ÚZEMNÍ PLÁN MALEŠOVICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Transkript

1 Jeřábkova 5, Brno ÚZEMNÍ PLÁN MALEŠOVICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ŘÍJEN 2012

2 Objednatel: KNESL + KYNČL s.r.o. Šumavská 416/ Brno Zhotovitel: AGERIS s.r.o. Jeřábkova Brno Zodpovědný projektant: Ing. Ladislav Vondráček Držitel autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., 19 a 24 (osvědčení MŽP ČR o odborné způsobilosti k hodnocení vlivu staveb a činností na životní prostředí č.j. 8391/1317/OPV/93, prodloužené rozhodnutím MŽP ČR č.j /ENV/11 ze dne do Zpracoval: Ing. Pavel Koláček, Ph.D. 2

3 OBSAH ÚVOD 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Výčet vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí a zdraví obyvatel Vybrané referenční cíle ochrany životního prostředí ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚZEMNÍ PLÁN Ovzduší a klima Voda Půda a horninové prostředí Biogeografické poměry Krajina Obyvatelstvo, veřejné zdraví CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ SOUSTAVY NATURA Velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území Území soustavy Natura Přírodní parky Památné stromy Významné krajinné prvky Územní systémy ekologické stability POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ Plochy smíšené obytné (B) Plochy smíšené výrobní (V) Plochy veřejné vybavenosti (O) Plochy komerčního vybavení (K) Plochy sportovního vybavení (S) Plochy veřejné zeleně (S) Plochy veřejných prostranství (U) Plochy dopravní infrastruktury (D) Plochy technické infrastruktury (T)

4 5.10. Plochy veřejné rekreace (R) Plochy smíšené nezastavěného území (N) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy lesní (L) POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ Porovnání vlivů variant koncepce POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROTŘEDÍ ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ STANOVISKA KE KONCEPCI SEZNAM ZKRATEK PŘÍLOHY 4

5 ÚVOD Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace Územní plán Malešovice na životní prostředí a zdraví obyvatelstva je zpracováno podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. v platném znění, 10i) a ustanovení 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v rozsahu podle přílohy k tomuto zákonu. Strategické hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) je systematický proces hodnocení důsledků navrhovaných politik, plánů a programů na životní prostředí. Účelem procesu hodnocení SEA je zajistit, aby se strategické cíle ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva staly součástí navrhovaného územního plánu a součástí přípravy a tvorby jeho koncepce. Posouzení je zpracováno na základě koordinovaného stanoviska (MUPOS 10920/2011OÚPSÚ/BRP/ ) k návrhu zadání územního plánu Malešovice, ve kterém je z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. uplatněn požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Malešovice na životní prostředí. Předmětné hodnocení se zaměřilo zejména na problematiku ochrany zemědělského půdního fondu a na možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související zejména s vlivem uvažované bioplynové stanice a hnojištěm, s vlivem dopravní zátěže a s budoucím využitím ploch výrobních. Předkládaná dokumentace představuje hodnocení SEA, které je zpracováváno metodou interaktivního posouzení ex-ante, vytvářené souběžně s konceptem posuzovaného územního plánu. Předmětem posouzení je návrh územního plánu obce Malešovice, který je dále v textu označován jako "posuzovaná koncepce", či posuzovaný ÚP. Územní plán obce Malešovice vymezený katastrálním územím. Toto území je dále v textu označováno jako "zájmové území". Obec Malešovice leží, v jihovýchodní části České republiky, v Jihomoravském kraji. Obec leží v okrese Brno - venkov a spadá do správního obvodu (ORP) Pohořelice. Obec má rozlohu 920 ha a 343 obyvatel. 5

6 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Kapitola zhodnocuje vztah územního plánu obce Malešovice k cílům ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva obsažených v národních, krajských, regionálních a komunálních koncepčních dokumentech. Kapitola obsahuje výčet vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí a zdraví obyvatelstva. Z dílčích cílů těchto dokumentů byly zpracovatelem SEA sestaveny tzv. referenční cíle ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Jedná se o cíle, které jsou ovlivnitelné předpokládaným uplatněním posuzovaného územního plánu, v rámci jeho prostorového a věcného řešení. Referenční cíle jsou definovány na základě vybraných cílů obsažených v relevantních strategických dokumentech a formulovány způsobem, který umožňuje zhodnotit jejich vztah k posuzovanému územnímu plánu (kap. 2) a zhodnotit způsob, jakým je daný referenční cíl v řešení územního plánu zohledněn (kap. 8). 1) cíle obsažené v různých dokumentech obdobné koncepční úrovně (krajské, národní ) obvykle vzájemně interferují. (např. požadavek na ochranu biodiverzity, ač je formulován různým způsobem, figuruje v cílech hned několika strategických dokumentací); 2) při výběru referenčních cílů byly zohledňovány charakteristiky zájmového území, především z pohledu jeho potenciálu pro naplňování obecně stanovovaných cílů; 3) cíle dokumentací vyšších koncepčních úrovní přebírány do úrovní nižších, přičemž jsou věcně zpřesňovány a účelně modifikovány právě v kontextu specifik konkrétních území Výčet vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí a zdraví obyvatel Výčet vybraných koncepčních dokumentů (strategických dokumentací) je rozdělen do tří kapitol podle jejich koncepční úrovně: o Národní: koncepční dokumenty České republiky o Krajské: koncepční dokumenty Jihomoravského kraje o Komunální: koncepční dokumenty obce, ORP Pohořelice Národní koncepční dokumenty o Akční plán České republiky pro zdraví a životní prostředí (NEHAP); o Dlouhodobý program zdraví pro všechny (Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století); o Dopravní politika ČR ; o Integrovaný národní program snižování emisí ČR (+ Národní program zlepšování kvality ovzduší); o Národní lesnický program ; 6

