DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ UKAZATELE ČAOVD TARIFNÍ SYSTÉM...

Transkript

1

2

3 OBSAH 1 ÚVODNÍ INFORMACE Předmět činnosti ČAOVD Cíle ČAOVD ČAOVD v roce ČLENOVÉ ČAOVD Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje (ZID) POVED Plzeňský organizátor veřejné dopravy (IDP) KIDS KK Koordinátor integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje (IDOK) KIDSOK - Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (IDSOK) KORID LK - Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje (IDOL) KODIS - Koordinátor integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS KORDIS JMK - Koordinátor Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) ROPID - Regionální organizátor Pražské integrované dopravy (PID) DEMOGRAFICKÉ A GEOGRAFICKÉ UKAZATELE ČAOVD Počet obyvatel Rozloha území IDS Počet zaintegrovaných obcí Hustota zalidnění DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ UKAZATELE ČAOVD Počet linek v závislosti od druhu dopravy Index automobilizace Dopravní výkony veřejné dopravy Územní dostupnost zastávek Bezbariérové spoje Noční doprava Víkendový provoz TARIFNÍ SYSTÉM Zlínská integrovaná doprava (ZID) Integrovaná doprava Plzeňska (IDP) Integrovaná doprava Karlovarského kraje (IDOK) Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK) Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL) Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje (ODIS) Pražská integrovaná doprava (PID) ZÁVĚR / 32

4 1 ÚVODNÍ INFORMACE V okolí velkých měst a v poslední době již přímo ve většině krajů vznikly nebo se připravuje vznik integrovaných dopravních systémů, tj. vymezených území s jednotným tarifním prostředím umožňujícím optimalizovat a koordinovat přepravní kapacity různých dopravních systémů a jednotlivých dopravců. Zatímco ještě před několika lety vyvolala zmínka o integrovaných dopravních systémech u většiny obyvatel naší republiky v lepším případě pocit nedůvěry, v současné době je tomu tak již spíše výjimečně. Přestože nejstarší integrované dopravní systémy vznikly již v první polovině 90. let (Pražská integrovaná doprava, IDS Zlín - Otrokovice), doposud se nepodařilo i přes řadu dílčích úspěchů vyřešit některé často i stěžejní problémy. K těm neustále skloňovaným patří legislativa, která rozvoji integrovaných dopravních systémů rozhodně příliš nepřeje, k dalším patří zcela jistě problematika odbavovacích systémů ve veřejné dopravě. Většina stávajících integrovaných dopravních systémů je spravována a rozvíjena samostatným subjektem - organizátorem, který mívá nejčastěji podobu společnosti s ručením omezeným, případně příspěvkové organizace nebo akciové společnosti, vždy však pod rozhodujícím vlivem jednoho nebo více samosprávných subjektů. S cílem koordinovat úsilí vedoucí ke zlepšení podmínek pro rozvoj integrované dopravy v České republice se rozhodlo pět stávajících organizátorů integrované dopravy založit zájmové sdružení právnických osob, které je od 15. září 2004 zaregistrováno u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pod názvem Česká asociace organizátorů veřejné dopravy - ČAOVD. Oficiální název sdružení: Česky: Česká asociace organizátorů veřejné dopravy - zkráceně ČAOVD Anglicky: Czech Association of Public Transport Authorities Sídlo sdružení: Na Hradbách 1440/16, , Ostrava Pobočná pracoviště: Nové sady 30, , Brno Rytířská 10, , Praha 4 / 32

5 1.1 Předmět činnosti ČAOVD Mezi hlavní předměty činnosti ČAOVD se řadí zejména: vzájemná spolupráce a konzultace; předávání informací v oblasti organizace veřejné dopravy na území ČR zejména formou IDS; sjednocování stanovisek k aktuálním problémům v oblasti veřejné dopravy a připomínkování legislativy; aktivní projednávání problematiky veřejné dopravy s orgány státní správy. 1.2 Cíle ČAOVD Jako základní cíle ČAOVD byly zvoleny následující body: na celostátní úrovni podporovat rozvoj veřejné dopravy a její preferenci před individuální automobilovou dopravou; dosáhnout jednotné podmínky pro provoz integrovaných dopravních systémů v ČR; podporovat rozvoj integrace ve veřejné dopravě. 1.3 ČAOVD v roce 2014 Ve dnech 29. až 30. května 2014 proběhla 20. členská schůze ČAOVD v Kroměříži. Na jednání byli přijati další dva noví ostatní členové - BORGE s.r.o. a Operátor OPENCARD, a.s. Z důvodu ukončení působení v oblasti organizace dopravy ukončila členství společnost OREDO s.r.o. Ve dnech 30. až 31. října 2014 proběhla 21. členská schůze ČAOVD v Českých Budějovicích. Z důvodu ukončení činnosti ukončila na tomto jednání členství v ČAOVD společnost ORID. V roce 2014 byli působili následující statutární zástupci sdružení: Funkce Jméno Telefon Předseda sdružení Ing. Aleš Stejskal ales.stejskal@kodis.cz Místopředseda pro odbavovací a informační systémy a standardizaci Místopředseda pro legislativu a ekonomiku Místopředseda pro dopravu a tarif Ing. Pavlína Velikovská velikovska@seznam.cz Ing. Jiří Prokel prokel@ropid.mepnet.cz Ing. Jiří Horský jhorsky@kordis-jmk.cz / 32

