Zimní stadiony a multifunkční haly s ledovou plochou v ČR. Srovnávací analýza. Květen 2012

Transkript

1 Zimní stadiony a multifunkční haly s ledovou plochou v ČR Srovnávací analýza Květen 2012

2 KPMG Česká republika, s.r.o. Pobřežní 1a Praha 8 Czech Republic Tel Fax Důležité upozornění Práci na studii jsme započali 25. ledna 2012 a ukončili 31. května Od tohoto data jsme neučinili jakékoliv aktualizace této zprávy o jakékoliv další události či okolnosti. Sdružení zimních stadionů ČR Miloslav Šeba předseda výkonného výboru SZS Vážený pane Šebo, 1. června 2012 předkládáme Vám studii Zimní stadiony a multifunkční haly s ledovou plochou v ČR Srovnávací analýza. Cílem naší práce bylo zpracovat detailní srovnávací analýzu zimních stadionů v ČR z mnoha úhlů pohledu. Věříme, že tato studie napomůže vlastníkům a provozovatelům zimních stadionů v obhajobě svých cílů a bude jedním s argumentačních podkladů pro rozvoj tohoto segmentu. Hlavní metodou sběru podkladových dat pro vlastní zpracování studie bylo dotazníkového šetření, kdy jsme oslovili zástupce všech námi evidovaných zimních stadionů. Z celkového počtu 152 oslovených subjektů bylo zpět zasláno 83 vyplněných dotazníků od 83 zimních stadionů. Tato data se stala hlavním předmětem analýzy. Vlastní finální dokument jsme rozdělili do několika ucelených celků. První část je zaměřena na představení segmentu zimních stadionů v ČR a charakteristiku zkoumaného vzorku. Subjekty dělíme a zkoumáme podle typu zimního stadionu, jejich kapacity, geografické lokace a velikosti sídla, kde se stadion nachází apod. Následuje část věnovaná vybavenosti zimních stadionů, jejich vlastnictví a provozování. Zároveň jsme se v této kapitole zabývali provozem zimního stadionu, jeho využitím v čase. Poslední kapitola podává především ekonomické informace, např. o cenách nájmu ledových ploch, provozních nákladech, provozní a investiční podpoře ze strany veřejného sektoru. Rádi bychom vyjádřili poděkování všem subjektům, kteří se zapojili do přípravy této studie, zejména pak zástupcům zimních stadionů sdružených v SZS ČR. Právě zástupci zimních stadionů díky zaslaným vyplněným dotazníkům přispěli významnou měrou k realizaci této studie. S pozdravem, Eva Racková Partner V průběhu přípravy této studie jsme spoléhali na primární i sekundární zdroje informací. Primární Zdroje představovaly především podklady a dotazníky zaslané členů Sdružení zimních stadionů (odpovědnými osobami vedení jednotlivých zimních stadionů). Absolvovali jsme rovněž řízené konzultace a schůzky, které nám poskytly další zdroje informací Sekundární sběr informací čerpal zejména z dostupných webových databází a webových portálů zimních stadionů. Vstupní data jsme získali také z Českého statistického úřadu (ČSÚ), apod. V neposlední řadě jsme využili databází a zkušeností odborníků společnosti KPMG. Tento dokument se odkazuje na Analýzu KPMG ; jedná se o případy, kdy jsme provedli určité analytické procedury na základě dostupných informací, abychom byli schopni prezentovat výsledná data. Nicméně nelze vyloučit případné nesrovnalosti či zkreslení informací způsobené záměrným poskytnutím nepravdivých dat Zdrojovými subjekty. Je nutné poznamenat, že tato práce nebyla předmětem auditu a neobsahuje tak stanovisko nezávislého auditora. Musíme zdůraznit, že provedené kalkulace uvedené v tomto dokumentu jsou závislé na setrvalé platnosti předpokladů, na kterých jsou naše závěry postaveny. Doporučujeme, aby předpoklady a jejich platnost byly v budoucnu podle potřeby ověřovány a aktualizovány v závislosti na měnící se situaci v ČR a vývoji relevantních segmentů. Za budoucí změny provedených kalkulací proto nemůžeme nést odpovědnost. Nutno však zdůraznit, že kalkulace jsou provedeny na základě konzervativních odhadů. Pro bližší informace týkající se omezení našich závěrů se prosím obraťte na osobu zodpovědnou za tento dokument. Tento dokument je určen pouze pro účely adresáta a neměl by být citován či jinak zmiňován, ať už jako celek nebo jeho část, bez předchozího písemného souhlasu KPMG, kromě případů souvisejících s vlastní realizací předmětného projektu KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative ( KPMG International ), a Swiss entity. All rights reserved. Printed in the Czech Republic. Obchodní rejstřík vedený Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 326. IČ DIČ CZ

