ZIMA 2017/2018. Leden 2007, leden 2010, leden 2017 a leden 2018 co mají tyto společného?

Transkript

1 Č. 51 ZIMA 2017/2018 Silné západní proudění a extrémy s ním spojené Po většinu klimatologické zimní sezóny 2017/2018 se velmi silně prosazovalo západní až jihozápadní proudění od Atlantiku, které se vyznačovalo přísunem vlhkého a teplého vzduchu. Toto proudění často, v oblasti cyklon z Atlantiku postupujících, sílilo a na území střední Evropy foukal velmi silný vítr. Některé situace se podobaly situaci z konce října roku 2017 (viz číslo 50 s přílohou). Více informací o specifikách západního proudění v letošní zimě najdete v příspěvku uvnitř tohoto čísla. METEOZPRÁVY Leden 2007, leden 2010, leden 2017 a leden 2018 co mají tyto společného? Veškeré uvedené měsíce nemají tak úplně shodné rysy, ale vyznačují se všechny nějakou extremitou počasí na území ČR. Leden 2007 a 2018 se vyznačovaly velmi silnými poryvy větru, leden 2010 a 2017 studeným a zejména leden 2010 na srážky velmi bohatým počasím. Tyto měsíce v uvedených čtyřech letech srovnáme právě v rubrice Téma tohoto čísla časopisu. Zaměříme se na synoptický vývoj, průběh počasí s výčtem extrémů a stručně i na jeho důsledky. TÉMA Jaké jsou zásady pro předpověď teploty vzduchu? >>> Teorie na straně č. 26 Leden 2018 patří mezi nejteplejší, v Evropě je druhým nejteplejším >>> Meteozprávy na straně č. 3 TEORIE METEOZPRÁVY Už se zdálo, že letošní klimatologická zimní sezóna se bude prakticky přesně krýt s tou v roce 2006/2007. Avšak poslední třetina sezóny a zejména poslední týdny ukázaly, že přeci jen významnější zimní epizoda nastane a průměrné teploty sezóny nebudou tak vysoké, jak by byly v případě, že by počasí pokračovalo shodným trendem jako v prosinci a v lednu. Únor 2018 byl odlišný a přinesl i silné mrazy ve svých posledních dnech. Významně snížil teplotní průměr celého období. I tak bude zima 2017/2018 patřit mezi mírnější, neboť zimní epizoda v ní byla příliš krátká a v převážné části období převládalo teplé počasí. První dvě třetiny zimy byly také vlhké v souvislosti s prouděním od Atlantiku, což též kompenzoval únor suchým počasí a též snížil i srážkový průměr. Jak zimní sezóna vychází z pohledu našeho měření v Praze, jaké extrémy přineslo počasí během sezóny, a další informace se dočtete právě v tomto této sezóně věnovaném čísle tohoto časopisu. Počasí na: Pá Zataženo až oblačno, občas déšť, od 800m a večer všude sněžení 6 C/3 C <HYDROMETEOROLOGICKÝ A KLIMATICKÝ MAGAZÍN>

2 OBSAH 51. ČÍSLA: ZIMA 2017/2018 METEOZPRÁVY... 3 STATISTIKY TEORIE METEOKVÍZ TÉMA FOTOGALERIE REFERENCE Stránka 2

3 METEOZPRÁVY Rubrika přináší informace o průběhu zejména význačného a zajímavého počasí s popisem příčin jeho výskytu a dále jeho případných následků a vlivů v různých oblastech. Sestává z jednotlivých článků či příspěvků, které informují o průběhu počasí v ČR, o rekordních hodnotách, statistikách naměřených na naší meteorologické stanici. METEOROLOGIE Stručné shrnutí průběhu počasí a jeho příčin v zimním klimatickém období 2017/2018 v ČR Vývoj synoptické situace: Za zvlněnou studenou frontou, která přecházela naše území od jihozápadu až jihu na konci klimatologického podzimu (viz Meteolisty č. 50) pronikl do centrální Evropy studený vzduch. Tento stav byl ovšem pouze přechodný a během dalších dnů prosince se obnovilo západní proudění s přechodem jednotlivých frontálních systémů, které bylo značně vlhké a teplejší. Kolem 10. prosince postupovaly od západu ze severního Atlantiku jednotlivé hluboké tlakové níže (jednalo se zejména o níži zvanou Xanthos a níži Yves. S nimi spojené systémy ovlivnily v silném západním až severozápadním proudění počasí u nás. Za nimi následovaly v brázdě nízkého tlaku vzduchu další systémy front. Na přelomu druhé a třetí dekády prosince k nám pronikl přechodně chladnější vzduch, současně vznikla slabá teplotní inverze. Před vánočním obdobím ovšem došlo k návratu západní cirkulace v plné síle. Od západu postupovaly přes ČR v teplém proudění frontální systémy. Velmi teplé počasí panovalo v krátkých teplých sektorech cyklon. Významný příliv teplého vzduchu nastalo po krátkém ochlazení v poslední den roku, kdy naše území přecházel další frontální systém. V silném západním proudění postoupila na počátku ledna od západu přes ČR okludovaná fronta. Za teplou frontou došlo opět k otevření teplého sektoru další níže s přílivem teplého vzduchu. Tento byl střídán opět krátce chladným prouděním a situace byla shodná i v dalších dnech. Po polovině ledna ovlivnila počasí u nás významná tlaková níže zvaná Friederike a s ní spojený frontální systém. Došlo k významnému zesílení větru a k následnému přílivu studenějšího vzduchu. Situace byla opět přechodná, v brázdě nízkého tlaku vzduchu postoupila od západu opět okluzní fronta nastal příliv teplého vzduchu. Další systémy front následovaly do konce měsíce, významnější příliv teplého vzduchu se konal v posledních lednových dnech. Počátek února se nesl ve shodném duchu ohledně synoptického vývoje. Během dalších dnů k nám ovšem začal více pronikat studený vzduch ze severních směrů. Západní proudění již se neprosazovalo nebo se prosazovalo jen v mírnější formě a docházelo jen ke slabším a krátkým přílivům teplejšího vzduchu oproti přílivů vzduchu studeného. Po polovině února začala ovlivňovat středoevropské počasí mohutná tlaková výše a zesiloval k nám příliv mrazivého vzduchu od severovýchodu, původem z Arktidy. Tento vyvrcholil v posledních měsících února a zároveň klimatologické zimní sezóny. Vývoj počasí v jednotlivých měsících období: PROSINEC dekáda: 1. až 10. prosince 2017 Zpočátku období převládalo o něco chladnější počasí za zvlněnou studenou frontou, která od jihu až jihozápadu přešla v minulém měsíci. Během dekády převládlo cyklonální západní proudění s přechodem jednotlivých systémů front. Na konci období začala počasí v ČR ovlivňovat významná tlaková níže zvaná "Xanthos" o několika středech na frontálním rozhraní. Velká oblačnost převážila, občas se objevily srážky různého druhu i skupenství a jen přechodně se oblačnost zmenšila na skoro jasno až polojasno. Nejnižší teploty klesaly na +4 až -3 C, nejvyšší stoupaly na -1 až +4 C a ke konci období až k 7 C. Stránka 3

4 METEOZPRÁVY 2. dekáda: 11. až 20. prosince 2017 Na počátku období ovlivnila počasí u nás tlaková níže zvaná "Xanthos" a následně "Yves" a "Zulin". Na Lysé hoře dosáhl maximální náraz větru 38m/s. V dalších dnech období pokračovalo čerstvé západní proudění s přechodem jednotlivých frontálních systémů a následně v brázdě nízkého tlaku vzduchu. Počasí tak bylo opět hodně oblačné a vlhké s častými srážkami všeho druhu, pod 500m převažovaly kapalné srážky. Nejnižší teploty klesaly na +3 až 0 C, krátce na -3 C. Nejvyšší dosahovaly 4 až 10 C, ke konci období 0 až 5 C. 3. dekáda: 21. až 31. prosince 2017 Střídavé počasí s přechodem jednotlivých systémů front neskončilo ani v poslední dekádě měsíce, v závěru bylo ve znamení zesílení přílivu teplého vzduchu od jihu. I nadále převládala velká oblačnost a občas se objevovaly srážky, jen přechodně byly v nižších polohách sněhové, jinak kapalné. Nejnižší teploty klesaly na 7 až 1 C, přechodně na +2 až -4 C. Nejvyšší vystupovaly na 4 až 9 C, přechodně jen do 5 C a naopak zejména v závěru roku na hodnoty kolem C s dosažení 14.2 C na jižní Moravě jako teplotního maxima tohoto období. LEDEN dekáda: 1. až 10. ledna 2018 Počasí v ČR ovlivnila okluzní fronta, která přinesla konec přílivu teplého vzduchu, který započal na konci minulého měsíce a současně roku. Naše území se ocitlo v silném západním proudění, které bylo o něco chladnější a vlhké. Za teplou frontou k nám přesně v polovině dekády pronikl od jihozápadu teplý vzduch. Počasí bylo tedy hodně oblačné s častými srážkami a to nejen v podobě deště, ale i přeháněk a ojedinělých bouřek v silném proudění na počátku období. Koncem období bylo zataženo až oblačno a kouřmo či místy mlhavo. Nejnižší teploty klesaly na 5 až 0 C, postupně na 7 až 1 C. Nejvyšší denní pak vystupovaly na 4 až 9 C, přechodně až na 12 C. 2. dekáda: 11. až 20. ledna 2018 Počasí bylo ve znamení vlivu oblasti vysokého tlaku vzduchu nad severovýchodem Evropy a na naše území postupně pronikal zejména do nižších vrstev atmosféry studený vzduch od severu. V polovině období došlo k odsouvání se tlakové výše k severovýchodu až východu a od západu se prosadily opět postupující významné cyklony a s nimi spojené frontální systémy. Na konci období přecházela přes centrální Evropu brázda nízkého tlaku vzduchu. Nízká oblačnost a mlhavé počasí, jen místy polojasné až slunné, se změnilo opět v oblačné frontální oblačností, na frontách se srážkami a v oblasti významných cyklon, zejména níže "Friederike", která ovlivnila počasí u nás ve shodné datum jako níže "Kyrill" v roce 2007, také silné poryvy větru. Nejnižší teploty klesaly na 6 až 1 C, postupně na +1 až -4 C a jen při vyjasnění níže. Nejvyšší teploty byly mezi 5 až 10 C, uprostřed období jen kolem 2 C. Stránka 4

