Zakázka: Část zakázky: Pořizovatel: Zpracovatel: Ing. Roman Vodný

Transkript

1

2 Zakázka: Aktualizace územně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tábor rozbor udržitelného rozvoje území. Část zakázky: B Rozbor udržitelného rozvoje území Pořizovatel: Městský úřad v Táboře, odbor územního rozvoje, Žižkovo náměstí 2, Tábor, martin.lang@mu.tabor.cz ladislav.pavlik@mu.tabor.cz Zpracovatel: Hlavní projektant: Projektanti: Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. Ing. Petr Kohoutek Ing. Roman Vodný Zakázkové číslo zpracovatele: Datum zpracování: říjen 2010 Datová báze podkladů pořizovatele: srpen

3 B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAH I. Textová část: I.1. ČLENĚNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 7 I.2. VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ I.2.1. CHARAKTERISTIKA STAVU A DYNAMIKY VÝVOJE ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ I.2.2. SWOT ANALÝZA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ ORP TÁBOR I.2.3. PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ I.3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A.1. HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA A.1.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje z hlediska hospodářské základny A.1.2. Analýza SWOT hospodářské základny A.1.3. Problémy území z hlediska hospodářské základny A.2. VEŘEJNÁ EKONOMIKA A.2.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje veřejné ekonomiky A.2.2. Analýza SWOT veřejné ekonomiky A.2.3. Problémy území z hlediska veřejné ekonomiky A.3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY A.3.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje A.3.2. Analýza SWOT dopravní infrastruktury a dopravních systémů A.3.3. Problémy území z hlediska dopravní infrastruktury a dopravních systémů A.4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A.4.1. Charakteristika současného stavu a dynamika vývoje A.4.2. Analýza SWOT technické infrastruktury A.4.3. Problémy území z hlediska technické infrastruktury I.3.B. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL I.3.B.1. OBYVATELSTVO I.3.B.1.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje obyvatelstva I.3.B.1.2. Analýza SWOT obyvatelstva I.3.B.1.3. Problémy území z hlediska obyvatelstva I.3.B.2. VZDĚLÁVÁNÍ I.3.B.2.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje území z hlediska vzdělávání I.3.B.2.2. Analýza SWOT území z hlediska vzdělávání I.3.B.2.3. Problémy území z hlediska vzdělanosti I.3.B.3. ZDRAVOTNICTVÍ

4 I.3.B.3.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska zdravotnictví I.3.B.3.2. Analýza SWOT území z hlediska zdravotnictví I.3.B.3.3. Problémy území z hlediska zdravotnictví I.3.B.4. SOCIÁLNÍ PÉČE I.3.B.4.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska sociální péče I.3.B.4.2. Analýza SWOT území z hlediska sociální péče I.3.B.4.2. Problémy území k řešení z hlediska sociální péče I.3.B.5. KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE I.3.B.5.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska kultury a památkové péče I.3.B.5.2. Analýza SWOT území z hlediska kultury a památkové péče I.3.B.5.3. Problémy území k řešení z hlediska kultury a památkové péče I.3.B.6. SPORT A TĚLOVÝCHOVA I.3.B.6.1. Charakteristika území a dynamiky vývoje z hlediska sportu a tělovýchovy I.3.B.6.2. Analýza SWOT území z hlediska sportu a tělovýchovy I.3.B.6.3. Problémy území z hlediska sportu a tělovýchovy I.3.B.7. BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND I.3.B.7.1. Charakteristika stavu území z hlediska bydlení a bytového fondu I.3.B.7.2. Analýza SWOT území z hlediska bydlení a bytového fondu I.3.B.7.3. Problémy území z hlediska bydlení a bytového fondu I.3.B.8. ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE I.3.B.8.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce I.3.B.8.2. Analýza SWOT území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce I.3.B.8.3. Problémy území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce I.3.B.9. BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATELSTVA I.3.B.9.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva I.3.B.9.2. Analýza SWOT území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva I.3.B.9.3. Problémy území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva I.3.B.10. SÍDELNÍ STRUKTURA, SUBREGIONALIZACE I.3.B Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace I.3.B Analýza SWOT území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace I.3.B Problémy území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace I.3.C. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ I.3.C.1. GEOLOGIE. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ I.3.C.1.1. Charakteristika stavu území z hlediska geologie a horninového prostředí I.3.C.1.2. Analýza SWOT území z hlediska geologie a horninového prostředí I.3.C.1.3. Problémy území z hlediska geologie a horninového prostředí I.3.C.2. HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE I.3.C.2.1. Charakteristika stavu a vývoje území z hlediska hydrologie a klimatologie I.3.C.2.2. Analýza SWOT území z hlediska hydrologie a klimatologie

5 I.3.C.2.3. Problémy území z hlediska hydrologie a klimatologie I.3.C.3. PŮDNÍ FOND I.3.C.3.1. Charakteristika stavu a vývoje území z hlediska půdního fondu I.3.C.3.2. Analýza SWOT území z hlediska půdního fondu I.3.C.3.3. Problémy území z hlediska půdního fondu I.3.C.4. ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I.3.C.4.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska zatížení životního prostředí I.3.C.4.2. Analýza SWOT území z hlediska zatížení životního prostředí I.3.C.4.3. Problémy území z hlediska zatížení životního prostředí I.3.C.5. OCHRANA PŘÍRODY I.3.C.5.1. Charakteristika stavu území z hlediska ochrany přírody I.3.C.5.2. Analýza SWOT území z hlediska ochrany přírody I.3.C.5.3. Problémy území z hlediska ochrany přírody a krajiny I. 4. SOUHRNNÁ ANALÝZA SWOT I.4.1. ANALÝZA SWOT HOSPODÁŘSKÉHO PILÍŘE BECHYŇSKO MALŠICKO-OPAŘANSKO CHOUSTNICKO MLADOVOŽICKO CHÝNOVSKO TÁBORSKO JISTEBNICKO I.4.2. ANALÝZA SWOT PILÍŘE SOUDRŽNOSTI OBYVATEL BECHYŇSKO MALŠICKO-OPAŘANSKO CHOUSTNICKO MLADOVOŽICKO CHÝNOVSKO TÁBORSKO JISTEBNICKO I.4.3. ANALÝZA SWOT ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍŘE BECHYŇSKO MALŠICKO-OPAŘANSKO CHOUSTNICKO MLADOVOŽICKO CHÝNOVSKO TÁBORSKO JISTEBNICKO I. 5. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE I. 6. HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK OBCÍ ORP TÁBOR PRO UDRŽITELNÝ - 5 -