3 Struktura a počet zimních stadionů dle geografické lokace v ČR Členění zimních stadionů Typy zimních stadionu Geografická lokace Kapacity stadionu Velikost sídla s lokací zimního stadionu

4 Zimní stadiony v ČR Celkový počet zimních stadionů v ČR Celkový počet zimních stadionů v ČR a počet zaslaných dotazníků v jednotlivých regionech V České republice evidujeme celkem 152 existujících a fungujících zimních stadionů a multifunkčních hal s ledovou plochou. Celkový počet ZS v regionu Počet zaslaných dotazníků Praha a Střední Čechy Jižní a Západní Čechy Severní a Východní Čechy Morava Členění České republiky pro potřeby analýzy Severní a Východní Čechy Pro potřeby analýzy jsme ČR rozdělili na 4 regiony Praha a Střední Čechy; Jižní a Západní Čechy; Severní a Východní Čechy; Morava (viz. uvedená mapa vlevo). V průměru připadá na jeden zimní stadion v České republice obyvatel. V Praze a ve Středních Čechách připadá na jeden zimní stadion v průměru nejvyšší počet obyvatel ( obyvatel na 1 station). Naopak v regionu Jižní a Západní Čechy je průměr nejnižší ( obyvatel na 1 zimní stadion). 87 % zimních stadionů v ČR je zastřešených s jednou ledovou plochou. Praha a Střední Čechy Jižní a Západní Čechy Morava Region - upraveno Počet ZS v regionu Počet obyvatel v regionu Počet obyvatel na 1 ZS* Praha a Střední Čechy Jižní a Západní Čechy Severní a Východní Čechy Morava Celkem / Průměr * ZS = zimní stadion Počet obyvatel ve vybraných regionech připajících na 1 ZS 3

5 Zimní stadiony v ČR Vybavenost krajů počet zimních stadionů na obyvatel Počet zimních stadionů na obyvatel v kraji 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Poč. ZS na obyvatel Průměr ČR 4

6 Zimní stadiony závěry z průzkumu Zimní stadiony dle lokace a kapacity Lokace zimního stadionu dle velikosti sídel Velikost sídla Počet ZS %-ní podíl ZS nad 100 tis. obyvatel * 8 10% tis. obyvatel ** 12 14% tis. obyvatel *** 32 39% do 10 tis. obyvatel **** 31 37% Celkem % * např. Praha, Plzeň, Olomouc ** např. Opava, Kladno, Karviná *** např. Šumperk, Kroměříž, Tachov **** např. Nový Bydžov, Světlá, Nová Paka Umístění zimních stadionů dle velikosti sídel (v %) n=83 37% 10% 39% 14% nad 100 tis. obyvatel * tis. obyvatel ** tis. obyvatel *** do 10 tis. obyvatel **** Typ zimního stadionu dle počtu ledových ploch a zastřešení (v %) n=83 Typ zimního stadionu dle kapacity (v %) n=83 8% 5% 18% 22% zastřešený - 2 a více ploch méně než 800 míst zastřešený - 1 plocha nezastřešený 19% 800 až míst až míst 87% 41% více než míst 5

7 Zimní stadiony závěry z průzkumu Kapacita a typy zimních stadionů v závislosti na regionu 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Typ zimního stadionu - členění podle geografické lokace 20% 73% 4% 94% 88% 7% 6% 8% Praha a Střední Čechy Jižní a Západní Čechy Severní a Východní Čechy 12% 88% Morava Z důvodu získání detailnějšího přehledu o typech zimních stadionů a jejich kapacity jsme výsledky agregovali dle výše uvedených regionů ČR. Ke kalkulaci zobrazených hodnot byly využity informace zaslané zástupci ZS (zaslané vyplněné dotazníky). Z odpovědí vyplývá, že ve všech regionech mimo Prahu a Střední Čechy je více než 88 % stadionů zastřešených. V regionu Prahy a Středních Čech je jedna pětina zimních stadionů nezastřešených (ovlivněno vzorkem respondentů). Více než polovina zimních stadionů na Moravě disponuje kapacitou větší než míst. Zastřešený 2 a více ploch Zastřešený 1 plocha Nezastřešený 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Kapacita stadionu v závislosti na regionu 7% 20% 47% 27% Praha a Střední Čechy 16% 11% 12% 22% 52% 44% 32% 24% 24% 20% 22% 20% Severní a Východní Čechy Jižní a Západní Čechy Morava méně než 800 míst 800 až míst až míst více než míst Zdroj: Arendal 6