5 METEOZPRÁVY 3. dekáda: 21. až 31. ledna 2018 Též se zcela jasně prosadilo atlantické proudění s přechodem mnoha frontálních systémů, které přinesly střídání vzduchových hmot nad střední Evropou a to dosti rychlé. I oblačnost se střídala, bylo většinou oblačno, na frontách až zataženo se srážkami. Tyto byly spíše méně vydatné a i na horách přechodně kapalné. Nejnižší teploty klesaly zpočátku a na konci období na +2 až -3 C, jinak na 5 až 1 C a odpolední maxima se pohybovala od 0 až 5 C na počátku období, po 6 až 11 C a přechodně až 13 C na jeho konci v tzv. teplých sektorech tlakových níží, putujících od západu. ÚNOR dekáda: 1. až 10. února 2018 V úplném počátku období ovlivňovala počasí v ČR ještě frontální vlna z předchozího měsíce. V dalších dnech k nám za studenou frontou systému začal pronikat studený vzduch od severozápadu. Zpočátku teplejší počasí se změnilo v zimní ráz počasí s teplotami v maximech jen velmi slabě nad bodem mrazu a v noci s mírnými mrazy. Bylo oblačnost občas se sněžením nebo přeháňkami, zpočátku období šlo v nižších polohách ještě o déšť. Koncem období se objevovaly místy mlhy, v noci a ráno i mrznoucí. Nejnižší teploty klesaly na 4 až 0 C, postupně na -1 až -8 C. 2. dekáda: 11. až 20. února 2018 V úvodu období přešla od západu okluzní fronta, další následovala na počátku druhé poloviny dekády. Tyto fronty obnovily teplejší západní proudění, které bylo současně i o něco vlhčí. Na konci období se začala nad střední Evropu rozšiřovat tlaková výše. Oblačné počasí, přechodně i zatažené, s občasným sněžením, přechodně smíšenými srážkami nebo srážkami v přeháňkách se měnilo na konci období na polojasné, místy skoro jasné počasí v noci a ráno s lokálními mlhami, i mrznoucími a nízkou oblačností. Nejnižší teploty klesaly do intervalu +2 až -5 C, pouze při výraznějším vyjasnění níže. Odpolední maxima stoupala na 2 až 7 C, přechodně jen do 3 C. 3. dekáda: 21. až 28. února 2018 Celá dekáda byla ve znamení vlivu rozsáhlé anticyklony zvané "Fritz" a následně "Hartmut" s přílivem postupně zesilujícího mrazivého vzduchu od severovýchodu, původem z Ruska. Počasí bylo často jasné až polojasné, jen spíše ojediněle s nízkou oblačností a mrznoucími mlhami. Zejména na SV/V země se častěji zhoršovala kvalita ovzduší. Na konci měsíce se objevil silný mráz a to noční i denní. Teploty v minimech klesaly zpočátku dekády na -3 až -9 C, ve zbytku na -10 až -17 C, místy za vhodných podmínek k -22 C. Maximální denní teploty stoupaly zpočátku na -3 až +2 C, ve zbytku období na -10 až -4 C nejčastěji. Stránka 5

6 METEOZRÁVY Závěrečná bilance: Zimní sezóna 2017/2018 byla mírná co do průběhu teplot. V prosinci a lednu se vyskytovaly často významnější přílivy teplého vzduchu s výskytem občas i rekordně vysokých denních maximálních teplot, ale též vysokých nočních minimálních teplot. Převažovalo vlhké počasí s častými srážkami v polohách pod 500m většinou kapalnými, během ledna srážek postupně ubývalo. V únoru převládalo průměrné počasí co do teplot, které byly významně nižší než v uplynulých dvou třetinách sezóny. Ke konci měsíce se vyskytla významná mrazivá epizoda, kterou lze považovat za teplotní vrchol zimy s výskytem teplotního minima. Srážkově byl únor velmi chudý, zejména polohy pod 400m v Čechách měly v mrazivých dnech tzv. holomrazy. V posledních dnech měsíce, které byly významněji mrazivé, došlo k rychlému nárůstu ledových jevů na tocích. Tyto místy, v posledních dnech pak často, ovlivňovaly měření stavů a průtoků na nich. Další informace o průběhu počasí budou následovat v příspěvcích níže a v klimatických datech. Reakce autorovi: info@meteoaktuality.cz / METEOROLOGIE Silné západní proudění převažovalo po většinu sezóny V prosinci a v lednu byly teploty mnohdy vyšší než v listopadu, k čemuž v posledních letech dochází často. Příčinou byl velmi aktivní Atlantik, tedy převaha západní cirkulace. Tato s sebou přinášela v často i čerstvém až silném proudění velké množství vlhkosti a teplejší vzduch. Proudění se občas stočilo na velmi teplé jihozápadní až jižní s krátkými přílivy teplého vzduchu mezi teplými a studenými frontami systémů, postupujících od západu ve zmíněném řídícím proudění. Výsledkem bylo vedle velkého střídání počasí převážně teplé a vlhké počasí občas se silným větrem. To zejména v oblastech významných tlakových níží, které postupovaly většinou severní drahou přes Skandinávii, které i přes severozápadní a severní část Evropy střední. Nejvýznamnější větrné situaci připomeneme v dalším textu. Tlaková níže Firiderike připomněla po polovině ledna níži Kyrill z roku 2007 Kolem 18. ledna 2018 ovlivnila významným způsobem počasí u nás a na četných místech střední, západní a severozápadní či severní Evropy cyklona zvaná Friederike. Přecházela ve shodný čas jako před 11 lety zatím z poslední doby nejvýznamnější tlaková níže zvaná Kyrill. Letošní níže přinesla opět podobné projevy, které tyto situace obvykle přinášejí. V teplém proudění před studenou frontou systému velmi silný vítr s nárazy, dále prudší srážky i konvekčního charakteru (bouřky se objevily zejména v Německu, ale i v Čechách) a další. Tyto situace v oblastech významných cyklon většinou přinášejí velké teplotní změny (v oblasti systému front níže), velké tlakové změny (před níží významný pokles, poté značný vzestup), silný vítr s nárazy (plošnější výskyt s významnými nárazy i mimo hory) a také lokálně vydatné srážky někdy včetně bouřkové činnosti. Tlaková níže z letošního ledna byla významná, ale nebyla z pohledu síly větru významnější než níže Kyrill ani Herwart z října roku 2017 (viz příloha 50. čísla časopisu), ale byla významnější než níže Emma z roku Připomeňme si ještě pomyslný žebříček maximálních nárazů větru v ČR při přechodu významných cyklon: 60m/s (Kyrill, 2007), 50.5m/s (Herwart, 2017), 48m/s (Friderike, 2018), 47m/s (Emma, 2008), Nilas 45m/s (2015). V prosinci 2017 ovlivnila počasí u nás tlaková níže zvaná Xanthos a ta přinesla také silné poryvy větru především do východní části území. Vítr ovšem nebyl tak významný jako v předchozím rozebíraném (lednovém) případě, maximální náraz zaznamenala Lysá hora s 38m/s a Sněžka s 35m/s. Opět situaci provázely velké tlakové i teplotní rozdíl na našem území. Reakce autorovi: info@meteoaktuality.cz / Stránka 6

7 METEOZPRÁVY METEOROLOGIE, KLIMATOLOGIE Významnější přílivy teplého vzduchu v zimní sezóně Časté jihozápadní až západní proudění s krátkými přílivy teplého vzduchu od jihu až jihovýchodu, taková cirkulace převažovala v prosinci i v lednu letošní klimatologické zimní sezóny. Tato cirkulace přinášela do ne horských poloh kladné teploty, mnohdy i co se týče minimálních teplot., dále občas i rekordně vysoké odpolední maximální teploty a ojediněle i noční minimální. Dále s sebou neslo toto proudění velké množství vlhkosti, což se projevovalo častou velkou oblačností frontálního charakteru s častými srážkami (o jejich rozložení a intenzitách pojednává jiný příspěvek). Současně bylo počasí větrnější. Vzhledem k uvedenému průběhu se v ČR nevyskytovaly smogové situace a ani nebylo naše území náchylné k významnějšímu zhoršování kvality ovzduší. Oproti poslednímu klimaticky zimnímu měsíci, zejména jeho druhé polovině. V dalším textu budou prezentována data teplotního průběhu týkající se teplejších epizod, které se v letošní zimní sezóny objevovaly. Použitá data byla naměřena v sídlištní lokalitě Prahy v nadmořské výšce cca 300m n.m. mimo centrum města. Teplé epizody byly hodnoceny dle následujících kritérií. Za teplou epizodu byly považovány dny, v nich maximální denní teplota přesáhla 5.0 C. Za mimořádné teplé období pak období s teplotou v maximech vyšší než 10.0 C, v obou případech včetně. Dále byl hodnocen počet mrazivých dnů, tj. dnů s teplotou pod 0.0 C. Vrcholy teplých epizod se vyskytly v teplých sektorech tlakových níží. Extrémy a další ukazatele jsou vyznačeny v přiložených tabulkách s komentářem. Prezentace dat Den TMAX TMIN Situace ,7 1, ,9 4, ,9 0,9 TF ,6 2, , ,2 2, ,7 2,1 TN, TF, OF ,5 2, ,3 - BNT , , ,5 3,6 TF , , , ,5 6,7 TF , ,8 2, ,8 2, ,5 5 OF, TF ,2 5, ,3 5, ,5 3,7 Tab. 1 Přehled teplot v maximech nad 5 C, v minimech nad 0 C a příčinných situací v zimní sezóně 2017/2018 dle měření v Praze ,1 3, ,5 5, ,2 4,3 TF ,1 2, , ,1 0,4 TN, OF, TF , ,7 1, ,5 4, ,5 2, ,1 1, ,5 1, , ,9 7,2 OF, TF ,9 0, , ,9 2, ,7 1, ,3 1, ,3 1, ,5 - OF , ,8 1 OF TMAX > 5 C 46 TMAX > 10 C 8 TMIN > 5 C 6 Stránka 7

8 METEOZPRÁVY V první tabulce jsou uvedeny teplé epizody v podobě teplot v maximech nad 5 C s rozlišením dnů na dny s maximální teplotou nad 10 C a též jsou uvedeny noční minimální teploty nad 0 C s rozlišením teplot v minimech nad 5 C. K teplotám jsou vždy uvedeny příčinné situace. Při výskytu maximální teploty alespoň nad 5 C a minimální teploty nižší než 0.0 C včetně, není minimální teplota uváděna, neboť není splněno kritérium této statistiky. Celkem se za zimní sezónu objevilo 46 dní (z teoreticky 90 možných) s teplotou v maximech nad 5 C, 8 dní s teplotou v maximech nad 10 C a 6 nocí s minimální teplotou nad 5 C. Teplot v minimech vyšších než 0 C bylo celkem 39. Nejvíce dnů (24) s teplotou v maximech nad 5 C se vyskytlo v lednu. Shodně jako co se týče teploty v maximech nad 10 C a též co se týče teploty v minimech vyšší než 5 C. Uvedené přílivy významně zvyšují teplotní průměr sezóny jako celku a jeho odchylku od normálu. Den TMIN Den TMIN , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,4 Tab. 2 Přehled nejnižších nočních teplot pod 0.0 C v klimatologické zimě 2017/2018 dle měření v Praze Z uvedeného přehledu minimálních teplot vidíme, že mráz byl v prosinci a lednu maximálně slabý, v ostatní neuvedené dny teploty neklesly pod bod mrazu či ojediněle dokonce zůstávaly nad 5 C. Tyto hodnoty pak obsahuje výše uvedená tabulka 1. V únoru klesla teplota pod bod mrazu ve 22 z 28 možných dnů. Minimální teploty nižší než 0.0 C převládaly oproti teplotám v maximech nad 5 C a občas i nad 10 C v měsíci únoru. Pod -3 C klesala minima v prosinci a lednu jen výjimečně, v první polovině února občas. Stránka 8