6 ROZVOJ ÚZEMÍ I. 7. VYHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH STŘETŮ ZÁMĚRŮ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ I. 8. PŘEHLED HLAVNÍCH OKRUHŮ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ I HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ I PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL I ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ I SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM I SEZNAM TABULEK A KARTOGRAMŮ V TEXTU I.10. POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE II. Grafická část II.4. Problémový výkres 1:25 000, (7 mapových listů A1) samostatná příloha - 6 -

7 I.1. ČLENĚNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pro účely aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Tábor je v první fázi rozboru udržitelného rozvoje území provedena SWOT analýza podle jednotlivých tematických okruhů, rozdělených do třech základních pilířů RURÚ: hospodářského pilíře pilíře soudržnosti společenství obyvatel (sociální pilíř) environmentálního pilíře, se snahou postihnout zejména dynamiku vývoje porovnáním skutečností roku 2008 s realitou roku Struktura tematických okruhů i jejich zařazení pod jednotlivé pilíře RURÚ jsou shodné s vyhodnocením podkladů k RURÚ (část A), takže je snadné konfrontovat syntetické závěry jednotlivých tematických analýz SWOT se stavem a vývojem území, jeho hodnotami a limity využití, jež byly vyhodnoceny v části A této práce. Obsahová struktura jednotlivých tematických SWOT analýz je standardně členěna na: charakteristiku stavu a dynamiky vývoje podle vybraných indikátorů vyhodnocení analýzou SWOT určení problémů k řešení. Ve druhé fázi RURÚ je provedena celková sumární analýza SWOT řešeného území dle pilířů udržitelného rozvoje. Obsahem třetí fáze RURÚ je vyhodnocení vyváženosti vztahů třech pilířů udržitelného rozvoje území v adresné aplikaci na území jednotlivých mikroregionů s odkazy na území jednotlivých obcí, t.j. posouzení jejich proporční harmonie, či naopak disharmonie, včetně identifikace hlavních střetů. Obdobně ve čtvrté fázi jsou konfrontovány záměry změn využití území mezi sebou i s jeho limity využití a na základě této konfrontace jsou určeny hlavní střety (konflikty). Na základě výsledků čtvrté fáze je pak pátá fáze RURÚ věnována souhrnnému přehledu problémů k řešení ve správním obvodu ORP Tábor. Textová složka obou tematických částí A a B je dále doplněna vybranými aktualizovanými relevantními kartogramy, tabulkami a schématy, integrovanými zpracovatelem do příslušné kapitoly textu. Grafická složka obsahuje příslušné tematické výkresy předepsané vyhláškou č.500/2006 Sb. v měřítku 1: Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Tábor, které je tvořeno správními obvody celkem 79 obcí. Správní obvod ORP Tábor tvoří celkem 198 katastrálních území ve struktuře a souvislostech, které jsou patrné z tabulky T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území. Celková populace na tomto území činí obyvatel

8 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Balkova Lhota [4] 1 Balkova Lhota Bečice [4] 1 Bečice nad Lužnicí Bechyně [4] 3 Bechyně Hvožďany u Bechyně Senožaty u Bechyně Běleč [4] 1 Běleč u Mladé Vožice Borotín [4] 4 Borotín u Tábora Kamenná Lhota u Borotína Libenice u Tábora Pikov Bradáčov [4] 2 Bradáčov Horní Světlá u Bradáčova Březnice [4] 1 Březnice u Bechyně Černýšovice [4] 1 Černýšovice Dlouhá Lhota [4] 1 Dlouhá Lhota u Tábora Dobronice u Bechyně [4] 1 Dobronice u Bechyně Dolní Hořice [4] 10 Dolní Hořice Hartvíkov Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín Prasetín Dolní Hrachovice [4] 2 Horní Hrachovice Mostek u Ratibořských Hor Dražice [4] 1 Dražice u Tábora Dražičky [4] 1 Dražičky Drhovice [4] 1 Drhovice Haškovcova Lhota [4] 1 Haškovcova Lhota Hlasivo [4] 2 Hlasivo Rašovice u Hlasiva Hodětín [4] 2 Blatec u Hodětín Hodětín Hodonice [4] 1 Hodonice u Bechyně Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

9 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Chotoviny [4] 10 Beranova Lhota Broučkova Lhota Červené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč u Chotovin Řevnov Sedlečko u Chotovin Vrážná Choustník [4] 3 Choustník Kajetín Přeboř u Choustníku Chrbonín [4] 1 Chrbonín Chýnov [4] 5 Dobronice u Chýnova Chýnov u Tábora Kloužovice Velmovice Záhostice Jedlany [4] 1 Jedlany Jistebnice [4] 13 Božejovice Cunkov Drahnětice Chlum u Jistebnice Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Padařov Plechov Pohoří u Jistebnice Svoříž Vlásenice u Makova Zvěstonín Košice [4] 2 Doubí nad Lužnicí Košice u Soběslavi Košín [4] 1 Košín Krátošice [4] 1 Krátošice Krtov [4] 1 Krtov Libějice [4] 1 Libějice Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