6 2 ČLENOVÉ ČAOVD Sdružení rozlišuje své členy na řádné a ostatní. Řádnými členy jsou právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je organizace veřejné dopravy a splňují ostatní podmínky řádného členství, stanovené členskou schůzí. Ostatními členy sdružení se mohou stát společnosti, podniky a organizace, které spolupracují s organizátory veřejné dopravy, vyrábějí výrobky a poskytují služby, potřebné pro zajištění veřejné dopravy. Na konci roku 2014 bylo ve sdružení: 10 řádných členů (řazeno abecedně): BID, a.s. (Bratislavská integrovaná doprava) JIKORD s.r.o. Koordinátor integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje, p.o. (KIDS KK); Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, p.o. (KIDSOK); Koordinátor ODIS s. r. o. (KODIS); Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o. (KOVED) KORDIS JMK, a.s. (KORDIS); KORID LK, spol. s r. o. (KORID); POVED s. r. o. (POVED); Regionální organizátor pražské integrované dopravy, příspěvková organizace hl. m. Prahy (ROPID); 7 ostatních členů: CHAPS spol. s r.o. EMtest ČR spol. s r.o. GTS ALIVE s.r.o. Mikroelektronika spol. s r.o. ODP-software spol. s r.o. T-MAPY spol. s r.o. XT Card a.s. Zliner s.r.o. BORGE s.r.o. Operátor OPENCARD, a.s. 6 / 32

7 2.1 Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje (ZID) Společnost Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s. r. o. (KOVED), byla založena rozhodnutím Zastupitelstva Zlínského kraje ze dne Vedle průběžného řešení optimalizace návazností spojů jednotlivých druhů doprav, organizačního zajištění veřejné dopravy při uzavírkách na komunikacích ve Zlínském kraji a dalších operativních činností, které se vyskytly v průběhu roku 2011 v oblasti veřejné dopravy, se společnost podílela na řešení dalších koncepčních záležitostí v oblasti veřejné dopravy. Společnost se aktivně zapojila do jednání v rámci rozvoje Zlínské integrované dopravy (dále jen ZID ). Spolupracovala při definování nových tarifních a přepravních podmínek v oblasti ZID a účastnila se jejich projednání s dopravci ČD a DSZO. Od roku 2007 je v linkové dopravě ve Zlínském kraji zavedeno vzájemné uznávání čipových karet. Zpracování dat provádí nyní externí společnost EM TEST ČR. Společnost KOVED provádí vyhodnocení clearingu elektronických plateb jako nosného prvku ekonomické integrace veřejné dopravy. Nejdůležitějšími a nejnáročnějšími činnostmi, bylo v oblasti koncepčních činností zpracování prvního Plánu dopravní obslužnosti Zlínského kraje na léta , podíl na zpracování a dalším připomínkování Programu rozvoje jednotného dopravního systému Zlínského kraje. Ve spolupráci se Zlínským krajem pokračoval proces přípravy realizace projektu Komplexního odbavovacího a informačního systému veřejné dopravy Zlínského kraje. V roce 2014 bylo realizováno zahájení ostrého provozu Centrálního dispečinku veřejné dopravy ve spolupráci s firmou CHAPS. 2.2 POVED Plzeňský organizátor veřejné dopravy (IDP) Společnost POVED s. r. o. byla založena 1. května 2010 Plzeňským krajem a statutárním městem Plzní jako servisní organizace pro oblast veřejné dopravy. V rámci projektu Rozvoj Integrované dopravy Plzeňska pokračovala v roce 2014 spolupráce s Plzeňskými městskými dopravními podniky a Českými dráhami na projektu přechod Plzeňské karty a IN karty ČD z typu Mifare Standard na typ Mifare Desfire. Plzeňská karta tohoto typu bude vydávána od prvního čtvrtletí roku K celostátní změně jízdních řádů v prosinci 2014 byl spuštěn nový koncept obsluhy na trati 170 v úseku Plzeň Cheb. Nově byly zavedeny spěšné 7 / 32

8 vlaky, které urychlí přepravu cestujících ze vzdálenějších koutů Plzeňského kraje do krajské metropole a osobní vlaky, které zajišťují přímé spojení mezi Plzní a obcemi na trati 177 do Bezdružic. V rámci zkvalitnění veřejné dopravy byly vytvořeny virtuální informační panely, které zobrazují aktuální odjezdy z vybrané zastávky. V pilotním provozu byly připraveny tyto panely pro 14 vlakových a 15 autobusových zastávek, kde si je mohou cestující načíst do svého chytrého telefonu díky QR kódu. Projekt bude v následujících letech pokračovat a postupně vzniknou panely pro všechny zastávky v Plzeňském kraji. V tomto roce pokračovaly práce na přípravách výběrových řízení na autobusové dopravce pro další vybrané oblasti Plzeňského kraje. Výběrové řízení ale vypsáno nebylo. 2.3 KIDS KK Koordinátor integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje (IDOK) Koordinátor integrovaného dopravního systému Karlovarského kraje, p. o. je příspěvkovou organizaci Karlovarského kraje. Založení schválilo koncem roku 2002 Zastupitelstvo Karlovarského kraje, dnem vzniku organizace byl 1. leden Hlavním posláním organizace je pečovat o rozvoj veřejné dopravy v Karlovarském kraji, a to především budováním a rozvíjením integrovaného dopravního systému - systému Integrované dopravy Karlovarského kraje (IDOK). Péče o veřejnou dopravu také zahrnuje výkon samosprávných činností na poli zajišťování objednávky přepravních služeb, kterými je zabezpečována dopravní obslužnost územního obvodu Karlovarského kraje. KIDS KK tedy jedná s městy a obcemi, zaměstnavateli a školami a vyhodnocuje jejich potřeby, které konzultuje s dopravci. V konečné fázi zpracovává návrhy orgánům Karlovarského kraje, které mají poradní a rozhodovací pravomoci. Průběžně se organizace vyjadřuje ke schvalování licencí a jízdních řádů, dbá na stabilitu a kvalitu systému veřejné dopravy a na omezování možných nepříznivých vlivů, které by mohly tuto stabilitu narušit. 2.4 KIDSOK - Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (IDSOK) Správu a řízení Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (IDSOK) zabezpečuje příspěvková organizace Olomouckého kraje Koordinátor integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK), která byla založena k 1. lednu Hlavním smyslem této organizace je centralizace veřejné dopravy a její globální systémové řízení z jednoho místa. Do IDSOK je kompletně zapojena autobusová a městská hromadná doprava na území celého kraje, které je rozděleno do tarifních zón. Do IDSOK jsou také postupně zapojovány i linky železniční dopravy směřující do krajského města K byla do IDSOK zařazena další železniční trať 310 v úseku Olomouc Hrubá Voda. V IDSOK je zaveden jednotný přestupný tarifní systém, díky 8 / 32