9 METEOZPRÁVY Závěr V teplém proudění převládajícím po většinu zimní sezóny, které je předmětem tohoto článku, teploty vystupovaly často nad 5 C, občas nad 10 C a nejnižší noční teploty klesaly pod bod mrazu jen občas, naopak ojediněle zůstávaly i nad 5 C a to právě ve vrcholících přílivem teplého vzduchu. Ty jsou uvedeny v tabulce 1. Opačný trend teplot měl únor, zejména jeho poslední dvě dekády, kdy zpočátku klesaly teploty v minimech občas pod -3 C, v maximech pak nestoupaly nad 5 C. V první polovině února stoupala maxima nad 5 C občas. V minimech klesaly teploty v posledních dvou dekádách února postupně pod -3 C, v poslední dekády pod 5 C a v posledních dnech i pod -10 C. Teplotní maximum zimy se vyskytlo a činilo 12.9 C v jednom z teplých sektorů tlakové níže, který byl dosti významný. Minimum připadlo na konec února, tj. na období silných mrazů a to konkrétně na a činilo C, paradoxně šlo shodnou hodnotu jako v případě zimního maxima, jen se znaménkem mínus, tj. o téměř 26 C nižších teplotu. Na základě tohoto teplotního trendu vidíme, že zimní počasí přišlo velmi pozdě. V první polovině sezóny se objevovaly teploty mnohdy i vyšší než na konci podzimní klimatické sezóny. Reakce autorovi: info@meteoaktuality.cz / KLIMATOLOGIE Leden 2018 byl na Zemi pátým nejteplejším Leden 2018 patří z hlediska globálního měření teploty na Zemi mezi pět nejteplejších od počátku měření v roce V Evropě se jedná o druhý nejteplejší leden. Od roku 1880 byl leden, co se týče celosvětového měřítka pátý nejteplejší (po lednu 2017, 2016, 2015 a 2007) a odchylka globální teploty od průměru (12 C) za dvacáté století činila 0.71 C. Velmi výrazné teplo bylo v západní části Severní Ameriky (oproti severní části), v Evropě, Oceánii a na severu Ruska. Rekordně vysoké teploty zaznamenaly mino jiné ve střední Evropě, v Austrálii nebo na Novém Zélandu. V Oceánii byl leden nejteplejší, v Evropě druhý nejteplejší a to po lednu Naopak studený byl leden ve východní části Severní Ameriky, střední Africe a střední či východní Asii (až 5 C nad průměrem referenčního období 1981 až 2010). Obr. 1 Odchylky globální teploty na Zemi od roku 1880, zdroj: noaa.gov Stránka 9

10 METEOZPRÁVY Srážkové odchylky v lednu 2018 Suchý byl leden v jižní Asii, Africe, Argentině, ve východní Austrálii a severovýchodní Brazílii či na jihu USA a Evropy. Hodně srážek spadlo na severu Argentiny, na západě Austrálie, v centrální a jihovýchodní Asii či na většině území Evropy. Nejvíce srážek spadlo ve Francii, což vyústilo ve významné povodně. Leden tam byl nejbohatší na srážky od roku Srážkové úhrny činily v některých oblastech dvoj až trojnásobek průměru. Velmi vlhko bylo i v Rakousku, kde dosáhl úhrn 170% normálu a bylo zde nejvlhčeji od roku Velké množství srážek spadlo i v Irsku. Reakce autorovi: info@meteoaktuality.cz / METEOROLOGIE, KLIMATOLOGIE Srážkové charakteristiky zimy 2017/2018 a zvláště února Srážkový průběh v zimní sezóně byl vázán stejně jako ten teplotní, rozebraný částečně v příspěvku výše, na převažující cirkulaci. I srážky měly v období zajímavý průběh a na základě našeho měření si opět ukážeme jaký. Obecně vzato vlivem oceánského proudění od západu, z Atlantiku, převažovalo po většinu zimní sezóny nejen teplé, ale také vlhčí počasí. Přes střední Evropu postupovaly jednotlivé systémy front spojené s tlakovými nížemi, i významnějšími. Tyto přinášely nejen teplotní a tlakové rozdíly, ale také časté srážky, zejména v měsíci lednu. V tomto měsíci se vyskytly dva dny, v nichž se na území ČR objevily slabé zimní bouřky v silném západním proudění. Únor byl ohledně charakteru počasí zcela opačný, po většinu měsíce převažovalo anticyklonální počasí a k nám proudil sušší vzduch. Ve druhé polovině měsíce dokonce postupně velmi suchý a arktický vzduch od severovýchodu, což znamenalo nejen velkou změnu v teplotním režimu, ale i v tom srážkovém. V další části textu se podíváme na shrnutí srážek dle naměřených dat na naší stanici v Praze, 300m n.m. během zimní sezóny 2017/2018. Uvedeny budu nejen srážkové průměry, srážková maxima a délky období bez výskytu měřitelných srážek, ale také naopak srážkové dny s různými intenzitami srážek a vydatnostmi srážkových úhrnů. Prezentace dat Den Úhrn srážek Intenzita Druh srážek Příčina S S, P OF ,7 VS P SF ,7 VS S, P TF/TN S D OF ,4 S D BNT ,4 S S BNT ,7 VS S OF ,7 VS D TF ,4 M D, S ZSF ,4 S D, S OF, TF ,2 S D, S TF ,7 VS D OF ,1 M D, P, B OF ,2 S D OF Tab. 1 Přehled srážkových dnů a jejich charakteristik v zimním období 2017/ ,2 S D TF ,2 M S, P, B OF/TN ,9 S S, P OF/TN ,4 S S, P TN/TF, SF ,7 VS S BNT ,7 VS M, S OF ,4 S D SF ,7 VS P SF ,9 S S OF Celkem 65,7 Průměr 2,857 Stránka 10

11 METEOZPRÁVY SD srážkových dnů 23 VS velmi slabá 8 S slabá 12 M mírná 3 M mrholení 1 D déšť 11 S sněžení 13 P přeháňky 8 B bouřky 2 TF teplá fronta 6 SF studená fronta 4 ZSF zvlněná st.fronta 1 OF okluzní fronta 11 TN tlaková níže 4 BNT brázda nízkého tl. 3 Tab. 2 Shrnutí intenzit srážek, druhu srážek a jejich synoptických příčin v zimě 2017/2018, tabulka vychází z tabulky 1 Tabulka 1 a tabulka 2 (jejíž data vycházejí z první tabulky) ukazují srážkové dny a jejich charakteristiky v zimním klimatologickém období 2017/2017 dle výše uvedeného měření (viz úvod tohoto příspěvku). V tabulce 1 vidíme veškeré dny, v nichž se vyskytly na stanici měřitelné srážky s úhrnem nad 0.1mm. Takových dnů bylo v období celkem 23, viz tabulka 2 s tím, že v únoru byly takové dny pouze 3. Za období spadlo celkem 65.7mm srážek, průměrné srážky období činí 2.587mm. Nejvydatnější srážky v rámci jednoho dne se vyskytly dne , kdy jejich úhrn činil 15.1mm a byl složen ze srážkové činnosti druhu deště, dešťových přeháněk během dne a jedné bouřky. Nyní komentář k uvedeným druhům srážek, jejich intenzitě a synoptické příčině jejich výskytu. Tabulka 1 uvádí u každého srážkového dne tyto údaje a tabulka 2 poskytuje jejich shrnutí. Dle tabulky 2 tedy převládala slabá intenzita srážek (12 případů z 23) nebo velmi slabá (8 z 23 případů). Co se týče druhu srážek, nejčastěji se jednalo o sněžení (13 případů) nebo o déšť (11 případů), z čehož vyplývá, že sněžení nad srážkami kapalnými jednoznačně nepřevažovalo. V 8 případech šlo o srážky v přeháňkách různého druhu. Ohledně synoptických příčin srážkové činnosti, nejčastěji byl příčinou srážek přechod okluzní fronty (systému, 11 případů) nebo teplé fronty (6 případů). Závěr Dle převažující situace byly srážek v prosinci a zejména v lednu rovnoměrně rozloženy, v únoru byly jen ojedinělé a velmi málo vydatné. Vlivem teplejšího počasí sice převažovaly srážky v podobě sněžení nad srážkami druhu deště, avšak nikoli jednoznačně. Případné srážky byly sněhové zejména v únoru. V silném západním proudění se v lednu objevily dvě bouřky. Srážkově bohatší leden byl následně kompenzován dosti suchým únorem. Další informace o vývoji srážek během klimatologicky zimního období obsahuje rubrika Statistiky. Reakce autorovi: info@meteoaktuality.cz / Stránka 11

