl zachován v podstatě pouze železobetonový skelet budovy (obr. 4b), který nyní tvoří vstupní ozeleněné exteriérové atrium (obr. 9). Po demolici původního krovu budovy a jediné stropní desky budovy v úrovni 1. NP bylo nutné vyztužit samostatně stojící sloupy skeletu. Jejich zesílení bylo provedeno aplikací stříkaného betonu. Z důvodu požadavku investora na zachování původního vzhledu betonového povrchu skeletu s jeho přiznanými nedokonalostmi, viditelnými opravami apod. bylo nutné celý skelet manuálně očistit od původních omítek a nesoudržných částí. Poškozené části železobetonového skeletu byly ošetřeny spojovacím můstkem, obnažená výztuž opatřena antikorozní ochranou a oprava tvaru jednotlivých prvků byla provedena reprofilační maltou. Do jižní části objektu byla vetknuta do dvou polí původního skeletu nová čtyřpatrová železobetonová vestavba (obr. 4c). Objekt E4 dříve nazývaný bunkr 4a 4b 4c 4 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

7 SANACE A REKONSTRUKCE REHABILITATION AND RECONSTRUCTION Obr. 2 a) Archivní dokumentace z roku 1950 podélný řez objektem E4, b) situace areálu Fig. 2 a) Archive documents from 1950 longitudinal section of the E4 object, b) situation Obr. 3 Archivní fotografie z 50. let zachycující vagony vjíždějící po náspu železniční vlečky do objektu E4 Fig. 3 Archive photo from the 50s showing freight cars entering the E4 object on a railway industrial track Obr. 4 Objekt E1: a) stav před rekonstrukcí, 2013, b) stav po demolici krovu, 2014, c) stav z průběhu rekonstrukce očistěný skelet s pohledem na novou vestavbu, 2015 Fig. 4 E1 object: a) before the reconstruction, 2013, b) after the roof frame demolition, 2014, c) during the reconstruction cleaned frame with the new building-in, 2015 Obr. 5 Objekt E4, tzv. bunkr : a) stav před rekonstrukcí, vpravo původní fasáda objektu E1, 2012, b) vnitřní prostory v průběhu demolice násypek, 2015, c) vyčištěný prostor po demolicích, strop je tvořen železobetonovou deskou, která podpírala kolejiště ve 3. NP, d) severní fasáda vyřezávání nových okenních otvorů Fig. 5 E4 object, so called bunker : a) before reconstruction, the original facade of the E1 object on the right, 2012, b) interior during demolition of the hopper, 2015, c) cleaned space after demolitions, the ceiling is a reinforced concrete slab which was supporting the rail tracks on the 3rd aboveground floor, d) northern facade cutting new openings 5a 5b 5c 5d 6a byl od počátku vnímán jako jedna z nejzajímavějších staveb areálu. Úzká, 50 m dlouhá stavba s kolejištěm v úrovni 3. NP, ohromnými betonovými násypkami pod úrovní kolejiště sloužícími pro shoz uhlí a masivními betonovými pilíři v úrovni 1. NP podpírajícími stovky tun nákladních vagónů ve vyšších úrovních nabízela ojedinělou atmosféru a byla výzvou pro statika železobetonových konstrukcí. Při revitalizaci budovy byly odstraněny konstrukce betonových násypek včetně sloupů, které podpíraly desku kolejiště ve 3. NP, avšak masivní pilíře po obvodu objektu byly zachovány (obr. 5b,c). Demolicí se prostor zásadně uvolnil. Do železobetonových obvodových stěn bunkru byly diamantovým kotoučem vyřezány nové okenní otvory (obr. 5d). Ze statických důvodu bylo nařízeno postupné rozebírání železobetonových prvků tak, aby při jejich odstraňování nedocházelo k otřesům budovy. Jednotlivé prvky 6b tedy byly rozřezávány diamantovým lanem a řezací technikou na malé snadněji manipulovatelné dílce, které byly postupně transportovány mimo objekt. V průběhu demoličních prací bylo mimo jiné nutné vyvrátit podezření na použití hlinitanových cementů v původních konstrukcích, jejichž aplikace se hojně vyskytovala v 50. letech. V případě prokázání použití takových cementů by byla nutná demolice celého objektu. Průzkum a následné posouzení vzor- Obr. 6 Pohled na objekt E4: a) před rekonstrukcí, 2014, b) po rekonstrukci, 2016 Fig. 6 E4 object: a) before reconstruction, 2014, b) after reconstruction, /2017 technologie konstrukce sanace BETON 5

8 SANACE A REKONSTRUKCE REHABILITATION AND RECONSTRUCTION 7b 7a 8a Obr. 7 Objekt E4 prostor v 3. NP: a) původní kolejiště vlečky zauhlování kotelny, stav před rekonstrukcí, 2013, b) prostor po rekonstrukci interiér společnosti BSH Fig. 7 E4 object space on the 3rd aboveground floor: a) original railroad of the factory coal-transporting train, before reconstruction, 2013, b) after reconstruction interior of the BSH company ků zpracované Kloknerovým ústavem ČVUT naštěstí toto podezření vyvrátil. Po provedení demoličních prací následovala sanace poškozených částí zachovaných betonových konstrukcí. Plochy řezu diamantovým lanem či kotoučem na zbývajících částech průvlaků a sloupů byly ošetřeny proti korozi přerušené výztuže, zednicky začištěny a ponechány exponované v interiérech. Do uvolněného 11 m vysokého prostoru byly vloženy dvě nové železobetonové stropní desky, které tvoří 8b dnešní úroveň 1. a 2. NP. Návrh nového schodiště byl ovlivněn existencí masivních pilířů v poměrně hustém rastru. Schodiště bylo nutné vložit do objektu příčně, šíře objektu však nebyla pro půdorysnou stopu schodiště dostatečná. Z tohoto nedostatku se zrodil jeden z nejvýraznějších prvků nového návrhu zavěšené prosklené podesty vystupují na jižní i severní fasádě vně objektu. ZÁVĚR Část původní továrny Walter se podařilo vrátit zpět do života a zachovat tak alespoň malou vzpomínku na jed- Obr. 8 Objekt E4 prostor v 1. NP: a) původní technologický prostor zauhlování v 1. NP objektu, stav před rekonstrukcí, 2013, b) kulinářské centrum společnosti BSH Fig. 8 E4 object space on the 1st aboveground floor: a) original technological space for coal loading on the 1st above-ground floor, 2013, b) culinary centre of the BSH company 6 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

9 SANACE A REKONSTRUKCE REHABILITATION AND RECONSTRUCTION 9 nu z nejvýznamnějších českých továren. Stavby kotelen dnes mají svůj nový účel, nové využití staly se sídlem společností. Kromě administrativních prostor je tu školicí středisko, servis domácích spotřebičů, pro veřejnost přístupný showroom výrobků a také kulinářské výukové centrum. Dokonalost designu moderních spotřebičů a současný interiér je postaven do kontrastu s drsnou surovostí původních přiznaných betonových konstrukcí. Původně uzavřený areál se po letech otevřel veřejnosti a společně se 120 m vysokým továrním komínem umístěným v jeho centru se stal nepřehlédnutelnou součástí dnešní revitalizace celého Radlického údolí (obr. 10 a 11). OCENĚNÍ Kotelna Park Radlice získala 5. října t.r. titul Stavba roku Yvetta Nekvasilová Jakub Hába jakub.hába@redgroup.cz oba: Red Group, s. r. o. Obr. 9 Vstupní ozeleněné exteriérové atrium E1 Fig. 9 Entrance green, exterior atrium E1 Obr. 10 Průhled zachovaným skeletem atria E1 Fig. 10 View through the good repaired frame of the E1 atrium Obr m vysoký komín se stal nepřehlédnutelnou součástí revitalizovaného Radlického údolí Fig m-high chimney became an integral part of the revitalized Radlické valley Fotografie: 1, 7b, 8b, 9 až 11 Josef Středa, 2 až 6a, 7a, 8a archiv společnosti Red Group, 6b Jiří Faix /2017 technologie konstrukce sanace BETON 7

10 SANACE A REKONSTRUKCE REHABILITATION AND RECONSTRUCTION REKONSTRUKCE VRBATOVY BOUDY REFURBISHMENT OF THE VRBATA CHALET Tomáš Hradečný, Jan Škopek Vrbatova bouda patří do řetězu vrcholových bud na hřebenech Krkonošského národního parku. Ve výšce m n. m. se návrh její rekonstrukce a přístavby dokončený v loňském roce musel vypořádat s mimořádnými klimatickými podmínkami a současně s přísnými požadavky na ochranu přírody ze strany Správy KRNAP. Specifické požadavky architektonického řešení vyžadovaly užití nestandardních prvků a detailů, jako např. zasklívací rámy vkládané do bednění. The Vrbata Chalet is part of a chain of mountain-top chalets of the Krkonoše mountain ridge. The project had to deal with not only the altitude of m, but also with out of the ordinary climatic conditions and also with strict conditions of the KRNAP administration concerning nature protection. Specific requirements of the architectural solution required non-standard elements and details like e.g. glazing frames inserted into the formwork. Vrbatova bouda byla na Zlatém návrší ve výšce m n. m. postavena podle návrhu architekta Vladimíra Šíra na počátku 60. let 20. století. Původně uvažovaná funkce základny Horské služby s občerstvením a noclehárnou byla záhy nahrazena provozem Interhotelů Krkonoše. V mimořádně drsných podmínkách na hřebenu Krkonoš si bez zásadní údržby zachovala svou pevnou, přirozenou a přitom nevtíravou formu až do počátku nového tisíciletí (obr. 1b). Stavební úpravy měly podle zadání nového majitele, jež bylo poprvé formulováno v roce 2007, řešit kromě nutných sanací a výměny technologií také zvýšení komfortu pro návštěvníky a provozovatele. Projekt byl realizován v několika po sobě jdoucích etapách. 1a 1b ARCHITEKTONICKÝ ZÁMĚR Koncept návrhu je založen na zachování původní boudy, očištěné od nefunkčních vnitřních příček, vložené do pomyslného betonového pouzdra (obr. 2b). Kontrastní forma přístavby přitom neparazituje na stávajícím domě, ale tvoří funkční symbiózu starého s novým. Železobetonová konstrukce s otiskem tesařského bednění se díky zvolenému sendvičovému řešení propisuje v interiéru i exteriéru. Svou syrovostí je blízká nejen nedalekým bunkrům hraničního opevnění, ale i charakteru hor. Materiálová kombinace pohledového betonu, modřínového dřeva a oceli, užitá v zádveří a bufetu, tento záměr dokresluje. STAVEBNÍ A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ Nová přístavba je založena cca 1 m pod úrovní stávající základové spáry. Původní základové pasy byly po obvodu objektu podezděny betonovými cihlami, přičemž podezdívání bylo prováděno po etapách pod dozorem statika tak, aby nedošlo k narušení stability objektu. Základy byly podezděny po třech stranách, základ pod opěrným pilířem budovy bylo navíc nutné na jihovýchodním nároží tvarově upravit částečně ubourat boční strany a taktéž podezdít na novou úroveň základové spáry. Obr. 1 Vrbatova bouda: a) současný stav, b) před rekonstrukcí (vpravo přístavba zádveří, která byla odstraněna) Fig. 1 Vrbata chalet: a) current state, b) before the refurbishment (additional vestibule at the right was removed) Obr. 2 a) Situace, b) prostorový model, c) podélný řez, d) půdorys 1. PP, e) půdorys 1. NP Fig. 2 a) Situation, b) 3D model, c) longitudinal section, d) layout of the 1st underground floor, e) layout of the 1st aboveground floor 2a 2b 8 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

11 SANACE A REKONSTRUKCE REHABILITATION AND RECONSTRUCTION Obr. 3 Výstavba: a) podezdívání základu, b) svislé izolace původní boudy, c) bednění v prostoru budoucího bufetu, d) suterénní stěny po odbednění, e) armování desky, f) hlavní vstup před zateplením, g) montáž skla do zasklívacího profilu, h) izolace hlavního vstupu vč. tmavého pásu pěnového skla Fig. 3 Construction: a) retaining wall, b) vertical insulations of the original chalet, c) formwork in the future buffet, d) underground walls after removing the formwork, e) reinforcing the slab, f) main entrance before applying warming insulation g) mounting the glass into the glazing frame, h) insulation of the main entrance showing dark stripe of foam glass Základy přístavby jsou tvořeny základovými pasy z betonu a jsou dostatečně vysoké, aby byl zajištěn minimální úhel vnitřního tření 60. Přes pasy je v celé ploše objektu vybetonována základová deska. Základová spára je v nezámrzné hloubce, a to minimálně až mm pod úrovní upraveného terénu, a byla navržena jako stejnorodá s únosností minimálně 200 kpa. Harmonogram prací musel být načasován tak, aby v žádném případě nebylo nutno práce přerušit v zimních měsících. Odkrytí základové spáry bylo omezeno na nezbytně nutnou dobu asi jednoho měsíce s tím, že odkrytí posledních cca 150 až 200 mm bylo provedeno až těsně před betonáží, a to ručně, aby nedošlo k narušení soudržnosti základové spáry. Vzhledem k tomu, že se budova nachází v oblasti s vysokým radonovým indexem, bylo pod základovou deskou a hlavní hydroizolací provedeno odvětrání podloží drenážními trubkami, které je vyvedeno nad střechu. Před betonáží základů byla základová spára objektu převzata odborným geo logickým dozorem. Kolem objektu je proveden nový systém odvodněných drenáží pod úrovní základové spáry a součástí návrhu byl zároveň i systém odvodňovacích koryt na povrchu terénu pro odvedení hlavní vlny srážkových vod. Svislé nosné konstrukce přístavby jsou tvořeny monolitickými železobetonovými stěnami tloušťky převážně 180 mm, vnitřní nosná schodišťová stěna je tloušťky 200 mm. Beton použitý pro stavbu stěn je třídy C30/37- -XC1-S3 (mimo betonu vystaveného vnějším podmínkám). Návrh betonové směsi (včetně přísad a příměsí) zohlednil lokalitu stavby a meteorologické podmínky. U okna v pokojích 1. PP je stropní deska podpírána lokálně čtyřmi sloupky z ocelové obdélníkové trubky J150/75/5mm z oceli S235. Obvodové nosné stěny jsou tvořeny sendvičem skládajícím se z vnitřní nosné stěny tloušťky 180 mm, tepelné izolace tloušťky 200 mm a vnější ochranné samonosné desky z monolitického železobetonu tloušťky 120 mm. Vnější ochranná samonosná deska je z betonu třídy C30/37-XC4, XF1-S3 s přísadami Xypex dle technologického návrhu výrobce. Nové nosné konstrukce 2c 2d 2e přístavby jsou vodotěsně dilatovány od stávajících konstrukcí budovy. Obvodové nosné stěny a stropní deska nevytápěné části přístavby (sklad dřeva) jsou z monolitického železobetonu tloušťky 300 mm a jsou součástí bílé vany, která tvoří obvodový plášť této části přístavby. Třída betonu vnějších stěn je C30/37-XC4, XF1-S3. 3a 3c 3e 3g 3b 3d 3f 3h 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 9

12 SANACE A REKONSTRUKCE REHABILITATION AND RECONSTRUCTION Stropní deska 1. PP je železobetonová monolitická. Nad pokoji má tloušťku 200 mm a z jedné strany je lokálně podpírána ocelovými sloupky. Ostatní stropní desky 1. PP jsou tloušťky 180 mm. Stropní desky jsou zhotoveny z betonu třídy C30/37-XC1-S3 (mimo betonu vystaveného vnějším podmínkám). Desky vystavené vnějším podmínkám jsou z betonu třídy C30/37- -XC4, XF1-S3. Vnější ochranná samonosná des ka sendviče je z monolitického žele zobetonu tloušťky 120 mm, třídy C30/37- -XC4, XF1-S3 s přísadou do čerstvého betonu Xypex Admix C-1000 (NF). Betonová směs byla doplněna o rozptýlenou výztuž (vlákna Polyfix PP) a povrchovou bezbarvou hydrofobizaci na bázi syntetické nebo silikonové pryskyřice (Densocure R forte). Veškeré pracovní spáry železobetonového obvodového pláště byly provedeny vodotěsně a jejich umístění bylo předem definováno. Střecha objektu je tvořena výše uvedenými monolitickými železobetonovými deskami. Deska nad 1. PP je plo chá se sklonem 1,5, střecha nad 1. NP je sedlová se sklonem 15. Plášť střechy je tvořen převážně sendvičem skládajícím se z vnitřní nosné desky tloušťky 200 mm, resp. 180 mm nebo 150 mm, tepelné izolace tloušťky 200 mm a vnější ochranné samonosné desky z monolitického železobetonu tloušťky 120 mm (na terasách s horní hranou ve spádu 1,5 %). Třída betonu vnější samonosné stěny je C30/37-XC4, XF1-S3. Hydroizolace celého vnějšího pláště, resp. vrchní monolitické desky, je zajištěna přísadami a krystalizačním nátěrem. Srážkové vody nejsou zachytávány, ale volně stékají na terén. Napojení vnějšího pláště přístavby na stávající kamenné obvodové zdivo je řešeno systémovými prvky firmy Sika. Fasádní výplně v přístavbě jsou provedeny ze systému Josko FixFrame se zapuštěným rámem a s izolačním trojsklem. Zapuštěné rámy byly osazeny po zhotovení nosných železobetonových monolitických konstrukcí a parotěsné izolace. Následně byla zhotovena vrstva tepelné izolace tloušťky 200 mm, vrstva krycí fólie a vnější ochranná samonosná deska. Až po BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

13 SANACE A REKONSTRUKCE REHABILITATION AND RECONSTRUCTION 7 8 té byla do již zabetonovaných zapuštěných rámů osazena izolační trojskla. POHLEDOVÝ BETON Veškeré viditelné vnitřní i vnější betonové plochy jsou zhotoveny v pohledové kvalitě a tomu byl přizpůsoben způsob betonáže a systém a kvalita bednění. Konstrukční řešení vyžadovalo užití jak jednostranných, tak oboustranných bednění a požadavek na pohledový otisk nehoblovaných prken vedl vedle pobíjení celých systémových desek k nutnosti správně zhotovit a umístit tvarově složité části, u nichž byla nezbytná tesařská zručnost. Při betonáži ostění otvorů v obvodovém plášti, kde byly osazeny výplně se zapuštěným rámem navazujícím přímo 10 Obr. 4 Vstup do bufetu Fig. 4 Buffet entrance Obr. 5 Pokoj v 1. PP Fig. 5 Room on the 1st underground floor Obr. 6 Restaurace Fig. 6 Restaurant Obr. 7 Zádveří Fig. 7 Vestibule Obr. 8 Detail betonového povrchu Fig. 8 Detail of the concrete surface Obr. 9 Hlavní vstup s terasou Fig. 9 Main entrance with the terrace Obr. 10 Vrbatovka sněhem zavátá Fig. 10 Vrbata chalet under snow na pohledovou železobetonovou monolitickou konstrukci, bylo navíc nutné dbát na maximální přesnost, neboť v tomto případě platí prakticky nulová tolerance k nedokonalosti v přesnosti rozměrů, pravých úhlů a rovinnost ploch. Před betonáží bylo nutné osadit a koordinovat zhotovení veškerých prostupů a průchodek pro rozvody a vyústění jednotlivých sítí, především VZT. Architektonický návrh IXA Tomáš Hradečný, Martin Prokš Spolupráce Klára Hradečná, Jan Kolář, Benedikt Markel Projekt Omegaproject, s. r. o. Jan Škopek Průmstav Náchod, s. r. o. Hlavní dodavatel (rekonstrukce) Staseli, s. r. o. (přístavba) Technický dozor investora Tomáš Hradečný, Jan Kolář Rok dokončení 2016 PROSTORY Vstupní partie boudy má více tváří. Pěkné počasí přiláká návštěvníka na terasu s unikátním výhledem do krajiny a přímou vazbou na restauraci, v nevlídném počasí naopak zve do prostorného zádveří, kde se příchozí oklepe a může se při pohledu z pásového okna nadechnout před dalším pochodem, nebo využít služeb restaurace, které je věnováno celé přízemí boudy. Interiéru dominuje masivní modřínové dřevo, doplněné krbovým tělesem a sadou velkoformátových fotografií Krkonoš Karla Horáčka a Ladislava Kamaráda. V suterénu je k dispozici bufet nabízející pravou atmosféru podzemního bunkru, kapacitní toalety v nerezovém standardu a dva pokoje s vlastním zázemím pro ubytování personálu a rodiny majitele. Podkroví boudy slouží pro bydlení majitele a provozovatele. ZÁVĚR Výsledkem kvalitní práce všech zúčastněných je symbióza původní stavby s kontrastní železobetonovou hmotou inspirovanou nedalekými bunkry hraničního opevnění. Kvalitu a pohostinnost prostředí Vrbatovy boudy ocenil editor Ročenky české architektury Ing. arch. Antonín Novák jejím zahrnutím do výsledného výběru reprezentativních staveb za sledované období a rekonstrukce Vrbatovy boudy byla rovněž v roce 2016 nominována za Českou republiku na evropskou cenu Mies van der Rohe. Ing. arch. Tomáš Hradečný IXA Fakulta architektury ČVUT v Praze Ústav navrhování I hradecny@ixa.cz Ing. Jan Škopek Omegaproject, s. r. o. skopek@omegaproject.cz Fotografie: 1a, 4 až 7, 9 Benedikt Markel, 1b Petr Burian, 3, 8 Tomáš Hradečný, 10 Martin Prokš 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 11

14 GARÁŽ TECHNICKÁ MÍSTNO UPS CHODBA ÚKLID CHODBA SKLEPNÍ KÓJE 1 SKLEPNÍ KÓJE 2 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES 1 2a PODZEMNÍ PODLAŽÍ 2b KOMORA KOUPELNA WC1 KOMORA LOŽNICE LOŽNICE CHODBA LOŽNICE LODŽIE OBÝVACÍ POKOJ TERASA KOUPELNA KUCHYŇ PRACOVNA NOVOSTAVBA VILY NOVÁ KOULKA NEW BUILDING OF A NOVÁ KOULKA VILLA 2c TERASA SJEZD DO GARÁŽÍ Milan Kopeček, Tomáš Felix Investorova důvěra v architekta, limity složitého stavebního pozemku a současné možnosti betonových konstrukcí umožnily stavbu netradiční vily inspirované funkcionalismem. Trust into the architect, limits of a complicated building site and current possibilities of concrete structures enabled construction of a nontraditional villa inspired by functionalism. Polyfunkční dům Nová Koulka je navržen s jedním podzemním podlažím, ve kterém je devět parkovacích stání a technické zázemí. V nadzemní části je pět prostorově ustupujících podlaží, z nichž jedno je výrazně přesahující. Nachází se zde sedm bytových jednotek. 4.NP 3.NP 2.NP 1.NP_B 1.NP_A 1.PP HRANICE POZEMKU č A Č f HORIZONT PŮV. TERÉNU POZEM Vlastní architektura stavby je založena na vertikálně kaskádovitém řazení nepravidelných oblých hmot objektu, jež horizontálně vystupují a vzájemně se jak částečně, tak i úplně překrývají. Spodní podlaží objektu jsou jasně orientována svojí východní fasádou rovnoběžně s ulicí Křížová při dodržení uliční čáry 8 m od chodníku (10 m od komunikace). Horní ustupující podlaží v kaskádovém řazení reflektují úhlové pootočení 20 s orientací fasády směrem k dominantě Vyšehradu. Většina střešních konstrukcí je zároveň pochozími terasami výše položených podlaží. ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ Svah a okolní solitérní výstavba určily Nové Koulce její umístění a měřítko. Výstavbou nedochází k přetvoření terénu. Nová Koulka si stavební pozemek nezjednodušuje, naopak složitý pozemek se otiskl do její architektury. Od ulice ustupující kaskádovité řazení koresponduje se stoupáním okolního prostoru i architektury. Tvarem se stavba citlivě začleňuje do okolí, a přitom si ponechává soudobou tvář. Nová Koulka vyrůstá na tezi, že město není skanzen, a svým designem reflektuje dynamiku jeho rozvoje. Novostavba odráží dobu svého vzni- 2d 2e PRACOVNA TERASA KOUPELNA+WC PŘEDSÍŇ OBÝVACÍ POKOJ +KK PŘEDSÍŇ ŠATNA WC KOUPELNA OBÝVACÍ POKOJ +KK LOŽNICE TERASA KOUPELNA LOŽNICE WC CHODBA + SCHODIŠTĚ PŘEDSÍŇ KOMORA OBÝVACÍ POKOJ +KK TERASA KOMORA KOUPELNA LOŽNICE CHODBA + SCHODIŠTĚ PŘEDSÍŇ WC OBÝVACÍ POKOJ+KK 12 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

15 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES 3a 3b 3c ku, i když cituje prvky minulosti, byť neortodoxně, jako např. téma arkýře. Konkrétně se jedná o pohledově výrazné nepravidelné vybočení proskleného prostoru mimo samotnou hmotu vily v úrovni třetího patra s cílenou absencí vnějších statických podpor. Výraz budovy je založen na práci s hmotou, objemem a skladbou jednotlivých částí. Hmotu stavby tvořenou navrstvením a propojením čtyř celků nepravidelných oblých tvarů nešlo nenavrhnout jako celobetonovou konstrukci. Nebýt možností tvarování, které moderní technologie betonu propůjčují, oblé tvary Nové Koulky by plynule a soudobě nevznikly. Obr. 1 Pohled na vilu z ulice Na Koulce Fig. 1 View to the villa from the Na Koulce street Obr. 2 a) Půdorys 1. PP, b) 1. NP_A (půdorys 1. NP_B je téměř identický), c) 2. NP, d) 3. NP, e) 4. NP, f) podélný řez Fig. 2 a) Layout of the 1st underground floor, b) 1st aboveground floor_a (similar to 1st above-ground floor_b), c) 2nd above-ground floor, d) 3rd above-ground floor, e) 4th aboveground floor, f) longitudinal section Obr. 3 a) Výztuž stropní desky nad 1. NP, b) hrubá stavba, c) detail konzoly Fig. 3 Reinforcement of the ceiling slab above 1st above-ground floor, b) carcass, c) detail of the cantilever Obr. 4 Prosklení jižní fasády Fig. 4 Glass southern facade Obr. 5 Detail fasády výtvarné dílo jako reminiscence na téma domovních znamení pražských činžovních domů Fig. 5 Detail of the facade piece of art as reminiscence of house signs of Prague apartment houses STAVEBNÍ ŘEŠENÍ Základové konstrukce jsou navrženy jako hlubinné, pilotové. Obvodové konstrukce jsou betonové, tloušťky 225 mm s vnějším kontaktním zateplením tloušťky 150 mm. Nosné vnitřní stěny jsou betonové tloušťky 225 a 250 mm, nenosné vnitřní stěny tloušťky 150 mm jsou zděné z cihelných bloků. Dělicí mezibytové stěny jsou betonové, tloušťky 225 mm se zděnou přizdívkou tloušťky 65 mm a omítkou. Nosnou konstrukci stropu tvoří železobetonová monolitická deska tloušťky 225 mm, na níž je provedena skladba podlahy. Objekt je zastřešen plochou střechou. Nosnou konstrukci zastřešení tvoří železobetonová monolitická deska tloušťky 225 mm. 5 4 POZNÁMKY STATIKA Novostavba vily Nová Koulka vás neohromí svou velikostí. I její největší podlaží, což je suterén, který má jakési rozšiřující kapsy neznatelné na povrchu, lze vepsat do obdélníku m. Zaujmou vás však nejspíše oblouky a vlny jednotlivých podlaží, které se ladně přelévají jedno přes druhé. Vskutku, pravých úhlů zde mnoho nenalezneme. Tato zajímavost má však i své stinné stránky. Protože konstrukce prakticky nemá vnitřní svislé podpory jdoucí do suterénu, jsou jednotlivá patra vynášena smykovými stěnami kotvenými do fasády. A na první pohled je vidět, že fasáda je poseta okny. Patra navíc nejsou nad sebou a scházejí se v krajních v pravém slova smyslu uzlech. Tato konstrukční danost vede k lokálnímu, dosti značnému zatížení parapetů. Přes dlouhé boje o výšku parapetů, úvahy o lokálním zvětšení jejich šířky či vložení ocelových prvků bylo nakonec nalezeno jediné schůdné a relativně rozum- 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 13

16 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 6 Jihozápadní fasáda soudobé pojetí arkýře jako prosklené dominanty stavby s výhledem na Vyšehrad Fig. 6 Southwestern facade current approach to an oriel window as a dominant element of the building with a view to Vyšehrad Obr. 7 Uliční průčelí s ustupujícími terasami Fig. 7 Street facade with receding terraces 6 né řešení. Extrémně zatížené parapety, kde jsme naráželi na maximální možný stupeň smykového vyztužení, byly prostě vybetonovány z betonu o dvě třídy vyššího. Za zmínku stojí také konstrukce konzoly. Tento volný prostor patří, troufám si tvrdit, k nejhezčím v objektu. Z původních úvah o vylehčené železobetonové trámové konstrukci či o půdorysně zakřiveném ocelovém příhradovém nosníku obíhajícím fasádu vyšlo nakonec jiné řešení. Celková výška konzoly není konstrukčně využita, protože by značně omezovala volný výhled z prostoru. Desky jsou řešeny jako nezávislé, nesené ocelovými HEB profily kotvenými do železobetonové desky posílené trámem. Styk je řešen poměrně brutálními svary na zabetonovanou kotevní desku s navařenou masivní výztuží. Fasáda konzoly musí umožňovat odchylky v průhybech desek. Myslím, že celkový výsledek je zajímavým bodem na smíchovské straně řeky. ZÁVĚR Nová Koulka s výhledem na Vyšehrad je příspěvkem k soudobé, nikoliv nedostupné architektuře. Za jejím vznikem stojí investorova důvěra v architekta jako vstupní premisa, kombinace prostorových a legislativních limitů stavebního pozemku, jež byly neopomenutelnou součástí zadání, a současné možnosti betonových konstrukcí, které figurují v řešení. Pro úspěšnou realizaci byla zásadní architektova vize vidět stavbou dál než jen na horizont běžného developerského projektu. Investor SD Bohemia group, a. s. Architektonický návrh Mgr. Ing. Milan Kopeček, MBA Projekt statické části ASP Praha, s. r. o. Generální dodavatel SD Engineering, s. r. o. Mgr. Ing. Milan Kopeček, MBA Kopeček Consulting, spol. s r. o. milan@kopecek.eu Ing. Tomáš Felix ASP Praha, s. r. o. asppraha@felix.cx Fotografie: 1, 3a, 5, 6, 7 archiv atelieru SD Engineering, 3b, 3c, 4 Milan Kopeček 7 14 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