9 kterému může cestující na jeden jízdní doklad cestovat ve všech tramvajových, autobusových i vlakových linkách provozovaných v dotovaném krajském systému. V tomto roce schválilo Zastupitelstvo Olomouckého kraje sjednocení dopravní obslužnosti kraje, včetně modelu financování. Olomoucký kraj prostřednictvím KIDSOK bude od roku 2015 objednávat dopravní obslužnost na svém území centrálně a převezme tak odpovědnost, kterou měly doposud obce za svoji objednávku. Od bude KIDSOK pověřen uzavíráním veškerých smluv na dopravní obslužnost, k úhradě prokazatelných ztrát dopravní obslužnosti, k ukládání a vymáhání smluvních pokut a dalším veškerým úkonům vztahujícím se k veřejné dopravě v kraji na základě Zřizovací listiny a Plné moci. 2.5 KORID LK - Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje (IDOL) Společnost KORID LK, spol. s r. o. byla založena 30. března 2005 rozhodnutím zastupitelstva Libereckého kraje za účelem praktického zastupování a uskutečňování svých dopravních zájmů a zájmů svých obyvatel, tzn. za účelem zajištění maxima přepravních potřeb při kontrolovatelném využití přiměřených nákladů. KORID LK zodpovídá za organizační zajištění dopravní obslužnosti kraje. Svou činností uskutečňuje dopravní zájmy kraje a obcí (objednavatelů dopravy) tím, že jejich dopravní potřeby transformuje do optimalizované objednávky dopravních výkonů u dopravců. KORID LK je tvůrcem a garantem projektu Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje, jehož tarifní část byla spuštěna k a v současné době probíhají dopravní optimalizace jednotlivých oblastí Libereckého kraje s cílem nabídnout atraktivní veřejnou dopravu dle aktuální poptávky. KORID LK je také odborným spolupracovníkem při zpracovávání žádostí a projektů, které jsou spolufinancované ze strukturálních fondů Evropské unie. Mezi tyto projekty patří např. projekt LUBAHN, projekt, který navazuje na projekt LUISE a klade si za cíl vybudovat nové železniční zastávky na trati 089, INTER Regio-Rail, který má ambice navrhnout koncepci železniční dopravy v Libereckém kraji do roku 2030 zejména s ohledem na nutné investice do infrastruktury, ale například také projekt Mezinárodní turistické autobusové dopravy v oblasti Frýdlantska v rámci Mikroprojektů EU. 2.6 KODIS - Koordinátor integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS Již od 23. listopadu 1997 funguje v Moravskoslezském kraji integrovaný dopravní systém ODIS. Jeho organizátorem je Koordinátor ODIS s. r. o. (KODIS). 9 / 32

10 ODIS se postupně rozvíjí do dalších měst a obcí a blíží se plnému pokrytí území kraje. V současné době je v ODIS přímo či nepřímo zapojeno celkem 297 měst a obcí Moravskoslezského kraje s rozlohou přesahující km 2 a s obyvateli a zasahuje i do sousedních krajů Zlínského a Olomouckého. Území integrovaného dopravního systému je rozděleno do zón. Integrace železničních tratí je pouze částečná a cestující tak nemohou využívat všechny tarifní nabídky. Nejkratší časová jízdenka ODIS uznávaná ve vlacích ČD je 24 hodinová jízdenka v ceně 75 Kč pro město Ostrava a na vybraných úsecích v tarifní oblasti Ostrava XXL i jízdenka 60 minutová v ceně 24 Kč. Ve vlacích je možné používat jinak pouze časové předplatní jízdenky (nejkratší je sedmidenní). V roce 2011 byla zahájena a v roce 2012 pokračuje standardizace odbavovacích systémů jednotlivých dopravců založená na jednotné čipové kartě ODISka. Na podzim 2012 zahájil zkušební provoz centrální dispečink ODIS. Od roku 1998 jsou prováděny úpravy vedení linek s cílem upřednostnění drážní dopravy na úkor autobusové, což je realizováno především odstraněním souběhu autobusových linek s tramvajovými a trolejbusovými. V systému jsou začleněny: Dopravní podnik Ostrava, Veolia Transport Morava, České dráhy, TQM-holding, Městský dopravní podnik Opava, ČSAD Frýdek-Místek, ČSAD Karviná, ČSAD Havířov, Osoblažská dopravní společnost, Radovan Maxner a GW Train Regio. Společníky společnosti KODIS jsou Moravskoslezský kraj a statutární město Ostrava. 2.7 KORDIS JMK - Koordinátor Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) Postupným rozšiřováním IDS JMK od roku 2004 dochází ke zvyšování počtu obsluhovaných obcí, obyvatel i území. Od spuštění IDS JMK v roce 2004 se zvýšil počet obsloužených obcí více než šestkrát. V roce 2014 byla do IDS JMK nově zaintegrována vlaková linka z Nědvědic do Rovného Divišova přes Bystřici nad Pernštejnem s doplňkovou autobusovou linkou do Domanína. Počet zón IDS JMK se tedy v roce 2014 rozrostl o zóny 360 (Vežná, Rožná), 370 (Bystřice nad Pernštejnem, Domanín) a 380 (Rozsochy, Rovné Divišov). V uplynulém roce 2014 došlo pouze k drobnějším změnám v linkovém vedení v Jihomoravském kraji a městě Brně. Celkový počet linek k 1. lednu 2014 provozovaných v rámci IDS JMK činí 322. Počty přepravených osob v regionu mimo Brno vyjádřené v osobokilometrech neustále mírně narůstají. Také mezi roky 2013 a 2014 došlo k mírnému nárůstu přepravených osob. V roce 2014 pak byl zahájen provoz nové aplikace Poseidon. Tato aplikace jako první aplikace svého druhu v ČR umožňuje cestujícímu zakoupit plný sortiment jízdenek pro celý integrovaný dopravní systém on-line a současně mu i poskytne informace o spojení a aktuálních odjezdech. V rámci rozšiřování IDS JMK směrem ke slovenským a rakouským hranicím pokračovala spolupráce s partnery z obou zemí. Cílem je zkvalitnit možnosti přeshraniční dopravy a vybudovat kvalitní dopravní a tarifní propojení mezi zeměmi regionu CENTROPE, kam jsou zařazeny sousedící regiony České republiky, Rakouska, Slovenska a Maďarska. KORDIS JMK také v roce 2014 ukončil projekt RAILHUC, jehož cílem bylo podpořit rozvoj dálkové železniční dopravy ve střední Evropě a její multimodální propojení s regionální dopravou. 10 / 32