12 METEOZPRÁVY KLIMATOLOGIE Druhé minimum rozlohy arktického ledu od roku 1979 Obr. 1 Stav zalednění Arktidy k prosinci 2017, zdroj: nsidc.org Monitoring stavu zalednění patří k hlavním činnostem klimatologů a je velmi důležitý pro sledování klimatických změn a odhady dalšího chování klimatu Země. V posledních letech se v souvislosti s oteplováním planety, které se projevuje v různých regionech Světa různě, setkáváme celkově s nárůstem globální teploty planety a tím souvisejícími důsledky. Mezi ty patří vedle mnohých dalších zejména úbytek zalednění, což má další důsledky působící mimo jiné další oteplování planety, neboť je úbytkem ledové plochy (bílá barva dobře odráží sluneční paprsky zpět do atmosféry a neohřívá povrch či následně vzduch) sníženo tzv. albedo (odrazivost povrchu). To se projevuje se snižujícím se zaledněním stále více a jde tedy o tzv. uzavřený okruh, kdy je nutné zamezit dalšímu oteplování způsobeného vyššími koncentracemi skleníkových plynů antropogenně vypuštěných do atmosféry, aby nedocházelo k oteplování a tím mimo jiné zejména k úbytku mořského i pevninského ledu či sněhové pokrývky, čímž by mimo jiné docházelo k dalšími intenzivnění oteplování. Na konci loňského roku byla rozloha arktického mořského ledu činila mil km čtverečních a jednalo se o druhé minimum od roku Odchylka od průměru let 1981 až 2010 činila 1.09 milionů km čtverečních. Ještě o km čtverečních bylo zalednění Arktidy menší v loňském prosinci, což bylo rekordně malé zalednění od zmíněného roku Daleko v Atlantiku a v Barentsově moři se jednalo o podprůměrnou rozlohu mořského ledu. Mírně nadprůměrné bylo zalednění v západním zálivu Hudson a naopak podprůměrné v Beringu. Rozsah zalednění a průměr let 1981 až 2010 vidíte na mapce obrázku 1. Třicetileté období, dle něhož je odvozen průměr teplot, srážek i ostatních prvků v současné době představuje období let 1981 až Právě k tomuto období je na grafu obrázku 2 (další strana) načrtnut průměr arktického zalednění a jeho vývoj od září do ledna, resp. v případě letošní sezóny do prosince. Na obrázku vidíme, že nejnižší zalednění převládalo v tomto období v sezóně minulé 2016/2017), nicméně v posledních týdnech způsobily vysoké teploty větší úbytek ledu a současné zalednění se tak ke konci prosince dostalo i pod úroveň loňské sezóny, kdy naopak míra zalednění slabě narůstala. V září a na počátku října bylo velmi nízké zalednění v sezóně 2012/2013. Stránka 12

13 METEOZPRÁVY Obr. 2 Vývoj zalednění v minulých sezónách od září do ledna ve vztahu k normálu let 1981 až 2010, zdroj: nsidc.org Nárůst ledové pokrývky v prosinci loňského roku činil km čtverečních během jednoho dne, což bylo blízko měsíčnímu průměru (64100 km čtverečních za den). Teplota vzduchu v hladině 925 hpa (cca 750 m n.m.) byla v celém Severním ledovém oceánu nadprůměrná, odchylka činila 2 až 6 C. Ve střední Aljašce a na severu Střední Asie šlo o odchylky 10 a více C nadprůměrem. Podprůměrné teploty zaznamenala východní Sibiř, odchylky činily -2 až - 3 C. Jak ukazuje graf na obrázku 3 (další strana), tak míra zalednění moří v Arktidě neustále klesá a pokles činí km čtverečních během roku. Zima 2016/2017, tedy minulá, byla ve znamení rekordně malé rozlohy mořského ledu v zimním období a přinesla nadprůměrné teploty. Celkový objem mořského ledu zůstává celkově velmi nízký. Čtvrtý obrázek (další strana) ukazuje odchylky průměru arktického mořského ledu v dlouhém horizontu od roku 1850 do roku Jde o odhady rozsahu ledu v Severním ledovém oceánu. Byť jsou starší data poměrně omezená, i tak dávají cennou informaci o trendu zalednění v Arktidě. Na obrázku vidíme odhadované odchylky arktického zalednění v kilometrech čtverečních v jednotlivých měsících let 1850 až 2013, který jasně ukazuje snižující se množství ledu a to od roku 1980, od kterého převládají záporné odchylky po většinu roku, pod roce 1990 a zejména od roku 2000 jde o i výrazné odchylky po celý rok, resp. o významný úbytek ledu za každý rok. Červená barva ukazuje kladné a modrá záporné odchylky od normálu. Podíváme-li se na mapové zobrazení prostřednictvím obrázku 5, potvrdí se výrazný úbytek rozsahu arktického ledu a to hlavně mezi lety 1995 až Stránka 13

14 METEOZPRÁVY Obr. 3 Vývoj zalednění se shlazeným trendem od roku 1980, zdroj: nsidc.org Obr. 4 Odchylky zalednění od normálu během období let 1850 až 2013, zdroj: nsidc.org Stránka 14

15 METEOZPRÁVY Tato zjištění a aktuální stav ledové pokrývky ve srovnání s dlouhodobým trendem nám jasně ukazují, že poslední roky byly rekordně teplé a že oteplování planety pokračuje poměrně rychlým tempem. Na Jižní polokouli dosáhlo zalednění průměrně 9.34 mil. km čtverečních a jednalo o čtvrté nejnižší zalednění dle družicových záznamů. Velmi názorně ukazuje úbytek zalednění náčrt v podobě mapy zalednění Arktidy od roku 1850 do roku 2013 v jednotlivých padesátiletých obdobích, viz obrázek 5. Obr. 5 Vývoj zalednění Arktidy v padesátiletých obdobích let 1850 až 2013, zdroj: nsidc.org Závěrem lze konstatovat, že s pokračujícím oteplováním planety bude tento úbytek v dalších letech pokračovat. Arktický led by se tedy mohl v dalších desetiletích zmenšit natolik, že bude jeho rozloha zcela nevýznamná a to může působit další významné oteplování. Za povšimnutí na obrázku 5 stojí to, že v posledních desítkách led se rozloha tohoto ledu zmenšila o mnoho více než v desetiletích předcházejících. Pokud by vyšly nejpesimističtější scénáře s pokračujícím intenzivním oteplováním, hrozí, že ledová pokrývka roztaje zcela. Poslední roky jasně ukazují extrémně rostoucí tempo jejího úbytku. Zdroj: zkráceno a přeloženo Reakce autorovi: info@meteoaktuality.cz / Stránka 15

16 METEOZPRÁVY KLIMATOLOGIE Jak vyšly modelové prognózy na klimatologicky zimní měsíce sezóny 2017/2018? V tomto příspěvku se zaměříme na hodnocení klimatologických výhledů numerických modelů, zejména modelu CFS (Climate Forecast Systém), který předpovědí teplotní a srážkové odchylky od normálu let 1981 až 2010 pro jednotlivé měsíce. Podíváme se zpětně na vybrané prognózy a srovnáme je s reálným průběhem uvedených základních klimatických prvků. Obecně a na úvod lze říci, že prognózy odchylek teplot modelu CFS na první dva měsíce zimní sezóny celkem vyšly, v případě posledního měsíce model do poslední chvíle nepočítal s nástupem chladnějšího a postupně dokonce významně mrazivého počasí. Jak vyšla prognóza na první dva měsíce? Prognóza versus realita V dalším textu budeme hodnotit vybrané prognózy, zejména modelu CFS, na klimatologickou zimu 2017/2018, resp. na jednotlivé měsíce tohoto uceleného období v rámci našeho území. Částečně se podíváme na prognózy modelu IRI (Insternational Research Institut for Climate and Society). V klimatologické rovině prognóz, tj. prognóz na delší období jako celek dvojnásobně platí pořekadlo prognóza míní, atmosféra mění. I tak tomu bylo letos a je tomu tak v každé sezóně, nejen zimní. Pojďme ale objektivně zhodnotit úspěšnost prognózy na letošní zimu a najít na ní nějaká pozitiva, neboť nikdy nemůžeme říci, že se v něčem prognóza s realitou neshodovala. O dlouhodobých prognózách je obecně známo, že jejich úspěšnost je obecně dosti nízká a prognózy na extrémně dlouho dopředu ztrácejí smysl, protože úspěšnost s časem, na který prognóza zní, neustále úměrně klesá a vždy klesat bude. Výše této úspěšnosti závisí na vývoji technologií používaných pro meteorologické či klimatologické modelování. Úspěšnost prognózy teplotních odchylek Začneme tedy od počátku. Poslední prognóza před začátkem klimatologické zimy (prosinec až leden) byla k dispozici dne , dle podmínek předcházejícího období (cca posledních 7-8 dní), které do modelu CFS vstupují. Tato prognóza (obrázek 1) slibovala poněkud opačný trend teplot, než byl poté reálný. Pro prosinec ukazovala prognóza slabé odchylky od normálu, pro leden a únor mírné. Lednové odchylky modelu vyšly, únorové naprosto nikoli. Obr. 1 Teplotní odchylky dle modelu CFS dle stavu k , zdroj: ncep.noaa.gov Stránka 16

17 METEOZPRÁVY Na obrázku 1 vidíme, co se týče měsíce prosince předpoklad slabě kladných odchylek teplot, ve východní části republiky měly teploty odpovídat normálu. O 14 dní později se prognóza s dalšími aktualizacemi významněji vyvinula (obrázek 2). Model CFS z zvýšil odchylky teplot pro měsíc prosinec a tento sliboval jako teplotně mírně, na východě území oproti minulé uvedené prognóze i významně nadprůměrný. Předpokládal odchylky 1-2 C, na východě výjimečně až 3 C. Obr. 2 Teplotní odchylky dle modelu CFS dle stavu k , zdroj: ncep.noaa.gov Dle měření ČHMÚ činila průměrná teplota v ČR za prosince +0.8 C a odchylka od normálu tak činila +1.7 C. Odchylky teploty dosáhly v ČR dle krajů maximálně +2.1 C (Moravskoslezský). Lze tedy konstatovat, že zejména nejnovější prognóza na měsíc prosinec více méně vyšla. Původní prognóza slibující odchylky do 0.5 C či počasí bez odchylek teplot nikoli. Co se týče měsíce ledna, tak uvedený modelový výstup z sliboval na tento měsíc ještě vyšší odchylky teploty vzduchu od normálu a to 2-3 C, na východě až 4 C. Na obrázku 3 (následující strana) vidíte předpověď odchylek teplot na leden 2018 dle uvedeného modelu z konce prosince, tedy nejnovější prognózu na leden. Tento výstup zvýšil odchylky na více než 4 C, pro J/JZ/Z Čech předpokládal odchylky 3-4 C. Odchylky byly velmi významně zvýšeny. Stránka 17

18 METEOZPRÁVY Obr. 3 Teplotní odchylky na leden 2018 dle modelu CFS dle stavu k , zdroj: ncep.noaa.gov I dle měření ČHMÚ byla realita taková, že leden 2018 byl ze všech tří zimních měsíců nejteplejší. Jak informuje též příspěvek o teplém lednu na Zemi a v Evropě, tak byl z hlediska Evropy druhým nejteplejším. Průměr teploty vzduchu v ČR činil +1.8 C a odchylka od dlouhodobého normálu dosáhla vysokých +3.8 C, což modelu CFS dle posledních výstupů z prosince vyšlo. Na východě území byly odchylky ovšem o něco nižší (i kolem +3.5 C), naopak nejvyšší odchylka byla dosažena v Praze a středních Čechách a to +4.1 C. I prognózu na leden můžeme považovat, co se týče posledního výstupu modelu CFS za úspěšnou. Jednalo se navíc o výstup z předchozího měsíce, oproti případu měsíce prosince, jehož teplotní odchylky odhadl model přesněji až zhruba v polovině tohoto měsíce. Obr. 4 Teplotní odchylky na únor 2018 dle modelu CFS dle stavu k , zdroj: ncep.noaa.gov Stránka 18