10 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Lom [4] 1 Lom Malšice [4] 7 Čenkov u Malšic Dobřejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice Všechlapy u Malšice Meziříčí [4] 1 Meziříčí Mladá Vožice [4] 8 Bendovo Záhoří Blanice u Mladé Vožice Janov u Mladé Vožice Krchova Lomná Mladá Vožice Noskov Radvanov u Mladé Vožice Stará Vožice Mlýny [4] 1 Mlýny u Choustníku Nadějkov [4] 8 Brtec Chlístov u Nadějkova Modlíkov Mozolov Nadějkov Petříkovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky [4] 1 Nasavrky u Tábora Nemyšl [4] 4 Dědice u Nemyšle Hoštice u Nemyšle Nemyšl Prudice Nová Ves u Chýnova [4] 1 Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice [4] 4 Horní Střítež Křtěnovice Mutice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov [4] 1 Oldříchov u Mladé Vožice Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

11 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Opařany [4] 6 Nové Dvory u Opařan Olší u Opařan Oltyně Opařany Podboří Skrýchov u Opařan Planá nad Lužnicí [4] 1 Planá nad Lužnicí Pohnánec [4] 1 Pohnánec Pohnání [4] 1 Pohnání Pojbuky [4] 2 Pojbuky Zadní Lomná Psárov [4] 2 Psárov Tříklasovice Radenín [4] 5 Bítov u Radenína Hroby Koznice u Chýnova Lažany u Chýnova Radenín Radětice [4] 1 Radětice u Bechyně Radimovice u Tábora [4] 1 Radimovice u Tábora Radimovice u Želče [4] 1 Radimovice u Želče Radkov [4] 1 Radkov u Tábora Rataje [4] 1 Rataje u Bechyně Ratibořské Hory [4] 5 Dub u Ratibořských Hor Podolí u Ratibořských Hor Ratibořice Ratibořské Hory Vřesce Rodná [4] 3 Blanička Nahořany u Mladé Vožice Rodná Řemíčov [4] 1 Řemíčov Řepeč [4] 1 Řepeč Sezimovo Ústí [4] 1 Sezimovo Ústí Skopytce [4] 2 Chabrovice Skopytce Skrýchov u Malšic [4] 2 Dudov Skrýchov u Malšic Slapsko [4] 2 Moraveč u Mladé Vožice Slapsko Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

12 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - pokračování Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Slapy [4] 2 Hnojná Lhotka Slapy u Tábora Smilovy Hory [4] Malý Ježov Radostovice u Smilových Hor Smilovy Hory Stojslavice Těchobuz II 6 Velký Ježov Stádlec [4] Křída u Stádlce Slavňovice Stádlec 4 Staré Sedlo u Stádlce Sudoměřice u Bechyně [4] Bechyňská Smoleč Bežerovice 3 Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora [4] 1 Sudoměřice u Tábora Svrabov [4] 1 Svrabov Šebířov [4] 4 Křekovice u Vyšetic Šebířov Vyšetice Záříčí u Mladé Vožice Tábor [4] 10 Čekanice u Tábora Čelkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Měšice u Tábora Náchod u Tábora Stoklasná Lhota Tábor Zárybničná hota Turovec [4] 1 Turovec Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

13 T-1 Členění řešeného území podle katastrálních území - dokončení Obec Kód obce Počet obyvatel Počet katastrálních území Název katastrálních území Ústrašice [4] 1 Ústrašice Vilice [4] 1 Vilice Vlčeves [4] 1 Vlčeves Vodice [4] 4 Babčice Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora Zadní Střítež [4] 1 Zadní Střítež Záhoří [4] 1 Záhoří u Bechyně Zhoř u Mladé Vožice [4] 1 Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora [4] 1 Zhoř u Tábora Želeč [4] 2 Bezděčín Želeč u Tábora Zdroj: Územně identifikační registr a ČSÚ Poznámky: [4] stav k

14 I.2 VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ I.2.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A DYNAMIKY VÝVOJE Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ I.2.2 SWOT ANALÝZA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ORP TÁBOR I.2.3 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ I.2. VYHODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ I.2.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje území z hlediska širších územních vztahů Území SO ORP Tábor má relativně výhodnou geografickou polohu ve vztahu k hlavním evropským dopravním koridorům i ve vztahu k celostátním rozvojovým oblastem ČR. Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem. Přes relativně blízký Linz prochází jeden z hlavních evropských východozápadních multimodálních dopravních koridorů Mnichov Salcburk Vídeň - Budapešť. Tato polohová výhoda řešeného území však až do úplného dokončení dálnice D3 a jejího připojení na rakouskou dálnici A1 zůstane potenciální příležitostí pro budoucí rozvoj, neboť teprve dokončení D3 umožní přesun části severojižních dopravních evropských proudů do dopravního koridoru, procházejícího územím ORP Tábor. Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.) a napojené na IV. multimodální dopravní koridor Berlín Drážďany Praha Brno - Vídeň. Stávající slabou stránkou území ORP Tábor je absence kvalitního připojení na evropské železniční koridory. Spojení po železnici je zastaralé a všestranně nekvalitní. Přepravní časy nákladové i osobní dopravy nemohou konkurovat přepravním časům silniční dopravy, parametry celostátních tratí a traťových zařízení nevyhovují kombinované železniční přepravě AGTC. Přestože je železniční síť v řešeném území relativně hustá, její stávající parametry vylučují převzetí evropsky významných tranzitních toků mezi severozápadem a jihovýchodem kontinentu. Přes relativně vysoký počet letišť v řešeném území i Jihočeském kraji, není letecká doprava v řešeném území téměř vůbec rozvinuta a v nejbližším období nebude hrát podstatnější roli rozvojového impulzu území. V současném období postupného oživení evropské ekonomiky se jeví zaostávání výstavby dálnice D3, rychlostní silnice R4 (mimo řešené území) a IV. železničního koridoru jako závažný handicap využití výhod relativně příznivé geografické polohy SO ORP Tábor