17 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES TŘI STAVBY Z POHLEDOVÉHO BETONU PRO VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUM THREE BUILDINGS MEANT FOR EDUCATION AND RESEARCH FROM EXPOSED CONCRETE Miroslav Pospíšil, Jan Lukáš, Ondřej Foukal, Pavel Kardinál, Stanislav Barák, František Balcárek V článku jsou přiblíženy tři stavby navržené atelierem-r pro potřeby vzdělávacích a výzkumných institucí. Jejich společným prvkem je nejen použití betonu pro nosnou konstrukci, ale i využití estetických kvalit pohledového betonu jak v interiéru, tak i v exteriéru. This article describes three buildings designed by the atelier-r for educational and research institutions needs. Their common feature is not only the use of concrete for the load bearing structure, but also the aesthetical qualities of exposed concrete, both in the interior and exterior. V ateliéru-r pracujeme s nejrůznějšími stavebními materiály, je ale pravdou, že na většině našich staveb je nejpoužívanějším materiálem beton. Beton používáme primárně tam, kde si to vyžádá konstrukční řešení stavby. Železobetonový stěnový systém zajišťuje skvělou tuhost stavby, i proto jej naši statici rádi volí jako základní řešení nosné konstrukce. My jako architekti zase oceňujeme to, že nám beton umožňuje větší tvarovou variabilitu staveb, atypické rozměry oken či výraznější vykonzolování objektu. Z betonu lze vytvarovat téměř cokoli. Z hlediska estetického pak beton vyniká tím, že se nejedná o nudnou jednolitou plochu, ale že má svou specifickou kresbu, strukturu, hraje jemnými šedými odstíny a každý kus je svým způsobem originál. A proto jej raději ponecháme bez omítek v surovém stavu, pouze zbavený případných nerovností a opatřený transparentním uzavíracím nátěrem zamezujícím prašnosti povrchu. Šedá barva betonu je neutrální barvou, a proto je jednoduché ji doplnit jakýmkoliv jiným materiálem v interiéru i exteriéru. Ve vybaveném prostoru nakonec železobetonové konstrukce ustoupí do pozadí a tvoří důstojné plochy umožňující vyniknout výraznějším prvkům. Již v projektové fázi je však třeba vyřešit vedení tras instalací, které jsou často skryté i v betonových stěnách. Před betonáží je nutné do bednění osadit veškeré prvky pro elektrorozvody, zejména krabičky pro zásuvky a vypínače, připravit niky pro svítidla a otvory pro průchod jednotlivých instalací. Nesmí se na nic z toho zapomenout. Všechny trasy instalací musejí mít dopředu jasně určenou svou pozici tak, aby se nekřížily, protože jejich dodatečné posunutí při realizaci stavby často není možné. Upravené trasy by nevyhovovaly předem připraveným otvorům apod. Použití betonu na fasádách jsme si poprvé vyzkoušeli v menším rozsahu na stavbě PET-CT ve Fakultní nemocnici Olomouc. Později, u objektu Slovanského gymnázia a stavby Czech- Globe, pro nás tak betonová fasáda nebyla úplnou novinkou. U obou projektů bylo cílem bylo vytvořit stavby materiálově jednoduché. Vzhledem k tomu, že interiér staveb byl kvůli konstrukčnímu řešení téměř výhradně betonový, chtěli jsme stejný povrch zachovat i v exterié ru. S výsledkem jsme byli natolik spokojeni, že i v areá lu Aplikačního centra (AC) BALUO (Bases of Application Life Utilities Olomouc) Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci hrál beton důležitou roli. Na rozdíl od předchozích staveb, kde byly fasády řešeny jako monolitické, což má velké nároky na kvalitu prací prováděných na stavbě, je fasáda tělocvičny v AC BALUO prefabrikovaná. To umožnilo vzhledem k rozsahu také její rychlejší realizaci. APLIKAČNÍ CENTRUM BALUO Nový areál Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci tvoří jedna stávající budova Centra kinantropo- Obr. 1 Aplikační centrum BALUO v novém areálu Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci Fig. 1 BALUO application centre in the new premises of the Faculty of physical culture, Palacký University in Olomouc 1 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 15

18 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES 3a 3b logického výzkumu (bývalá prádelna SO.01 budova A, jejíž rekonstrukce se v současnosti realizuje a její dokončení se předpokládá na přelomu roku 2017 a 2018, není předmětem tohoto článku) a tři nedávno dokončené objekty AC BALUO, které se nacházejí v bezprostředním sousedství. 4a D A B C 2 4b Architektonicko výtvarné a dispoziční řešení Areál je tvořen čtyřmi budovami jednoduchými kvádry, které se navzájem liší svým provozním využitím a také svými hmotami. Z venkovní strany je vzájemná odlišnost zdůrazněna materiálem použitým na opláštění jednotlivých budov. Kvádry vytváří snadno čitelnou kompozici a plánovaná rozdílnost zdůrazňuje jednotlivá specifika objektů a přispívá také ke snazší orientaci osob v areálu. Objekt SO.02 spojovací koridor (budova B), který slouží jako hlavní vstupní objekt do komplexu, je z velké části uzavřen mezi objekty SO.03 a SO.04, zbývající části fasády jsou většinou prosklené pro osvětlení interié ru s výjimkou severní strany, kde jsou pro story se zázemím uzavřeny plnými stěnami, které zvenku skrývá červená fasáda. V přízemí se nachází bufet, recepce s hygienickým zázemím a respirium, ve druhém patře čtyři cvičební sály a dětský koutek. V suterénu, který je pouze pod částí objektu, je umístěno technické zázemí. Objekt SO.03 testovací hala (budova C) je betonový kvádr, jehož kratší fasády jsou prolomeny na celou výšku stavby dvěma úzkými okny a na jižní straně jsou navíc doplněny řadou nízkých oken prosvětlujících pracovny administrativního zázemí s trvalými pracovními místy. Na fasádu z pohledového betonu byly instalovány plastové horolezecké chyty, které plní funkci estetickou a na vybraných částech jsou skutečně využity k lezení. Objekt je tvořen především prostornou testovací tělocvičnou určenou pro trénink míčových her za využití ojedinělé technologie, kde lze pomocí snímačů umístěných na obvodových stěnách v úrovni basketbalových košů monitorovat pohyb každého sportovce a analyzovat tak nejrůznější parametry jeho pohybu. Vedle hlavní haly se nachází menší testovací gymnastický sál, kde je také cvičná lezecká stěna. Podél obou hal je umístěn trojpodlažní trakt obsahující místnosti hygienického zázemí pro sportovní halu v přízemí. Ve vyšších patrech jsou místnosti prototypových dílen, testovacích laboratoří a pracoven pro výzkum. Jedna z místností musela být navržena s výškou přes dvě běžná podlaží, aby zde bylo možné umístit lyžařský trenažér opatřený speciálním kobercem pro zajištění správného odporu sjezdovky. Příkrost i rychlost jízdy lze dle potřeby nastavovat. Nad menší testovací halou je ve třetím podlaží umístěno administrativní jádro pro správu objektů. Hmota objektu SO.04 testovací bazén (budova D) je stejně jako testovací hala svou podélnou osou orientována souběžně s osou vstupního respiria. Půdorysně rozlehlý prostor je prosvětlen lineárními svislými okny, která pocitově dodávají vnitřnímu prostoru potřebnou výšku. Fasáda je tvořena dřevěným obkladem, neboť dřevo je materiál související s vodou, s loděmi, s přírodním koupáním. Dřevo evokuje ve hmotě bazénu pocit plovárny v přírodě. Centrem objektu je hala, ve které je 4c 4d 16 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

19 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 2 Situace Fig. 2 Situation Obr. 3 a) Půdorys 1. NP, b) příčný řez objekty SO.02, SO.03 a SO.04 Fig. 3 a) Layout of the 1st above-ground floor, b) cross section of SO.02, SO.03 and SO.04 objects Obr. 4 a) Betonáž stěn testovacího bazénu, b) pohled na stěnu testovací haly, c) dokončený objekt testovací haly, na pozadí hrubá stavba testovacího bazénu, d) betonáž stropní desky spojovacího koridoru Fig. 4 a) Concreting the test pool, b) view of the test gym wall, c) finished test gym, carcass of the testing pool in the background, d) concreting the ceiling slab of the connecting corridor Obr. 5 Testovací hala, na úrovni basketbalových košů jsou umístěny polokoule se snímači monitorujícími pohyb sportovců Fig. 5 Test gym, sensors monitoring movements of the athletes are placed at the basketball basket level umístěn velký plavecký testovací bazén o délce 25 m se čtyřmi drahami a dva menší testovací bazénky. Jeden má funkci plaveckého tunelu s regulovatelným protiproudem, druhý pak funkci rekondiční s vyšší teplotou a bublery. Na tento prostor navazují místnosti hygienického zázemí a šaten. V suterénu je umístěno technické zázemí objektu a skladové prostory pro plavecké pomůcky. Druhé podlaží, které se rozkládá jen přes část zastavěné plochy stavby, obsahuje strojovnu vzduchotechniky a dvě místnosti pro plaveckou školu a plaveckou laboratoř, z kterých je výhled do bazénové haly. Jak na fasádách, tak i v interiéru se ve významném rozsahu opakují shodné materiály, a to pohledový beton přiznaný ve své surové formě, dřevo opatřené pouze nátěrem proti rychlému stárnutí a nakonec i sklo, jak čiré, tak mléčné v případě obkladů. 5 Stavební a konstrukční řešení Objekt SO.03 testovací hala je z pohledu konstrukčního řešení halový objekt s půdorysem cca m a výškou atiky +13,370 m nad úrovní podlahy 1. NP. Primárním nosným systémem je betonová monolitická rámová konstrukce doplněná ztužujícími stěnami. Halu lze rozdělit na tři části: hlavní testovací halu jako zastřešený otevřený prostor se světlým rozponem 19,25 m, trojpodlažní trakt s osovým rozponem mm a vestavbu 3. NP, která tvoří strop nad gymnastickým sálem. Svislými prvky hlavní nosné konstrukce jsou obvodové železobetonové stěny a vnitřní podélná stěna tloušťky 300 až 350 mm. Trojpodlažní trakt je staticky řešen jako železobetonový rám z deskových prvků, kdy svislé železobetonové stěny doplňují také železobetonové stropní desky tloušťky 300 mm. Na rozhraní tělocvičny a gymnastického sálu tvoří svislé nosné konstrukce trojice kompozitních ocelobetonových sloupů kotvených do základové desky a vynášejících spřažené průvlaky v úrovni 2., 3. NP a střechy. Strop a střecha mezi obvodovou stěnou a průvlaky jsou řešeny jako spřažené konstrukce tvořené obetonovanými ocelovými průvlaky z HEA/HEB profilů a kolmo uloženými stropními nosníky z obetonovaných válcovaných profilů IPE. Průvlaky i stropní nosníky jsou navíc pomocí navařovaných trnů spřaženy se železobetonovými stropními deskami tloušťky 200, resp. 150 mm. Kompozitní profil v podobě částečně obetonovaného HEA180 byl použit i pro výztužné sloupky vnitřních pásových oken v nosné železobe tonové stěně. Důvodem byl požadavek architekta na minimální rozměry těchto sloupků při zachování nutné únosnosti a také dostatečná požární odolnost prvků. Pro veškeré nadzemní konstrukce byl navržen beton pevnostní třídy C30/37. Hlavní prostor sportovní haly (vnitřní světlé rozměry 37,85 19,25 m) zastřešuje ocelová konstrukce celoplošně zaklopená trapézovým plechem. Střešní konstrukce je řešena jako bezvaznicový systém s příhradovými vazníky z oceli S355 na celý rozpon haly 19,575 m (osově). Vazníky jsou rozmístěny v 3m modulu a jsou shora kotveny do půdorysných kapes v železobetonových stěnách. Horní pásy vaz níků jsou vzájemně propojeny cca v šestinách rozpětí ortogonálními prvky střešního ztužidla. Ze statického hlediska jsou vazníky modelovány jako prosté příhradové nosníky výšky mm. Celý objekt testovací haly tvoří jeden dilatační celek. Stabilitu a tuhost objektu ve vodorovném směru zajišťují především obvodové a vnitřní železobetonové stěny. Nezbytnou součástí primární konstrukce je i ocelová střešní konstrukce stabilizující vysokou obvodovou stěnu. Stavba má hlubinné založení na vrtaných železobetonových pilotách průměru 900 mm z betonu C25/30-XC2, XA2. Pilotáž se prováděla ve dvou etapách. V první etapě to byly piloty pod obvodovými konstrukcemi (opěrné stěny a pásy) a stěnami 0. NP. Po výstavbě obvodových nosných stěn a zhutnění zeminy pod základovou deskou se vyvrtaly a vybetonovaly zbývající piloty pod vnitřními nosnými sloupy a stěnou. Piloty jsou plovoucí a nejsou tak spojeny se základovou deskou. Nad piloty se vybetonovaly základové pasy o výšce 800 až mm a šířce 750 mm. Základová monolitická deska tloušťky 300 mm je provázána s obvodovými stěnami. Pohledové betony Důležitými a technologicky nejnáročnějšími se staly samotné stěny tělocvičny o tloušťce 350 mm přes tři nadzemní podlaží v pohledové kvalitě. Jejich realizace navíc připadla do zimních měsíců. Tyto pohledové konstrukce kladou vysoké nároky na provádění, systém bednění a správně zvolenou recepturu betonové směsi, zde i s ohledem na nepříznivé klimatické podmínky. Při jejich rea lizaci bylo použito systémové bednění Peri Trio. Montáž bednění probíhala dle předem odsouhlasených výkresů skladeb bednění, které zhotovila dodavatelská firma monolitické části stavby v koordinaci s architektem. Do- 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 17

20 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES 6a 6b 7 kumentace obsahovala spárořez bednicích panelů a předem definovanou polohu pracovních spár. Při rea lizaci byly využity panely bednění s novou bednicí deskou v kombinaci se sili konovým těsněním, tak aby bylo docíleno co nejlepší těsnosti bednění. Poměrně značnou komplikací bylo období zimních měsíců, ve kterých betonáže probíhaly. Zimním teplotám se musela přizpůsobit zejména receptura betonové směsi a separační prostředek. U receptur betonů došlo k navýšení množství cementu a k snížení vodního součinitele přidáním plastifikátorů. Volba separačního prostředku byla problematickou, jelikož nejvhodnější prostředky na pohledové betony mají poměrně vysoký obsah vody, což znemožňuje jejich užití při nižších anebo záporných teplotách. Naopak použitím oleje s nižším obsahem vody a vyšším obsahem minerálních olejů by docházelo na povrchu betonové konstrukce k nadměrnému výskytu pórů. Volba nakonec padla na olej Doka OptiX, který umožnuje aplikaci do 4 ºC. Bednění se před ukládkou betonové směsi předehřívalo horkovzdušnými topidly. V neposlední řadě bylo nutné vyřešit ukládku betonové směsi do stěn vysokých 6,5 m. Kdyby betonová směs padala volně z bádie, došlo by k roztříštění a segregaci kameniva, což by mělo za následek vznik kaveren a shluků kameniva bez cementového mléka. Betonáž proto probíhala pomocí potrubí, které bylo spuštěno mezi výztuž až k patě stěny a průběžně bylo s plněním stěny vytahováno. Uvedenými postupy a opatřeními bylo dosaženo kvalitního povrchu u konstrukcí s pohledovými nároky a to přes fakt, že realizace monolitických konstrukcí probíhala od listopadu do února. Fasáda celého objektu je tvořena z prefabrikovaných železobetonových panelů tloušťky 120 mm, které jsou uchyceny k nosným obvodovým stěnám pomocí speciální kotevní techniky Moso. Mezi fasádními panely a nosnou monolitickou stěnou je tepelná izolace z pěnového polystyrenu tloušťky 200 mm. Fasáda z části slouží jako vnější lezecká stěna, což zvýšilo statické nároky na návrh panelů a zejména na jejich kotvení. Objekt SO.04 testovací bazén je opět halový objekt tvořící jeden samostatný dilatační celek jako v případě testovací haly (SO.03), ovšem půdorysně i výškově menší: 40,5 21,5 m, výška železobetonové atiky ploché střechy je na úrovni +8,230 m. Objekt má obvodový nosný systém doplněný o jednu podélnou a dvě příčné vnitřní stěny. Vnitřní stěny jsou, vlivem dveřních a ostatních otvorů, hlavně v nižších podlažích prakticky redukovány pouze na pilíře a podélné nadotvorové průvlaky. V severní části je do haly vestavěna třípodlažní část s jedním podzemním a dvěma nadzemními pod la žími. Stropní desky této části mají tloušťku 250 mm a jsou navrženy jako spojitý nosník o dvou polích se střední podporou, kterou představuje vnitřní železobetonová stěna. Zbývající část haly je převážně jednopodlažní se suterénem v celém půdorysu stavby, vyjma prostoru hlavní bazénové nádrže. Obvodová stěna je rozčleněna vysokými okny na meziokenní pilíře mm v osových vzdálenostech mm. I zde jsou nadzemní železobetonové konstrukce z betonu C30/37. Dělení halové části s bazénem na 3m moduly koresponduje s pozicemi příhradových střešních vazníků, které mají rozpon 16,55 m (osová vzdálenost podpor). Vazníky ze statického pohledu fungují jako prosté nosníky uložené na obvodové stěně a vnitřní stěně, popř. příhradovém průvlaku. Nosnou střešní rovinu představuje celoplošný trapézový plech uložený přímo na horní pásy vazníků, resp. na ocelové střešní nosníky z válcovaných IPE profilů v ostatních částech objektu. Nad prostorem bazénu je zavěšen členitý skládaný podhled. Objekt bazénu nemá oproti testovací hale v úrovni střechy žádnou železobetonovou desku. Potřebné horizontální ztužení nosné konstrukce v této úrovni tak muselo být zajištěno systémem provázaných příhradových ztužidel z trubkových profilů. I základové konstrukce jsou řešeny velmi obdobně jako u SO.03. Monoli- 18 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

21 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES tická základová vana tvořená deskou tloušťky 300 mm a podzemními stěnami tloušťky 300 až 350 mm, kde obvo dové stěny plní i opěrnou funkci, je podepřena soustavou vrtaných pilot o průměrech 630 a 900 mm. Pro piloty byl použit beton C25/30-XC2, XA2. Při návrhu a realizaci objektů SO.03 a SO.04 musel být zohledněn požadavek na budoucí dostavbu spojovacího koridoru objektu SO.02. Tento později realizovaný objekt má vodorovné nosné konstrukce přímo vynášeny vnějšími stěnami obou sousedících objektů a v určených pozicích tak byly předem zabetonovány ocelové kotevní desky pro pozdější montážní spoje. 8 Obr. 6a,b Interiér testovacího bazénu Fig. 6a,b Interior of the test pool Obr. 7 Plavecká laboratoř s výhledem na testovací bazén Fig. 7 Swimming lab with view to the test pool Obr. 8 Schodiště v testovací sportovní hale SO.03 budova C Fig. 8 Stairway in the sport test hall SO.03 building C Obr. 9 Spojovací koridor s recepcí, bufetem a respiriem Fig. 9 Connecting corridor with reception, buffet and rest area 9 Rozměry objektu SO.02 spojovací koridor, cca 67,5 10 m, jsou logicky určeny jeho umístěním do proluky mezi dříve realizované objekty SO.03 a SO.04. Převážná část objektu je dvoupodlažní, vyjma jižní části, kde je umístěn suterén o půdorysu cca m. Suterén tvoří trojice příčných železobetonových monolitických stěn tloušťky 300 mm, z nichž jedna plní zároveň i funkci opěrné stěny. Stropní i základová deska suterénu mají tloušťku 250 mm. Nosnou stropní konstrukcí nad 1. NP je spojitá železobetonová monolitická deska tloušťky 200 mm spřažená s kompozitními ocelobetonovými průvlaky v modulových osách. Průvlaky složené z nesymetrického svařovaného I průřezu s masivní spodní pásnicí mají celkovou výšku 500 mm a fungují jako prosté nosníky na celý rozpon, cca 10 m. Ke spřažení se využívá horní výztuže stropní desky, která je protažena skrz otvory ve stojině. Kompozitní profil doplňuje podélná výztuž nad spodní pásnicí. Část profilu pod stropní deskou byla zabedněna a vybetonována společně se stropní deskou, a to v pohledové kvalitě, pevnostní třída C30/37. Hlavním prvkem střešní konstrukce jsou příhradové vazníky mírně sedlového tvaru s přímým spodním pásem svařované z uzavřených dutých profilů SHS a CHS. Vazníky, s maximální statickou výškou 600 mm v sedle, fungují opět jako prosté nosníky na daný rozpon cca 10 m. Stropní i střešní konstrukce koridoru jsou z větší části vyneseny přímo paralelními stěnami sousedních objektů (SO.03 a SO.04) a jsou pevně provázány s objektem SO.04, takže tvoří jeden společný dilatační celek. Na protější straně u SO.03 byla stanovena dilatační rovina a všechna napojení jsou provedena jako kluzná (jednosměrně posuvná, dilatační) pomocí speciálních kluzných ložisek na krátkých konzolách. V částech koridoru mimo sousedící objekty jsou chybějící svislé podpory nahrazeny obdélníkovými sloupy o rozměrech mm. Subtilní průřez si vyžádal opět použití technologie spřažených ocelobetonových profilů v podobě částečně obetonovaných ocelových tyčí IPE 360 (vybetonovány pouze v prostoru mezi pásnicemi). Výplňový beton vyšší pevnosti C50/60 je spřažen s ocelovým profilem navařenými třmínky a navíc je vyztužen čtyřmi pruty podélné betonářské výztuže. Sloupy jsou kloubově uloženy a chemicky zakotveny na horní líc základových pasů anebo na stropní desku suterénu. Vzhledem k předpokládané geologii, celkovým základovým poměrům a návaznosti na sousední objekty bylo také u SO.02 navrženo hlubinné založení pomocí vrtaných pilot průměru 600 a 900 mm, opět za použití běžného betonu C25/30. Piloty průměru 900 mm jsou ukončeny na úrovni 4,160 m pod základovou deskou suterénu a to v osách příčných železobetonových stěn. Piloty menšího průměru jsou rozmístěny v návaznosti na pozice sloupů pod základovými pásy průřezu mm. Investor Univerzita Palackého v Olomouci Architektonický návrh atelier-r, s. r. o. Miroslav Pospíšil Martin Borák, Daria Johanesová, Spolupráce Martin Karlík, Milena Koblihová, Robert Randys Statika LOstade CZ, s. r. o. Jan Lukáš Generální dodavatel Gemo Olomouc, spol. s. r. o. Projekt 2011 až 2015 Realizace 2014 až 2016 Obestavěný prostor m 3 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 19

22 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES DOSTAVBA BUDOVY SLOVANSKÉHO GYMNÁZIA V OLOMOUCI 10 Architektonické a urbanistické řešení Hlavním cílem předloženého návrhu by lo uspokojit provozně-dispoziční poža davky uživatele. Nechtěli jsme vytvořit dostavbu, která by byla pouze provozním přívěškem původního domu. Chceme, aby nová a stará část tvořily dohromady jeden provozně funkční, ale také architektonický celek. Chceme, aby dostavba byla symbolem nové etapy ve vývoji gymnázia. Chceme, aby současní i budoucí studenti, učitelé, ale také absolventi byli hrdi na to, že vystudovali právě tuto školu. Chceme, aby zážitky ze získaného, nebo získáva ného vzdělání byly umocněny vjemy z kvalitní architektury. Současně chceme, aby moderní architektura byla symbolem moderního ducha školy, symbolem kvality vzdělání, kterého zde studenti mohou dosáhnout. Hmota dostavby citlivě reaguje na kompozici původní stavby, výškově nepřesahuje úroveň její okapní římsy a zohledňuje také dostavbu sousední pedagogické fakulty. Členění fasád nového křídla reaguje na vnitřní uspořádání školy. Nepravidelná velikost a tvar 12a 12b okenních otvorů symbolizuje využití místností za fasádou objektu. Charakteristickým prvkem vstupního průčelí je různoběžná plocha proskleného parteru (vůči ploše fasády), přecházející do vertikální prosklené stěny vstupní haly, která navzájem spojuje klíčové prostory vstupní části a zdůrazňuje nový hlavní vstup do budovy. Prosklené průčelí vzdušné vstupní haly symbolizuje otevřenost, transparentnost a také dostupnost vzdělání. Protiváhou prosklení vstupní haly je prosklená plocha v horním patře dostavby, která na boční stěně sestupuje vertikálně dolů, v místě ukončení středové chodby identické ve všech patrech. Konec chodby v každém podlaží je zakončen proskleným oknem na celou výšku chodby. Prosklené plochy oken jsou směrem do exteriéru olemovány kovovými předstupujícími manžetami. Plochy fasády jsou řešeny z pohledového betonu. Dané území je vlastně blokem domů, konkrétně tří škol, s dvorním traktem, který byl zastavěn převážně provizorními stavbami. Po jeho očištění (na ploše pedagogické fakulty a gymnázia) vnikla rozsáhlá souvislá plocha, na které jsou umístěny dvě dostavby soustředěné do jedné kompaktní hmoty. Toto řešení umožnilo nejlepší využití nezastavěných dvorních ploch. Stavební a konstrukční řešení Objekt je založen na velkoprůměrových vrtaných pilotách, které jsou provedeny v místě nosných stěn a sloupů pod základovou deskou tloušťky 250 mm. Na styku staré a nové budovy jsou původní základy zesíleny pomocí tryskové injektáže. 11 Nosné konstrukce horní stavby hlavní budovy jsou ze železobetonových nosných stěn tloušťky 200 a 250 mm. Obvodové stěny jsou sendvičové a jejich betonáž probíhala ve dvou cyklech. Nejprve se vybetonovala nosná konstrukce z betonu C25/30 a po odbednění se k vnějšímu líci stěny v úrovni jednotlivých stropních konstrukcí připevnily nerezové kotvy prvky pro přerušení tepelného mostu pro Obr. 10 Dostavba budovy gym názia Fig. 10 Comple ting the building of highschool Obr. 11 Situace Fig. 11 Situation Obr. 12 a) Řez původní a dostavovanou bu dovou, b) půdorys 1. NP (vlevo původní budova, vpravo dostavba) Fig. 12 a) Cross section of the original building and of the annexe, b) layout of the 1st above-ground floor (original building on the left, annexe on the right) Obr. 13 Pohled ze dvora Fig. 13 View from the yard Obr. 14 Hřiště na střeše tělocvičny Fig. 14 Playground on the roof of the gym Obr. 15 a) Vstupní prostory, b) komunikační prostory s místem pro odpočinek, c) mezi - podesta schodiště s výhledem do dvora Fig. 15 a) Entrance, b) communication space with a place for rest, c) half-landing of the stairways with the view of a yard Obr. 16 Učebna výtvarné výchovy v posledním NP Fig. 16 Classroom of the art classes on the top above-ground floor 20 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

23 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES pohledovou železobetonovou stěnu. Přes kotvy se připevnila tepelná izolace a následovala betonáž vnější pohledové železobetonové stěny tloušťky 120 mm. Výška jednotlivých úseků pláště je od 0,24 po 5,96 m, v místě prvků Schöck Isokorb je náběh o výšce 200 mm. Pohledová železobetonová předstěna je ze samozhutnitelného betonu SCC25/30-XF1. Nosné stěny přenáší svislé zatížení a i horizontální síly vyvolané účinky větru. V obvodových stěnách jsou mezi okenními otvory ocelové sloupky z uzavřených profilů U160 až U400 + P10 pro zajištění přenosu zatížení do základů. Stropní konstrukce jsou z křížem armovaných železobetonových žebrových desek tloušťky 150 mm, které jsou vyztuženy žebry mm v osových vzdálenostech maximálně mm. Nosné konstrukce nadzemní části objektu jsou z betonu C25/30-XC1 a jsou vyztuženy kari sítěmi a vázanou výztuží 10505(R). Ve dvorní části objektu je předsazená ocelová fasáda z ocelových sloupů U260/P10 rozepřených ocelovými troubami 114/5, která je přikotvena k železobetonovým nosným stěnám objektu pomocí ocelových příčlí z U260/P10. Prostorová tuhost objektu je zajištěna příčnými a podélnými železobetonovými stěnami a výtahovými šachtami. Objekt tělocvičny je dvoupodlažní a je zastřešen plochou střechou. Svislé nosné konstrukce jsou z obvodových stěn tloušťky 300 mm, vnitřních sloupů a železobetonových stěn. Nosné stěny přenáší svislé zatížení i horizontální síly vyvolané účinky větru. Strop nad 1. NP je proveden jako křížem armovaná stropní deska tloušťky 250 mm z betonu C25/30-XC1. Střešní konstrukce nad tělocvičnou je navržena pro sportovní využití a je provedena z dřevěných vazníků 1 240/240 kladených ve vzdálenosti mm. Horní pás dřevěných vazníků je opatřen trapézovým plechem, do něhož byla vybetonována železobetonová deska, která je propojena s obvodovými nosnými stěnami a zajišťuje prostorovou stabilitu objektu. Pro zajištění dynamické tuhosti je železobetonová deska spřažena pomocí vlepených ocelových tyčí s dřevěnými nosníky střechy. Pro výrobu dřevěných nosníků bylo použito řezivo lepené lamelové třídy GL24. V místě hřiště je ochranná síť proti vypadnutí balonu. Síť je vynesena předepnutými ocelovými lany, které jsou podepřeny ocelovými sloupy z trub 114/5 a 102/8. Návrh podpůrné konstrukce byl navržen na základě statických podkladů ochranných sítí Jakob. Ocenění Stavba obdržela Čestné uznání v kategorii novostavba v rámci Grand Prix Obce architektů b Investor Olomoucký kraj Architektonický návrh atelier-r, s. r. o. Miroslav Pospíšil Statika Stanislav Barák, František Balcárek Generální projektant atelier-r, s. r. o. Sdružení pro dostavbu Dodavatel Slovanského gymnázia (GEMO Olomouc, spol. s r. o., OHL ŽS, a. s.) Kolaudace červenec 2013 Cena cca 180 mil. Kč 15c 16 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 21

24 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES PŘÍSTAVBA LABORATOŘÍ A POČÍTAČOVÉHO CENTRA CZECHGLOBE 17 Architektonické, urbanistické a dispoziční řešení Dotčená lokalita se nachází v zastavěné části Brna v ulici Na Poříčí, v těsném sousedství brněnské Fakulty architektury VUT, v areálu centra CzechGlobe. Činnost centra je zaměřena na problematiku ekologických věd, konkrétně na problémy související s výzkumem globálních změn klimatu. Nově navržený pavilon experimentálních technik zahrnuje centrální fyzio logickou, izotopovou a metabolomickou laboratoř pro studium procesů asimilace uhlíku. Řešený pozemek byl z velké části zastavěn již před deseti lety při realizaci dvou pavilonů. Zbývající plochu tvořila zahrada, komunikace a parkoviště. Překvapilo nás, když vlastník pozemku přišel s požadavkem postavit další budovu nutnou pro laboratorní výzkum, a to s poměrně velkou užitnou plochou. Zásadní otázkou bylo, kam dům na pozemek umístit. Poté, co jsme našli vhodné místo, kde by objekt mohl stát, jsme zjistili, že vybranou plochu diagonálně 19a 19b Obr. 17 CzechGlobe v Brně Fig. 17 CzechGlobe in Brno Obr. 18 Situace Fig. 18 Situation Obr. 19 a) Půdorys 1. NP, b) řez Fig. 19 a) Layout of the 1st above-ground floor, b) cross section Obr. 20 a) Výstavba obvodové nosné stěny, b) dokončování předsazené betonové stěny Fig. 20 a) Constructing the peripheral load bearing wall, b) finishing the concrete shaft wall Obr. 21 Společná hala s kuchyňským blokem v 2. NP Fig. 21 Communal hall with a kitchen unit on the 2nd above-ground floor Obr. 22 Večerní pohled na centrum Czech- Globe od původních budov Akademie věd Fig 22 Night view to the CzechGlobe from the original premises of the the Czech Academy of Sciences 18 křižuje kanalizační kolektor s ochranným pásmem 7 m na obě strany. Tyto skutečnosti výrazně ovlivnily konečný návrh stavby, samozřejmě společně se zadáním investora. Čistě účelová, asketická stavba osazená špičkovou laboratorní technikou je zcela podřízena provozu, který se v ní odehrává. Kompaktní hmota ve tvaru krychle je v úrovni parteru rozčleněna na ustupující část vstupní haly. Hala svými prosklenými fasádními plochami v jižním směru plynule přechází do celoskleněné hmoty skleníku, který vybíhá ven, mimo půdorys budovy. Ustupující vnitřní prostor parteru vytváří společně s přesahem horního podlaží kryté loubí před vstupem do budovy. V severozápadní části stavby je horní podlaží podepřeno rovněž vystupujícím betonovým kvádrem elektrorozvodny a trafostanice. Trafostanice musí být z provozních důvodů vyčleněna z půdorysu stavby a to proto, aby její elektromagnetické pole neovlivňovalo citlivé přístroje uvnitř domu. Pohledový železobeton bez dalších povrchových úprav je dominantním materiálem celé stavby jak vně, tak uvnitř. V interiéru budovy je většina technických rozvodů vedena po povrchu, díky čemuž jsou instalace snadno kontrolovatelné, doplnitelné a obměnitelné. Jednoduchá je rovněž vnitřní dispozice objektu. Ve středu půdorysu všech podlaží je navržena společná ha la s posezením a s kuchyňským blokem. Po obvodu se nacházejí jednotlivé laboratoře. V jižní části půdorysu je situová- 20a 20b 22 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