7 o Národní program reforem 2011; o Národní program snižování emisí ČR; o Národní rozvojový plán ČR ; o Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období ; o Národní strategický referenční rámec ; o Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti; o Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR; o Plán odpadového hospodářství ČR. o Politika územního rozvoje ČR (PÚR); o Program rozvoje venkova ČR na období ; o Státní energetická koncepce; o Státní politika životního prostředí České republiky ; o Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny; o Státní surovinová politika; o Strategie hospodářského růstu ČR ; o Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta ; o Strategie udržitelného rozvoje ČR; Krajské koncepční dokumenty o Aktualizace Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje; o Územní studie Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje, 2010; o Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje, 2003; o Program rozvoje Jihomoravského kraje ; o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje ; o Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje ; o Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl; o Generel dopravy Jihomoravského kraje ; o Generel krajských silnic Jihomoravského kraje ; o Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje ; o Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje ; o Koncepce zachování a obnovy kulturních památek Jihomoravského kraje; o Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji; o Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje ; 7

8 o Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na léta ; o Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje; o Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje ; o Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje; o Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje; o Projekt Čisté povodí Svratky; o Studie protipovodňových opatření; o Koncepce rozvoje vinařství; o Koncepce rozvoje ovocnictví v Jihomoravském kraji; o Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení. Popis vybraných strategických dokumentací a přehled jejich cílů U vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí a zdraví obyvatelstva je stručně popsán jejich obsah a uveden výčet vybraných cílů. Státní politika životního prostředí Jeden ze základních strategických dokumentů, který zastřešuje všechny ostatní koncepční materiály v oblasti životního prostředí (např. politiky týkající se jednotlivých složek životního prostředí) a vymezuje základní rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Cíle dokumentu jsou směřovány do konkrétních sektorů (prioritních oblastí) společenského a ekonomického života, pro které podrobně specifikuje své úkoly. Týká se to devíti sektorů: Energetika, Těžba nerostů, Průmysl, Obchod, Doprava, Zemědělství a lesnictví, Ochrana a užívání vod, Životní prostředí a zdraví a Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch. V současnosti probíhá posuzování vlivů dle zákona č. 100/2001 Sb. nově zpracované SPŽP Přehled vybraných cílů Státní politiky životního prostředí o Stanovit limity rozvoje území a územních rezerv ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí a prosadit je do nástrojů územního plánování; o Zvýšit efektivnost využití zastavěných území o Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území; o Dbát o udržitelné využívání mokřadů a vodních zdrojů v kontextu ekonomických tlaků a globálních změn o Přijmout zásady udržitelného hospodaření v krajině v návaznosti na zásady správné zemědělské praxe o V rámci stavebního řízení nepovolovat záměry, jejichž důsledkem by byly likvidace mokřadů o Zpřísnit podmínky pro povolování staveb a činnosti v záplavových území s cílem předcházet zbytečným škodám; 8

9 o Zkvalitňovat územní systém ekologické stability a realizovat jeho chybějící prvky; o Zajistit opatření ke zprůchodňování (stávajících i nově budovaných) komunikací na migračních cestách organismů; o Chránit kvalitní segmenty přírodního charakteru v zastavěných územích o Zkvalitnit péči a ochranu o sídelní zeleň a další přírodní složky urbanizovaného území o Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky jako jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, zdroje pitné vody, mokřady a drobné vodní nádrže a toky; o Podpořit investice pro využívání tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny Aktualizovaný program analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí, formuluje dlouhodobé cíle a opatření, nezbytná k jejich dosažení. Státní program se zabývá problematikou ochrany krajiny obecně a dále, podrobněji, podle jednotlivých typů krajinných ekosystémů, chráněnými územími a druhovou ochranou. Aktualizace Státního programu rozpracovává jednotlivé cíle Strategie biologické rozmanitosti ČR, schválené usnesením vlády č. 620/2005, jako základního meziresortního a mezioborového dokumentu, kterým se v ČR naplňuje Úmluva o biologické rozmanitosti. Přehled vybraných cílů státního programu ochrany přírody a krajiny o Zajistit efektivní uplatnění plánování (uspořádání) krajiny ve smyslu Úmluvy o krajině, jako koncepčního nástroje k zajištění jejího funkčního uspořádání s cílem zachování nebo zlepšení jejích funkcí, zvýšení ekologické stability a životaschopnosti krajiny a zachování jejích ekologických a estetických hodnot s přihlédnutím k ostatním funkcím, které jsou v krajině nezbytné; o Při vymezování ploch výroby a skladování v rámci funkčního využití území upřednostňovat v zastavěném a zastavitelném území nevyužívané nebo opuštěné plochy bývalých průmyslových aj. areálů (brownfields); o Stanovit jako povinnost vymezovat záplavová území včetně území určených k rozlivům povodní a zajistit jejich ochranu před změnou využití území v územně plánovacích dokumentacích; o Vymezit záplavová území včetně území určených k rozlivům povodní na celém území ČR; o V sídlech podporovat péči o plochy zeleně a prioritně zakládat nové parky; o Vymezit v rámci územního plánování dostatečné plochy pro zachování a zakládání přírodních a přírodě blízkých prvků v sídlech, jejich propojování a návaznost na příměstskou krajinu, včetně jejich využití pro pěší a cyklisty. Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strategie udržitelného rozvoje České republiky tvoří rámec pro zpracování materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů). Je východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie pracuje se třemi hlavními pilíři - ekonomickým, environmentálním a sociálním. Strategie definuje hlavní (strategické) cíle v rámci pěti prioritních os, dále dílčí cíle a nástroje. Jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality 9