19 METEOZPRÁVY Na je vidět na obrázku 4, ke konci ledna předpokládal model opět relativně vysoké teplotní odchylky i na poslední měsíc klimatologické zimy. Většinou šlo v ČR a okolí o odchylky 1-2 C od dlouhodobého normálu. Pro zajímavost, předpoklady modelu na únor 2018 z pohledu teplotních odchylek z období kolem 11. ledna 2018 byly ještě odlišné a to ve smyslu vyšších teplotních odchylek, pro ČR 2-3 C, tyto byly následně tedy sníženy. Tato prognóza ovšem dle změny cirkulačních podmínek v první dekádě února prodělala další, největší, změnu co se týče prognóz v zimním období. Odchylky byly i nadále snižovány, neboť se ukázalo, že atlantické proudění během února skončí a v jeho závěru k nám dokonce pronikne původem arktický vzduch, což průměr významně sníží. Obrázky 5 a 6 ukazují vývoj prognózy teplotních odchylek modelu CFS v první dekádě února Obr. 5 Teplotní odchylky dle modelu CFS na únor 2018 dle stavu k , zdroj: ncep.noaa.gov Obr. 6 Teplotní odchylky dle modelu CFS na únor 2018 dle stavu k , zdroj: ncep.noaa.gov Stránka 19

20 METEOZPRÁVY Jak vyplývá z obrázků 5 a 6, v případě výstupu k (obr. 5) počítal model v ČR a okolí již s teplotami bez odchylek od normálu, v případě výstupu z (obr. 6) předpokládal zejména na Z/SZ ČR i slabě teplotně podnormální počasí s odchylkami do -0.5 C. Co se týče zimní sezóny jako celku, prognózy se vyvíjely obdobně. Odchylky byly během zimy vysoké, na jejím konci byly konec mírně sníženy studeným únorem, zejména jeho druhou polovinou. V tomto ohledu si ukážeme vývoj prognózy modelu IRI, který aktualizuje své výstupy jednou za měsíc vždy pro nadcházející tříměsíční období. Obr. 7 Teplotní odchylky dle modelu CFS na zimní období (prosinec až únor) dle stavu k , zdroj: ncep.noaa.gov Prvotní prognózy, které lze alespoň částečně brát v potaz, slibovaly na počátku listopadu teplotně mírně až významně nadprůměrnou zimní sezónu 2017/18 (model CFS, viz obr. 7). Některé modely predikovaly zimu spíše jako teplotně lehce nadprůměrnou až průměrnou (model IRI, viz obr. 8). Obr. 8 Teplotní odchylky dle modelu IRI na zimní období (prosinec až únor) dle stavu k listopadu 2017, zdroj: iri.columbia.edu Stránka 20

21 METEOZPRÁVY Obr. 9 Teplotní odchylky dle modelu CFS na zimní období dle stavu k , zdroj: ncep.noaa.gov Z obrázku 9 je patrné, že model CFS na konci listopadu (kdy předpovídal kompletně na celou zimní sezónu) teplotní odchylky zmírnil a více se tak přiblížil k následnému reálnému průběhu zimní sezóny, co se teplot týče. Po většinu období zimy udával relativně vysokou jistotu svých prognóz. Pro zajímavost je na obrázku 10 uvedena předpověď zimní sezóny pro Evropu od serveru Accuweather.com. Tento server připravuje pravidelně sezónní prognózy pro jednotlivé oblasti Ameriky a Evropy. Obr. 10 Předpověď průběhu počasí v zimní sezóně 2017/2018 v Evropě, zdroj: accuweather.com Závěrem můžeme konstatovat, že před určitý vývoj klimatickému modelu CFS prognóza zimního počasí co do teplot vyšla, model IRI podceňoval odchylky. Předpověď serveru Accuweather též vyšla, neboť počítala s pozdním nástupem zimního počasí a to s vpády mrazivého či alespoň studeného vzduchu v její druhé polovině, zejména na jejím konci. Stránka 21

22 STATISTIKY Období: 1. prosince 2017 až 28. února Lokace: Praha 9, 300m. Měřené a pozorované prvky: Teplota, relativní vlhkost, srážky (24h), tlak vzduchu, chod oblačnosti, průběh počasí a ostatní Dle naměřených dat a pozorování uvedených prvků děláme následující statistiky: Průměrné hodnoty (teplota, srážky, vlhkost, tlak), Rekordní hodnoty (teploty, srážky, tlak, vlhkost), Klimatické ukazatele (letní, tropické, ledové, mrazivé aj. dny, tropické noci, dny se srážkami, slunečné dny atp.) a Ostatní statistiky (srovnání a umístění období v řadě měření od roku 2005). Struktura statistiky: Tabulkový přehled (průměrné hodnoty a další doplňující hodnoty tří měsíců aktuálního období s porovnáním s uplynulými dvěma obdobími), Grafické vyobrazení (hodnoty uvedených v tabulce, pro orientaci průměrné hodnoty), Umístění období (žebříček s průměrnými teplotami a srážkami od roku 2005 sestupně s vyznačením umístění aktuálního období) Charakteristiky (odchylky teplot a srážek od průměrů, dle řady počítáno od roku 2005) a Závěr (shrnující komentář a konstatování uvedených výsledných statistik, jejich odlišnosti a umístění, zejména ve vztahu k aktuálnímu období). PŘEHLEDOVÁ TABULKA 2015/2016 T_DMAX T_NMIN MM_PR MM_SUM Rekordy T_O MM_O T_PR prosinec 8,92 3,86 0,81 25,3 leden 3,76-1,7 1,11 34,5 únor 8,26 1,71 1,15 33, C, -4.5 C, 9.8mm + P 6, C, C, 6mm P + 1, C, -3.4 C, 8mm + + 4,985 Průměr/celkem 6,98 1,29 1,02 93,3 4, /2017 T_DMAX T_NMIN MM_PR MM_SUM prosinec 4,16-0,39 0,93 29,1 leden -0,6-6,02 0,59 18,5 únor 6,04 0,3 0,6 17 Rekordy ( C, mm, m/s) T_O MM_O T_PR 11.7 C, -4.7 C, 18.4mm - P 1, C, C, 5mm - P -3, C, -4.9 C, 5mm + P 3,17 Průměr/celkem 3,20-2,04 0,71 64,6 0, /2018 T_DMAX T_NMIN MM_PR MM_SUM prosinec 5,31 0,62 0,95 29,6 leden 6,8 1,86 0,97 30,1 únor 1,97-3,55 0,25 7 Rekordy ( C, mm, m/s) T_O MM_O T_PR 12.5 C, -2.9 C, 13.4mm + P 2, C, -2.4 C, 15.1mm + P 4, C, C, 4.9mm ,79 Průměr/celkem 4,69-0,36 0,72 66,7 2,168 ODCHYLKY 0,26 0,47 0,03 2,92 0,37 0,365 Stránka 22

23 STATISTIKY GRAFICKÉ ZOBRAZENÍ 30 Zima 2015/ teploty a srážky Teploty C/Srážky mm prosinec leden únor Měsíce Srážky Teploty 30 Zima 2016/ teploty a srážky Teploty C/srážky mm prosinec leden únor Měsíce Srážky Teploty Stránka 23

24 STATISTIKY 30 Zima 2017/ teploty a srážky Teploty C/srážky mm prosinec leden únor Měsíce Srážky Teploty Komentář: Tabulka ukazuje zprůměrované hodnoty a odchylky od průměru počítaného od roku 2005 za klimatologickou zimu 2017/2018 s porovnáním s uplynulými dvěma sezónami (2016/17 a 2015/16). TEPLOTY 2006/2007: 5.79 C 2015/2016: 4.13 C 2013/2014: 3.41 C 2007/2008: 3.11 C 2014/2015: 2.92 C 2017/2018: 2.16 C 2011/2012: 1.72 C 2008/2009: 0.92 C 2012/2013: 0.88 C 2016/2017: 0.58 C 2005/2006: 0.15 C 2010/2011: C 2009/2010: C Průměr: 1.82 C SRÁŽKY 2009/2010: 1.36mm 2012/2013: 1.07mm 2015/2016: 1.02mm 2010/2011: 0.98mm 2008/2009: 0.75mm 2017/2018: 0.72mm 2016/2017: 0.71mm 2005/2006: 0.65mm 2006/2007: 0.47mm 2014/2015: 0.43mm 2011/2012: 0.39mm 2007/2008: 0.26mm 2013/2014: 0.25mm Průměr: 0.70mm Stránka 24

25 STATISTIKY Stručný komentář: Žebříček nám ukazuje umístění aktuálního období do teplotní a srážkové řady od roku 2005 a ukazuje tak, jaká daná sezóna byla ve vztahu k tomuto průměru. Uveden je též celkový aktuální průměr od roku Odchylka od průměrné teploty období činí: C Odchylka od průměrných srážek období činí: +0.03mm Zima 2017/18 byla: 6. nejteplejší (zima 2006/07, 2016/16, 2013/14, 2007/08 a 2014/15) 6. nejvlhčí (zima 2009/10, 2012/13, 2015/16, 2010/11 a 2008/09) ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Zima 2017/2018 byla teplotně slabě nadprůměrná (+0.37 C) a srážkově zcela průměrná (+0.03 C) s celkovým srážkovým úhrnem 66.7mm (s odchylkou 2.92mm). Měsíc prosinec byl teplotně významně nadprůměrný a srážkově průměrný, leden byl teplotně extrémně nadprůměrný a srážkově též průměrný. Měsíc únor byl teplotně významně podprůměrný a srážkově slabě podprůměrný. Nejteplejším měsícem sezóny byl leden (4.33 C) a nejstudenějším únor (-0.79 C). Nejvlhčím byl leden (0.97mm) a nejsušším únor (0.25mm). Nejvyšší teplota byla naměřena 31. prosince 2017 (12.5 C) a nejnižší v únoru (-12.9 C). Nejvyšší denní úhrn srážek byl změřen v lednu (15.1mm). Z hlediska uplynulých dvou zimních sezóny byla nejteplejší zima 2015/2016 a nejstudenější zima 2016/2017. Nejteplejším měsíce z uvedených sezón byl prosinec 2015 (6.39 C) a nejstudenějším leden 2017 (-3.31 C). Nejvlhčím měsícem byl únor 2016 (1.15mm) a nejsušším únor 2018 (0.25mm). Nejvyšší měsíční teplota vzduchu byla změřena v únoru 2017 (13.9 C) a nejnižší v lednu 2017 (-13.9 C). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán v prosinci 2016 (18.4mm) a nejnižší v únoru 2018 (4.9mm). Zima nabídla v posledních dnech slunečno a čistý led na bruslení

