ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Transkript

1 Střední průmyslová škola, Ostrava Vítkovice, příspěvková organizace Zengrova 1, Ostrava Vítkovice, tel.: , URL: ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Název školního vzdělávacího programu Strojírenství automobilní technika Kód a název oboru vzdělání 2341M/01 Strojírenství 1

2 Obsah 1. Úvodní identifikační údaje Profil absolventa Základní identifikační údaje Popis uplatnění absolventa v praxi Výčet kompetencí absolventa Odborné kompetence Klíčové kompetence Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání, stupeň dosaženého... 6 vzdělání Charakteristika školního vzdělávacího programu Základní identifikační údaje Popis celkového pojetí vzdělávání Organizace výuky Způsob hodnocení žáků Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Podmínky pro přijetí ke vzdělání Způsob ukončení vzdělávání Učební plán Převodní tabulka z RVP do ŠVP Učební plán souhrn Přehled využití týdnů ve školním roce Tabulky kompetencí Klíčové kompetence Odborné kompetence Průřezová témata Učební osnovy předmětu Anglický jazyk Automatizace Český jazyk a literatura Dějepis Ekonomika Elektrotechnika Fyzika Chemie Informační a komunikační technologie

3 6.10. Kontrola a měření Matematika Mechanika Německý jazyk Občanská nauka Praxe Ruský jazyk Silniční vozidla Stavba a provoz strojů Strojírenská technologie Technické kreslení Tělesná výchova Základy ekologie Požadavky na zabezpečení školního vzdělávacího programu Personální podmínky Základní materiální podmínky Organizační podmínky Podmínky BOZP Spolupráce se sociálními partnery Úřad práce Vysoké školy Podnikatelská sféra Rodiče a žáci Asociace CZESHA Základní školy Úvodní identifikační údaje Název školy Adresa školy Zřizovatel Střední průmyslová škola, Ostrava Vítkovice, příspěvková organizace Zengrova 1, OstravaVítkovice Moravskoslezský kraj, 28. října 117, Ostrava Název ŠVP Kód a název oboru Stupeň vzdělání Strojírenství automobilní technika 2341M/01 Strojírenství Střední vzdělání s maturitní zkouškou 3

4 Délka a forma studia Vypracováno dle Čtyřleté denní studium RVP pro obor vzdělávání 2341M/01 Strojírenství, vydaného MŠMT dne , č.j / Datum platnosti Jméno ředitele Razítko školy Ing. Tomáš Řežáb Telefonní čísla ová adresa Adresa webu 2. Profil absolventa 2.1. Základní identifikační údaje sekretariat@spszengrova.cz Název školy Střední průmyslová škola, OstravaVítkovice, příspěvková organizace Adresa školy Zengrova 1, OstravaVítkovice Zřizovatel Moravskoslezský kraj, 28. října 117, Ostrava Název ŠVP Strojírenství automobilní technika Kód a název oboru vzdělávání 2341M/01 Strojírenství Stupeň vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma studia Čtyřleté denní studium Datum platnosti Popis uplatnění absolventa v praxi Absolventi se mohou uplatnit zejména ve středních technickohospodářských funkcích ve strojírenství i v příbuzných technických oborech při zajišťování projektové a technologické stránky výroby, při organizaci provozu, údržbě a provozu strojů a zařízení, v obchodnětechnických službách, marketingu apod. Mohou nalézt uplatnění nejen v podnicích strojírenských, ale také například v automobilních, potravinářských i jiných podnicích regionu, v energetice, stavebnictví, dopravě, zemědělství, elektrotechnickém průmyslu aj. Dále se mohou uplatnit ve sféře drobného soukromého podnikání. 4

5 Příklady pracovních pozic, na kterých se mohou absolventi uplatnit: konstruktér, technolog, programátor a obsluha CNC strojů, dílenský mistr, dispečer, dílenský plánovač, kontrolor jakosti, technický manažer provozu a další. Je připraven ke studiu všech oborů na vysokých školách a vyšších odborných školách se zaměřením na strojírenství a ke studiu dalších, převážně technických oborů na technických univerzitách. Absolvent je vzděláván tak, aby získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro celoživotní vzdělávání a uplatnění na trhu práce Výčet kompetencí absolventa Vzdělávání v oboru strojírenství směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující odborné a klíčové kompetence Odborné kompetence Absolvent: 1. ovládá a používá odbornou terminologii; 2. efektivně rozhoduje a organizuje technologické, provozní a jiné pracovní procesy; 3. aplikuje získané technické a technologické poznatky v provozu; 4. čte a zhotovuje technické výkresy strojních součástí a sestav; 5. konstruuje jednotlivé strojní součásti a funkční podsestavy, vytváří výrobní výkresy a výkresy sestav s rozpiskami, sestavuje další navazující konstrukční dokumentaci; 6. používá programy pro počítačovou podporu projekčních prací, konstrukce a řízení výroby; 7. ovládá na prakticky využitelné úrovni některý z aktuálních programů v oblasti CAD/CAM; 8. volí vhodný materiál a jeho tepelné nebo chemickotepelné zpracování; 9. navrhuje způsoby přeměny polotovaru ve výrobek a strojní zařízení, nástroje a přípravky, pomocí nichž se tato přeměna uskutečňuje; 10. vyhotovuje jednoduché technologické postupy na výrobu strojních součástí s respektováním ekonomických, ekologických a bezpečnostních hledisek; 11. aplikuje hlavní strojírenské technologie používané ve výrobě; 12. má všeobecné znalosti v oblasti normalizace a standardizace; 13. používá metody kontroly a řízení jakosti a spolehlivosti výrobků; 14. pracuje s měřidly a přístrojovou technikou při technických měřeních a kontrole jakosti výrobků; 15. provádí pevnostní výpočty spojovaných součástí a dílců a využívá k výpočtům počítačovou podporu; 16. aplikuje základní zákony statiky, pružnosti a pevnosti, hydromechaniky a termomechaniky v praxi; 17. využívá znalostí o vlivu provozních zatížení na pevnost strojních součástí a na změnu jejich tvaru (deformace); 18. využívá poznatků z elektrotechniky a elektroniky včetně znalostí základních měřicích metod; 19. má znalosti o výpočetní technice, jejím provozu a údržbě a zná možnosti jejího využití; 20. ovládá běžné kancelářské programy, práci s internetem a dovede využívat informačních zdrojů v pracovním i mimopracovním životě; 5

6 21. rozumí základním pojmům a vztahům z ekonomiky podniku, informační soustavě a jejím oborům, metodám plánování a ekonomiky práce; 22. rozumí matematickým pojmům na středoškolské úrovni a vztahům mezi nimi, umí vyhledávat, hodnotit a třídit matematické informace a dokáže používat získané matematické poznatky při řešení problémů a úkolů v běžných profesních i životních situacích; 23. ovládá vybrané manuální zručnosti a dovednosti, aby mohl pracovat i v náročných dělnických profesích Klíčové kompetence Absolvent je veden tak, aby: 1. získal pozitivní vztah k práci, učení a vzdělávání; 2. zvládal práce s informacemi a informačními zdroji (textem, výkladem, přednáškou atd.); 3. využíval prostředků informačních a komunikačních technologií v pracovním i v osobním životě; 4. řešil samostatně, pohotově a zodpovědně úkoly na svěřeném pracovišti a pracoval podle stanovených technologických postupů; 5. uplatňoval při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; 6. byl schopen aktivně pracovat v týmu, vytvářet a upevňovat mezilidské vztahy a vhodně jednat s lidmi; 7. dodržoval jazykové normy mateřského jazyka v ústním i písemném projevu, dokázal se plynule, výstižně a logicky vyjadřovat k tématům z oblasti profesní, obecné a společenské; 8. chápal výhody znalosti cizích jazyků; 9. využíval jeden cizí jazyk v odborné i osobní komunikaci na úrovni úplného středního odborného vzdělání B1; 10. posuzoval reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadoval důsledky svého jednání a chování v různých situacích; 11. měl odpovědný vztah ke svému zdraví, pečoval o svůj fyzický i duševní rozvoj a byl si vědom důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; 12. dodržoval platné zákony, respektoval práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; 13. si byl vědom vzájemného vztahu svobody a odpovědnosti i rovnosti svobod a práv každého občana a jednal v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování; 14. znal obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; 15. dodržoval obecné a pro obor specifické zásady bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci, hygieny práce, požární prevence a ochrany životního prostředí; 16. dodržoval principy efektivního ekonomického a ekologického provozu s ohledem na udržitelný rozvoj Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání, stupeň dosaženého vzdělání Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou. Maturitní zkouška se koná dle platného znění školského zákona a dalších prováděcích předpisů. Profilová část maturitní zkoušky se skládá z povinných maturitních předmětů stavba a provoz strojů, strojírenská technologie a praktická zkouška z odborných předmětů. V rámci profilové části maturitní zkoušky musí žáci obhájit své teoretické a praktické znalosti tak, aby naplnili profil absolventa. Úkoly zadané žákům v části 6

7 praktické maturitní zkoušky jsou směrovány k praktické aplikaci teoretických znalostí z oblasti konstrukce a diagnostiky vozidel. V rámci profilové zkoušky se žáci mohou přihlásit k dobrovolné zkoušce z cizího jazyka nebo matematiky. Volba dobrovolné zkoušky profilové části je vázána na společnou část. Pokud žák maturuje ve společné části z cizího jazyka, může si v profilové části zvolit dobrovolnou zkoušku z matematiky. Pokud žák maturuje ve společné části z matematiky, může si v profilové části zvolit dobrovolnou zkoušku z cizího jazyka. Hodnocení dobrovolné zkoušky se nezapočítává do celkového hodnocení maturitní zkoušky. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Obsah a organizace maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a vyhláškou o ukončování studia ve středních školách. 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Základní identifikační údaje Název školy Střední průmyslová škola, OstravaVítkovice, příspěvková organizace Adresa školy Zengrova 1, OstravaVítkovice Zřizovatel Moravskoslezský kraj, 28. října 117, Ostrava Název ŠVP Strojírenství automobilní technika Kód a název oboru vzdělávání 2341M/01 Strojírenství Stupeň vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma studia Čtyřleté denní studium Datum platnosti Popis celkového pojetí vzdělávání Vzdělávací program připravuje žáky pro výkon činností středních technickohospodářských pracovníků a vysoce kvalifikovaných dělnických činností, souvisejících především s obsluhou automobilní techniky v oblasti strojírenství. Jsou schopni přizpůsobit se i práci v příbuzných oborech. Vysokou flexibilitu jim umožňuje zaměření na automobilní techniku. Nemalou součást tvoří jazykové vzdělávání, výchova k občanství a získávání praktických zkušeností a dovedností v učební a odborné praxi. Vzdělávací program připravuje absolventy ke studiu všech oborů na vysokých školách a vyšších odborných školách se zaměřením na strojírenství i ke studiu dalších, převážně technických oborů na technických univerzitách. Absolvent je vzděláván tak, aby získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro celoživotní vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Součinností výchovy a vzdělávání se harmonicky rozvíjí osobnost žáka. Spojením všeobecného a odborného vzdělání jsou vychováváni lidé, kteří jsou schopni logicky myslet, samostatně pracovat a dále se vzdělávat, kteří ovládají svůj obor a mají široký kulturní rozhled. Obsahovou náplň studia tvoří učivo všeobecné a učivo odborné. Předměty obsažené ve všeobecné části poskytují žákům vědomosti a dovednosti v oblasti jazykové a komunikační, přírodovědné, společenskovědní, matematické, estetické, ekonomické, tělovýchovné, informačních a komunikačních technologií a vzdělávání pro zdraví. 7

8 A. Všeobecně vzdělávací oblast Vzdělávání a komunikace v českém jazyce a Vzdělávání a komunikace v cizím jazyce poskytuje žákům vědomosti o systému jazyka a o jeho prostředcích. V českém jazyce se vytváří základ pro rozvoj kultivovaného, logicky, stylisticky a gramaticky správného projevu. Učivo cizího jazyka poskytuje nejen poznatky o vybraných jazykových prostředcích, ale i vědomosti, které přibližují danou zemi a její obyvatelstvo. Kromě toho vytváří dovednosti komunikativní řečové. Učivo z oblasti literární seznamuje žáky se společenskou a uměleckou funkcí literatury a s jejími hlavními vývojovými etapami a rysy. Rozvíjí vztah žáků k estetickým hodnotám a pomáhá upevňovat jejich morální a charakterové vlastnosti. Pro oblast Vzdělávání a komunikace v českém jazyce bude vyučován předmět český jazyk a literatura. V oblasti Vzdělávání a komunikace v cizím jazyce budou žáci připravováni ve dvou cizích jazycích. Cizí jazyk 1, anglický jazyk, bude zakončen v odborné i osobní komunikaci úrovní úplného středního odborného vzdělání B1. Cizí jazyk 2 bude zakončen úrovní A2. Žák si dle možností školy zejména s vazbou na organizaci výuky bude moci vybrat cizí jazyk 2 mezi ruštinou a němčinou v návaznosti na znalosti získané studiem na základní škole. Výuka cizích jazyků přispívá svými tématy nejen k rozvoji jazykových a komunikativních kompetencí, ale i k rozvoji osobnostnímu, vzdělávání pro zdraví, ochrany životního prostředí, znalostí reálií a cizojazyčných kultur. Oblast Společenskovědního vzdělávání a Estetického vzdělávání seznamuje žáky s vývojem lidské společnosti, s filozofickými směry, se zásadami společenského chování, s mezilidskými vztahy, s etikou. Vyprofilovány byly předměty dějepis a občanská nauka, kde žáci získají komunikativní, personální, sociální, občanské kompetence a kulturní povědomí a kompetence k pracovnímu uplatnění. Vztah k estetickým hodnotám vytváří též literární a jazykové vzdělávání. Oblast Vzdělávání pro zdraví zastupuje vyprofilovaný předmět tělesná výchova. Vzdělávání pro zdraví prostupuje však celým ŠVP a k výuce těchto kompetencí přispívají částečně všechny vyučované předměty. Učivo tělesné výchovy rozvíjí motoriku žáků, všeobecné pohybové schopnosti a specifické pohybové dovednosti. Přispívá k upevňování volních vlastností, jakými jsou vytrvalost, uvědomělá kázeň, překonávání překážek a kladný vztah ke kolektivu. V oblasti Matematického a Přírodovědného vzdělávání poskytují žákům soubor vědomostí a dovedností na středoškolské úrovni předměty matematika, fyzika, chemie a základy ekologie. Zároveň tyto předměty rozvíjí schopnost žáků získané poznatky rozšiřovat a aplikovat v rámci odborné složky vzdělání. Výrazně se podílí na prohlubování vztahů žáka k tvorbě a ochraně životního prostředí. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích bylo, vzhledem k počítačovému zaměření oboru, posíleno, aby byla zajištěna kvalitní příprava žáků v oblasti využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi. Ekonomické vzdělávání je důležitou součástí všeobecného vzdělávání. Seznamuje žáky nejen s makroekonomikou, ale učí je ekonomickému myšlení, kompetencím k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám. Vyprofilovaným předmětem je předmět ekonomika, do které spadá i problematika marketinku. B. Předměty odborné specializace Složku odborného vzdělávání představuje základní a speciální odborné učivo. Základní odborné učivo poskytuje žákům širší a dlouhodobě platné vědomosti, dovednosti a návyky v 8

