Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 4 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace a charakter proudění 2 Charakter počasí 3 Hydrologická situace 11 Kvalita ovzduší 19 Zajímavosti : Zhodnocení zimní smogové sezóny 21 Zpracovali: Mgr. Eva Auxtová Ing. Lucie Čecháková Mgr. Ondřej Kosík Mgr. Blanka Krejčí Ing. Šárka Maděřičová Ing. Mirka Mrázková vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk

3 Synoptická situace a charakter proudění V první dekádě měsíce dubna se nad naším územím střídaly jednotlivé frontální systémy s nevýraznými výběžky vyššího tlaku vzduchu. V prvních dnech nás přecházel směrem k severovýchodu okludující frontální systém, přinášející slabé dešťové přeháňky. Po přední straně další brázdy nižšího tlaku vzduchu, která se blížila ze západu, k nám proudil teplý vzduch od jihu. Začátkem dubna se teplotní maxima pohybovala kolem 20 C. Nejvyšší hodnoty (21 C) zaznamenaly stanice Ostrava-Zábřeh a Karviná. Ještě týž den odpoledne přecházela naše území od severozápadu studená fronta, která přinesla srážky nejen dešťové, ale na hřebenech hor přechodně i sněhové. V průměru napadlo kolem 6 mm srážek (Lysá hora 17 mm). Po zbytek dekády nás většinou ovlivňovalo chladnější severní až severozápadní proudění, nejvyšší teploty se pohybovaly nejčastěji kolem 16 C. Jen 7. 4., kdy se nad naše území kolem tlakové výše nad jihozápadní Evropou přechodně rozšířil teplý vzduch ze západu, dosahovaly teploty i k 24 C (na stanicích Olomouc a Přerov). V noci na se ale opět obnovil přísun studeného vzduchu ze severozápadu, a to po přechodu studené fronty foukal silný vítr, který v nárazech dosahoval až 30 m/s na stanici Luká a přes 32 m/s na Šeráku. Zpočátku druhé dubnové dekády se dále ochlazovalo. Mezi tlakovou níží na východě a tlakovou výší na západě Evropy k nám začal proudit chladný a vlhký vzduch od severu. 13. a 14. dubna se průměrné teploty v regionu pohybovaly jen kolem 3 C. V tyto dny se také na většině území vyskytovaly srážky. Zpočátku byly dešťové, hlavně ve vyšších polohách se ale déšť postupně měnil ve sněžení. Na Šeráku napadlo od 12. do 14. dubna přes 20 mm a na Lysé hoře přes 60 mm srážek. Na obou vrcholech leželo nakonec kolem 30 cm sněhu. Od se nad naše území začala přesouvat tlaková výše ze západní Evropy a následně pokračovala dále nad Baltské moře. Srážek i oblačnosti ubývalo a kolem této výše k nám začal postupně proudit teplejší vzduch. V prvních dnech poslední dekády měsíce dubna postupovala tlaková výše z Baltského moře nad Ukrajinu a pak dále k východu. V jejím týlu vrcholil příliv teplého vzduchu od jihu. Maximální teploty se pohybovaly nad 20 C ( v Bělotíně 25,2 C, v Ostravě-Porubě 25,1 C). Delší období beze srážek a také vysoké teploty měly za následek sucho. Období sucha ukončila tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry, která začala postupovat z Polska přes naše území směrem k jihozápadu. Od se tak na našem území vyskytovaly četné přeháňky nebo bouřky s úhrny ojediněle i nad 20 mm (25. 4 Morávka 27 mm, Horní Bečva 26 mm, Olomouc 26 mm). V poslední dubnový den přecházela střední Evropu od severu studená fronta. I na ní se vyskytly bouřky s úhrny i kolem 20 mm (Mošnov)