25 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES 21 stěny tloušťky 200 a 300 mm, které přenáší svislé zatížení i horizontální síly vyvolané účinky větru i konzolově vyložené části objektu. Z důvodu přítomnosti kanalizačního sběrače v blízkosti je část objektu konzolově vyložena. Účinky konzoly jsou vyneseny železobetonovými stěnami a stropními deskami. Během provádění byla konzolově vyložená část objektu dočasně podepřena ocelovým kruhovým sloupem 324/10, který byl po zhotovení všech nosných konstrukcí objektu a jejich řádném vyzrání, tj. 28 dnech, odřezán. Stropní konstrukce jsou provedeny z křížem armovaných železobetonových desek tloušťky 220 mm. Obvodové stěny jsou sendvičové, na nosných stěnách je tepelná izolace a zavěšená železobetonová stěna tloušťky 120 mm. Z důvodu teplotního namáhání byla zavěšená stěna dilatována na celky o maximálních rozměrech mm. Předsazená stěna byla k objektu přikotvena pomocí systémových nerezových isonosníků v úrovni jednotlivých podlaží. Nosné konstrukce nadzemní části jsou z betonu C25/30-XC1 a jsou vyztu ženy kari sítěmi a vázanou výztuží 10505(R), konstrukce vystavené atmosférickým vlivům jsou z betonu C25/30-XF1. Investor Architektonický návrh Spolupráce Generální projektant Statika Generální dodavatel stavby Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. atelier-r, s. r. o. Miroslav Pospíšil Martin Borák, Bořivoj Kovář atelier-r, s. r. o. Stanislav Barák, František Balcárek OHL-ŽS, a. s., divize 1 Brno no schodiště s výtahovou šachtou v jeho zrcadle. Na protější straně půdorysu jsou toalety. Dvě středová podlaží jsou zcela obsazena laboratořemi. V nejvyšším patře je zasedací místnost, fytotronová laboratoř a strojovna vzduchotechniky. Půdorysu přízemí dominuje vstupní hala s místem pro návštěvy, na niž navazuje schodiště s výtahovou šachtou a toalety. Z haly je navržen přímý vstup do skleníku u jižní fasády a je z ní přístupné také podzemní podlaží, kde jsou technické prostory, laboratoř a temná komora. Stavební a konstrukční řešení Objekt je založen na vrtaných pilotách, které jsou provedeny pod základovou deskou v místě nosných stěn. Nosné konstrukce horní stavby jsou navrženy jako železobetonové nosné 22 ZÁVĚR Ve škole či v práci stráví každý z nás významnou část dne. To, jak se zde cítíme, ovlivňuje mimo jiné určitě i samotná podoba pracovního prostředí. Je dobře, že se čeští architekti s pochopením investorů nebojí navrhovat veřejné instituce pro vzdělávání a výzkum s přiznanou betonovou konstrukcí. Vede to určitě ke změně estetického vnímání samotného betonu, a to nejen mezi studenty... Ing. Miroslav Pospíšil atelier-r, s. r. o. m.pospisil@atelier-r.cz Ing. Jan Lukáš LOstade CZ, s. r. o. jan.lukas@lostade.cz Ing. Ondřej Foukal Gemo Olomouc, spol. s r. o. foukal@gemo.cz Pavel Kardinál Gemo Olomouc, spol. s r. o. kardinal@gemo.cz Ing. Stanislav Barák statik stanislav.barak@gmail.com Ing. František Balcárek statik f.balcarek@ .cz Fotografie: 1, 6a, 6b, 7, 9, 10, 13, 14, 15c Lukáš Pelech, 4, 5, 8, 20 archiv atelier-r, 15a, 15b, 16 Ester Havlová, 17, 21, 22 Aleš Ležatka 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 23

26 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES ARCHITEKTONICKO STAVEBNÍ ÚPRAVY V AREÁLU PEF ČZU V PRAZE ARCHITECTUAL AND STRUCTURAL ADJUSTMENTS ON THE GROUNDS OF THE FEM CULS IN PRAGUE 1 Luka Križek, Radek Bláha Přístavba atria a altán, popsané v článku, jsou součástí revitalizace areálu České zemědělské univerzity v Praze, která probíhala v letech 2011 až S respektem k architektuře okolních budov byly postaveny drobné stavby, které se staly součástí areálu. The article describes annexe of atrium and gazebo within the revitalisation on the grounds of Czech University of Life Sciences in Prague between 2011 and With respect to the architecture of the surrounding buildings, smaller buildings that became part of the area were constructed. Areál České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze-Suchdole byl zbudován v 60. letech 20. stol. Ucelený komplex budov je postaven v jednotném architektonickém stylu neofunkcionalismu odkazujícího se na baťovský funkcionalismus. Vyznačuje se přiznaným železobetonovým skeletem s osovou roztečí sloupů 3,15 m ve směru rovnoběžném s fasádou objektů a jednotným formátem oken. Jednotlivé budovy fakult jsou od sebe rozlišeny různobarevným mozaikovým obkladem okenních parapetních stěn. Na tento architektonický odkaz jsme chtěli navázat u všech realizací, které jsme od roku 2011 až do roku 2017 měli příležitost pro Provozně ekonomickou fakultu (PEF) ČZU vytvořit (rekonstrukce vstupního přístřešku a vstupních prostor hlavní budovy, rekonstrukce interiérů přednáškového pavilonu, dostavba spojovacího a spo lečenského objektu atria a zahradní úpravy parteru a návrh zahradního altánu). ATRIUM Architektonické řešení Atrium navazuje na stávající architekturu okolní zástavby a vytváří tak přirozené propojení mezi hlavní a přednáškovou budovou PEF ČZU. Tvaroslovím vychází z okolních budov společným jmenovatelem se stal přiznaný skeletový konstrukční systém. Zvolený výraz přístavby neruší a zapadá do již existujícího kontextu. Díky atriu studenti získali i nový přístup do severní části zahrady. Konstrukč ní řešení Atrium má dvě nadzemní podlaží, je nepodsklepené (kromě stávajícího podzemního instalač ního kanálu) a je navrž eno jako jeden dilatač ní celek. Je založ eno na ž elezobetonových mo no litických základových pasech pod porovaných vrtanými pilotami 600 a 900 mm v hlavě spojenými se základovými prahy. Beton pilot i základových prahů je C25/30-XC2, XA1. Konstrukč ní systém je sloupový s lokálně podporovanými stropními deskami, sloupy jsou doplně ny ztuž ujícími stě nami. Sloupy př ed prosklenou fasádou mají průřez mm a v místě vykonzolované stropní desky nad 1. NP mm. Sloupy jsou z betonu C25/30-XC4, XF1, ostatní svislé konstrukce jsou z betonu C25/30-XC1. Pro zajištění požadované kvality povrchu svislých betonových konstrukcí byl z důvodu jejich subtilnosti a zároveň vysokého stupně vyztužení pro převážnou část z nich použit samozhutnitelný beton. Stropní konstrukci nad 1. NP tvoří železobetonová deska tloušťky 300 mm z betonu C30/37-XC1, uprostř ed rozpě tí nadvýšená o 15 mm. Ze statického hlediska se jedná o konzolu uloženou na nosných sloupech a stěnách. Stropní konstrukci nad 2. NP tvoří železobetonová deska tloušťky 300 mm. Z dů vodu zamezení tepelných mostů v místě prosklené fasády je doplně - na o izolač ní nosníky Isokorb typ D. Č ást stropní desky nad interiérem je z betonu C30/37-XC1, ostatní exteriérové č ásti jsou z betonu C30/37-XC4, XF2. Po obvodě stropní desky a kolem otvorů pro svě tlíky je ž elezobetonová odsazená atika, která potlačuje viditelnost obvodového nosného okenního rámu vodorovně uložených světlíkových oken o rozměru mm. Př i návrhu prosklené fasády bylo nutno poč ítat s objemovými změ - nami venkovních ž elezobetonových konstrukcí vlivem teplotních změ n. V podlahových vrstvách vodorovných konstrukcí byly provedeny dilatační spáry v rastru maximálně 4 4 m, které byly profrézovány a vyplněny trvale pružným tmelem. Střecha je plochá nepochůzná v minimálním sklonu 2 %. Konstrukce podlahy 1. NP je nezávis- 24 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

27 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 1 Areál Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Fig. 1 Premises of the Faculty of Economics of the Czech University of Life Sciences Obr. 2 Výstavba atria: a) bednění vnějších sloupů v těsné blízkosti vzácných korkových dubů, které byly prořezány a po celou dobu výstavby chráněny proti poškození, b) příprava bednění a výztuže fasády, c) detail vnějších sloupů po odbednění Fig. 2 Constructing the atrium: a) formworking the external columns in close proximity to rare cork oaks; these were pruned and protected from damage during the whole time of construction, b) preparation of the formwork and reinforcement of the facade, c) detail of the exterior columns after removing the formwork 2b 2c lá na nosné konstrukci objektu pomocí stlač itelné dilatač ní vlož ky tloušťky 10 mm je oddilatována od vš ech sloupů a stě n i od vš ech ostat ních svislých konstrukcí, které skrz ní prostupují. Byla realizována až po provedení hrubé stavby, kdy již nehrozilo její poš kození stavební technikou, skladováním materiálu a po vě tr nostními vlivy, jako drátkobetonová strojně leštěná podlaha se vsypem na podkladním betonu. Mezi 1. a 2. NP je toč ité ocelové svař ované schodnicové schodiš tě s ocelovými stupni a podstupnicemi. Povrchy Povrchy železobetonových stěn a stropů jsou ponechány bez výmaleb a byly provedeny jako pohledové ve třídě PB2 dle směrnice ČBS 03 Pohledový beton. Detailní návrh skladby bednění a technologický postup provádění pohledových 2a betonů byl navržen ve spolupráci dodavatele a architektonického studia. Všechny části konstrukcí z pohledového betonu byly prováděny kvalifikovanými pracovníky proškolenými dle zpracovaných technologických postupů pro tuto konkrétní stavbu, kde byla důležitým faktorem výborná tesařská dovednost při práci s bedněním a jeho přípravou a také zkušenost při zpracování betonu různých konzistencí za silných výkyvů počasí a teplot. Sledovanými parametry byla rovinatost konstrukce, stejnorodá barevnost, hrubost finální konstrukce, profilace otisku pracovní spáry bednicích dílců a její čistota s ohledem na dokonalost utěsnění proti vytečení betonové směsi při samotné betonáži, čistota povrchu železobetonové konstrukce vzhledem k odbednění navazující konstrukce (zejména se to týkalo odbedňování a utěsnění vodorovné stropní konstrukce ve vztahu k již vybetonovaným svislým stěnám), detaily prostupů a celkové řešení svislých i vodorovných rohových zakončení konstrukce, která jsou kompletně pro celý objekt u vodorovných i svislých částí řešena jako rohy pravoúhlé bez vložených trojúhelníkových trhacích profilů. SLABÉ MÍSTO SPOJENÍ NEBO DOKONALÉ KOTVENÍ? Spojení mohou být příčinou nespavosti, ale v moderní konstrukci betonového monolitu jsou důležité i další vlastnosti kotvicích prvků. To, co se dá ukrýt při kolaudaci, už nemusí prospět 50 a více letům plánované životnosti a očekávaného užitku. Firemní prezentace Elitní výrobky jsou produktem mnoha desetiletí vývoje, zlepšování, bezpečnostních prověrek a dokonalé standardizace. K průmyslu 3.0 patří i profesionální služby související s konkrétní aplikací, technické návrhy, atypická řešení a konzultace i přímo na stavbě. Využijte rozměrovou a výkonnostní škálu našich produktů a jejich dostupnost. Potřebujete je mít just in time? Pokračujte dál s JORDAHL & PFEIFER. ZAKOTVENO V KVALITĚ 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 25

28 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Bednění Vzhledem k náročnému zadání, očeká vání a s ohledem na požadovanou kvalitu železobetonových pohledových konstrukcí, které jsou v převážné části konstrukcemi nosnými, byla příprava dílenské dokumentace velice složitou částí představební přípravy. Jednotlivé sestavy bednění byly voleny jako systémové, doplněné o tesařsky vložené hladké desky z voděodolné překližky a Fenox desek, které umožnily vytvoření pouhé jedné vodorovné spáry na celou výšku přístavby (cca 7 m). Pro dosažení maximální čistoty a stálosti otisku bylo bednění myto tlakovou vodou ihned po odbednění a zároveň bylo ještě vymýváno těsně před každým nasazením a aplikací odbedňovacího prostředku Doka OptiX. Zejména u stropního bednění bylo důležité, aby na něm nezůstaly ležet nečistoty, prach nebo drátky, které by negativně ovlivnily výsledek betonáže. Pro dosažení co nejlepších výsledků byl navíc použit samozhutnitelný beton, který byl čerpán do bednění odspodu, aby se zamezilo vzniku vzduchových bublin. Sloupy nesměly mít pracovní spáru, a proto byly betonovány takříkajíc na jeden zátah. Při sedmimetrové výšce to znamenalo tříhodinovou práci 3a 3b 3c podobné plnění betonem je totiž třeba realizovat optimální rychlostí a za neustálého dohledu zkušených odborníků. Kvůli velkým tlakům v bednění při betonáži na výšku 7 m byl v rámci přípravy vypracován statický posudek, který ověřil únosnost bednění proti zborcení či protečení. Veškeré bednění bylo provedeno s truhlářskou precizností a nebývalým citem pro detail. Díky tomu se pohledovost vydařila nad očekávání dobře, a to i s ohledem na složitější klimatické podmínky zimního období, ve kterém betonáž probíhala. Tepelná izolace Fasáda je provedena jako pohledové železobetonové stěny, zavěšené na systémových nerezových kotvách do nosných konstrukcí, v kombinaci se strukturálním zasklením (výplně otvorů). Prostory mezi nosnou a pohledovou částí železobetonové stěny jsou vyplněny deskami z extrudovaného polystyrenu tloušťky 120, 140 a 190 mm. V místech styku s vodorovnými konstrukcemi (podlahovou a střešní konstrukcí) doléhá tepelná izolace na tzv. isokorby se statickou funkcí a vloženou izolací XPS, která je použita i v místě napojení na stávající objekty. Pro podlahové souvrství na terénu je použita extrudovaná polystyrenová deska tloušťky 140 mm, pro plochou střechu objektu desky z minerálních vláken, doplněné spádovými deskami a klíny, vždy s minimální toušťkou 180 mm. 26 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

29 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES 4 ALTÁN Součástí stavebních a zahradních úprav ekonomické fakulty byl i návrh zahradního altánu. Tvarové a materiálové řešení podesty navazuje na architekturu navrženého atria, tedy na architekturu 60. let minulého století, a podesta o půdorysném rozměru 7,5 m 14,3 m je včetně přístupového schodiště z monolitického pohledového železobetonu. Organicky tvarovaný plášť z proutěného výpletu již odkazuje na aktuální architektonické proudy. Altán stojí na místě původní strojovny sloužící k chlazení přednáškového pavilonu. Z důvodu velké hlučnosti je strojovna s jednotkami VZT opláštěna zvukovým filtrem a umístěna do středové nohy altánu. ZÁVĚR Novým atriem získala PEF ČZU komunikační centrální bod, který přispívá k pohodovému pobytu studentů v celé budově. Stejně tak i altán, který může plnit funkci relaxační v dříve neužívané zahradě lze nyní trávit volný čas a funkci společensko-vzdělávací prostor altánu lze v rámci kampusu využívat pro účely venkovních přednášek a prezentací či výstav. Ing. Luka Križek lukakrizek@iostudio.cz Ing. Radek Bláha radekblaha@iostudio.cz oba: IO studio, s. r. o. Fotografie: 1, 3, 4 Alexander Dobrovodský a Martin Kocich, 2 archiv Doka Architektonický návrh IO Studio Ing. Luka Križek Generální dodavatel atria KONSIT, a. s. Zhotovitel monolitické části RBK, a. s. Bednění Doka Generální dodavatel altánu František Dufek Obr. 3 a) Interiér atria s vykonzolovanou stropní deskou nad 1. NP, b) 2. NP, c) pohledová železobetonová stěna v interiéru Fig. 3 a) Interior of the atrium with cantilevered ceiling slab above the 1st aboveground floor, b) 2nd above-ground floor, c) architectural concrete wall in the interior Obr. 4 Průhled atriem Fig. 4 View through the atrium Obr. 5 a) Altán ukrývající odhlučněnou strojovnu s jednotkami VZT, b) průhled altánem na atrium vestavěné mezi hlavní a přednáškovou budovou PEF ČZU Fig. 5 a) Gazebo masking soundproof engine room with air-conditioning units, b) view through the gazebo to the atrium built in between the main and lecture buildings of the FEM CULS 5a 5b 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 27

30 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA FIRMY BRUSIVO ADMINISTRATIVE BUILDING OF THE BRUSIVO COMPANY 1 Jiří Zábran, Jan Skočík V nové administrativní budově výrobní firmy se snoubí hned několik stavebních materiálů beton, sklo, dřevo a zeleň, která přímo vyrůstá uprostřed interiéru. Při celkovém řešení byl kladen velký důraz na dobrý pocit z pracoviště. A new administrative building of a manufacturing com pany unites several construction materials concrete, glass and wood and plants that grow in the middle of the interior. The main focus of the designers of the building was to create a con venient workplace, where people will feel good. Pro administrativní pracovníky soukromé české firmy byla v Rokycanech postavena nová budova. Bez nadsázky se dá říct, že se podařilo to, co málokde osvícený majitel se zde potkal se zapáleným architektem. ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ Chtěl jsem elegantní tenký betonový kvádr, ve kterém bude vzdušná administrativní budova. Měl jsem vizi, že v kvádru bude růst strom, bude v něm spousta světla a materiály použité pro stavbu budou přírodní. Rozhodně jsem se chtěl vyhnout řešení, kterého je všude až přespříliš klasická omítka a zateplení polystyrenem, vysvětluje záměr architekt Zábran. Rastr stavby je proto pravidelný, je tvořen moduly o rozměrech 4 4 m orientovanými ve dvou řadách a ve dvou patrech. Celý systém je uzavřen do betonového kvádru, který je narušen třemi otvory vytvořenými vynecháním modulů. První je pro odpočinkovou terasu u ředitelen a zároveň řeší stínění ze západu. Druhý otvor je ve středu budovy a vytváří prostor pro zimní zahradu. Poslední otvor je na východní straně a roste v něm velký strom. 2a 2b 2c 2d 28 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

31 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES 3a 3b Obr. 1 Sídlo společnosti s výrobní halou v bezprostřední blízkosti Fig. 1 Head quarters of the company, production building in the immediate neighbourhood Obr. 2 Výstavba: a) základové pasy po vybetonování, b) výztuž základové desky na upraveném základu, c) vázání výztuže západní stěny, d) bednění boční stěny a stropní desky nad 2. NP Fig. 2 Construction: a) strip footing after concreting, b) reinforcement of the base slab on the treated base, c) joining the reinforcement of the west wall, d) formworking the side wall and ceiling slab above the 2nd above-ground floor Obr. 3 a) Půdorys 1. NP, b) půdorys 2. NP Fig. 3 a) Layout of the 1st above-ground floor, b) layout of the 2nd above-ground floor Obr. 4 Interiér se zimní zahradou Fig. 4 Interior with the winter garden Obr. 5 Vnitřní prefabrikované schodiště Fig. 5 Internal pre-cast stairways Obr. 6 Otevíravý díl umístěný v dřevěném rámu fasády Fig. 6 Opening element, located in the wooden frame of the facade Pro hlavní severní fasádu je určující pravidelný rytmus oken. Jedná se vlastně o jedinečnou konstrukci fasády, která je řešena jako jedno velké samonosné okno s trojskly umístěnými do dřevěných rámů, ve kterých se navíc nacházejí bezfalcové plné otevíravé díly. Fasádu podtrhuje černý plech použitý pro zábradlí a zároveň firemní logo. Hlavní konstrukce je z pohledového betonu s hrubou povrchovou strukturou, která se uplatňuje i v interiéru. Prefabrikované schodiště uprostřed budovy je zvýrazněno oranžovým nátěrem. Dveře jsou plechové a jsou také opatřené barevným nátěrem v jisté logice vstupní dveře jsou černé, do kanceláří jsou různě barevné a do servisních prostor jsou bílé. STAVEBNÍ A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ Administrativní budova zakončuje ze severu výrobní halu. Jedná se o dvoupodlažní železobetonový prefabrikovaný skelet s monolitickými stropy, jehož celkové rozměry jsou 40,3 9,45 m. Sloupy mm jsou rozmístěny ve zmíněném rastru 4 4 m, ztužující boční stěny mají celkovou výšku 6,69 m a tloušťku 250 mm. Stejnou tloušťku mají i stropní a střešní desky. U všech nosných konstrukcí byl použit beton třídy C25/30-XC2, u stropů a stěn byla receptura upravena dle požadavků na pohledový beton (do čerstvého betonu bylo přimícháno adekvátní množství přísad jako např. plastifikátorů a provzdušňovače, tak aby bylo dosaženo lepší a delší zpracovatelnosti). Z hlediska konstrukčního řešení lze považovat za zvláštnost zdvojení střešní konstrukce druhá (vrchní) deska ve tvaru písmene U zastřešuje oba vynechané krajní moduly a je přetažena přes prosklenou fasádu. Tím tvoří jakýsi stínící kšilt, který byl betonován ve spádu 1 až 2. Mezi desky je vložena tepelná izolace, která je přikotvena k první (spodní) desce přes podélné atypické isonosníky. Tento prvek stavbu ozvláštnil a zároveň však také prodražil. Obvodový plášť je sendvičový, na nosnou železobetonovou konstrukci obloženou polystyrenem jsou přes isonosníky připevněny modřínové panely. Pozornost při výstavbě byla věnována také technologickým spárám jejich přesnou polohu domlouval architekt /2017 technologie konstrukce sanace BETON 29

32 STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES přímo na stavbě. S výsledkem byli nakonec všichni spokojeni, neboť struktura betonu plynule navazuje na dřevěné prvky, které jsou opatřeny pouze olejem, a tak může vyniknout jejich přirozená struktura. 7a 7b POHLEDOVÝ BETON Kromě zmíněného řešení zdvojené střechy byly u této stavby nezvyklé požadavky na pohledové části stěn a sloupů. Přáním architekta, resp. investora, bylo, aby se do bednění stěn nasvislo vložily překližované desky, a tím vznikla struktura otisku dřeva nejen na stropě, ale i ve výšce očí a v místě kontaktu člověka se stěnou. Investor si však nepřál vložení trojúhelníkových lišt do bednění, což je u pohledových konstrukcí běžné, a tak vznikly rohy s nerovnými a drsnými hranami. Po odbednění a v průběhu stavby bylo nutné beton v některých místech čistit a zhotovitel betonů se to pokoušel vyřešit chemickou cestou. Architekt s majitelem však neváhali a vyzkoušeli vyčistit beton ručně smirkovým papírem, což prý bezvadně fungovalo. Aby ne, když je budova pro firmu Brusivo! ZÁVĚR Stavba je důkazem toho, že i mimo velká města je možno realizovat zajímavý architektonický návrh zdánlivě fádního zadání administrativní budovy. Příkladem ostatním budiž i český majitel firmy, který bez ohledu na dotační programy investuje soukromé peníze do výstavby netradičního a kultivovaného pracovního prostředí pro sebe a své zaměstnance. Ing. arch. Jiří Zábran Zábran Nová architekti j.zabran@seznam.cz Jan Skočík Trutespol monolity, s. r. o. jan.skocik@trutespol.cz Fotografie: Petr Polák (archiv Zábran Nová architekti) Klient Brusivo, spol. s r. o. Architektonický návrh Zábran Nová architekti Zhotovitel monolitu Trutespol monolity, s. r. o. Termín realizace monolitu červen až září 2014 Dokončení 2015 Obr. 7a,b Strom rostoucí skrz betonovou konstrukci Fig. 7a,b Tree, growing through the concrete structure Obr. 8 Plech, sklo, dřevo a beton Fig. 8 Tin, glass, wood and concrete Obr. 9 Po pracovní době Fig. 9 After working hours BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

33 FIREMNÍ PREZENTACE COMMERCIAL PRESENTATION SCHOVAT SE PŘED ZIMOU, NEBO STAVĚT DÁL? Odpovědí jsou patky sloupů Pfeifer PCC. Ing. Matěj Stejskal Dříve se s příchodem zimy stavba přerušila a pokračovala až na jaře. Dnešní trh je nekompromisní a na počasí se neptá. Stavebním firmám buď nezbývá nic jiného než zajistit vytápění, odstraňovat sníh a led, předehřívat železobetonové konstrukce a výztuž, zakrývat a izolovat již vybetonované části a další činnosti s tím spojené, nebo se vydat zcela jiným směrem. Tím je odklon od monolitické konstrukce ke konstrukci prefabrikované. Dnes je možné vyrábět prefabrikované dílce libovolných tvarů a rozměrů nezávisle na počasí. Zásadní problém nastává na stavbě. Pokud teploty spadnou pod bod mrazu, přichází doba vyčkávání, nebo se řeší zimní opatření. S příchodem nové generace patek sloupů tato starost zcela zaniká. Stačí dopředu vybetonovat základové patky, případně položit patky prefabrikované a zbytek nosné konstrukce je možné postavit i v zimním období pouze za pomoci jeřábu a utahovacích klíčů. CHYTRÁ A CERTIFIKOVANÁ ŘEŠENÍ JSOU BUDOUCNOSTÍ PREF, říká Ing. Matěj Stejskal Žádné svary, jistota provedení Ke spojování jednotlivých prefabrikovaných dílců se velmi často používá buď ocelová pásovina, která se přivaří na předem zabetonované kotevní desky, nebo takzvaný Čapkův spoj, u kterého se vyčnívající pruty výztuže jednoho prefabrikátu přivařují k ocelovým úhelníkům prefabrikátu druhého. Tyto dosud hojně rozšířené metody jsou stále častěji nahrazovány spoji šroubovými. Dává to smysl. Jednak odpadá zhotoviteli starost se zajištěním kvalifikovaného svářeče s platnými doklady, jednak poloha styku bývá v hůře přístupných místech, což se může negativně projevit na kvalitě provedeného spoje, a jednak kontrolovatelnost takového svaru je takřka nemožná. Naproti tomu spoj šroubový je rychlý, snadno proveditelný a okamžitě nosný. Odpadají i obavy o kvalitu použitých spojovacích prvků, neboť tyto prvky jsou během výroby kontrolovány a jejich vlastnosti jsou deklarovány v dokumentech. Jedním z mnoha prvků pro spojování prefabrikovaných dílců jsou patky sloupů. Ty přicházejí při výstavbě pomocí prefabrikátu na řadu většinou jako první. Před nástupem zimy stačí vybetonovat základové patky, do kterých se při armování výztuže osadí kotvy pro připojení sloupu. Mohou mít zakončení v podobě vyčnívající závitové tyče nebo závitového pouzdra, jehož horní hrana lícuje s horní hranou základové patky. U vyčnívajících závitových tyčí hrozí nebezpečí jejich ohnutí nebo poškození závitu. Tuto nevýhodu lze eliminovat použitím kotev se závitovým pouzdrem. Pokud je závitové pouzdro řádně zavíčkováno, nehrozí poškození nebo zanesení závitu. Těsně před osazením sloupu se do závitového pouzdra zašroubuje kotevní šroub, na něj se našroubuje stavitelná matice s podložkou pro rektifikaci sloupu do finální polohy a vše je připraveno pro osazení sloupu. Nespornou výhodou patek je okamžitá únosnost spoje. Po osazení sloupu a nastavení správné polohy stačí utáhnout kotevní matici předepsaným utahovacím momentem a spoj je schopen okamžitě přenášet požadované zatížení. Odpadá tedy nutnost podpůrné stabilizace sloupu po celou dobu tvrdnutí zálivky v případě osazování sloupu do kalichu. O časové a finanční úspoře za pronájem lešení ani nemluvě. Rozsah použití patek sloupů je mnohem komplexnější. U vysokých hal jsou zcela běžné spoje dvou na sobě stojících sloupů. Přeprava příliš dlouhých sloupů by byla problematická a finančně nákladná, a proto se vyrobí sloupy kratší, které se následně vzájemně spojí. Další typický způsob použití patek sloupů je připojení trámů na sloup. V tomto případě se patky sloupů umisťují vodorovně do trámů a v prefabrikovaném sloupu jsou připravené vodorovně umístěné kotvy. Použitím nových technologií v kombinaci s vysokou kvalitou produktů a odborně prováděnými činnostmi roste i hodnota vykonané práce. Autor článku je technickým konzultantem ve společnosti JORDAHL & PFEIFER Stavební technika, s.r.o. 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 31

34 SPEKTRUM SPECTRUM PĚT BETONOVÝCH MUZEÍ FIVE CONCRETE MUSEUMS Petr Šmídek, Marie Čáslavská Článek obsahuje výběr pěti nedávno dokončených muzejních staveb od čtyř různých architektonických ateliérů. Stavby, které spojuje jedna řeka, ukazují pestrost současné architektury, odlišný přístup k opláštění budov a rozmanitost betonových konstrukcí. Petr Šmídek, redaktor archiweb.cz, se zaměřil na tři muzea od tří různých ateliérů ve třech různých zemích, která jsou od sebe vzdálena pouhých 90 km a spojena řekou Rýn. Marie Čáslavská, studentka architektury na FUA TUL, se ohlédla za svojí prázdninovou cestou po stopách basilejské kanceláře Christ & Gantenbein, které se hned na počátku kariéry podařilo uspět hned ve dvou prestižních soutěžích na muzejní stavby v německy mluvících švýcarských metropolích. We introduce a selection of five recently completed museum buildings from four different architectural studios. All buildings, which are connected through one river, show the diversity of contemporary architecture, a different approach to surfaces and the diversity of concrete structures. Petr Šmídek, editor of archiweb.cz, focused on three museums from three different studios in three different countries, which are only 90 km apart and connected by the Rhine. Marie Čáslavská, a FUA TUL architecture student, looked back on her holiday journey, where she visited recently built works designed by Christ & Gantenbein. Young Basel architects started their career by winning two prestigious competitions for museum buildings in the German-speaking Swiss cities. TŘI NOVÁ MUZEA NA RÝNU Úrodná delta řeky Rýn na jihovýchodě Bodamského jezera od nepaměti lákala zemědělce. Strategické křížení obchodních cest stojí za rozmachem materiálního, ale také kulturního bohatství území, kde se potkávají tři státy a jedno knížectví. Všechna muzea uvedená v článku se nacházejí v centrech měst, citlivě reagují na historické prostředí a zároveň jsou výpovědí současných potřeb a ukázkou nejnovějších konstrukčních technologií. Dvě muzea byla zřizovaná z veřejných zdrojů na základě mezinárodních architektonických soutěží, kde se mohla prosadit ta nejlepší idea a zvážit řada různých va riant pro konkrétní situaci. Třetí muzeum vlastní soukromá nadace Hilti, která si 1a autora své nové budovy v lichtenštejnském Vaduzu vybrala jednoduše tak, že oslovila architekta, který již předvedl svůj um na sousedním pozemku a nyní dostal příležitost navázat na svoji předchozí práci. Žádné z muzeí nestojí na zelené louce. Každé muzeum musí zodpovídat otázky, jak se dnešní architektura zapíše do historie a bude s odstupem času v centrech měst vnímána. Dostavba Zemského muzea v Břežnici První muzeum se nachází na břehu Bodamského jezera v hlavním městě rakouské spolkové země Vorarlbersko. Třicetitisícová Břežnice (Bregenz) ekonomicky těží z blízkosti německých i švýcarských hranic. Situování u rozlehlého jezera na úpatí Bregenzského lesa činí z oblasti žádaný turistický cíl. Zatímco příznivci hudebních slavností do 1c 1b Břežnice jezdí od poloviny 40. let minulého století, aby se pokochali pompézními kulisami na jezerní hladině, tak fanoušci moderní architektury město zaregistrovali až před dvaceti lety, kdy zde Peter Zumthor dokončil průsvitnou kostku KUB (Kunsthaus Bregenz). Od té doby prošla Břežnice celkovou obměnou veřejných prostranství, přičemž za všemi intervencemi stál švýcarský krajinář Günther Vogt. Úprava se týkala ná- 1d 32 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