9 oblasti způsobů myšlení a metod práce. Speciální odborné učivo představuje pružný systém, jehož náplň se mění podle požadavků praxe a technického rozvoje. Vzdělávací oblast Projektování a konstruování učí žáky porozumět základní odborné terminologii oboru. Vyprofilovanými předměty jsou technické kreslení, mechanika, konstruování v CAD, stavba a provoz strojů, praxe a strojírenská technologie. Vzdělávací oblasti Strojírenská technologie a Stavba a provoz strojů jsou odborným základem a těžištěm vzdělávacího oboru strojírenství. Na jejich zajištění byl využit velký podíl disponibilních hodin. Vyprofilovanými předměty vzdělávací oblasti Strojírenská technologie jsou strojírenská technologie, praxe, počítačem řízené stroje a kontrola a měření a ve vzdělávací oblasti Stavba a provoz strojů je to předmět stavba a provoz strojů, mechanika, kontrola měření, praxe, automatizace a elektrotechnika. V těchto předmětech získají žáci kompletní odborné kompetence absolventa a prohlubují si souběžně kompetence klíčové. Profilace na automobilní techniku je zajištěna zařazením předmětu silniční vozidla a praxe. Vzdělávací program je zaměřen na využívání výpočetní techniky. Jedná se o počítačovou podporu projekčních prací, konstrukce a řízení výroby. O tuto počítačovou podporu se bude opírat vzdělávací oblast Strojírenská technologie a Stavba a provoz strojů a částečně ji bude využívat oblast Projektování a konstruování. Ze vzdělávací oblasti Strojírenská technologie bude počítačová podpora využívána nejvíce v předmětech strojírenská technologie a kontrola a měření. Ze vzdělávací oblasti Stavba a provoz strojů je na počítačové podpoře založen předmět stavba a provoz strojů a částečně ji bude využívat i předmět kontrola a měření. Z předmětů všeobecně vzdělávacích bude počítačová podpora částečně využívána v předmětech fyzika, matematika a ekonomika a pro podporu výuky cizích jazyků. Významnou složkou vzdělávání je vzdělávání žáků pro udržitelný rozvoj, tzv. environmentální výchova. Environmentální výchova je průřezově zařazena do všech předmětů vyučovacího procesu. Základem je předmět základy ekologie. Cílem vzdělávacího programu je v neposlední řadě naučit žáky, aby pochopili nezbytnou vzájemnou provázanost jednotlivých vyučovaných předmětů a vnímali výuku jako jeden nerozdělitelný celek Organizace výuky Výchovně vzdělávací proces je organizován formou čtyřletého denního studia dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Výchovně vzdělávací proces je plánován v 1. až 3. ročníku studia na 34 týdnů a ve 4. ročníku na 28 týdnů. Součástí vzdělávacího procesu jsou kurzy. V 1. ročníku žáci absolvují adaptační kurz, který je zpravidla dvoudenní a probíhá v září. Hlavním úkolem tohoto kurzu je formou her a vhodně volených přednášek stmelit kolektiv třídy. Vedení školy může v případě nezájmu ze strany žáků zrušit konání adaptačního kurzu. V 1. ročníku také probíhá lyžařský kurz. Účast na lyžařském kurzu je dobrovolná a v případě malého zajmu ze strany žáků může ředitelství školy konání lyžařského kurzu zrušit. Na druhou stranu se v případě velkého zájmu nevylučuje organizace lyžařského kurzu v zahraničí. Ve 2. ročníku žáci absolvují zpravidla týdenní turistický kurz. Tento kurz je věnován především rozvoji kompetencí zaměřených na zdravý životní styl. Kurz je koncipován tak, aby byl přiměřeně finančně náročný, a tím byl dostupný pro všechny žáky. V případě zájmu ze strany žáků může být turistický kurz situován i do zahraničí. V průběhu školního roku se žáci zúčastňují kulturních, odborných a výchovných akcí (divadelní a filmová představení, přednášky, výstavy, exkurze, výchovné pořady apod.) a dalších aktivit vyplývajících z ročního plánu školy (sportovní turnaje, odborné soutěže apod.). V rámci 9

10 mimoškolních aktivit žáci navštěvují mimo aktivit uvedených v předchozím odstavci i řadu kroužků. Jejich nabídka je přizpůsobena požadavkům žáků a možnostem školy. Již pravidelně nabízíme kroužky diagnostiky vozidel, jazykové kroužky, přípravu k přijímacím zkouškám na VŠ, kurz kybernetiky apod. Dle možností bývají zařazovány i výjezdy žáků do zahraničí. Pro osvojení si praktických dovedností žákem je určen předmět praxe, vyučovaný dle platného učebního plánu. Do druhého a třetího ročníku je zařazena povinná 14denní odborná praxe (květen/červen) v reálných pracovních podmínkách firem. V rámci rozvoje komunikačních dovedností si mohou žáci domluvit a zajistit praxi ve firmě sami. Škola následně s firmou uzavře smlouvu o vykonání praxe žáka. Na závěr praxe ve firmě žák vypracuje zprávu, jejíž minimální obsah i rozsah je žákům zadán před nástupem na odbornou praxi. Žákovská zpráva je důležitou součástí klasifikace předmětu praxe. V průběhu praxe jsou žáci na pracovištích kontrolováni. Praktické využívání počítačové podpory probíhá v rámci předmětu informační a komunikační technologie. Částečně je počítačová podpora využívána i v dalších předmětech podle možností školy. V případě, že to dovolí finanční prostředky z vlastních nebo jiných zdrojů, může vedení školy rozhodnout o posílení výuky libovolného předmětu, při zachování maximálních počtů hodin v ročníku a v souhrnu za celé studium. Toto posílení výuky bude zaměřeno na zavedení nových technologií do výuky nebo pro zařazení nových témat s ohledem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů v následném studiu a praxi. Výuka ve škole je realizována v běžných i odborných učebnách. Je řízena rozvrhem, který je sestaven tak, aby respektoval specifika jednotlivých předmětů a metody výuky (dělení hodin, spojování hodin, bloky v čtrnáctidenním cyklu, kurzy, sportovní akce, odborné exkurze). Nedílnou součástí vzdělávání žáků je i příprava na aktivní uplatnění na trhu práce. Zvýšená pozornost je věnována bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování pracovněprávních předpisů a problematice ochrany člověka za mimořádných okolností. Této problematice se věnují všichni učitelé v rámci svých předmětů a výchovného působení na žáky. Studium je zakončeno maturitní zkouškou, jejíž organizace se řídí školským zákonem, prováděcími vyhláškami a konkrétními organizačními opatřeními Způsob hodnocení žáků Základem pro hodnocení žáků je klasifikační řád, který je součástí školního řádu, a platná legislativa. Pro hodnocení žáků a ověřování zvládnutí základních požadovaných znalostí jsou používány různé formy hodnocení ústní, písemné, grafické a testy. Dosažené výsledky jsou hodnoceny známkou. Žáci budou hodnoceni tak, aby hodnocení mělo motivační charakter. Podklady pro hodnocení jsou také praktické úkoly. Klasifikace vychází nejen z výsledků zkoušení žáka, ale je zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh a procvičování učiva. Hodnoceny jsou vědomosti, dovednosti a návyky. Při klasifikaci výsledků v předmětech se v souladu s požadavky tematických plánů hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, 10

11 schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení činných metod samostatného studia, osvojení odborných dovedností, projevující se zvládnutím nejúčelnějších způsobů práce, které zajišťují její kvalitní výsledky, úroveň organizace práce a pracoviště, dodržování předpisů k zajištění BOZP, hospodárné využívání surovin, materiálů a energie, hospodárná obsluha a údržba strojů, přístrojů a zařízení Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných je zajišťováno v souladu s platnou legislativou. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou například žáci se specifickými poruchami učení nebo chování, žáci se zdravotním postižením, či zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním a k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění či užívání svých práv na vzdělávání potřebují poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v 16 školského zákona. Podpůrné opatření realizuje škola, žáci jsou ve škole evidování, je jim věnována individuální péče. Podpůrná opatření se člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření 1. stupně lze uplatnit bez doporučení školského poradenského zařízení a nemají normovanou finanční náročnost. Podpůrná opatření 2. až 5. stupně může škola uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení a s informovaným souhlasem zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka. Zařazení žáka do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Druhy nebo stupně podpůrných opatření lze kombinovat v souladu s podmínkami danými školským zákonem a uvedenou vyhláškou č. 27/2016 Sb. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními 1. stupně je ŠVP podkladem pro zpracování plánu pedagogické podpory (PLPP) a pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od 2. stupně je podkladem pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu (IVP). PLPP a IVP zpracovává škola, která využívá spolupráce a závěrů školského poradenského zařízení a spolupracuje s rodiči žáka, vyžadujícího PLPP a IVP. PLPP a IVP vypracovává vyučující daného předmětu ve spolupráci s třídním učitelem a školním poradenským pracovištěm (výchovný poradce, metodik prevence), příp. v souladu se závěry školského poradenského zařízení. Při poskytování podpůrných opatření lze zohlednit 67 odst. 2 školského zákona, ve kterém se uvádí, že ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních), uvolnit žáka na písemnou žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žák uvedený v 16 odst. 9 školského zákona může být uvolněn nebo nemusí být hodnocen také z provádění některých činností, avšak nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření 11

12 absolventa. V případě potřeby škola nabídne žákovi taková podpůrná opatření, která mu umožní zvládnout odborné vzdělávání. Žák, který nemůže zvládnout vzdělávání v daném oboru vzdělávání z vážných zdravotních nebo jiných důvodů, škola, po poradě se školským poradenským zařízením a zákonnými zástupci nezletilého žáka, nabídne vhodnější obor vzdělávání. Předpokladem pro přijetí ke vzdělávání na odborné vzdělávání je splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů ke studiu odborného vzdělávání. Žákům mohou být podle jejich potřeb poskytnuty, na doporučení školského poradenského zařízení, i další druhy podpůrných opatření (např.: využití asistenta pedagoga, speciálního pedagoga a dalších odborníků), kompenzační pomůcky a speciální didaktické prostředky, úprava podmínek výuky, poskytnutí pedagogické intervence nebo podmínek přijímání a ukončování vzdělávání. Žáci s přiznanými speciálními vzdělávacími potřebami, u nichž není nutné vypracovat individuální vzdělávací plán, jsou při výuce individuálně zohledněni, nejsou vystavováni neočekávaným úkolům a časovým tlakům. Žákům jsou úlohy vhodně zadávány a je jim umožněno používat kompenzační pomůcky. Zkoušení žáka probíhá tou formou, která je pro každého takto znevýhodněného žáka nejpřijatelnější. Je zachováván v největší míře pozitivní přístup v hodnocení žáka. Žáci však nejsou z žádného předmětu uvolněni a nejsou jim vytvářeny speciální tematické plány, protože tito žáci jsou schopni náplň jednotlivých předmětů zvládnout. Vzdělávání podle IVP (Individuální vzdělávací plán) může škola povolit také žákovi s mimořádným nadáním nebo ho může přeřadit na základě zkoušek do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku ( 17 odst. 3 školského zákona; vyhlášky). I v těchto případech výchovný poradce při sestavování individuálního plánu spolupracuje se školským poradenským zařízením, minimálně vychází ze závěrů vyšetření, kde je uvedeno, zda je žák nadaný celkově nebo pouze na jeden předmět, nebo skupinu příbuzných předmětů. Tito žáci mají možnost využívat pro rozvoj svého nadání také podpůrná opatření vymezená pro vzdělávání těchto žáků školským zákonem a vyhláškou. Těmto žákům škola nabízí možnost dále svůj talent rozvíjet například: formou vytváření skupin nadaných žáků z různých ročníků; účastí žáka ve výuce ve vyšším ročníku; paralelním vzděláváním formou stáží na jiné škole včetně vyšších odborných škol, vysokých škol nebo na odborných pracovištích; účastí žáka na studijních a pracovních stáž v zahraničí, jsouli školou nabízeny v rámci mezinárodních programů (např. Erasmus+); zapojením do různých projektů, soutěží, korespondenčních seminářů či jiných aktivit rozvíjejících nadání žáků; metodou rozšíření učiva nad rámec osnov tak, aby pro nadaného žáka představovalo odpovídající stimul; doporučením další odborné literatury; umožněním individuálních konzultací; vhodným zapojením do skupinové práce jako vedoucí skupiny nebo její člen. Individuální vzdělávací plán může získat i žák, který se významným způsobem zapojuje do sportovní reprezentace. Tyto případy jsou posuzovány individuálně na základě vyjádření sportovního oddílu a doporučení školského poradenského zařízení. Pravidla, postupy tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP a IVP jsou popsány v dokumentech věnovaných vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání žáků nadaných a jsou uloženy na Srv3/Vnitřní předpisy školy/směrnice a rady/vzdělávání žáků se SVP a žáků nadaných. 12