11 2.8 ROPID - Regionální organizátor Pražské integrované dopravy (PID) K byla založena Pražské integrovaná doprava (PID). Jejím organizátorem se stal Regionální organizátor Pražské integrované dopravy, příspěvková organizace hl. m. Prahy (ROPID). Se zavedením PID se změnil celý systém hromadné dopravy v Praze a okolí. PID je založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro, tramvaje), autobusová doprava je organizována především jako návazná doprava k terminálům, budovaným u stanic kolejové dopravy. Systém umožňuje kombinovaný způsob přepravy osobním automobilem a prostředky hromadné dopravy, realizovaný prostřednictvím záchytných parkovišť P+R, budovaných u terminálů páteřní kolejové dopravy na okraji Prahy a v jejím okolí. V PID je zaveden jednotný přestupný tarifní systém, umožňující uskutečnit cestu na jeden jízdní doklad s potřebnými přestupy. V systému jsou začleněni: Dopravní podnik hlavního města Prahy, České dráhy, řada autobusových dopravců, kteří zajišťují veřejnou autobusovou linkovou dopravu a v neposlední řadě taktéž dva dopravci, kteří zajišťují provoz přívozů. PID je členěna do soustředných tarifních pásem. 11 / 32

12 3 DEMOGRAFICKÉ A GEOGRAFICKÉ UKAZATELE ČAOVD Integrované dopravní systémy členů ČAOVD v roce 2014 zahrnovaly: území s necelými 6,5 miliony obyvatel, což představuje cca 62 % obyvatel celé ČR, území o plošné výměře km 2 což odpovídá zhruba 40 % území ČR, oproti stavu v roce 2013 došlo k poklesu zhruba o 5 % (pokles je způsoben odchodem společnosti IREDO z asociace) celkem 2350 obcí, tj. 38 % obcí z celkového počtu obcí v České republice. 3.1 Počet obyvatel V roce 2014 dosahoval počet obyvatel ČR, kteří mají bydliště na zaintegrovaném území jednoho z členských koordinátorů veřejné dopravy, hodnoty obyvatel. Největší počet obyvatel obsluhuje Pražská integrovaná doprava nejen na území hlavního města, ale i v přilehlém okolí ve Středočeském kraji. Hranice kraje přesahuje ještě IDS JMK, ODIS a IDOL. Většina systémů členů ČAOVD obsluhuje jádrové město kraje (kromě MD v Karlových Varech) a přilehlé území. 3.2 Rozloha území IDS Velikost jednotlivých IDS vychází ze snahy jednotlivých krajů a obcí optimalizovat veřejnou dopravu na určitém území (celý kraj, bližší okolí města, atd.). Při porovnání je nutno brát do úvahy i velikost kraje. Zvláštním případem je v tomto případě PID, který jako jediný IDS zasahuje ve velké míře i do sousedního Středočeského kraje. Proto je celková rozloha zaintegrovaného území větší než územní rozloha samotného kraje (hl. m. Prahy). Dle rozlohy patří k nejmenším ZID, která prozatím zahrnuje osobní železniční dopravu na trati Otrokovice - Vizovice a několik příměstských linek do okolních obcí. PID, IDS JMK, IDOL, IDOK a ODIS má IDS zaveden plošně na celém území. 12 / 32

13 3.3 Počet zaintegrovaných obcí K systému veřejné dopravy, který je organizován některým ze členů ČAOVD, má přístup obcí České republiky, což při celkovém počtu obcí v ČR činí asi 38 % z celkového počtu. 13 / 32

14 3.4 Hustota zalidnění Hustota zalidnění je dána počtem obyvatel na plošnou jednotku (km 2 ). Ze samotného charakteru tohoto ukazatele vyplývá, že nejvyšších hodnot bude nabývat na území městských aglomerací. Většina IDS, zahrnující i větší území než intravilián jádrového města, vykazuje hodnoty mnohem nižší. Tyto hodnoty konvergují k průměrné hustotě obyvatel v ČR, která činí cca 133 osob/km / 32

15 4 DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ UKAZATELE ČAOVD Dopravu ve všech IDS členů ČAOVD zajišťují minimálně 4 dopravci, přičemž jedním z nich je vždy železniční dopravce České dráhy. Největší počet dopravců obsluhuje linky v IDS JMK a PID. 4.1 Počet linek v závislosti od druhu dopravy Nejvíce linek (celkem 455) je vedeno v ODIS. Největší podíl regionálních autobusových linek na celkovém počtu linek je v systému IDSOK a IDOK, v obou případech asi 77 %. Naopak nejmenší procentuální zastoupení mají příměstské autobusové linky v ZID, kde je jich provozováno zhruba 10 % z celkového počtu. Největší procentuální podíl linek městské dopravy v jádrovém městě systému lze sledovat v PID. 15 / 32