8 Zimní stadiony závěry z průzkumu Kapacita a typy zimních stadionů v závislosti na velikosti sídel Našim cílem bylo zjistit závislost kapacity a typu zimního stadionu na velikosti sídel. Z odpovědí vyplývá, že více než dvě třetiny zimních stadionů, bez ohledu na lokaci, je zastřešených s jednou ledovou plochou. Více než jedna třetina zimních stadionů ve městech do 10 tis. obyvatel má kapacitu míst. Polovina zimních stadionů s kapacitou větší než míst se nachází ve městech s více než 100 tis. obyvateli. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Kapacita stadionu v závislosti na velikosti sídla 9% 16% 35% 50% 67% 38% 13% 61% 8% 25% 8% 38% 13% 17% 3% nad 100 tis. obyv tis. obyv tis. obyv. do 10 tis. obyv. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Typ zimního stadionu - členění podle velikosti sídel 13% 10% 75% 83% 88% 90% 25% 17% nad 100 tis. obyv tis. obyv tis. obyv. do 10 tis. obyv. méně než 800 míst 800 až míst až míst více než míst Zastřešený 2 a více ploch Zastřešený 1 plocha Nezastřešený 7

9 Zimní stadiony závěry z průzkumu Kapacita stadionu v porovnání s jeho typem Typ stadionu / Kapacita stadionu 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 39% 80% 100% 100% 56% 20% 6% méně než 800 míst 800 až míst až míst více než míst zastřešený - 2 a více ploch zastřešený - 1 plocha nezastřešený Zabývali jsme se závislostí mezi typem ZS a jeho kapacitou, hledali jsme souvislosti s provozem ZS. Z výsledku šetření odpovědí je zřejmé, že všechny stadiony s místy jsou zastřešené s jednou ledovou plochou. Jedna pětina zimních stadionů, které disponují kapacitou více než míst, je zastřešených se dvěma a více ledovými plochami. 39 % zimních stadionů s méně než 800 místy je nezastřešených. Zdroj: Thomsit.cz 8

10 Využití a vybavenost zimních stadionů Vybavenost Druh chlazení a počet rolb Vlastnictví a provozování Doba provozu Časové využití

11 %-ní podíl z celku (n= 83) Zimní stadiony závěry z průzkumu Vybavení zimních stadionů Ostatní vybavenost zim ního stadionu* počet sky boxů: 13 počet klubových sedadel: 442 kapacita VIP zóny: 139 počet parkovacích míst průměr 167 * průměrné hodnoty připadající na 1 ZS %-ní podíl z celku (n= 83) Vybavení zimních stadionů - počet šaten 19% 20% 45% 16% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% max. 4 šatny 5-8 šaten 9-12 šaten 13 a více šaten Vybavení zimního stadionu podle druhu (rozsahu) zázemí sportoviště 90% 80% 83% 70% 60% 55% 50% 40% 30% 27% 27% 20% 10% 0% šatna pro rozhodčí lékařská místnost, místnost první pomoci rehabilitační cetrum, masážní mistnost bazén, výřivka, sauna ZdrojProfimedia 10

12 Typ vybavení Zimní stadiony závěry z průzkumu Vybavení zimních stadionů doplňkovými službami Ostatní vybavenost zimních stadionů (v % z celku) 78% 73% 64% 48% 45% 40% 34% 34% 29% 25% 16% broušení bruslí nápojové automaty restaurace kancelářské prostory (více než 40 m2) venkovní park. plochy (více než 30 míst) obchod se sport. vybavením skladovací prostory (více než 40 m2) venkovní park. plochy (méně než 30 míst) půjčovna sport. vybavení hotel, ubytovna konfereční prostory Analyzovali jsme vybavenost zimních stadionů v poskytování doplňkových služeb, kdy jsme sledovali četnost poskytování takových služeb ve sledovaném vzorku. Z odpovědí vyplývá, že téměř čtyři pětiny zimních stadionů nabízí broušení bruslí. Téměř polovina zimních stadionů v České republice nabízí kancelářské prostory o rozloze více než 40 m 2. Pouze 7 % zimních stadionů nabízí svým zákazníkům krytá parkovací místa. 13% 7% bufet/bufety/fastfood krytá parkovací místa 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: Nordic Sport Zdroj: FreiZeitZentrum Weiden 11