13 3.6. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci je součástí každého vzdělávacího programu. Vychází z právních a ostatních předpisů platných v době výuky. Tyto požadavky budou vyučujícím doplněny o vyčerpávající informace o možných rizicích ohrožení života a zdraví, kterým jsou žáci při výuce vystaveni. Škola a pedagogové jsou při výuce povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným platnými zdravotnickými předpisy. Součástí BOZP je i problematika chování žáků v situacích osobního a obecného ohrožení a osvojení zásad první pomoci. Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: chápal bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i spolupracovníků; dodržoval příslušné právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygienické předpisy; používal osobní ochranné pracovní prostředky podle platných právních norem, předpisů a směrnic pro dané jednotlivé činnosti a pracovní postupy; uplatňoval oprávněné nároky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, bezpečnostních a protipožárních předpisů při práci či případném pracovním úrazu Podmínky pro přijetí ke vzdělání Přijímání ke vzdělávání se řídí platnou legislativou. Studium je určeno pro chlapce a dívky, kteří: splnili povinnou školní docházku; splnili podmínky přijímacího řízení; splnili podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů o studium. Součástí přijímacího řízení může být přijímací zkouška, která je sestavena z učiva ZŠ z předmětů Český jazyk a Matematika. Kritéria a podrobné informace zveřejňujeme na webových stránkách školy. K přijetí doporučujeme lékařskou prohlídku. Obor však nevyžaduje stanovení zvláštních zdravotních požadavků Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání v tomto vzdělávacím programu vede k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou a ukončuje se maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák může konat maturitní zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání. 13

14 Účelem maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených školním vzdělávacím programem, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, dovedností a postojů žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností. Obsah a organizace maturitní zkoušky se řídí platnou legislativou. Ze všeobecně vzdělávacích předmětů budou žáci povinně maturovat ve společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, z cizího jazyka nebo matematiky. Profilovou část maturitní zkoušky bude žák konat z odborných maturitních předmětů. Jsou to stavba a provoz strojů a strojírenská technologie. Součástí maturitní zkoušky je praktická maturitní zkouška, která je organizována v souladu s platnou legislativou, a její pojetí stanoví ředitel školy (viz kapitola 2.4.). Dosažený stupeň vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou 4. Učební plán 4.1. Převodní tabulka z RVP do ŠVP Vzdělání a komunikace v českém jazyce 5 7 Společenskovědní vzdělání Český jazyk a literatura Dějepis 2 2 Občanská nauka Estetické vzdělání 5 5 Český jazyk a literatura Vzdělání pro zdraví 8 8 Tělesná výchova Vzdělání a komunikace v cizím jazyce Přírodovědné vzdělání 6 6 Cizí jazyk 1 (ANJ) Cizí jazyk 2 (NEJ, RUJ) 2 2 Fyzika Chemie 1 1 Základy ekologie 1 1 Matematické vzdělání Matematika Vzdělání v informačních a komunikačních technologiích 6 7 Informační a komunikační technologie Ekonomické vzdělání 3 3 Ekonomika Projektování a konstruování Technické kreslení Stavba a provoz strojů Mechanika 3 3 Praxe

15 Strojírenská technologie Stavba a provoz strojů Strojírenská technologie Strojírenská technologie Praxe 3 3 Kontrola a měření 1 1 Stavba a provoz strojů Mechanika Kontrola a měření 1 1 Praxe 3 3 Automatizace 2 2 Elektrotechnika 2 2 Disponibilní hodiny 28 6 Silniční vozidla CELKEM Učební plán souhrn Ročník P.Č. Název předmětu Součet Český jazyk a literatura Cizí jazyk 1 (Anglický jazyk) Cizí jazyk 2 (Německý jazyk/ruský jazyk) Dějepis Občanská nauka Matematika Fyzika Chemie Základy ekologie Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Technické kreslení Mechanika Stavba a provoz strojů Strojírenská technologie Kontrola a měření Praxe Silniční vozidla Automatizace Elektrotechnika Součet Nepovinný předmět Cizí jazyk Součet s nepovinným předmětem

16 Poznámky k učebnímu plánu Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který musí postupovat v souladu s požadavky BOZP a s předpisy stanovenými MŠMT pro dělení tříd: 1. v případě poklesu počtu žáků ve třídách nebo k dosažení větší hospodárnosti výuky mohou být vytvářeny skupiny žáků z více tříd a třídy mohou být slučovány; 2. ve 2. ročníku je žákům nabízen nepovinný předmět Cizí jazyk 2 (Německý jazyk, Ruský jazyk) s 2hodinovou dotací týdně; 3. učivo je uspořádáno do předmětů s rozsahem uvedeným v učebním plánu; 4. obsah osnovy předmětu rozpracovávají učitelé na příslušný školní rok do tematických plánů; 5. v tematickém plánu je pak provedeno časové rozložení výuky stanovené osnovou předmětu; 6. tematický plán schvaluje pro příslušný školní rok ředitel školy, tematický plán je součástí dokumentace školy Přehled využití týdnů ve školním roce Činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Celkem Vyučování podle učebního plánu Adaptační kurz 1 1 Lyžařský výcvik 1 1 Sportovně turistický kurz 1 1 Odborná praxe Maturitní zkouška 4 4 Rezerva Celkem

17 5. Tabulky kompetencí Vysvětlivky k tabulkám kompetencí: ANJ Anglický jazyk AUT Automatizace CJL Český jazyk a literatura DEJ Dějepis EKO Ekonomika ELE Elektrotechnika FYZ Fyzika CHE Chemie IKT Informační a komunikační technologie KOM Kontrola a měření MAT Matematika MEC Mechanika NEJ Německý jazyk OBN Občanská nauka PRA Praxe RUJ Ruský jazyk SIV Silniční vozidla SPS Stavba a provoz strojů STT Strojírenská technologie TEK Technické kreslení TEV Tělesná výchova ZEK Základy ekologie 5.1. Klíčové kompetence A A C D E E F C I K M M N O P R S S S T T Z Předmět N U J E K L Y H K O A E E B R U I P T E E E J T L J O E Z E T M T C J N A J V S T K V K 1 X X X X X X X X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X X X X 3 X X X X X X X X X X X X X X X 4 X X X X X X X X X X X X X X X X 5 X X X x X X X X X X X X X X X X X X X 6 X X X X X X X X X X X X X X X X 7 X X X X X X X X X X X X X X X 1 X X X X X X X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X X X X X X X 3 X X X X X X X X X X X X X X X X 4 X X X X X X X X X X X X X X X 1 X X X X X X X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X X X X X X X X X 3 X X X X X X X X X X X X X X 17

18 4 X X X X X X X X X X X X X X 5 X X X X X X X X X X X X X X X X 6 X X X X X X X X X X X X X X X X 7 X X X X X X X X X X x X X X x X X X X X 8 X X X X 9 X X X X X X X X X X 10 X X X X 1 X X X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X X X X X X 3 X X X X X X X X X X X X X X X X X X 4 X X X X X X X X X X X X 5 X X X X X X X X X 6 X X X X X X X X 7 X X X X X X X X X X X X X X X X X X 8 X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 9 X X X X X X X X X X X X X X X 10 X X X X X X X X X X X X X X X X X 1 X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X X X 3 X X X X X X X X X X X X 4 X X X X X 5 X X X X X X 6 X X X X X X X X X X X X X X 7 X X X X X X X X X X 8 X X X X X X 9 X X X X X 1 X X X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X X 3 X X X X X X 4 X X X X X 5 X X X X X 6 X X X X X 7 X X X 1 X X X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X 3 X X X X X X X X 4 X X X X X X X X X X X 5 X X X X X X X X X X X 6 X X X X X X 18

19 7 X X X X X X X X X X X X 1 X X X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X 3 X X X X X 4 X X X X X X X X X 5 X X X X X X X X X X X X X X X X X 6 X X X X X X X X X X X 7 X X X X X X x X X X Legenda: A. Kompetence k učení 1. mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; 2. ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; 3. uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace, být čtenářsky gramotný; 4. s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; 5. využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i zkušeností jiných lidí; 6. sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; 7. znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. B. Kompetence k řešení problémů 1. porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; 2. uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; 3. volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; 4. spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). C. Komunikativní kompetence 1. vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat; 2. formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; 3. účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; 4. zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata; 5. dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; 6. zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.); 7. vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; 8. dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce; 9. dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běžné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě); 10. chápat výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení. 19

20 D. Personální a sociální kompetence 1. posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; 2. stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; 3. reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; 4. mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; 5. adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní; 6. pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; 7. přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; 8. podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých; 9. přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. E. Občanské kompetence a kulturní povědomí 1. jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; 2. dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; 3. jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; 4. uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; 5. zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; 6. chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje; 7. uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; 8. uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; 9. podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. F. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám 1. mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání, uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; 2. mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; 3. mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; 4. umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; 5. vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; 6. znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; 7. rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání, dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi. G. Matematické kompetence 1. správně používat a převádět běžné jednotky; 2. používat pojmy kvantifikujícího charakteru; 20

21 3. provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; 4. nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení; 5. číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); 6. aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; 7. efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích. H. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií 1. pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; 2. pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; 3. učit se používat nové aplikace; 4. komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace; 5. získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; 6. pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; 7. uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. 21

22 5.2. Odborné kompetence A A C D E E F C I K M M N O P R S S S T N U J E K L Y H K O A E E B R U I P T E Předmět: J T L J O E Z E T M T C J N A J V S T K 1 X X X 2 X 3 X 4 X X X 5 X X X X X 6 X X 7 X X X 8 X X X X X X X 1 X X X 2 X X X 3 X X 4 X X 5 X X 6 X X 7 X X X 8 X X X 1 X X 2 X X 3 X X 4 X X X 5 X X X 1 X X X X 2 X X 3 X X 4 X X X X X 1 X 2 X 3 X 4 X X X X X X X X 1 X X X X X X 2 X X X X X X X 3 X X X X X 4 X X X X 5 X X X X X X X 1 X X X x X X X X X 2 X X X X X 3 X X X X 1 X X X X X T E V Z E K 22

23 2 X X X X X X X 3 X X X X X 4 X X X X X X X X X X X Legenda: A. Navrhovat a konstruovat strojní součásti, mechanizmy a části strojů, nástroje, nářadí, přípravky aj. výrobní pomůcky, volit prvky technického vybavení budov, technologického vybavení pracovišť apod. a navrhovat jejich umístění, tzn., aby absolventi: 1. navrhovali základní druhy spojů a volili spojovací součásti, navrhovali a dimenzovali strojní součásti k přenosu pohybu, potrubí a armatury aj. konstrukční prvky strojů a zařízení; 2. zpracovávali návrhy jednoduchých tekutinových mechanizmů sestavených ze standardních prvků; 3. konstruovali jednoduché řezné nástroje, nástroje ke tváření, jednoduché přípravky, měřidla aj. výrobní pomůcky; 4. volili pro strojní součásti a nástroje vhodné materiály, druhy polotovarů, druhy a rozměry předvýrobků, u kovových materiálů předepisovali jejich tepelné zpracování, povrchovou úpravu apod.; 5. četli a vytvářeli výkresy součástí, výkresy sestavení, schémata aj. produkty grafické technické komunikace používané ve strojírenství, orientovali se v jednoduchých stavebních výkresech a jednoduchých elektrotechnických schématech; 6. zpracovávali k výkresům součástí a sestavení další navazující konstrukční dokumentaci; 7. dimenzovali strojní součásti a konstrukce, kontrolovali jejich namáhání a deformace; 8. uplatňovali zásady technické normalizace a standardizace, využívali při řešení technických úloh normy, strojnické tabulky aj. zdroje informací. B. Navrhovat způsoby, technická zařízení, nářadí, nástroje, výrobní pomůcky a technologické podmínky k přeměně surovin, předvýrobků a polotovarů na strojírenské výrobky, tzn., aby absolventi: 1. navrhovali technologické postupy hotovení jednodušších součástí a postupy montáže jednodušších podskupin či výrobků; 2. vytvářeli popisy jednotlivých technologických operací pro výrobu nesložitých součástí; 3. určovali stroje, zařízení, komunální nástroje, nářadí, měřidla a další výrobní pomůcky pro uskutečnění jednotlivých technologických operací; 4. navrhovali základní koncepci jednoduchých operačních nástrojů, nářadí, měřidel a dalších výrobních pomůcek; 5. stanovovali technologické podmínky pro operace obrábění, tváření, tepelného zpracování apod.; 6. určovali pomocné a provozní materiály a hmoty, potřebné k uskutečnění předepsaných technologických operací; 7. vytvářeli programy pro vykonávání jednodušších pracovních operací na číslicově řízených strojích; 8. navrhovali způsoby a podmínky kontroly jakosti součástí a výrobků. C. Navrhovat systémy péče o technický stav strojů a zařízení, způsoby zjišťování jejich technického stavu, postup práce při jejich revizích, údržbě a opravách, tzn., aby absolventi: 1. zpracovávali v souladu se servisní a provozní dokumentací strojů a zařízení plány jejich ošetřování a údržby; 2. navrhovali s použitím servisní dokumentace strojů a zařízení způsoby zjišťování jejich technického stavu či závad; 3. rozhodovali o způsobu opravy závad běžných konstrukčních uzlů a agregátů strojů a zařízení; 4. vedli záznamy o provozu, údržbě a opravách strojů a zařízení; 5. zpracovávali údaje pro objednávky potřebných náhradních dílů a komponent strojů a zařízení. D. Měřit základní technické veličiny, tzn., aby absolventi: 1. používali měřidla a měřicí přístroje, vhodně aplikovali běžné způsoby kontroly a měření základních technických veličin; 23