35 SPEKTRUM SPECTRUM 1e Obr. 1 Zemské muzeum v Břežnici: a) původní budova s nástavbou obrácenou k Bodamskému jezeru, b) situace, c) půdorys přízemí, d) řez, e) pohled na přístavbu z náměstí Kornmarktplatz, f) průhled krytým atriem, g) detail vstupní části s květinovými odlitky Fig. 1 Vorarlberg Museum Bregenz: a) the original building with a new addition facing Lake Constance, b) situation, c) ground floor plan, d) section, e) view of the annex from the Kornmarktplatz square, f) covered atrium, g) detail of the entrance with flower castings břežní promenády (společně s Dietrich Untertrifaller, 2006) i centrálního náměstí Kornmarkt (společně s Baumschlager Hutter, 2013), kde rovněž stojí historická budova Zemského muzea, které bylo před pěti lety kompletně zrekonstruováno a rozšířeno nástavbou podle vítězného projektu z roku 2007 od dvojice místních architektů Andrease Cukrowicze a Antona Nachbaur-Sturma. Při rozšíření stávajícího Zemského muzea (Vorarlberg Museum Bregenz, obr. 1) byla pro autory důležitá autonomie nového návrhu, ale současně museli dostavbu koncipovat tak, aby nenarušila historický ráz centra. Uvnitř jsou obě části propojeny zaskleným atriem a celou dostavbu zakončuje místnost s panoramatickým výhledem na jezero. Předtím než návštěvníci do muzea vstoupí, jejich pohled upoutá bělostná betonová fasáda rozehrávající květovanou texturu světla a stínu. Původně se na fasádách počítalo s užitím písma, avšak později architekti objevili v archeo logických sbírkách muzea dno skleněné číše z římského období, které se až nápadně podobalo dnům současných plastových lahví, a tak společně s jihotyrolským umělcem Manfredem Aloisem Mayrem vytvořili speciální květovanou texturu. Při hledání vhodných vzorů nakonec vybrali třináct různých spodků plastových lahví od lokální bylinné limonády Almdudler až po celosvětově známou Coca-Colu. Aby mohl vzniknout dojem nepravidelnosti v rozmístění květů, byl k projektu přizván matematik Urs B. Roth, který vytvořil parametrický model rozložení jednotlivých PET lahví. Celkem vzniklo patnáct silikonových forem, do nichž byl beton ve vertikální pozici odléván. Hotové fasádní prefabrikáty o rozměrech 2 6 m byly z německé továrny převezeny na místo, kde ve výsledku působí dojmem jednolité hmoty, na níž se rozvinulo betonových květů. Výsledná podoba je dokonale hladká a přesné odlitky již nevyžadovaly žádné další povrchové úpravy. Za realizaci Vorarlberského muzea získali architekti Cukrowicz s Nachbaurem prestižní zlatou cenu Best architect s award cukrowicz.nachbaur architekten Autor Andreas Cukrowicz, Anton Nachbaur-Sturm Adresa Kornmarktplatz 1, Břežnice, Rakousko Investor Spolková země Vorarlbersko Soutěž 2007 Realizace 2012 Užitná plocha m² Náklady 34 mil. eur 1f 1g 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 33

36 SPEKTRUM SPECTRUM 2a 2b Muzeum umělecké nadace Hilti ve Vaduzu Na rozdíl od břežnické dostavby bylo zářivě hladké formy muzea ve Vaduzu (Hilti Art Foundation, obr. 2) dosaženo zcela odlišným způsobem. Monolitický obvodový plášť obsahuje předpjatou výztuž, aby byly eliminovány trhliny, a výsledný lesklý povrch, který objektu propůjčuje vzhled drahokamu, byl dosažen použitím mramorových příměsí v betonové směsi, která byla po vytvrdnutí ručně broušena, leštěna a voskována. Podobně jako v Břežnici se mu zeum nachází na pěší zóně uprostřed historického centra. Autorem bílé kostky pro soukromou sbírku nadace Hilti je basilejský architekt Meinrad Morger, který před sedm - nácti lety s tehdejším společníkem Hein richem Degelem a začínajícím archi tektem Christianem Kerezem postavil pod hradem ve Vaduzu černý minimalistický kvádr ukrývající historické sbírky Lichtenštejnů. Umělecká nadace Hilti se naopak zaměřuje na moderní tvorbu. Slavná díla, jejichž cena častokrát převyšuje hodnotu samotné muzejní budovy, vyžadují specifický prostor, kde se příliš neex- 2d 2c Obr. 2 Muzeum umělecké nadace Hilti ve Vaduzu: a) pohled na muzeum v těsném sousedství Lichtenštejnského muzea, b) situace, c) půdorys přízemí obou muzeí, d) řezy, e) pohled na nároží z hlavní pěší zóny Städtle, f) průhled uličkou mezi Lichtenštejnským muzeem (vlevo, Morger Degelo, 2000) a administrativní budovou Wanger (vpravo, Bechter Zaffignani, 2002) s výhledem na Hitli Art Foundation a knížecí hrad na pozadí, g) kontrast černé a bílé betonové fasády od stejného autora, h,i) hlavní schodišťový prostor Fig. 2 Hilti Art Foundation in Vaduz: a) view of the museum adjacent to the Kunstmuseum Liechtenstein, b) situation, c) ground floor plan for both museums, d) sections, e) corner view from the main pedestrian zone Städtle, f) overlooking Hilti through an alley between Kunstmuseum Liechtenstein (left, Morger Degelo, 2000) and Wanger office building (right, Bechter Zaffignani, 2002) with Prince's Castle in the background, g) contrast of the black and white concrete facade designed by the same author, h,i) main staircase Autor Morger + Dettli Architekten Fortunat Dettli, Meinrad Morger Adresa Städtle 34, Vaduz, Lichtenštejnsko Projekt 2009 Realizace 2015 Užitná plocha m² 34 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

37 SPEKTRUM SPECTRUM 2e 2f perimentuje, ale kde se naopak na neutrálním pozadí podpoří síla exponátu. Z těchto úvah vzešla 20 m vysoká bílá kostka, která se vnější estetikou hlásí k sousednímu černému kvádru. Obě muzea nepoutá jen vzhled, ale jsou také provozně spojena. Suterén původního muzea, který dříve sloužil jen jako provozní zázemí, je propojen s novým objektem krátkou nálevkovitě se 2g 2h zužující podzemní chodbou, která ústí do převýšeného schodišťového prostoru slibujícího nezapomenutelný architektonický zážitek. Objekty obou muzeí současně dotvářejí dvě strany náměstí s kruhovou lavičkou a pochozím světlíkem podzemního sálu. Zatímco bazaltový kvádr disponuje minimem otvorů ve fasádě, tak bílou vybroušenou kostkou prochází přes nároží hned čtveřice rozměrných pásových oken, přesto do samotných výstavních prostorů nedopadají žádné přímé sluneční paprsky. Nad dvojicí podzemních podlaží leží čtyři nadzemní, která se vůči svému okolí střídavě otevírají a uzavírají. Klasicky koncipované výstavní místnosti nabízejí vhodné prostředí pro vystavení sbírky nadace Hilti, která v současnosti čítá přes 200 kusů. 2i 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 35

38 SPEKTRUM SPECTRUM 3a Rozšíření uměleckého muzea v Churu Poslední ze tří představených muzeí na Rýnu se nachází v hlavním městě švýcarského kantonu Graubünden. V prostředí proslulém vysokou kvalitou stavebního umění se v soutěži na rozšíření muzea podařilo zvítězit architektům z barcelonskému ateliéru Barozzi Veiga, kteří o svých předpokladech přesvědčili již před dvěma lety získáním prestižního ocenění Mies van der Rohe za budovu 3b 3c štětínské filharmonie. Jejich vítězný projekt na rozšíření Spolkového uměleckého muzea (Bündner Kunstmuseum Chur, obr. 3) nesl název Umění fugy a jako inspirační zdroj posloužily Bachovy fugy s nápaditým kompozičním principem řazení. Původní umělecké muzeum v Churu sídlilo v palladiánské vile Planta (1874 až 1876), kterou si na okraji města nechal postavit bohatý průmyslník a obchodník s bavlnou Jacquese Ambrosiuse von Planta. Autorem vily byl tehdejší radní Johannes Ludwig (1815 až 1888), který se postupným učením od zedníků a tesařů stal jedním z nejvytíženějších architektů své doby. Na počátku 80. let minulého století prošla vila Planta dostavbou pod vedením tehdy ještě zaměstnance památkového úřadu a začínajícího architekta Petera Zumthora (společně s P. Calonderem a H. J. Ruchem). V roce 2012 byla vyhlášena soutěž na 36 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

39 SPEKTRUM SPECTRUM 3d novou budovu muzea a porota vybrala ve dvou kolech z celkem osmnácti projektů návrh španělského ateliéru Barozzi Veiga. Aby se uvolnil pozemek pro nové muzeum, musela ustoupit sousední budova Sulserbau (1927) a také musela být zbourána Zumthorova lávka (1981). Současně se stavbou nové budovy došlo i k asanaci vily Planta místním ateliérem Gredig Walser Architekten. Minimalistická betonová kostka usazená před historickou vilou Planta odhaluje jen svou malou část, neboť dvě třetiny nových galerií se ukrývají pod náměstím. Přístavbu tvoří vedle čtyř nadzemních podlaží i tři podzemní, přičemž půdorysná stopa suterénu je v porovnání s horními patry dvojnásobná. Nově přistavěná část je s historickou vilou propojena podzemním schodištěm. Ve spodní části se nacházejí stálé sbírky a archiv, zatímco v nadzemních sálech budou instalovány krátkodobé výstavy. Stejně efektivní jako dispozice je také řešení nosné konstrukce veškeré vertikální komunikace jsou umístěny ve dvou mohutných centrálních pilířích. Zvýrazněný vstup se snaží moderním způsobem reagovat na portál historické vily. Společný dialog vedou nové a staré muzeum i v dalších detailech. Čtvercový půdorys se propisuje i v menším měřítku do plastického reliéfu na fasádě. Uzavřený objekt připomíná truhlu střežící poklady ze sbírek muzea čítající na osm tisíc položek od 18. století až do současnosti. Autor Estudio Barozzi Veiga Fabrizio Barozzi, Alberto Veiga Adresa Bahnhofstrasse 35, Chur, Švýcarsko Investor Kanton Graubünden Soutěž 2012 Realizace 2016 Užitná plocha m² Náklady 26,36 mil. eur Obr. 3 Umělecké muzeum v Churu: a) průčelí nového objektu muzea, v levé části historická vila Planta, b) půdorys 1. NP obou objektů, c) řez podélnou osou, d,e) nový vstup do muzea, f) schodišťový prostor Fig. 3 Bündner Kunstmuseum Chur: a) front facade of the new museum with a historical villa Planta on the left side, b) ground floor plan of both buildings, c) section along the longitudinal axis, d,e) new entrance to the museum, f) stairway space 3f 3e 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 37

40 SPEKTRUM SPECTRUM 4a DVĚ ŠVÝCARSKÁ MUZEA OD CHRIST & GANTENBEIN Zásadním tématem pro švýcarský ateliér Christ & Gantenbein je otázka přetrvání architektury a její udržitelnost ve smyslu ekologie, ekonomie i sociálního využití. Jaká bude budoucnost toho, co sem bylo zasazeno jako něco úplně nového a současného? Dokáží tyto stavby obstát desítky let, stejně jako tomu bývalo dříve? Pro rozšíření muzea v Curychu byly tyto otázky o to naléhavější, neboť nové křídlo mělo doplnit prostory více než stoleté historické budovy. 4c 4d 4b Rozšíření Švýcarského národního muzea v Curychu V létě roku 2016 se návštěvníkům Švýcarského národního muzea v Curychu (Landesmuseum Zürich, obr. 4) otevřely po patnácti letech výstavby nové výstavní prostory, veřejná knihovna, auditorium a nádvoří. Nová stavba přejímá ideové prostředky svého staršího protějšku. Doplňuje jeho křídlo, je také fragmentována v různá měřítka i velikosti a reflektuje jeho střešní krajinu. Pakliže byly pro romantickou budovu inspirací hrady a chrámy, přístavba si za své vzory bere ryze současné a pragmatické industriální budovy. Konstrukce nového křídla je řešena jako monolitický celek. Na silné kamenné stěny staré budovy z 19. století navázaly nové, 800 mm silné betonové, které odpovídají vysokým tepelně izolačním požadavkům. Tuf, ze kterého je postavena stará budova muzea, je použit i jako plnivo betonu pro fasádu nového křídla. Tomu předcházelo dlouhé technologické testování v laboratořích, protože fyzikální vlastnosti plniva mají vliv na kvalitu betonu. Výsledná barevnost pak dává najevo, že tyto dvě budovy pat- 4e 38 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

41 SPEKTRUM SPECTRUM 4g 4f ří dohromady a tvoří spolu jeden celek. Beton dominuje také vnitřním prostorům. Broušené podlahy jsou současnou interpretací teraca použitého ve staré budově. Pěkné detaily vznikají na schodištích, fasádních otvorech i jinde, kde se stýkají leštěné a odbedněné plochy. V pohledové kvalitě jsou také betonové stěny i stropy, na nichž jsou zavěšené veškeré technické prvky a které dovolují vyniknout materiálům všech ostatních povrchů. Detaily jsou řešeny s precizností a citem, často jsou totiž tím jediným prvkem, který se na ploše vymyká. I na první pohled nenápadné dekorativní zábradlí ve vstupní hale, která ještě náleží staré budově, slouží jako betonová reprodukce původních zábradlí v blízkosti. Celou stavbou prostupuje jednotná 4h barevná škála od kombinace barev směsi kamenů v podlaze přes stěny, světla, infografiku nebo elegantní mosazné prvky zábradlí a světel. Přestože je možné mezi barvami pozorovat jasnou dynamiku, celková atmosféra se nese v lehkém a příjemném teplém tónu. Nic ze stabilního vybavení muzea ji záměrně nenarušuje. Curyšské národní muzeum je plné dialogů dvou struktur, z nichž každá hovoří svým soudobým jazykem. Dialog dvou kamenů, přírodního a vytvořeného člověkem betonu. Dialog dvou generací. Mladší budova se přibližuje do bezprostřední blízkosti staré, avšak s respektem a pochopením. Autoři projekt nevnímali jako přístavbu, ale jako vytvoření nového celku sestávajícího ze dvou částí. 4i Obr. 4 Švýcarské národní muzeum v Curychu: a) dialog dvou kamenů, b) situace, c) půdorys 1. NP, d,e) řezy, f) detail okna kontrast hrubé a leštěné plochy, g,h) nová budova, i) fasáda s kruhovými okny Fig. 4 Swiss National Museum in Zurich: a) dialogue of two stones, b) situation, c) ground floor plan, d,e) section, f) window detail showing contrast of rough and polished surfaces, g,h) new building, i) facade with circular windows Autor Christ & Gantenbein Architekten Emanuel Christ, Christoph Gantenbein Adresa Museumstrasse 2, Curych, Švýcarsko Soutěž 2002 Realizace 2016 Užitná plocha m² 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 39

42 SPEKTRUM SPECTRUM Obr. 5 Umělecké muzeum v Basileji: a) nová budova, b) průhled na muzeum z ulice Rittergasse, c) situace, d) řez oběma budovami, e) půdorys 1. NP, f,g) schodišťové prostory, h) výstavní místnost s odkrytými železobetonovými žebry Fig. 5 Kunstmuseum Basel: a) new building, b) street view from Rittergasse, c) situation, d) section through both buildings, e) ground floor plan, f,g) stairway spaces, h) exhibition room with uncovered reinforced concrete ribs Fotografie: 1 až 3 Petr Šmídek, 4, 5 Jiří Žíd 5b 5a Umělecké muzeum v Basileji Budova basilejského Uměleckého muzea z 30. let minulého století (Kunstmuseum Basel, obr. 5) se také ještě donedávna potýkala s nedostatkem výstavní plochy, než se muzeum mohlo rozšířit na vedlejší parcelu, kterou městu darovala soukromá osoba právě pro tento účel. Získaná plocha je ale od stávající budovy muzea oddělena silnicí a navíc se jako rohová parcela nachází na mnohem prominentnějším místě než samotné Kunstmuseum. Architekti Christ & Gantenbein se proto rozhodli vytvořit pro starou budovu adekvátní protějšek, který by s ní vytvořil pár. Muzeum vedle muzea. Nová budova, jak je rozšíření i oficiálně pojmenováváno, důmyslně reaguje na geometrii místa. Nejpodstatnějším prvkem je konkávní roh tam, kde se setkávají obtékající komunikace. To hlavně díky němu nová budova nepřevyšuje budovu starou a pokorně přijímá rovnocenné partnerství. Zároveň na ni v různých 5c 5d směrech navazuje a přejímá její architektonické elementy. Na jemný dekor střídajících se odstínů barev na fasádě budovy z 30. let navázala Nová budova reliéfem z cihel, které obestavují hlavní nosnou konstrukci ze železobetonu. Světlé cihly uspořádané do vzoru lehce mění svoji pozici směrem vzhůru. Z pohledu z dálky je z této hry jasně rozpoznatelné archetypální dělení budovy na sokl, tělo a vlys. Sokl může vizuálně působit také jako stoupající vlhkost, která navozuje dojem, že tam budova stojí již několik let. Mezi drážkami cihel v místě vlysu jsou vloženy LED proužky, které osvětlují malé otvory mezi cihlami. Vzniká tak široká škála možností vnějšího sdělení informací, aniž by byl jakkoli narušen architektonický charakter. Dispozici budovy na takto komplikovaném místě vyřešily dva obdélníkové výstavní prostory s křížovým uspořádáním nosných stěn. Tato geometrie nakonec definovala povahu a umístění ostatních provozů muzea včetně prostoru schodiště, kterému dodala na dynamice. Při procházení celým muzeem je výrazně akcentován prvek cesty. Cesta mezi uměním, cesta mezi budovami, cesta po schodišti. Nová budova navazuje na svůj protějšek i v interiéru. Výstavní prostory jsou od lišeny dubovou podlahou. Všude jinde návštěvníci chodí po mramoru. Stejným šedým žilnatým mramorem jsou ob loženy stupně a stěny schodiště. Na stropech výstavních místností zůstala od krytá mohutná železobetonová žebra, mezi něž byla umístěna světla i vzduchotechnika. Tyto ryze ušlechtilé materiá ly se dostávají do kontextu s technickými elementy, které jsou vedle nich povzneseny na stejnou úroveň. Automatic ky otevírané okenice, zábradlí, dveře, svět la nebo celé stěny z galvanizované oceli přispívají k ambiva- 40 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

43 SPEKTRUM SPECTRUM 5f 5g lentní, ale harmo nic ké estetice v celkově chladné šedé škále. Obě budovy Kunstmusea působí jako dva rovnocenní partneři. Nová budova navazuje na starší, ale není zde možné mluvit o kopírování, natož o historismu. Podobnost je jasná, přestože každá budova je tvořena svým vlastním tva roslovím, které odpovídá době jejího vzniku. ZÁVĚR Když přijel Christoph Gantenbein v květnu letošního roku do Prahy, nazval svoji přednášku More than 100 years. Architekti z jeho ateliéru patří k těm, Autor Christ & Gantenbein Architekten Emanuel Christ, Christoph Gantenbein Adresa St. Alban-Graben 8, Basilej, Švýcarsko Investor Hochbau-und Planungsamt Basel-Stadt Soutěž 2009 Realizace 2016 Užitná plocha m² kteří si při tvorbě uvědomují zodpovědnost nejen vůči své vlastní generaci, ale i vůči těm následujícím. Také proto mohl s lehkou nadsázkou říci, že pokud se pracuje s vážností, krásou a strategií, mohou nové budovy opravdu přežít i více než 100 let. 5h MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D. Archiweb, s. r. o. smidek@archiweb.cz Marie Čáslavská studentka FUA TUL ma.caslavska@gmail.com Zdroje: [1] VORARLBERG MUSEUM [online] Dostupné z: [2] HILTI ART FOUNDATION [online]. Dostupné z: [3] BÜNDNER KUNSTMUSEUM [online] Dostupné z: [4] SCHWEIZERISCHES NATIONAL- MUSEUM [online]. Dostupné z: [5] KUNSTMUSEUM BASEL [online] Dostupné z: 5e 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 41

44 MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGY Z HISTORIE A SOUČASNOSTI LITÉHO TERACA FROM THE HISTORY AND PRESENCE OF POURED TERRAZZO Jan Pochman Článek nabízí stručný vhled do oblasti historie a výroby litého teraca očima řemeslníka, který se jeho výrobou zabývá již patnáct let. The article offers brief view to the history and production of poured terrazzo from the point of view of a craftsman, who has been dealing with production of terrazzo for 15 years. POČÁTKY LITÉHO TERACA Prováděním teracových podlah se od 15. století začali zabývat řemeslníci v Itálii, kde se teraco vyrábělo z mramorových oblázků naplavených z řek nebo z ručně drcených úlomků mramoru spojovaných vápnem. Tento postup přinesli italští řemeslníci do českých zemí v polovině 19. století, kdy byla severní Itálie (jižní Tyrolsko) součástí habsburské monarchie. Významným obdobím se stala průmyslová revoluce, během níž rozvoj dopravy, a tedy snadnější pohyb lidí a materiálu přispěl k rozšíření a rozmachu techniky teraca po velké části tehdejšího Rakouska-Uherska. Podlahy z teraca s dokonalými mramorovými mozaikami si od italských mistrů nechávali dělat především šlechtici a bohatí měšťané ve vstupních prostorách svých paláců a výstavních měšťanských domů. Nástup výroby cementu a rozmach 1 stavebnictví koncem 19. století se odrazil ve zvýšené poptávce po litém teracu. Ve vznikajících městech a nových čtvrtích bylo zapotřebí postavit veřejné budovy, radnice, školy, nemocnice, ale i nové obytné domy, které vyžadovaly trvanlivé a kvalitní podlahy ve veřejně přístupných prostorách. Tato potřeba vedla k výrobě podlah vstupních hal, chodeb a podest z litého teraca s ozdobnými pásky nebo složitými motivy z mramorových kostiček, stupně schodů byly ze žuly nebo z pískovce. Teraco se vyrábělo nejen z místních zdrojů, ale i z dovezeného kamene z Německa a především z Itálie. Záleželo na solventnosti stavebníka, jak zdobené a náročně provedené podlahy si objednal. Lze vysledovat, že oblasti jižních Čech, Prahy a jejího okolí a dále na sever byly ovlivněné tzv. italskou školou teraca, pro kterou je typické výrazné kamenivo velkých frakcí v kombinaci s již zmíněnou mramorovou mozaikou, která odděluje jednotlivé vzory teraca. Protože místní zdroje neposkytovaly k výrobě dostatek přírodních oblázků, byly zde pro různé motivy využívány štípané mramorové kostičky. Jako zdroj kvalitního mramoru byly využívány hlavně lomy v okolí Prahy a Berouna. Pro oblast Brna, kde byla také řada mramorových lomů, a pro pohraničí v okolí Chebu až po Ústí nad Labem je typická tzv. vídeňská neboli německá škola. Teraco je prováděno z jemnějších frakcí s přidáním barevného pigmentu, postrádá mozaikové motivy a přechody mezi jednotlivými vzory jsou bez ohraničení. Lití se provádělo do vyřezávaných forem, tzv. do prk BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

45 MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGY 5 6 na (např. v budově Městského divadla v Karlových Varech nebo v Moravském zemském muzeu v Brně). Při bližším zkoumání skladby podlahy zjistíme, jak obdivuhodně bylo teraco prováděno. Jednalo se o podloží z násypu stavební sutě, na kterém je vrstva cementové malty a do ní zaválcovaná a následně vybroušená mramorová drť. Tyto vrstvy jsou v síle 30 až 50 mm. O kvalitním provedení a životnosti takto provedených podlah svědčí to, že i po víc než stoletém provozu často slouží dodnes. Při příp. sanaci stačí provést přebroušení, opravu případných trhlin a teraco vypadá jako nové a je plně funkční. 7 PROMĚNY TERACA VE 20. STOLETÍ Za vrchol umění výroby teraca je možné považovat období secese, které se vyznačuje nádhernými mozaikami a pestrostí barev. Typickým příkladem je Obecní dům v Praze či měšťanské domy v Pařížské ulici. Po 1. světové válce a s nástupem konstruktivismu v architektuře se vizuální stránka teraca proměnila. Ustupuje barevnost i složité vzory a začíná převládat šedý cement a kámen z domácích zdrojů, tedy především bílý, šedý a černý. V té době se použití teraca rozšiřuje i na povrchy stupňů či soklů a stává se z něj univerzální stavební 8 Obr. 1 Vstupní hala hotelu Imperial, Mariánské Lázně, 2017 Fig. 1 Entrance hall of the Imperial Hotel, Marienbad, 2017 Obr. 2 Vstupní prostor domu v Kaprově ulici č. 8, Praha 1, 2017 Fig. 2 Entrance of the house in 8 Kaprova street, Prague 1, 2017 Obr. 3 Na hradě Libá u Chebu, 2014 Fig. 3 Libá castle near Cheb, 2014 Obr. 4 Jedna z místností Werichovy vily, Praha 1, 2016 Fig. 4 One of the rooms in Werich s villa, Prague 1, 2016 Obr. 5 McDonald s, Václavské náměstí, Praha 1, 2011 Fig. 5 McDonald s, Wenceslas Square, Prague 1, 2011 Obr. 6 Dvorana divadla Reduta, Brno, 2005 Fig. 6 Lobby of the Reduta theatre, Brno, 2005 Obr. 7 Podlaha Uměleckoprůmyslového muzea v Praze detail, 2016 Fig. 7 Floor of the Museum of Decorative Arts in Prague detail, 2016 Obr. 8 Výstavní sál Galerie Mánes, Praha 1, 2013 Fig. 8 Exhibition hall, Mánes gallery, Prague 1, /2017 technologie konstrukce sanace BETON 43

46 MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGY 9 Obr. 9 Schodiště v domě v ulici Dlouhá 39, Praha 1, 2013 Fig. 9 Stairway in the house in 39 Dlouhá street, Prague 1, 2013 Obr. 10 Schodiště hotelu Imperial, Mariánské Lázně, 2017 Fig. 10 Stairway of the Imperial hotel, Marienbad, 2017 Obr. 11 Detail schodišťových stupňů v administrativní budově Trinity, Brno, 2010 Fig. 11 Detail of the stairs in the Trinity administrative building, Brno, 2010 Obr. 12 Schodiště v administrativní budově Tetris, Praha, 2013 Fig. 12 Staircase in the Tetris administrative building, Prague, prvek. K rozšíření teraca přispívá i rozvoj techniky, kdy již není nutné ruční broušení a těžkou práci přebírají stroje. Přestože v meziválečném období vznikla v teracu např. řada obchodních pasáží, jejich estetická hodnota však jen málokdy upoutá pozornost. S nástupem komunismu po roce 1948 nastává postupný úpadek litého teraca. Podnikatelé zabývající se tímto oborem jsou převedeni do slučovaných stavebních firem a drobní živnostníci končí v nejrůznějších komunálech. Stavební teraco se v Čechách soustřeďuje do Průmstavu Praha, na Moravě do Ingstavu Brno a ještě částečně přežívá v několika menších stavebních podnicích. Kvalita litého teraca rychle klesá, jednak z důvodu nekvalitních vstupů, jak kamene a cementů, tak především z důvodu zprůmyslnění stavebnictví, kdy byly upřednostněny jiné priority než řemeslná kvalita litého teraca. Řemeslo opouštějí zkušení pracovníci a výsledkem je, že podlahy vypadají spíše jako přibarvené betonové mazaniny se shluky kameniva než lité teraco. Postupem doby začínají být upřednostňovány teracové dlažby a prefabrikované výrobky z teraca, např. ramena schodišť v nově budovaných sídlištních celcích v Krči (sídliště Antala Staška). Úpadek řemesla byl takový, že prakticky nelze zmínit žádnou podařenou realizaci. Tento trend se podepsal i na úrovni hrubých zásahů do původních předválečných teracových ploch, které při nejrůznějších rekonstrukcích podniky OPBH necitlivě poškodily. Po roce 1989 začíná nová éra litého teraca. Na začátku 90. let, při rekonstrukci požárem zničeného Veletržního paláce v Praze, kde měla sídlit Národní galerie moderního umění, si architekti z libereckého Stavoprojektu, resp. Sialu zadali provedení podlah právě z litého teraca. Tato stavba znamenala průlom pro jeho znovuobjevení a stala se začátkem renesance v té době již značně skomírajícího řemesla. Od začátku 90. let zažilo lité teraco velký rozmach a nové generace projektantů a architektů si uvědomili jeho výhody především jeho funkčnost, kvalitu a nadčasovou estetickou hodnotu. TERACO A JEHO VÝROBA DNES Dnešní lité teraco (obr. 1 až 12) plně využívá- možností, které mu moderní stavebnictví dává. Je to velká variabilita materiálů, především drtí různých barev a frakcí např. valounů, a také kvalitní pigmenty a cementová pojiva, která svojí kvalitou umožňují lití i ve velkých celcích. Lité teraco se pokládá v tloušťce cca 15 až 20 mm. Teracová směs je složena z mramorových drtí různých frakcí (od 1/3 mm až po 16/32 mm), buď z lomů českých, nebo zahraničních (nejčastěji ze severní Itálie), a z šedého nebo bílého cementu. Směs je možné BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