13 Zimní stadiony závěry z průzkumu Druh chlazení a počet rolb Druh chlazení / Typ zimního stadionu 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 33% 43% 40% 67% 57% 60% zastřešený - 2 a více ploch zastřešený - 1 plocha nezastřešený přímé chlazení nepřímé chlazení Druh chlazení či počet rolb má významný vliv na ekonomiku ZS, proto jsme i této oblasti věnovali pozornost. Ze šetření vyplývá, že dvě třetiny zastřešených stadionů se 2 a více plochami využívá přímé chlazení. 43 % zastřešených zimních stadionů s jednou plochou využívá nepřímé chlazení. U nezastřešených stadionů převládá přímé chlazení (60 %). Každý nezastřešený zimní stadion disponuje jednou rolbou. Všechny zastřešené zimní stadiony se 2 a více plochami používají 2 a více rolb. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Počet rolb v závislosti na typu zimního stadionu 100% 44% 56% 1 rolba 2 a více rolb Více než polovina zastřešených zimních stadionů s jednou 0% plochou používá jednu rolbu (56%), ostatních pak 2 a více rolb zastřešený - 2 a více ploch zastřešený - 1 plocha nezastřešený (44 %). 100% 12

14 Zimní stadiony závěry z průzkumu Vlastník a provozovatel zimního stadionu (dle velikosti sídel) Vlastník zimního stadionu / Velikost sídel nad 100 tis. obyv. 13% 25% 25% 13% 13% 13% tis. obyv. 80% 10% 10% tis. obyv. 87% 3% 7% 3% do 10 tis. obyv. 83% 7% 3% 7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Položili jsme si otázku, zda existuje závislost mezi velikostí sídel a vlastníkem / provozovatelem stadionu. Z odpovědí vyplývá, že ve městech do 99 tis. obyvatel jsou čtyři pětiny zimních stadionů vlastněny městem. Pouze ve čtvrtině měst s tis. obyvateli je město zároveň provozovatelem zimního stadionu. Město Sport. organizace / klub Firma Organizace nezisk. sektoru ČSTV, jiné svazy Příspěvková organizace Jiný Provozovatel zimního stadionu / Velikost sídel nad 100 tis. obyv. 13% 25% 25% 25% 13% Z odpovědí zároveň vyplynulo, že ve čtvrtině měst s více než 100 tis. obyvateli je provozovatelem zimního stadionu sportovní organizace. Pouze u 13% měst nad 100 tis. obyvatel je město provozovatelem zimního stadionu tis. obyv tis. obyv. do 10 tis. obyv. 10% 15% 25% 20% 26% 10% 29% 10% 4% 26% 21% 4% 50% 15% 11% 15% 11% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Město / obec Příspěvková organizace ČSTV, jiné svazy Firma Sportovní organizace / klub Organizace neziskového sektoru Jiný 13

15 Zimní stadiony závěry z průzkumu Typy provozu zimních stadionů, dny provozu Typ provozu ZS / Velikost sídel nad 100 tis. obyv. 75% 25% tis. obyv. 20% 80% tis. obyv. 28% 72% do 10 tis. obyv. 36% 64% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Vlastník je provozovatelem Vlastník pověřil jinou organizaci Kalendářní měsíce - nevyuživání ledové plochy 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% duben květen červen červenec srpen září říjen zastoupení v % Někteří vlastníci pověřují provozování ZS jinou společnost. Zjišťovali jsme, zda-li velikost sídla, kde se ZS nachází má vliv na podíl počtu ZS provozovaných vlastníkem. Z došlých odpovědí vyplývá, že u dvou třetin velkých měst (nad 100 tis. obyvatel) je město zároveň provozovatelem zimního stadionu. V malých městech je 36 % vlastníků zároveň provozovatelem zimního stadionu. Dále nás zajímalo, ve kterých kalendářních měsících zimní stadiony neudržují ledovou plochu. V období dubna až července více než 60 % zimních stadionů neudržuje ledovou plochu. 61 % stadionů využívá ledovou plochu od 181 do 270 dnů ročně. 19 % stadionů využívá ledovou více než 271 dnů v roce. Dny provozu ledové plochy zimního stadionu 19% 61% 4% 16% více než 330 dnů dnů dnů méně než 180 dnů 14