15 I.2.2. SWOT analýza širších územních vztahů ORP Tábor SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY relativně výhodná geografická poloha na republikové rozvojové ose nadnárodního významu OS3 mezi centry osídlení Prahou a Č. Budějovicemi Rozvojová oblast N-OB2 Táborsko nadmístního významu přirozená funkce brány do Jihočeského kraje s vysokým potenciálem k rozvoji cestovního ruchu rozmanitost specifických forem krajinného rázu, vysoké civilizační hodnoty sídelní struktury nedostačující parametry dopravního spojení s hlavním městem Prahou i regionálním centrem Českými Budějovicemi slabé dopravní spojení se sousedními regiony, zejména ve směru západ - východ zastaralost železničních tratí a traťových zařízení, vylučující převzetí významnějšího podílu na přepravních tocích nedostatečně rozvinutá civilní letecká doprava, obtížná dostupnost mezinárodních letišť PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Dobudování dálnice D3, umožňující využít potenciální výhody příznivé geografické polohy posílení funkčních vazeb a výrobních kooperací s Rakouskem, SRN a ostatními zeměmi a regiony EU po vybudování dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru Další rozvoj infrastruktury a služeb pro cestovní ruch, zejména pro jeho měkké formy: agroturistika, rekreační cyklistika, poznávací turistika, vodní turistika trvalý růst intenzity silniční dopravy, zejména po dokončení dálnice D3 s negativním dopadem na životní prostředí degradace životního prostředí podél nejzatíženějších dopravních koridorů, v okolí výrobních průmyslových i zemědělských areálů a v místech soustředěného cestovního ruchu

16 I.2.3. Problémy území z hlediska širších vztahů Z hlediska výsledků SWOT analýzy širších územních vztahů se jako hlavní problémy k řešení v celostátních, regionálních koncepčních dokumentech (např. Politika územního rozvoje ČR 2008, Strategie udržitelného rozvoje Jihočeského kraje, Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje a dalších) a ÚPD jeví jako nejpodstatnější: zlepšit dostupnost a přepravní parametry dopravního spojení s hl.m.prahou, Č.Budějovicemi a Lincem vybudováním dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru pro kombinovanou dopravu AGTC, včetně navazující infrastruktury všestranně zlepšit dopravní vazby území ORP Tábor se sousedními regiony Vysočina, Plzeňským krajem a Jihomoravským krajem rekonstrukcí silnic I. a II. třídy a modernizací vnitrostátního železničního koridoru železniční dopravy (TEN) 1 Plzeň České Budějovice Brno zlepšit propojení center osídlení ORP (Tábor, Planá n.l., Bechyně) veřejnou dopravou se sítí ostatních sídel, zejména v periferních mikroregionech Jistebnicko, Mladovožicko a Bechyňsko a tím vytvářet předpoklady pro vyvážený, trvale udržitelný rozvoj účinně chránit civilizační i přírodní hodnoty území, zejména jeho krajinný ráz, vytvářející jeho image řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, 1 TEN = Transeuropean Network, t.j. Transevropská síť

17 I.3.A HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ I.3.A.1. Hospodářská základna I.3.A.2. Veřejná ekonomika I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy I.3.A.4. Technická infrastruktura I.3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1.3.A.1. Hospodářská základna 1.3.A.1.1. Charakteristika stavu a dynamiky vývoje z hlediska hospodářské základny 1. Ekonomická aktivita podle odvětví Ekonomická aktivita ve správním území SO Tábor se opírá především o kombinaci průmyslové a zemědělské výroby (rostlinná a živočišná výroba, lesnictví, produkce konzumních ryb) s potravinářským a dřevozpracujícím průmyslem a v posledním období též s cestovním ruchem. V řešeném území, podobně jako v celém Jihočeském kraji, zřetelně převládá zpracovatelský průmysl produkující výrobky s vyšší přidanou hodnotou (průmysl celkem má 45,7% podíl na počtu zaměstnaných). Podíl textilního a elektrotechnického průmyslu se v regionu na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti nadále snižuje, i když ne takovým tempem jako v období do r Rozvoj hospodářské základny SO ORP Tábor je podmíněn pokračováním restrukturalizací, inovací a optimalizací výrob a technologií a trvalým vytvářením příznivého podnikatelského prostředí pro investory, včetně iniciačních nástrojů k novému využití opuštěných či nedostatečně využívaných výrobních areálů (brownfields), přípravy veřejné a dopravní infrastruktury pro zóny ekonomických aktivit. Významnou součástí tohoto úsilí budou diferencované formy podpory malého a středního podnikání, podpora vědy, výzkumu a vývoje jako faktoru růstu efektivnosti a konkurenceschopnosti výroby. Hospodářská základna ORP Tábor vykazuje příznivou kombinaci několika velkých podniků a většího počtu malých a středních podniků a v uplynulém nelehkém období nevykázala podstatnějších změn. Nejvýznamnějším odvětvím v řešeném území je i nadále zpracovatelský průmysl. V této oblasti je průmyslová výroba zaměřena v SO ORP především na výrobu komponent dopravních prostředků; zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků; výrobu vlákniny a papíru; výrobu základních kovů a kovodělných výrobků, výrobu potravin a nápojů. Toto odvětví, v ČR se rozvíjející v rámci průmyslu nejrychleji, osciluje na celkové hodnotě produktu stále okolo 27 %, je však možno sledovat mírný pokles. Tento vývoj neodpovídá trendům v ČR. Důležitým odvětvím pro ekonomiku kraje i ORP Tábor je výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, které s podílem 9 % na hrubé přidané hodnotě zaujímají čtvrté místo v ekonomické struktuře kraje. Nejrychlejší tempa růstu lze registrovat zejména v letech 2005 a Podíl stavebnictví kolísá okolo 7 %, přičemž od roku 2004 lze vysledovat pokles, který se vlivem hospodářské stagnace významně prohloubil v letech Táborsko je dlouhodobě vnímáno především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Zemědělství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Jihočeského kraje, se významně podílí na údržbě a tvorbě krajiny. Lesní hospodářství plní v kraji významnou ekonomickou, krajinotvornou a rekreační funkci, která vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Fenoménem zejména jižní části území SO ORP Tábor je také rybářství s dlouholetou tradicí