47 MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGY v případě potřeby dobarvovat práškovými pigmenty. Teraco se pokládá na vyzrálý, suchý a nepopraskaný podkladní beton s kari sítí, jehož tloušťka je minimálně 60 mm. Teplota nesmí být nižší než 8 C. Příprava a kontrola podkladu je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro trvalou kvalitu litého teraca. Je potřeba dodržet dobu minimálně 21 dnů pro vytvrdnutí podkladních betonů, a pokud beton vykazuje trhliny, je nutné takový podklad vyspravit epoxidovou pryskyřicí a sesponkovat. Na výrazně popraskaný podklad nelze lité teraco pokládat. Podkladní beton musí být od svislých konstrukcí oddělen pěnovým miralonem. Před vlastní pokládkou teraca se beton vysaje a aplikuje se penetrace, aby došlo ke spojení litého teraca s podkladem a teraco nebylo tzv. duté. Jednotlivá pole jsou oddělena buď plastovými, nebo mosaznými dilatacemi. Pro pokládku je nutné dodržet váhový poměr drtí, cementu a vodní součinitel. Po cca 7 až 14 dnech je možno zahájit broušení, které probíhá ve třech krocích od hrubého brusu (o zrnitosti P 40 až 60) přes střední brus (P 80 až 120) po leštění (P 220). Vybroušené teraco se zatmelí cementovou stěrkou a tmel se nechá vytvrdnout. Závěrečným krokem je odbroušení tmelu a napuštění povrchu teraca hloubkovou penetrací a polymerními vosky. ZÁVĚR Teraco se během posledních téměř 30 let začalo prosazovat nejen ve velkých veřejných projektech (např. Justiční areál v Praze 10), ale i v nových kancelářských a bytových stavbách, kde je kladen důraz na vysokou kvalitu bezespárých podlah a jejich snadnou údržbu. Vedle těchto případů se lité teraco prosadilo i v segmentu luxusního individuálního stavebnictví rodinných domů, kde jsou na kvalitu a řemeslné provedení enormní nároky. V současné době se již nemusíme obávat zániku tohoto řemesla, ba naopak lze vysledovat trvalý nárůst zájmu o teracové podlahy ze stran investorů, stavebníků i architektů. Jan Pochman Omega 99, spol. s r. o. jan.pochman@omega99.cz Firemní prezentace PROFESIONÁLNÍ ŘEŠENÍ výzkum vývoj výroba obchod poradenství pro sanace betonových konstrukcí Redrock Construction s.r.o. Újezd 40/450, Michnuv palác Praha 1, Malá Strana Telefon: Fax: info@redrock-cz.com BRASÍLIA MĚSTO SEN Město Brasília bylo zapsáno na seznam památek světového dědictví UNESCO v roce 1987 po pouhých 27 letech své existence jako vrcholné dílo lidské kreativity 20. století, které pozoruhodným uměleckým způsobem zhmotnilo principy a ideály modernistického hnutí, jak je v roce 1943 vytyčil Le Corbusier v Athénské chartě. Vedle architektury byl oceněn urbanistický koncept Lucia Costy, rychlost výstavby a využití nejmodernějších technologií své doby, především železobetonu. K realizaci tohoto velkolepého díla v odlehlé pustině vnitrozemí, kam musel být veškerý stavební materiál dopravován z obrovských vzdáleností, zcela stěžejním způsobem napomohl beton, ať už šlo o rekordně rychlou výstavbu velkého množství úředních a obytných budov, umělecké skvosty smělé architektury Oscara Niemeyera a dalších brazilských tvůrců, přehradní dílo pro zásobování města vodou a elektřinou či o zpevnění rozlehlých ploch náměstí a komunikací nebo několikaúrovňový autobusový terminál, ve své době považovaný za největší betonovou stavbu světa. Betonová kupole Brazilského národního muzea, Oscar Niemeyer, 2006 foto: Pavel Frič V září 2017 vyšla první publikace v češtině, která komplexně představuje ideu a architekturu tohoto města odedávného snu Brazilců, který zrealizoval v rekordně krátkém čase (1957 až 1960) prezident českého původu Juscelino Kubitschek. Sborník textů s množstvím encyklopedických vysvětlivek, fotografií a kreseb provádí Brasílií krok po kroku, přibližuje okolnosti jejího vzniku i fascinující dobrodružství její výstavby, seznamuje s jejími tvůrci i obyvateli, předkládá k vlastní úvaze názory kritiků i obdivovatelů a mapuje překvapivé česko- -brazilské souvislosti. Vydavatel: Nakladatelství TITANIC Editorka: Yvonna Fričová Grafická úprava: Martin Hůla/Carton Clan Fotografie: Pavel Frič Autorské texty: Fabiano Golgo, Frederico deholanda, Markéta Křížová, Laděna Plucarová, Radomíra Sedláková, David Vávra Rok vydání: září 2017 (k příležitosti 60. výročí počátku výstavby Brasílie, 115. výročí narození Juscelina Kubitscheka (12. září 1902) a 110. výročí narození Oscara Niemeyera (15. prosince 1907)) Počet stran: 368 stran včetně 450 fotografií ISBN: /2017 technologie konstrukce sanace BETON 45

48 MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGY BEDNĚNÍ A DETAILY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ ČÁST 11 Petr Finkous Pozemní stavby jsou u nás nejrozšířenějším typem staveb. Velmi častým materiálem nosných konstrukcí je beton ukládaný přímo na místě. V některých případech ani neexistuje jiná vhodná materiálová alternativa. Společným tématem a do jisté míry i výzvou je otázka bezpečného provádění těchto konstrukcí. Ukládka betonu do bednicích forem přímo na stavbě vyžaduje přítomnost pracovníků na vhodných místech většinou na bednicích, resp. k tomu určených obslužných prvcích. Je nutné si uvědomit, že ukládka je až téměř posledním úkonem v celém procesu provádění monolitických konstrukcí. Bezpečný přístup je potřeba již při sestavování bednění, armování, beto- 1a náži a následně i při demontáži bednění a lešení. Nezajištění bezpečného pohybu pracovníků může mít, a bohužel občas mívá, fatální následky. Požadavky na bezpečnost se neustále zvyšují, významní investoři již ve fázi tendru stanovují vysoké bezpečnostní standardy. Zajištění bezpečnosti při provádění monolitických konstrukcí lze dosáhnout různými způsoby, avšak splnění vysokých standardů bezpečnosti pomocí klasických prvků (fošny, prkna, žebříky atd.) je časově, a tudíž i finančně velmi náročné a realizační firma se dostává do problémů. Proto se na našem trhu čím dál častěji používají inovativní bezpečnostní systémy splňující nejvyšší požadavky bez ohledu na velikost realizované zakázky. 1b 2 Obr. 1 Příslušenství pro zajištění bezpečnosti na menších monolitických stavbách betonářské konzoly a držáky se sloupky zábradlí: a) bezpečný pohyb pracovníků při betonáži monolitických stěn do lehkého univerzálního ručního bednění, b) zajištění volného okraje před armováním a následnou betonáží stropu do stejného bednění Obr. 2 Systémové příslušenství k těžkému jednostranně obsluhovanému bednění: vnější roh řešený systémovými podlahami na stěnovém bednění a čelní zábradlí zajišťují bezpečnost při betonáži Obr. 3 Řešení pro vysoké monolitické stěny: a) armovací lešení a systémové bednění s předem osazenými podlahami a zábradlím, b) bednění při přesunu modulové podlahy a zábradlí jsou ve stejných šířkách jako bednicí panely, a tudíž není nutné při přesunu ze záběru do záběru podlahy a zábradlí demontovat, c) kompletní bednicí sada s veškerými bezpečnostními prvky systémové podlahy, integrované žebříky v podlahách s průlezem, to vše na jednostranně obsluhovaném bednění 3a 3b 3c 46 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

49 MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGY Obr. 4 Provádění atypicky vysokých monolitických stěn: a) nasazení bednění v kombinaci s lešením pro zajištění maximální bezpečnosti při obsluze bednění a betonáži, b) armovací lešení mezi budoucími vysokými stěnami, c) integrované žebříky pro bezpečný přístup do jednotlivých výškových úrovní podlah 4a 4c 4b Obr. 5 Systémové podlahy pro betonáž stěny bedněné jednostranně Obr. 6 Zajištění volného okraje vodorovných konstrukcí: a) zajištění již zabetonované konstrukce systémovými prvky stejně jako zajištění okraje na bedněném stropě, b) systémové prvky na volném okraji konstrukce 5 6a 6b Fotografie: společnost PERI, spol. s r. o. Ing. Petr Finkous PERI, spol. s r. o. petr.finkous@peri.cz 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 47

50 JAK (NE)PRACOVAT S BETONEM HOW (NOT) TO WORK WITH CONCRETE JAK (NE)PRACOVAT S BETONEM TÉMA 5 VÝROBA, DOPRAVA A UKLÁDÁNÍ BETONU Vladimír Veselý Nedílnou součástí procesu zhotovení betonové konstrukce je nesporně i vlastní výroba, doprava a ukládání čerstvého betonu (podle starší terminologie betonové směsi ) následované správným a dostatečně dlouhým ošetřováním. Tento zdánlivě jednoduchý proces je zcela zásadním na cestě od záměru (projekt, specifikace betonu, návrh složení) k požadovanému výsledku, kterým je bezesporu plně funkční betonová konstrukce. 1 Dopravní vzdálenost [km] Minimální počátek tuhnutí dle [2] VÝROBA, DOPRAVA A UKLÁDÁNÍ BETONU Jak bylo uvedeno v 4. části tohoto seriálu (Beton TKS 4/2017, pozn. red.), je pro výrobu, dopravu a ukládání betonu k dispozici omezený čas. Tyto jednotlivé fáze jsou navíc zajišťovány často různými subjekty, a proto je velmi důležitá jejich spolupráce a koordinace, včetně kontroly vlastností a přejímky čerstvého betonu. Při plánování betonáže je třeba vzít v úvahu, že nejdéle trvá uložení betonu a doprava dle vzdálenosti. Pro představu je na obr. 1 uveden jednoduchý modelový případ situace pro výrobu 5 m 3 betonu, transport běžným autodomíchávačem (průměrná rychlost uvažována 30 km/h), vykládku do 15 min a zhutňování. Z uvedeného jednoduchého modelu vyplývá, že bez mimořádného plánování a koordinace činností jsou dodávky betonu za běžných teplotních poměrů možné do vzdálenosti 5 až 20 km s ohledem na použitou pevnostní třídu cementu. V ostatních případech je vždy třeba předchozí koordinace a domluvy mezi zúčastněnými subjekty a v úvahu připadá i použití potřebných opatření jako např. použití zpomalovače. Plán betonáže může být vyžadován i v prováděcí dokumentaci stavby, jak je uvedeno v článku 8.2 ČSN EN [1]. V jednotlivých fázích procesu výroby, dopravy a ukládání je možné najít rizika vedoucí k neshodnému výrobku. Výroba V současnosti je výroba betonu v centrálních betonárnách vysoce so fistikovaný proces řízený počítači, do Čas [min] Fáze Výroba a expedice betonu doprava vykládka hutnění doprava vykládka hutnění doprava vykládka hutnění doprava vykládka hutnění CEM 52,5 CEM 42,5 CEM 32,5 Obr. 1 Modelový příklad procesu výroby, dopravy a ukládání Obr. 2 Příklad rozměrové tabulky mobilního čerpadla kterých je zadáno velké množství dat. Vlastní míchání je kontrolováno kamerovými systémy, konzistoměry a vlhkoměry. Přesto může při výrobě občas dojít k chybám způsobeným lidským faktorem, ale i neočekávanou poruchou zařízení. Autor se během své dlouholeté praxe v oboru setkal s případy: kontaminace vstupních materiálů (cement, kamenivo), záměny vstupních materiálů (cement/ popílek, druh přísady), M58 58 m 2 M52 52 m M47 M46 M42 M37 M36 M34 M31 halové M28 47 m 46 m 42 m 36,6 m 36 m 34 m 31 m 28 m M24 PUMI 23,8 m Typ čerpadla Rozměry pro ustavení stroje (m) M17 M24 PUMI M28 M31 halové M34 M36 M37 M42 M46 M47 M52 M58 6,20 m 10,00 m 4,97 m 6,90 m 13,40 m 5,85 m 6,30 m 8,70 m 8,63 m 12,30 m 10,40 m 17,20 m Šířka vpředu (m) 3,85 4,0 5,96 6,3 6,2 6,2 6,96 8,0 8,0 8,3 10,5 8,9 Šířka vzadu (m) 2,5 2,3 3,6 6,3 5,7 6,5 6,75 8,0 8,9 8,3 9,8 12,5 M17 17 m Délka (m) 8,5 9,55 9,3 10,1 10,7 11,3 11,7 13,0 11,8 10,3 14,1 11,5 Výška (m) 17,0 23,8 28,0 31,0 34,0 36,0 36,6 42,0 46,0 48,0 52,0 58,0 Vzdálenost (m) 13,4 20,0 23,65 26,6 30,0 31,7 32,9 38,0 41,0 42,6 48,1 53,4 Hloubka (m) 8,0 12,4 17,42 20,4 22,5 23,7 25,3 29,1 31,5 36,0 38,1 44,0 Vzdálenost od kabiny auta (m) 12,4 19,2 21,46 24,3 27,5 29,3 31,7 35,3 38,2 42,0 44,8 49,6 53,4 m 48,1 m 42,6 m 41,0 m 38,0 m 32,9 m 31,7 m 30,0 m 26,6 m 23,65 m 20,0 m 13,4 m 0,0 m 48 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

51 JAK (NE)PRACOVAT S BETONEM HOW (NOT) TO WORK WITH CONCRETE poruchy vážicího systému, předávkování složek. Tato rizika je třeba snížit na minimum zejména důsledným dodržováním systému řízení výroby a ve fázi expedice betonu výstupní kontrolou. Tab. 1 Maximální zrno kameniva betonu a vhodný průměr potrubí pro jeho čerpání D max [mm] (potěry) Ø potrubí [mm] Statika a dimenzace stavebních konstrukcí Doprava Doprava je zdánlivě jednoduchá činnost, která však skrývá rovněž některá úskalí s možným vlivem na pře pravovaný beton. Jde např. o: malou přistavenou kapacitu, špatný technický stav šroubovice v bubnu autodomíchávače, staveništní komunikace s nedostatečnou kapacitou a únosností (může dojít k uvíznutí nebo převrácení autodomíchávače!), některá specifická dopravní omezení (zákaz jízdy nákladních vozidel na silnicích 1. třídy v pátek a v neděli v letních měsících), nepředvídatelné dopravní zácpy, kontaminaci naloženého betonu zbytky betonu nebo vodou v bubnu z předchozí přepravy. Pokud je beton úspěšně dopraven na stavbu ke konstrukci, je třeba provést před jeho uložením do konstrukce pečlivou přejímku, která by měla zahrnovat: kontrolu dodacího listu (shoda objednávky s dodávkou), optickou kontrolu, zda nedochází k segregaci (krvácení) betonu, kontrolu konzistence zkouškou, u provzdušněných betonů kontrolu obsahu vzduchu. Absence kvalifikované odborné přejímky je často příčinou uložení neshodného betonu do konstrukce. Autor článku se několikrát setkal s tím, že u přejímky betonu byl přítomen laborant, který měl za úkol pouze měřit vlastnosti a evidovat výsledky. Pracovník s rozhodovací pravomocí přítomen nebyl a do konstrukce byl uložen beton s evidentně neshodnými parametry, což v konečném důsledku vedlo k náročným sanačním opatřením, nebo dokonce k nucenému odstranění již zhotovené konstrukce. Čerpání Čerpání betonu je dnes běžným způsobem jeho ukládání. Podíl čerpání na celkovém objemu ukládaného betonu je v závislosti na typu stavby a regionu možno odhadnou mezi 30 až 60 %, a proto je třeba se vhodnými podmínkami pro čerpání v procesu dopravy a ukládání zabývat. K dispozici jsou čerpadla mobilní, stabilní či věže a pro rozhodnutí jaké čerpadlo a jaké potrubí (hadice) použít je důležité znát parametry betonu, čerpací techniky a podmínky stavby: maximální zrno kameniva D max a jeho druh (těžené, drcené), obsah cementu, příměsí a jemných podílů v drobném těženém kamenivu, dosah čerpadla (poskytovatelé služeb nabízejí tzv. rozměrové tabulky obr. 2), vzdálenost a přepravní výšku betonu, konfiguraci staveniště a únosnost terénu. Beton vhodný pro čerpání by měl obsahovat minimálně 350 až 400 kg jemných podílů (cement, příměs, jemné podíly z písku) v závislosti na typu použitého hrubého kameniva (těžené/drcené) a měl by mít konzistenci sednutím Abramsova kužele alespoň 100 mm a vyšší. Pro maximální zrno kameniva je vhodné použít potrubí a hadic o světlém průměru dle tab. 1. Dále je třeba počítat s tím, že než se začne čerpat vlastní beton do konstrukce, je nutno namazat potrubí a hadice najížděcí směsí, která v žádném případě nesmí být uložena do konstrukce, a že v potrubí a hadicích zbyde po přečerpání určitý objem betonu, který se již do konstrukce přečerpat nepodaří. Rizika spojená s čerpáním betonu jsou následující: na stavbě jsou vedení vysokého napětí v kolizi s výložníkem čerpadla, podloží je málo únosné, do konstrukce je přečerpána najížděcí směs (vážná degradace původního betonu), složení betonu je nevhodné (dojde k ucpání potrubí), není uvažováno se zbytkem betonu v čerpadle a potrubí (chybí beton v konstrukci vznikne pracovní spára), v dodávce betonu nastane přestávka (může dojít k zatuhnutí betonu v potrubí nutno vyčistit a znova najet ). Ukládání Ukládání a zhutňování betonu má rovněž svá pravidla, která je třeba dodržovat, abychom dosáhli očekávaného výsledku. Důležitá je příprava před betonáží, která zahrnuje: Edice 2018 FIN 2D, FIN 3D FIN 3D Protlak Geotechnické programy Edice 2018 (nový program) - zadávání a import všech provedených - (CPT, SPT, DMT...) Patka CPT (nový program) tel.: fax: hotline@fine.cz Firemní prezentace 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 49

52 JAK (NE)PRACOVAT S BETONEM HOW (NOT) TO WORK WITH CONCRETE Obr. 3 Spadané listí pod výztuž na dně bednění Obr. 4 Vytečení cementového mléka netěsnou ložnou spárou bednění Obr. 5 Pracovní spára vzniklá vlivem špatného postupu prací Obr. 6 Charakteristické trhliny vzniklé pomalým stékáním betonu při chybné betonáži shora dolů přípravu bednění včetně jeho nátěru odbedňovacím prostředkem a vyčištěním před zahájením betonáže, zajištění dostatečného počtu pracovníků, plán betonáže a sjednání kapacity dodávek dle potřeby. Během vlastní betonáže je třeba zajistit, aby: se beton nerozmísil (maximální výška volného pádu je do 1,5 m, jinak je nutno použít límce či zpomalovací smyčky na potrubí), beton zatekl do všech detailů bednění, byl beton efektivně a správně zhutněn (beton je zhutněn pokud se jeho povrch přirozeně slije do hladkého povrchu a dále z něj neuniká vzduch). Rizika při ukládání a zhutňování betonu jsou následující: nečistoty v bednění (obr. 3), nevhodný odbedňovací prostředek, nebo jeho příliš silná vrstva (může dojít k lokálnímu rozmísení betonu a krvácení do bednění), 3 4 absence odbedňovacího prostředku (bednění se spojí s betonem a nejde bez násilí z betonu sejmout), nečistoty bednění, různá kvalita povrchu bednění v jedné ploše (defekty vzhledu betonu), nedostatečná únosnost bednění (možná destrukce), netěsnosti bednění (odloučení cementového mléka z betonu a jeho protečení mimo konstrukci obr. 4), nedostatečná kapacita pracovníků a prostředků pro zpracování dodaného betonu (hromadění autodomíchávačů na stavbě, degradace betonu vlivem překročení doby vhodné pro jeho uložení), nedostatečná kapacita dodávaného betonu (přerušení betonáže, vznik pracovní spáry obr. 5), příliš vysoké vrstvy ukládaného betonu (nedostatečné provibrování betonu v konstrukci, vznik vrstev betonu s odlišnou strukturou a vlastnostmi včetně vzhledu), při vibrování se hlava vibrátoru dotýká výztuže (rozmísení betonu v okolí výztuže, špatná soudržnost), nedostatečné provibrování vrstvy betonu, použití málo účinného způsobu vibrace (plastické sednutí, trhliny podél výztužných prutů), betonáž desek ve spádu směrem od horního okraje ke spodnímu (tečení betonu, vznik trhlin ve směru toku betonu obr. 6). 5 6 Úpravy složení betonu po hlavním míchacím cyklu Samostatnou kapitolou v procesu výroby, dopravy a ukládání betonu jsou úpravy složení betonu po hlavním míchacím cyklu. Tyto úpravy jsou specifikovány v článku 7.5 ČSN EN 206 [2], kde se výslovně uvádí, že obecně je jakákoli úprava složení směsi po ukončení hlavního míchání zakázána. Ve zvláštních případech je možné přidat přísady, pigmenty, vlákna nebo vodu, pokud je to: na zodpovědnosti výrobce, za účelem úpravy konzistence na požadovanou hodnotu, a to za předpokladu, že vyhoví specifikaci, jsou dokumentovány postupy pro provádění těchto úprav, které jsou zabezpečeny systémem řízení výroby. Jakékoliv přidání vody, vláken, pigmentů či přísad musí být vždy zaznamenáno na dodacím listu a musí být provedeno dodatečné zamíchání dle stanoveného předpisu. Přitom je-li přidáno jakékoli množství vody, musí být za účelem prokázání shody odebrán kontrolní vzorek z upraveného betonu. Pokud jsou do autodomíchávače přidávány výše uvedené složky bez souhlasu výrobce, musí být dávka označena jako neshodná a za důsledky tohoto rozhodnutí je odpovědný pracovník, který úpravy nařídil (viz pozn. 15 přílohy L normy [2]). Tato podmínka je dle zkušeností autora splněna málokdy a je, v případě že není dosaženo požadovaných vlastností betonu, častou příčinou následných diskusí a reklamací. Předpokládejme tedy, že beton je řádně vyroben, dopraven a uložen v konstrukci. Zbývá již jen pečovat o jeho zrání, které začíná jeho ošetřováním správným způsobem a po dostatečně dlouhou dobu. Tomuto procesu, majícímu rovněž zásadní vliv na konečné vlastnosti betonu v konstrukci, se budeme věnovat v dalším díle seriálu. Literatura: [1] ČSN EN Provádění betonových konstrukcí. Praha: ÚNMZ, [2] ČSN EN A1. Beton Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda. Praha: ÚNMZ, Ing. Vladimír Veselý Betotech, s. r. o. vladimir.vesely@betotech.cz 50 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

53 HISTORIE HISTORY PRVNÍ ŽELEZOBETONOVÉ BUDOVY V ČESKÝCH ZEMÍCH FIRST REINFORCED CONCRETE BUILDINGS IN THE CZECH REPUBLIC Lukáš Beran Vídeňská stavební společnost Ed. Ast & Co. vyvíjela od roku 1900 vlastní konstrukci železobetonových šedových sálů. Její nejstarší příklad, který je zároveň možné považovat za nejstarší železobetonový skelet na našem území, se dochoval v Ostravě, další podobné realizace z let 1902 až 1905 nalézáme na severu Čech a také Moravy. První domácí továrnu, provedenou výhradně ze železobetonu, však v Brně-Židenicích roku 1903 postavila firma B. Fischmann & Co. podle projektu svého inženýra Alfreda Bergera. The Viennabased construction company Ed. Ast & Co. was developing their own halls structures with saw tooth roof from reinforced concrete. The oldest structure, considered also the oldest reinforced concrete frame in the Czech Republic, has remained in Ostrava; similar structures from 1902 to 1905 are to be seen in the north of Bohemia and Moravia. The first inland manufacture building built solely from reinforced concrete was constructed in Brno-Židenice in 1903 by B. Fischmann & Co., according to the project of their construction engineer Alfred Berger. Když 8. března 1904 inženýr a stavitel Eduard Ast (1868 až 1945) před pracovní skupinou Spolku rakouských inženýrů a architektů představil železobetonové konstrukce, jež se v nových formách staví do služby architektům [1], uvedl svoji přednášku příklady z oblasti lehkých přízemních staveb, kde již bylo užití železobetonu prakticky vyzkoušeno, byť se dosud považovalo za nehospodárné. (První pilovou střechu ze železobetonu provedla roku 1894 Dumesnilova stavební společnost pro akciovou cukerní a alkoholovou rafinerii v Saint-Ouen podle projektu technické kanceláře firmy Hennebique (Boulevard Victor Hugo 160).) Šedové sály coby univerzální průmyslový stavební typ se v našich zemích Obr. 1 Budova pily Společnosti severní dráhy císaře Ferdinanda v Ostravě-Přívoze: a) interiér, 1901 (zdroj: [6], digitalizováno knihovnou Technické univerzity ve Štýrském Hradci, dostupné na b) pohled od jihu, 2012 (foto: Mojmír Leštinský) Fig. 1 Sawmill building of the Společnost severní dráhy císaře Ferdinanda in Ostrava-Přívoz: a) interior, 1901 (source: [6], digitalized by the Technical University library in Graz, available at b) view from the south, 2012 (photo: Mojmír Leštinský) rozšířily v 70. letech 19. století [3] zejména při stavbě tkalcoven. Statické a především dynamické namáhání konstrukcí, které způsobuje souběžná práce mechanických stavů, vedlo při dostupnosti pozemků k stavbě přízemních budov. Dalším důvodem byla i narůstající šíře vyráběných látek, a tudíž požadavky na větší rozpony konstrukce. V závěru století se, především ve středoevropských klimatických poměrech, prosadilo řešení, které si dal roku 1885 patentovat švýcarský inženýr Carl Arnold Séquin-Bronner (1845 až 1899) téměř ploché dřevocementové střechy s dvojitě zasklenými sedlovými světlíky, nesené dutými litinovými sloupy, které sloužily zároveň k jejich odvodnění. Dokázaly prostor pracovního sálu dobře osvětlovat bez ohledu na orientaci stavby nebo třeba výšku sněhové pokrývky, dostatečně jej izolovaly a zároveň byly, především díky menšímu obestavěnému prostoru, levnější než starší pilové střechy. [4] 1a 1b Astově společnosti se však poda řilo navrhnout vlastní řešení, které vycházelo z tvaru zmiňovaných Séquinových střech a vylepšené Henne biquovy konstrukce, k jejímuž provádění byla od roku 1898 coby jeho conssesionaire oprávněna. [5] První stavba, na níž si toto řešení v roce 1900 vyzkoušela, třílodní šedová přístavba barevny Hermanna Silbersteina na vídeňském dunajském ostrově Kaisermühlen (Schiffmühlenstraße 95), se do dnešních dnů nedochovala stejně jako další zde zmíněné stavby ji dokumentují především reklamní tisky s fotografiemi, které Astova firma vydávala. [6] DÍLENSKÉ BUDOVY ŽELEZNIČNÍCH SPOLEČNOSTÍ Nejstarším dochovaným příkladem šedové konstrukce firmy Ast je budova pily postavená v Ostravě roku 1901 pro Společnost severní dráhy císaře Ferdinanda (Ostrava-Přívoz, parc. č. 276, ulice Na Mlýnici). Na půdoryse 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 51

54 HISTORIE HISTORY m ji kryje sedlová železobetonová střecha mírného sklonu, nesená jednou řadou sloupů výšky 6 m a prolomená ve výplních devíti 6m sedlovými světlíky (obr. 1a). Obvodové stěny jsou tradičně zděné, podobně jako tomu v té době bylo u budov etážových. Fasády z pohledových cihel, pojednané ve velkorysém novorenesančním stylu (obr. 1b), který stavbám Severní dráhy již v předchozím desetiletí vtisknul její inspektor a odborný referent, architekt Hartwig Fischel (1861 až 1940) [7], však dnes kryje vrstva zateplení a zaniklo také původní zasklení světlíků. Budovu při kolejišti dnešního ostravského hlavního nádraží, která dosud slouží svému původnímu účelu, můžeme zároveň považovat za nejstarší stavbu se železobetonovou konstrukcí v českých zemích. (Zmíněna je již v [8] a objevila se i v sérii betonářských příruček, vydávaných Friedrichem Empergerem, poprvé v roce 1909 [9].) Menší, snad patrová budova provedená Astovou firmou téhož roku v Jihlavě pro škrobárnu Dagoberta Löwenthala (1856 až 1938) se nedochovala [10] a o žádných jiných zatím nejsou zprávy. Jen o rok mladší, z roku 1902, je dvojice budov, které si postavila společnost Ústecko-teplické dráhy v České Lípě mezi ulicemi Svárovskou a Lukostřeleckou. Menší východní hala (24 42 m, 3 6 polí konstrukce, čp. 783) sloužila opravám lokomotiv (obr. 2a), větší hala západní (40 42 m, 5 6 polí konstrukce, parc. č. 4664) opravám vagónů (obr. 2b). Tvoří je vždy šest průjezdných lodí pod plochou střechou nesenou rastrem železobetonových trámů, nad nimiž procházejí otvory již mnohem větších, 2a příčně postavených sedlových světlíků. Ani zde zevnějšek stavby progresivní konstrukci nijak neprozrazuje, je pojata v jednoduchých historizujících tvarech s cihlovými zubořezovými římsami. Obě haly se dochovaly ve stavebně téměř nezměněné podobě, západní sál do nedávné doby sloužil autobazaru, ve východním je dodnes v provozu lakovna. 2b HALY PRO TEXTILNÍ PRŮMYSL Astově firmě se podařilo se svými železobetonovými šedovými sály proniknout současně do oblasti, pro niž původně vznikly, tedy do textilního průmyslu. Svou roli nositele technických a stavebních inovací potvrdila firma Johann Liebieg & spol., která ostatně v roce 1849 postavila snad vůbec první šedový sál v Rakousku-Uhersku. U firmy Ast zadala v roce 1902 zastřešení m 2, sály v komplexu budov podél Jablonecké ulice však zanikly spolu s celou továrnu v letech 2004 až V souvislosti s touto realizací založila firma Ast v Liberci dceřinou společnost, vedenou inženýrem Adolfem Stronerem (1873 až 1933) [11], a v témže roce navrhla a provedla také první etapu šedového sálu v nedaleké Dolní Chrastavě, který se do dnešních dnů dochoval a nadále slouží výrobě, byť nábytkářské. Tkalcovnu, rozšířenou ještě v roce 1904, dnes tvoří 8 7 polí skeletu s rozpony 6,9 10,8 m, což spolu s krajními příčnými poli o rozponu polovičním představuje plochu přesahující m 2, na níž pracovalo 240 stavů. [12] Obvodové stěny jsou opět ještě zděné, ale železobetonové překlady již dávají oknům prostý obdélný tvar, adekvátnější vnitřní konstrukci (ulice U Nisy, čp. 117). Jejími stavebníky byli bratři Oskar (1844 až 1827) a Ottomar (1853 až 1918) Klingerové, majitelé textilní firmy Ignaz Klinger z Nového města pod Smrkem, kde pro ně firma Ast v roce 1904 rovněž rozšířila stávající tovární areál menším, dvoulodním šedovým sálem (parc. č. 897/19, Továr ní ulice). Je třeba zdůraznit, že tyto severočeské stavby byly postaveny současně s prvními plochostropými šedovými sály, projektovanými přímo Hennebi quovou ústřední technickou kanceláří nejstarší je patrně budova tkalcovny sukna na m 2, postavená v roce 1902 v Romorantin pro bratry Normantovy firmou Josepha Coutanta (dept. Loir-et- -Cher, avenue Saint-Exupéry). Budova je od roku 2002 památkově chráněna a v roce 2016 prošla konverzí na kulturní centrum. [13] V roce 1903 postavila Astova firma šedový sál barevny pro soukenickou továrnu bratří Preisslerů v Jablonci nad Nisou (Liberecká ulice, čp. 85 a 4800), nedochované skladiště spěšnin při nádraží v Teplicích a menší přístavbu k textilní továrně Fridricha Pollaka v Ústí nad Orlicí Hylvátech (čp. 115). Z větších a dobře dochovaných staveb z roku 1904 je třeba jmenovat dvě severomoravské realizace, za nimiž nejspíše stojí opavská filiálka společnosti Ast. Tkalcovnu firmy Franz Riedl jun. o m 2 pro dvaapadesát stavů dal postavit Wilhelm Thanel mladší v moravském Šternberku, zachovala si náročně řešené historizující fasády v pohledových cihlách dvou barev a dnes v ní sídlí stavební firma (Potoční ulice, čp. 200). Až do roku 2004 sloužila původnímu účelu budova Obr. 2 Dílenské budovy Ústecko-teplické dráhy v České Lípě, 1902: a) opravna lokomotiv, b) opravna vagónů (zdroj: [6], knihovna VCPD FA ČVUT v Praze) Fig. 2 Workshop buildings of the Ústeckoteplická dráha in Česká Lípa, 1902: a) engine repair shop, b) car repair shop (source: [6], VCPD FA ČVUT library in Prague) 52 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