16 veřejné bruslení bruslení škol exhibiční akce na ledě jiné sportovní akce (ne na ledě) společenské, konferenční akce jiné akce Počet hodin využití stadionu týdně Počet hodin využití stadionu týdně Zimní stadiony závěry z průzkumu Časové využití zimních stadionů 45 Využítí zimního stadionu dle počtu hodin týdně a kapacity stadionu lední hokej a jiný sport na ledě méně než 800 míst až míst až míst více než míst 5 0 lední hokej tréninky lední hokej zápasy, turnaje lední hokej hobby týmy jiný sport na ledě 14 Využítí zimního stadionu dle počtu hodin týdně a kapacity stadionu ostatní využití Zdroj: Joe Louis Arena Zimní stadiony jsou nejvíce využívání pro potřeby ledního hokeje, z toho důvodu nás zajímal průměrný počet hodin využívání týdně. Z odpovědí je zřejmé, že zimní stadiony s kapacitou vyšší než míst jsou nejvíce využívané pro tréninky ledního hokeje. Veřejné bruslení využívá zimní stadion s méně než 800 místy 12 hodin týdně, což je o téměř polovinu více než u zimních stadionů s vyšší kapacitou. Bruslení škol využívá zimní stadiony s kapacitou míst více než 12 hodin týdně méně než 800 míst 800 až míst až míst více než míst 15

17 Počet hodin využití ZS týdně Zimní stadiony závěry z průzkumu Časové využití zimních stadionů počet hodin využití denně Průměrný počet hodin využití zimního stadionu denně dle kapacity zimního stadionu 13,4 13,8 13,9 15,9 Z pohledu časového využití ZS jsme analyzovali závislost mezi velikostí stadionu a počtem hodin jeho využití denně. Z odpovědí vyplývá, že zimní stadiony s kapacitou více než míst jsou využity v průměru téměř 16 hodin týdně. Zimní stadiony s méně než místy jsou obsazeny v průměru více než 13 hodin týdně

18 Ekonomické ukazatele provozu zimních stadionů Ceny pronájmu ledových ploch Provozní náklady Investiční podpora (včetně podpory z EU) Provozní podpora Podpora sportovních mládežnických klubů

19 Zimní stadiony závěry z průzkumu Cena pronájmu ledové plochy podle velikosti sídla nad 100 tis. obyv. Cena pronájmu ledové plochy - lední hokej dle velikosti sídel (v Kč/hod.) jiný sport na ledě Uvedené grafy znázorňují hodinové ceny pronájmu ledové plochy pro veřejné bruslení a pro lední hokej v závislosti na velikosti sídel tis. obyv tis. obyv. do 10 tis. obyv Cena pronájmu v Kč/hod. lední hokej - hobby týmy (zbýv. čas) lední hokej - hobby týmy (prime time) lední hokej - zápasy, turnaje lední hokej - tréninky S velikostí sídla rostou průměrné ceny pronájmu ledové plochy pro využití ledním hokejem. Cena pronájmu ledové plochy na hodinu pro hobby týmy v ledním hokeji je nejvyšší ve městech s více než 100 tis. obyvateli. Cena pronájmu ledové plochy - veřejné bruslení dle velikosti sídel (v Kč/hod.) nad 100 tis. obyv. Z provedeného průzkumu vyplynulo, že hodinová cena pronájmu ledové plochy pro veřejné bruslení pro dospělou osobu v největších městech přesahuje hranici 35 Kč. Průměrně se hodinová cena veřejného bruslení pro dítě pohybuje na úrovni 75% ceny pro dospělou osobu tis. obyv tis. obyv. do 10 tis. obyv Cena pronájmu v Kč/hod. veřejné bruslení - dítě/hod. veřejné bruslení - dospělá osoba/hod. 18