26 Zásady prognózy teploty vzduchu a prvků s ní spojených TEORIE Úvod: Článek popisuje zásady při modelování teploty vzduchu na daném území při různých situacích a vztah mezi touto veličinou a jinými základními meteorologickými prvky jako je zejména vlhkost vzduchu, vítr a vykládá též teplotu vzduchu a její zjišťování v různých hladinách atmosféry. Na předpověď oblačnosti a s ní spojených srážek navazuje další článek, který by měl přiblížit problematiku předpovídání a odhadu vývoje teploty vzduchu a dalších prvků s teplotou spojených, resp. prvků které teplota a obecně sluneční záření ovlivňuje. Obecně o teplotě vzduchu, povrchu půdy a podpovrchových vrstvách a o jejich změnách pojednávají již zde vydané příslušné články. Zde bude řeč o předpovídání chování těchto prvků jako o projevech počasí, opět jako u oblaků a srážek v podobě úskalí této předpovědi či pomůcek jak správně odhadnou chování teploty a prvků, které jsou s ní spojeny. Výklad: Předpověď teploty obecně Teplota je pro nás asi nejzásadnějším meteorologickým prvek, který sledujeme každý den, alespoň tak činí tedy většina z nás a někteří dokonce i více krát denně, nepočítaje meteorology a pozorovatele počasí. Proto i na předpověď teploty, která je udávána v každé prognóze počasí hned vedle stavu oblohy a projevů/druhů počasí, (jako jsou srážky, bouřkové jevy atd.) je kladen velký důraz. Není nutné zde jmenovat, která odvětví ovlivňuje teplota (je tak učiněno mimochodem v článku Meteorologické prvky) a pro která je velmi důležitá její prognóza. Předpověď teploty není tak úplně jednoduchou záležitostí, závisí totiž též na vývoji stavu atmosféry nad danou lokalitou, územím stejně jako předpověď oblačnosti a srážek, na kterých je mimochodem také závislá. Rozlišme si hned na počátku pojem teplota vzduchu měřená = reálná teplota vzduchu a teplota vzduchu pocitová = pociťovaná teplota naším tělem na základě vlivu vlhkost vzduchu v teplé části roku - pocit dusna a větru v chladné části roku = pocit větší zimy, popřípadě mrazu. Pocitovou teplotu (viz stejnojmenný článek) nebudeme v tomto pojednání o předpovídání teploty brát v potaz. Bereme v potaz totiž pouze skutečnou meteorologickou veličinu, reálnou měřenou teplotu vzduchu, pozn.: pocitová teplota je tzv. spočtená teplota. Teplotu vzduchu ovlivňuje míra ohřátí zemského povrchu, která je určena výskytem a intenzitou slunečního záření. A toto sluneční záření ovlivňuje roční doba, zeměpisná poloha a výskyt oblačnosti. Při předpovědi teploty je tedy nutné brát v úvahu hodnoty a vývoj ostatních meteorologických prvků a to nejen oblačnost a výskyt srážek, ale i vítr a dále vedle těchto prvků také roční dobu, nadmořskou výšku a druh krajiny daného území, pro které teplotu předpovídáme. Jiná předpověď bude pro údolí v nadmořských výškách nad 800m n.m. a jiná pro rovinnou oblast v poloze 200m n.m. Vzhledem o ostatním prvkům, jiná předpověď teploty bude za jinak stejných okolností při slunečném počasí a jiná při počasí hodně oblačném, například při nízké oblačnosti. Velice těžko se předpovídá rozložení teplot v oblasti frontálních rozhraní, která oddělují značně od sebe odlišné vzduchové hmoty, zejména se jedná o rozhraní přinášející nástup vzduchové hmoty o mnoho studenější než té, která se v dané oblasti vyskytuje - zpravidla letní výrazná ochlazení po tropickém období. Zde záleží na poloze daného rozhraní a její prognóze, která se bude často značně měnit v závislosti na rychlosti a směru postupu rozhraní. Proto se můžeme setkat se značně měnící se prognózou teplot na delší časové období s jeho přibližováním se, lokalizace předpovědi teplot pro určité menší území je v těchto případech na delší časové období než druhý den vlastně nemožná, resp. nevěrohodná. Teploty pro ČR předpovídáme nejčastěji v rámci pěti stupňového rozmezí s tím, že průměrem je prostřední hodnota takového rozmezí. Maximální denní teploty předpovídáme vzestupně a minimální noční a ranní sestupně. Např. 13 až 17 C znamená maximální teploty kolem 15 C, kdy může být na daném území 13, 14, 15, 16 a nebo 17 C nejčastěji. Vždy je nutno připustit, že na některé z míst daného území mohou teploty vystoupit něco výše či z nějakého důvodu zůstat na o něco nižších hodnotách. Pro menší území jsou teploty předpovídány i v užším rozmezí, například 13 až 15 C. Noční teploty předpovídáme tedy opačně, např. 10 až 6 C s tím, že význam a pravidla jsou stejná jako u maximálních teplot. Stránka 26

27 TEORIE Ve složitějších situacích je nutno uvést i upřesňující údaje či širší rozmezí, byť je náš stát hodně malý, tak rozdíly v teplotách jsou mnohdy vlivem výše zmíněných výrazných rozhraní též výrazné. Proto v předpovědi stojí často předpověď rozličných teplot na způsob: "Nejvyšší teploty vystoupí na 21 až 25 C, na západě jen do 20 C a naopak na JV/V až na 30 C". V méně podrobných předpovědích se při takové situace, zachovejme uvedený příklad, objeví předpověď maximálních teplot v podobě "Maxima dnes 21 až 30 C." Takové velké rozmezí vždy znamená, že nás čeká v ČR nějaký teplotní rozdíl a zpravidla to bývá v podobě teplejší východní části a chladnější západní části území. Proto je nutné v takovém případě "sáhnout" po detailnější prognóze. Obdobné je to v případě nočních minimálních teplot, např.: Nejnižší teploty 9 až 5 C, na JV/V kolem 12 C a na JZ/Z naopak při vyjasnění až 1 C s místními přízemními mrazíky". I takové rozmezí se v ČR čas od času objevuje, v nočních hodinách může hodně ovlivnit nerovnoměrné pokrytí oblohy oblačností z hlediska území ČR. A též můžeme opět vidět předpovídané rozmezí teplot "12 až 1 C". Na první pohled to vypadá možná jako chyba, či něco na způsob "nevědí kolik vlastně bude", ale není tomu tak. Jednoduše v těchto případech nelze předpovědět užší rozmezí teplot z hlediska rozdílných podmínek - na východ bude proudit teplý vzduch a současně tam bude zataženo třeba i před srážkami, do Čech bude už proudit za frontou a srážkami chladnější vzduch a na JZ/Z se projeví vlivem protrhávání oblačnosti za frontou ochlazení během noci nejvíce. Většinou lze předpovědět pro ČR užší rozmezí, ale rozhodně ne vždy a to jak v podobě odpoledních maxim, tak v podobě nočních minim. Hodně často jsou rozdílné teploty při inverzích, kdy jsou takové hodnoty předpovídány den co den, neboť není jisté kde se přesně oblačnost rozpustí. (viz článek pojednávající o předpovědi oblačnosti a srážek) Proto se na podzim či v zimě při inverzích často setkáme s velmi stejnými a rozdělenými prognózami minimálních i maximálních teplot a to ve smyslu například: "Nejnižší teploty 7 až 3 C, při vyjasnění (nebo použijeme místy, ojediněle...) -1 C a nejvyšší teploty 3 až 7 C, při vyjasnění (použijeme při slunečném počasí či opět místy, ojediněle, zejména na východě, na horách atp.) 11 C". Meteorolog se snaží vždy co nejvíce upřesnit, kde je největší možnost protrhání oblačnosti a tím pádem výskytu vyšších teplot - dle rozrušení inverze. Pro horské polohy jsou předpovídány teploty samostatně, obecně se předpovídají pro tzv. ne horské polohy, tj. pro polohy do 600m nadmořské výšky a pro horské polohy se jedná o předpověď teplot v hladině 1 000m n.m. PRAXE Nyní několik málo ukázek modelových předpovědí teplot ve vztahu k našemu území: Při předpovědi teplot pro ČR dne bylo nutné použít široké rozmezí a nebo hodně upřesňovat, v tomto případě takto "Nejvyšší teploty 4 až 10 C, na zbytku území 13 až 18 C a na jižní a střední Moravě až 21 C", zdroj: ČHMÚ Stránka 27

28 TEORIE I předpověď teplot v přílivu arktického vzduchu od SV dne nebyla pro ČR jednoznačná, neboť tento vzduch pronikal zejména do S/SV části naší země a předpověď maximálních teplot zněla na "-5 až 0 C, na JZ až +1 C, naopak na SV/V -9 až -5 C", zdroj: wetterzentrale.de A do třetice si vyžádal složitější prognózu například rozdíl teplot v ČR při přechodu frontálního rozhraní , ale zajisté bylo podobně výrazných rozdílů více. "Maxima stoupala v Čechách a ve Slezsku na -1 až +4 C, ale na střední Moravě na 3 až 8 C, na jižní dokonce na 8 až 13 C", zdroj: ČHMÚ Stránka 28