10 života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích. Horizont dokumentu je k roku Přehled vybraných cílů Strategie udržitelného rozvoje České republiky o Podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); o Rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; o Zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; o Podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; o Podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; o Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; o V oblasti ochrany biologické a krajinné rozmanitosti v rámci územního plánování podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny a prostřednictvím vhodných opatření aktivně chránit cenné části území; o Zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); o V oblasti ochrany půdy zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního horizontu a ve stanovených lhůtách dosáhnout limitních požadavků na obsah nežádoucích látek a dále je nepřekračovat, provést opatření k zabránění kontaminace půd ze starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely. Politika územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V Politice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití (MŽP 2008). 10

11 Politika územního rozvoje mimo zájmové oblasti stanovuje republikové priority (cíle) územního plánování stanovené k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Širší území, kam spadá hodnocený ÚP, leží mimo rozvojové osy celorepublikového významu vymezené PÚR. Přehled vybraných cílů Politiky územního rozvoje České republiky o Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; o Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice; o Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areál a ploch; o Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Akční plán zdraví a životní prostředí ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (NEHAP ČR) je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP). o o o o Přehled vybraných cílů Akčního plánu pro zdraví a životní prostředí ČR ochrana biologické a krajinné rozmanitosti; postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi; zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti); chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí; Program rozvoje Jihomoravského kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje konkretizuje vize a strategické cíle (cíle, priority a rozvojové aktivity) v kraji přijaté ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje. Je hlavním nástrojem řízení a koordinace a rozvoje kraje, navrhuje způsob a pravidla financování a implementaci. Je zpracováván na období čtyř let, 2010 až Těžištěm dokumentu jsou priority, v rámci nich opatření a rozvojové 11

12 aktivity. Ve vztahu k životnímu prostředí je klíčová priorita - E - kvalitní prostředí krajiny a v rámci ní tyto rozvojové aktivity: o Koordinace projektu Čisté povodí Svratky; o Podpora opatření pro snížení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku, těkavých organických látek z primárních zdrojů a další znečišťujících látek v návaznosti na Integrovaný program ke zlepšování kvality ovzduší JMK; o Podpora ekologizace energetických zdrojů a tepelně energetická sanace budov; o Podpora revitalizace vodních toků a zprůchodňování vodních překážek; o Podpora staveb protipovodňové ochrany s důrazem na ochranu sídel a zadržení vody v krajině; o Důsledné využívání všech možností koncepčního usměrňování urbanizačních aktivit, usměrňování stavebních a jiných činností v území včetně prostorových aktivit na rozvojových pólech a rozvojových osách s důrazem na omezování negativních dopadů suburbanizace; Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje Územně energetická koncepce (ÚEK) představuje základní dokument kraje, stanovující cíle a principy řešení energetického hospodářství na území Jihomoravského kraje. ÚEK vychází ze státní energetické koncepce. Nastiňuje podmínky řešení takového nakládání s energií, které bude hospodárné a v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji. Dokument postihuje pravděpodobný vývoj poptávky, vývoj disponibility zdrojů a způsobu výroby, rozvodu a spotřeby energií. Nastiňuje přechod k postupné využitelnosti obnovitelných zdrojů energie a hodnocení možných úspor z hospodárnějšího využívání. Koncepce je zpracována jako střednědobý dokument pro období 20-ti let. o Územně energetická koncepce konstatuje, že v rámci Jihomoravského kraje se jeví jako nejperspektivnější energetické využití biomasy k výrobě tepla v bioplynových stanicích a to díky vysokému potenciálu ve využití biomasy Vybrané referenční cíle ochrany životního prostředí Tab.: Vybrané referenční cíle ochrany životního prostředí Složky ŽP 1. Ovzduší a klima 2. Voda 3. Půda a horninové prostředí Referenční cíle ochrany životního prostředí 1.1 Snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do ovzduší (především z dopravy) 2.1 Zvýšení retence a prodloužení odtoku vody z povodí; 2.2 Podpora staveb protipovodňové ochrany s důrazem na ochranu sídel a zadržení vody v krajině; 2.3 Zlepšování stavu a ekologické funkce vodních útvarů 3.1 Omezovat větrnou a vodní erozi 3.2 Omezování nových záborů ZPF 4. Biodiverzita 4.1 Posilování ekologické stability krajiny, udržení a rozvoj biodiverzity 12