24 2. měřili délkové rozměry, úhly, tvary, vzájemnou polohu ploch a prvků součástí a jakost jejich povrchu; 3. prováděli zkoušky mechanických vlastností technických materiálů, jednoduché zkoušky jejich technologických vlastností, zkoušky vlastností provozních hmot a materiálů, kontrolu strojních součástí a nástrojů a podíleli se dílčími měřeními na komplexních měřeních a zkouškách strojů a zařízení; 4. vyhodnocovali výsledky uskutečněných měření a zpracovávali o nich záznamy a protokoly. E. Využívat prostředky informačních a komunikačních technologií pro podporu efektivní práce, tzn., aby absolventi: 1. využívali aplikační programy pro podporu projektové a konstrukční přípravy výroby; 2. využívali aplikační programy pro podporu technologické přípravy výroby; 3. využívali aplikační programy pro podporu péče o technický stav strojů; 4. prezentovali myšlenky a návrhy s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií. F. Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn., aby absolventi: 1. chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; 2. znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; 3. osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik; 4. znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); 5. byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. G. Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn., aby absolventi: 1. chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; 2. dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; 3. dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana). H. Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn., aby absolventi: 1. znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; 2. zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; 3. efektivně hospodařili s finančními prostředky; 4. nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí Průřezová témata A A C D E E F C I K M M N O P R S S S T T Z N U J E K L Y H K O A E E B R U I P T E E E Předmět: J T L J O E Z E T M T C J N A J V S T K V K 1 X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 2 X x X X 3 X X X X X X X X x X X X X 4 X X X X X X X X X X X X 24

25 5 X X X X X X X X X X X 6 X X X X X X X X X X X X X 7 X X X X X X X 8 X X X X X X X X X X X X X X 9 X X X X X X X X X X 10 X X X X X X X X X X X X X X 11 X X X x X X 12 X X X X X 13 X X X X X X 14 X X X X X X X X 15 X X X X X X X X X X X X 16 X X X 1 X X X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X X X X X 3 X X X X 4 X X X X X X 5 X X X X X X 6 X X X X X X X X 7 X X X X X X X X X X 8 X X X X X X X X X X X X X X 9 X X X X X X X X X X X X 10 X X X X X X X X X 11 X X X X X X X X X X X X X 12 X X X X X X X x X X X 13 X X X X X X X X X X X X 1 X X X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X X X X X X X X X 3 X X X X X X X X X X X x X X X 4 X X X X X X X X X X X X X 5 X X X X X X 6 X X X X X X X X X X X X X 7 X X X X X X X 8 X X X X X X 9 X X X X X X 10 X X X X X X 11 X X X X X 12 X X 1 X X x X X X X X X X X X X X 2 X X X X X X X X X X X X X 25

26 3 X X X X X X X X X X 4 X X X X X X X X X X X X 5 X X X X X X Legenda: A. Občan v demokratické společnosti. Žáci jsou vedeni k tomu, aby: 1. měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; 2. byli připraveni si klást základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení; 3. hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní; 4. byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci; 5. dovedli se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; 6. dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; 7. byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech; 8. vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí: osobnost a její rozvoj; komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů; společnost jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství; historický vývoj (především v 19. a 20. století); stát, politický systém, politika, soudobý svět; masová média; morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život. B. Člověk a životní prostředí. Hlavním cílem je vést žáky k tomu, aby: 1. pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; 2. chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život; 3. porozuměli souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji; 4. respektovali principy udržitelného rozvoje; 5. získali přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; 6. samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů; 7. pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů; 8. osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání; 9. dokázali esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí; 10. osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví. Přínos je ve třech rovinách: informativní, směřující k získání potřebných znalostí a dovedností, jejich chápání a hodnocení; 26

27 formativní, zaměřené zejména na vytváření hodnot a postojů ve vztahu k životnímu prostředí (etických, citových, estetických apod.); sociálněkomunikativní, zaměřené na rozvoj dovedností vyjadřovat a zdůvodňovat své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky životního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. C. Člověk a svět práce. Přispívá k naplňování cílů vzdělávání zejména v rozvoji následujících obecných kompetencí: 1. identifikace a formulování vlastních priorit; 2. práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využívání informací; 3. odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací; 4. verbální komunikace při důležitých jednáních; 5. písemné vyjadřování při úřední korespondenci. Hlavním cílem je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování předpokládá: vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře; zorientovat žáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání; naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu; naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů; naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority; vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy; zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí. D. Informační a komunikační technologie. Jejím cílem je: 1. naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání; 2. naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; 3. vyrovnání úrovně připravenosti žáků na určitý standard a poskytování hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů vzdělání. Dovednosti mají podpůrný charakter: žáci musí nejprve pochopit základní principy informačních a komunikačních technologií; žáci se musí být schopni orientovat ve výpočetním systému. 6. Učební osnovy předmětu 6.1. Anglický jazyk 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu 27

28 Vzdělávání v anglickém jazyce vede žáky k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, které odpovídá úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Vede žáky k rozšíření celkového kulturního rozhledu a přispívá k rozvoji myšlenkových procesů a samostatné duševní práce. Prohlubuje a doplňuje systém jazykového vzdělání, které žáci získávají v mateřském, eventuelně v jiném cizím jazyce, a systém znalostí poskytovaných jinými vyučovacími předměty a zdroji informací. Cíle výuky ANJ jsou tedy hlavně komunikativní, výchovně vzdělávací, poznávací, receptivní, produktivní a interaktivní se zaměřením na přípravu ke státní maturitě. Výuka živému jazyku se významně podílí na intelektuálním a sociálním rozvoji osobnosti žáka, prohlubuje jeho všestranné i odborné vzdělání, rozvíjí jeho specifické vlohy a zájmy i estetickou stránku osobnosti, obohacuje jeho poznání a podmiňuje kvalitu jeho soustavného růstu, má významnou úlohu pro rozvoj občanských postojů a samostatného kritického myšlení. Charakteristika učiva Obsahem výuky je systematické rozvíjení a prohlubování znalostí, dovedností a návyků, zaměřených na: jazyk, jeho zvukovou a grafickou stránku, jeho slovní zásobu a gramatiku; řeč jako fungování jazyka v procesu komunikace, zahrnuje jednak dovednosti receptivní (porozumění vyslechnutému projevu a čtenému textu), jednak produktivní (ústní a písemný projev) a interaktivní řečové dovednosti a strategie (ústní interakce); znalosti reálií anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi České republiky. V průběhu čtyřletého studia si žáci osvojí následující složky učiva: 1) Řečové dovednosti: poslech s porozuměním rozumět souvislému projevu vyučujícího i rodilého mluvčího pronášenému v normálním hovorovém tempu i s méně pečlivou výslovností, s přiměřeným množstvím neznámého jazykového materiálu, tj. do 5% neznámých výrazů či tvarů s převahou takových, jejichž význam lze odhadnout z kontextu či ze situace, žák dovede rozpoznat téma, pochopit hlavní myšlenku, pochopit záměr či názor mluvčího, postihnout hlavní body, postihnout specifické informace, porozumět orientačním pokynům, porozumět jednoduchým technickým informacím k předmětům každodenní potřeby; ústní projev v rozsahu aktivně osvojených jazykových prostředků umět pohotově, jazykově správně i společensky vhodně reagovat v běžných situacích každodenního života, vést dialog, klást otázky, vhodně a adekvátně situaci reagovat na projevy partnera, v reakcích umět vyjádřit i svoje postoje, shrnout informace, sdělit hlavní myšlenky či informace z delšího vyslechnutého či přečteného přiměřeně náročného textu, text umět komentovat a hodnotit, vysvětlit, proč něco představuje problém, souvisle hovořit na všeobecná témata i na jednoduchá témata týkající se společenského, kulturního, politického či hospodářského života anglicky mluvících zemí, umět přednést krátký referát na dané téma s použitím poznámek či osnovy; čtení s porozuměním číst s porozuměním přiměřeně náročné texty s neznámým jazykovým materiálem v rozsahu přibližně 5%, umět využívat logického odhadu významu neznámých výrazů či tvarů z kontextu, umět při četbě využívat překladový i výkladový slovník a další informativní literaturu encyklopedie, mluvnické příručky, CDROM, internet,..., umět pochopit hlavní myšlenku, porozumět přáním nebo pocitům autora, porozumět popisu událostí, vyhledat specifické informace, shromáždit specifické informace z různých částí textu, případně z více krátkých textů, 28

29 porozumět jednoduchým návodům, předpisům, značením, nápisům, pokynům,...; písemný projev umět písemně zaznamenat hlavní myšlenky nebo informace z vyslechnutého projevu nebo přečteného textu, samostatně, popř. s využitím slovníku či jiných příruček transformovat vyslechnutý či přečtený text, zformulovat v jednoduchých větách vlastní myšlenky ve formě dopisu, blahopřání, pozvánky či jiného sdělení, sestavit popis, charakteristiku, životopis, zprávu, jednoduchou úvahu či vyprávění, popsat vlastní pocity, požádat o specifické informace, zeptat se na názor, postoj, pocity, problém,..., zodpovědět jednoduché dotazy; ústní interakce žák dovede zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace, požádat o podrobné orientační pokyny a udílet je, zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy, vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor, stručně komentovat a posoudit názor, reagovat na vyjádřené pocity, diskutovat o problému, rozvinout argumentaci, zapojit se do diskuse, ve které jde o výměnu faktografických informací nebo řešení problémů praktického rázu, a pokračovat v diskusi navzdory některým problémům, shrnout, kam diskuse dospěla, srovnat, posoudit a diskutovat alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat), zodpovědět běžné dotazy, zodpovědět otázky týkající se podrobností (např. o krátké povídce, článku, pořadu), zopakovat část toho, co partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí, požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno. 2) Jazykové prostředky: výslovnost osvojit si zvukovou stránku jazyka, tj. správnou výslovnost, přízvuk v rámci slova, mluvního taktu a věty, důrazový přízvuk, vázání, rytmus a melodie rozličných typů vět s důrazem na odlišnosti od češtiny; slovní zásoba a její tvoření aktivně si osvojit přibližně 2300 lexikálních jednotek, tj. přibližně 8 lexikálních jednotek v jedné vyučovací hodině, včetně základní frazeologie běžného společenského styku a asi 200 výrazů z odborné terminologie studovaného oboru, receptivně si osvojit dalších asi lexikálních jednotek, získat základní znalosti o významové a stylistické stránce jazyka, zejména si osvojit mnohoznačnost slova, zásady spojovatelnosti slov, synonyma, antonyma,... a mezinárodně užívaná slova; gramatika aktivně si osvojit základní jevy morfologie a syntaxe anglického jazyka nezbytné pro porozumění v běžných situacích každodenního života vyjádření otázky, záporu, základních časových a prostorových vztahů, kvantity a kvality, srovnání, podmínky, možnosti a nemožnosti, jistoty a nejistoty, zákazu, příkazu, přání, žádosti, receptivně si osvojit méně frekventované jevy potřebné pro porozumění při četbě textů; grafická podoba jazyka a pravopis osvojit si pravopis probrané slovní zásoby a pravopisné změny, k nimž dochází při tvorbě probraných gramatických tvarů, osvojit si základní pravidla interpunkce. 3) Základní tematické okruhy: Rodina, společenský styk členové rodiny, základní příbuzenské vztahy, popis a charakteristika osoby, základní osobní údaje, věk, stav, adresa, vzhled i charakterové vlastnosti, zaměstnání, povolání, záliby, rodinné zvyklosti a oslavy, všední dny a svátky v rodinném kruhu, návštěva hostů, styky s přáteli, včetně písemného styku; Bydlení bydlení ve velkých městech a na venkově, základní vybavenost městských čtvrtí, domů a bytů, zařízení bytu, prostředí, ve kterém žijeme ve srovnání s anglicky mluvícími zeměmi; Město, ve kterém žijeme 29