55 HISTORIE HISTORY Obr. 3 Tkalcovna lněného damašku Norbert Langer & synové v Libině: a) interiér, 1904 (zdroj: [6]), b) pohled od severozápadu, 2013 (foto: autor) Fig. 3 Weaving mill of linen damask Norbert Langer & synové in Libina: a) interior, 1904 (source: [6]), b) view from the northwest, 2013 (photo: author) 3a 3b Obr. 4 Barevna a úpravna Feigl & Widrich v Chrastavě, 1905: a) pohled na stavbu, b) interiér zaklenutého sálu (zdroj: [6]) Fig. 4 Dye-house and finishing room Feigl & Widrich in Chrastava, 1905: a) view, b) interior of the vaulted hall (source: [6]) o m 2 pro velké žakárové stavy na tkaní lněného damašku v Libině u Šumperku (čp. 216), kterou vystavěl Adolf Richard Langer (1869 až 1934) (obr. 3). Nové využití našel také zvnějšku již upravený šed tkalcovny stuh Johann Friedrich Wurst v Bruntálu (Vrchlického ulice, parc. č. 3097/5). Mezi továrnami, navrženými a provede nými Astovou společností v roce 1905, vyniká budova firmy Feigl & Widrich v Chrastavě (Andělohorská ulice, čp. 419), kterou dali na meliorované nivě Lužické Nisy postavit bratři Julius (1860 až 1933) a Otto (1872 až 1938) Feiglové z Liberce s vídeňským společníkem Wolfem Widrichem. Sloužila k barvení a potiskování dámských šatovek, produkovaných v tkalcovnách firmy v Dolním Haynchově a Rochlicích. Dostala také patřičně dekorativní fasády, které důvtipně navrhl Gustav Sachers ml. (1862?), absolvent vídeňské akademie u Friedricha von Schmidta a zároveň dědic známé liberecké stavební firmy, jež zděné konstrukce stavby prováděla. [14] Do odborné literatury však ve své době pronikla především díky svému provoznímu a konstrukčnímu řešení (obr. 4a). [15] Celkem m 2 výrobní plochy zde tvoří dvanáct 36m hal na rozpon 12 m, seřazených po šesti na obou stranách hlavní příčné komunikace. Většina z nich má světlost 4,2 m a je kryta plochou střechou s příčnými trámy a sedlovými světlíky na podélných žebrech. Ve čtyřech severních halách jsou nad horkými a mokrými provozy vzepjaty Monierovy betonové klenby o výšce 2,5 m a tloušťce 100 až 170 mm, armované dvěma vrstvami drátěného pletiva 4a 4b 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 53

56 HISTORIE HISTORY a dole sepjaté 10mm příčnými táhly. Tento tvar střechy zamezoval odkapávaní kondenzovaných výparů na hotové výrobky a navíc napomáhal činnosti tlakové ventilace, která prostory odmlžovala vháněním horkého a suchého vzduchu (obr. 4b). Využití železobetonových kleneb pro zastřešení však již tehdy nebylo novinkou. Právo na provádění staveb podle Monierových patentů v Rakousku získal v roce 1880 Rudolf Schuster, jenž od roku 1887 podnikal společně s frankfurtským inženýrem Gustavem Adolfem Wayssem (1851 až 1917) [16], držitelem Monierových patentů pro Německo, a položil tak základy rakousko-německé stavební společnosti Wayss & Freytag, která z počátku stavěla především různé nádrže a stropní konstrukce [17] a po roce 1887 také mosty. [18] Konkurenční firma Pittel & Brausewet ter, kterou v roce 1870 založili Adolph Pit tel (1838 až 1900) a Viktor Brausewet ter (1845 až 1926), spolupracovala od roku 1888 s inžený rem Josefem Melanem (1853 až 1941) [19], jehož původní konstrukci železo betonových kleneb s tuhou výztuží, nesoucí při stavbě bednění, v letech 1890 až 1892 patentovala nejen pro stavbu mostů a stropy klenuté do traverz, ale také k zastřešení halových prostor. [20] Patrně nejstarším příkladem takové konstrukce v českých zemích je táhly sepjatá klenba na rozpon 16 m a o vzepětí 2,5 m, kterou dal postavit Theodor Kern (1858 až 1919), dědic soukenické továrny v Jihlavě Starých Horách, nad obvodovým zdivem přízemí budovy tkalcovny, jež vyhořela v lednu 1899 (parc. č. 163/3 vlevo od jižního vjezdu, Strojírenská ulice). [21] TOVÁRNA B. FISCHMANN & SPOL. V BRNĚ-ŽIDENICÍCH Systém koncesí a patentů, které už na počátku usměrňoval vývoj železobetonového stavitelství, je patrně příčinou toho, že se jedna z nejzajímavějších budov tohoto období, kombinující všechny tehdy aktuální druhy konstrukcí, patrně vůbec neobjevila v odborné literatuře, a byla proto zapomenuta, dosud však bez zřetelných poruch stojí. [22] Jde o továrnu na armované cementové roury a dlaždice, kterou si roku 1903 postavila společnost B. Fischmann & spol. [23] v Brně-Židenicích (parc. č. 1113/9, Šámalova ulice) podle projektu svého technického ředitele a později spolumajitele, stavebního inženýra Alfreda Bergera (1860 až 1937). [24] Budova na půdoryse cca m je tvořena železobetonovým skeletem, jehož hranolové sloupy o průřezu nebo mm jsou podobně jako sloupy Hennebiquovy vyztuženy vždy čtyřmi 30mm tyčemi v rozích a po 200 mm příčně spojenými slabšími dráty. V bočních dvoutraktových křídlech skelet vytváří pilovité šedové střechy a ve střední části rovněž dvoutraktového středního křídla pak strop s podélným průvlakem a třemi trámy v každém ze čtyř polí. Horní podlaží o volné ploše m, v němž byly umístěny vodní nádrže, kryje podélná Monierova klenba o vzepětí 6,5 m, Zdroje: [1] AST, E. Der Eisenbeton im Hochbau. Beton u. Eisen. 1904, roč. 3, č. 4, s [2] Institut français d architecture, Centre d archives d architecture du XXe siècle. Fonds Bétons armés Hennebique. Subdiv. 18 : Ile-de-France Avant Objet BAH Raffinerie parisienne, Saint-Ouen (Seine-Saint- Denis). ArchiWebture [online]. Dostupné z: [3] KOCH, J. Einiges über Sheds. Zeitschrift des Österreichischen Ingenieur-und Architektenvereines. 1871, roč. 23, č. 13, s [4] UTZ, L. Moderne Fabrikanlagen mit besondere Berücksichtigung der Textilindustrie. Wiener Bauindustrie Zeitung. 1896, roč. 13, č. 46. s ; č. 47, s ; č. 48, s ; č. 49, s ; č. 50, s , zde s [5] Srov. DELHUMEAU, G. Hennebique and building in reinforced concrete around In: NEWBY, F., ed. Early reinforced concrete. Aldershot: Ashgate, 2001, s ISBN [6] Ed. Ast & Co., Ingenieure. Wien: Ed. Ast & Co., 1902; ~. Ed. Ast & Co., Ingenieure. Wien: Ed. Ast & Co., [7] SCHEIDL, I. Heslo Hartwig Fischel. In: Architektenlexicon Wien [online] Dostupné z: [8] BENEŠOVÁ, M., ŠTURSA, J. Pozemní stavitelství. In: JÍLEK, F. Studie o technice v českých zemích Sv. IV. Praha: Národní technické muzeum, 1986, s , zde s [9] BOERNER, F. Fabrikgebäude und Lagerhäuser. In: EMPERGER, F., ed. Handbuch für Eisenbetonbau. Sv. 4, díl 2. Berlin: Wilhelm Ernst & Sohn, 1909, s , zde s [10] OTT, O. Beton a železo ve stavitelství od Monier-a k Hennebique-ovi. Technický obzor. 1903, roč. 11, č. 2, s. 9 12; č. 4, s ; č. 10, s , zde s. 31. [11] Aus dem Leben geschieden. Reichenberger Zeitung , roč. 74, č. 251, s. 4. [12] GRÖGER, H. Moderne Fabrikbauten in armierten Beton. Zeitschrift des Österreichischen Ingenieur- und Architektenvereines 1909, roč. 56, č. 37, s a č. 38, s a obr. IV, zde s. 607 a obr. 17. [13] Institut français d architecture, Centre d archives d architecture du XXe siècle. Fonds Bétons armés Hennebique. Subdiv. 11, objet BAH : Filature, manufacture de draps, Normant Frères, Romorantin-Lanthenay (Loir-et- Cher). ArchiWebture [online]. Dostupné z: [14] Prämiirung. Bohemia , roč. 58, č. 197, s. 7; G.-S. L. Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg Reichenberger Zeitung , roč. 46, č. 232, s. 2. [15] GRÖGER, viz pozn. 12, s ; SALIGER, R. Dachbauten. In: EMPERGER, F., ed. Handbuch für Eisenbetonbau. Sv. 4, díl. 2. Berlin: Wilhelm Ernst & Sohn, 1909, s , s. 457 a obr [16] SALIGER, R. Gustav Adolf Wayss. Ein Bahnbrecher des Stahlbetons. Blätter für Technikgeschichte. Sv. 10. Wien: Springer, 1948, s [17] SCHUSTER, R., WENZEL, W. Bauten und Constructionen aus Cement und Eisen nach dem patentirten System J. Monier. Wien: A. Keiss, 1887, zejm. s. 6. [18] Wayss & Freytag, Neustadt a. d. Haardt und München: Bauten in Stampfbeton, Monierbeton und Moniermauerung. Berlin, [19] RELLA, A. Josef Melan. Beton u. Eisen. 1904, roč. 3, č. 1, s. 6 7; NOWAK, A. Josef Melan. In: NOWAK, A., ed. Joseph Melan zum siebzigsten Geburtstage, gewidmet von seinen dankbaren Schülern, Leipzig Wien: Franz Deuticke, 1923, s. I XIV. [20] Beton-Eisen-Brücken nach Bauweise Melan. Prag: A. Haase, 1904, s. 26; KLUGE, K., MACHACZEK, F. Melan als Lehrer der Praxis. Ibidem, s , zde s [21] Zwei Riesenbrände. Das interessante Blatt. 1899, roč. 18, č. 7, s [22] Ze Spolku českých inženýrů v markrabství Moravském. Moravská Orlice , roč. 42, č. 106, příloha s. 3. [23] Exkursion der Section absolvierter Techniker des Mährischen Gewerbevereines. Brünner Zeitung , č. 141, příloha Brünner Morgenpost, s. 2 3; Firma-Proto kolierungen. Brünner Zeitung. 1911, č. 276, příloha Amstbaltt, s. 2. [24] Alfred Berger [smuteční oznámení]. Lidové noviny , roč. 45, č. 36 ranní, s BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

57 HISTORIE HISTORY 5b 5c 5a 5d Obr. 5 Továrna na cementové zboží B. Fischmann & spol. v Brně-Židenicích: a) inzerce (zdroj: Prager Presse Bilderbeilage, roč. 7, č. 50 ( ), s. 32), b) pohled od severozápadu, c) interiér šedového sálu, d) pohled na rub klenby (foto: autor, 2017) Fig. 5 Cement ware manufacture B. Fischmann & spol. in Brno- Židenice: a) advert (source: Prager Presse Bilderbeilage, Vol. 7, No. 50 ( ), p. 32), b) view from the northwest, c) interior of the hall with saw tooth roof, d) view to the underside of the vault (photo: author, 2017) ve vrcholu silná 120 mm. Je armována sítí 12mm drátů v rastru mm a v patkách usazena do dvojice válcovaných U-profilů, sešroubovaných příčnými táhly, procházejícími trámy stropu. Záhy po dokončení byla smělá klenba dodatečně vytužena trojicí příčných žeber, která ji měla ochránit před účinky větru. Zdi a příčky stavby tvoří v Monierově systému beton na ocelovém 8mm pletivu, po obvodu je budova zevnitř izolována sádrovými deskami na vzduchovou mezeru. Z velké části se dochovaly původní cementové omítky, zasklení světlíků s asfaltovou izolací a místy i dekorativní prvky, jako dřevěná ostění vikýřů nebo železné tyče, uchycené pomocí mohutných matek skrze vrchol klenby, které původně nesly nápis s názvem firmy. Areál, obehnaný plotem z betonových prefabrikátů místní výroby, sloužil od 2. světové války elektrotechnické výrobě a dnes je po částech pronajímán, v přízemí střední části zmiňované budovy je zařízen taneční sál. (obr. 5) ZÁVĚREM Průkopnické realizace želez obetonových šedových sálů i etážových budov (viz První plody nové doby ve starém mocnářství, Beton TKS 6/2016) můžeme firmě Eduarda Asta připsat díky vědeckým pracím jejích inženýrů, ale především díky její vlastní obsáhlé publikační činnosti, v čemž mimochodem rovněž následovala firmu Hennebiqueovu, vydávající fotograficky bohatě vypravený propagační časopis Le beton armé. Existence staveb jako popsaná brněnská továrna firmy Fischmann však může svědčit o tom, že konstrukční inovace dokázaly velmi rychle uplatňovat i menší stavební společnosti, zejména tehdy, byly-li současně také stavebníky. Podobným příkladem by mohl být dobře dochovaný areál továrny stavebních výrobků (1896) a cementárny (1906 až 1907) firmy Hrůza & Rosenberg v Olomouci-Hodolanech (parc. č. 321, Hybešova ulice), který bohužel dosud čeká na podrobnější průzkum. Článek byl připraven v rámci projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II. Mgr. Lukáš Beran, Ph.D. Fakulta architektury ČVUT v Praze Výzkumné centrum průmyslového dědictví lukas.beran@vcpd.cvut.cz 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 55

58 HISTORIE HISTORY POČÁTKY VÝSTAVBY AUTOMOBILOVÝCH GARÁŽÍ A PALÁC CITY V LIBERCI BEGINNINGS OF CONSTRUCTION OF GARAGES AND THE CITY PALACE IN LIBEREC Jaroslav Zeman, Josef Franc S rozvojem automobilismu úzce souvisí počátky výstavby nových objektů garáží. Nejmodernější prvorepublikové garáže na severu Čech byly postaveny v Liberci společně s obchodním domem City. První část článku je věnována historii vzniku garáží, které se však do současnosti nedochovaly, v druhé části je přiblížena nedávno dokončená rekonstrukce paláce City. The beginnings of construction of new types of objects garages are closely connected to the development of automotive industry. The most modern garages of that time in northern Bohemia were built in Liberec between the two world wars in connection with construction of the City department store. The first part of the article is dedicated to the history of the garages, the second part shows the recently finished reconstruction of the City palace. Motto: Což o to, já bych si to auto už koupil a zaplatil bych i tu silniční daň a pojištění, ale nejhorší je to s garáží, uvažuje jeden nastávající automobilista, kdežto druhý namítá: hlavní věc je auto, o garáž bych měl málo starostí, vždyť vůz může zůstat na dvoře nebo někde v průjezdě! Oba mají i nemají pravdu, ve větších městech znamená dobrá garáž značné vydání, kdežto na venkově je to přece snazší. Ale rozhodně pečlivý automobilista negarážuje pod širým nebem nebo v průjezdě, protože má-li se vůz ošetřovat a udržet v pořádku, potřebuje skutečnou garáž, bezpečně stavěnou, uzavřenou a opatřenou nejnutnějšími zásobami hmot a potřebami pro drobné opravy. [1] 1 Meziválečné období bylo pro rozvoj automobilismu klíčové. V té době výrazně vzrostl počet objektů určených pro motoristy, především garáží, a to jak individuálních, tak hromadných. Ty představovaly zcela nový a svébytný stavební typ, ilustrující přechod od druhotně adaptovaných kolen a dalších utilitárních objektů k moderním stavbám, určeným nejen k parkování, ale obsahujícím často i doplňkové služby jako servisy, čerpací stanice či myčky. Důvod jejich zřizování byl poměrně prozaický, neboť tehdejší automobil byl mnohem více než dnes náchylný vůči vlivům počasí, a tak pokud měl vydržet provozuschopný, musel být pravidelně servisován a garážován. Pořízení vlastní garáže nicméně nebylo snadnou a levnou záležitostí, přičemž situace byla o to složitější, oč o větší město se jednalo. Proto byla řada motoristů nucena využívat buď služeb nájemních garáží, různá provizoria (kolny, přístřešky, průjezdy) či montované přenosné garáže. Panující situaci výstižně popisuje Karel Mayer: Málokdy pak bývá majitel automobilu současně majitelem činžovního domu a tu pak nezbývá nic jiného, než najati v blízkosti svého obydlí nějakou garáž. Tímto způsobem se vyvinul z nedostatku garáží v centru města konjunkturální obchod. Majitelé domů adaptují na dvoře svých činžáků několik stísněných boxů a požadují za nájem nepřiměřené částky. Přesto, že za garáže ve velkých městech se platí nájmy velmi přemrštěné (v Praze 300 až 600 Kč měsíčně) a přesto, 2 3 že téměř každý dvůr, kde to bylo jen trochu možné, byl využit, je těchto příležitostných garáží nedostatek. Prostě proto, že starý zastavěný půdorys města je stísněný a motorová vozidla, tak rychle přibývající, nelze v něm stěsnati. Tento stav vynutil si proto ve všech velikých městech řešení hromadných garáží nájemných. Jsou to samostatné výdělečné podniky, zabývající se uschováním a ošetřováním (servicí) většího počtu soukromých automobilních vozidel. [2] Automobil představoval v meziválečném Československu luxusní dopravní prostředek, který si rozhodně nemohl dovolit každý a který podléhal na dnešní dobu mimořádně vysokému zdanění a regulaci. Z každého vozidla se platila nejen tzv. přepychová daň, vztahující se rovněž na příslušenství a náhradní díly, ale v případě dovozu i vysoké clo. Nemalou částku musel motorista také zaplatit v případě pohonných hmot, mi- 56 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

59 nerálních olejů a pneumatik. Vedle toho došlo také k zavedení řady obecních dávek, k nimž patřilo společně s daní za držení vozidla především mýto, jehož výši si zpravidla určovala každá obec bez jakéhokoliv omezení sama. Je tedy zřejmé, že vlastnictví automobilu bylo výsadou nejmajetnějších vrstev. Tomu ostatně odpovídala i sociální skladba členů a činovníků jednotlivých autoklubů, mezi nimiž zpravidla převládali průmyslníci, bankéři a ředitelé významných podniků a institucí. K nejvíce motorizovaným oblastem meziválečného Československa patřily průmyslově rozvinuté severní Čechy. Především se jednalo o tehdejší politické okresy Podbořany, Žatec, Varnsdorf, Rumburk, Liberec a Jablonec nad Nisou. Stupeň motorizace zároveň představoval jedno ze základních kritérií dokládajících ekonomickou, technickou, ale i sociální úroveň státu. Nejvíce automobilů se nacházelo v Čechách a naopak nejméně na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde převládala zemědělská výroba. Mimo veškeré ukazatele pak stála samozřejmě Praha, se kterou nemohlo soupeřit žádné z československých měst. Liberec patřil v oblasti motoristických staveb bezesporu k nejvybavenějším sídlům na severu Čech. Ve srovnání se svým tradičním konkurentem, Ústím nad Labem, disponoval dokonce dvojnásobným počtem podniků a služeb spjatých s automobilismem. Stejně tak z hlediska různých motoristických spolků a profesních sdružení mohl Liberec soupeřit dokonce s Plzní, Ostravou či Brnem. Jediné severočeské město, které v této oblasti alespoň částečně s Libercem drželo krok, byly lázeňské Teplice. Obr. 1 Palác City po rekonstrukci, 2017 Fig. 1 City palace after reconstruction, 2017 Obr. 2 Autor paláce City, architekt Oskar Baudisch Fig. 2 Author of the City palace, architect Oskar Baudisch (zdroj/ source: [5]) Obr. 3 Počet automobilů na obyvatel dle politických okresů v roce 1930 Fig. 3 Number of cars per inhabitants acc. to political counties in 1930 (zdroj/source: Atlas RČS) Obr. 4 Palác City na dobové kresbě z denního tisku Fig. 4 City palace in a period drawing in daily newspapers (zdroj/ source: Reichenberger Zeitung) Obr. 5 Palác City krátce po dokončení Fig. 5 City palace shortly after completed (zdroj/source: [3]) Obr. 6 Historický snímek paláce City Fig. 6 Historical photo of the City palace (zdroj/source: [5]) Obr. 7 Pohled na někdejší hromadné garáže, zbořené v souvislosti s výstavbou objektu SVÚT od Zdeňka Plesníka v 70. letech 20. století Fig. 7 View to the former public garages, demolished in connection with the construction of the SVÚT object designed by Zdeněk Plesník in the 1970s (zdroj/source: [5]) Obr. 8 Bývalé hromadné garáže na snímku z 60. let 20. století Fig. 8 Former public garages in the photo from 1960s (zdroj/ source: [5]) HISTORIE HISTORY NEJMODERNĚJŠÍ GARÁŽE NA SEVERU ČECH Polyfunkční palác City v Liberci (1928 až 1929) v ulici U Jezu navrhl pro židovského obchodníka Hugo Strasse místní architekt Oskar Baudisch a stavebních prací se zhostil stavitel Karl Hocke. [3] Budova s vyzdívanou železobetonovou skeletovou konstrukcí byla zprvu zamýšlena jako solitér, který však dodatečně doplnily přízemní velkogaráže v zadním traktu. Téměř symbolicky tak došlo v této době k ještě ne zcela běžnému spojení parkovacího a obchodního domu. Zvolené konstrukční řešení umožňovalo značnou variabilitu jednotlivých podlaží, která bylo možné snadno upravit, a tím i pronajmout. Poměrně rozsáhlý objekt se skládal z vyšší administrativní a nižší provozní a obchodní části. Ačkoliv je na budově již částečně patrný vliv funkcionalismu v konkávním provozním oddílu, nezbavila se latentního dekorativismu, který se projevuje v administrativní partii budovy, ovlivněné art decem. Přístup ke garážím umožňoval průjezd nárožní administrativní partií objektu, kde se nacházel i byt a recepce portýra. Garáže měly celkovou kapacitu 100 automobilů a obsahovaly jak 60 individuálních boxů, tak i centrálně vytápěné skupinové boxy v suterénu paláce. Nedílnou součástí garáží byly rovněž i doplňkové služby pro motoristy, k nimž patřilo 14 mycích míst, servis včetně nabídky náhradních dílů a příslušenství (Varta, Bosch) či opravna poškozených pneumatik. [4] Nechyběl ani vlastní čer /2017 technologie konstrukce sanace BETON 57

60 HISTORIE HISTORY 9 10 Obr. 9 Půdorys hromadných garáží na původní plánové dokumentaci Fig. 9 Layout of the public garages original documentation (zdroj/ source: MML, ASÚ) Obr. 10 Dobová reklama hromadných garáží v paláci City Fig. 10 Period ad for the public garages in the City palace (zdroj/ source: [5]) pací stojan Sphinx od společnosti Vacuum Oil Company a široké spektrum služeb doplňovala kantýna, ubytování pro hostující řidiče a sprchy. [5] Jednotlivé boxy byly situovány po obvodu a uprostřed dvora a pro doplňkové služby bylo využito nároží (opravna pneumatik, myčka, dílna, sklad). Po dostavbě byly liberecké garáže označovány za nejmodernější v severních Čechách, nicméně ve srovnání s ob dobným objekty v Praze, Ostravě či Hradci Králové je zřejmé, že značně zaostávaly. [6] V roce 1939 byla firma jako židovský majetek arizována. Po válce palác dále sloužil svému účelu až do roku 1951, kdy byl využíván pro potřeby Výzkumného ústavu textilních strojů (VÚTS). V roce 1974 byly garáže zbořeny a někdejší palác byl stavebně připojen k novostavbě Státního výzkumného ústavu textilního (SVÚT), dnešnímu sídlu Krajského úřadu Libereckého kraje. REKONSTRUKCE PALÁCE CITY Odkoupením bývalého objektu výzkumného ústavu a rozhodnutím o jeho rekonstrukci učinil investor zásadní krok pro zachování historické stopy předválečného stavitelství v těsné blízkosti moderních budov z 60. let. Už v investičním záměru z konce roku 2015 bylo zrušeno ocelové schodiště z přízemí do patra ze 70. let a bylo nahrazeno prodloužením původního schodiště v zadní části budovy. Zároveň bylo navrženo odstranění vrchního patra vstupní přístavby. Vlastní projekt rekonstruované budovy musel splňovat všechna současná kritéria a normové předpisy, protože budova není památkově chráněná a ani nestojí v památkové zóně. Vzhledem k tomu, že se jednalo o budovu státní správy, bylo zde obzvláště přísné energetické kritérium téměř nulová spotřeba energie. Budova se musela zásadně zateplit, a přestože zateplení bylo masivní, díky citlivému přístupu projektantů neztratil objekt své původní proporce a charakter. Stavební průzkum potvrdil, že původní železobetonový skelet může dále sloužit svému účelu. Elegance železobetonové konstrukce nejvíce vynikla během bourání, kdy byly odstraněny všechny vnitřní výplňové a obkladové konstrukce. Odstraněny byly různé typy podlah (někde i dvojitých), různé druhy podhledů (někde rovněž zdvojených) a všechny dělicí nenosné stěny a příčky, které byly převážně cihelné. Z fasádních vyzdívek byly odstraněny všechny předchozí vrstvy a pokusy o zateplení. Poškozené části skeletu byly odbornou firmou sanovány. Většinou se jednalo o lokální odhalení výztuže vlivem různých stavebních prací v interiéru v průběhu života objektu. V části podstřešního podlaží bylo při bourání objeveno místo, kde byla železobetonová konstrukce nahrazena dobře zaomítanou, hrázděnou konstrukcí stěny, včetně omítnutého dřevěného podhledu a dřevěné konstrukce střechy. Největším překvapením byla absence základových pasů pod stávajícími vyzdívkami schodišťové věže a severní fasády. Obvodové vyzdívky byly postaveny na betonové podlaze původních garáží. Využití objektu na požadované malé kanceláře nedovolilo úplně vyniknout historickému železobetonovému skeletu. Po sanaci byla většina železobetonových trámů opatřena sádrovou omítkou. Akustické podhledy byly záměrně navrženy a osazeny mezi trámy, které tak byly v rámci dispozičního uspořádání alespoň v kancelářích viditelné. Nejvíce jsou železobetonové trámy a průvla BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

61 HISTORIE HISTORY Obr. 11 Pohled na typické podlaží v průběhu rekonstrukce polyfunkčního paláce Fig. 11 View to the typical level of the polyfunctional palace during the reconstruction Obr. 12 Zasedací místnost původní průvlaky a trámy s náběhy Fig. 12 Conference room original girders and beams with haunches Obr. 13 Současný stav paláce City po zdařilé rekonstrukci s nápisem KRAJ, jež je nápaditou parafrází historického nápisu CITY Fig. 13 City palace current state after a successful reconstruction; the sign KRAJ on the roof refers to the original sign CITY Obr. 14 Palác City, detail fasády po rekonstrukci Fig. 14 City palace, detail of the facade after reconstruction ky s náběhy patrné v zasedacích místnostech při jižní fasádě. Pro zachování původního charakteru objektu byla nejdůležitější práce se zateplením. Z energetických důvodů byla použita tepelná izolace stěn tloušťky 180 až 200 mm a všechna okna a venkovní dveře byly zaskleny trojskly do subtilních ocelových profilů Jansen. Zvýraznění horizontálních pásů na výšku celého podlaží na osluněných fasádách ve 3. až 5. NP bylo i po zateplení zachováno. Do líce zatepleného povrchu byla před vlastními okny s troj skly navržena ještě ocelová, odvětrávaná předokna, která jednak evokují původní (předválečná) ocelová vyklápěcí okénka s jednoduchým zasklením a zároveň zakrývají vnější, motoricky ovládané žaluzie, nezbytné z hlediska energetické náročnosti a vnitřního mikroklimatu v letním období. Naopak, snížená vstupní přístavba ze 70. let dostala nový, ale od charakteru fasády hlavního objektu výrazně odlišný obvodový plášť rovněž z ocelových profilů, ale strukturálně zasklených tmavě zbarveným trojsklem, za kterým jsou umístěny opět nutné žaluzie. Stejný princip elegantní odlišnosti byl použit i při opláštění ocelové konstrukce povinného, přirozeně odvětraného požárního schodiště. Fasádní plášť je tvořen bodově uchycenými skly a lepenými sklocementovými tvarovkami, v obou případech s otevřenými mezerami mezi jednotlivými prvky. Všechny vnitřní nenosné konstrukce byly kvůli hmotnosti, variabilitě dispozic a snazšímu provádění v zimním období nahrazeny systémy suché výstavby. Dobu vzniku původní budovy připomíná teraco, které bylo kromě původního schodiště, kde bylo repasováno, nově navrženo i do všech veřejných prostor. DRUHÝ ŽIVOT PALÁCE CITY V loňském a letošním roce proběhla zdařilá rekonstrukce někdejšího paláce City, který získal nové označení Evropský dům, což úzce souvisí s novým využitím zejména pro organizace, které se zabývají evropskými fondy. Těm budou multifunkční bezbariérové kancelářské prostory sloužit. Chvályhodná je především snaha projektanta i investora vrátit exteriérům někdejší lesk a historickou podobu, třebaže se nejedná o památkově chráněný objekt. Krajské sídlo, liberecký mrakodrap, od Zdeňka Plesníka tak získalo zpět svého důstojného souseda. ZÁVĚR Právě dokončená rekonstrukce je první vlaštovkou plánované velkorysé úpravy předpolí libereckého úřadu, zahrnující i přemostění Nisy a výstavbu parkovacího domu, na kterou se připravuje architektonická soutěž. Tím by mělo dojít k žádoucí a dlouho očekávané rehabilitaci jednoho z nejvýznamnějších prostorů v srdci severočeské metropole. Zdroje: [1] O autogarážích. Národní listy , s. 4. [2] MAYER, K. Automobilní garáže a sklady: pokyny pro stavbu, zřizování i udržování automobilních garáží a službu v nich: příručka pro automobilisty a stavitele. Praha: Technická Tribuna, s [3] Bauunternehmung Ing. Karl Hocke, behördlich aut. Zivilingenieur und Baumeister, Reichenberg: Wohnhäuser, Eisenbetonbauten, Hallen, Garagen. Bratislava: Verlag für Volkswirtschaft Otto Waldes, [4] Magistrát města Liberce. Archiv stavebního úřadu. Složka domu čp. 525-IV. [5] SOkA Liberec. [6] VORLÍK, P. Garáže: meziválečné garáže v Čechách: zrod nového typologického druhu a proměny stavební kultury. Praha: VCPD, 2011, s. 97. Investor Krajský úřad Libereckého kraje Investiční záměr Ing. Karel Novotný SIAL, architekti a inženýři, spol. s r. o., Liberec vedoucí projektu: Ing. J. Franc Projekt stavební část: Ing. J. Hlídková, Ing. J. Pfleger, arch. H. Hlávková statika: Ing. Z. Dřevěný, Ing. V. Šrámek Diagnostika stavebních konstrukcí, Stavební průzkum s. r. o., Liberec Dodavatel Syner, s. r. o. Investiční náklady cca 78 mil. Kč Mgr. Jaroslav Zeman, Ph.D. Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Liberci zeman.jaroslav@npu.cz Ing. Josef Franc SIAL, architekti a inženýři, spol. s r. o. j.franc@sial.cz Fotografie: 1, 13, 14 Jaroslav Zeman, 11 Blanka Daníčková, 12 KÚLK 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 59