13 5. Krajinný ráz, kulturní dědictví 6. Sídla, urbanizace 7. Obyvatelstvo, veřejné zdraví 4.2 Omezovat fragmentaci krajiny 5.1 Ochrana specifických krajinných prvků a krajinné struktury utvářející místně typický krajinný ráz 5.2 Udržovat a rozvíjet kulturní dědictví venkovských lokalit (respektování kulturních dominant, údržba či obnova drobné sakrální architektury apod.) 5.3 U venkovských sídel respektovat venkovský charakter zástavby (nenarušovat zachovaná jádra obcí novodobou zástavbou, zvl. tam, kde se historický charakter zástavby dosud uchoval) 6.1 Rozvoj sídel směřovat do zastavitelného území obce, příp. do prostorů v jeho přímé návaznosti 6.2 Nezvyšovat dopravní zátěž v sídlech 7.1 Zlepšit kvalitu života obyvatel venkovských sídel vytvářením kvalitního urbánního prostředí a jeho napojení na přírodní zázemí obce 7.2 Snižování hlukové zátěže obyvatelstva v zastavěném území 13

14 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚZEMNÍ PLÁN Předmětem kapitoly je výčet údajů o jednotlivých složkách životního prostředí, který je dále doplněn o popis jejich předpokládaného vývoje v případě neuplatnění posuzované koncepce Ovzduší a klima Klimatické charakteristiky Dle geoportálu CENIA leží zájmové území při okraji výběžku velmi teplé klimatické oblasti (VT), přičemž západní část k.ú již spadá do klimatické oblasti teplé (T). Z pohledu srážkových charakteristik spadá východní zájmové území do srážkově chudé oblasti. Dle Quitta (1974) leží hodnocené území v klimatické oblasti teplé (T4). Oblast T4 je charakteristická velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem. Přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Bližší charakteristika klimatické oblasti T4 (teploty v C, srážky v mm): Počet letních dnů 60 až 70 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 a více 170 až 180 Počet mrazových dnů 100 až 110 Počet ledových dnů 30 až 40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3 Průměrná teplota v červenci 19 až 20 Průměrná teplota v dubnu 9 až 10 Průměrná teplota v říjnu 9 až 10 Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více 80 až 90 Srážkový úhrn ve vegetačním období 300 až 350 Srážkový úhrn v zimním období 200 až 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 až 50 Počet dnů zamračených 110 až 120 Počet dnů jasných 50 až 60 Kvalita ovzduší Podle aktuálního sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí ČR (Věstník MŽP, únor 2009) je správní území ORP Pohořelice zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve 14

15 znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Důvodem je překročení hodnoty 24-hodinového imisního limitu (d IL) PM10 na 3,1% území v působnosti stavebního úřadu Pohořelice. Obec je zcela plynofikována od roku Zdrojem je RS VTL/STL 1200 na jižním okraji katastru a s přípojkou VTL DN 100. Rozvody v obci jsou STL DN (160 vývod z RS) a s odbočkou do Loděnice a Odrovice. Současná spotřeba je průměrně 170 m 3 /hod u maloodběratelů a 200 m3/hod u velkoodběratelů a při využití všech rozvojových ploch se může zvýšit na průměrných 350 m3/hod u maloodběratelů a na 400 m 3 /hod u velkoodběratelů. Kvalitu ovzduší v širším okolí zájmového území lokálně ovlivňují emise z dopravy a z místních topenišť. Emisní zatížení z dopravy je vázáno především na komunikaci I/52, procházející cca 3 km východně od zastavěného území obce. Přes skutečnost, že je obec dlouhodobě plynofikována, je kvalita ovzduší místně ovlivňována i emisemi z lokálních topenišť na pevná paliva, která v případě rodinných domků občas nahrazují zdražující se plyn. Velký význam pro kvalitu ovzduší v obci má ovšem provětrávání území, ovlivňující rozptyl emisí z místních zdrojů. Zastavěné území Malešovic sice má s ohledem na otevřenou polohu relativně dobré podmínky pro rozptyl, nicméně leží v mírné, na jihovýchod ukloněné terénní depresi vázané na širokou plochou nivu řeky Jihlavy. Vzduchové masy tak mohou stékat od severovýchodu nivou po směru toku řeky a z pravobřežních, byť nevýrazných svahů teras, tj. od obcí Němčiček a Medlova. Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší (REZZO) slouží k evidenci zdrojů látek znečišťujících ovzduší v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů. Tyto zdroje rozděluje na stacionární a mobilní, přičemž stacionární jsou děleny na kategorie podle velikosti a významu. Na území obce Malešovice je evidován jediný stacionární zdroj znečištění, a to společnost Sušárna Pohořelice, s.r.o. - provozovna Drůbežárna Malešovice, specifikovaný jako živočišná výroba (chov drůbeže). Zdroj má evidované emise amoniaku ve výši 12,4 t (rok 2008) ( Voda Povrchové vody Zájmové území je součástí úmoří Černého moře, v povodí Moravy. Dle vyhlášky č. 393/2010 Sb. o oblastech povodí je řešené území součástí mezinárodní oblasti povodí Dunaje, dílčího povodí IX. - Dyje, povodí 3. řádu Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí. Povodí je součástí hydrogeologického rajónu 1644 Kvartér Jihlavy. Katastr obce Malešovice leží v povodí 4. řádu /1 - Potůček. Plocha povodí činí 32,858 km 2. Velmi okrajově, od severovýchodu a východu, do katastru zasahuje povodí /0 - Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí. Zájmové území je odvodňováno drobným tokem Potůček a jeho čtyřmi drobnými přítoky, který se severně od Pohořelic vlévá do Jihlavy. Je to původně jedno z ramen řeky Jihlavy, které je nyní napájeno z řeky od jezu u Medlova (max. 0,53 m 3 /s) a z místních zdrojů (vrt u hřiště, meliorace (3+5 l/s). Potůček má meandrovitý charakter a leží na něm menší vodní plochy (Dolní jezero, Husinec, Horní jezero, Jezírka, koupaliště). V letech proběhla revitalizace toku. 15