30 orientace ve městě, hlavní budovy, nejznámější kulturně historické památky, doprava, nákupy, služby, kulturní život města,...; Cestování dopravní prostředky, jejich přednosti a nevýhody, dopravní kázeň, místa, která rádi navštěvujeme, případně chtěli bychom navštívit, cestování do zahraničí a formality s tím spojené, ubytování v hotelu, autokempu apod., orientace ve městě podle plánku; Volný čas a jeho organizace možnosti trávení volného času prázdniny, dovolené, sport, četba, divadlo, film, vlastní oblíbené či neoblíbené činnosti, koníčky, organizace práce a účelné využívání volného času, denní a týdenní osobní program; Životní prostředí, příroda čas, počasí a jeho předpovědi, dny, měsíce, roční období, světové strany a základní zeměpisné termíny, nejběžnější názvy rostlin a zvířat, vztah k přírodě a její ochrana, přírodní katastrofy a úloha člověka; Oblékání základní části oděvu a jejich nákupy, vhodné oblečení pro různé příležitosti, současná móda a vkus v oblékání, módní časopisy a návrháři,...; Péče o zdraví základní části lidského těla, názvy běžných nemocí, úrazy a zdravotní potíže, jak jim předcházet a kam se obrátit v případě potíží, srovnání s anglicky mluvícími zeměmi, správná životospráva, výživa, stravování, názvy běžných jídel a nápojů, potravin, tělesná a duševní hygiena, význam sportu a pobytu v přírodě pro zdraví, jak předcházet nemocem; Věda a technika vymoženosti vědy a techniky v každodenním životě s důrazem na zvolený obor studia, nejvýznamnější představitelé vědy a techniky, průmyslová revoluce a její vliv na společenské změny, životní prostředí,...; Vzdělání školství a mimoškolní vzdělání, školní předměty, školský systém v ČR, shody a odlišnosti ve školských systémech s anglicky mluvícími zeměmi; Česká republika, Spojené království a ostatní anglicky mluvící země základní geografické a demografické údaje, informace o hlavních městech a oblastech, společenském zřízení, společenských zvycích, kultuře, tradicích, společenských konvencích, o nejvýznamnějších kulturních památkách, zajímavých místech a oblastech, národních parcích, dále nejvýznamnější historické etapy a události, významní představitelé umění, vědy a techniky, problematika každodenního života. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka anglického jazyka směřuje k tomu, aby žáci dovedli: komunikovat v anglickém jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, vyjádřit vlastní myšlenky, názory a morální stanoviska, např. omluvu či lítost, popsat pocity a reakce, např. libost či nelibost, souhlas či nesouhlas, překvapení či obavu, vyjádřit myšlenky, přesvědčení, pocity, sny a přání své i např. literární postavy; mít vhodnou míru sebevědomí, ale byli schopni i sebehodnocení, jednali v souladu s humanitou, vlastenectvím a zásadami demokracie, chápali a respektovali tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů, jazykových oblastí, etnických skupin či sociálního zařazení, vážili si života, zdraví, materiálních a duchovních hodnot, chovali se správně k životnímu prostředí, ale zároveň aby sebou nenechali manipulovat; využívat vybrané metody a postupy efektivního studia anglického jazyka ke studiu dalších jazyků, případně k dalšímu vzdělávání, využívat vědomosti a dovednosti získané při výuce mateřského jazyka při studiu cizích jazyků. Všechny složky učiva a jednotlivé dovednosti (poslech, četba, ústní a písemný projev i interakce žáka a partnera v komunikaci) se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím, které mohou nastat např. při interakci s rodilým 30

31 mluvčím jak v České republice, tak i při cestování do zahraničí (ubytování, nakupování, jednání s úřady, dotaz na cestu,...). Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, bydlení,...), osobnostní (koníčky, zájmy, charakterové vlastnosti), veřejné (doprava, služby, společenské události a oslavy), vzdělávací a poznávací (výuka, akce pořádané školou) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese,...). Pojetí výuky Anglický jazyk se vyučuje v prvním a druhém ročníku 3 hodiny týdně, ve třetím a čtvrtém ročníku 4 hodiny týdně. Žáci si osvojí dovednosti nezbytné pro osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, které odpovídá úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Žáci si osvojují britskou variantu anglického jazyka. Během studia jsou receptivně seznamováni s odlišnostmi varianty americké. Učivo je z didaktického hlediska rozděleno do výše zmiňovaných kategorií. Je samozřejmé, že v procesu učení se všechny kategorie přirozeně a nenásilně propojují, není žádoucí vyučovat je izolovaně. K podpoře výuky jazyka se pracuje s multimediálními výukovými programy a internetem, žáci jsou zapojováni do projektů a soutěží, jsou organizovány zájezdy a navazovány kontakty a spolupráce se zahraničím. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledků žáků probíhá na základě ústního i písemného zkoušení podle platných legislativních norem. Studium je zakončeno státní maturitní zkouškou. Úroveň ústního projevu žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, s ohledem na posuzovanou úroveň (začátečník x pokročilý), důraz je kladen na to, zda žák sdělil, co sdělit měl (dodržení zadaného tématu), tedy nejen pouhé sledování chyb, zároveň je zde kladen důraz na správnou výslovnost a intonaci, vázání slov a srozumitelnost. Písemný projev je možno posuzovat z několika hledisek, opět ve vztahu ke komunikačnímu záměru tedy zda pisatel dokázal sdělit to, co měl, jak sdělil to, co měl, atd. Posuzují se různé charakteristické prvky písemného projevu: odděleně je posuzován obsah, organizace, slovní zásoba, gramatika. Každému posuzovanému prvku jsou přiděleny body, jejichž součet dává výsledné skóre. Hodnotí se tedy: adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost; dodržení tématu; formální náležitosti požadovaného typu textu; rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací a jejich logická uspořádanost; dodržení požadované délky textu; rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti; členění textu; přesnost a vliv na srozumitelnost sdělení; pravopis; rozsah jazykových prostředků a funkcí; účinek sdělení na příjemce. 31

32 Hodnocení písemného projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele písemných prací. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Výuka jazyka spočívá hlavně v rozvoji klíčové kompetence komunikativní, která se pomítá do všech oblastí, dovedností, tematických celků, využívá k tomu vhodně zvolené jazykové prostředky a vyučovací metody. V každé hodině je nutno dbát na to, aby hovořil každý žák, je kladen důraz na aktivní komunikaci. Žáci se učí argumentovat, obhajovat svůj názor, ale jsou vedeni i k naslouchání, tedy soustředění se na verbální i neverbální složku komunikace. Pro výuku jazyka je nezbytný nácvik klíčové kompetence k učení, neboť nácvik studijního čtení, vyhledávání klíčových slov a frází, formulování hlavních myšlenek textu, vytváření otázek, psaní poznámek či výpisků je nedílnou součástí výuky jazyka. Kompetence k řešení problému se promítá především do ústní interakce, ale v menší míře i do písemného projevu. Žáci se učí zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace, udílet podrobné orientační pokyny a požádat o ně, zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy, vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor, stručně komentovat a posoudit názor, reagovat na vyjádřené pocity, diskutovat o problému, rozvinout argumentaci, zapojit se do formální diskuse, ve které jde o výměnu faktografických informací nebo řešení problémů praktického rázu, a pokračovat v diskusi navzdory některým problémům, shrnout, kam diskuse dospěla, srovnat, posoudit a diskutovat alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat), zodpovědět běžné dotazy, zopakovat část toho, co partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí, požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno. Metody kooperativního učení, koncentrační a motivační aktivity včetně brainstormigu se uplatní především v klíčové kompetenci sociální a personální. Žáci se učí naslouchat druhým, podílet se na řešení daného problému společnými silami i akceptovat názor ostatních. Je třeba dbát zejména na to, aby se vyjádřili všichni, aby všichni žáci ve skupině měli dostatek prostoru pro své sebevyjádření, aby měli možnost sdělit své pocity a nálady. Klíčová kompetence občanská se promítá především do tematických celků učiva týkajících se srovnávání České republiky a anglicky mluvících zemí. Ať už jde o reálie, tradice a zvyky v oblékání, rozdílnost národních jídel, systém zdravotnictví či školství, pojetí oslav svátků a vztah ke kulturním památkám. Kompetence občanská se však odráží i ve vztahu ke člověku samotnému, uznávání individuálních rozdílů mezi lidmi obecně i mezi žáky samotnými vede k respektu vůči sobě, ostatním, společnosti, vede k pečlivosti ve vztahu k povinnostem a k zodpovědnosti za svoji odvedenou práci. Kromě těchto klíčových kompetencí se do výuky anglického jazyka promítají průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby: se dokázal orientovat v hromadných sdělovacích prostředcích, využíval je, kriticky hodnotil a učil se být odolný vůči myšlenkové a názorové manipulaci; uměl jednat s lidmi, diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; byl ochoten se angažovat nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích; 32

33 vážil si materiálních a duchovních hodnot, snažil se je chránit a zachovat pro budoucí generace; byl tolerantní a respektoval tradice a společenské zvyklosti daného sociokulturního prostředí; vystupoval aktivně proti projevům rasové nesnášenlivosti a xenofobie. Člověk a životní prostředí Žák je veden k tomu, aby: poznával svět a učil se mu rozumět; chápal význam strategie udržitelného rozvoje světa a seznamoval se s jejím zajišťováním v zemích dané jazykové oblasti; chápal a respektoval nutnost ekologického chování v souvislosti s lidským zdravím; pochopil vlastní odpovědnost za své jednání a snažil se aktivně podílet na ochraně životního prostředí; dokázal esteticky a citově vnímat své okolí; osvojil si zásady zdravého životního stylu. Informační a komunikační technologie Žák je veden k tomu, aby: používal internet při vyhledávání informací a aktuálních údajů z oblasti společenskopolitického a kulturního dění v zemích dané oblasti; využíval různé softwarové programy (MS Word, Excel a PowerPoint) pro tvorbu svého jazykového portfolia, pro vlastní prezentaci i pro referáty, výpisky, přehledy, anotace,...; využíval online učebnic, encyklopedií, slovníků a testů pro domácí samostudium. Člověk a svět práce Žák je veden k tomu, aby se: úspěšně uplatnil na základě svých osobnostních a odborných předpokladů na trhu práce; naučil vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvořit si o nich základní představu; uměl verbálně i písemně prezentovat při jednání s potencionálními zaměstnavateli (osobní pohovory, žádost o místo, odpověď na inzerát, profesní životopis). 2. Rozpis učiva Výsledky vzdělávání Učivo 33

34 Žák rozumí přiměřeným souvislým projevům a diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve standardním hovorovém tempu; odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření; nalezne v promluvě hlavní a vedlejší myšlenky a důležité informace; porozumí školním a pracovním pokynům; rozpozná význam obecných sdělení a hlášení; čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu; sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace vyslechnuté nebo přečtené; přednese připravenou prezentaci ze svého oboru a reaguje na jednoduché dotazy publika; 1. Řečové dovednosti vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše interakce písemná. své pocity; sdělí a zdůvodní svůj názor; pronese jednoduše zformulovaný monolog před publikem; vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných předvídatelných situacích; zaznamená písemně podstatné myšlenky a informace z textu, zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis; vyjádří písemně svůj názor na text; vyhledá, zformuluje a zaznamená informace či fakta týkající se studovaného oboru; přeloží text a používá slovníky, a to i elektronické; zapojí se do hovoru bez přípravy; vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech; při pohovorech, na které je připraven, klade vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele; vyřeší většinu běžných denních situací, které se mohou odehrát v cizojazyčném prostředí; požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení; přeformuluje a objasní pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem; uplatňuje různé techniky čtení textu; ověří si i sdělí získané informace písemně; zaznamená vzkazy volajících; vyplní jednoduchý neznámý formulář; receptivní řečová dovednost sluchová = poslech s porozuměním monologických i dialogických projevů; receptivní řečová dovednost zraková = čtení a práce s textem včetně odborného; produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky; produktivní řečová dovednost písemná = zpracování textu v podobě reprodukce, osnovy, výpisků, anotací,...; jednoduchý překlad interaktivní řečové dovednosti = střídání receptivních a produktivních činností; interakce ústní; 34

35 vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky anglického jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby; komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života a vlastních zálib; používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých myšlenek; používá vhodně základní odbornou slovní zásobu ze svého studijního oboru; uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce; dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu, opravuje chyby; 2. Jazykové prostředky výslovnost (zvukové prostředky jazyka); slovní zásoba a její tvoření; gramatika (tvarosloví a větná skladba); grafická podoba jazyka a pravopis. vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života a k tématům zaměření studijního oboru; řeší pohotově a vhodně standardní řečové situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti; domluví se v běžných situacích, získá a poskytne informace; používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci; 3. Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce tematické okruhy osobní údaje, dům a domov, každodenní život, volný čas, zábava, jídlo a nápoje, služby, cestování, mezilidské vztahy, péče o tělo a zdraví, nakupování, vzdělávání, zaměstnání, počasí, Česká republika, anglicky mluvící země, tematické okruhy dané zaměřením studijního oboru; komunikační situace získávání a předávání informací, např. sjednání schůzky, objednávka služby, vyřízení vzkazu,...; jazykové funkce obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod. prokazuje faktické znalosti především o geografických, demografických, hospodářských, politických i kulturních faktorech anglicky mluvících zemí včetně vybraných poznatků studijního oboru, a to i z jiných vyučovacích předmětů, a uplatňuje je také v porovnání s reáliemi mateřské země; uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturmí specifika daných zemí. 4. Poznatky o zemích vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru k poznání anglicky mluvící země, oblasti, kultury, umění a literatury, tradic a společenských zvyklostí; informace ze sociokulturního prostředí v kontextu znalostí o České republice. 35

36 6.2. Automatizace 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět navazuje hlavně na předměty elektrotechnika, informační a komunikační technologie, stavba a provoz strojů, strojírenská technologie, základy ekologie, občanská nauka, ekonomika a praxe. Vychází především z předmětů fyzika a matematika na úrovni základní školy. Obecným cílem je uvědomit si mezipředmětové souvislosti a vybavit žáky základním penzem informací o technických prostředcích, které jsou k dispozici a se kterými pracuje naprostá většina strojního zařízení ve všech oblastech lidského konání. Charakteristika učiva Teorie (2 hod ob týden): na blokovém schématu regulace a na konkrétní aplikaci v hodinách měření ukázat měření a snímání elektrických a neelektrických veličin, převodníky, poměrové členy, regulátory, akční členy. Praxe (2 hod ob týden): při měření v laboratořích elektrotechniky a automatizace nacvičit základy viz výše. 36