62 VĚDA A VÝZKUM SCIENCE AND RESEARCH NÁVRH VÝZTUŽE BÍLÉ VANY S OHLEDEM NA ŠÍŘKU TRHLINY DESIGN OF REINFORCEMENT OF UNDERGROUND WATERTIGHT STRUCTURES WITH REGARD TO CRACK WIDTH Marek Vinkler, Jaroslav Procházka Článek představuje praktický postup pro návrh a posouzení výztuže bílé vany s ohledem na limitní šířku trhliny. Postup výpočtu je demonstrován na modelovém příkladu bílé vany pod hladinou podzemní vody. Do výpočtu jsou zahrnuty účinky mechanického zatížení, vývinu hydratačního tepla a smršťování betonu včetně uvážení vlivu omezené deformace. Postup je zpracován v souladu se současně platnými normovými doporučeními v České republice. Článek volně navazuje na předchozí články zabývající se šířkou trhliny od mechanického zatížení [9] a vznikem trhlin v betonu od nesilových účinků [10]. The paper presents the practical procedure for the design and evaluation of reinforcement of underground watertight structures with respect to limit crack width. The calculation procedure is demonstrated on a model example of watertight structure under the ground water level. Effects of mechanical loading, evolution of heat of hydration and shrinkage of concrete are considered in the calculation as well as restrained deformations. The procedure is elaborated in accordance with contemporary effective recommendations in the Czech Republic. The paper independently follows the preceding papers considering crack width due to mechanical loading [9] and concrete cracking due to non-force effects [10]. Bílá vana je označení pro vodonepropustnou betonovou konstrukci spodní stavby, tj. takovou konstrukci, u které beton zajišťuje nosnou a zároveň těsnicí funkci bez dalších hydroizolačních opatření. Úspěšná realizace bílé vany je dána souhrou několika klíčových faktorů, zejména se jedná o dostatečně podrobnou a kvalitní projektovou dokumentaci, správně navrženou a uloženou betonovou směs a v neposlední řadě stavební firmu se zkušenostmi s realizací bílých van. Technologií betonu pro bílé vany se zde nebudeme zabývat, pro důkladný rozbor tohoto tématu např. [12]. Budeme se však důkladně zabývat projektovou přípravou, konkrétně statickým výpočtem výztuže bílé vany na silové i nesilové účinky. Normativních podkladů pro návrh bílé vany v podmínkách České republiky je několik. Pro jakoukoliv betonovou konstrukci, tj. i pro konstrukci bílé vany, by měla být splněna ustanovení Eurokódu 2 pro betonové konstrukce ČSN EN [1] a souvisejících Eurokódů 0 a 1 (zásady navr hování a zatížení konstrukcí). Česká norma pro návrh bílých van zatím neexistuje, s výjimkou normy pro nádrže na kapali ny a zásobníky ČSN EN [2], která je ale zaměřená příliš specificky. Pro návrh je však možné využít nedávno vyšlý překlad německé směrnice (WU-Richtlinie) včetně komentáře pod označením TP ČBS 04 Směrnice pro vodo nepropustné betonové konstrukce [7], příp. překlad ra kou ské směrnice pod označením TP ČBS 02 Bílé vany Vodotěsné betonové konstrukce [6]. Praktický zdroj komplexních informací k návrhu bílé vany je možné nalézt ve věhlasné německé publikaci od autorů Lohmayer a Ebe ling: Weisse Wannen einfach und sicher [8]. Požadavky na výrobu a specifikaci betonu jsou uvedeny v normě ČSN EN 206 [3] spolu s ČSN P [4]. Požadavky na provádění betonových konstrukcí jsou stanoveny v ČSN EN [5]. Výhodou postupu dle německé směrnice (přeložené jako TP ČBS 04 [7]) je zejména skutečnost, že tato směrnice umožňuje návrh upravit přesně dle požadavků investora. Investor může podrobně specifikovat podmínky, které mu vyhovují, a dle nich pak projektant navrhne bílou vanu. Výsledkem je pak vysoce ekonomický návrh splňující konkrétní požadované podmínky. Pro každou vodonepropustnou betonovou konstrukci je nutné nejprve specifikovat, zda se nepřipouští nebo připouští drobné průsaky (např. třída užívání A nebo B dle TP ČBS 04). Např. pro garážový objekt bychom mohli lokální výskyt vlhkých skvrn připustit, naopak u obytných či skladových místností by to bylo nežádoucí. Dále je nutné specifikovat namáhání v tom smyslu, zda je konstrukce pod stálou či kolísavou hladinou podzemní vody nebo je pouze vystavena vlhkosti zeminy či prosakující vody (např. třída namáhání 1 nebo 2 dle TP ČBS 04). Je zřejmé, že požadavky a tím i náklady na realizaci bílé vany jsou vyšší pro třídu užívání A a/nebo třídu namáhání 1. Limitní šířka trhliny je v TP ČBS 04 stanovena dle hodnoty hydraulického (tlakového) spádu, který je definován jako poměr maximální výšky hladiny podzemní vody nad nejnižším bodem konstrukce a tloušťky této konstrukce h w /h d. Pro hydraulický spád menší nebo rovno 10 je limitní šířka trhliny 0,2 mm, pro spád do hodnoty 15 včetně je to 0,15 mm a pro hydraulický spád do hodnoty 25 včetně je limitní šířka trhliny 0,1 mm. Koncepce návrhu bílé vany je v [7] založena na stanovení minimální tloušťky konstrukce a limitní šířky trhliny. Dostatečná tloušťka konstrukce zajistí, že voda nemůže prostoupit neporušeným betonem v kapalné formě, pouze dochází k difuzi vodních par a odpařování prostupující vody na vnitřním povrchu betonu. Např. u podzemních garáží je množství vody zanesené automobily řádově větší než množství vody odpařené z povrchu betonu. Dále se předpokládá, že trhliny malé šířky se za určitých podmínek samoutěsní (v závislosti na hydraulickém gradientu, kolísání hladiny podzemní vody, šířce trhliny a její změny, přístupu vlhkosti atd.) a průsak vody v kapalné Obr. 1 Pracovní model bílé vany dle TP ČBS 04 [7] Fig. 1 Working model of a watertight structure according to TP ČBS 04 [7] 1 60 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

63 VĚDA A VÝZKUM SCIENCE AND RESEARCH formě je tak vyloučen. Návrh bílé vany se musí zabývat i vodotěsným řešením pracovních, řízených a dilatačních spár. Průsak vody těmito spárami se nepřipouští. Návrh bílé vany je komplexní úlohou, kdy je nutné se důkladně věnovat nejenom základnímu posouzení mezních stavů, ale též řešením detailů, pracovních postupů, různých druhů spár apod. ASPEKTY VÝPOČTU VÝZTUŽE BÍLÉ VANY Návrh výztuže bíle vany lze provést dvěma přístupy: konzervativním postupem za použití zjednodušujících předpokladů a jednoduchých (empirických) vztahů nebo nomogramů převzatých z normových doporučení nebo z relevantní literatury, komplexním postupem s uvážením reálných okrajových podmínek užitých pro numerickou analýzu fyzikálních rovnic popisujících časově a prostorově závislé chování konstrukce. Možná je i kombinace obou přístupů. Je zřejmé, že časová náročnost návrhu významně roste od prvního přístupu k přístupu druhému. V praxi často obvyklý první přístup, pokud je nesprávně použit bez potřebných znalostí, může vést k významnému nadhodnocení nebo podhodnocení nutného množství výztuže. Druhým přístupem je možné prokázat, že menší množství výztuže je dostačující pro splnění příslušných kritérií (např. šířky trhlin). Nicméně navzdory dlouholetému výzkumu betonu existuje celá řada problémů a jevů, které nejsou uspokojivě popsány, a modely, které se je pokouší popsat, nefungují spolehlivě. Z těchto důvodů je třeba opatrnosti při interpretaci výsledků získaných z komplexních numerických analýz. Při návrhu výztuže bílé vany je nutné se zabývat mezním stavem únosnosti (MSÚ) i mezním stavem použitelnosti (MSP). Výztuž bílé vany musí být v mezním stavu únosnosti navržena na obálku vnitřních sil vyplývající ze všech uvažovaných návrhových kombinací zatížení a současně musí být splněno kritérium minimálního množství výztuže v MSÚ. Toto kritérium je odvozeno z požadavku, aby při vzniku trhliny, kdy dojde ke skokovému zvýšení napětí ve výztuži, nedošlo k nadměrné deformaci výztuže (s přijatelnou mírou bezpečnosti). V mezním stavu použitelnosti musí být výztuž bílé vany navržena tak, aby vypočtené šířky trhlin byly menší, než je limitní šířka, která je dána normovým požadavkem (u bílých van obvykle 0,05 až 0,2 mm v závislosti na přítomnosti tlakové vody a její výšce nad úrovní základové spáry). Šířku trhlin je nutné posoudit na mechanické zatížení, tj. na obálku vnitřních sil vyplývající ze všech uvažovaných častých kombinací zatížení. Pozn.: časté kombinace zatížení se uvažují pro zajištění vodonepropustnosti dle TP ČBS 04 [7], pro zajištění vzhledu a trvanlivosti se uvažují kvazistálé kombinace dle ČSN EN [1]. Dále je nutné posoudit šířku trhlin na účinky vynucených namáhání (nesilové účinky) vyplývající z omezené deformace nebo z nerovnoměrných průběhů vlhkosti a teploty po průřezu. Většinou není jednoznačné, které kritérium návrhu výztuže je rozhodující, a proto je nutné posuzovat výztuž na všechny účinky. Jednotlivé aspekty, kterými je nutné se zabývat při návrhu výztuže bílé vany, jsou dále rozepsány a pro přehlednost zatříděny do skupin: časový vývoj vlastností betonu pevnost (zejména v tahu), modul pružnosti, součinitel teplotní délkové roztažnosti apod., okrajové podmínky podepření vazby omezující deformace, součinitel tření, tuhosti podloží apod., velikost a časový vývoj objemových změn betonu autogenní smršťování, smršťování z vysychání; významný vliv má složení betonu, tloušťka prvku a podmínky prostředí, velikost a časový vývoj hydratačního tepla významná je volba vhodného složení betonové směsi s ohledem na minimalizaci vývinu hydratačního tepla, geometrie konstrukce a uspořádání výztuže zalomení nebo změna tloušťky prvku, prostupy, tloušťka krycí vrstvy apod., podmínky prostředí vlhkost, teplota, srážky, vítr, ošetřování, odbedňování, zakrytí stropem apod., postup výstavby postupná betonáž jednotlivých částí konstrukce, různé stáří, změny statického systému apod., spáry dilatační, řízené, pracovní apod., flexibilita návrhu stanovení takových hodnot jednotlivých proměnných (okrajových podmínek, vlastností betonu atd.), které zajistí dostatečnou spolehlivost a zároveň hospodárnost návrhu (dohodou mezi účastníky výstavby). Je nutné si uvědomit, že posouzení šířky trhliny dle jakéhokoliv normového přístupu je koncepce založená na porovnání čísla získaného za určitých jasně definovaných předpokladů (vypočtená šířka trhliny) a čísla stanoveného jako omezení tohoto prvního čísla (limitní šířka trhliny). Je-li podmínka splněna, potom říkáme, že konstrukce je schopna plnit určitou funkci, např. u bílé vany vodonepropustnost, u běžné konstrukce trvanlivost nebo vzhled. Nicméně nesmíme podlehnout dojmu, že vypočtená šířka trhliny reprezentuje skutečnost (tj. naměřenou šířku trhliny na skutečné konstrukci). Např. pokud jsou na konstrukci naměřeny trhliny širší, než byly vypočteny při návrhu, nutně to neznamená, že byl návrh výztuže proveden špatně. Vypočtená šířka trhliny tedy není ani charakteristická, ani střední hodnota, ale je to reprezentativní hodnota. ALGORITMUS VÝPOČTU VÝZTUŽE BÍLÉ VANY Dále jsou uvedeny vztahy pro výpočet šířky trhliny dle ČSN EN , tyto rovnice jsou zobecněny tak, aby byly použitelné pro stanovení minimální plochy výztuže pro všechny typy namáhání z nesilových účinků. Šířka trhliny w k [mm] je vypočtena ze součinu maximální vzdálenosti trhlin s r,max [mm] a rozdílu průměrných přetvoření výztuže a betonu mezi trhlinami ε sm ε cm [-]: w k = s r,max (ε sm ε cm ). (1) Maximální vzdálenost trhlin je stanovena jako součet dvou členů členu závislého na tloušťce krycí vrstvy c [mm] a členu závislého na charakteru vyztužení (průměr výztuže ϕ [mm], efektivní stupeň vyztužení ρ eff [-]), na soudržnosti betonu a výztuže a na typu namáhání (ohyb, tah, obecný způsob namáhání) daných koeficienty k i [-]: s = k c+ k k k. (2) r,max eff Koeficienty k i : vliv povrchu výztuže k 1 = 0,8 (pro žebírkovou výztuž), vliv způsobu namáhání k 2 = 0,5 (0,5 pro namáhání ohybem; 1 pro namáhání centrickým tahem), vliv krycí vrstvy k 3 = 3,4.(25/c) 2/3, vliv soudržnosti betonu a výztuže k 4 = 0,425. Rozdíl průměrných přetvoření výztuže a betonu mezi trhlinami je stanoven z průměrného napětí ve výztuži σ s [MPa], efektivního stupně vyztužení ρ eff [-], efektivní tahové pevnosti betonu f ct,eff [MPa] a charakteru působení zatížení daného součinitelem k t [-] (zatížení dlouhodobé k t = 0,4, zatížení krátkodobé k t = 0,6). Navíc musí být vypočtená hodnota tohoto rozdílu větší nebo rovna 60 % průměrného přetvo- 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 61

64 VĚDA A VÝZKUM SCIENCE AND RESEARCH ření výztuže ε sm = σ s /E s [-], kde E s [MPa] je modul pružnosti výztuže (toto kritérium je často rozhodující pro posouzení šířky raných trhlin): 1 ct,eff s = k f ( 1+ ) 0,6. (3) sm cm s t e eff E s eff Es Efektivní pevnost betonu v tahu je možné uvažovat u raných trhlin f ct,eff = (0,5 až 0,6) f ctm, nebo přesněji pomocí časové funkce β cc (t) [-]. Efektivní pevnost betonu v tahu je potom dána součinem časové funkce a střední pevnosti betonu v tahu po 28 dnech f ct,eff = f ct (t) = β cc (t) f ctm. Časová funkce dle Eurokódu 2 je popsána pomocí exponenciální rovnice: ()= 28 t exp s 1 cc t 0,5, (4) kde s [-] označuje koeficient závisející na typu cementu (S, N, R). Je zřejmé, že při použití časové funkce tahové pevnosti je nutné dostatečně přesně a zároveň konzervativně stanovit dobu očekávaného vzniku trhlin. Za předpokladu, že se snažíme stanovit minimální výztuž, je efektivní stupeň vyztužení dán podílem minimální plochy výztuže a s,min [mm 2 ] a efektivní tahové plochy betonu obklopující výztuž a c,eff = bh c,eff [mm 2 ]: = eff a bh s,min c,eff. (5) V naprosté většině případů je efektivní tažená výška betonu h c,eff [mm] stanovena jako 2,5násobek vzdálenosti osy výztuže a přilehlého líce betonu d 1 = h d [mm]. Obecně je ale určena následovně: h min 2,5 h d ; h x 3 ; h 2, c,eff (6) h většinou 2,5 h d, c,eff kde h [mm] označuje výšku průřezu, d [mm] je staticky účinná výška průřezu a x [mm] je vzdálenost neutrální osy od přilehlého tlačeného líce průřezu. Průměrné napětí ve výztuži σ s je dáno podílem tahové síly, přenášené výztuží po vzniku trhliny n ct,1 [N] (tato síla se rovná tahové síle v betonu těsně před vznikem trhliny), a minimální plochy výztuže u daného povrchu: = s n a ct,1 s,min. (7) Řešením soustavy rovnic (1) až (3) a (5) až (7) získáme dvě kvadratické rovnice (dvě jsou vzhledem k tomu, že v rovnici (3) se vyskytuje podmínka nerovnosti). Kladné reálné kořeny těchto rovnic představují minimálním množství výztuže při jednom povrchu a návrh se tedy musí provést pro maximum z těchto dvou hodnot: a s,min b b 4ac b b 4ac I l I I II Il II II = max ;, (8) 2a 2a I II kde koeficienty první kvadratické rovnice (získané použitím pravého členu rovnice (3)) a I [N/mm], b I [Nmm] a c I [Nmm 3 ] mají tvar: a I = w k E s, b I = 0,6 k 3 cn ct,1, (9) c I = 0,6 k 1 k 2 k 4 ϕ bh c,eff n ct,1. Koeficienty druhé kvadratické rovnice (získané použitím středního členu rovnice (3)) a II [N/mm], b II [Nmm] a c II [Nmm 3 ] mají tvar: a II = w k E s + k 3 ck t α e f ct,eff, b II = k 3 c (n ct,1 k t n ct,eff ) + k 1 k 2 k 4 ϕα e k t n ct,eff, (10) c II = k 1 k 2 k 4 ϕ bh c,eff (n ct,1 k t n ct,eff ), kde n ct,eff [N] označuje efektivní tahovou sílu v betonu před vznikem trhliny: n ct,eff = bh c,eff f ct,eff. (11) Nyní se zaměříme na určení tahové síly v betonu při jednom povrchu těsně před vznikem trhliny n ct,1. Tato síla může být výsledkem omezené deformace (např. tření v základové spáře u základové desky, nebo upnutí suterénní stěny do základové desky atd.), nebo může být výsledkem nerovnoměrného průběhu rovnovážných napětí v průřezu vlivem vývinu hydratačního tepla nebo smršťování z vysychání. Obecný vztah pro určení tahové síly je dán integrálem obrazce tahového napětí σ ct [MPa] v polovině průřezu: ( ) ct n = b x dx. (12) ct,1 h/2 0 Obecně můžeme říci, že nejnepříznivější stav nastává, pokud je celý průřez tažený. V tab. 1 jsou zobrazeny základní typy tahového namáhání průřezu vlivem nesilových účinků včetně obecných vztahů pro určení tahové síly. Označení jednotlivých případů: TG = teplotní gradient (temperature gra dient), HG = vlhkostní gradient (humidity gradient), RD = omezená deformace (restrained deformation). V tabulce jsou uvedeny orientační hloubky neutrální osy pro jednotlivé případy x T a x H [mm] získané z numerických analýz případně z literatury. Veličiny ε T a ε sh [-] označují poměrnou deformaci od teploty (ε T = α c ΔT) a od smršťování, respektive koeficienty k T a k H [-] označují násobitel celkové tendence k deformaci pro daný případ a jsou závislé zejména na tloušťce prvku. Hodnoty součinitele k T dle [8]: k T = 0,5 pro desky (nebo stěny) s tloušťkou menší než 0,5 m; k T = 2/3 pro desky od tloušťky 0,5 m včetně do tloušťky 3 m včetně; k T = 1 pro desky s tloušťkou větší než 3 m. Součinitel k H dosahuje vždy vyšších hodnot oproti k T vzhledem k velmi nelineárnímu průběhu napětí, orientačně: k H = 0,8 až 1 a jeho hodnota roste s rostoucí tloušťkou desky. Pro desky (nebo stěny) s tloušťkou menší nebo rovnou 0,3 m můžeme uvažovat k H = 0,8, pro desky s tloušťkou větší než 1 m je vhodné uvažovat k H = 1. Pozn.: hodnoty součinitele k H jsou uvedeny na základě vlastních nelineárních výpočtů napjatosti od vysychání. Pro výpočet tahové síly se konzervativně uvažuje trojúhelníkový tvar obrazce tahového napětí (skutečná plocha obrazce je o trochu menší, než je plocha trojúhelníku). V tabulce navíc μ d a μ [-] označují výpočtový a základní koeficient tření základové desky o podloží, L [m] je délka dilatačního celku základové desky, γ [kn/m 3 ] objemová tíha betonu a q 0 [kn/m 2 ] užitné zatížení základové desky v uvažovaném čase. Obrazce napětí TG1, TG2, HG1 a HG2 se potom kombinují se silami od omezené deformace RD, které jsou buď tahové, nebo tlakové (tlakové síly se konzervativně mohou zanedbat). Dále v textu je vysvětleno, že pro návrh výztuže bílé vany není většinou nutné provádět takto podrobné rozbory obrazců tahových sil od nesilových účinků. 62 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

65 VĚDA A VÝZKUM SCIENCE AND RESEARCH Betonářská norma tahovou sílu n ct,1 stanovuje nepřímo ve vztahu pro minimální množství výztuže pro omezení trhlin: ct,eff a = k k f a, (13) s,min c ct s kde a ct [mm 2 ] označuje taženou plochu průřezu (pro tah a ct = 1/2bh). Úpravou vztahu (13) získáme hledané vyjádření pro tahovou sílu při jednom povrchu před vznikem trhliny: n ct,1 = a s,min σ s = k c ka ct f ct,eff. (14) V Eurokódu 2 v článku odstavec (2) je doslova napsáno: Pokud se neprokáže přesnějším výpočtem, že menší průřezová plocha výztuže je dostatečná, lze požadovanou minimální průřezovou plochu výztuže stanovit následujícím způsobem., tj. dle rovnice (13). Nicméně koeficienty k c a k jsou v Eurokódu 2 stanoveny pomocí přibližných empirických vztahů. Statik tak stojí před problémem, jak stanovit parametry v rovnici (13). Šířka trhlin musí být splněna i pro mechanické zatížení (stanovené pro častou kombinaci dle TP ČBS 04 [7]), výpočetní postup je demonstrován v [9]. Rozdíl je zejména v tom, že efektivní pevnost betonu v tahu můžeme v tomto případě uvažovat rovnou střední pevnosti betonu v tahu po 28 dnech f ct,eff = f ctm. A samozřejmě musí být výztuž navržena na mezní stav únosnosti. Postup může být tedy takový, že nejprve navrhneme výztuž na mezní stav únosnosti, dopočítáme minimální výztuž pro rané trhliny (která bude pravděpodobně vět- Tab. 1 Základní typy tahového namáhání průřezu (před vznikem trhliny) Tab. 1 Basic types of tension stress over cross-section (before initiation of crack) Označení Typ namáhání Obrazec napětí Obecný vztah TG2 Gradient teplot od vývinu hydratačního tepla 1 n bx ct,1 ct T 2 x 0,2h T k E () t () t ct T cm T 1 n k E () t () t bh ct,1 T cm T 10 HG2 Gradient vlhkosti od oboustranného vysychání 1 n bx ct,1 ct H 2 x 0,1h H k E () t () t ct H cm sh 1 n k E () t () t bh ct,1 H cm sh 20 TG1 Gradient teploty oteplením (osluněním) jednoho povrchu 1 n bx ct,1 ct T 2 x 0,3h T k E () t () t ct T cm T 1 n k E () t () t bx 2 ct,1 T cm T T HG1 Gradient vlhkosti vysycháním jednoho povrchu 1 n bx ct,1 ct H 2 x 0,2h H k E () t () t ct H cm sh 1 n k E () t () t bh ct,1 H cm sh 10 RD Omezená deformace základové desky třením v základové spáře nebo upnutím stěny do základové desky Tření základové desky o podloží: 1 n = ( h+ q ) L ct,1 d 0 4 = 1, 35 d Vetknutí suterénní stěny do základu: n 1 k E () t () t bh ct,1 ct cm T 2 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 63

66 VĚDA A VÝZKUM SCIENCE AND RESEARCH ší než pro MSÚ) a na závěr zkontrolujeme splnění šířky trhliny pro mechanické zatížení. Výsledná navržená výztuž je tedy maximum z několika hodnot: { ( ) ( ) a max a M ; a MSÚ ; s s,req Ed s,min ( ); ( )} a M a EAC, (15) s,req Ef s,req kde a s,req (M Ed ) označuje požadovanou výztuž na mezní stav únosnosti (návrhový ohybový moment), a s,min (MSÚ) minimální nosnou výztuž v mezním stavu únosnosti, a s,req (M Ef ) požadovanou výztuž na mechanické zatížení (ohybový moment od časté kombinace zatížení) a a s,req (EAC) požadovanou výztuž na nesilové účinky v raném stáří (EAC = Early-Age Cracking). PŘEDPOKLADY O CHOVÁNÍ ZÁKLADOVÉ DESKY Podíváme se důkladněji na skutečné chování základové desky v několika dnech po betonáži. Na základovou desku působí třecí síly, které působí na spodní líc desky. Transformací těchto sil do střednicové roviny desky vzniká přídavný ohybový moment, který by desku vyklenoval nahoru (tj. zvedal by se prostředek desky) nebo dolů (tj. zvedaly by se konce desek), nicméně tímto vyklenutím by se okamžitě deaktivovala třecí síla a zároveň by se aktivoval účinek vlastní tíhy, který by desku ohýbal zpět dolů. Je tedy možné zjednodušeně předpokládat, že napětí od omezené deformace desky jsou konstantní po průřezu (tj. bez ohybových momentů, které se anulují). Je nutné si uvědomit, že třecí síla se generuje od konce desky směrem doprostřed desky. Většinou můžeme předpokládat lineární nárůst omezení deformace třením od nulového omezení na koncích desky do 100 % omezení uprostřed desky (obecně do místa s nejvíce omezenou deformací, např. k místu výškového zalomení desky). Chování základové desky v raném stáří je možné rozdělit do několika fází: Nárůst teplot vlivem hydratace Základová deska se po betonáži nejprve ohřívá vlivem vývinu hydratačního tepla. Maximálního gradientu teplot je dosaženo v závislosti na tloušťce desky cca 1 až 2 dny po betonáži. Oteplením vzniká tendence k protažení desky, tomu je částečně bráněno třením desky o podloží. Výsledkem této omezené deformace je menší protažení desky, než by odpovídalo gradientu teplot a zároveň vznik tlakových napětí v desce. Gradient teplot navíc generuje nestejnoměrnou tendenci k protažení po výšce průřezu [10], jehož důsledkem je vznik rovnovážných napětí tahová u povrchu a tlaková uprostřed průřezu. Oba účinky bychom správně měli uvažovat současně, nicméně příznivý vliv tlakových napětí od omezené deformace můžeme konzervativně zanedbat (tj. předpokládat nulové tření). Postupné chladnutí desky Chladnutím desky se znaménka napětí postupně obrací, tj. deformace omezená třením generuje konstantní tahové napětí po průřezu. Nerovnoměrný průběh teplot po průřezu se postupně vyrovnává, nicméně vlivem dotvarování (resp. relaxace) a nárůstu modulu pružnosti v čase se generují tahová napětí uprostřed desky a tlaková napětí u povrchu. Sečtením obou obrazců napětí dojdeme k závěru, že tahová síla připadající na jednu polovinu desky je stejná, jako kdybychom uvážili pouze omezenou deformaci třením (rovnovážná napětí jsou navíc symetrická, a tudíž jsou rovnovážná nejenom na celém průřezu, ale i na jeho horní a dolní polovině). Ukončení chladnutí desky předpokládejme 2 až 7 dní po betonáži v závislosti na tloušťce desky. V obou fázích předpokládáme, že deska nemůže významněji vysychat směrem dolů ani nahoru (ošetřování). To je samozřejmě pravda pouze v omezené míře, část vody se totiž odpaří navzdory důkladnému ošetřování. Tato fáze je klíčová pro návrh výztuže pro omezení šířky trhlin. Ukončení ošetřování horního povrchu V této fází začíná prudký odpar vody z horního povrchu desky. Vlivem gradientu vlhkosti po výšce průřezu (horní vrstvy se chtějí významněji smršťovat) vznikají rovnovážná napětí tahová při horním povrchu a tlaková ve zbytku desky. Tahová napětí dosahují extrémně nelineárního průběhu a mohou překročit pevnost betonu v tahu, ale sahají pouze do malých hloubek, a tudíž z toho vyplývající tahová síla není tak velká. Navíc vlivem omezené deformace se průřez nemůže smršťovat v plné míře a je tažen (analogie chladnutí z předcházejícího bodu). Tato tahová síla je mnohem menší než tahová síla při chladnutí betonu vzhledem k velmi pomalému nárůstu smrštění [11]. V důsledku tato fáze není rozhodující pro návrh výztuže (menší tahové účinky), ale je zde větší pravděpodobnost vzniku trhlin vlivem špiček tahových napětí na horním povrchu desky. Předpokládáme, že reziduál ní napětí vyplývající z procesu hydratace jsou nulová (lépe řečeno zanedbatelná). Kombinace účinků vývinu hydratačního tepla a smršťování by přicházela do úvahy pouze pro masivní prvky, kdy fáze chladnutí může být významně dlouhá a může tak dojít k interakci se smršťováním z vysychání. Dále mlčky předpokládáme, že autogenní smrštění je velmi malé to platí pro běžné pevnostní třídy betonů. Pokud by byl z jakéhokoliv důvodu použit beton vyšší pevnostní třídy, bylo by nutné vzít v úvahu i účinky autogenního smršťování. V důsledku tedy ve zjednodušeném výpočtu základové desky uvažujeme pouze účinky hydratačního tepla, konkrétně postupné chladnutí základové desky s uvážením tření o podloží (typ RD). Navíc předpokládáme, že průřez je potrhaný, ať už z jakékoliv příčiny. Tahová síla v betonu při jednom povrchu je potom stanovena jako: ( ) 1 n = h+ q L. (16) ct,1 d 0 4 Ve většině případů můžeme uvažovat užitné zatížení základové desky v době vzniku trhlin nulové. Klíčový je správný odhad součinitele tření μ v souladu s navrženými konstrukčními opatřeními (např. dvojitá fólie na podkladním betonu, který může mít horní povrch strojně hlazený, nebo neupravený). Vzhledem k velkým nejistotám se do výpočtu dosazuje součinitel tření vynásobený součinitelem nejistoty podloží μ d = 1,35μ [8]. V této literatuře lze dohledat i hodnoty součinitele tření v závislosti na provedených konstrukčních opatřeních. PŘEDPOKLADY O CHOVÁNÍ SUTERÉNNÍ STĚNY Dále rozebereme chování suterénní stěny nabetonované na starší základovou desku. Předpokládáme, že stěna je betonována jako určitý úsek s délkou L a výškou H. Dále předpokládáme, že základová deska je minimálně 10 dní stará a jistá (malá) část smršťování desky již proběhla. Jak velká část smršťování desky již proběhla, závisí na mnoha faktorech na stáří desky, době ošetřování, na relativní vlhkosti a teplotě prostředí, na tloušťce desky atd. Nelze očekávat, že několik týdnů stará základová deska již má smršťování za sebou. Naopak, smršťování je velmi pomalý proces a navíc je sníže- 64 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