20 Zimní stadiony závěry z průzkumu Cena pronájmu ledové plochy lední hokej zastřešený 2 a více ploch zastřešený 1 plocha nezastřešený Cena pronájmu ledové plochy - lední hokej dle typu zimního stadionu (v Kč/hod.) Cena pronájmu v Kč/hod. jiný sport na ledě lední hokej - hobby týmy (zbýv. čas) lední hokej - hobby týmy (prime time) lední hokej - zápasy, turnaje lední hokej - tréninky Zjišťovali jsme závislost mezi cenou pronájmu ledové plochy pro lední hokej a typem zimního stadionu (graf vlevo) a jeho kapacitou (graf níže). Z průzkumu vyplývá, že nejvyšší cenu pronájmu ledové plochy (2.890 Kč/hod.) platí hobby týmy ledního hokeje v hlavním hracím čase (nejpoptávanější čas prime time) v zastřešených stadionech se 2 a více plochami. Nejvyšší hodinovou cenu pronájmu ledové plochy platí hobby týmy v hlavním hracím čase na všech zimních stadionech bez rozdílu jejich velikosti. Cena pronájmu ledové plochy - lední hokej dle kapacity zimního stadionu (v Kč/hod.) více než míst jiný sport na ledě až míst 800 až míst méně než 800 míst lední hokej - hobby týmy (zbýv. čas) lední hokej - hobby týmy (prime time) lední hokej - zápasy, turnaje lední hokej - tréninky Cena pronájmu v Kč/hod. 19

21 Zimní stadiony závěry z průzkumu Cena pronájmu lední plochy veřejné bruslení zastřešený 2 a více ploch zastřešený 1 plocha nezastřešený Cena pronájmu ledové plochy - bruslení pro veřejnost, dle typu zimního stadionu (v Kč/hod.) veřejné bruslení - dítě/hod. Cena pronájmu v Kč/hod. veřejné bruslení - dospělá osoba/hod. Veřejné bruslení patří k nedílné součásti nabídky ZS, z toho důvodu nás zajímaly hodinové ceny za veřejné bruslení na dospělou osobu a dítě v závislosti na typu zimního stadionu a kapacitě zimního stadionu. Nejvyšší hodinová cena pro dospělou osobu platí na stadionech s kapacitou míst a více než míst. Cena pronájmu ledové plochy - bruslení pro veřejnost, dle kapacity zimního stadionu (v Kč/hod.) více než míst až míst 800 až míst méně než 800 míst Cena pronájmu v Kč/hod. veřejné bruslení - dítě/hod. veřejné bruslení - dospělá osoba/hod. 20

22 Roční náklady v Kč Roční náklady v Kč Zimní stadiony závěry z průzkumu Náklady zimního stadionu na energie podle velikosti sídel Náklady zimního stadionu na energie - členění dle velikosti sídel (roční náklady v Kč) elektrická energie celkem zemní plyn vodné / stočné jiné energetické zdroje nad 100 tis. obyv tis. obyv tis. obyv. do 10 tis. obyv Jelikož mezi hlavní položky provozních nákladů ZS patří spotřeba elektrické energie, plynu a vody zajímala nás výše těchto nákladů v závislosti na velikosti sídel. Nejvyšší roční náklady za elektrickou energii (5.166 tis. Kč/rok) užívanou pro udržování ledové plochy a na osvětlení vykazují stadiony ve městech s více než 10o tis. obyvateli. Nejvyšší roční náklady na zemní plyn mají zimní stadiony ve městech s tis. obyvateli (2.458 tis. Kč/rok). Náklady zimního stadionu na energie - členění dle velikosti sídel (roční náklady v Kč) nad 100 tis. obyv tis. obyv tis. obyv. do 10 tis. obyv. - příkon osvětlení ledová plocha elektrická energie ledová plocha 21

23 Roční náklady v Kč Zimní stadiony závěry z průzkumu Náklady zimního stadionu na energie podle typu stadionu Náklady zimního stadionu na energie - členění dle typu stadionu (roční náklady v Kč) elektrická energie - celkem zastřešený 2 a více ploch zemní plyn vodné / stočné jiné energetické zdroje zastřešený 1 plocha nezastřešený V návaznosti na závěry uvedené výše jsme dále analyzovali náklady na energie z hlediska typu stadionu a na jeho kapacitě. Nejvyšší roční náklady zastřešeného zimního stadionu se 2 a více plochami jsou za zemní plyn (9.135 tis. Kč/rok) a za elektrickou energii (5.424 tis. Kč/rok). Nejvyšší roční náklady zastřešeného stadionu s 1 plochou jsou na elektrickou energii (1.945 tis. Kč/rok). Nejvyšší roční náklady zimního stadionu s více než místy představuje elektrická energie (5.012 tis. Kč/rok) a zemní plyn(4.261 tis. Kč/rok) Náklady zimního stadionu na energie - členění dle kapacity stadionu (roční náklady v Kč) elektrická energie celkem zemní plyn vodné / stočné jiné energetické zdroje méně než 800 míst 800 až míst až míst více než míst 22