16 Část zastavěného území obce leží záplavové území (stanovené pro Q100), a zasahuje do východní a severní část zastavěného území. Návrh protipovodňových opatření (tj. realizace hrází) by v budoucnu měl rozliv do zastavěného území i proponovaných rozvojových ploch severně od stávající zástavby eliminovat. Podzemní vody Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu 1644 Kvartér Jihlavy. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jsou oblasti, ve kterých existuje omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim hospodaření s TKO, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů. Zájmové území leží mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Vodní zdroje V zájmovém území není registrováno ochranné pásmo vodního zdroje. Severně od zastavěného území obce se nachází vrt, který je zdrojem artézské vody. Tento zdroj nemá vlastní ochranné pásmo a je využit pro drůbeží farmu. Zranitelné oblasti Zemědělské hospodaření se výrazně dotýká kvality vod. Směrnice Rady Evropy 91/676/EHS0 (nitrátová směrnice) má za cíl snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělství a zajistit tak dostatek pitné vody. Pro uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách ČR bylo požadavkem vymezit na základě monitoringu znečištěných nebo znečištěním ohrožených povrchových a podzemních vod zranitelné oblasti, což bylo provedeno nařízením vlády č. 103/2003 Sb. v platném znění. Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin, provádění protierozních opatření apod. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují: o povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout; o povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zájmové území je dle revidovaného vymezení zranitelných oblastí (podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb.) v platném znění součástí zranitelných oblastí. Vodovody a kanalizace Obec je od r napojena na skupinový vodovod Pohořelice s řídícím vodojemem VDJ Smolín (kapacita 2x1000 m 3-222,0/217,0 m n. m.). Vodním zdrojem je jímací území Cvrčovice. Z vodojemu je voda čerpána potrubím DN do vodojemu Smolín. V době mimo čerpání je zpětně využíváno gravitačního principu. Obec Malešice je napojena na rozvody vody v Cvrčovicích vodovodním řadem DN 15, který je veden přes Odrovice. Vodovod je v majetku obce a ve správě MIS Všechovice. 16

17 V obci je od roku 2004 vybudovaná splašková kanalizace včetně ČOV s kapacitou 600 EO (Qp = 51 m 3 /s) s rezervou pro obec Odrovice. Je v majetku obce a ve správě MIS Všechovice. Vzhledem k nárůstu počtu obyvatel je uvažováno s rozšířením stávající ČOV. Kanalizace je navržena jako tlaková v profilech DH Srážkové vody ze zástavby jsou odváděny povrchově do místních vodotečí většinou podél komunikací Půda a horninové prostředí Geomorfologie Dle DEMKA (1997) spadá hodnocené území do geomorfologického celku Dyjsko-svratecký úval, který je součástí Západokarpatské provincie. Větší část katastru obce leží v podcelku Drnholecká pahorkatina, v okrsku Olbramovická pahorkatina. Východní a severní část katastru tvořená nivou Potůčku, je již součástí podcelku Dyjsko-svratecká niva. Geologie Hodnocené území a celé rozsáhlé okolí je budováno čtvrtohorními říčními sedimenty, transportovanými z horních částí povodí řekou Jihlavou. Jedná se převážně o štěrkopísky o mocnosti cca 8 m, na kterých jsou uloženy povodňové hlíny o mocnost 2-4 m. Tyto vrstvy jsou uloženy na mohutných miocénních jílových sedimentech čelní karpatské předhlubně. Ve větší hloubce (100 a více m) se nachází zvodnělé štěrkopísky, které jsou zdrojem artézské vody (např. vrt severně u Malešovic). Radonové pozadí Radon (Rn) je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu a patří do skupiny vzácných plynů. Je přirozenou složkou přírodního prostředí, kde je produktem radioaktivního rozpadu radia a uranu obsažených v geologickém podloží. Zvýšený výskyt radonu způsobuje nebezpečí vzniku rakoviny plic. Přirozeně zvýšený výskyt je především na granitických podložích (žuly, granity), kde je třeba obytné domy proti pronikání radonu z podloží technicky izolovat. Zvýšený výskyt radonu je vázaný na specifické typy hornin a je tedy na základě jejich výskytu predikovatelný. K tomuto účelu slouží mapy radonového indexu, které diferencují území do pěti kategorií podloží (0-4), kde index 4 znamená nejvýznamnější výskyt radonu. Dle mapy radonového indexu je zájmové území součástí širší oblasti s nízkým radonovým rizikem (1). V Malešovicích (p.č. měření 3886) se průměrná hodnota radonu pohybuje okolo 8,7 kbq.m -3 (zdroj, ČGS). Půdní prostředí Širší oblast je budována říčními sedimenty, na kterých jsou uloženy povodňové hlíny o mocnosti 2-4 m. Ve vlastní nivě Jihlavy a Potůčku se nacházejí nivní půdy - fluvizemě, mimo nivu na mírně ukloněné plošině pak černozemě, které jsou dominantním půdním typem v hodnoceném území. 17

