NA CESTĚ K MODERNOSTI

Transkript

1 NA CESTĚ K MODERNOSTI Umělecké sdružení Osma a jeho okruh v letech Nicholas Sawicki filozofická fakulta univerzity karlovy, 2014

2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Sawicki, Nicholas Na cestě k modernosti: umělecké sdružení Osma a jeho okruh v letech / Nicholas Sawicki. Vyd. 1. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, s. (Mnemosyne; sv. 10) Anglické resumé ISBN * 75(437.3) * /.038 * * (437.3) Osma (umělecká skupina) umělecké skupiny Česko 20. stol. české malířství 20. stol. moderní malířství Česko intelektuální život Česko 20. stol. monografie 75 Malířství [21] Z angličtiny přeložila Pavla Machalíková Recenzovali prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. PhDr. Mahulena Nešlehová Nicholas Sawicki, 2014 Translation Pavla Machalíková, 2014 Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2014 Všechna práva vyhrazena ISBN

3 Obsah Úvod 7 I. Začátky umělecké skupiny 18 Akademie výtvarných umění na počátku století 21 Výuka malby v akademických ateliérech 27 Akademický idealismus a realismus 33 Rozchod s tradicí 39 II. Ve stopách moderního umění 47 Moderna ve stavu zrodu 48 Proti hotovosti v malbě 54 Revoluce barvou a štětcem 61 První cesty do zahraničí 67 III. Zapojení do veřejného života 77 První společná výstava 79 Nová malba malířská 89 České malířství, z těchto lidí? 99 Ne Češi, Němci či židé, ale Pražané 106 IV. Hledání nového uměleckého výrazu 113 Nové malířské prostředky 115 Barvou tvořit plasticky 123 Upevňování pozic 134 Rozšiřování kontaktů v cizině 141 Závěr: Osma na rozcestí 151

4 Bibliografie 158 Seznam vyobrazení 181 Jmenný rejstřík 185 Resumé/Summary 190

5 Úvod V dubnu roku 1907 se v pronajatém obchodě na okraji Starého Města v Praze sešlo osm umělců s přáteli, aby zde zahájili první výstavu svých prací. Budova, v níž se obchod nacházel, stála v Králo dvorské ulici nedaleko Prašné brány a celý výstavní prostor nebyl větší než malý byt. Výstavu tvořilo přibližně sedmdesát obrazů a kreseb, většinou krajin, městských zákoutí a portrétů umělců samých i jejich současníků. Tito umělci si říkali Osma nebo Die Acht a tento dvojjazyčný název odkazoval na počet účastníků výstavy a také na jejich rozmanitý národnostní původ. Jejich první skupinové vystoupení se stalo toho roku zlomovou událostí. Řečeno slovy historika umění Václava Nebeského se v tento moment zrodila pražská škola moderní malby. 1 Karel Teige to později hodnotil jako okamžik, kdy se výtvarné umění v Praze konečně vymanilo z pout tradice a vkusu a stalo se nezávislým prostorem nabízejícím nevyčerpatelné množství nových uměleckých možností: Osma signalizovala moment rozdvojení uměleckého světa. V polovině 19. století v Paříži a nyní při příchodu Osmy v Praze rozevře se neodvolatelně propast mezi avantgardou a akademismem a zároveň se prohloubí roztržka mezi živou progresivní tvorbou a nekultivovaným konzervativním publikem, podživeným zvetšelými estetickými ideály. Vztahy umělecké produkce k společenskému životu nabývají odtud nové tvářnosti. Důsledkem dělby práce, dovedené v moderní době do krajnosti, je nebývalé zodbornění a osamostatnění duchovní aktivity; umění nabývá relativní, ale co nejúplnější autonomie se samopohybem z vlastních tvůrčích energií a zdrojů, se specifickým vývojem o svérázných etapách, na něž společenské vlivy působí jen nepatrně, nepřímo a skrytě anebo namnoze nepůsobí vůbec. [ ] Na tomto místě, in margine veřejného života, děje se bytostný přerod umělecké tvorby, podstatná přeměna povahy a funkce umění, jež soustředěno na sebe a do sebe může si klást své vlastní otázky a vlastní cíle. 2 1 Původní znění citátu je následující: L École de Prague de la peinture moderne était, dès ce moment, née. Nebeský, V., L Art moderne tchécoslovaque, , Paříž, Félix Alcan 1937, s Teige, K., Bohumil Kubišta [1949], in: K. Teige, Osvobozování života a poezie: Studie ze čtyřicátých let. Výbor z díla, sv. 3, ed. V. Effenberger, J. Brabec, Praha, Aurora 1994, s Původně in: Kvart 5 (1949), s úvod 7