4 Charakter počasí Téměř celý měsíc duben byl ve všech polohách teplotně nadprůměrný. Jen několik dnů v polovině měsíce bylo teplotně podprůměrných. Celá republika byla podle předběžných výsledků teplejší o 3,1 C. Průměrná republiková srážka, 34 mm, odpovídá přibližně 73% dubnového normálu. Duben byl srážkově velmi nevyrovnaný s velkými rozdíly (podle polohy i nadmořských výšek 75 až 200%). Většina dubnových srážek spadla ve třech epizodách na začátku, v polovině a na konci měsíce. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 9,7 C, což je o 3,0 C tepleji, než je dlouhodobý průměr (podle hodnocení normality je to teplotně silně nadnormální měsíc). V Ostravě-Porubě byla teplota vzduchu 11,9 C, což je tepleji oproti normálu o 3,5 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v dubnu 4,9 C (o 3,3 C tepleji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 11,4 C, byla naměřena na stanici Slezská Ostrava a nejchladněji bylo v dubnu na Lysé hoře. Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Mořkově dne 22. dubna (+25,8 C) a nejnižší minimální teplota vzduchu ( 4,8 C) na Lysé hoře dne 13. dubna. Nejnižší minimální přízemní teplota byla naměřena ve Frenštátě pod Radhoštěm dne 10. dubna, a to 7,9 C. V MS kraji spadlo průměrně 55,1 mm srážek, což je 128% normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě jsme naměřili v dubnu 44,4 mm srážek (86% normálu). Na Lysé hoře to bylo 129,2 mm, což je 132% normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Lysé hoře a nejnižší úhrn v Osoblaze (26,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 34,7 mm, byl zaznamenán dne 13. dubna na Lysé hoře. Duben byl v nižších a středních polohách převážně bez sněhu. Nejvíce napadlo za celý měsíc na Lysé hoře, 35 cm, (na Visalajích 20 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl naměřen v kraji na Lysé hoře dne 13. dubna, kdy napadlo 23 cm. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky v kraji byla opět na Lysé hoře dne 15. dubna, a to 30 cm. Většina poloh kraje byla v dubnu bez sněhové pokrývky. V kraji svítilo Slunce průměrně 165,8 hodin. Nejvíce v Opavě (192 hod.) což je 130% dlouhodobého průměru pro duben a nejméně na Lysé hoře (140,6 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Lysé hoře 20. dubna, kdy Slunce svítilo 13,3 hod. Olomoucký kraj s průměrnou teplotou 10,3 C byl o šest desetin stupně teplejší než MS kraj (OL kraj byl o 2,8 C teplejší než normál). Kraj v dubnu byl klasifikován jako teplotně silně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu 12,1 C (o 2,9 C tepleji než průměrně v dubnu). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v dubnu 4,9 C, což je o 3,7 C tepleji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena na stanici Olomouc a nejchladněji bylo v dubnu na Šeráku. Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v dubnu (25,2 C) naměřena v Bělotíně dne 24. dubna. Nejnižší minimální teplota, 4,5 C byla dne 13. dubna na Šeráku a nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Šumperku dne 10. dubna ( 8,1 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 45,6 mm (93% průměru, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 70,7 mm což je 195% normálu a na Šeráku 75,8 mm (105% průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanici Paprsek, a to 82,8 mm a nejnižší úhrn v Plumlově (22,1 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 30,4 mm, byl zaznamenán dne 30. dubna v Náměšti na Hané. V kraji v nižších a středních polohách téměř nepadal sníh. Nejvíce sněhu za měsíc napadlo na Šeráku (34 cm), dále na Dlouhých Stráních (18 cm) a na Paprsku 17 cm. Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl naměřen v kraji na Šeráku dne 13. dubna, kdy napadlo 21 cm. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na Šeráku dne 15. dubna a to 34 cm (na Paprsku 27 cm). Slunce svítilo v kraji průměrně 182 hodin. V Olomouci 191,5 hod. V kraji nejvíce na Luké 203,9 hod., což je 130% dlouhodobého průměru. Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku, a to 147,9 hodin. Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku 20. dubna, kdy Slunce svítilo 13,6 hod

5 Teploty vzduchu Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava Olomouc Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +4.9 Šerák +4.9 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 23.den / 13.den 23.den / 13.den Absolutní maximum teploty (ºC) 23.den Ostava-Poruba den Lysá hora den Paseka den Šerák Absolutní minimum teploty (ºC) 13.den Lysá hora den Šerák -4.5 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 10.den Frenštát pod Radhoštěm den Šumperk -9.2 Tab. 1 - Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce 20 Průběh průměrných denních teplot vzduchu 15 Teplota [ C] Den Lysá hora Ostrava-Poruba Šerák Olomouc-Holice Obr. 1 - Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Poruba ,1 Přerov ,6 Minimální teplota Světlá Hora ,2 Jeseník Tab. 2 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 4 -