18 Hlavní půdní jednotky zastoupené v hodnoceném území 01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. Tyto půdy v území zcela dominují a jsou zastoupeny v rozsáhlých a souvislých segmentech. Prakticky pokrývají celý prostor katastru západně od obce Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným. Tyto půdy v území jsou zastoupeny v jednom rozsáhlejším segmentu v severovýchodní části katastru Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. Tyto půdy v území jsou zastoupeny v jednom rozsáhlejším segmentu v severovýchodní části katastru, vklíněné mezi bonitně kvalitnější půdy Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Tyto půdy v území prakticky pokrývají celou východní, zejména pak jihovýchodní část katastru a jsou rozmístěny od severu k jihu v mnoha různě velkých segmetech od drobných až po plošně po velmi rozsáhlé. Ochrana půd dle BPEJ Produkční schopnost zemědělské půdy a z ní odvozená ekonomická hodnota je charakterizována tzv. bonitovanými půdně ekologickými jednotkami dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. (v platném znění vyhláška 546/2002 Sb). Na základě kódu je pak k jednotlivým BPEJ přiřazována I. - V. třída ochrany zemědělské půdy (dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.). Zařazení půd do tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) je z hlediska územního plánování určující pro jejich následné efektivní využívání. I. třída: bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tyto půdy jsou přibližně rovnoměrně rozmístněny v centrální a severní části orných půd zájmového území. II. třída: zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy jsou situovány především v centrální a severní části orných půd zájmového území. 18

19 III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít eventuelně pro výstavbu. Tyto půdy mají charakteristicky ostrůvkovitý výskyt přibližně rovnoměrně rozložený po celé ploše orných půd zájmového území IV. a V. třída: půdy využitelné bez výraznějších omezení (daných jejich bonitou). Tyto půdy mají z plochy orných půd zájmového území plošně nevýznamné ostrůvkovité zastoupení. Obr.: Struktura zemědělského půdního fondu. Červeně - půdy v I. třídě ochrany, světle zelená - IV. třída ochrany, tmavě zelená - lesní půda, šedá - ostatní: BPEJ v I. třídě ochrany: , , BPEJ ve IV. třídě ochrany: Tab.: Zastoupení plošně nejvýznamnějších hlavních půdních jednotek dle BPEJ (zdroj. VÚMOP): Kód BPEJ Označení Plocha (ha) Plocha (%)* Tř. ochrany Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši ,22 65,6 I Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších... 26,77 2,9 I Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické... 50,99 5,5 IV Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální ,25 23,0 I. * Podíl z celkové výměry katastru obce 19

20 Půdy zařazené do I. třídy ochrany, 90%) v katastru absolutně převažují a zabírají 91,4 % z jeho celkové výměry. Pokrývají prakticky celý katastr mimo zastavěné území a pozemky v severovýchodní části k.ú, vázané na nivu Potůčku. ÚP pro návrhové plochy kvantifikuje celkový zábor zemědělských půd v rozsahu 71,50 ha. Navržený zábor je nutno hodnotit jako významný, což je dáno tím, že prakticky celé katastrální území leží na chráněných třídách půd, a ty se souvisle nachází podél celého obvodu zastavěného území a případný rozvoj zástavby tedy není možné situovat zcela mimo chráněné třídy půd. Z toho je zřejmé, že striktní respektování chráněných půd by vedlo k zablokování rozvoje obce. Ke způsobu vyhodnocení záborů půdního fondu je také nutné poznamenat, že významná část rozvojový ploch především v nezastavěném území vychází z návrhu komplexní pozemkové úpravy (15,36 ha) a z nově připravované katastrální mapy. U záborů pro bydlení bude faktický zábor menší, neboť část pozemků bude sloužit jako zahrady a jako takové nebudou ze ZPF vyjmuty. Rozsah záborů snižuje i to, že plochy vymezené pro ÚSES v rámci ploch smíšených nezastavěného území (6,54 ha) není nutno dle metodických doporučení MMR a MŽP do záborů zahrnovat. Vyhodnocení záboru ZPF je součástí detailního hodnocení všech návrhových lokalit v jejich hodnocení v kap. 5. Tab.: Přehled záborů ploch, který byl převzat z platné ÚPD nebo z KPÚ: Rozvojové plochy schválené v platné ÚPD nebo převzaté z KPÚ Malešovice Předp. zábor ZPF [ha] schválený v platné UPD [ha převzatý z KPÚ [ha] Poznámka B plochy smíšené obytné 1,15 0,16 bydlení v lokalitě k Odrovicím K plochy komerčního vybavení 0,20 plochy v lokalitě u ČOV, v ÚPD navrženy jako smíšené pro bydlení a drobnou komerci D plochy dopravní infrastruktury 0,34 komunikace do Medlova U plochy veřejných prostranství 0,40 3,06 v ÚPD se jedná o plochy v lokalitě K Odrovicím, v KPÚ jde o účelové komunikace pro zpřístupnění krajiny R plochy veřejné rekreace 0,68 plocha východně od zástavby obce, částečně byla v ÚPD navržena pro rybník N plochy smíšené nezastavěného území 3,67 jedná se o založení prvků ÚSES L plochy lesní 4,43 jedná se o větrolamy (v KPÚ navrženy jako IP ÚSES) W plochy vodní a vodohospodářské 0,55 3,61 v ÚPD návrh mokřadu a rozšíření rybníka, v KPÚ přesné vymezení ploch pro protipovodňové hráze, pro mokřad i pro rozšíření vodních ploch. Celkem 2,98 15,11 Investice do půdy V zájmovém území se nenacházejí zemědělské pozemky s provedenou investicí (odvodnění či systém závlah). 20