67 VĚDA A VÝZKUM SCIENCE AND RESEARCH na kapacita prostředí pro příjem vlhkosti z betonu vlivem často vysoké relativní vlhkosti vzduchu na stavbě. Velmi zjednodušeně lze říci, že rychlost vysychání (a tedy i smršťování) přibližně klesá s druhou mocninou tloušťky desky, tj. 2 tlustší deska vysychá 4 pomaleji. Nárůst teplot vlivem hydratace Úsek suterénní stěny se po betonáži postupně ohřívá vlivem vývinu hydratačního tepla. Princip chování stěny je obdobný chování základové desky. Generují se rovnovážná napětí nelineárního průběhu v průřezu (tah v povrchových vrstvách a tlak uprostřed) a navíc konstantní tlakové napětí vlivem omezené deformace upnutím paty stěny do základové desky, celkové napětí je součtem obou jevů. Vliv omezené deformace se mění po výšce stěny a navíc je závislý na poměru délky a výšky stěny L/H. Příznivý vliv konstantních tlakových napětí můžeme v této fázi konzervativně zanedbat. Postupné chladnutí stěny Stěna je stále v bednění a tím je účinně zabráněno vysychání, a tudíž i smršťování. Teplotní gradient mezi povrchem a jádrem stěny se postupně zmenšuje. Deformaci stěny je částečně bráněno vetknutím do základové desky a důsledkem je vznik tahových napětí z omezené deformace. Analogicky jako v předchozím bodu jsou tato napětí závislá na poměru L/H. Čím delší je stěna, tím větší jsou tato napětí. Obecně se uvádí, že tento poměr by neměl u stěn bílé vany přesáhnout hodnotu 2 až 2,5. Konstantní tahová napětí se sčítají s nelineárními rovnovážnými napětími (tlak v povrchových vrstvách a tah uprostřed) a v důsledku je toto nejčastější příčina vzniku raných trhlin v suterénních stěnách. Kritické místo pro vznik trhlin je cca v jedné čtvrtině výšky stěny odspodu. V této fázi se konzervativně zanedbává postupné smršťování základové desky, které snižuje míru omezení deformací stěny. Tato fáze je klíčová pro návrh výztuže na omezenou šířku trhliny. Prudké vysychání stěny po odbednění Po odbednění začíná beton prudce vysychat. Vysychání je velmi pomalý proces, takže betonový průřez vykazuje silně nelineární průběh vlhkosti po průřezu. Odtud vyplývá nestejnoměrná tendence ke smrštění a vznikají rovnovážná napětí analogická jako při vývinu hydratační tepla. Povrchové vrstvy jsou tažené a střední část průřezu je tlačená. Tato napětí se sčítají s napětími od omezené deformace, které se liší po výšce stěny. Tato fáze je analogická předcházející fázi s tím rozdílem, že napětí mají více nelineární průběh, a obecně jsou špičky tahových napětí při povrchu větší, tj. je zde velká pravděpodobnost vzniku trhlin, nicméně beton je již v této fázi vyzrálejší a má větší pevnost v tahu. V důsledku tedy ve zjednodušeném výpočtu suterénní stěny uvažujeme pouze účinky hydratačního tepla, konkrétně postupné chladnutí stěny s uvážením omezení deformací vlivem upnutí stěny do základové desky (typ RD). Stejně jako u základové desky předpokládáme, že průřez je potrhaný, ať už z jakékoliv příčiny. Tahová síla v betonu při jednom povrchu je potom stanovena jako: n 1 2 bh. (17) ct,1 ct,t V další kapitole je detailněji rozebrán postup stanovení tahového napětí σ ct,t od hydratačního tepla. MODELOVÝ PŘÍKLAD BÍLÉ VANY Postup výpočtu bílé vany je demonstrován na modelovém příkladu. Je uvažována železobetonová monolitická konstrukce spodní stavby pod hladinou podzemní vody s požadavkem na vodonepropustnost (bílá vana). Hladina podzemní vody je uvažována 2 m nad základovou spárou. Předpokládáme monolitický objekt půdorysného tvaru obdélníka se třemi nadzemními podlažími (obytná funkce) a jedním podzemním podlažím (garáže). Objekt je založen plošně na základové desce konstantní tloušťky 600 mm. Půdorysné rozměry základové desky m, základová deska je přetažena přes líc suterénních stěn o 400 mm. Dále předpokládáme, že základová deska je provedena na podkladním betonu tloušťky 100 mm, na který je položena dvojitá fólie. Pozn.: pokud je základová deska podepřena navíc pilotami je vhodné uložit základovou desku na zhlaví pilot co nejvíce kluzně, tedy nezatahovat výztuž pilot do základové desky. Obvodovou svislou nosnou konstrukci tvoří suterénní stěny tloušťky 300 mm a výšky 2,82 m (mezi horním lícem základové desky a dolním lícem stropní desky). Vnitřní svislou nosnou konstrukci tvoří sloupy obdélníkového průřezu mm v osových vzdálenostech 7,5 m v podélném směru (celkem šest polí) a m v příčném směru (celkem tři pole). Stropní konstrukce všech podlaží tvoří lokálně podepřená deska tloušťky 280 mm. Konstrukční výšku nadzemních podlaží uvažujeme 3,1 m. Svislé nosné konstrukce nadzemních podlaží jsou obvodové stěny s otvory a vnitřní sloupy odstupňovaného průřezu. Užitné zatížení jednotlivých stropů je voleno 2 kn/m 2, ostatní stálé zatížení jednotlivých stropů včetně příček je voleno 3 kn/m 2. Pevnostní třída betonu je volena C30/37 ve stupni vlivu prostředí XC4, XD3, XA1 s ohledem na požadavky normy ČSN EN 206. Ideální je volit beton s omezeným vývinem hydratačního tepla a s omezeným smrštěním (tyto požadavky splňuje např. beton Permacrete). Hydraulický spád pro základovou desku je h w /h d = 2 000/600 = 3,33, hydraulický spád pro suterénní stěny je h w /h d = ( )/300 = 4,33. Limitní šířka trhliny je uvažována w k,lim = 0,2 mm pro uvažovanou třídu namáhání 1 (tlaková voda) a třídu užívání B (vlhká místa přípustná) v souladu s TP ČBS 04. Tloušťka krycí vrstvy betonu je 40 mm. Předpokládáme-li, že základová deska je trvale pod hladinou podzemní vody, potom je dlouhodobé smršťování základové desky významně omezeno dotací vody při dolním povrchu a není nutné uvažovat vznik průběžných trhlin od dlouhodobého smršťování. Pro posouzení bylo zvoleno krajní pole základové desky a úsek suterénní stěny délky 5,4 m a výšky 2,82 m (záběr betonáže). Dále jsou uvedeny hodnoty ohybových momentů získaných z lineárně pružné analýzy na 3D modelu celého objektu: základová deska: návrhový ohybový moment (od reakce podloží a vztlaku spodní vody) M Ed = 400 knm/m, ohybový moment od časté kombinace zatížení M Ef = 180 knm/m, suterénní stěna: návrhový ohybový moment M Ed = 120 knm/m, ohybový moment od časté kombinace zatížení M Ef = 70 knm/m. Výpočtová hodnota součinitele tření základové desky o podloží μ d = 1,35. Navíc jsou provedeny orientační výpočty vývinu hydratačního tepla dle [8], z nichž vyplývá, že povrchové trhliny pravděpodobně vznikají již při fázi ohřívání (tah při povrchu) a ve fázi ochlazování se tyto trhliny mohou spojit v průběžné trhliny přes celý průřez (v této fázi je tažený zejména střed průřezu). Maximální tahové napětí σ ct,t [MPa] při povrchu od vývinu hydratačního tepla je stanoveno ze vztahu: 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 65

68 VĚDA A VÝZKUM SCIENCE AND RESEARCH Tab. 2 Součinitel vlivu geometrie stěny na napjatost k L/H Tab. 2 Coefficient of the effect of the wall geometry on stresses k L/H Poměr délky stěny L a výšky stěny H L/H Hodnota součinitele k L/H 1 0,35 2 0,50 3 0,60 4 0,70 6 0,85 8 0,95 > 8 1,00 Tab. 3 Výpočet účinků hydratačního tepla Tab. 3 Calculation of heat of hydration effects Veličina Jednotka Základová deska Suterénní stěna t maxt [den] 1,48 1,24 α d [-] 0,80 0,73 ΔT c [ C] 21,1 19,3 T max [ C] 36,1 34,3 ΔT max [ C] 16,1 14,3 E cm (t) [MPa] α c (t) [.10-6 K -1 ] 13,8 14,3 φ t [-] 0,18 0,15 k T [-] 0,67 0,50 k L/H [-] 1,00 0,50 σ ct,t [MPa] 3,23 1,10 Tab. 4 Minimální množství výztuže při jednom povrchu Tab. 4 Minimal reinforcement at one surface Veličina Jednotka Základová deska Suterénní stěna A s,req (M Ed ) [mm 2 /m] A s,min (MSÚ) [mm 2 /m] A s,req (M Ef ) [mm 2 /m] A s,req (EAC) [mm 2 /m] Návrh Ø20 po 150 mm Ø16 po 140 mm A s,prov [mm 2 /m] = k k () t T ct,t L/H T c max E () t cm, (18) 1+ kde α c (t) [10-6 K -1 ] je součinitel teplotní délkové roztažnosti betonu v daném čase (čas dosažení maximální teploty t maxt ), ΔT max [ C] maximální teplotní rozdíl betonu a okolního prostředí, k L/H [-] součinitel vlivu geometrie stěny na napjatost (vliv poměru L/H, orientační hodnoty dle [8] lze najít v tab. 2), k T [-] součinitel pro rozdělení napjatosti po průřezu (orientační hodnoty k T viz výše), E cm (t) [MPa] střední modul pružnosti betonu v daném čase a φ t = 0,18 t maxt [-] krátkodobý součinitel dotvarování. Maximální teploty je přibližně dosaženo v čase: t maxt = 0,8 h d + 1, (19) kde se tloušťka prvku dosazuje v metrech a výsledek je ve dnech (dle [8]). Maximální teplotní rozdíl je stanoven z počáteční teploty čerstvého betonu T c,0 [ C], teploty vzduchu T a [ C] a z teplotního rozdílu mezi jádrem a povrchem průřezu ΔT c [ C]: ΔT max = T c,0 + ΔT c T a. (20) Obr. 2 Modelová bílá vana, půdorys 1. PP Fig. 2 Model watertight structure, floor plan 1. PP Obr. 3 Modelová bílá vana, příčný řez Fig. 3 Model watertight structure, transverse section t Teplotní rozdíl mezi jádrem a povrchem průřezu je stanoven z adiabatického vývinu teplot, který je zmenšen součinitelem α d [-]: T c cqh = d C, (21) v kde c [kg/m 3 ] je obsah cementu, Q H [kj/kg] celkové množství hydratačního tepla uvolněného v čase t maxt a C v [kj/m 3 /K] objemová tepelná kapacita betonu. Součinitel teplotní délkové roztažnosti betonu α c (t) [.10-6 K -1 ] je pro beton v raném stáří větší než pro beton vyzrálý a je možné ho popsat jednoduchým exponenciál ním modelem začínající v čase 0 na hodnotě K -1 a končící v nekonečném čase na hodnotě K -1 : α c (t) = exp( 0,588 t maxt ), (22) kde se stáří dosazuje ve dnech. Výsledky výpočtů vývinu hydratačního tepla pro základovou desku a suterénní stěnu jsou uvedeny v tab. 3. Použité vstupní parametry, teplota vzduchu T a = 20 C, teplota čerstvého betonu T c,0 = 15 C, množství cementu c = 330 kg/m 3, objemová tepelná kapacita betonu C v = kj/m 3 /K a celkové množství uvolněného tepla do dosažení maximální teploty Q H = 200 kj/kg (tento údaj může poskytnout betonárna nebo je možné jej vypočítat při znalosti složení betonu). Časový vývoj modulu pružnosti byl stanoven dle Eurokódu 2 pro čas t maxt. Výsledky výpočtů minimálního množství výztuže pro základovou desku a suterénní stěnu jsou uvedeny v tab. 4. Tyto výsledky byly získány ze vztahů uvedených v tomto článku. Navíc byly použity standardní vztahy pro minimální a nut BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

69 VĚDA A VÝZKUM SCIENCE AND RESEARCH Literatura: [1] ČSN EN Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Praha: ČNI, [2] ČSN EN Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 3: Nádrže na kapaliny a zásobníky. Praha: ČNI, [3] ČSN EN 206. Beton Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda. Praha: ÚNMZ, [4] ČSN P Beton Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda Doplňující informace. Praha: ÚNMZ, [5] ČSN EN Provádění betonových konstrukcí. ČNI, [6] Technická pravidla ČBS 02. Bílé vany Vodotěsné betonové konstrukce. Praha: ČBS ČSSI, [7] Technická pravidla ČBS 04. Směrnice pro vodonepropustné betonové konstrukce. Praha: ČBS ČSSI, [8] LOHMAYER, G., EBELING, K. Weisse Wannen einfach und sicher: Konstruktion und Ausführung wasserundurchlässiger Bauwerke aus Beton. Verlag Bau+Technik. 1985, 9. vyd., [9] VINKLER, M., PROCHÁZKA, J. Porovnání výpočtů šířky trhliny dle různých přístupů. Beton TKS. 2014, roč. 14, č. 2, s [10] VINKLER, M., PROCHÁZKA, J. Vznik trhlin v betonu vlivem nesilových účinků. Beton TKS. 2016, roč. 16, č. 1, s [11] VINKLER, M., VÍTEK, J. L. Vysychání a smršťování betonu. Beton TKS. 2016, roč. 16, č. 2, s [12] COUFAL, R., VÍTEK, J. L., CHMELÍKOVÁ, K. Technologie betonu pro vodonepropustné konstrukce bílé vany. Beton TKS. 2015, roč. 15, č. 2, s nou výztuž v MSÚ uvedené v Eurokódu 2 [1] a vztahy pro návrh výztuže na šířku trhliny od účinků mechanického zatížení uvedené v [9]. Je nutné zdůraznit, že výztuž na nesilové účinky uvažujeme stejnou v celém rozsahu základové desky nebo suterénní stěny. Na druhou stranu, extrémní účinky ohybových momentů jsou většinou omezeny na nejvíce namáhané oblasti. Může tedy nastat situace, kdy výztuž celoplošně navrhneme na nesilové účinky a pouze v místech extrémních momentů dáme přídavnou výztuž (příložky) nebo v těchto místech dáme více výztuže již v základním rastru. ZÁVĚR Úspěšná realizace bílé vany je velmi komplexní úloha závisející na důsledné projektové přípravě, použití kvalitních materiálů a zkušené realizační firmě. Tento článek se zabývá návrhem výztuže základové desky a suterénní stěny modelové bílé vany pod hladinou podzemní vody. Uvedeny jsou normativní dokumenty, které může projektant při návrhu využít. Důkladně jsou rozebrány předpoklady o chování konstrukce bílé vany v raném stadiu, kdy je konstrukce nejnáchylnější na vznik trhlin. Uvedený postup výpočtu minimálního množství výztuže na limitní šířku trhliny může být využit v projekční praxi. Článek vznikl za podpory Centra kompetence CESTI (Projekt TAČR č. TE ) a projektu GAČR č S Nejistoty na materiálové úrovni ovlivňující nejistoty na úrovni konstrukce. Ing. Marek Vinkler, Ph.D. marek.vinkler.1@fsv.cvut.cz prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. jaroslav.prochazka@fsv.cvut.cz oba: Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra betonových a zděných konstrukcí Text článku byl posouzen odborným lektorem. The text was reviewed. MEDIÁLNÍM PARTNEREM SOUTĚŽE JE: 25. ročník soutěže STAVBA ROKU 2017 je celorepublikovou veřejnou neanonymní soutěží staveb. PŘEDSTAVUJEME OBJEKTY S TITULEM STAVBA ROKU 2017 Viadukty přes údolí potoka Hrabynka a údolí potoka Kremlice Revitalizace Tyršových sadů v Pardubicích Radnice a knihovna Kardašova Řečice Firemní prezentace Kotelna park Radlice v Praze Stavební úpravy Galerie moderního umění v Hradci Králové 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 67

70 AKTUALITY TOPICAL SUBJECTS FIBRE CONCRETE 2017 Ve dnech 13. až 16. září se v pražském hotelu DAP konala 9. konference Fibre Concrete 2017 zaměřená na vláknobetony, textilní betony a vysokohodnotné betony. Konference je pořádána v dvouletém cyklu od roku 2003 a navazuje na první mezinárodní konferenci o vláknobetonech pořádanou již v 80. letech minulého století. Akci pořádanou pod záštitou děkanky Stavební fakulty ČVUT v Praze profesorky Aleny Kohoutkové již tradičně připravil a organizoval tým Katedry betonových a zděných konstrukcí Stavební fakulty ČVUT v Praze. Partnery konference byly stavební firmy, výrobci vláken, firmy zabývající se zkoušením a popisem vlastností vláknobetonů i modelováním jejich chování. Na letošní ročník se přihlásilo 108 účastníků a přítomní odborníci byli jak z vědeckých institucí, tak z praxe ze stavebních i výrobních firem. Účast delegátů z 27 zemí navíc potvrdila potenciál cementových kompozitů s vlákny, další možnosti jejich rozvoje a širší využití po celém světě. Konferenci otevřely vyzvané přednášky světově uznávaných kapacit působících v zahraničí profesora Zdeňka P. Bažanta a profesora Petra Bartoše. Celkem bylo prezentováno 56 příspěvků, v jejichž tématech se odrážela velká šíře zájmů delegátů: materiálové parametry a chování cementových kompozitů s vlákny, jejich dlouhodobé vlastnosti a trvanlivost, technologie výroby, otázky udržitelné výstavby, využití recyklovaných materiálů při jejich výrobě a použití vláknobetonů a příbuzných materiálů v praxi, včetně ukázek realizací. Kromě vědeckého a odborného programu byl účastníky kladně hodnocen i společenský večer, který se tentokrát konal v refektáři dominikánského kláštera na Starém Městě v Praze, a odborná exkurze, která účastníkům představila novodobou betonovou dostavbu kláštera Na Slovanech. Jednání konference probíhalo v přátelské tvůrčí atmosféře, v diskuzích se tříbily názory a vyměňovaly informace a poznatky. Dojem, který akce zanechala, jistě přiláká příznivce vláknobetonu i na příští konferenci Fibre Concrete Připravila Ing. Michaela Frantová, Ph.D., a redakce Obr. 1 Prof. Petr Bartoš prezentoval svou vyzvanou přednášku Glassfibre Reinforced Concrete Obr. 2 Prof. Vladimír Křístek a prof. Zdeněk Bažant předsedající první sekci Obr. 3 Zájemci si mohli v předsálí prohlédnout vystavené postery Obr. 4 Přednáškový sál Obr. 5 Setkání účastníků na společenském večeru v refektáři dominikánského kláštera na Starém Městě v Praze Obr. 6 Během odborné exkurze zájemci navštívili novodobou betonovou dostavbu kláštera Na Slovanech (na fotografii: Emauzy krov) Fotografie: Ing. Helena Včelová BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

71 AKTUALITY TOPICAL SUBJECTS MŮJ DŮM, MŮJ BETON ČÁST 7 Když šla redaktorka Beton TKS na jaře loňského roku na procházku ve svém rodném městě, upoutal její pohled modrý igelit přehozený přes čerstvě odbedněnou stěnu. To jsme ještě nevěděli, že jde o nový rodinný dům, za jehož promyšleným návrhem se skrývá architektonická kancelář Radko Květ (tito architekti jsou mimo jiné i autoři Archeoparku Pavlov více v Beton TKS 5/2016). Dům je již obýván, avšak respektujeme přání majitelky a neuvádíme podrobnější informace o místě, kde se nachází. Vaše redakce 1 DŮM PRO SLEČNU Dům se nachází v klidné a atraktivní části města s rodinnou a bytovou zástavbou, odkud se lze do centra dostat za 10 min. V bezprostředním okolí pozemku je zatím jedna zastavěná a další dosud nezastavěné soukromé parcely a přes příjezdovou komunikaci navazuje městský parčík se vzrostlými stromy. Obr. 1 Pohled na dům z ulice Obr. 2 Výstavba: a) odbedněná technická místnost, b) betonáž probíhala i v zimních měsících Architektonicko urbanistické řešení Návrhu tohoto rodinného domu předcházely konzultace, během nichž se architekti seznamovali s majitelkou a její představou toho, co dělá rodinný dům pohodovým. V tomto případě to byla především možnost bydlet venku v zahradě, která nemusí být úplně skryta před okolním světem, nicméně jakýsi stupeň soukromí je vítán. S uvážením této teze jako jedné z nejdůležitějších je jasné, že velikost, orientace i okolí daného pozemku velmi striktně omezuje a determinuje návrh rodinného domu. Hlavním cílem proto bylo zachovat co nejvíce nezastavěné plochy, a přesto vytvořit dostatek místa pro bydlení. Dalšími požadavky byly prostor pro parkování domácích i návštěv včetně bezproblémového vjezdu do garáže, proporcionální, funkční a noblesní architektonické řešení adekvátní finančnímu limitu a v neposlední řadě již zmíněná zahrada, která má tvořit mezičlánek mezi soukromým a veřejným prostorem a která má s jistým stupněm zajištění soukromí nabídnout možnost 2a 2b 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 69

72 AKTUALITY TOPICAL SUBJECTS +6,360 +4,150 +1,020-1,700 Obr. 3 a) Půdorys 1. NP, b) půdorys 2. NP, c) řez Obr. 4 Velká terasa je chráněna ze tří stran Obr. 5 Okna pokojů ve 2. NP nejsou orientovaná kolmo do ulice Obr. 6 Letní kuchyně skrytá v betonové stěně Obr. 7 Plynulý přechod mezi obývacím pokojem, terasou a zahradou Obr. 8 Strop v hlavním pokoji v pohledové kvalitě betonu Obr. 9 Večerní pohled Architektonický návrh Architektonická kancelář Radko Květ Spolupráce Ing. arch. Pavel Pijáček Statika Hladík a Chalivopulos, s. r. o. Projekt 2013 Dokončení a 3b 3c pohodlného pobytu na čerstvém vzduchu. Z hlediska dlouhodobě komfortního bydlení bylo nutno také uvážit, co se stane, když se zastaví i veškeré okolní parcely. Po důkladné analýze architekti přistoupili k návrhu, ve kterém je dům z uliční strany odsunut 3 m od hrani ce parcely. To umožňuje parkování cca pěti aut před domem a bezkolizní přístup do garáže, která je situována kolmo na ulici. Pro zachování pocitu soukromí a výhledu na město byl mírně svažitý pozemek uměle navýšen, a tím byly dům i zahrada odděleny od současné či budoucí zástavby. Kvůli svažitosti pozemku a zvolenému řešení se spodní části zahrady nachází již ve výšce 1,8 m nad stávajícím terénem. Vytvoření jakési zahrady-atria je zároveň podpořeno široce proskleným prostorem veřejné části domu obývacího pokoje a jídelního prostoru, kde je podlaha o 850 mm výše než vstup a přechází plynule do zahrady. Dispoziční řešení Závětří a hlavní vstup do objektu jsou jasně vymezeny předprostorem domu společně s arkýřem. Do domu vstupujeme přes zádveří, na které přímo navazují dvojgaráž s technickou místností, průchodem do zahrady a šatna. Ze zádveří vystoupáme po pohodlném scho dišti do hlavního obytného pro storu, ve kterém se prolíná obývací část s televizním koutem a krbem, jídelní a kuchyňská část. Obývacímu prostoru dominují dlouhé dřevěné police knihovny, které zůstaly oproti původnímu plánu nakonec otevřené. Kuchyně je ve sní žené části a stejné podhledy lemují celý obytný prostor, který je propojen skrz velkorysé prosklení se zahradou. Pod krytou částí venkovního prostoru je široká a vzdušná terasa s venkovní kuchyní rozšiřující obytný prostor 4 domu, k jejímuž soukromí přispívá fakt, že je před okolím chráněna ze tří stran. Na severovýchodní stěně obytné místnosti jsou spižírna a skříňová stěna, blíž ke vstupu se na opačném konci hlavního pokoje nachází toaleta se zádveřím a místnost pro domácí práce. Po schodišti můžeme vystoupat do klidové části domu. Pocitu intimity napomáhá fakt, že zde ani jedna z místností nemá okna orientovaná kolmo do ulice. Z chodby se dostaneme do pokoje s okny ve směru příjezdové komunikace a do pracovny a koupelny orientovaných do stromových korun parčíku na severovýchodě. Na druhé straně chodby jsou dveře do ložnice s terasou do zahrady, koupelnou a šatnou. Stavebně technické řešení Stavba je třípodlažní, má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží. Objekt tvoří jeden dilatační celek. Základová spára nesměla být pro ve BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

73 AKTUALITY TOPICAL SUBJECTS 7 8 dena v úrovni návozu, založení je plošné na základových pasech (nepodsklepená část) a základové desce (podsklepená část). Základové pasy jsou zhotoveny z betonu C20/25-XC2, vyztuženy jsou betonářskou výztuží B 500B a v místě návaznosti ne podsklepené části na podsklepenou jsou postupně odstupňovány až na úroveň základové spáry desky pod 1. PP. Základová deska (tloušťky 300 mm s výztuží B 500B a s krytím 35 mm z betonu C25/30-XC3, maximální průsak 50 mm, krystalizační přísada Sika WT- 200 P) a obvodové stěny v 1. PP (vnitřní stěny z betonu C20/25-XC1, vnější stěny z betonu C25/30-XC3, XF1, maximální průsak 50 mm, krystalizační přísada Sika WT-200 P) jsou provedeny v systému bílé vany. Distanční prvky u konstrukcí bílé vany byly provedeny z vláknobetonu. Svislé nosné konstrukce 1. a 2. NP jsou navrženy jako monolitické sloupy a stěny vyztužené výztuží z oceli B 500B s krytím 30 mm. Vykonzolovaná část stropní desky nad 1. NP je nesená stěnami 2. NP, které působí staticky jako stěnový nosník. Při výstavbě bylo nutné tuto část nechat podstojkovanou až do doby, kdy beton stropní desky nad 2. NP dosáhl 28denní pevnosti. Všechny nenosné zděné konstrukce byly provedeny až po betonáži stropní desky bez doklínování k nosným konstrukcím. Stropní deska nad 1. PP tloušťky 180 mm je navržena v několika výškových úrovních. Stropní deska nad 1. NP má tloušťku 220 mm a 180 mm a v místech s monolitickými průvlaky je zesílena až na celkovou tloušťku 350 mm. Stropní deska nad 2. NP má tloušťku 220 mm a 200 mm. Část konstrukce stropu nad 2. NP je oddělena pomocí prvků pro přerušení tepelného mostu Schöck Isokorb, které byly osazeny před betonáží. Část fasádního pláště a venkovní podhledy objektu jsou železobetonové monolitické v pohledové kvalitě z betonu třídy C25/30-XC4, XF3-D max 8 (plášť) a C30/37-XC4, XF3-D max 8 (podhledy). Tento plášť je zavěšen do nosných konstrukcí objektu pomocí prvků pro přerušení tepelných mostů Schöck Isokorb. Plášť fasády má tloušťku 150 mm a podhled tloušťku 70 mm. Mezi nosnou konstrukcí objektu a vnitřní hranou stěn pláště je 200 mm tepelné izolace. Pro vyrovnání terénních skoků slouží úhlové opěrné železobetonové stěny. Závěr Dům, který ke svému okolí promlouvá skrze obložení z modřínového dře va a betonové stěny zhotovené v po hle do - vé kvalitě, vyvolává ve svém okolí řadu roz poruplných reakcí. Kdybych na svou tvorbu slyšel pouze kladné ohlasy, měl bych obavu, zda jsem nesklouzl za hranici kýče, dodává Radko Květ. 9 Ing. arch. Radko Květ Architektonická kancelář Radko Květ kvet@kvetarch.cz Ing. arch. Jiří Markevič Architektonická kancelář Radko Květ markevic@kvetarch.cz Ing. arch. Pavel Pijáček Architektonická kancelář Radko Květ pijacek@kvetarch.cz Ing. Pavel Hladík Hladík a Chalivopulos, s. r. o. hladik@hch.cz Ing. Martin Lukšo Hladík a Chalivopulos, s. r. o. lukso@hch.cz Fotografie: 1, 4 až 8 Gabriel Dvořák, 2 Pavel Pijáček 5/2017 technologie konstrukce sanace BETON 71

74 AKTUALITY TOPICAL SUBJECTS RFEM 5 RSTAB 8 ZKUŠEBNÍ VERZE ZDARMA NA Statika, která Vás bude bavit! Dlubal Software s.r.o. Firemní prezentace SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA V ČR BETONY PRO MODERNÍ STAVBY A DESIGN Seminář Termín a místo konání: 2. listopadu 2017, Parkhotel Plzeň 9. listopadu 2017, EA hotel Tereziánský dvůr, Hradec Králové Kontakt: BETONÁŘSKÉ DNY Konference s mezinárodní účastí Termín a místo konání: 22. a 23 listopadu 2017, Litomyšl Výzkum a technologie Modelování a nvrhování Významné projekty a realizace: mosty, budovy, tunely a vodohospodářské stavby Rekonstrukce a revitalizace Normy, předpisy a certifikace Udržitelný rozvoj Kontakt: BETON RIZIKA VAD A PORUCH Seminář Termín a místo konání: 30. listopadu 2017, hotel International, Brno Kontakt: NEDESTRUKTIVNÍ METODY VE STAVEBNÍM ZKUŠEBNICTVÍ 2018 Odborný kurz Termín a místo konání: 10. až 12. ledna a 17. až 19. ledna 2018, Brno Kontakt: DEN PRO DRŽITELE CERTIFIKÁTU TECHNIK NDT ZKOUŠENÍ VE STAVEBNICTVÍ Odborný kurz Termín a místo konání: 19. ledna 2018, Brno Kontakt: KVALITA VE STAVEBNÍM ZKUŠEBNICTVÍ 2018 Odborný kurz Termín a místo konání: 24. a 25. ledna 2018, Brno Kontakt: ZKOUŠENÍ CEMENTOVÝCH KOMPOZITŮ 2018 Odborný kurz Termín a místo konání: 26. ledna 2018, Brno Kontakt: ZKOUŠENÍ A JAKOST VE STAVEBNICTVÍ ročník konference Termín a místo konání: 13. a 14. září 2018, Fakulta stavební VUT v Brně Kontakt: fib INTERNATIONAL PHD SYMPOSIUM IN CIVIL ENGINEERING 12. mezinárodní sympozium Termín a místo konání: 29. až 31. srpna 2018, Praha Advanced materials Innovative structures and details Construction technology Structural analysis and design Strengthening and repair Monitoring and structural assessment Durability and life assessment Sustainability and life cycle management Kontakt: INTERNATIONAL CONGRESS ON THE CHEMISTRY OF CEMENT 15. mezinárodní kongres Termín a místo konání: 16. až 20. září 2019, Praha Kontakt: ZAHRANIČNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA CONCRETE mezinárodní konference Termín a místo konání: 22. až 25. října 2017, Adelaide, Austrálie Kontakt: SANÁCIE BETÓNOVÝCH KONŠTRUKCIÍ ročník mezinárodního semináře Termín a místo konání: 7. a 8. prosince 2017, zámek Smolenice, Slovensko Kontakt: BETONTAGE Mezinárodní konference Termín a místo konání: 20. až 22. února 2018, Neu-Ulm, Německo Kontakt: ENGINEERING THE DEVELOPING WORLD Mezinárodní konference IABSE Termín a místo k onání: 25. až 27. dubna 2018, Kuala Lumpur, Malajsie Kontakt: POLYMERS IN CONCRETE (ICPIC 2018) Mezinárodní kongres RILEM Termín a místo konání: 29. dubna až 1. května 2018, Washington DC, USA Kontakt: DURABILITY AND SUSTAINABILITY OF CONCRETE STRUCTURES 2. mezinárodní workshop RILEM Termín a místo konání: 6. a 7. června 2018, Moskva, Rusko Kontakt: ITALIAN CONCRETE DAYS 2018 Mezinárodní konference Termín a místo konání: 13. až 15. června 2018, Lecco, Itálie Kontakt: TOMORROW S MEGASTRUCTURES 40. mezinárodní symposium IABSE Termín a místo konání: 19. až 21. září 2018, Nantes, Francie Kontakt: fib CONGRESS 2018 Termín a místo konání: 6. až 12. října 2018, Melbourne, Austrálie Kontakt: BRIDGE MANAGEMENT SYSTEM (IBMS 2018) 2. mezinárodní konference Termín a místo konání: 22. až 26. října 2018, Hyderabad, Indie Kontakt: 72 BETON technologie konstrukce sanace 5/2017

75 NOVÉ TÉMA Získejte titul na beton! Vypsané semináře v 8. ročníku Beton University jsou zařazeny do akreditovaných vzdělávacích programů v projektech celoživotního vzdělávání ČKAIT i ČKA. Betony pro moderní stavby a design Plzeň Hradec Králové Beton rizika vad a poruch Brno betonuniversity.cz Firemní prezentace Firemní prezentace Odborní partneři PROJEKTOVÁ, INŽENÝRSKÁ, KONZULTAČNÍ ČINNOST A DIAGNOSTIKA VE STAVEBNICTVÍ Mosty a lávky pro pěší Dálnice, silnice, místní komunikace Diagnostický průzkum konstrukcí Objekty elektro Inženýrské konstrukce Konstrukce pozemních staveb Zakládání staveb Hlavní a mimořádné prohlídky mostů Technický dozor a supervize staveb Certifikace systému jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN ISO 14001:2005 PONTEX, s.r.o., Bezová 1658, Praha 4, tel.: , , fax: , pontex@pontex.cz Mediální partneři

76 Česká betonářská společnost ČSSI PARTNEŘI KONFERENCE Českomoravský beton, a.s. HOCHTIEF CZ a. s. Peikko Czech Republic s. r. o. VÝZNAMNÍ VYZVANÍ ŘEČNÍCI ZE ZAHRANIČÍ! Mezinárodní konference 24. BETONÁŘSKÉ DNY 2017 spojená s výstavou BETON 2017 konané pod záštitou Ing. Jiřího Havlíčka, MBA, ministra průmyslu a obchodu ČR, JUDr. Martina Netolického, Ph.D., hejtmana Pardubického kraje, Ing. Václava Matyáše, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Ing. Pavla Štěpána, prezidenta Českého svazu stavebních inženýrů 22. a 23. listopadu 2017 Litomyšl, Zámecké návrší (Evropské školicí centrum o.p.s.)