18 2. Rozvojová území pro ekonomické aktivity Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí patří územně technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Ve správním území ORP Tábor je v tomto ohledu poměrně příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě lokalizovaných průmyslových zón Tábor Čekanice, Tábor Měšice, Sezimovo Ústí II a dalších, s volnou plochou několika desítek ha. Průmyslové zóny jsou v kontaktní poloze k současně zastavěnému území městské aglomerace Tábor, jsou velmi dobře dostupné z budoucí rychlostní silnice R 4 i z dálnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regionální autobusovou dopravou a mají vybudováno kapacitní připojení na systémy technické infrastruktury území. Pro potenciální investory se však v řešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených průmyslových zón na okrajích intravilánu sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a zcela či částečně nevyužívaných průmyslových a zemědělských areálů, tzv. brownfields. Využití těchto příležitostí je však většinou vázáno na realizaci asanací včetně odstranění starých ekologických zátěží území (viz údaje obsažené ve sledovaném jevu č.64) finančními prostředky veřejných rozpočtů. Z podkladů k RURÚ ORP Tábor vyplývá, že se pro investory v řešeném území nabízí dostatečná řada připravených průmyslových zón a rozvojových lokalit. V současné době některé průmyslové zóny v regionu marně čekají (popř. i po zainvestování) několik let na investory a investice do nich dosud vložené z prostředků veřejných rozpočtů je tudíž až dosud třeba považovat za neefektivní. S přihlédnutím k výši těchto investic i územnímu rozsahu těchto ploch, není příliš žádoucí vznik dalších nových průmyslových zón nadmístního významu na území SO ORP Tábor. V rámci udržitelného rozvoje území je vhodné se zaměřit zejména na obsazení připravených zainvestovaných ploch a nové funkční využití stávajících nevhodně užívaných průmyslových a výrobních ploch a areálů (brownfields) s cílem snižování negativních dopadů výroby na životní prostředí. Současně vytipovat lokality, ve kterých by vhodné doplnění chybějící nebo nedostatečné technické infrastruktury minimalizovalo negativní vlivy stávajících výrobních aktivit na okolí a iniciovalo rozvoj jednotlivých výrobních provozů umístěných v těchto lokalitách, podporovat regeneraci starých průmyslových areálů a zajistit doplňkové služby (vzdělávací systém, městská doprava apod.) 3. V ymezení rozvojových oblastí a rozvojových os Rozvojové oblasti, rozvojové osy jsou V PÚR ČR 2008 vymezeny a definovány jako území, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje; rozvojové osy pak ve výrazné vazbě na významné dopravní cesty. Rozvojové oblasti a osy jsou v této národní úrovni vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Řešeného území se v tomto smyslu přímo týká rozvojová osa OS6 Praha České Budějovice republikového významu, která prochází územím SO ORP Tábor od severu k jihu podél souběžných tras dálnice D3 a IV. TŽK. ZÚR Jihočeského kraje rozvojovou oblast OB10 a rozvojovou osu OS6 upřesňuje v podrobnosti správních území jednotlivých obcí a podle regionálních a místních potřeb vymezuje další rozvojové oblasti a osy nadmístního významu nezbytné pro rozvoj území kraje s ohledem na vazby na okolní státy a kraje. Takovou rozvojovou oblastí nadmístního významu je i N-OB 2 Táborsko která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit. Rozvojová oblast N-OB2 Táborsko se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora,

19 Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor a stanovují se pro ni tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotoviny D3, Tábor sever a Tábor D3 Planá nad Lužnicí jih a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Chotoviny jihovýchod, Tábor sever, Sezimovo Ústí západ, v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Dále se stanovují následující úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením NOB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2. Návrh ZÚR JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Písecko Táborsko - Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek Bernartice I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor Chýnov Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. Návrh ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách : Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova) a stanovuje tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; Dále byly stanoveny úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N- OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití

20 Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. Návrh ZÚR JčK: a) ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor b) stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: - podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, - podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, - podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; Dále návrh ZÚR JčK stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hippoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina

21 4. Cestovní ruch Území SO ORP Tábor má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V územním obvodu ORP Tábor se nalézá několik významných oblastí a center cestovního ruchu různého charakteru. Jejich lokalizaci a druhovou charakteristiku (kategorii) ukazuje následující tab.: T-2 Oblasti a podoblasti cestovního ruchu v SO ORP Tábor Oblast cestovního ruchu Podoblast cestovního ruchu Obec/sdružení obcí Kategorie Jižní Čechy Táborsko Tábor PSCR Chýnov Planá n.l. SCR PCR Česká Sibiř Mladá Vožice PSCR Ratibořské Hory Dolní Lužnice Bechyně SCR Legenda: PSCR polyfunkční středisko cestovního ruchu SCR středisko cestovního ruchu PCR příměstské centrum rekreace zdroj: ČSÚ Hlavní trendy využívání center a oblastí CR a rekreace v SO ORP Tábor směřují k intenzívnímu, aktivnímu trávení volného času a tím i k tlaku trhu na rozvoj tzv.tvrdých forem cestovního ruchu, představujících zátěž životního prostředí. Snahou by mělo být tyto formy CR omezovat, územně soustřeďovat spíše do intravilánů polyfunkčních středisek CR (Tábor, Planá n.l., Sezimovo Ústí) a v méně urbanizovaných oblastech CR (Jistebnicko, Mladovožicko, Choustnicko, Chýnovsko a Malšicko Opařansko je spíše nahrazovat k životnímu prostředí šetrnými formami (např. agroturistikou, cykloturistikou po vyznačených trasách, atd.) Sportovně rekreační potenciál je v území ORP Tábor zaměřen hlavně na letní sezónní využití. Potenciál přírodních i kulturních atraktivit na území SO ORP Tábor je velmi pestrý a umožňuje rozvoj téměř všech hlavních forem turistiky. Region má velmi dobré předpoklady pro rozvoj aktivní cykloturistiky, pro uplatnění pěší i vodní turistiky s tematickým zaměřením na poznávání historických i technických památek, kulturních zajímavostí a tradic. Díky široké paletě možností pro sportovní vyžití na venkově, jako rybolov, myslivost, jízda na koních a dalších, vznikají podmínky pro rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky. V Táboře i Bechyni jsou velmi dobré podmínky pro vytvoření významných, atraktivních center pro kongresové a incentivní formy cestovního ruchu v historicky atraktivním prostředí. Na významu neustále získává oblast lázeňství (Bechyně), zdůrazňující svou nabídku ozdravných pobytů. SO ORP Tábor tak disponuje dostatečným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zejména v letní sezóně, ale i v období mimo hlavní sezóny. Potenciál pro zimní rekreaci se omezuje na několik lokalit v oblasti České Sibiře, tj. Mladovožicku a Jistebnicku. V této oblasti existují kapacitní a zejména kvalitativní rezervy, jejichž využitím by bylo možné zlepšit kvalitu a strukturu nabídky pro návštěvníky Táborska a jižních Čech. Cíleným využíváním tohoto potenciálu s citlivým přístupem k jihočeské přírodě a krajině je možno dosáhnout velice dynamického a různorodého rozvoje cestovního ruchu v území SO ORP Tábor. Nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má povodí Lužnice a města Tábor a Bechyně s jejich nejbližším okolím. Tato místa jsou zároveň turisty nejvíce navštěvována a PSCR

22 zejména v období letní turistické sezóny se projevuje přetíženost některých atraktivních lokalit. Problémy pak vznikají např. při řízeném pohybu návštěvníků na exponovaných místech ve významných návštěvnických centrech (Tábor), případně ve vybavenosti kempů na Lužnici apod. Řešením je zavedení profesionální průvodcovské služby, vylepšení turistické infrastruktury v těchto exponovaných místech (parkoviště a jejich vybavenost, navigační systémy, informační mapy apod.), tvorba nových produktů cestovního ruchu, které by lákaly návštěvníky i na jiná turisticky rovněž atraktivní místa, případně rozptýlení návštěvníků využitím potenciálu jiných, zatím méně navštěvovaných lokalit. Kvalita poskytovaných služeb v ubytovacích zařízeních se sice neustále zlepšuje, ale celkově zatím mnoho zařízení nedosahuje příslušného mezinárodního standardu ve své kategorii. Nedostatky jsou jak ve vybavení ubytovacích zařízení patřičnou infrastrukturou, tak v kvalitě lidských zdrojů. Během posledních pěti let se ale v regionu vyprofilovalo několik zařízení s vysokým standardem všech poskytovaných služeb a jejich úspěch výrazně motivuje okolní zařízení ke zlepšení kvality svých služeb. Kvalita nabízených služeb ve stravovacích zařízeních se působením konkurenčního prostředí mírně zlepšuje a tento trend má rychlejší průběh, než u ubytovacích zařízení. Především ve městech postupně vznikají zařízení s vysokou úrovní služeb i dobrou kvalitou obsluhy, která se specializují kuchyní, vybavením i atmosférou na určitou oblast; některá z těchto zařízení nabízejí i regionální speciality. Nerozvinutá infrastruktura představuje jeden z hlavních problémů rozvoje cestovního ruchu v SO ORP Tábor. Její rozvoj v minulém období brzdily i nedokončené pozemkové úpravy, probíhající privatizace, nízké možnosti domácích investorů a nedůvěra zahraničních investorů plynoucí z nestability tržního a legislativního prostředí v České republice. Obce a města disponují různými památkově chráněnými objekty, které chtějí využít převážně v cestovním ruchu. Výše těchto investic je většinou nad možnosti obcí a bez podpory státu či jiných dotačních zdrojů nemohou být tyto investiční záměry uskutečněny. Mezi oblasti s méně intenzivním cestovním ruchem, které jsou vhodné zejména pro rozvoj aktivních forem cestovního ruchu (cykloturistika, venkovská turistika apod.) pak patří většina území ORP Tábor zejména následující mikroregiony: Jistebnicko (Čertovo břemeno) Mladovožicko, Bechyňsko, Především do těchto území se zvýšeným potenciálem CR je žádoucí rozptýlit návštěvníky z oblastí a středisek s intenzivním cestovním ruchem, které jsou uvedeny výše (viz hlavní územní rekreační celky). Příprava těchto území na očekávané zvýšení návštěvnosti a intenzity CR by měla probíhat hlavně v postupném odstraňování disparit a nedostatků v těchto opatřeních: vybavenost základní infrastrukturou CR (informační systémy, ubytovací a stravovací zařízení ad.) informovanost návštěvníků, příprava a tvorba produktů CR, propagace a marketing území apod