29 TEORIE Vliv vlhkosti vzduchu a její předpověď S teplotou vzduchu souvisí vlhkost, jinými slovy jeho nasycení vodní parou. Sledujeme tzv. relativní vlhkost a udáváme ji v % nasycení vzduchu. Vždy platí, že suchý vzduch se zdá být při shodné teplotě méně teplý než vzduch nasycený vodní parou. Proto poznáme, že je-li ve vzduchu hodně vlhkosti, máme pocit dusna a mnohým se velmi špatně dýchá, proto se predikuje příchod bouřky či obecně srážek. Předpověď vývoje vlhkosti závisí na mnoha faktorech, jedním z těch nejdůležitějších je sluneční záření určující právě teplotu vzduchu. Pokud panuje slunečné počasí beze srážek a teplé, zejména letní období, často máme vlhkost vzduchu velmi nízkou. Naopak v noci je nutné počítat vždy s jejím vzrůstem, pokud je malá oblačnost, počítáme s intenzivnějším vzrůstem vlhkosti vzduchu, jak moc intenzivním, to závisí opět na období. Naopak při podmračeném počasí nebude vlhkost vzduchu tak nízká, při výskytu srážek bude vysoká a při nasycení vzduchu vodní parou do takové míry, že vzduch dosáhne nasycení pro tvorbu mlhy, máme nejvyšší vlhkost. Předpovědi vlhkosti vzduchu není u nás věnován tak velký prostor jako předpovědi ostatních prvků, přesto ji každý numerický předpovědní model prezentuje. V informacích pro občany se ovšem dozvíte maximálně, zda nás v daný den čeká příliv suššího nebo vlhkého vzduchu. To vyplývá též z předpovědi synoptické situace a průběhu počasí. I předpověď vlhkosti tedy závisí na předpovědi ostatních prvků a úskalí této předpovědi jsou prakticky shodná s těmi při předpovědi zejména oblačnosti a srážek. Na základě teplot a vlhkosti vzduchu je vypočítáván tzv. rosný bod. Je to taková teplota vzduchu, při které dosáhne vzduch 100% nasycení vodní párou. I tuto veličinu některé modely předpovídají, resp. její výpočet uvádějí. V běžných předpovědích se opět rosný bod neuvádí, byť je velmi důležitý pro vznik oblaků a to zejména konvektivních a jeho hodnoty se zjišťují i pro různé výškové hladiny. Předpověď rosného bodu je uváděna tedy jen ve specializovaných prognózách a to pro letecké účely, pro zájemce o fotografování oblohy a o veškeré děje na obloze, zejména pak o bouřky. Při vysoké vlhkosti vzduchu je rosný bod blízký či dokonce roven aktuální teplotě na daném místě, v tom případě dochází ke kondenzaci a vzniku usazených srážek (rosy, jíní atd.) anebo ke tvorbě kouřma a posléze i mlhy. Vliv větru a jeho předpověď Ne malý vliv na teplotu vzduchu má vítr. Než se zmíníme o předpovědních zásadách pro vítr, tak definujme základní vlivy větru na teplotu. Pokud fouká rychlejší vítr přes den, kdy svítí sluníčko a ohřívá zemský povrch, od něhož se ohřívá i okolní vzduch, tak se tak děje méně intenzivně než kdyby foukat jen slabý nebo žádný vítr. Vítr totiž promíchává vzduch a tím pádem se vzduch příliš od povrchu neohřívá, proto při intenzivním větru není tak vysoká teplota jako by byla za jinak shodných podmínek bez silnějších poryvů větru. Tento prvek a jeho hodnoty musíme při předpovědi teploty brát v potaz. A to samé v noci, nicméně tam to platí opačně. Pokud panuje jasné počasí zemský povrch se více ochlazuje, fouká-li silnější vítr promíchává spodní vrstvy vzduchu s okolním vzduchem a zmírňuje toto ochlazování, je tedy tepleji než za jinak stejných okolností při slabém či žádném větru. Vedle ostatních prvků hraje vítr zásadní roli po celý den při odhadu teploty vzduchu. Za větrného počasí může vypadat předpověď nočních minim takto: "Nejnižší teploty 7 až 3 C, při klidném počasí takto: Nejnižší teploty +3 až -1 C a místy přízemní mrazy". Přízemní mrazíky se za silnějšího větru neobjeví. Při větrném počasí by mohla vypadat předpověď denních maxim takto: "Nejvyšší teploty 5 až 9 C" a při klidném takto: "Nejvyšší teploty 8 až 12 C". Většinou má vítr výraznější vliv na noční ochlazování, tj. na předpověď nočních minim. Stránka 29

30 TEORIE K předpovědi větru je možno konstatovat, že závisí na rozložení tlakových útvarů v tlakovém poli nad daným územím. Lokalizovat a modelovat jeho intenzitu a to hlavně místa s výskytem nárazů větru pomáhají značně matematické modely. Silnější vítr budeme předpovídat obecně vždy při cyklonálním počasí, tj. při přechodu frontální vlny, vlivu tlakové níže či před změnami k takovému rázu počasí a též před výraznějšími změnami vzduchových hmot. Silnější vítr může foukat i při vlivu anticyklony, kdy se bude projevovat tlakový gradient a nástup mimořádně teplého vzduchu. Po vyrovnání se gradientu a nasunutí se teplé hmoty vítr ustane. Vítr je vyvolán též ohříváním zemského povrchu slunečním zářením, kdy začíná docházet k termickým stoupavým proudům, nastává konvekce. Proto vždy předpovídejme rychlejší vítr v denní době než například v jejích okrajových částech (brzo ráno a později večer) a než v nočních hodinách. Obecně slabý vítr fouká v tlakových výších, i když přes den může dle situace a vlivem ohřívání povrchu přechodně více zafoukat, důležité je zde, že večer vždy zeslábne. Pokud ale počítáme se změnou v počasí k horšímu, předpovídat je nutné i čerstvější vítr během večera a noci. Ve vztahu k teplotě vítr přes den vždy teplotu snižuje a výrazně pak lidskou pocitovou teplotu - tzv. wind chill nebo-li ochlazování větrem. Pokud je dusné počasí po horkém dni, přibývá oblačnosti, s čímž současně výrazně vzrůstá vlhkost ve vzduchu a což současně indikuje změnu v počasí, ale stále panuje klidno a to zcela, je velké dusno. Pokud ještě před změnou v podobě bouřky začne foukat čerstvý vítr, teplota bude klesat a nám se uleví - bude se lépe dýchat, vzduch se promísí. Po bouřce bude zajisté ovšem ještě příjemněji, zvláště pokud panuje sucho a prašno a tento čerstvý vítr před příchodem srážek onen prach výrazně víří. Ochlazování větrem se však projevuje zejména při nižších teplotách, viz opět odkážeme na článek Pocitová teplota. Teplota v různých vrstvách atmosféry Předpovídání teploty v různých vrstvách je důležité pro stanovení počasí a průběhu prvků u zemského povrchu. Články o Vertikální cirkulaci vykládají podrobně stav a počasí při třech základních situacích, které v atmosféře nastávají v souvislosti průběhu teploty s výškou. Nyní si tyto tři situace krátce připomeňme a uveďme ve stručnosti problematiku předpovědi prvků a zejména teploty při jejich výskytu a jejich obecný vliv na průběh počasí. Běžnou situací je, kdy teplota s výškou klesá, alespoň v horizontu důležitém pro "počasové" jevy stále klesá. Při takové situaci je u zemského povrch vždy tepleji ať proudí na naše území jakákoli vzduchová hmota, proto musíme sledovat vývoj teploty s výškou. Za běžných situací tedy budeme při záporných teplotách ve výšce a lehce kladných teplotách u zemského povrchu předpovídat např. většinou sněhové či smíšené srážky. Na horách bude vlivem nízké teploty sněžit, poté záleží na přesném vývoji teploty pro určení skupenství srážek pro různé polohy - např. "zataženo s deštěm, od 500m srážky smíšené nebo sněhové". Běžná cirkulace se objevuje za instabilních situací v podobě cyklonálního počasí. Vyznačuje se výbornou dohledností (vyjma jejího snižování srážkami a oblaky nízkého patra (zejména NS/St) sahajícími k zemi) a čistým vzduchem, který je intenzivně promícháván. Průběh teploty je jednoznačný, převážně v noci panuje teplejší počasí a přes den naopak chladnější. Počasí není ale vždy jednoznačné, proto záleží na konkrétních podmínkách a na konkrétní zeměpisné poloze. Předpověď teploty: "Nejvyšší teploty 5 až 9 C, v 1 000m kolem 1 C". Stránka 30

31 TEORIE Jistě známá inverze teploty znamená, že v určité výšce teploty s výškou stoupá, až zas od určitého bodu začne klesat. Bod, od něhož teplota místo klesání roste se nazývá inverzní bod. V rozmezí hladiny, odkud teplota roste a hladiny odkud opět klesá se říká inverzní vrstva. Inverze teploty může vzniknout kdekoli v atmosféře, podle toho se poté v podzimníma zimním období tvoří mlhy anebo z jistého pohledu právě nízká oblačnost. Za této situace bude nutné počítat například při zimním počasí s vyšší teplotou ve výšce než u zemského povrchu, proto v případě srážek za určitých okolností předpovídáme nebezpečné mrznoucí srážky. Například: "Zataženo, odpoledne postupně od jihu déšť, místy zpočátku mrznoucí a tvořící ledovku". Jedná se o velice důležité zjištění pro odhad skupenství srážek aneb toho, že nebude i přes záporné teploty u zemského povrchu sněžit, nýbrž pršet s tvorbou ledu. Zjištění teplotní inverze je ale důležité v řadě dalších případů, například při předpovědi konvekce - tj. bouřek, neboť inverze je zádržnou vrstvou konvekce, při jejím výskytu ke konvekci nedochází. Inverze teploty může vzniknout v atmosféře i v letním období, není to jen tradiční záležitost podzimu nebo zimy. Inverze je typická pro stabilní situace a anticyklonální počasí. Panuje při ní počasí většinou s malou dohledností (zejména na podzim a v zimě vlivem mlh a nízké oblačnosti, kouřma a v létě v podobě zvířeného prachu či písku nebo zákalu) a špatnými rozptylovými podmínkami. Předpověď teploty: "Nejvyšší teploty 2 až 6 C, v 1 000m 6 až 10 C, na Šumavě 12 C". Izotermie je asi méně známou situací, kdy se teplota v určité vrstvě atmosféry s výškou nemění, tj. neklesá jako při běžné situaci a ani nestoupá jako při inverzní situaci - viz výše popsáno. Je nutné tedy zjistit v jaké výšce se izotermie vyskytuje a od jaké výšky teplota opět stoupá. Předpověď ostatních prvků závisí na konkrétních podmínkách při této situaci, tj. zejména hodnotách teploty. Jednat se může například o situaci, kdy je u zemského povrchu teplota kladná, poté s výškou normálně klesá pod bod mrazu, dále dojde k inverzi teploty a teplota stoupá. Poté se v určité výšce nemění, až nakonec začne opět běžně klesat. V případě sněhových srážek vypadlých z oblaků při záporné teplotě, které projdou vrstvou teplejšího vzduchu (tyto srážky roztají) a poté se dostanou zpět do studené vrstvy vzduchu, dojde k přetvoření se na sněhovou krupici (krupky) a nikoli opětovnou tvorbu sněhových vloček. V atmosféře mohou nastat skutečně složité situace, které musí zkušený meteorolog vyluštit a průběh situace v budoucnu (tzv. předpověď) správně odhadnout a vyložit. Závěr: Článek vyložil problematiku předpovědi teploty vzduchu a prvků, které na její chování mají vliv včetně problematiky prognózy těchto prvků samotných. Vyplynout by z něho mělo, že není snadné v četných případech přesně lokalizovat teplotní rozložení, každý prvek v počasí má své opodstatnění a každý souvisí s každým, mnohé prvky mají průběh silně závislý na jiných. Použity byly smyšlené příkladové situace ohledně různých hodnot teplot pro lepší představu a predikcích teplot za různých situacích a při různých vlivem, jinak vždy obecně záleží na konkrétní situaci, nelze uvést přesný průběh teplot, bylo by nutno vymodelovat jeden konkrétní příklad se zohledněním všech prvků. Stránka 31