37 Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Zvládnout elementární systém informací v tomto interdisciplinárním předmětu a spolupodílet se na budování vztahu k technice jakožto oboru duševně zajímavého, sloužícího k naplnění potřeb člověka včetně aspektů filosofických (hodnotová hierarchie člověka), místo ve společnosti a v přírodě), ekonomických a ekologických (udržitelný rozvoj) jakkoliv jsou tyto kategorie fakticky provázány. Pojetí výuky Pro naplnění výše uvedených bodů, při uvážení možností školy, úrovně přijímaných žáků a hodinové dotace, ve 4. ročníku probíhá teoretická výuka dle MŠ2 umístěno na webu školy pod názvem Automatizace, v praktické výuce žáci ve skupinách max. po 12 odměří typicky 15 úloh dle charakteristiky učiva. Taky absolvují exkurze po škole (vytápění kotelna a dílny strojní vybavení, obojí s důrazem na automatizaci). Výukové metody přiměřené pro maturitní vzdělávání: výklad, řízená diskuse, demonstrace pomůcek (ukázky průmyslových komponent), vypracování referátů především z vlastní praxe žáků (domácnost, dílna, brigáda, zaměstnání rodičů apod.) V praxi žáci pod dohledem samostatně zapojují obvody, nastavují veličiny, měří je, zapisují a vyhodnocují. V prvním pololetí zprávy o měření zpracovávají na předepsaný formulář ručně, ve druhém pololetí na PC a tisknou. Tím se prohlubují a upevňují jejich schopnosti technického vyjadřování v ruční i strojové formě. Hodnocení výsledků žáků Ústní, orientační a písemné zkoušení v rozsahu daném školním/klasifikačním řádem v teoretickém vyučování a hodnocení formální a obsahové stránky zpráv o měření; dále viz školní/klasifikační řád (ucelenost, přesnost, trvalost, kvalita a rozsah znalostí, samostatnost, tvořivost, aktivita, zájem, vztah). Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět je nedílnou součástí systému znalostí, dovedností a návyků v celkovém profilu absolventa, dnes tzv. kompetence: komunikativní (vyjadřování ústní, rukopisné a na PC sám a hlavně při týmové práci; personální (asertivita, akceptování názoru jiných, využití zkušeností svých i ostatních); sociální (zodpovědnost, spolehlivost, profesionalita, tolerance, spoléhání se na sebe sama); odborné (viz výše, s pochopením potřeby celoživotního vzdělávání). 1. Rozpis učiva Výsledky vzdělávání Učivo 37

38 chápe a umí vysvětlit pojmy ovládání, regulace, mechanizace, automatizace, kybernetizace; umí změřit typické případy statických a dynamických (přechodových) charakteristik; chápe rozdíl mezi analogovým a digitálním signálem; zná základní zobrazovací a zapisovací přístroje; naučí se základům výrokové logiky, logické funkce, Booleovou algebru, tabulku stavů, minimalizovat log. funkce dle Karnaughovy mapy a přímou minimalizaci, umí nakreslit symbolické značky a schémata log. obvodu; umí popsat a vysvětlit druhy sekvenčních klopných obvodů; ve schématu regulačního obvodu vysvětlí význam jednotlivých členů; popíše dynamické vlastnosti regulovaných soustav; chápe rozdíl (výhody/nevýhody) nespojitých a spojitých regulátorů; rozlišuje typy regulačních pochodů (stabilita, jakost, regulátory P, I, D; zná základní logické funkce, členy a jejich el. schémata a pravdivostní tabulky; umí sestavit logický obvod dle zadání (kontakty, relé, tranzistor, IO); chápe využití mikroprocesorové techniky v automatickém řízení. Na blokovém schématu popíše účel jednotlivých stavebních prvků; popíše i jejich fyzikální princip; vysvětlí jejich vzájemné interakce Automatické řízení ovládání, regulace; vlastnosti prvků automatizace. Přístroje pro získávání, přenos, zpracování a zobrazení informací pneumatické, hydraulické, elektrické, elektronické. Kombinační a sekvenční automatiky Regulační technika Číslicová technika Praktická aplikace Český jazyk a literatura 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Jazykové vzdělávání rozvíjí komunikační kompetenci žáků. Český jazyk je vnímán jako prostředek dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Sociální a odborné kompetence se řadí k obecným cílům jazykového vzdělávání, neboť vedou a vychovávají žáky ke sdělnému, kultivovanému 38

39 jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich estetického, duchovního, profesního praktického života. a Charakteristika učiva Předmět český jazyk a literatura se skládá ze tří oblastí, které se vzájemně prolínají a doplňují, čímž vytváří jednotný systém jazykových a estetických dovedností. Stylistický výcvik klade důraz na aktivní rozvoj vyjadřování žáků a analytické poznání systému jazyka, podporuje funkční užití jazyka jako nástroje myšlení. Soustavně se tak rozvíjí dovednost a schopnost žáků mluvit a jednat s lidmi, používat spisovného jazyka jako kodifikované společenské normy, pracovat s textem a informacemi v tradiční i elektronické podobě. Literární poznatky spoluvytvářejí názory, postoje, zájmy, vkus žáků na život ve světě, jehož jsou nedílnou součástí. Zvýšená pozornost se klade na výchovu ke čtenářství, mediální výchovu, rétoriku a hlasovou výchovu, kulturu osobního projevu s bohatou slovní zásobou spisovného českého jazyka. Výuka českého jazyka a literatury vede žáka ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu, který je předpokladem pro společenské a pracovní uplatnění. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci: uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace; využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali svoje názory; chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění; získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele; chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa; uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria; chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti; chápali význam umění pro člověka; správně formulovali a vyjadřovali svoje názory; ctili a chránili materiální kulturní hodnoty; získali přehled o kulturním dění; uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury. Pojetí výuky Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, rozvíjí je vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření žáků. Cílem je tyto vědomosti kvalitou i kvantitou prohloubit a rozšířit. Aktivní, kreativní, motivovaný žák dovede aplikovat teoretické poznatky a praktické dovednosti v samostatné a týmové práci. Řešení problémových situací formou komunikačních her a soutěží, projektové učení, prezentace, tvůrčí psaní, mediální výchova, besedy, exkurze, ale též tradiční metodické postupy (výklad, práce s textem klasickým i elektronickými informacemi) rozvíjí klíčové kompetence a umožňují vytvořit otevřený a efektivní systém poznatků. Spojení teorie s praxí, rozvoj sociálních kompetencí, kladný vztah ke kulturním, morálním, estetickým hodnotám vytváří předmět výuky CJL. K tomu nesporně přispívá využití mezipředmětových vztahů. 39

40 Aktivní rozvoj vyjadřování žáků se stylistickým výcvikem a obecným poznáním systému jazyka a literární výchova s funkcí estetickovýchovnou jsou jádrem výuky českému jazyku. Prostřednictvím vybraných literárních děl, literárních poznatků a literárně výchovných činností a poznatků z dalších vyučovacích předmětů se podílí na utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu žáka. Výuka jazyka českého a literatury klade důraz na požadavek komunikativnosti, nezanedbává však přiměřená poučení teoretická. Sleduje se tak rozvoj abstraktivního myšlení žáků a získání základu pro studium cizích jazyků. Hodnocení výsledků žáků V problematice hodnocení se vychází z předpokladu podmínění kompetencí osobnostními vlastnostmi, charakterovými rysy, sociálním zázemím a rozdílnou zralostí žáka. U žáků s LMD hodnocení a klasifikace podléhá opatřením pedagogickopsychologického specialisty školy. Strukturované hodnocení obsahuje kritéria v oblastech psaní, čtení, vyjadřování a rozvoje schopnosti žáka vlastní sebereflexe (mluvní cvičení, prezentace aj.). Do hodnocení žáka se zahrnují dvě slohové práce, které se píší v každém ročníku, kontrolní diktáty, písemné práce, schopnost interpretovat a analyzovat vybraná umělecká díla, dovednosti stylistické, schopnost porozumět textu a opravit stylistické nedostatky, jazykové analýzy a průběžné ústní zkoušení. Při klasifikaci ústního zkoušení jsou zohledňována také následující kritéria: věcná a jazyková správnost, relevantnost informací a jejich rozsah; prezentace tvrzení, strategie argumentace; volba jazykových prostředků, srozumitelnost, strukturovanost projevu v dané komunikační situaci. Učební osnova je určena pro výuku CJL v rozsahu 12 týdenních vyučovacích hodin za studium. Učivo je strukturováno do tradičních celků, které se vzájemně prostupují a prolínají celým učivem: zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností; komunikační a slohová výchova; práce s textem a získávání informací; literatura a ostatní druhy umění; práce s literárním textem; kultura. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Z hlediska klíčových dovedností se klade důraz na to, aby žák: (komunikativní kompetence) uměl číst s porozuměním texty různého druhu, stylu a žánru a efektivně zpracovával získané informace; rozuměl ikonickým textům, tj. vyobrazením, mapám, schématům atd.(aby uměl využívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení, k přijímání a výměně informací); vyjadřoval se kultivovaně a v souladu s normami českého jazyka, a to ústně i písemně; porozuměl textu a zpracoval informace z různých zdrojů a předával je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele; (personální kompetence) 40

41 na základě práce v týmu dokázal spolupracovat, užívat sady kritérií pro hodnocení práce, přijímal hodnocení; porovnal charakteristické znaky, projevy a individuální přístupy v dílech výrazných osobností; (sociální kompetence) byl schopen práce v týmu a skupině, dokázal spolupracovat, aktivně se podílel na řešení zadaného úkolu (práce s texty), navrhoval postupy řešení a vybíral optimální řešení; porozuměl vztahu vývoje životních podmínek, společnosti, náboženských představ a umění; (kompetence řešení běžných pracovních a mimopracovních problémů) dokázal pochopit a analyzovat zadání úkolu, stanovit pracovní postup; dokázal zvolit hodnou metodu, dokázal vypracovat strukturovaný text; dokázal zvolit vhodný slohový útvar a postup (v podobě seminárních písemných a maturitních prací, domácích úkolů, zpráv z exkurzí, protokolů odborných předmětů); (kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a efektivní práce s nimi a s informacemi) rozvíjel dovednost získat potřebné informace v široké škále otevřených zdrojů, kriticky zhodnotil a využil je pro dosažení výsledků praktické odborné činnosti; (kompetence k aplikaci matematických postupů) dokázal pochopit cíl úkolu z textového zadání (u slovních úloh); dokázal pracovat s mimojazykovými symboly a značkami, znal jejich význam a praktické využití; dokázal pracovat s obrazovým materiálem; dokázal aplikovat obecné myšlenkové postupy, jako je abstrakce, indukce, dedukce, analogie, komparace; (kompetence k učení) dokázal zvolit správný postup k organizaci a řízení vlastního učení; rozvíjel schopnost aplikovat kompetenci k učení v různých situacích a kontextech. Průřezová témata Předmět český jazyk a literatura ve vzdělávacích oblastech vzdělávání a komunikace v českém jazyce a estetickém vzdělání přispívá k rozvoji průřezových témat: Občan v demokratické společnosti Žáci se dokážou orientovat v masových médiích, využívat je a kriticky hodnotit, dokážou rozpoznat a bránit se jednoduché myšlenkové manipulaci díky mediální výchově, jednat s lidmi, diskutovat o citlivých, případně kontroverzních otázkách, efektivně pracovat s informacemi, tj. umět získávat a kriticky vyhodnocovat informace. Člověk a životní prostředí Rozvojem komunikativní kompetence se dokážou žáci vyjadřovat, zdůvodňovat své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky životního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. 41

42 Člověk a svět práce Rozvojem komunikativní kompetence se žáci orientují ve vyhledávání a posuzování informací o profesních příležitostech, vytváří si o nich určitou představu, posuzují informace z hlediska vzdělávací nabídky i profesní nabídky. Písemně i verbálně se prezentují s pomocí médií a komunikačních technologií při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulují svá očekávání a své priority. Informační a komunikační technologie Žáci se zaměřují rozvojem komunikativní kompetence na práci s informacemi a s komunikačními prostředky vzhledem k rozvoji informačních a komunikačních technologií. Odborné kompetence žáci upevňují znalost čtení výkresů a produktů grafické technické komunikace; žáci se orientují v otázce uplatňování zásad odborné (technické) normalizace a standardizace, zvl. při řešení úloh normy aj. zdrojů informací; žáci chápou, jak vytvářet popisy jednotlivých operací; žáci jsou informováni, jak vést záznamy o provozu; žáci jsou seznámeni, jak zpracovávat údaje pro objednávky zboží; žáci jsou informováni o možnostech vyhodnocování výsledků práce, zpracování určitých záznamů; žáci zvládají prezentaci myšlenek s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; žáci chápou bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i svých spolupracovníků; žáci jsou informováni o otázce osvojení si zásad a návyků bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti; žáci se orientují v systému péče o zdraví pracujících; žáci chápou kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; žáci znají význam, účel a užitečnost vykonávané práce; žáci jsou informováni o úvaze při plánování a posuzování určité činnosti a možných sociálních dopadech, případně možném vlivu na životní prostředí. 2. Rozpis učiva Výsledky vzdělávání Učivo 42

43 Žák orientuje se v soustavě jazyků; řídí se zásadami správné výslovnosti; v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu; v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví; rozlišuje spisovný jazyk a jeho varianty, obecnou češtinu, slangy a argot, dialekty, rozpozná stylově příznakové jevy; rozumí základní terminologii oboru; ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci; dokáže získat a zpracovat informace z otevřených zdrojů; vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny; pracuje s nejnovějšími normativními příručkami českého jazyka; chápe význam interpunkčních znamének; odhaluje a odstraňuje jazykové Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností 1. ročník úvod do jazyka; nauka o zvukové stránce jazyka; jazyková kultura, mluvní cvičení; praktický řečnický výcvik; nauka o písemné stránce jazyka; hlavní principy českého pravopisu, VJR; nauka o slovní zásobě, tvoření slov, stylové rozvrstvení; obohacování slovní zásoby; slovní zásoba vzhledem k oboru vzdělávání, terminologie; 2. ročník jazyková kultura; praktický řečnický výcvik; zvukové prostředky a ortoepické normy jazyka; nauka o slovní zásobě; 43