16 4.2 Index automobilizace Jelikož podstatou utváření integrovaných dopravních systémů je mimo jiné i snížení podílu individuální automobilové dopravy na dělbě přepravní práce, je účelné zjišťovat i index automobilizace. Tento vyjadřuje průměrný počet obyvatel na jeden osobní automobil (vozidlo kategorie M). Při hodnotě indexu 50 % připadají na jeden zaregistrovaný osobní automobil dva obyvatelé. Při porovnání všech území, na kterých je provozován IDS členy ČAOVD, docházíme k závěru, že ve všech těchto celcích jsou hodnoty velmi podobné a z krátkodobého hlediska nedochází k nadměrnému růstu tohoto ukazatele. 4.3 Dopravní výkony veřejné dopravy Pod pojmem dopravních výkonů rozumíme počet spojových kilometrů, které byly v roce 2014 vykonány jednotlivými dopravními prostředky veřejné dopravy zahrnuté do systému IDS. 16 / 32

17 Podrobnější přehled přináší graf dopravních výkonů, který je rozdělen podle jednotlivých dopravních oborů. Z tohoto grafu lze zjistit i podíl jednotlivých dopravních oborů na dopravních výkonech celého systému. 4.4 Územní dostupnost zastávek Z hlediska zatraktivnění veřejné dopravy a jejího přiblížení k cestující veřejnosti je důležité sledovat i plošnou nabídku dostupnosti zastávek veřejné dopravy. Platí nepřímá úměra mezi počtem zastávek a docházkovou vzdáleností obyvatel. 17 / 32

18 Ve Zlínské integrované dopravě připadá na jednu zastávku území pouze 0,3 km 2. V ostatních IDS vychází tento ukazatel okolo dvou kilometrů čtverečních na jednu zastávku v regionu, což se dá považovat za střední hodnotu. Na území jádrových měst systému se tato hodnota rovná plošnému území přibližně 0,5 km Bezbariérové spoje Porovnání poměru garantovaných bezbariérových spojů k celkovému počtu spojů nabízí následující graf. Tento poměr ukazuje přístup jednotlivých dopravců a v komplexním pojetí pak i koordinátorů veřejné dopravy ke kvalitě nabízených služeb, zejména pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace v terénu. Výše zmíněná kritéria je však možné rozdělit podle jednotlivých dopravních oborů. Městská doprava v jádrovém městě (městské autobusy, trolejbusy, tramvaje, metro a přívozy) dosahuje ve většině zkoumaných systémů hodnot mezi 20 % až 60 %, avšak v regionální dopravě (železnice, regionální autobusy) jsou tyto hodnoty stále velmi nízké. 18 / 32

19 4.6 Noční doprava Všichni organizátoři veřejné dopravy přistoupili i k poskytování dopravy v nočních hodinách za účelem uspokojení přepravních potřeb obyvatelstva. Následující graf vyjadřuje procentuální rozsah počtu spojů v noční době ve vztahu k počtu spojů v denní době v pracovní den. 4.7 Víkendový provoz Zajištění přiměřené dopravní obslužnosti ve dnech pracovního klidu vychází z potřeb obyvatel na cestování za zábavou, na návštěvy atd. Je důležité si uvědomit, že kvalitní dopravní obsluha zlepšuje názor cestující veřejnosti na veřejnou dopravu a přináší další komplementární užitky. Ve většině IDS se hodnota omezení dopravy ve dnech pracovního klidu vůči počtu spojů v pracovní dny pohybuje zhruba v jedné třetině až polovině, což je hodnota průměrná ve většině států EU. 19 / 32

20 Region Město 5 TARIFNÍ SYSTÉM Porovnání tarifů mezi jednotlivými IDS je velmi obtížné, jelikož každý organizátor vychází z jiných tarifních principů. Při tvorbě tarifního systému je přihlíženo zejména k místním specifikům IDS, musí však býti zachována jistá míra uživatelské přívětivosti. Pro porovnání tarifů byla sestavena tabulka vyjadřující druh tarifu a ceny základních (občanských) jízdenek na dobu 10 minut (1 zóna / pásmo) a 60 minut (2 zóny / pásma). Cena měsíční jízdenky je stanovena z ceny pro jádrové město popř. z ceny pro nejnižší počet zón, který lze zakoupit. V případě, že není nabízen jízdní doklad požadované platnosti, byla zvolena cena za doklad, který se nejméně liší od ostatních, a jehož parametry jsou velmi podobné. Základní jízdné 1 ZID IDP IDOK IDSOK IDOL IREDO IDS JMK ODIS PID pásmový zónový zónový zónově zónově zónový zónový pásmový Tarif zónový časový časový časový relační relační časový časový časový 10 min min Měsíční min min Měsíční Zlínská integrovaná doprava (ZID) Zlínská integrovaná doprava je rozdělena do 5 tarifních pásem, přičemž samotné město Zlín je zařazeno do tarifního pásma A, okolní města a obce jsou v tarifních pásmech B, C, D a E. Do systému ZID je kromě 12 městských autobusových a 13 trolejbusových linek zahrnuta i železniční trať 331 Vizovice Otrokovice a tři regionální autobusové linky dvou dopravců. V systému ZID lze cestovat na jeden jízdní doklad jednorázovou přestupní i nepřestupní jízdenku a jízdenku předplatní nepřenosnou. U předplatních jízdních dokladů, které jsou vydávány s platností 1 a 3 měsíce ve variantě základní a studentské (žákovské), se bere do úvahy pásmová a časová platnost. Jednorázové jízdní doklady je možné použít v libovolném počtu pásem, avšak pouze v době její časové platnosti. 1 Ceny jsou platné k / 32