24 Roční mzodvé náklady (v Kč) Zimní stadiony závěry z průzkumu Roční mzdové náklady, průměrný počet zaměstnanců Roční mzdové náklady a průměrný počet zaměstnanců dle kapacity ZS Průměrný počet zaměstnanců - méně než 800 míst 800 až míst až míst více než míst - mzdové náklady celkem počet zaměstnanců (k ) Vedle nákladů na spotřebu energií tvoří mzdové náklady často významnou položku v provozních nákladech. Proto jsem se rozhodli zjistit jejich výši a průměrný počet zaměstnanců v závislosti na kapacitě zimního stadionu. Průměrný počet zaměstnanců největších zimních stadionů je 21. Roční mzdové náklady stadionů s kapacitou více než míst přesáhly v roce 2011 hranici 6 mil. Kč. Roční mzdové náklady zimních stadionů s kapacitou méně než míst se pohybují pod 3 mil. 23

25 Zimní stadiony závěry z průzkumu Náklady na provoz zimního stadionu, outsourcing Outsourcing ostatních služeb zimních stadionů dle kapacity ZS (v %) 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% méně než 800 míst 800 až míst až míst více než míst Z důvodu optimalizace nákladů některé ZS outsourcují některé ze svých činností. Vpravo uvedený graf znázorňuje průměrnou strukturu nákladů na provoz stadionu. Třetina zimních stadionů s více než místy outsourcuje úklid, ostrahu a pořadatelskou službu. Účetnictví outsourcuje čtvrtina zimních stadionů s kapacitou míst. Téměř polovinu nákladů na provoz zimního stadionu tvoří náklady na údržbu ledových ploch. PHM pro rolbu / rolby 3% údržba rolby / rolb 2% Průměrné struktura nákladů na provoz stadionu / arény v roce 2011 (v %) údržba okolí stadionu 1% ostatní náklady 26% údržba stadionu (bez led. ploch) 19% údržba ledových ploch 49% 24

26 Roční náklady v Kč Roční náklady v Kč Zimní stadiony závěry z průzkumu Náklady na provoz zimního stadionu jejich struktura Náklady na údržbu ledových ploch a ostatní náklady v roce 2011 dle kapacity zimního stadionu (v Kč) méně než 800 míst 800 až míst až míst více než míst Vybrané položky nákladů na provoz stadionu v roce 2011dle kapacity zimního stadionu (v Kč) Jelikož hlavní nákladovou položku ZS tvoří údržba ledových ploch zajímala nás průměrná výše těchto nákladů v porovnání s ostatními náklady v závislosti na kapacitě ZS. Nejvyšší roční náklady na údržbu ledových ploch měly v roce 2011 zimní stadiony s více než místy (2.666 tis. Kč/rok). Nejvyšší náklady na údržbu stadionu (bez ledových ploch) měly v roce 2011 zimní stadiony s kapacitou více než míst (340 tis. Kč/rok) méně než 800 míst 800 až míst až míst více než míst Průměrně tvořily náklady na údržbu ledových ploch 49 % z celkových nákladů na údržbu stadionu. 25

27 Roční výše podpory v Kč Roční výše podpory v Kč Zimní stadiony závěry z průzkumu Investiční podpora v letech Investiční podpora ZS v letech dle velikosti sídel předpokládaná výše v r Investiční podpora patří v mnoha případech k nedílné součásti příjmů zimních stadionů, proto jsem sledovali závislost mezi její výší a velikosti sídla. Investiční podpora neplyne ZS jen z regionálních rozpočtů měst/krajů, ale i z fondů EU. Investiční podpora byla v roce 2010 nejvyšší v malých městech, tj. do 10 tis. obyvatel. ( tis. Kč/rok). Nejvyšší investiční podporu ( tis. Kč/rok) pro letošní rok očekávají města s tis. obyvateli. Podpora z fondů EU se ve sledovaných letech zvyšuje. Největší procentní nárůst (o 49 %) lze sledovat je mezi roky 2011 a Její předpokládaná výše pro letošní rok 2012 činí více než tis. Kč Investiční podpora zimních stadionů z EU fondů v letech předpokládaná výše v r