44 a stylizační nedostatky; používá adekvátní slovní zásobu včetně odborné terminologie; orientuje se v pravopisu, v psaní velkých písmen; nahradí běžné cizí slovo českým; orientuje se ve výstavbě textu; ovládá a uplatňuje základní principy jeho výstavby; orientuje se v nauce o větě a souvětí; uplatňuje znalosti ze skladby ve svém logickém vyjadřování; uplatňuje základní jazykové normy jako základ pro studium cizích jazyků; řídí se zásadami správné výslovnosti; odhaluje a odstraňuje jazykové nedostatky; chápe význam interpunkčních znamének v jazykovém projevu; provede rozbor souvětí; dokáže vysvětlit klíčové fáze vývoje jazyka; má základní představu o podobě textů v jednotlivých etapách vývoje českého jazyka a dokáže je rozlišit; tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby, jazykové vrstvy; slovní zásoba vzhledem k oboru vzdělávání, terminologie; pravopis, psaní velkých písmen, interpunkce, hranice slov v písmu; gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantická funkce; morfologie mluvnické kategorie jmen a sloves; větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu; 3. ročník praktický řečnický výcvik KOD; tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby; slovní zásoba vzhledem k oboru vzdělávání, terminologie; pravopis interpunkce; gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantická funkce, VJR; skladba, analýza textu, větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu, věta a výpověď; orientuje se ve výstavbě textu; ovládá a uplatňuje základní principy jeho výstavby; 4. ročník obecná poučení o jazyce a o podobě a vývoji češtiny, praktická cvičení; národní jazyk a jeho útvary; vývojové tendence spisovné češtiny; postavení češtiny mezi ostatními indoevropskými jazyky; jazyk a myšlení; tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby; slovní zásoba vzhledem k oboru vzdělání; základní typy poznávacích metod a myšlenkových postupů; pravopisná cvičení. 44

45 vhodně se prezentuje; umí argumentovat, obhajovat svá stanoviska; rozumí základním pojmům stylistiky a používá je; rozlišuje jazykové prostředky textové výstavby; ovládá techniku mluveného slova, umí klást otázky a vhodně formulovat odpovědi; adekvátně využívá emocionální a emotivní stránky mluveného i psaného slova, vyjadřuje postoje neutrální, pozitivní i negativní; vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně; umí přednést krátký projev; 2. Komunikační a slohová výchova 1. ročník nauka o slohu, podstata komunikace; slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní; slohové rozvrstvení slovní zásoby; informační slohový postup, knihovny; prostěsdělovací funkční styl; vypravování; mluvený projev a jeho úskalí; referát; grafická a formální úprava jednotlivých písemných projevů, dopis; praktická cvičení; 2. ročník projevy prostěsdělovací, administrativní, prakticky odborné, jejich základní znaky, postupy a prostředky (osobní dopis, krátké informační útvary oznámení, zpráva, 45

46 vystihne charakteristické znaky různých druhů projevů a rozdíly mezi nimi; rozpozná funkční styl, dominantní slohový postup a v typických případech i slohový útvar; posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu; sestaví jednoduché zpravodajské a propagační útvary ( zpráva, reportáž, pozvánka, nabídka,...); odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru v základních útvarech odborného stylu, především popisného a výkladového; sestaví základní projevy administrativního stylu; vhodně používá jednotlivé slohové postupy a základní útvary; má přehled o slohových postupech uměleckého stylu; vhodně prezentuje sebe i pracovní tým; ovládá práci s hlasem; ovládá prostředky verbální a neverbální komunikace; orientuje se v problematice vedení týmu, zná předpoklady manažerské práce; odhadne autorskou strategii; rozliší komunikační funkce textu; chápe cíle, formy, a způsoby práce masmédií s jazykem; rozpozná útvarové a funkční prostředky užité v textu; identifikuje více interpretačních pojetí, odhalí dezinterpretaci textu; orientuje se v profesní komunikaci a prakticky užívá jejích pravidel; rozezná typ textu a funkčnost užitých jazykových prostředků; telegram, SMS, záznam z porady, technická zpráva, hodnocení, inzerát a odpověď na inzerát, komentář ); popis, charakteristika, životopis; druhy řečnických projevů; novinářství a publicistika; grafická a formální úprava písemných projevů; 3. ročník prezentace šitá na míru; komunikační situace, komunikační strategie; vyjadřování přímé a zprostředkované technickými prostředky; monologické i dialogické, formální i neformální; připravené i nepřipravené; odborný styl, výklad; administrativní styl; úřední a odborné projevy; konspekt, rešerše, resumé; životopis různé formy zpracování; publicistika, reklama; literatura faktu a umělecká literatura; praktická cvičení KOD, hlasová výchova, rétorika, mediální výchova, manažerské dovednosti aj.; 4.ročník úvaha, kritika, esej; umělecká literatura a styl; grafická a formální úprava písemných projevů; praktická cvičení. 46

47 používá klíčových slov při vyhledávání informačních pramenů; samostatně zpracovává informace; rozumí obsahu textu i jeho zdrojům; zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů; umí si informace vybírat a přistupovat k nim kriticky; používá klíčových slov při vyhledávání informačních pramenů; samostatně zpracovává informace; rozumí obsahu textu i jeho částem; pořizuje z odborného textu výpisky a výtah; dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů; umí vypracovat anotaci i rešerši; má přehled o denním tisku a tisku své 3. Práce s textem a získávání informací 1.ročník informatická výchova, knihovny a jejich služby, noviny, časopisy a jiná periodika, internet; techniky a druhy čtení, orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu; zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby; práce s různými příručkami pro školu i veřejnost, práce s médii; 2. ročník informatická výchova, knihovny a jejich služby, noviny, časopisy a jiná periodika, internet; analýza textů a produkční projevy; techniky a druhy čtení, orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu; získávání a zpracování informací z textu odborného, administrativního ve formě anotace; 47

48 zájmové oblasti; zaznamenává bibliografické údaje; samostatně pracuje s informacemi; chápe cíle, formy a způsoby práce masmédií s jazykem; zná neetické postupy a prostředky žurnalistiky a rozlišuje je v mluveném projevu; odhadne autorskou strategii; postihne situaci navozenou textem, hlasem, neverbální komunikací; mediální výchova a její prostředky; zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby; práce s různými příručkami pro školu a veřejnost, práce s médii; 3. ročník informatická výchova, knihovny a jejich služby, noviny, časopisy a jiná periodika, internet; techniky a druhy čtení, orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu; publicistické druhy a žánry textu; získávání a zpracování informací z textu publicistického a zpravodajského ve formě anotace, konspektu, resumé, jejich třídění a hodnocení; zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby; práce s různými příručkami pro školu i veřejnost; práce s odbornými příručkami a médii; 4. ročník informatická výchova, knihovny a jejich služby, noviny, časopisy a jiná periodika, internet; techniky a druhy čtení, orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu; získávání informací z různých zdrojů, firemní literatura; zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby; práce s různými příručkami pro školu i veřejnost, práce s médii; produkční projevy. 48

49 zařadí typická díla do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných historických období; zhodnotí význam autora i díla pro dobu, v níž tvořil; posoudí význam literárního díla pro příslušný umělecký směr i pro další generace; interpretuje umělecká díla; vyjádří vlastní prožitky z daných uměleckých děl; samostatně vyhledává informace v kulturní oblasti; aplikuje teoretické literární poznatky při práci s uměleckým textem; rozumí příčinám vzniku slovanské literatury na našem území; vysvětlí důvody různorodosti literárních žánrů v období století; chápe důležitost reformačního hnutí ve společnosti v průběhu 15. století; vysvětlí smysl a význam renesanční 4. Literatura a ostatní druhy umění 1. ročník umění jako specifická výpověď o skutečnosti; funkce umělecké literatury; úvod do čtenářství; základní literárněvědné pojmy; základy literární teorie; literární historie úvod; aktivní poznání různých druhů umění, našeho i světového, současného i minulého, v tradiční i mediální podobě; vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech; základy kultury a vzdělanosti; česká literatura v raném středověku; literatura v národních jazycích doby vlády Karla IV. a Václava IV.; literatura doby reformního hnutí a doby husitské; humanismus a renesance v evropském umění; vývoj české literatury v době pobělohorské; klasicismus a osvícenství; 49

50 kultury; vysvětlí barokní pojetí kultury; vysvětlí klasicismus v kultuře a osvícenské názory; pozná různé umělecké směry v architektuře, malířství, v hudbě a literatuře; interpretuje preromantická literární díla; rozumí příčinám vzniku národního obrození; interpretuje vybraná díla světových a českých romantiků; vysvětlí základní rysy realismu; interpretuje díla májovců, ruchovců a lumírovců; umí vysvětlit základní prvky venkovského realismu a interpretuje vybraná díla českých i světových realistů; porovná realismus s venkovskou a městskou tematikou; chápe realistické drama jako složku folklóru; umí rozeznat základní umělecké směry literatury přelomu 19. a 20. století; zná základní tendence ve vývoji české a světové meziválečné poezie, prózy a dramatu; rozezná typická literární díla jednotlivých období po 2. světové válce ( historická, dokumentární, psychologická, budovatelská, samizdatová, exilová a oficiální ); interpretuje umělecké texty; umí rozeznat literární brak; vybírá si v umělecké literatuře taková díla, která pozitivně působí na vývoj morálněvolních vlastností; počátky národního obrození; 2. ročník vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech; druhé období národního obrození; romantismus český a ve světových literaturách; kritický realismus v evropských literaturách 1. poloviny 19. století; generace roku 1848; májovci; ruchovci a lumírovci; historická próza ve 2. polovině 19.století; kritický realismus v evropských literaturách ve 2. polovině 19. století; kritický realismus v české literatuře konce 19. století; realistické drama; nové tendence a směry, česká moderna na přelomu 19. a 20. století; 3. ročník próza před 1. světovou válkou; téma 1. světové války v literatuře; česká a evropská poezie 20. let 20. století; česká a evropská próza 20. let 20. století; evropská a americká próza 30. let 20. století; pragmatická generace v próze i dramatu; česká a slovenská próza 30. let 20. století; česká a světová poezie 30. let 20. století; české a světové meziválečné drama; literární věda a literární kritika mezi válkami; literatura za okupace; stylizační postupy moderní prózy; vnitřní monolog; metoda volných asociací a pásma obrazů; 4. ročník světová kultura po roce 1945; vývoj české literatury po roce 1945; charakter poezie od konce války do současnosti; významné tendence v próze od konce světové války do současnosti; vývoj dramatu v české kultuře po světové válce; 50

51 česká literární kritika a žurnalistika v současnosti. rozezná umělecký text od neuměleckého; vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi; rozezná literární brak; text interpretuje a debatuje o něm; konkrétní literární díla klasifikuje podle 5. Práce s literárním textem ročník základy literární vědy; literární druhy a žánry (lyrika, epika, drama); četba a interpretace literárního textu (shromažďování materiálu, výběr a zpracování informace); metody interpretace literárního textu; 51

52 základních druhů a žánrů; při rozboru textu uplatňuje znalosti tvořivé činnosti, praktická cvičení (besedy z literární teorie a poetiky; chápe význam komunikace ve významu jazykového dorozumívání; orientuje se v nabídce kulturních institucí; porovná typické znaky kultur hlavních národností na našem území; popíše vhodné společenské chování v dané situaci; chápe cíle, formy a způsoby práce masmédií s jazykem; orientuje se v nabídce kulturních institucí; porovná typické znaky kultur hlavních národností na našem území; popíše vhodné společenské chování v dané situaci; orientuje se v nabídce kulturních institucí; porovná typické znaky kultur hlavních národností na našem území; popíše vhodné společenské chování v dané situaci; o četbě, aktuálních problémech literatury, orientace v literárních časopisech, sestavovaní bibliografie, práce se slovníky, encyklopediemi, literární a odborné exkurze). 6. Kultura 1.ročník kulturní instituce v regionu severní Moravy; společenská kultura principy a normy kulturního chování, společenská výchova, kultura bydlení, lidové umění; estetické a funkční normy při výrobě předmětů používaných v běžném životě; ochrana a využívání kulturních hodnot; 2. ročník kulturní instituce v regionu severní Moravy; společenská kultura principy a normy kulturního chování, společenská výchova, kultura bydlení, lidové umění; estetické a funkční normy při výrobě předmětů používaných v běžném životě; ochrana a využívání kulturních hodnot; 3. ročník kulturní instituce v regionu severní Moravy; kultura národností na našem území; společenská kultura principy a normy kulturního chování, společenská výchova, kultura bydlení, lidové umění; estetické a funkční normy při výrobě předmětů používaných v běžném životě; ochrana a využívání kulturních hodnot; má představu o manipulativních postupech; 4. ročník kulturní instituce a v regionu severní Moravy; společenská kultura principy a 52

53 postihne situaci navozenou textem; odhadne autorskou strategii. normy kulturního chování, společenská výchova, kultura bydlení, lidové umění; estetické a funkční normy při výrobě předmětů používaných v běžném životě; ochrana a využívání kulturních hodnot; funkce reklamy a propagačních prostředků a jejich vliv na životní styl Dějepis 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu V souvislosti s omezeným počtem hodin předmětu na průmyslové škole je hlavním cílem dějepisu získat základní vědomosti a dovednosti, které utvářejí historické vědomí, orientaci v čase, chápání postavení člověka ve společnosti od dávných dob do současnosti. Sociální a odborné kompetence pak vedou žáky ke kritickému myšlení, schopnosti uvědomování si historických souvislostí. 53