6 Obr. 2 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 5 -

7 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora Paprsek 82,8 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Osoblaha 26.6 Medlov-Hlivice 24.4 Nejvyšší denní úhrn (mm) 13.den Lysá hora den Olomouc 25.8 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 13.den Lysá hora den Šerák 21 Tab. 3 - Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce 40 Denní úhrny srážek úhrn srážek [mm] Lysá hora Ostrava-Poruba Šerák Olomouc-Holice Den Obr. 4 - Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) maximální denní úhrn srážek Mošnov Přerov Lysá hora Jeseník Tab. 4 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 6 -

8 Obr. 5 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 7 -

9 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba - 8 -

10 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice - 9 -

11 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí

12 Hydrologická situace Povodí Odry Levostranné přítoky Odry měly v průběhu měsíce dubna převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané hladiny. Pravostranné přítoky měly zpočátku měsíce rovněž setrvalé, případně mírně rozkolísané hladiny, dne 14. dubna však reagovaly na spadlé srážky vzestupy hladin, a to zejména v povodí Olše a Ostravice. Srážkové úhrny dosáhly v průměru 10 mm za 24 hodin. Odra v Bohumíně kulminovala při 51,7 m 3.s -1 dne 14. dubna ve 22:00 hodin, Olše ve Věřňovicích kulminovala při 70,1 m 3.s -1 dne 15. dubna v 00:00 hodin. Ostravice v Ostravě kulminovala dne 2. dubna při 29,3 m 3.s -1, uvedený kulminační průtok byl však zapříčiněn manipulací na vodním díle. V následujícím období docházelo na tocích v povodí Odry k pozvolným poklesům, případně ke kolísání vodních hladin, výraznější vzestupy byly zaznamenány pouze v povodí Olše a Ostravice, a to ve dnech 24. a 25. dubna. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí od 30 do 90 % dlouhodobého průměru za měsíc duben. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci dubnu ve významných profilech v povodí Odry

13 - 12 -

14 Obr. 7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

15 Povodí horní Moravy Toky v povodí horní Moravy měly v průběhu měsíce dubna převážně mírně rozkolísané hladiny. Vlivem poruch nedocházelo k přenosům dat ze stanic Loštice (přenos dat neprobíhal v období od :00 hodin do :00 hodin) a Lupěné (přenos neprobíhal v období od :30 hodin do :40 hodin), viz níže přiložené grafy. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí od 40 do 65 % dlouhodobého průměru za měsíc duben. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci dubnu ve významných profilech v povodí horní Moravy

16 Obr. 8 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

17 Povodí Bečvy Vodní toky v povodí Bečvy měly v první polovině měsíce dubna převážně mírně rozkolísané hladiny. Výraznější vzestupy vodních hladin byly zaznamenány až dne 14. dubna jako reakce na spadlé srážky, kdy srážkové úhrny dosáhly v průměru 10 mm za 24 hodin. Bečva v Dluhonicích kulminovala dne 15. dubna v 6:50 hodin při 39,8 m 3.s -1. V následujícím období docházelo na tocích v povodí Bečvy k pozvolným poklesům vodních hladin, dne 25. dubna však došlo vlivem srážkové činnosti k jejich opětovnému méně významnému vzestupu. Vodnosti neovlivněných toků se v povodí Bečvy pohybovaly v rozmezí od 30 do 65 % dlouhodobého průměru za měsíc duben. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci dubnu ve významných profilech v povodí Bečvy. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy

18 Tab. 8 - Maximální hodnoty průtoků v minulém měsíci ve sledovaných profilech Tab. 9 - Průměrné měsíční průtoky v minulém měsíci ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem

19 Tab Průměrné vydatnosti pramenů v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Tab Průměrné stavy hladiny podzemní vody v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr

20 Kvalita ovzduší

21 Průměrné denní koncentrace v ovzduší Obr. 10 Průměrné denní koncentrace na vybraných stanicích

22 Zhodnocení zimní smogové sezóny Imisní situace v chladném období 2010/2011 Výsledné hodnoty koncentrací suspendovaných částic PM 10 v chladných obdobích roku (od října do března) jsou významně ovlivňovány převažujícími rozptylovými podmínkami v daném půlroce, zvláště v jeho nejchladnějších měsících. Ačkoliv zimní sezóna 2010/2011 patřila celkově k chladnějším a imisně nepříznivým, průměrné koncentrace PM 10 byly mírně nižší než v předchozí zimní sezóně, (kdy celkové koncentrace ovlivnila smogová epizoda s extrémně nepříznivými rozptylovými podmínkami v lednu 2010). Počet dnů s denní průměrnou koncentrací vyšší než 50 a 100 µg.m -3 byl v obou sezónách srovnatelný, v zimní sezóně 2010/2011 byl ale asi o čtvrtinu nižší počet dnů s denní koncentrací nad 150 µg.m Koncentrace v µg/ m 3 Teplota ve C Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Opava-Kateř. Třinec-Kosmos Studénka teplota Obr Průměrné koncentrace PM 10 v chladných polovinách roků (X. III. Provozování Ústředního regulačního řádu v chladném období 2010/2011 Z pohledu tzv. Ústředního regulačního řádu (dále jen ÚRŘ), provozovaného ČHMÚ na základě Vyhlášky MŽP č.373/2009 Sb., došlo v říjnu 2010 k rozdělení Moravskoslezského kraje na dvě části: oblast Ostravsko-Karvinska a oblast Třinecka. Pro obě tyto oblasti byly vyhlašovány signály, na jejichž základě museli vyjmenovaní znečišťovatelé přijmout domluvená opatření, která schvaluje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Konkrétně se jedná o signál upozornění na možnost výskytu smogové situace ( při překročení zvláštního imisního limitu 100 µg.m -3 pro průměrné 24hod. koncentrace PM 10 a signál regulace (při překročení zvláštního imisního limitu 150 µg.m -3 pro průměrné 24hod. koncentrace PM 10 )

23 Přehled vydaných signálů Regionálním předpovědním pracovištěm ČHMÚ v Ostravě-Porubě v rámci ÚRŘ v zimní sezóně 2010/2011 pro oblasti Ostravsko-Karvinska a Třinecka (časy uvedené v přehledech jsou v UTC tedy +1 hod. = SEČ) Ostravsko-Karvinsko vydání signálu odvolání signálu UPOZORNĚNÍ REGULACE REGULACE UPOZORNĚNÍ den a hodina den a hodina den a hodina den a hodina : : : : :30 x x : : : : : : : : : :00 x x : :30 x x : : : : : : : : : : : : : :15 x x :00 Třinecko vydání signálu odvolání signálu UPOZORNĚNÍ REGULACE REGULACE UPOZORNĚNÍ den a hodina den a hodina den a hodina den a hodina : : : : :30 x x : : : : : :00 x x : :30 x x : :00 x x : : : : : : : : : : : : :00 V oblasti Ostravsko-Karvinska bylo během sezóny 2010/2011 vyhlášeno celkem 10 signálů upozornění na možnost výskytu smogové situace. V součtu trvaly více než 53 dní. K vyhlášení signálů regulace došlo šestkrát, a dohromady platily přes 26 dní. Pro oblast Třinecka byly vyhlášeny signály upozornění devětkrát, a trvaly celkem 41 dní, signály regulace pak pětkrát s délkou trvání více než 17 dní. První signál upozornění byl vydán pro obě oblasti, signál regulace následoval Naopak poslední signál regulace byl odvolán opět shodně pro obě oblasti K odvolání posledního signálu upozornění došlo na Třinecku a na Ostravsko-Karvinsku Srovnání s průběhem v sezóně 2009/2010 by nebylo zcela korektní, neboť signály v rámci ÚRŘ byly vydávány teprve od druhé poloviny ledna 2010, a v takovémto srovnání by chyběla velká část zimního období 2009/