23 1.3.A.1.2. Analýza SWOT hospodářské základny SILNÉ STRÁNKY stabilizovaná ekonomická situace největších průmyslových podniků stabilizované obory zpracovatelského průmyslu, využívající místních surovin a produktů (dřevozpracující a potravinářský průmysl) rozvinuté střední a malé podnikání silné zastoupení zpracovatelského průmyslu s vyšší mírou přidané hodnoty existence funkčních zón ekonomické aktivity vysoký potenciál území a infrastruktura pro CR v centrech CR tradice lázeňství a dobré podmínky pro rozvoj jeho nových forem (wellness pobyty) - Bechyně SLABÉ STRÁNKY sociálně ekonomické disparity mezi mikroregiony existence hospodářsky zaostávajících mikroregionů Bechyňsko, Jistebnicko, Mladovožicko velký podíl neaktivních podnikatelských subjektů nízký podíl výrob a služeb využívajících high-tech technologie nízký podíl ekologicky hospodařících zemědělských podniků nadměrné soustředění cestovního ruchu v několika málo SCR nedostatečná úroveň infrastruktury a služeb CR mimo města Tábor a Bechyně nedostatečné využití potenciálu území pro hippoturistiku, cykloturistiku a agroturistiku PŘÍLEŽITOSTI HROZBY orientace na průmyslové obory a služby založené na sofistikovaných technologiích nedostatečné tempo výstavby dálnice D3 Praha České Budějovice- státní hranice Linz orientace na ekologické formy zemědělské výroby pokračující prodlužování realizace výstavby IV. tranzitního železničního koridoru intenzívní rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů orientace na prioritní využití brownfields a ostatních nedostatečně využitých ploch a území lepší využití přírodního a kulturního potenciálu pro CR a navazující služby lepší územně technická a investiční příprava zón ekonomických aktivit, zejména v návaznosti na dálnici D3, koridory silnic I. třídy, letiště ve Všechově a Bechyni, trasu IV.TŽK vážné narušení kvality ŽP v důsledku dalšího zvyšování dopravní zátěže stávající sítě silnic I. a II. třídy zhoršování dopravní obsluhy malých obcí a sídel extenzívní zástavba koridoru území podél trasy D3 neefektivní revitalizace brownfields v důsledku preference výstavby na volných plochách 1.3.A.1.3. Problémy území z hlediska hospodářské základny

24 Problémy k řešení z hlediska hospodářské základny vyplývají potenciálně především ze střetů ekonomických aktivit v území se zřeteli a zájmy ochrany přírody a kulturních hodnot prostředí a s ostatními limity využití území. Příčinou střetů může být i nedostatečná vybavenost území veřejnou a dopravní infrastrukturou pro konkrétní záměry rozvoje ekonomických aktivit. Veřejný zájem (např. na revitalizaci brownfields) často naráží na neochotu či nepřipravenost soukromých investorů podílet se na podmiňujících investicích do nezbytné dopravní a technické infrastruktury území, odstranění starých ekologických zátěží, apod. Značný přetlak aktivit cestovního ruchu v hlavních střediscích a nástupních prostorech CR (Město Tábor, Bechyně, dolní Lužnice) vede ve spojitosti s jejich nedostatečnou infrastrukturou ke konfliktům se zájmy ochrany kulturních hodnot a přírodních kvalit prostředí. Ekonomická výkonnost cestovního ruchu v území SO ORP je nízká, v ÚPD je nutno se zaměřit na zařízení CR s vyšší nebo vysokou přidanou hodnotou. Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka na celoroční využití stávajících i nových kapacit je potřeba se zaměřit v ÚPD, nalézt aktivity a cíle prodlužující turistickou sezónu. Nevhodně umístěné zóny ekonomických aktivit mohou generovat neúnosné dopravní zátěže uvnitř intravilánů měst a obcí, což je skutečností a hrozbou především v území aglomerace Tábor Sezimovo Ústí Planá n.l. Část specifické oblasti SO 3 Pacovsko, zasahující do řešeného území, a dále Jistebnicko, Mladovožicko a zčásti Chýnovsko nemají dostatečnou dopravní a technickou infrastrukturu, územně technickou přípravu a promyšlený systém pobídek pro postupné posílení své hospodářské základny na úroveň průměru SO ORP Tábor. ÚPD obcí v těchto mikroregionech by se měly zaměřit na vymezení ploch pro podnikání jako zdroje pracovních míst a vyšší občanskou vybavenost vč. školských a kulturních zařízení. ÚPD obcí v hospodářsky slabších mikroregionech (viz kapitola I.6.) by tudíž měly vymezovat plochy přiměřené velikosti zejména pro kategorii malých a středních podniků a podporovat koexistenci podnikání, služeb, bydlení a využití brownfields. V ORP Tábor nejsou velké podniky s více než 1000 zaměstnanců, které obvykle tvoří motor rozvoje ekonomiky ORP, protože disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. V koncepčních dokumentech strategického charakteru i v ÚPD je žádoucí intenzivně hledat a vytvářet nabídku (zejména s ohledem na stavby DI a TI) pro získání velkého investora / investorů, který subdodávkami potáhne malé a střední podniky v kraji a bude schopen podporovat vědu a výzkum v návaznosti na vysoké školy a vědeckotechnologické parky. V zemědělství je třeba se orientovat na rentabilní formy zemědělského podnikání, šetrné k životnímu prostředí a krajinným hodnotám. Pokles počtu ekonomických subjektů v uplynulém dvouletém období