21 Počátkem roku 2010 probíhalo zpracování projektu Zlínská integrovaná doprava (dále jen ZID ). Na definování nových tarifních a přepravních podmínek v oblasti ZID a jejich projednání se podílela společnost Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje s. r. o. Výstupem projektu byl návrh tarifních a přepravních podmínek ZID včetně ekonomického rozboru navrženého řešení v porovnání se stávajícím systémem. Konečná podoba projektu respektuje plné zachování dnešního tarifu MHD i ČD. Základní změnou bylo zavedení dokladů jen pro ZID. U jednorázových jízdenek se upravila doba platnosti a způsob označování. Také předplatní jízdenky pro ZID mají samostatný ceník i označení a z hlediska jejich použití bylo proti původnímu stavu nově rozděleno původní pásmo D, tj. úsek Příluky - Vizovice na dvě pásma: D - Příluky, Želechovice nad Dřevnicí, Lípa nad Dřevnicí, E - Lípa n/d, Zádveřice, Vizovice. Významným následným přínosem bylo nastavení systému klíčování tržeb, který respektuje zapojení jednotlivých dopravců. Současně odpadá nutnost opakovaných sčítání s cílem zjistit relativně přesné počty cestujících využívající tarif IDS ve vlacích. Dalším výstupem projektu bylo flexibilní modelování jednotlivých složek tarifu s automatickým výpočtem ekonomiky IDS. V roce 2011 došlo k rozšíření systému o jednu mimoměstskou linku v pásmu B. 5.2 Integrovaná doprava Plzeňska (IDP) Do vzdálenosti přibližně 30 km od krajského města zasahuje 25 tarifních zón vnitřní zóna 001 Plzeň a 24 vnějších zón (označeny čísly ). V rámci Integrované dopravy Plzeňska bylo v roce 2014 připravováno její rozšíření o čtyři nové vnější tarifní zóny v oblasti Zbirožska. K rozšíření došlo od V systému je zapojeno 6 dopravců - Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.; České dráhy, a.s.; ČSAD autobusy Plzeň a.s.; PROBO BUS a.s.; Autobusová doprava-miroslav Hrouda s.r.o. a Město Blovice. Uvedení dopravci uznávají jednotný jízdní doklad předplatné jízdné IDP, které je možné aktivovat na bezkontaktní čipovou kartu, tzv. Plzeňskou kartu. 21 / 32

22 Předplatné jízdné je nabízeno ve variantě volný tarif 1 až 123 denní, šestiměsíční (190 denní) a roční (380 denní). Každý z uvedených tarifů je nabízen ve formě plnocenného a zlevněného jízdného. Slevy poskytované v zóně 001 Plzeň a ve vnějších zónách se liší. V roce 2014 nadále vzrůstal zájem cestujících o nabíjení předplatného a elektronické peněženky na bankomatech České spořitelny. Bankomatů a platbomatů ČS s funkcí dobíjení Plzeňské karty je v Plzeňském kraji 89. V tomto roce bylo téměř 37 % transakcí provedeno na těchto samoobslužných místech. Nově si cestující mohou vypočítat cenu předplatného jízdného pro jimi zvolené zóny a tarifní skupiny díky kalkulačce předplatného. 5.3 Integrovaná doprava Karlovarského kraje (IDOK) Integrovaná doprava Karlovarského kraje je zavedena na území Karlovarského kraje. Dopravní systém umožňuje přepravu na jeden jízdní doklad. Do systému IDOK jsou zahrnuty linky městské hromadné dopravy v Aši, Chebu, Sokolově a Ostrově, autobusy příměstské linkové dopravy a všechny osobní a spěšné vlaky na vyjmenovaných tratích. Celé území Karlovarského kraje je rozděleno do tarifních zón (číslování zón 1-30), přičemž každá zastávka na území kraje přísluší do jedné tarifní zóny. Jádrové město, Karlovy Vary, je zahrnuto do tarifní zóny 21 (s výjimkou MHD). Cestující má možnost výběru, zda si na území s integrovanou dopravou zakoupí jízdní doklad IDOK nebo si zakoupí jízdenku podle platného tarifu dopravce. Cestující, pokud používá integrovaný jízdní doklad, jedoucí mezi zastávkami zařazenými do IDOK, je odbaven v zónovém tarifu. Cestující jedoucí mimo území IDOK je odbaven v kilometrickém tarifu příslušného dopravce nebo kombinací zónového a kilometrického tarifu, to pokud by měl zakoupen integrovaný jízdní doklad a vyjížděl mimo území Karlovarského kraje, nebo do zóny, kterou nemá předplacenu. Cena jízdního dokladu v rámci jedné zóny je stejná bez ohledu na délku cesty nebo počet přestupů v rámci časové platnosti integrovaného jízdního dokladu. Každá stanice či zastávka je přiřazena k určité zóně IDOK. Mezi sousedícími zónami jsou tzv. hraniční zastávky, ve kterých končí územní platnost integrovaného jízdního dokladu pro zónu, ze které spoj či vlak vyjíždí a začíná územní platnost integrovaného jízdního dokladu pro zónu, do které spoj či vlak vjíždí. Cestující, pokud vlastní integrovaný jízdní doklad, si tedy 22 / 32