32 14. Kvíz METEOKVÍZ Řešení z 50. čísla: 1a, 2b, 3b. Stránka 32

33 TÉMA Leden v letech 2007, 2010, 2017 a 2018 a význačné projevy počasí různého druhu Měsíc leden v uvedených letech přinesl různé význačnosti počasí, které se budeme snažit v rámci tohoto příspěvku připomenout. Některé projevy počasí byly zimní, jiné zas zcela opačné. Průběh tedy ukazuje, že počasí v lednu může mít opravdu různorodý průběh a to čistě zimní, ale i zcela opačný. Záleží na rozložení tlaku vzduchu nad Evropou a převládající cirkulaci ve střední Evropě. U nás často převládají dva druhy cirkulace a to buďto cirkulace západních směrů (v zimě teplejší a obecně vlhká), kdy složky větru směřujícího od západu až severozápadu jsou o něco chladnější a složky jihozápadní o něco teplejší. Toto proudění je teplejší, vlhké, čerstvé až občas silné. Přináší cyklony postupující z Atlantiku, s nimiž jsou spojeny systémy front, a právě toto je příčinou výše popsaných základních rysů počasí. Přechodně se proudění stočí na jižní až jihovýchodní a krátce tak přináší sušší vzduch a velmi teplý, při němž nejčastěji padají maximální teplotní rekordy. Druhý typ proudění, který se může nad střední Evropou v zimě objevit, je proudění suché a mrazivé od severu až severovýchodu či s výskytem složky východní. Toto proudění provází většinou vliv rozsáhlé tlakové výše, která působí rozpad oblačnosti. Místy mohou vznikat mlhy, často vzhledem k teplotám mrznoucí, nebo nízká oblačnost. Při takové situaci se významně zhoršuje kvalita ovzduší a vznikají smogové situace. Většinou se tato situace během zimní sezóny alespoň krátce v každém roce objeví. Kdy se objevila krátce a kdy trvala dlouho, to bude právě předmětem srovnání měsíce ledna v uvedených letech. Proudění se během zimy v našich podmínkách často i střídá a nejde tedy o delší souvislá období západního nebo naopak severovýchodního proudění. V posledních letech se v souladu se změnou klimatu častěji uplatňují delší období se západním prouděním a vpády mrazivého vzduchu od severu až severovýchodu jsou krátké a méně časté. Průběh počasí v lednu 2007 a 2018 Srovnáme nyní průběh počasí v lednu 2007 a 2018 (tedy letošním), kdy průběh počasí vykazoval velmi obdobné prvky. Oba měsíce byly ve znamení převahy západní cirkulace, která se vyznačovala čerstvým až silným, teplým až velmi teplým a vlhčím prouděním. Co se týče významných tlakových níží, asi každý si vzpomene, že v lednu 2007 značně ovlivnila počasí ve střední Evropě níže zvaná Kyrill a v letošním roce se přesunula pozornost k názvu Friederike, což byla též významná tlaková níže vzniklá nad severním Atlantikem, která postoupila přes jižní Skandinávii a též poměrně významně ovlivnila počasí v centrální Evropě. Dalším rysem obou měsíců byly převládající vysoké teploty spojené s touto cirkulací, kdy byly často překračovány teplotní rekordy v podobě denních maximálních teplot. Zejména při vrcholících přílivech teplého vzduchu byly vysoké teploty i v nočních hodinách. S teplým počasím a silným prouděním v prostoru významných styků rozdílných mas vzduchu a cyklon se vyskytla bouřková činnost a prudkými srážkami, které jsou typické pro teplou část roku. V některých případech ovšem vzhledem k vysokým teplotám nelze období v těchto letech nazývat jako studené, avšak vždy je považováno obecně za studenou část roku. S touto situací byly spojeny významné poryvy větru, kdy na většině území ČR foukat velmi silný vítr se značnými nárazy včetně nižších nadmořských výšek. Z hlediska vysokých teplot i silného větru a tlakových změn byla významnější situace v lednu 2007 při přechodu níže Kyrill. V další části článku jsou nabídnuta některé extrémy z měření v ČR a naměřená data na naší stanici v Praze. Klimatická data Leden 2018 byl druhý nejteplejší v Evropě od počátku pozorování (viz též informace v rubrice Meteozprávy) a to právě po lednu v roce 2007, který byl zatím nejteplejší. Toto potvrzují i naše měření v Praze: PRAHA Leden 2007: Průměrná teplota 5.65 C (odchylka +4.8 C), Nejvyšší teplota 14.2 C (10.1.) Leden 2018: Průměrná teplota 4.33 C (odchylka C), Nejvyšší teplota 11.3 C (6.1.) Stránka 33

34 TÉMA EXTRÉMY V ČR Leden 2007: Maximální náraz větru 60m/s (Sněžka) Maximální teplota 17.9 C (Brod nad Dyjí) Nejnižší tlak vzduchu (cca 950hPa) Počet blesků za den 5686 Leden 2018: Maximální náraz větru 48m/s (Sněžka a Fichtelberg) Maximální srážky za den 36mm (Černý Důl, ve formě sněhu) Nejnižší tlak vzduchu (cca 980hPa) Níže Kyrill byla extrémnější i co se týče například počtu obětí a škod na majetku, včetně lesních porostů. Průběh počasí v lednu 2010 a 2017 Lednové počasí v roce 2010 a 2017 si bylo též podobné. Na území ČR převládala zcela jiná cirkulace a podle toho se odvíjel i průběh počasí a případné význačné projevy tohoto počasí. Do středních Evropy v těchto letech pronikal mrazivý vzduch ze severních směrů. Vyskytly se též situace, kdy při působení přílivu mrazivého vzduchu postupovala do střední Evropy od jihu oblast nízkého tlaku vzduchu, která byla zdrojem velkého množství vlhkosti. Co se týče průběhu počasí, jednalo se o zimní ráz počasí s výskytem častých sněhových srážek. V některých případech šlo o vydatné sněžení v podobě trvalých a intenzivních srážek. Tyto byly většinou ve všech polohách sněhové. V ne horských polohách ležela sněhová pokrývka po většinu měsíce. Významnější vpád studeného vzduchu s významnější tlakovou níží postupující z jižních směrů (níže zvaná Daisy ) se vyskytl v lednu roku 2010, který byl teplotně výjimečně podprůměrný a srážkově výjimečně bohatý. V nižších polohách se utvořila místy i vysoká sněhová pokrývka, která setrvala minimálně celý měsíc. Co se týče ledna 2017, nebyla výška pokrývky zdaleka tak velká. Rozdíly jsou prezentovány opět na níže uvedených hodnotách. Klimatická data Leden 2010 byl nejstudenější za posledních několik let a také srážkově nejbohatší. PRAHA Leden 2010: Průměrná teplota C (odchylka C), Nejnižší teplota C (27.1.) Leden 2017: Průměrná teplota C (odchylka C), Nejnižší teplota C (11.1.) EXTRÉMY V ČR Leden 2010: Vliv TN Daisy a vydatné sněžení Výška sněhové pokrývky v nížinách místy kolem 45cm Leden 2017: Nejnižší teplota vzduchu C (7.1.) Smogové situace ve druhé polovině měsíce Stránka 34

35 Počasí v lednu 2010 bylo co do zimních projevů extrémnější, zejména co se týče vydatnosti sněhových srážek. Závěr TÉMA Závěrem lze konstatovat, že cirkulace a průběh lednového počasí v letech 2007 a 2018, 2010 a 2017 byly obdobné. První dvojice let byla ve znamení teplého až velmi teplého a vlhčího počasí s výskytem typických zimních bouřek a občas význačných poryvů větru. Druhá dvojice let byla ve znamení zimního rázu počasí s obdobími silnějších mrazů a vydatnějšího sněžení. Každopádně situace teplého a větrného počasí byla významnější v roce 2007 a situace zimního počasí byla významnější zejména z některých hledisek (především vydatnost srážek) v roce Obr. 1 Výška sněhové pokrývky v ČR k , zdroj: ČHMÚ Obr. 2 výška sněhové pokrývky v ČR k , zdroj: ČHMÚ Stránka 35

36 TÉMA Obr. 3 Zamrzlé vodní toky na konci ledna 2017 (Berounka) Obr. 4 Vysoká sněhová pokrývka na konci ledna 2010 (střední Polabí) Stránka 36

37 FOTOGALERIE Husté sněžení. V lednu bylo sněžení výjimkou, i přesto se vyskytlo v nížinách dne 17. ledna v přeháňkách husté sněžení. Vysoká oblačnost uspořádaná do vln Stránka 37

38 FOTOGALERIE Ledové jevy na tocích se utvořily během silných mrazů na konci února dosti rychle. Nebyly tak významné jako v lednu 2017, avšak na mnohých místech ztěžovaly průtok vody v korytech toků, podobně jako na obrázku. Okrajové ledové jevy na řece Berounce v místech s větším spádem a menší hloubkou. V místech s větší hloubkou a klidnější vodou šlo o kompletní zámraz toku. Stránka 38

39 INFOMET, Český hydrometeorologický ústav , REFERENCE Český hydrometeorologický ústav, ČHMÚ , Hlásná a předpovědní povodňová služba, HPPS. Český hydrometeorologický ústav, ČHMÚ , National Snow and Ice Data Center, NSIDC National Oceanic nad Atmospheric Administration, NOAA National Oceanic nad Atmospheric Administration, NCEP NOAA International Research Institut for Climate and Society, IRI , Wetterzentrale. Top Karten Accuweather Závěr Zimní sezóna 2017/2018 patří k těm teplejším, její průběh lze do jisté míry připodobnit k sezónám v letech 2007, 2014 či Poslední třetina sezóny ovšem přinesla již počasí odpovídající aktuálnímu období. Sněhová pokrývky byla v ne horských polohách ale spíše nižší. První dva měsíce období byly velmi teplé a vlhké s častými velkými změnami teplot i tlaku vzduchu a s tím souvisejícími silnými poryvy větru. Třetí měsíc byl ve znamení nižších teplot v blízkosti teplotního normálu, v závěru měsíce dokonce i mírně pod normálem s výskytem silných mrazů. Srážková činnost ovšem v posledním měsíci chyběla, tento byl v ČR velmi suchý a zejména v českých nížinách a místy i středních polohách se jednalo o mráz bez sněhové pokrývky, tzv. holomráz. Název časopisu: METEOLISTY Zaměření: Hydrometeorologický a klimatický magazín Frekvence: Čtvrtletník Téma čísla: Zima 2017/2018 Číslo: 51/2017 Ročník: 12 Stran: 40 Zvláštní vydání: Ne Příloha: Ne Datum korekce: Foto na zadní obálce: Třešeň v rozkvětu, 2017 Vydavatel: Meteo Aktuality ( info@meteoaktuality.cz) Stránka 39

40 Stránka 40