6 Počátky Osmy měly však hlubší kořeny, které sahaly ještě před její první výstavu. Skupina se začala formovat na konci roku 1904 a na počátku roku následujícího, přestože v té době ještě neměla název a nebyla víc než pouhý okruh školních přátel a spolužáků. Šlo o neformální sdružení bez pevných obrysů, které se v průběhu let postupně měnilo a rozšiřovalo. Zahrnovalo malíře Vincence Beneše, Friedricha Feigla, Emila Fillu, Maxe Horba, Otakara Kubína, Bohumila Kubištu, Williho Nowaka, Emila Pittermanna, Antonína Procházku a Linku Procházkovou. Tito umělci byli přímými účastníky akcí organizovaných pod hlavičkou Osmy, ale aktivit skupiny se účastnili i další, například Vratislav Hugo Brunner, Zdeněk Kratochvíl, Max Oppenheimer a Václav Špála. Osma přitahovala i významné osobnosti literární komunity, především Maxe Broda a Františka Xavera Šaldu, kteří se oba stali jejími stoupenci a obhájci. Od založení skupiny uplynulo již více než sto let a z dnešní perspektivy zní Nebeského tvrzení, že moderní umění v Praze se zrodilo při příchodu Osmy, poněkud anachronicky. Také Teigeho názor, že tato skupina byla první pražskou avantgardou, je snadno zpochybnitelný. Dnes by se už jen málokdo snažil o spojování dějin modernismu či avantgardy s nějakými konkrétními daty vzniku či zrodu, a to jak v českém, tak v mezinárodním kontextu. Představa moderního umění a modernismu ražená Osmou byla ve skutečnosti jen jednou z mnoha, které se na přelomu pozdního 19. a raného 20. století utvořily, a je samozřejmé, že i v Praze existovala již tehdy řada dalších sdružení prezentujících se jako stoupenci modernismu, každé pod svým vlastním programem, které se někdy shodovaly, ale ještě častěji rozcházely. Patřily k nim Spolek výtvarných umělců Mánes, Jednota umělců výtvarných, německý Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen a další větší i menší sdružení, která od devadesátých let 19. století modernizovala pražskou uměleckou obec. Pravdou však zůstává, že veřejné vystoupení Osmy a vytvoření uměleckého sdružení znamenalo určitý bod zlomu, který nezvratně změnil pražskou uměleckou scénu na dlouhá léta dopředu. V dnešní Praze jsou dozvuky tohoto vlivu ovšem už jen stěží postřehnutelné. Umění se již posunulo daleko za hranice zájmů ra 8 na cestě k modernosti

7 ného 20. století a v budově v Králodvorské ulici č. 16, kde se konala první výstava Osmy, už po tehdejších událostech není ani památky. Odkaz těchto umělců je však ve městě, kde žili a tvořili, stále přítomen, a program místních muzeí a galerií ho stále aktualizuje. Jsou zastoupeni snad ve všech muzeích v Česku, která mají sbírku umění 20. století a v jejichž expozicích bývají jejich díla umístěna obvykle na samém začátku jakoby na důkaz vlivu Osmy na dějiny moderního umění. Umělci z této skupiny se dnes těší velké sběratelské pozornosti a publikace o jejich tvorbě jdou do desítek. V poslední době vešli v lepší známost i mimo české prostředí, přestože informace o jejich tvorbě dostupné v zahraničí zůstávají fragmentární a skupina dosud nebyla uspokojivě zahrnuta do obecných přehledů moderního umění. S tvorbou Osmy jsem se poprvé setkal během své první cesty do Prahy, v době, kdy se právě otevřela stálá expozice moderního umění Národní galerie v nově zrekonstruovaném Veletržním paláci. Obrazy, které jsem tam spatřil, mě neobyčejně zaujaly. Vzpomínám si, jak mě tehdy udivilo, že jsem se se jmény jejich autorů v průběhu svých studií ve Spojených státech nikdy nesetkal, přestože jejich dílo úzce souviselo s diskusí o francouzském, německém a americkém modernismu, který byl hlavním tématem mého vlastního odborného zájmu na vysoké škole. Časem mě pak bádání o těchto umělcích, jejichž tvorba se nakonec stala tématem mé disertační práce, zcela pohltilo. O tuto disertaci se opírá i předkládaná kniha. 3 Zabývá se vznikem a utvářením Osmy v období mezi lety , kdy umělci sdružení ve skupině spolupracovali nejtěsněji a byli si myšlenkově nejblíže. Kniha rozebírá průběh formování skupiny i postupy, názory a cíle, které umělci kolektivně přejímali. Mezi velkým množstvím publikací o jednotlivých umělcích Osmy vydaných od meziválečných let až do současnosti je tato práce po víc než dvou desetiletích, která uplynula od vydání knihy Miroslava Lamače Osma a Skupina 3 Jde o doktorskou práci Becoming Modern: The Prague Eight and Modern Art, , Department of the History of Art, University of Pennsylvania, úvod 9