21 Pozemky určené k plnění funkcí lesa V řešeném území se nachází jen několik málo pozemků určených k plnění funkce lesa. V území zcela převažuje orná půda, lesy zde tvoří jen několik drobných či středně velkých segmentů vázaných na terénní hrany nad nivou Potůčku severovýchodně od obce, případně zde PUPFL tvoří liniové struktury větrolamů. V území převažují listnaté porosty a to převážně lužního charakteru. Kvalitní jsou pak doprovodné břehové porosty podél Potůčku a menších vodních ploch (olše, jasan, dub, vrby, javor apod.). Dle 6 zákona č. 289/1995 Sb. jsou v řešeném území vedle hospodářských lesů zastoupeny i lesy zvláštního určení. Tvoří je liniové větrolamy. ÚP svými do ploch PUPFL zasahuje jen několika svými návrhovými plochami, a to v rámci vymezení plochy pro realizaci nátoku z řeky Jihlavy do vodní plochy v severozápadní části k.ú. (0,08 ha), dále pak v rámci vymezení ploch dopravní infrastruktury (0,02 ha), v rámci navržených úprav ploch veřejných prostranství (0,07 ha). Celkový navržený zábor není významný, činí 0,17 ha. Těžba nerostných surovin V zájmovém území se dle ÚAP ORP Pohořelice nenachází ložiska nerostných surovin dle 6 zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění, ani dobývací prostory dle zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění. Rovněž zde nejsou evidována poddolovaná území. V zájmovém území nejsou evidována žádná stará důlní díla dle 35 zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru v platném znění. Staré ekologické zátěže V zájmovém území se dle ÚAP ORP Pohořelice nachází jedna plocha se starou ekologickou zátěží. Jedná se o bývalou skládku západně od zastavěného území obce Biogeografické poměry Biogeografická příslušnost území Z hlediska biogeografického (Culek a kol. 1996) je řešené území součástí dvou bioregionů. Větší část k.ú, ležící mimo nivu Jihlavy, je součástí Lechovického bioregionu (4.1a). Východní - nivní část území katastru již spadá do bioregionu Dyjsko-moravského (4.5), který sem od jihu zasahuje výběžkem, který doznívá u Kupařovic. Toto rozhraní je relativně zřetelnější pouze ve východní - levobřežní části, kde nivu Jihlavy vymezují říční terasy. Lechovický bioregion Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval, ale bez širokých niv a bez území východně od Židlochovic a Dunajovických vrchů. Podstatnou rozlohou zasahuje do Rakouska. Je tvořen dvěma částmi, oddělených nivami. 21

22 Bioregion je tvořen štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostrůvky krystalinika. Horninové podloží tvoří nezpevněné sedimenty mořského neogénu - jíly, písky, štěrky, místy i pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Jsou však převážně překryty pod pleistocenními terasovými štěrkopísky. Obě horninové složky jsou pak převážně kryty zpravidla málo mocnými vrstvami spraše. Starší pevné skalní podloží krystalynika vystupuje jen ojediněle jako drobné ostrůvky. Bioegion leží v termofytiku ve východní části fytogeografického okresu 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina (zájmové území) a v severozápadním cípu fytogeografického podokresu 20b. Hustopečská pahorkatina. Pro potenciální vegetaci jsou určující dubohabřiny, zejména panonské dubohabřiny. Flóra je dána plohou bioregionu při kontaktu panonské a středoevropské oblasti. Fauna bioregionu je součástí panonské části Moravy s dozníváním pontomediterránního prvku směrem k východním svahům České vysočiny. Dyjsko-moravský bioregion Zabírá široké nivy geomorfologických celků Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu a přesahuje do Rakouska a na Slovensko. Bioregion je tvořen širokými říčními nivami, náležejícími do 1. vegetačního stupně s jasným vztahem k panonské provincii. Podkladem jsou převážně písky a štěrkopísky nejnižší terasy, povrch pak tvoří 2-5 m mocné nivní hlíny. Pro jižní část bioregionu jsou typické tzv. hrúdy, které z hlín vystupují. Často jsou ovšem překryté přesypy vátých písků. Bioegion leží v termofytiku ve fytogeografickém okresu 18. Jihomoravský úval s výjimkou některých výběžků a oblastí písků na Bzenecku a Valticku. V potenciální vegetaci zcela dominují lužní lesy. Flóru reprezentují zástupci Panonie vázaní na aluvia dolních toků řek, kontinentálního (ponticko-jihosibiřského) charakteru, často charakteru mezních prvků.. Fauna bioregionu je součástí severopanonské podprovincie, v jejím rámci se však liší převahou lužních typů. Moravy s dozníváním pontomediterránního prvku směrem k východním svahům České vysočiny. Biochory v řešeném území Dle typologických jednotek biogeografického členění krajiny je území chudé. Zastoupeny jsou zde pouze dva typy biochor: 1Lh - Širší hlinité nivy bez hrúdů, 1. v.s. 1RE - Plošiny na spraších 1. v.s. 22