54 Charakteristika učiva Učivo se skládá z několika tematických celků, tvoří výběr z českých a světových dějin. Důraz je kladen na dějiny 20. a 21. století. Žák se učí orientovat v čase, je schopen charakterizovat základní vývojové etapy lidstva, kromě nejdůležitějších historických událostí umí zhodnotit i postavení člověka v běžném každodenním životě. Poznatky o vývoji lidstva mu pomáhají v utváření si vlastního názoru na různé ideologie politické i náboženské. Výuka dějepisu doplňuje učivo řady dalších předmětů, jako je matematika, estetika, občanská nauka, ekologie a řady dalších. Učí ho chápat i řadu pojmů z oblasti ekonomie, ve vztahu k oboru umí uvést příklady úspěchů vědy a techniky. Výuka předmětu dějepis navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, které jsou rozšiřovány a prohlubovány. Průřezová témata navazují a doplňují poznatky jiných předmětů. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka dějepisu má za cíl, aby žáci: chápali zákonitosti existence člověka ve společnosti; přisvojili si zákony etiky, morálky; chápali význam kultury v životě člověka; získávali informace z různých zdrojů a uměli je kriticky vyhodnotit; na základě získaných poznatků dokázali formulovat a vyjádřit vlastní názory a postoje; uvědomovali si výhody, úskalí a nebezpečí současného světa. Pojetí výuky Výuka dějepisu má za cíl prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti žáků, které získali na základní škole. Tradiční metodické postupy jsou s ohledem na vybavenost školy rozšířeny o práci s internetem, která doplňuje výklad učitele, práci s textem, mapami, historickými dokumenty, dokumentárními filmy na CD a DVD. Skupinová práce žáků a projektové učení vede i k učení se práci v týmu, řešení problémových situací. Prezentace vlastních seminárních prací, referátů a besedy vedou k osvojení si zákonitostí rétoriky, schopnosti obhájit a prezentovat svůj názor. Pro obohacení výuky jsou do výuky zařazovány historické exkurze v rámci regionu a kraje, ale také do zahraničí. Prohlídky historických objektů jsou doplňovány besedami s přímými účastníky událostí. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení je přihlédnuto k obtížnosti a množství učiva, faktografické znalosti jsou hodnoceny spolu s hloubkou porozumění učivu o historických procesech, schopnosti použít získané poznatky k pochopení historických souvislostí. Hodnotí se i schopnost získávat a zpracovávat informace, důraz je kladen na schopnost správného sebehodnocení výsledků. Písemné práce, ústní zkoušení, referáty a seminární práce, případně projekty budou hodnoceny z hlediska faktografické správnosti, ale i schopnosti správného vyjadřování a zájmu o 54

55 problematiku. Aktivní přístup ke studiu historie bude při hodnocení výsledků žáka na předním místě. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Z hlediska klíčových kompetencí si žák: osvojí správné studium a porozumění textu; osvojí práci individuální i práci v týmu, je schopen spolupracovat; umí zvolit správný postup k organizaci vlastního učení; dokáže spojit poznatky z různých předmětů; je schopen porovnávat, formulovat závěry, argumentovat, obhájit a zdůvodnit své stanovisko; na základě získaných poznatků umí vytvořit vlastní kulturní, národní a osobní identitu a je tolerantní k identitě jiných lidí. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák poznává a chápe výhody a nevýhody různých společenských uspořádání, učí se být hrdý na tradice a historii vlastního národa, poznává jeho minulost v evropském a světovém kontextu. Učí se diskutovat, pracovat ve skupině, polemizovat s názory protichůdnými, řešit problémové situace. Umí adekvátně vystupovat osvojí si zásady kulturního projevu a chování. Člověk a životní prostředí Fakta o vývoji lidské společnosti žáka učí vážit si pokroku ve vědě a technice, ale také si uvědomovat dopad lidského konání na životní prostředí. Učí se využívat a chápat své postavení v rámci společnosti, orientuje se v globálních problémech lidstva. Člověk a svět práce Učí se zodpovědnému přístupu k zadaným úkolům, uvědomuje si své závazky vůči ostatním členům kolektivu v rámci týmové práce. Je schopen přiměřeně řešit zátěžové a problémové situace, vytváří vstřícné mezilidské vztahy. Učí se porozumět zadaným úkolům, jejich důležitosti, nepodléhá předsudkům a stereotypům. Získává informace z různých zdrojů. Navrhuje postupy řešení, umí vyhodnocovat a ověřovat správnost postupu. Formuluje své cíle a priority. Informační a komunikační technologie Žák pracuje s osobním počítačem a dalšími dostupnými prostředky komunikačních technologií. V rámci svých úkolů získává informace i z internetu. 2. Rozpis učiva Výsledky vzdělávání Učivo 55

56 Žák pochopí smysl poznávání minulosti; pozná kulturu starověkých civilizací, hodnoty judaismu a křesťanství; charakterizuje znaky středověku a jeho kulturu, osvojí si znalosti o vzniku Českého státu; uvědomí si význam změn za renesance a humanismu; pochopí dopady nerovnoměrného vývoje novověké Evropy na kulturní a ekonomický rozvoj jednotlivých států; definuje znaky renesance, baroka a klasicismu; objasní význam osvícenství, jeho vliv na vzdělanost v Evropě; na příkladech vysvětlí boj za občanská a národní práva, který souvisel se vznikem občanské společnosti; vysvětlí okolnosti boje českého národa za samostatnost; vysvětlí vliv národních států v Německu a v Itálii na válečné události v Evropě 20. století; dokáže uvést příklady památek umění 19. století; popíše dopad první světové války na další vývoj evropské civilizace; charakterizuje První československou republiku; vysvětlí nebezpečí vzniku totalitních diktatur; objasní cíle válčících stran ve druhé světové válce, charakterizuje válečné zločiny včetně holocaustu; umí charakterizovat uspořádání poválečné Evropy, objasní pojem studená válka, charakterizuje komunistický režim v ČR a jeho vývoj; chápe smysl pádu komunistických diktatur a jejich nebezpečnost; charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí její přínos. Člověk v dějinách základní historiografické pojmy. Starověk nejstarší civilizace, antická kultura, základy evropské civilizace. Středověk kultura, stát, společnost, technický pokrok, románský sloh a gotika. Raný novověk přínos humanismu a renesance, zámořské objevy, reformace a protireformace, Český stát za vlády Lucemburků, Jagellonců a Habsburků. Dějiny 19. století: velké občanské revoluce, národní hnutí v Evropě a v českých zemích, českoněmecké vztahy, český stát v rámci habsburské monarchie, průmyslová revoluce, urbanizace, demografický vývoj, sociální struktura kapitalistické společnosti, postavení žen a menšin ve společnosti, vzdělání a věda v 19. století. Dějiny 20. století: předválečné uspořádání světa a 1. světová válka, poválečná situace v Evropě, demokracie a diktatura vznik fašismu a komunismu, dějiny l. republiky, hospodářská krize a její vliv na začátek 2. světové války, nejvýznamnější události 2. světové války, Československo za války, holocaust, důsledky války. Poválečné uspořádání světa studená válka, komunistická diktatura v Československu a její vývoj, rozvoj vědy a techniky ve 20. století. Soudobý svět nejvýznamnější světová náboženství, konflikty v soudobém světě, dějiny Evropské unie, NATO, OSN. Globální problémy soudobého světa. 56

57 6.5. Ekonomika 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Vyučovací předmět ekonomika seznamuje žáky se základními ekonomickými vztahy a s ekonomickým prostředím, ve kterém se jako zaměstnanci i podnikatelé budou pohybovat. Cílem výuky předmětu je, aby žáci porozuměli podstatě podnikatelské činnosti a dovedli se správně orientovat v ekonomických souvislostech reálného života. Žáci si osvojují základní činnosti související se zaměstnaneckými i podnikatelskými aktivitami ve svém oboru. Charakteristika učiva Obsah učiva vychází z postavení předmětu v celkové koncepci oboru vzdělání. Dřívější jednoznačná a velmi podrobná dělba práce se důsledně uplatňuje pouze ve větších podnicích. V malých podnicích a zejména v samostatném podnikání musí absolvent prakticky zvládat množství ekonomických činností, nebo alespoň dobře rozumět jejich podstatě, proto je obsah učiva zaměřen na fungování tržní ekonomiky, podnikání, pracovně právní vztahy, finanční trh, daňovou soustavu, národní hospodářství a EU. Pojetí výuky Cílem obsahového okruhu je naučit žáky myslet v ekonomických souvislostech a chovat se racionálně v osobním i profesním životě. Žáci získávají základní přehled o tržním systému, jsou vedeni k porozumění obsahu základních ukazatelů úrovně ekonomiky a úlohy státu v tržní ekonomice. Žáci získávají přehled o typických podnikových činnostech. Obsahový okruh zahrnuje rovněž učivo o právní úpravě podnikání a pracovního poměru. Žáci se učí posoudit obsah typických právních dokumentů, jako je pracovní smlouva a dohoda o provedení práce. Učivo prohlubuje právní vědomí žáka a učí jej uplatňovat získané poznatky na typových příkladech. Důležité je také naučit žáky efektivnímu hospodaření s finančními prostředky, a to jak v osobním, tak i v profesním životě, a základům fungování finančního trhu. Žáci se učí orientovat v nabídce bankovních a pojistných produktů. Ve výuce jsou žáci vedeni k samostatnému vyhledávání a zpracování informací, např. při komunikaci s bankou pomocí internetového bankovnictví apod. Samostatně provádějí potřebné výpočty (např. daní) a učí se je správně interpretovat. Hodnocení výsledků žáků Z každého probraného tematického celku budou žáci psát písemnou práci. Každý žák musí absolvovat písemnou práci ze všech tematických celků. Popis přínosu předmětu k aplikaci průřezových témat 57

58 vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře; zorientovat žáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání; naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu; naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů; naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority; vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy; zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám. Absolventi by měli: mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání, uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání, dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, se svými předpoklady a dalšími možnostmi. Odborné kompetence Navrhovat systémy péče o technický stav strojů a zařízení, způsoby zjišťování jejich technického stavu, postup práce při jejich revizích, údržbě a opravách, tzn., aby absolventi: zpracovávali v souladu se servisní a provozní dokumentací strojů a zařízení plány jejich ošetřování a údržby; navrhovali s použitím servisní dokumentace strojů a zařízení způsoby zjišťování jejich technického stavu či závad; rozhodovali o způsobu opravy závad běžných konstrukčních uzlů a agregátů strojů a zařízení; vedli záznamy o provozu, údržbě a opravách strojů a zařízení; 58

59 zpracovávali údaje pro objednávky potřebných náhradních dílů a komponent strojů a zařízení. Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn., aby absolventi: chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik; znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn., aby absolventi: chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana). Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn., aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodařili s finančními prostředky; nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 2. Rozpis učiva Výsledky vzdělávání Učivo 3. ročník Žák: vysvětlí základní úkoly a povinnosti organizace BOZP; 1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 59

60 správně používá a aplikuje základní ekonomické pojmy; vyjádří formou grafu určení rovnovážné ceny; na příkladu popíše tržní mechanismus; 2. Podstata a fungování tržní ekonomiky potřeby, statky, služby, spotřeba; výroba, výrobní faktory; trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, zboží, cena. Výsledky vzdělávání Učivo Žák na příkladech charakterizuje průběh výrobní činnosti; umí vysvětlit rozdíly mezi kusovou, sériovou a hromadnou výrobou; na příkladech vypočte produktivitu práce a zná způsoby zvyšování produktivity práce; rozliší základní druhy oběžného majetku; na příkladu ukáže postup pořízení materiálu; vypočte plánovanou spotřebu materiálu; umí vypočíst rychlost a dobu obratu; 3. Výrobní podnik výrobní proces; typy výroby, výrobní program; produktivita práce; organizační uspořádání podniku; péče o jakost. 4. Zabezpečení podniku oběžným majetkem členění oběžného majetku; zásoby, pořízení a oceňování zásob; spotřeba materiálu; rychlost obratu zásob. orientuje se v členění dlouhodobého majetku; zná způsoby pořízení DM; chápe pojem odpis dlouhod. majetku. 5. Zabezpečení podniku dlouhodobým majetkem členění dlouhodobého majetku; pořízení dlouhodobého majetku; odpisy. 60

61 používá platební nástroje, chápe princip a význam placení v tuzemské i zahraniční měně, smění peníze, analyzuje a charakterizuje nástroje platebního styku, zná možnosti získávání a ukládání peněz vč. zajištění rizik, rozumí pojmům úrok, úroková míra, vklad, RPSN, aj. Propočítá úroky z vkladů, orientuje se v oblasti úročení úvěrů. stanoví cenu produktů na základě dostupných hodnot, vysvětlí odlišnosti tvorby cen, zná marketingové metody pro stanovení ceny, rozpozná běžné cenové praktiky, vysvětlí podstatu inflace, důsledky a dopady na příjmy obyvatel, charakterizuje oblasti a možnosti dlouhodobého finančního plánování, dokáže je porovnat, definuje příjmy a výdaje domácího rozpočtu, pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje, sestaví rozpočet, navrhne řešení deficitu a přebytku, objasní rozdíl mezi předlužením a zadlužením. 6. Finanční gramotnost peníze, placení, nástroje platebního styku, úrokování, tvorba cen a cenové praktiky, inflace, finanční plánování, rozpočet domácností. 4. ročník Žák na příkladu sestaví pracovní smlouvu; zná způsoby rozvázání pracovního poměru; 7. Pracovně právní vztahy vznik a zánik pracovního poměru; pracovní smlouva; dohoda o prac. činnosti a provedení práce. 61

62 62