28 Roční výše podporyv v Kč Roční výše podpory v Kč Zimní stadiony závěry z průzkumu Investiční podpora zimních stadionů v letech Investiční podpora zimních stadionů v letech (dle typu zimního stadionu) zastřešený - 1 plocha předpokládaná výše v r zastřešený - 2 a více ploch Grafy znázorňují investiční podporu zimních stadionů v letech v závislosti na typu a kapacitě zimního stadionu. Nejvyšší investiční podpora plynula ve sledovaných letech do zastřešených stadionů se 2 a více plochami. V letošním roce se očekává její snížení. Největší investiční podpora plynula v roce 2010 do malých stadionů s méně než 800 místy ( tis. Kč/rok), roce 2011 pak do zimních stadionů s kapacitou nad míst ( tis. Kč/rok). V roce 2012 je očekáván největší příliv investiční podpory do stadionů s místy ( tis. Kč/rok). Investiční podpora zimních stadionů mimo EU v letech (dle kapacity zimního stadionu) předpokládaná výše v r

29 Roční výše podpory v Kč Roční výše podpory v Kč Zimní stadiony závěry z průzkumu Provozní podpora zimního stadionu v letech Podpora provozu ZS ze strany veřejného sektoru (především měst a obcí) hraje důležitou roli v příjmech ZS. Ověřovali jsme hypotézu, zda-li existuje závislost mezi výší provozní podpory a velikosti sídel a typem zimního stadionu. Z průzkumu vyplývá, že průměrná provozní podpora ve městech nad 100 tis. obyvatel je téměř dvakrát vyšší než podpora ve městech s tis. obyvateli. V roce 2011 činila provozní podpora zastřešených stadionů se 2 a více plochami tis. Kč. (v roce 2012 je očekáván oproti roku 2011 pokles) Provozní podpora zimního stadionu v letech (dle velikosti sídel) předpokládaná výše v r Provozní podpora zimního stadionu v letech (dle typu zimního stadionu) zastřešený 2 a více ploch zastřešený 1 plocha nezastřešený Největší provozní podpora zimního stadionu je ve sledovaných letech v sídlech nad 100 tis. obyvatel (v roce 2012 očekávají oproti 2011 nárůst) Průměrná provozní podpora dle velikosti měst: nad 100 tis. obyvatel: tis. Kč tis. obyvatel: tis. Kč tis. obyvatel: tis. Kč do 10 tis. obyvatel: tis. Kč předpokládaná výše v r

30 Roční výše podpory v Kč Roční výše podpory v Kč Zimní stadiony závěry z průzkumu Provozní podpora zimních stadionů, podpora sportovních mládežnických klubů Provozní podpora zimního stadionu v letech (dle kapacity zimního stadionu) Analyzovali jsme výši podpory provozu ZS v letech v závislosti na jeho kapacitě a podporu mládežnických klubů dle velikosti sídel. Nejvyšší provozní podporu získaly v letech zimní stadiony s největší kapacitou, tj. s více než místy ( tis. Kč v roce 2010, tis. Kč v roce 2011 a tis.kč v roce 2012). V meziročním srovnání je v porovnání s loňským rokem očekáván pokles provozní podpory pro letošní rok. Podpora sportovních mládežnických klubů v letech 2010 a 2011 zůstávala převážně na stejné úrovni. Markantní nárůst podpory (o 42 %) sportovních mládežnických klubů pro rok 2012 lze očekávat ve městech s tis. obyvateli předpokládaná výše v r Podpora sportovních mládežnických klubů dle velikosti sídel předpokládaná výše v r

31 Roční výše podpory v Kč Roční výše podpory v Kč Zimní stadiony závěry z průzkumu Podpora sportovních mládežnických klubů Zobrazené grafy znázorňují podporu sportovních mládežnických klubů v závislosti na kapacitě zimního stadionu a na typu zimního stadionu Podpora sportovních mládežnických klubů dle typu zimního stadionu Nejvyšší podporu mládežnických sportovních klubů lze v letošním roce očekávat (podobně jako v uplynulých letech) na zimních stadionech s kapacitou více než místy (8.437 tis. Kč/rok) Naopak nejmenší podpora zůstane i nadále malým stadionům s méně než 800 místy (461 tis. Kč/rok). Průměrná podpora mládežnického klubu sportujícího na zimním stadionu se 2 a více ledovými plochami dosáhla v roce tis. Kč a s 1 ledovou plochou tis. Kč zastřešený - 2 a více ploch zastřešený - 1 plocha Podpora sportovních mládežnických klubů dle kapacity zimního stadionu předpokládaná výše v r předpokládaná výše v r

32 Ondřej Špaček KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative ( KPMG International ), a Swiss entity. All rights reserved. Printed in the Czech Republic. The KPMG name, logo and cutting through complexity are registered trademarks or trademarks of KPMG International Cooperative (KPMG International).