23 "přikoupí" tuto další zónu (nyní vlastní integrovaný jízdní doklad pro dvě zóny) a může cestovat libovolně v těchto dvou zónách IDOK, nebo si v hraniční zastávce, ke "své" zaplacené, jedné zóně připlatí kilometrický tarif (neintegrovaný, vyhlášený dopravcem, v jehož dopravním prostředku cestující právě jede) do zastávky či stanice v zóně jiné, tedy použije kombinaci dvou tarifů. 5.4 Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK) Území Olomouckého kraje je rozčleněno do tarifních zón. Do každé zóny je zařazeno území jedné větší obce (města) nebo více obcí a jejich místních částí. Cena jízdního dokladu je v rámci zóny stejná bez ohledu na délku cesty nebo počet přestupů za podmínky dodržení časové platnosti jízdenky. Systém je možno využívat u dopravců, jejichž linky, spoje nebo vlaky jsou začleněny do IDSOK. Jednou z největších výhod IDSOK je možnost přestupu mezi dopravci, kteří jsou zahrnuti do systému IDSOK, nebo mezi linkami jednoho dopravce. Znamená to tedy, že na jednu jízdenku platnou pro dané zóny (zónu) v rámci její časové platnosti může cestující přestupovat v oblasti zakoupených zón. Podmínkou užití je, aby autobusové linky a vlakové spoje byly provozovány v systému IDSOK. Systém IDSOK je založen na zónovém tarifu (ceníku), tzn., že cena jízdenky se odvíjí od počtu projetých zón. Jízdenky se vydávají v kategorii jednotlivá, 7 denní a měsíční. V zónách s MHD se vydávají i čtvrtletní jízdenky, pro seniory nad 70 let roční. Do integrace jsou již plně zapojeni všichni autobusoví dopravci, kteří zajišťují klíčovou obsluhu Olomouckého kraje a městská hromadná doprava ve všech městech Olomouckého kraje (Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Hranice, Zábřeh). Železnice v IDSOK Přehled tratí, na nichž lze v současnosti cestovat v IDSOK 271 Prostějov - Kostelec na Hané - Dzbel (ČD) 273 Červenka - Senice na Hané - Prostějov (ČD) 291 Zábřeh - Šumperk (ČD) 292 úsek Šumperk - Mikulovice (ČD) 293 Šumperk - Kouty n. Des., Petrov n. Des. - Sobotín (Arriva Morava) 294 Hanušovice - Staré Město pod Sněžníkem (ČD) 295 Lipová Lázně - Javorník ve Slezsku (ČD) 297 Mikulovice - Ondřejovice - Zlaté Hory (ČD) 310 úsek Olomouc - Hrubá Voda (ČD) Integrovaného systému lze využívat v osobních a spěšných vlacích na tratích začleněných do IDSOK a v rychlících vyjmenovaných v příloze č. 3 k Tarifu IDSOK - Seznam linek v Integrovaném dopravním systému Olomouckého kraje. 23 / 32

24 5.5 Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL) Tarifní systém IDOL byl na území celého Libereckého kraje spuštěn k IDOL je po vzoru německého dopravního svazu ZVON tarifem zónově-relačním. Cestující si zakupuje relační elektronické jízdenky a časové kupóny, které jsou nahrávány na bezkontaktní čipovou kartu. V tarifním systému IDOL jsou v současné době akceptovány BČK opuscard a rozšířené Liberecké městské karty; jsou to bezkontaktní čipové karty Mifare standard 4kb. Ochrana dat je zajištěna pomocí SAM modulů. Po půl roce fungování tarifního systému IDOL, tedy v prosinci 2009, využívalo tento bezmála držitelů opuscard, využívajících jednotlivé relační integrované elektronické jízdenky 24 / 32

25 a relační i jednozónové elektronické předplatní kupóny. Další rozšíření tarifního systému IDOL je mezi cestující limitováno dostupností kontaktních míst opuscard a malým zájmem o pořízení opuscard zejména mezi cestujícími z regionu. Celé území Libereckého kraje je rozděleno do 290 tarifních zón, přičemž do systému je kromě regionálních autobusů a vlaků (Os, Sp a vyhlášené rychlíky) zahrnuta též městská hromadná doprava v Liberci, Jablonci nad Nisou, České Lípě a Turnově. Každá zóna má svůj název a její vzdálenost od sousední zóny je vyjádřena tzv. tarifní jednicí, podle kterých se stanovuje cena za přepravu. Sedmidenní a třicetidenní relační jízdenku je možné zakoupit pouze jako elektronickou, tuto jízdenku si cestující zakupuje pro zvolenou relaci a jízdenka je platná po dobu sedmi či třiceti kalendářních dnů. V době platnosti předplatní jízdenky je možné absolvovat libovolný počet jízd mezi zvolenými zónami. Jízdenka také opravňuje cestujícího k libovolnému množství jízd prostředky městské dopravy, pokud zóna s městskou dopravou leží na jeho relaci. 5.6 Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) Tarif IDS JMK je zónový a časový, přičemž území celého Jihomoravského kraje a sousedních obcí i v sousedních krajích je rozděleno do tarifních zón. Základem jsou tarifní zóny 100 a 101 (území města Brna), na něž navazují další tarifní zóny označené třímístným číslem. Toto číslo udává na stovkové pozici území, na kterém se zóna nachází, druhá číslice označuje vzdálenost od městských zón (Brno, Znojmo a Hodonín), třetí číslice udává dílčí rozdělení zón. V rámci IDS JMK jsou provozovány městské a regionální autobusové linky, vlakové spoje (kategorie Os, Sp a R) a v neposlední řadě tramvaje a trolejbusy v Brně. Linky městské dopravy v Brně jsou označeny čísly 1-99, přičemž řada je vyhrazena pro noční městské linky, vlakové linky zajišťované osobními vlaky mají označení začínající písmenem S, linky zajišťované rychlíky a spěšnými vlaky jsou označeny písmenem R. Regionální autobusové linky mají třímístné označení, přičemž stovková pozice označuje území, na kterém je linka provozována (výjimkou jsou linky tj. meziregionální a tangenciální linky). Cestující může na všech linkách využít kompletní sortiment jednorázových a předplatních jízdenek. Raritou je univerzální jízdenka, která nahrazuje jakoukoliv jednorázovou jízdenku a zároveň představuje pro cestujícího určité zvýhodnění ceny za přepravu. Pro velmi krátké 25 / 32