23 2.5. Krajina Současný stav krajiny Řešené území zahrnuje dva krajinné mezotypy. Větší část katastru spadá do mezotypu CZ pravěké sídelní krajiny panonika - polní krajiny, menší východní část je součástí mezotypu CZ pravěké sídelní krajiny panonika - krajiny říčních niv. Řešené území leží v Dyjsko-svrateckém úvalu a přimyká se k okraji nivy řeky Jihlavy. Východní část katastru má tedy výrazně nivní charakter, zatímco zastavěné území a celá západní část řešeného území je již součástí mírně ukloněné plošiny, reprezentující typický segment polní, intenzivně zemědělsky obdělávané krajiny. V nivní části území se výrazněji uplatňují struktury fluviálních aktivit řeky Jihlavy, reprezentované zbytkem větvícího se meandru bývalého koryta Jihlavy (dnešní tok Potůček) s bohatými doprovodnými břehovými porosty a několika drobnými tůněmi. Traťová plužina v nivě (východně od zastavěného území) je členěna na drobnější bloky. Její prostor je převážně zorněn, přesto se pomístně vyskytují i drobné travnaté segmenty. Díky větvení Potůčku je členěn na menší celky. Prostor nivy dál na východ je až k toku Jihlavy tvořen rozsáhlými plochami bloků orné půdy. Území západně a severozápadně od zastavěného území obce tvoří monotónní, zcela zorněné plošiny, členěné a oživené jen liniemi vícedruhových větrolamů, které zde byly obdobně jako na Znojemsku zakládány v průběhu 50. let. Krajinná mozaika je tedy převážně monotónní, hrubozrnná, jemnější členění tvoří výše popsané struktury východně od obce. Krajinná zeleň ve formě několika remízků a linií podél vodotečí se tak soustřeďuje do východní a severovýchodní části katastru, kde krajinu dále obohacuje několik drobnějších rybníčků, namnoze doplněných doprovodnou vegetací břehů. Jinde v řešeném území zeleň prakticky chybí úplně a omezuje se jen na nečetné linie větrolamů. Zástavba obce má v severní části kompaktní charakter, její původní jádro je v půdorysu zřetelně odlišitelné svým obloukovitým půdorysem a původní, kompaktní řadovou zástavbou. V jižní části se ovšem již uplatňuje novodobá, víceméně rastrová zástavba s převahou samostatně stojících rodinných domů. V celkovém obrazu sídla se výrazněji uplatňuje zemědělský areál v jižní části zastavěného území a také objekt drůbežárny při severozápadním okraji obce. Tab.:Zastoupení jednotlivých druhů pozemků a jejich podíl z celkové výměry (stav z roku 2010, zdroj:čsú): Druh pozemku Výměra (ha) % podíl zemědělské % z celkové výmkěry Orná půda ,0 89,6 Zahrady 8 1,0 0,9 Zemědělská půda celkem ,0 90,4 Lesy 26-2,8 Vodní plochy 11-1,2 Zastavěné plochy 13-1,4 Ostatní plochy 38-4,1 Celková výměra ,0 23

24 Obr.:Aktuální využití pozemkové držby v řešeném území(land Use): Krajinný ráz Krajinný ráz je zákonem obecně definovaný a chráněný soubor vlastností a hodnot krajiny, které se podílí na tvorbě osobitého charakteru území. Krajinný ráz vytváří synergické působení krajinných složek, procesů a také jejich vzájemných vztahů. Obecně je krajinný ráz popisován ve dvou základních úrovních. První úroveň, označovaná jako tzv. primární krajinná struktura (Löw, Míchal 2003), zahrnuje přírodní danosti území, mezi které náleží například reliéf, jako jedna z jeho nejvýznamnějších vlastností. Druhá úroveň, tzv. sekundární krajinná struktura, zahrnuje současný stav kultivace a urbanizace území. Vypovídá o kulturních vlastnostech krajiny, které do značné míry vychází z vlastností přírodního prostředí. Z pohledu ovlivnění krajinného rázu jsou posouzeny všechny návrhové plochy a míra jeho ovlivnění je jedním z významných aspektů, na základě kterých je možné posuzované lokality označit jako akceptovatelné či neakceptovatelné. Zájmové území je součástí typicky otevřených, prakticky bezlesých polních krajin v úvalech velkých řek v panonské části Jižní Moravy, tedy venkovských oblastí, pro něž je charakteristická nízká až střední intenzita socioekonomického rozvoje a dominantní zastoupení zemědělské prvovýroby. 24