25 1.3.A.2. Veřejná ekonomika 1.3.A.2.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje veřejné ekonomiky Schválená novela zákona o rozpočtovém určení daní předpokládá vyšší nárůst příjmů u malých obcí do 300 obyvatel díky nově zavedenému kriteriu výměry území obce v poměru k počtu obyvatel. Na výši a způsob naplnění příjmové stránky obecních rozpočtů má tudíž poměrně zásadní vliv charakter sídelní struktury správního obvodu obce. SO ORP Tábor má menší než průměrnou velikost obcí v Jihočeském kraji i celostátně, což pak vhledem ke způsobu rozpočtového určení daní (tj. v závislosti na velikosti obcí), ovlivňuje celkový příjem obcí z přerozdělování daní. Ovlivnění příjmu obcí z daní ekonomickými aktivitami na jejich vlastním území je relativně malé a stěžejní význam pro veřejné rozpočty obcí v ORP Tábor mají proto přijaté investiční a neinvestiční dotace. V posledním období je velmi negativním trendem pokračující zvyšování zadluženosti obcí. Z hlediska udržitelného rozvoje území se jeví jako velmi důležitý aspekt dlouhodobě vyrovnané hospodaření veřejných rozpočtů, tj. kraje, obcí a jejich rozpočtových a příspěvkových organizací. Ministerstvo financí ČR vydalo závazná doporučení (limity) pro ukazatele dluhové služby u rozpočtů územně samosprávných celků a jejich překročení je sankcionováno omezením dotací ze státního rozpočtu a státních fondů. 1.3.A.2.2. Analýza SWOT veřejné ekonomiky SILNÉ STRÁNKY stabilizované zajištění základních veřejných výdajů ve většině obcí řešeného území fungující systém podpor a dotací ze státního rozpočtu, státních fondů a fondů EU SLABÉ STRÁNKY velký počet malých obcí s nedostatečnými rozpočtovými příjmy nízká míra připravenosti obcí využívat dostupné dotace z prostředků EU PŘÍLEŽITOSTI HROZBY kvalitně připravené projekty a efektivní využívání finančních zdrojů EU pro rozvoj obcí stagnace a úpadek malých obcí v důsledku nedostatečné výše veřejných rozpočtů a špatného hospodaření s nimi efektivní sdružování obcí do svazků a mikroregionů dlouhodobě neúnosné vysoké zadlužení obcí stanovení priorit obcí pro financování opatření k realizaci cílů trvale udržitelného rozvoje nedostatek zdrojů na obnovu a rozvoj veřejné infrastruktury a na zajištění dopravní obslužnosti

26 1.3.A.2.3. Problémy území z hlediska veřejné ekonomiky ORP Tábor z hlediska daňové výtěžnosti obcí zaostává za celostátním průměrem. Příčinou je zejména velikostní struktura obcí v řešeném území (vysoký počet malých obcí), ÚP svými nástroje pouze může vytvářet podmínky pro příliv nových obyvatel nebo alespoň pro udržení stávajících. Daňová výtěžnost je diferencovaná i podle míry vyjížďky obyvatel za prací. V obcích, v nichž výrazně převládá vyjížďka za prací nad dojížďkou je třeba systematicky vytvářet v ÚPD obcí vhodné územně prostorové podmínky pro malé a střední podnikání a tím zvyšovat daňovou výtěžnost Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných, a to zvláště v malých obcích v rámci ÚPD je potřeba v těchto ORP vymezovat plochy generující nová pracovní místa, včetně pracovních příležitostí ve veřejném sektoru a službách

27 1.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy 1.3.A.3.1. Charakteristika současného stavu a dynamiky vývoje Z hlediska území ČR leží správní obvod ORP Tábor na významném multimodálním koridoru M1 Praha - České Budějovice státní hranice (Linz). Ten je tvořen dálnicí D3 a silnicí I/3 (E55), v částečném souběhu též celostátní železniční tratí č Na tento hlavní severojižní dopravní tah navazuje u města Tábor kolmým křížením silnice I/19 Pelhřimov Milevsko Příbram a na západě krátký úsek I/29 směr Písek. Součástí silniční sítě jsou také silnice II. třídy spojující významná sídla regionu a dále relativně hustá síť silnic III. třídy, určených k vzájemnému dopravnímu propojení obcí a k jejich připojení na soustavu silnic vyšších tříd. Intenzita silniční dopravy roste bez ohledu na hospodářský pokles v minulých 3 letech, což má negativní vliv na kvalitu životního prostředí. V řešeném území patří úsek dálnice D3 a silnice I/3 (E55) k nejzatíženějším v kraji. 1. Dálnice a rychlostní komunikace Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť je v rámci multimodálního koridoru M1 (X.) dobudování: dálnice D3 na trase Praha Tábor České Budějovice Dolní Třebonín ( Linz) 2, rychlostní komunikace R3 na trase České Budějovice Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice (Linz), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dálnice. výstavba rychlostní komunikace R4 (I/4) v úseku Skalka Nová Hospoda (I/20 Písek/Strakonice). 2. Silnice I. třídy V návaznosti na rychlostní komunikaci R4 byla dále vymezena kapacitní silnice S3 v trase Nová Hospoda Strakonice-Vimperk Strážný hranice ČR/SRN (-Passau), která sice neprochází řešeným územím, ale po svém dokončení bude hrát významnou roli paralelního severojižního spojení ORP Tábor se SRN a Prahou. Dále bylo uloženo MMR, aby ve spolupráci s MD prověřilo účelnost a možnosti paralelního jižního spojení ve směru Z-V v termínu do konce roku Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1. Tuto roli po přestavbě převezme zřejmě silnice I/20 Plzeň Písek České Budějovice, která tanguje jihozápadní okraj SO ORP. Silnice I/3, I/19 a I/29, procházející územím ORP Tábor mají charakter spojení pro nadregionální i místní provoz. 2 Zatím byly vybudovány kromě obchvatu Českých Budějovic pouze úseky Tábor-Chotoviny v délce 9 km a Mezno-Chotoviny (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007); dokončení výstavby dálnice se předpokládá v roce 2015 (u některých úseků až v roce 2017)