26 cesty v regionálních linkách IDS JMK jsou nabízeny nepřestupní úsekové a dvouúsekové jízdenky, které se využívají při jízdě na velmi krátké vzdálenosti, zpravidla v jedné tarifní zóně. Předplatní jízdenky jsou vydávány pro potřebný počet zón, které na sebe navzájem navazují a při jejich denním využívání činí úspora až 50 % oproti jednorázovým jízdenkám. Prodej jednorázových jízdenek je umožněn v pokladnách ČD, předprodejních střediscích dopravců, automatech a u sítě distributorů. Předplatní nepřenosné jízdenky jsou na bázi průkazky, ke které jsou dokupovány potřebné kupóny, a jsou prodávány ve všech pokladnách ČD, prodejnách DPMB a autobusových dopravců. Omezený sortiment jízdních dokladů lze zakoupit i na poštách. 5.7 Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje (ODIS) Tarif ODIS je zónově-časový. Území ODIS je rozděleno na tarifní zóny a tarifní oblasti, které zahrnují jednu nebo více zón. Tyto oblasti jsou: Město Ostrava, Město Opava, Město Havířov, Město Karviná, Město Orlová, Město Český Těšín, Město Třinec, Ostrava XXL a Region. Tarifní zóny jsou číslovány jedno až třímístným číslem, přičemž samotné jádrové město Ostrava je rozděleno na území čtyř tarifních zón. Jízdní doklady ODIS platí na většině tramvajových, trolejbusových a autobusových linek zaintegrovaných do systému. Ve vlacích, autobusech dopravce, ČSAD Frýdek-Místek, ČSAD Havířov, a v prostředcích MDP Opava je možné použít z tarifní nabídky ODIS pouze předplatní časové jízdenky. K dlouhodobé časové jízdence je možnost zakoupit příplatek ODISprima, umožňující cestování v první třídě vlaky ČD. U krátkodobých jízdenek platí v tarifní oblasti Město Ostrava, Ostrava XXL, Město Třinec a Město Český Těšín městský tarif založený na stanovené době možného přestupu a na všech regionálních linkách platí kilometrický tarif, který je nepřestupní (připravovaný projekt zavedení celokrajských čipových karet však již brzy umožní cestujícím využít zvýhodněného přestupu také u tohoto jízdného). Cestujícím je nabízen sortiment jednotlivého regionálního jízdného, jednotlivého městského jízdného, dvaceti čtyřhodinové jízdné Ostrava a dlouhodobého zónového jízdného. Podle tarifních oblastí je rozdílná i cena a podmínky využití jednotlivých typů jízdného. Prolínání různých druhů jízdného z různých tarifních oblastí je možné. 26 / 32

27 5.8 Pražská integrovaná doprava (PID) PID využívá pásmový a časový tarif, přičemž území hlavního města Prahy se skládá ze čtyř tarifních pásem, kdy pásmo P, které má dvojnásobnou tarifní hodnotu (tj. je počítáno jako dvě tarifní pásma), a liniové, pásmo 0, jehož součástí je příhraniční pásmo B. Obě pásma 0 a B se pro jednotlivé jízdné započítávají samostatně (tedy jako dvě tarifní pásma) a pro předplatné jako jedno pásmo. V tarifním pásmu P jsou zahrnuty veškeré prostředky městské hromadné dopravy, tarifní pásmo 0 a B zahrnuje příměstské autobusové linky a regionální vlakové linky. Na tato pražská pásma navazují pásma 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7. V rámci PID jsou provozovány linky metra, tramvají, železnice, městských autobusů a přívozů v Praze a linky regionálních autobusů a železnice v přilehlém okolí Prahy. V případě železnice se u většiny tratí uplatňuje úplná integrace, která umožňuje využívat veškeré jízdní doklady ve vlacích. Tratě dále od Prahy však stále nejsou plně integrovány. Cestující mohou používat přestupní jízdenky pro jednotlivou jízdu, které umožňují libovolný počet přestupů v systému PID v rámci své časové a pásmové platnosti. Doby čekání mezi spoji a přesuny mezi spoji se započítávají do doby platnosti jízdenky. Přestupní jízdenky pro jednotlivou jízdu platí jako síťové časové jízdenky v příslušném počtu navazujících tarifních pásem po dobu stanovenou tarifem, pokud jízdenky platí ve vlacích ČD, je jejich platnost omezena pouze na tratě ČD s plnou integrací podle pásmové platnosti. Předplatní jízdenky umožňují libovolný počet přestupů v systému PID v rámci své časové a pásmové platnosti. Jsou vydávány na kalendářní období nebo s volitelným začátkem platnosti. Jsou-li určeny pro pásmo 0 (v kombinaci s pásmem P nebo vnějšími pásmy), platí též pro pásmo B. Toto pásmo se na jízdenkách neuvádí. 27 / 32

28 ZÁVĚR Hlavním posláním IDS je vytvoření dopravního systému přepravy osob v aglomeracích jednotlivých měst popř. i v rozsahu celého kraje, který při daných ekonomických možnostech uspokojí přiměřeně optimálním způsobem přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků daného regionu. Toto zahrnuje poskytování dostatečně kvalitní a cenově přístupné nabídky dopravního spojení potenciálním zákazníkům. Všeobecně to lze shrnout do dvou základních bodů: použití společného jízdního dokladu bez ohledu na zvolený druh dopravy a dopravce (přestupní jízdenky), vzájemná časová i prostorová provázanost a koordinace jednotlivých druhů doprav. Přínosem fungujícího integrovaného dopravního systému by mělo být udržení co nejvyššího podílu hromadné dopravy v rámci osobní přepravy, zohledňující dělbu přepravní práce mezi individuální automobilovou dopravou a hromadnou dopravou. Do budoucnosti by mělo být hlavním cílem jednotlivých organizátorů veřejné dopravy zlepšování služeb ve svých integrovaných dopravních systémech a jejich vhodná propagace tak, aby úroveň přepravních výkonů veřejné dopravy neměla klesající tendenci. Je proto nutné přijímat opatření vedoucí minimálně k udržení popř. i zvýšení přepravních výkonů ve veřejné hromadné dopravě osob. 28 / 32

29

30 Vydala Česká asociace organizátorů veřejné dopravy v roce Rozmnožování a šíření obsahu pouze s vědomím a svolením vydavatele.